načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nábytek -- typologie, základy tvorby - Ludvika Kunická Zdeněk Holouš

Nábytek -- typologie, základy tvorby

Elektronická kniha: Nábytek -- typologie, základy tvorby
Autor:

Publikace seznamuje čtenáře se základními konstrukčními požadavky na nábytek a zároveň odpovídá na otázky: jak vybrat správný nábytek, na které jeho parametry dát při výběru ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 160
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-7406-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace seznamuje čtenáře se základními konstrukčními požadavky na nábytek a zároveň odpovídá na otázky: jak vybrat správný nábytek, na které jeho parametry dát při výběru pozor, jaké matrace jsou optimální pro zdravý spánek, jak zajistit bezpečnost v bytě na základě výběru nábytku a další praktické rady. Nábytková typologie je prezentována na základě činností vykonávaných v bytovém interiéru. Renomovaní autoři doplnili čtivý a přehledný text mnoha názornými kresbami a fotografiemi. Publikace je vhodným zdrojem informací pro studenty architektury a tvorby interiérů i poučným vodítkem pro zájemce o bytovou kulturu.

Související tituly dle názvu:
Nábytek Nábytek
Kanická Ludvika, Holouš Zdeněk
Cena: 127 Kč
Nábytek Nábytek
Holouš Zdeněk, Kanická Ludvika
Cena: 149 Kč
Konstrukce nábytku Konstrukce nábytku
Nutsch Wolfgang
Cena: 526 Kč
Typologie osobnosti pro manažery Typologie osobnosti pro manažery
Čakrt Michal
Cena: 356 Kč
Život Ludvíka svatého, krále francouzského Život Ludvíka svatého, krále francouzského
Joinvillu Jan ze
Cena: 250 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ludvika Kanická, Zdeněk Holouš

NÁBYTEK

typologie, základy tvorby

Grada Publishing 2011


Doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.

Ing. Zdeněk Holouš

typologie, základy tvorby

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4364. publikaci

Odpovědná redaktorka Věra Slavíková

Grafi cká úprava a sazba Eva Hradiláková

Text Ludvika Kanická

Citace norem, technické parametry Zdeněk Holouš

Foto na obálce Ludvika Kanická

Fotografi e v knize Ludvika Kanická a výše uvedené fi rmy

Kresby Zdeněk Holouš

Odborná recenze:

Doc. akad. arch. Ivana Čapková, CSc.

Prof. Ing. arch. akad. arch. Ivan Petelen, PhD.

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Počet stran 160

První vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Design © Eva Hradiláková, 2011

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3746-1

Autoři děkují fi rmám Vitra, Napshell, Campeggi, Ciacci, Hästens,

Domeau et Pérez, Behr International, Spojené UP závody, George,

Musée des arts décoratifs, Paris, Ernestomeda a Team 7

za poskytnutí fotografi í do publikace.


Obsah

Úvod ....................................................................................................................................... 9

1 V centru dění je člověk ................................................................................................ 11

1.1 Antropometrie .............................................................................................................. 11

1.2 Normy .......................................................................................................................... 16

1.3 Ergonomie .................................................................................................................... 17

1.4 Ergonomie v domácnosti a pasivní bezpečnost .............................................................. 19

1.5 Stavba lidského těla, páteř ............................................................................................. 20

1.6 Poruchy páteře vlivem nevhodného nábytku .................................................................. 22

1.7 Člověk a jeho činnosti v bytě .......................................................................................... 23

2 Odpočinek ................................................................................................................... 24

2.1 Pasivní odpočinek .......................................................................................................... 24

2.1.1 Postel – fragment historie .............................................................................................. 24

2.1.2 Spánek .......................................................................................................................... 26

2.1.3 Význam lůžka pro regeneraci organizmu ....................................................................... 28

2.1.4 Tepelný komfort a hygienické požadavky lůžka ................................................................ 29

2.1.5 Prostorový a psychický komfort lůžka a jeho umístění v interiéru .................................... 29

2.1.6 Skladba lůžka ................................................................................................................ 30

2.1.7 Lůžkoviny, ložní prádlo, jejich údržba a celková hygiena lůžka ........................................ 37

2.1.8 Konstrukční a bezpečnostní požadavky .......................................................................... 38

2.1.9 Design ........................................................................................................................... 39

2.1.10 Typologie lůžek .............................................................................................................. 40

2.1.11 Parametry lůžek ............................................................................................................. 42

2.2 Aktivní odpočinek na lůžku ............................................................................................ 44

2.3 Sexuální život ................................................................................................................ 45

3 Ukládání předmětů .................................................................................................... 46

3.1 Skladba ukládaných předmětů ....................................................................................... 46

3.2 Ergonomie úložného nábytku ........................................................................................ 47

3.3 Skladebnost úložného nábytku ...................................................................................... 48

3.3.1 Velký úložný prostor (skříně) – fragment historie ............................................................ 49

3.3.2 Malý úložný prostor – fragment historie ......................................................................... 52

3.4 Parametry úložného prostoru ........................................................................................ 59


4 Stolování ..................................................................................................................... 61

4.1 Fragment historie .......................................................................................................... 61

4.2 Ergonomie .................................................................................................................... 62

4.3 Jídelní stůl ..................................................................................................................... 62

4.3.1 Konstrukční a bezpečnostní požadavky .......................................................................... 64

4.4 Konferenční stolek ........................................................................................................ 65

4.5 Design ........................................................................................................................... 65

4.6 Typologie stolů .............................................................................................................. 65

4.7 Parametry stolů ............................................................................................................ 67

5 Sezení .......................................................................................................................... 69

5.1 Židle – fragment historie ................................................................................................ 69

5.2 Ergonomie .................................................................................................................... 70

5.3 Skladba židle ................................................................................................................. 71

5.4 Konstrukční a bezpečnostní požadavky .......................................................................... 72

5.5 Design ........................................................................................................................... 72

5.6 Typologie židlí ................................................................................................................ 73

5.6.1 Jídelní židle bytová a restaurační .................................................................................... 74

5.7 Alternativní sedací nábytek ............................................................................................ 75

5.8 Parametry židlí ............................................................................................................... 75

6 Zájmové aktivity ......................................................................................................... 77

6.1 Shromažďování rodiny – návštěvy .................................................................................. 77

6.1.1 Čalouněný odpočivný nábytek – fragment historie ......................................................... 77

6.1.2 Současná podoba čalouněného nábytku ....................................................................... 80

6.1.3 Ergonomie .................................................................................................................... 83

6.1.4 Technologie výroby čalouněného nábytku ...................................................................... 84

6.1.5 Skladba moderního čalouněného nábytku ..................................................................... 85

6.1.6 Čalounické materiály, kování a další součásti čalouněného nábytku ............................... 85

6.1.7 Potahové materiály ........................................................................................................ 86

6.1.8 Konstrukční a bezpečnostní požadavky .......................................................................... 90

6.1.9 Design ........................................................................................................................... 91

6.1.10 Typologie čalouněného odpočivného nábytku ............................................................... 93

6.1.11 Parametry odpočivného nábytku ................................................................................... 96

6.2 Sledování audiovizuální techniky .................................................................................... 98

6.2.1 Konstrukční a bezpečnostní požadavky ........................................................................ 100

6.2.2 Design ......................................................................................................................... 100

6.2.3 Parametry zvukových medií ......................................................................................... 101


7 Domácí pracovní aktivita ......................................................................................... 102

7.1 Pracovní stoly – fragment historie ................................................................................ 102

7.1.1 Pracovní stůl – ergonomie, konstrukční a bezpečnostní požadavky ............................... 102

7.1.2 Stůl pro počítač ........................................................................................................... 102

7.1.3 Home offi ce ................................................................................................................ 105

7.1.4 Design ......................................................................................................................... 106

7.1.5 Parametry pracovního stolu ......................................................................................... 107

7.2 Sezení u pracovního stolu ............................................................................................ 107

7.2.1 Ergonomie .................................................................................................................. 107

7.2.2 Židle k pracovnímu stolu .............................................................................................. 108

7.2.3 Skladba kancelářské židle ............................................................................................ 108

7.2.4 Konstrukční a bezpečnostní požadavky ........................................................................ 110

7.2.5 Design ......................................................................................................................... 110

7.2.6 Parametry kancelářských židlí ...................................................................................... 110

7.3 Alternativní sezení – fragment historie ......................................................................... 111

7.3.1 Klekačka ..................................................................................................................... 111

7.3.2 Balanční míč ................................................................................................................ 112

7.3.3 Sedačka s míčem ......................................................................................................... 113

7.3.4 Podpora pro práci vstoje .............................................................................................. 113

7.3.5 Lehadlo ....................................................................................................................... 114

8 Výchova dětí ............................................................................................................. 115

8.1 Fragment historie ........................................................................................................ 115

8.2 Současný nábytek pro děti a jeho užití v interiéru ......................................................... 116

8.3 Vývojová stádia dítěte .................................................................................................. 117

8.4 Zdravotní rizika spojena s bydlením .............................................................................. 118

8.5 Bezpečnostní požadavky na nábytek ............................................................................ 118

8.6 Činnosti provozované v dětském pokoji ....................................................................... 119

8.7 Ergonomie .................................................................................................................. 121

8.8 Typy a druhy dětského nábytku .................................................................................... 121

8.8.1 Nábytek na spaní ......................................................................................................... 121

8.8.2 Sedací dětský nábytek ................................................................................................. 126

8.8.3 Stolový nábytek ........................................................................................................... 127

8.8.4 Úložný nábytek do dětských pokojů ............................................................................. 130

8.8.5 Drobný a doplňující nábytek ........................................................................................ 131

8.8.6 Design ......................................................................................................................... 131

9 Příprava pokrmů – vaření ........................................................................................ 133

9.1 Fragment historie ........................................................................................................ 133

9.2 Aktuální trendy v procesu přípravy stravy ..................................................................... 135

9.3 Ergonomie .................................................................................................................. 135


9.4 Kuchyňský nábytek jako skladebný systém ................................................................... 139

9.5 Kuchyňské přístroje ..................................................................................................... 139

9.6 Konstrukční a bezpečnostní požadavky ........................................................................ 140

9.7 Hygienické požadavky ................................................................................................. 141

9.8 Design .......................................................................................................................... 141

9.9 Typologie kuchyňských skříněk .................................................................................... 143

9.10 Požadavky na kuchyňský nábytek ................................................................................ 144

10 Hygiena ..................................................................................................................... 147

10.1 Hygiena domácnosti .................................................................................................... 147

10.1.1 Konstrukční a bezpečnostní požadavky na nábytek pro hygienu domácnosti ............... 148

10.2 Osobní hygiena ........................................................................................................... 148

10.2.1 Fragment historie ........................................................................................................ 148

10.2.2 Vybavenost koupelny – koupelnový nábytek ................................................................ 149

10.2.3 Ergonomické, konstrukční a bezpečnostní a hygienické požadavky

na vybavenost koupelny .............................................................................................. 150

10.2.4 Design ......................................................................................................................... 151

10.3 Hygiena dětí ................................................................................................................ 153

10.4 Vyměšování ................................................................................................................. 154

10.4.1 Fragment historie ........................................................................................................ 154

10.4.2 Současný stav .............................................................................................................. 154

10.5 Typologie nábytku, sanitárních předmětů a doplňků pro osobní hygienu dospělých,

dětí a hygienu domácnosti ........................................................................................... 155

10.6 Požadavky na nábytek a prostor pro osobní hygienu .................................................... 156

Závěr ....................................................................................................................................... 157

Literatura ................................................................................................................................... 158


Úvod

Jednou ze základních potřeb člověka je bydlení.

Na rozdíl od hluboké minulosti, kdy bylo bydlení

primárně vnímáno jako úkryt před nepohodou,

dnes pocit domova dotváří také řadaemocionálních prožitků.

V pojmu bydlení je obsažen vztah k širšímu

hmotnému prostředí, ke společnosti, k rodině

a k věcem, kterými se obklopujeme. Vědomívlastního domova znamená, že jsme si někde vytvořili

místo bezpečí, pohody a především místoregenerace. Proto jeho důležitost vzrůstá s pracovním

vytížením a každodenním stresem. Kroměpříjemného odpočinku nám musí poskytnout kvalitní

prostředí pro naši práci, studium, zábavu, intimní

život, hygienu, stravování, přijímání návštěv ařadu dalších činností.

K jejich vykonávání potřebujeme celou řadu

nejrůznějších předmětů, od kterých vyžadujeme příjemný vzhled a především dobrou funkci.

Nejvýznamnější hmotnou složkou bytovéhoprostředí je nábytek, který mezi ostatníminezbytnými zařizovacími předměty zaujímá zvláštní místo.

Všechny nábytkové předměty se totiž více nebo

méně často dostávají do přímého kontaktu slidským tělem. Vnímáme strukturu a teplotu jejich

povrchu i vůni, evokují v nás vzpomínky nadětství, nesou v sobě i náboj tradice a vžitýchrituálů. Vztah člověka k nábytku zahrnuje tedy i prvek

emocionální.

Otázka přívětivého a fungujícího domova se

v poslední době stává samozřejmostí a jistým

měřítkem osobního úspěchu. Podporuje to i vývoj Emocionální prožitek domova: vnímáme strukturu a teplotu povrchu nábytku

Úvod / 9


10 / Nábytek – typologie, základy tvorby

společnosti. Uvolnil se trh s byty, developerské

společnosti se předhánějí v nabídce atraktivního

bydlení, průnik obchodních řetězců s nábytkem

přináší nepřebernou nabídku nábytku a dalších

zařizovacích prvků, problematice bytové kultury

se věnuje řada časopisů a odborných publikací,

návody zařízení bytů přináší i televize. Na cestě za

kvalitním bydlením stačí mít jen adekvátní finanční prostředky a odvahu často i výrazně změnitstávající stav.

Počátky profesionálního přístupu k otázce bytové kultury „pro nejširší vrstvy obyvatelstva“ sahají až do dvacátých let minulého

století a souvisejí s obdobím progresivnífunkcionalistické architektury. Bydlení se tehdyzačalo zkoumat jako soubor činností (funkcí) s cílem

zajistit kvalitní standard i méně movitýmvrstvám. Vytvořit bydlení tak, aby fungovalo v dnešní

Nábytek do jídelny vyrobila v roce 1929 fi rma SBS dle návrhu Jana Vaňka, foto z výstavy „Jan Vaněk,

civilizované bydlení pro každého“

době konzumní společnosti oplývající nabídkou nábytku a bytových doplňků všeho druhu,

je průběžný a náročný proces vyžadující nemalé

teoretické znalosti. Bylo by chybou tuto otázku

podceňovat.

Ne vždy si uvědomujeme, že přejímánínabízených vzorů bydlení bez pochopení vlastních

potřeb může svým uživatelům způsobit i nemalé

újmy na zdraví. Na druhé straně někdy ani tonejdražší bytové zařízení nemusí být z hlediskalidského zdraví nejvhodnější.

Tato publikace by měla přinést základníinformace o vlastnostech a používání nábytku vprocesu zařizování bytového interiéru s ohledem na

tělesné proporce uživatele, jeho zdravotní apsychický stav a dostupný prostor. Pomyslnýtrojúhelník NÁBYTEK – ČLOVĚK – PROSTOR je v procesu

bydlení všudypřítomný.

V centru dění je člověk / 11

1.1 Antropometrie

Jelikož nábytek slouží člověku, musí vycházet

z rozměrů lidského těla. Pravidly tělesnékonstrukce člověka se zabývali fi lozofové a vědci již vestarověku. Římský architekt Vitruvius píše předzačátkem našeho letopočtu ve svém díle Deset knih

o architektuře: „Příroda vytvořila lidské tělo tak,

že obličej od brady k hornímu konci čela kzačátku vlasových kořínků měří 1/10 těla a stejně tolik

i natažená dlaň od kloubu v zápěstí kekonečku prostředního prstu. Z výšky obličeje samého

připadá 1/3 od špičky brady ke spodku nozder,

totéž měří nos od spodku nozder až po svůj kořen

uprostřed obočí a od tohoto konečného bodu

k začátku kořínku vlasů je utvářeno čelo rovněž

o rozměru 1/3 této výšky. Chodidlo má 1/6 výšky

těla, ruka až po loket 1/4, stejně má 1/4 i hruď.“

Římská židle klismos, refl ektující rozměry člověka,

je svými elegantními prohnutými nohami dodnes

vzorem pro současné designéry.

Zákonitostem stavby lidského těla se věnoval

kromě jiných vědců také Leonardo da Vinci. Podle

jeho teorie je zase přirozeným centrem lidského

těla pupek. Kružnice kolem roztažených nohou

a rukou člověka ležícího na zádech má střed

v pupku stejně jako čtverec opsaný kolem postavy

s rozpaženýma rukama.

Rozměry lidského těla se však liší v souvislosti

s věkem, rasou, pohlavím, proporčností a někdy

dokonce i zaměstnáním. Rozdíl mezi ženou

a mužem vycházející z odlišného habitu obojího

pohlaví je evidentní. Výškové rozdíly jsou zřejmě

ovlivněny stravou a klimatickými podmínkami

během dlouholetého vývoje. Obecně lze říct, že

jižané v Evropě jsou menšího vzrůstu nežseveřané. V dnešní době globalizace však tentorozdíl oslabuje. Snad nejmarkantnějším faktorem

1 V centru dění je člověk

ovlivňujícím tělesnou výšku je věk. Snižování výšky

seniorů je důsledek opotřebovánímeziobratlových plotének.

Poměřováním člověka a zjišťováním odlišností

se zabývá věda zvaná antropometrie.

Její původní využití však s nábytkem nemělo

nic společného. Je spojeno s dějinamikriminalistiky konce 19. století. Louis Alphonse Bertillon,

pomocný policejní písař, vypracoval a jako první

Římskou židlí klismos se inspiroval

i Thibault Desombre Le Corbusierův Modulor na fasádě Unité d ́habitation ve Firminy

V centru dění je člověk / 13

použil vědecky podloženou metodu zjišťování

totožnosti zločinců postavenou na měření částí

lidského těla. Vycházel totiž z hypotézy, že sevětšina kostí a obvod lebky v dospělosti příliš nemění.

Zatčení recidivisté mařili vyšetřováníuváděním falešných jmen. Když byl zadržen a přeměřen jistý Dupont, shodovaly se jeho tělesné

parametry s údaji již dříve změřeného jistého

Martina. Dupont se tak stal prvním recidivistou usvědčeným pomocí antropometrie. Louis

Alphonse Bertillon tím vstoupil do historiekriminalistiky a jeho metoda přispěla již v roce 1884

k usvědčení tří set osob.

V souvislosti s problematikou nábytku seantroometrie začala využívat ve 20. letech minulého

století. Jedním z prvních, kdo začalpřizpůsobovat rozměry předmětů každodenního použitírozměrům člověka, byl skandinávský designér Kaare

Klint. Podklady pro své návrhy získával pomocí

antropometrických měření, která prováděl sesvými studenty.

Svoji kapitolu v dějinách antropometrie má

i známý francouzský architekt Le Corbusier.Všiml si, že historické obytné interiéry mají příznivou,

nepříliš velkou výšku místnosti. V roce 1942 se

dal do pečlivého studia obecné měrné soustavy

ve snaze sladit konvenční měřítko s měřítkemlidským, to znamená propojit přírodu a řád. Pro své

úvahy použil člověka výšky 175 cm, kterouposléze vyměnil za 183 cm, aby byla soustava platná

jak pro systém metrický, tak pro anglosaskýsystém stop.

Převzal starou hypotézu, že se proporce lidské

postavy řídí zlatým řezem. To je proporční vztah

založený na poměru dvou jakýchkoliv částí celku,

matematicky daný vztahem A:B=B:A+B (tzv.Fibonacciho řada – dané číslo se rovná součtu dvou

čísel předchozích a poměr jednoho čísla knásledujícímu se rovná poměru tohoto k součtu obou).

Všeobecně se považuje za harmonický zákon

s působností v oblasti umění, architektury, ale

např. i biologie.

Le Corbusier sestrojil tzv. Modulor –stylizovanou mužskou postavu se zvednutou rukouudávající výšku místnosti (226 cm). Tu vydělil dvěma

a dospěl k výšce pupku. Zápěstí připažené ruky je

pak podle principu zlatého řezu ve výšce 86 cm,

výška hlavy odpovídá výše uvedeným 183 cm.

Proporce těla naznačují 2 barevné vertikálníspirály. Červená se odvíjí od pupku (113 cm), modrá

spirála bere v úvahu celkovou výšku včetnězvednuté ruky. Pupek leží v polovině celkové výšky

(226/2).

Modulor má být syntézou konvenční míry,velikosti člověka a harmonického vztahu tzv. zlatého

řezu, tedy měrnou soustavou, spojující zákonitost

modulu s krásou vyvážené proporce. Název je

složen ze slov „module“ a „section d ́or“ (zlatý řez).

Touto metodou by se podle Corbusiera měly

odvozovat proporce a velikost interiéru, ale iněkterých používaných předmětů. Le Corbusier s ní

pracoval ve svých architektonických návrzích

(např. Unité d ́habitation ve Firminy). Modulor

však vychází z mužského těla a nebere v úvahu

antropometrické odlišnosti populace.

Poznatky antropometrie jsou bohatě využívány

i v jiných oborech. Americký průmyslový designér

Henry Dreyfuss měl také svůj „Modulor“. K defi -

nici ideální konfi gurace předmětů, kterénavrhoval, použil kresbu muže a ženy „Joe a Josephine“.

Na nich předvedl nejvýznamnější rozměrylidského těla důležité pro průmyslový design, ať už to

byla telefonní budka nebo sedadlo traktoristy.

Jeho činnost byla inspirací např. proskandinávskou skupinu Ergonomi Design Gruppen, která se

soustředila na design výrobků pro handicapované

osoby.

Antropometrické údaje lze shromážditpoměrně jednoduše, stačí mít příslušné měřicípřístroje a dostatečně velký vzorek populace. V našich

zemích poskytl cenné východisko pro dalšísrovnávání první velký antropologický průzkum

v roce 1895. Československé celostátníantroologické výzkumy mládeže proběhly v letech

1951, 1961, 1971 a 1981. Poskytly informace

o vývojovém trendu základních tělesnýchparametrů. Příležitostí k jednoduchému proměření

velkého vzorku populace ČSSR byly celostátní

spartakiády konané v letech 1955, 1960, 1965,

1975, 1980 a 1985. V roce 1985 bylo proměřeno 14 / Nábytek – typologie, základy tvorby 10 450 cvičenců ve věku 6–55 let. V novýchekonomických podmínkách již k podobnékoncentraci populace nedošlo. V letech 1995 a 1996 proběhl výzkum pro ověření změn tělesné výšky, hmotnosti a proporcí hlavy, v roce 1991 a 2001 se uskutečnil 5. a 6. celostátní antropologický výzkum mládeže, který sledoval zejménadětskou obézní populaci. Dílčí výzkumy siprovádějí firmy, které se věnují šití konfekce (např. pro vojáky).

Přesné naměření tělesných proporcí na hlavě,

trupu a končetinách včetně kožních řas zajišťují

speciální měřicí přístroje: antropometr (rovná tyč

s milimetrovou škálou a jezdcem se zasunovacími

pohyblivými jehlami), kefalometr (dotykovéměřidlo s rozvíracími rameny k měření lebky a menších

rozměrů těla), pelvimetr (dotykové měřidlo srozvíracími rameny k měření rozměrů pánve), caliper

(přístroj na měření podkožního tuku) atd.Komlexní velmi přesné výsledky lze získat použitím

třídimenzionálního laseru, který naměřená data

ihned vyhodnotí.

Z pohledu antropologa se člověk mění.Uskutečněné výzkumy prokázaly výrazné změnytělesných výšek mužů i žen a v souvislosti s tím se

urychluje i duševní a pohlavní vývoj mladégenerace. Dívky dosahují maximální výšky už kolem

16. roku, menstruace nastává kolem 13. roku

a někdy už v 9 letech.

Změny růstu populace jsou údajně spojovány

s míšením venkovského a městského obyvatelstva,

s jinými stravovacími zvyky. Větší výšky dosahují

obecně děti ze vzdělaných rodin avysokoškoláci. Nejvyšší populace je v současnosti vNěmecku, Švédsku, Holandsku a USA, nejmenší veŠpanělsku, Itálii a jižní Francii. Severské země jsou

robustnější, mají vyšší životní úroveň. VelcíČernohorci a Albánci jsou výjimkou potvrzující pravidlo.

Vzrůstat začínají i asijské země, i v Japonsku lze

najít muže výšky 180 cm. V USA a Kanadě se zase

tělesná výška zmenšuje, údajně s příchodempřistěhovalců z Asie a Afriky. I když v současné době

nejsou růstové změny příliš patrné, mohla bystabilitu růstu ohrozit nečekaná katastrofa. Tou může

být hladomor, epidemie nebo válka. Jakkoli se to

zdá být absurdní, toto riziko existuje. Je doloženo,

že v Polsku došlo za 2. světové války a v doběekonomické krize 80. let 20. století k poklesu výšky

populace. Zvyšování tělesných rozměrů má svoje

zdravotní důsledky. Vysocí lidé trpí bolestí v kříži

a mají podvědomý strach ze zavadění o zárubeň

dveří. Předcházejí tomu nahrbeným držením těla,

což vyvolává deformace páteře.

Změna výšky přináší rovněž změnu tělesné

hmotnosti, především u mužů. V USA je dnes až

24 % obyvatel otylých, u nás dokonce 1/3obyvatel. Obezita jako fenomén doby je častozpůsobena nadměrným sezením, které neníkompenzováno pohybem. Energetický příjem je pak vyšší

než výdej a v důsledku toho dochází k hromadění

tuku v tukových tkáních. Svoji roli zde hrajezpůsob výživy v dětství. Obezitou trpí převážně děti

sociálně slabších rodin, bohatší vrstvy poskytují

dětem zdravější životní styl. V Americe je dokonce

zaznamenán výskyt obezity ve vazbě na auta – tzv.

car culture. Méně obézní jsou obyvatelé vkomaktnějších městech vhodnějších pro pěší chůzi

(např. New York).

Obezita se může podílet i na vzniku či zhoršení

řady chorob. Měření antropometrem

V centru dění je člověk / 15

Růstové a hmotnostní změny populacepůsobí na dimenzování nejrůznějších předmětůdenní potřeby (oděvy, obuv, ale i nábytek). Ty jsou

v hromadné výrobě navrhovány pro anonymního

uživatele, který patří do určité podskupinyjedinců. Snaha výrobce optimalizovat a racionálně

standardizovat výrobky musí proto vycházet ze

znalosti statistických vlastností tělesných rozměrů

předpokládaných uživatelů.

Předmět vyrobený na zakázku prokonkrétního uživatele musí odpovídat všem jehopožadavkům – na rozdíl od velkosériové (hromadné)výroby rozměrově, materiálově a vzhledově stejných

předmětů. Čím rozsáhlejší je série, tímekonomičtější je výroba. Z toho vyplývá nutnost omezit se

při výrobě na určitou množinu typů postav. Pokud

se plánují předměty, které budou vyrobeny až za

několik let a které mají další léta sloužit, je nutno

vzít v úvahu prognózu vývoje.

V současné době v ČR neexistuje zpracovaný jednotný podklad pro aplikaci údajů vnavrhování předmětů denní potřeby. Pomůckou ve

výrobě může být např. norma ČSN EN ISO 7250

obsahující antropometrické údaje důležité pro

navrhování v různých průmyslových odvětvích.

Obsahuje základní rozměry měřené vstoje avsedě, rozměry jednotlivých částí těla a rozměry

funkční.

Pro navrhování nábytku jsou důležité tytorozměry: výška těla, výška očí při stoji, výška ramen,

výška lokte, šířka ramen, šířka boků, výška těla

nad sedadlem, výška ramen nad sedadlem, výška

lokte nad sedadlem, vzdálenost hýždě – kolena,

délka dolní části stehna, výška podkolenníjamky, dále pak některé rozměry dosahů jako dosah

vzhůru vestoje jednoruč a obouruč.

1.2 Normy

V předchozím textu se poprvé vyskytl pojem

„norma“. Norma popisuje pravidlo nebo souhrn

pravidel stanovujících požadavky na vlastnosti,

věci nebo chování člověka, které lze označit jako Individuální výrobu je možné provádět pro neomezené množství typů

+


16 / Nábytek – typologie, základy tvorby

„normální“, „obvyklé“ nebo „přijatelné“. Vtechnické praxi stanovují technické normypožadované vlastnosti a provedení produktů,vymezují technické pojmy a stanovují pracovní postupy

nebo uspořádání. Smyslem norem je dorozumění

mezi výrobcem a odběratelem, zjednodušeníčinností a produktů, zavádění symbolůzjednodušujících překonání jazykových bariér a také ochrana

spotřebitele. V současnosti jsou technické normy

kvalifi kovaná doporučení, nemají formu příkazů

a jejich používání je dobrovolné, avšak všestranně

výhodné. S růstem právního vědomí vespotřebitelském chování lze očekávat růst požadavků na

kvalitní a certifi kované produkty, které jsou snormami v souladu.

I když zákon č. 22/1997 Sb. o technických

požadavcích na výrobky a novela č. 71/2000 Sb.

stanoví, že české národní normy (ČSN) nejsou

obecně závazné, může v praxi vzniknout povinnost

posouzení souladu s ČSN v těchto případech:

• V pracovněprávních vztazích se jejich

dodržení může stát povinností, pokud s nimi

zaměstnavatel zaměstnance řádně seznámí (ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci).

• Pokud mezi účastníky obchodního vztahu

založeného smlouvou podle platnýchpředpisů (občanského nebo obchodního zákoníku)

dojde k ujednání, že některé předměty dané

touto smlouvou musí splňovat ustanoveníkonkrétních ČSN, stává se jejich plnění povinností.

• Některé právní předpisy (publikované ve

sbírce zákonů) odkazují na ČSN a tím stanovují

povinnost tyto technické normy dodržovat.

• Povinnost dodržet určenou ČSN může být

stanovena v rozhodnutí správního orgánu

(např. stavební rozhodnutí).

Normy jsou ale nezbytné a slouží především

v těchto případech:

• Jsou nezbytnou podmínkou pro volný oběh

zboží a služeb zejména v EU.

• Slouží jako referenční úroveň, k níž sepoměřuje úroveň výrobku nebo služby.

• Stanovují kritéria bezpečnosti.

• Podporují vyrovnaný vztah mezi jakostí anáklady.

• V obchodních smlouvách mezi dodavatelem

a odběratelem se obvykle stávají závaznými.

• Jsou povinně vyžadovány u veřejných zakázek.

• Jsou efektivním nástrojem konkurenčního

boje.

České technické normy lze rozdělit na původní

ČSN a mezinárodní a evropské normy převzaté do

soustavy českých národních norem.

• Původní česká technická norma se může

vytvářet pouze v oblastech, ve kterýchneexistují normy evropské nebo mezinárodní(označení ČSN, např. ČSN 91 0410).

• Evropská nebo mezinárodní normapřejatá do soustavy českých norem se stává ČSN

(označení ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN

ETS, ČSN IEC, např. ČSN EN 1116, ČSN ISO

7220, ČSN EN ISO 16000-9, ČSN ETS 300 406,

ČSN IEC 60300-3-10).

Platnost normy je vyhlášena ve Věstníku Úřadu

pro technickou normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví, změna nebo zrušení normy jeprováděno zveřejněním v tomto Věstníku. Tímto platí,

že všechny vyhlášené ČSN jsou platné.

Protože norma stanovuje stav věcí obvyklých,

je zvyklostí se v případných sporech připosuzování produktu k ustanovením příslušné ČSNpřiklonit. Dodržování normy je tedy nejjednodušším

a nejméně nákladným způsobem, jak prokázat,

že činnost nebo produkt je bezpečný a neohrožuje zdraví uživatele. V této souvislosti je také

srozumitelný závěr právní expertizy Právnické

fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (vsouvislosti s kauzou škodné události): „Ten, kdo trpí

stav, který je v rozporu s ustanoveními českých

technických norem, si nepočíná tak, abypředcházel škodám“.

Neohrožení zdraví uživatele užíváním nábytku lze také rozumět stanovení jeho správných ergonomických parametrů. Tyto vycházejí

ze stanovení správných funkčních rozměrů již

ve stadiu návrhu. Stanovením těchto rozměrů



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist