načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Nábytek -- typologie, základy tvorby - Zdeněk Holouš; Ludvika Kanická

Nábytek -- typologie, základy tvorby

Elektronická kniha: Nábytek
Autor: Zdeněk Holouš; Ludvika Kanická
Podnázev: typologie, základy tvorby

Bohatě ilustrovaná publikace přináší základní informace o vlastnostech a používání nábytku v procesu zařizování bytového interiéru. Výklad zohledňuje poznatky z oblasti ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 159
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Nábytek
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3746-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Bohatě ilustrovaná publikace přináší základní informace o vlastnostech a používání nábytku v procesu zařizování bytového interiéru. Výklad zohledňuje poznatky z oblasti antropometrie a ergonomie. Vedle designu zdůrazňuje především funkčnost a bezpečnost nábytku, velký důraz klade na vlastnosti, které musí kvalitní nábytek v současné době splňovat z hlediska lidského zdraví a zdravého životního stylu. Z tohoto pohledu se zabývá nábytkem a vybavením určeným k odpočinku, přípravě pokrmů, stolování, práci, studiu, zábavě, hygieně (postele, úložný nábytek, jídelní a jiné stoly, židle, čalouněný nábytek, pracovní nábytek, vybavení kuchyní či koupelen). Samostatná kapitola je věnována současnému nábytku pro děti a jeho využití v interiéru.

Popis nakladatele

Publikace seznamuje čtenáře se základními konstrukčními požadavky na nábytek a zároveň odpovídá na otázky: jak vybrat správný nábytek, na které jeho parametry dát při výběru pozor, jaké matrace jsou optimální pro zdravý spánek, jak zajistit bezpečnost v bytě na základě výběru nábytku a další praktické rady. Nábytková typologie je prezentována na základě činností vykonávaných v bytovém interiéru. Renomovaní autoři doplnili čtivý a přehledný text mnoha názornými kresbami a fotografiemi. Publikace je vhodným zdrojem informací pro studenty architektury a tvorby interiérů i poučným vodítkem pro zájemce o bytovou kulturu. (typologie, základy tvorby)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zdeněk Holouš; Ludvika Kanická - další tituly autora:
Design nábytku v současném světě Design nábytku v současném světě
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ludvika Kanická, Zdeněk Holouš

NÁBYTEK

typologie, základy tvorby

Grada Publishing 2011

Doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.

Ing. Zdeněk Holouš

typologie, základy tvorby

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4364. publikaci

Odpovědná redaktorka Věra Slavíková

Grafi cká úprava a sazba Eva Hradiláková

Text Ludvika Kanická

Citace norem, technické parametry Zdeněk Holouš

Foto na obálce Ludvika Kanická

Fotografi e v knize Ludvika Kanická a výše uvedené fi rmy

Kresby Zdeněk Holouš

Odborná recenze:

Doc. akad. arch. Ivana Čapková, CSc.

Prof. Ing. arch. akad. arch. Ivan Petelen, PhD.

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Počet stran 160

První vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Design © Eva Hradiláková, 2011

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3746-1

Autoři děkují fi rmám Vitra, Napshell, Campeggi, Ciacci, Hästens,

Domeau et Pérez, Behr International, Spojené UP závody, George,

Musée des arts décoratifs, Paris, Ernestomeda a Team 7

za poskytnutí fotografi í do publikace.

Obsah

Úvod ....................................................................................................................................... 9

1 V centru dění je člověk ................................................................................................ 11

1.1 Antropometrie .............................................................................................................. 11

1.2 Normy .......................................................................................................................... 16

1.3 Ergonomie .................................................................................................................... 17

1.4 Ergonomie v domácnosti a pasivní bezpečnost .............................................................. 19

1.5 Stavba lidského těla, páteř ............................................................................................. 20

1.6 Poruchy páteře vlivem nevhodného nábytku .................................................................. 22

1.7 Člověk a jeho činnosti v bytě .......................................................................................... 23

2 Odpočinek ................................................................................................................... 24

2.1 Pasivní odpočinek .......................................................................................................... 24

2.1.1 Postel – fragment historie .............................................................................................. 24

2.1.2 Spánek .......................................................................................................................... 26

2.1.3 Význam lůžka pro regeneraci organizmu ....................................................................... 28

2.1.4 Tepelný komfort a hygienické požadavky lůžka ................................................................ 29

2.1.5 Prostorový a psychický komfort lůžka a jeho umístění v interiéru .................................... 29

2.1.6 Skladba lůžka ................................................................................................................ 30

2.1.7 Lůžkoviny, ložní prádlo, jejich údržba a celková hygiena lůžka ........................................ 37

2.1.8 Konstrukční a bezpečnostní požadavky .......................................................................... 38

2.1.9 Design ........................................................................................................................... 39

2.1.10 Typologie lůžek .............................................................................................................. 40

2.1.11 Parametry lůžek ............................................................................................................. 42

2.2 Aktivní odpočinek na lůžku ............................................................................................ 44

2.3 Sexuální život ................................................................................................................ 45

3 Ukládání předmětů .................................................................................................... 46

3.1 Skladba ukládaných předmětů ....................................................................................... 46

3.2 Ergonomie úložného nábytku ........................................................................................ 47

3.3 Skladebnost úložného nábytku ...................................................................................... 48

3.3.1 Velký úložný prostor (skříně) – fragment historie ............................................................ 49

3.3.2 Malý úložný prostor – fragment historie ......................................................................... 52

3.4 Parametry úložného prostoru ........................................................................................ 59

4 Stolování ..................................................................................................................... 61

4.1 Fragment historie .......................................................................................................... 61

4.2 Ergonomie .................................................................................................................... 62

4.3 Jídelní stůl ..................................................................................................................... 62

4.3.1 Konstrukční a bezpečnostní požadavky .......................................................................... 64

4.4 Konferenční stolek ........................................................................................................ 65

4.5 Design ........................................................................................................................... 65

4.6 Typologie stolů .............................................................................................................. 65

4.7 Parametry stolů ............................................................................................................ 67

5 Sezení .......................................................................................................................... 69

5.1 Židle – fragment historie ................................................................................................ 69

5.2 Ergonomie .................................................................................................................... 70

5.3 Skladba židle ................................................................................................................. 71

5.4 Konstrukční a bezpečnostní požadavky .......................................................................... 72

5.5 Design ........................................................................................................................... 72

5.6 Typologie židlí ................................................................................................................ 73

5.6.1 Jídelní židle bytová a restaurační .................................................................................... 74

5.7 Alternativní sedací nábytek ............................................................................................ 75

5.8 Parametry židlí ............................................................................................................... 75

6 Zájmové aktivity ......................................................................................................... 77

6.1 Shromažďování rodiny – návštěvy .................................................................................. 77

6.1.1 Čalouněný odpočivný nábytek – fragment historie ......................................................... 77

6.1.2 Současná podoba čalouněného nábytku ....................................................................... 80

6.1.3 Ergonomie .................................................................................................................... 83

6.1.4 Technologie výroby čalouněného nábytku ...................................................................... 84

6.1.5 Skladba moderního čalouněného nábytku ..................................................................... 85

6.1.6 Čalounické materiály, kování a další součásti čalouněného nábytku ............................... 85

6.1.7 Potahové materiály ........................................................................................................ 86

6.1.8 Konstrukční a bezpečnostní požadavky .......................................................................... 90

6.1.9 Design ........................................................................................................................... 91

6.1.10 Typologie čalouněného odpočivného nábytku ............................................................... 93

6.1.11 Parametry odpočivného nábytku ................................................................................... 96

6.2 Sledování audiovizuální techniky .................................................................................... 98

6.2.1 Konstrukční a bezpečnostní požadavky ........................................................................ 100

6.2.2 Design ......................................................................................................................... 100

6.2.3 Parametry zvukových medií ......................................................................................... 101

7 Domácí pracovní aktivita ......................................................................................... 102

7.1 Pracovní stoly – fragment historie ................................................................................ 102

7.1.1 Pracovní stůl – ergonomie, konstrukční a bezpečnostní požadavky ............................... 102

7.1.2 Stůl pro počítač ........................................................................................................... 102

7.1.3 Home offi ce ................................................................................................................ 105

7.1.4 Design ......................................................................................................................... 106

7.1.5 Parametry pracovního stolu ......................................................................................... 107

7.2 Sezení u pracovního stolu ............................................................................................ 107

7.2.1 Ergonomie .................................................................................................................. 107

7.2.2 Židle k pracovnímu stolu .............................................................................................. 108

7.2.3 Skladba kancelářské židle ............................................................................................ 108

7.2.4 Konstrukční a bezpečnostní požadavky ........................................................................ 110

7.2.5 Design ......................................................................................................................... 110

7.2.6 Parametry kancelářských židlí ...................................................................................... 110

7.3 Alternativní sezení – fragment historie ......................................................................... 111

7.3.1 Klekačka ..................................................................................................................... 111

7.3.2 Balanční míč ................................................................................................................ 112

7.3.3 Sedačka s míčem ......................................................................................................... 113

7.3.4 Podpora pro práci vstoje .............................................................................................. 113

7.3.5 Lehadlo ....................................................................................................................... 114

8 Výchova dětí ............................................................................................................. 115

8.1 Fragment historie ........................................................................................................ 115

8.2 Současný nábytek pro děti a jeho užití v interiéru ......................................................... 116

8.3 Vývojová stádia dítěte .................................................................................................. 117

8.4 Zdravotní rizika spojena s bydlením .............................................................................. 118

8.5 Bezpečnostní požadavky na nábytek ............................................................................ 118

8.6 Činnosti provozované v dětském pokoji ....................................................................... 119

8.7 Ergonomie .................................................................................................................. 121

8.8 Typy a druhy dětského nábytku .................................................................................... 121

8.8.1 Nábytek na spaní ......................................................................................................... 121

8.8.2 Sedací dětský nábytek ................................................................................................. 126

8.8.3 Stolový nábytek ........................................................................................................... 127

8.8.4 Úložný nábytek do dětských pokojů ............................................................................. 130

8.8.5 Drobný a doplňující nábytek ........................................................................................ 131

8.8.6 Design ......................................................................................................................... 131

9 Příprava pokrmů – vaření ........................................................................................ 133

9.1 Fragment historie ........................................................................................................ 133

9.2 Aktuální trendy v procesu přípravy stravy ..................................................................... 135

9.3 Ergonomie .................................................................................................................. 135 Kuchyňský nábytek jako skladebný systém ................................................................... 139

9.5 Kuchyňské přístroje ..................................................................................................... 139

9.6 Konstrukční a bezpečnostní požadavky ........................................................................ 140

9.7 Hygienické požadavky ................................................................................................. 141

9.8 Design .......................................................................................................................... 141

9.9 Typologie kuchyňských skříněk .................................................................................... 143

9.10 Požadavky na kuchyňský nábytek ................................................................................ 144

10 Hygiena ..................................................................................................................... 147

10.1 Hygiena domácnosti .................................................................................................... 147

10.1.1 Konstrukční a bezpečnostní požadavky na nábytek pro hygienu domácnosti ............... 148

10.2 Osobní hygiena ........................................................................................................... 148

10.2.1 Fragment historie ........................................................................................................ 148

10.2.2 Vybavenost koupelny – koupelnový nábytek ................................................................ 149

10.2.3 Ergonomické, konstrukční a bezpečnostní a hygienické požadavky

na vybavenost koupelny .............................................................................................. 150

10.2.4 Design ......................................................................................................................... 151

10.3 Hygiena dětí ................................................................................................................ 153

10.4 Vyměšování ................................................................................................................. 154

10.4.1 Fragment historie ........................................................................................................ 154

10.4.2 Současný stav .............................................................................................................. 154

10.5 Typologie nábytku, sanitárních předmětů a doplňků pro osobní hygienu dospělých,

dětí a hygienu domácnosti ........................................................................................... 155

10.6 Požadavky na nábytek a prostor pro osobní hygienu .................................................... 156

Závěr ....................................................................................................................................... 157

Literatura ................................................................................................................................... 158


Úvod Jednou ze základních potřeb člověka je bydlení. Na rozdíl od hluboké minulosti, kdy bylo bydlení primárně vnímáno jako úkryt před nepohodou, dnes pocit domova dotváří také řada emocionálních prožitků.

V pojmu bydlení je obsažen vztah k širšímu

hmotnému prostředí, ke společnosti, k rodině a k věcem, kterými se obklopujeme. Vědomí vlastního domova znamená, že jsme si někde vytvořili místo bezpečí, pohody a především místo regenerace. Proto jeho důležitost vzrůstá s pracovním vytížením a každodenním stresem. Kromě příjemného odpočinku nám musí poskytnout kvalitní prostředí pro naši práci, studium, zábavu, intimní život, hygienu, stravování, přijímání návštěv a řadu dalších činností.

K jejich vykonávání potřebujeme celou řadu

nejrůznějších předmětů, od kterých vyžaduje

me příjemný vzhled a především dobrou funkci.

Nejvýznamnější hmotnou složkou bytového pro

středí je nábytek, který mezi ostatními nezbytný

mi zařizovacími předměty zaujímá zvláštní místo.

Všechny nábytkové předměty se totiž více nebo

méně často dostávají do přímého kontaktu s lid

ským tělem. Vnímáme strukturu a teplotu jejich

povrchu i vůni, evokují v nás vzpomínky na dět

ství, nesou v sobě i náboj tradice a vžitých rituá

lů. Vztah člověka k nábytku zahrnuje tedy i prvek

emocionální.

Otázka přívětivého a fungujícího domova se

v poslední době stává samozřejmostí a jistým

měřítkem osobního úspěchu. Podporuje to i vývoj Emocionální prožitek domova: vnímáme strukturu a teplotu povrchu nábytku

Úvod / 9


10 / Nábytek – typologie, základy tvorby společnosti. Uvolnil se trh s byty, developerské společnosti se předhánějí v nabídce atraktivního bydlení, průnik obchodních řetězců s nábytkem přináší nepřebernou nabídku nábytku a dalších zařizovacích prvků, problematice bytové kultury se věnuje řada časopisů a odborných publikací, návody zařízení bytů přináší i televize. Na cestě za kvalitním bydlením stačí mít jen adekvátní fi nanční prostředky a odvahu často i výrazně změnit stávající stav.

Počátky profesionálního přístupu k otáz

ce bytové kultury „pro nejširší vrstvy obyvatelstva“ sahají až do dvacátých let minulého století a souvisejí s obdobím progresivní funkcionalistické architektury. Bydlení se tehdy začalo zkoumat jako soubor činností (funkcí) s cílem zajistit kvalitní standard i méně movitým vrstvám. Vytvořit bydlení tak, aby fungovalo v dnešní Nábytek do jídelny vyrobila v roce 1929 fi rma SBS dle návrhu Jana Vaňka, foto z výstavy „Jan Vaněk, civilizované bydlení pro každého“

době konzumní společnosti oplývající nabíd

kou nábytku a bytových doplňků všeho druhu,

je průběžný a náročný proces vyžadující nemalé

teoretické znalosti. Bylo by chybou tuto otázku

podceňovat.

Ne vždy si uvědomujeme, že přejímání nabí

zených vzorů bydlení bez pochopení vlastních

potřeb může svým uživatelům způsobit i nemalé

újmy na zdraví. Na druhé straně někdy ani to nej

dražší bytové zařízení nemusí být z hlediska lid

ského zdraví nejvhodnější.

Tato publikace by měla přinést základní infor

mace o vlastnostech a používání nábytku v pro

cesu zařizování bytového interiéru s ohledem na

tělesné proporce uživatele, jeho zdravotní a psy

chický stav a dostupný prostor. Pomyslný trojúhel

ník NÁBYTEK – ČLOVĚK – PROSTOR je v procesu

bydlení všudypřítomný.

V centru dění je člověk / 11

1.1 Antropometrie Jelikož nábytek slouží člověku, musí vycházet z rozměrů lidského těla. Pravidly tělesné konstrukce člověka se zabývali fi lozofové a vědci již ve starověku. Římský architekt Vitruvius píše před začátkem našeho letopočtu ve svém díle Deset knih o architektuře: „Příroda vytvořila lidské tělo tak, že obličej od brady k hornímu konci čela k začátku vlasových kořínků měří 1/10 těla a stejně tolik i natažená dlaň od kloubu v zápěstí ke konečku prostředního prstu. Z výšky obličeje samého připadá 1/3 od špičky brady ke spodku nozder, totéž měří nos od spodku nozder až po svůj kořen uprostřed obočí a od tohoto konečného bodu k začátku kořínku vlasů je utvářeno čelo rovněž o rozměru 1/3 této výšky. Chodidlo má 1/6 výšky těla, ruka až po loket 1/4, stejně má 1/4 i hruď.“ Římská židle klismos, refl ektující rozměry člověka, je svými elegantními prohnutými nohami dodnes vzorem pro současné designéry.

Zákonitostem stavby lidského těla se věnoval

kromě jiných vědců také Leonardo da Vinci. Podle jeho teorie je zase přirozeným centrem lidského těla pupek. Kružnice kolem roztažených nohou a rukou člověka ležícího na zádech má střed v pupku stejně jako čtverec opsaný kolem postavy s rozpaženýma rukama.

Rozměry lidského těla se však liší v souvislosti

s věkem, rasou, pohlavím, proporčností a někdy dokonce i zaměstnáním. Rozdíl mezi ženou a mužem vycházející z odlišného habitu obojího pohlaví je evidentní. Výškové rozdíly jsou zřejmě ovlivněny stravou a klimatickými podmínkami během dlouholetého vývoje. Obecně lze říct, že jižané v Evropě jsou menšího vzrůstu než seveřané. V dnešní době globalizace však tento rozdíl oslabuje. Snad nejmarkantnějším faktorem 1 V centru dění je člověk

ovlivňujícím tělesnou výšku je věk. Snižování výšky

seniorů je důsledek opotřebování meziobratlo

vých plotének.

Poměřováním člověka a zjišťováním odlišností

se zabývá věda zvaná antropometrie.

Její původní využití však s nábytkem nemělo

nic společného. Je spojeno s dějinami kriminalis

tiky konce 19. století. Louis Alphonse Bertillon,

pomocný policejní písař, vypracoval a jako první

Římskou židlí klismos se inspiroval

i Thibault Desombre Le Corbusierův Modulor na fasádě Unité d ́habitation ve Firminy

V centru dění je člověk / 13

použil vědecky podloženou metodu zjišťování totožnosti zločinců postavenou na měření částí lidského těla. Vycházel totiž z hypotézy, že se většina kostí a obvod lebky v dospělosti příliš nemění.

Zatčení recidivisté mařili vyšetřování uvádě

ním falešných jmen. Když byl zadržen a přeměřen jistý Dupont, shodovaly se jeho tělesné parametry s údaji již dříve změřeného jistého Martina. Dupont se tak stal prvním recidivistou usvědčeným pomocí antropometrie. Louis Alphonse Bertillon tím vstoupil do historie kriminalistiky a jeho metoda přispěla již v roce 1884 k usvědčení tří set osob.

V souvislosti s problematikou nábytku se antro

pometrie začala využívat ve 20. letech minulého století. Jedním z prvních, kdo začal přizpůsobovat rozměry předmětů každodenního použití rozměrům člověka, byl skandinávský designér Kaare Klint. Podklady pro své návrhy získával pomocí antropometrických měření, která prováděl se svými studenty.

Svoji kapitolu v dějinách antropometrie má

i známý francouzský architekt Le Corbusier. Všiml si, že historické obytné interiéry mají příznivou, nepříliš velkou výšku místnosti. V roce 1942 se dal do pečlivého studia obecné měrné soustavy ve snaze sladit konvenční měřítko s měřítkem lidským, to znamená propojit přírodu a řád. Pro své úvahy použil člověka výšky 175 cm, kterou posléze vyměnil za 183 cm, aby byla soustava platná jak pro systém metrický, tak pro anglosaský systém stop.

Převzal starou hypotézu, že se proporce lidské

postavy řídí zlatým řezem. To je proporční vztah založený na poměru dvou jakýchkoliv částí celku, matematicky daný vztahem A:B=B:A+B (tzv. Fibonacciho řada – dané číslo se rovná součtu dvou čísel předchozích a poměr jednoho čísla k následujícímu se rovná poměru tohoto k součtu obou). Všeobecně se považuje za harmonický zákon s působností v oblasti umění, architektury, ale např. i biologie.

Le Corbusier sestrojil tzv. Modulor – stylizova

nou mužskou postavu se zvednutou rukou udávající výšku místnosti (226 cm). Tu vydělil dvěma

a dospěl k výšce pupku. Zápěstí připažené ruky je

pak podle principu zlatého řezu ve výšce 86 cm,

výška hlavy odpovídá výše uvedeným 183 cm.

Proporce těla naznačují 2 barevné vertikální spi

rály. Červená se odvíjí od pupku (113 cm), modrá

spirála bere v úvahu celkovou výšku včetně zved

nuté ruky. Pupek leží v polovině celkové výšky

(226/2).

Modulor má být syntézou konvenční míry, veli

kosti člověka a harmonického vztahu tzv. zlatého

řezu, tedy měrnou soustavou, spojující zákonitost

modulu s krásou vyvážené proporce. Název je

složen ze slov „module“ a „section d ́or“ (zlatý řez).

Touto metodou by se podle Corbusiera měly

odvozovat proporce a velikost interiéru, ale i něk

terých používaných předmětů. Le Corbusier s ní

pracoval ve svých architektonických návrzích

(např. Unité d ́habitation ve Firminy). Modulor

však vychází z mužského těla a nebere v úvahu

antropometrické odlišnosti populace.

Poznatky antropometrie jsou bohatě využívány

i v jiných oborech. Americký průmyslový designér

Henry Dreyfuss měl také svůj „Modulor“. K defi -

nici ideální konfi gurace předmětů, které navrho

val, použil kresbu muže a ženy „Joe a Josephine“.

Na nich předvedl nejvýznamnější rozměry lidské

ho těla důležité pro průmyslový design, ať už to

byla telefonní budka nebo sedadlo traktoristy.

Jeho činnost byla inspirací např. pro skandináv

skou skupinu Ergonomi Design Gruppen, která se

soustředila na design výrobků pro handicapované

osoby.

Antropometrické údaje lze shromáždit poměr

ně jednoduše, stačí mít příslušné měřicí přístro

je a dostatečně velký vzorek populace. V našich

zemích poskytl cenné východisko pro další srov

návání první velký antropologický průzkum

v roce 1895. Československé celostátní antro

pologické výzkumy mládeže proběhly v letech

1951, 1961, 1971 a 1981. Poskytly informace

o vývojovém trendu základních tělesných para

metrů. Příležitostí k jednoduchému proměření

velkého vzorku populace ČSSR byly celostátní

spartakiády konané v letech 1955, 1960, 1965,

1975, 1980 a 1985. V roce 1985 bylo proměřeno 14 / Nábytek – typologie, základy tvorby 10 450 cvičenců ve věku 6–55 let. V nových ekonomických podmínkách již k podobné koncentraci populace nedošlo. V letech 1995 a 1996 proběhl výzkum pro ověření změn tělesné výšky, hmotnosti a proporcí hlavy, v roce 1991 a 2001 se uskutečnil 5. a 6. celostátní antropologický výzkum mládeže, který sledoval zejména dětskou obézní populaci. Dílčí výzkumy si provádějí firmy, které se věnují šití konfekce (např. pro vojáky).

Přesné naměření tělesných proporcí na hlavě,

trupu a končetinách včetně kožních řas zajišťují speciální měřicí přístroje: antropometr (rovná tyč s milimetrovou škálou a jezdcem se zasunovacími pohyblivými jehlami), kefalometr (dotykové měřidlo s rozvíracími rameny k měření lebky a menších rozměrů těla), pelvimetr (dotykové měřidlo s rozvíracími rameny k měření rozměrů pánve), caliper (přístroj na měření podkožního tuku) atd. Komplexní velmi přesné výsledky lze získat použitím třídimenzionálního laseru, který naměřená data ihned vyhodnotí.

Z pohledu antropologa se člověk mění. Usku

tečněné výzkumy prokázaly výrazné změny tělesných výšek mužů i žen a v souvislosti s tím se

urychluje i duševní a pohlavní vývoj mladé gene

race. Dívky dosahují maximální výšky už kolem

16. roku, menstruace nastává kolem 13. roku

a někdy už v 9 letech.

Změny růstu populace jsou údajně spojovány

s míšením venkovského a městského obyvatelstva,

s jinými stravovacími zvyky. Větší výšky dosahují

obecně děti ze vzdělaných rodin a vysokoškolá

ci. Nejvyšší populace je v současnosti v Němec

ku, Švédsku, Holandsku a USA, nejmenší ve Špa

nělsku, Itálii a jižní Francii. Severské země jsou

robustnější, mají vyšší životní úroveň. Velcí Černo

horci a Albánci jsou výjimkou potvrzující pravidlo.

Vzrůstat začínají i asijské země, i v Japonsku lze

najít muže výšky 180 cm. V USA a Kanadě se zase

tělesná výška zmenšuje, údajně s příchodem při

stěhovalců z Asie a Afriky. I když v současné době

nejsou růstové změny příliš patrné, mohla by sta

bilitu růstu ohrozit nečekaná katastrofa. Tou může

být hladomor, epidemie nebo válka. Jakkoli se to

zdá být absurdní, toto riziko existuje. Je doloženo,

že v Polsku došlo za 2. světové války a v době eko

nomické krize 80. let 20. století k poklesu výšky

populace. Zvyšování tělesných rozměrů má svoje

zdravotní důsledky. Vysocí lidé trpí bolestí v kříži

a mají podvědomý strach ze zavadění o zárubeň

dveří. Předcházejí tomu nahrbeným držením těla,

což vyvolává deformace páteře.

Změna výšky přináší rovněž změnu tělesné

hmotnosti, především u mužů. V USA je dnes až

24 % obyvatel otylých, u nás dokonce 1/3 obyva

tel. Obezita jako fenomén doby je často způso

bena nadměrným sezením, které není kompen

zováno pohybem. Energetický příjem je pak vyšší

než výdej a v důsledku toho dochází k hromadění

tuku v tukových tkáních. Svoji roli zde hraje způ

sob výživy v dětství. Obezitou trpí převážně děti

sociálně slabších rodin, bohatší vrstvy poskytují

dětem zdravější životní styl. V Americe je dokonce

zaznamenán výskyt obezity ve vazbě na auta – tzv.

car culture. Méně obézní jsou obyvatelé v kom

paktnějších městech vhodnějších pro pěší chůzi

(např. New York).

Obezita se může podílet i na vzniku či zhoršení

řady chorob. Měření antropometrem

V centru dění je člověk / 15

Růstové a hmotnostní změny populace půso

bí na dimenzování nejrůznějších předmětů denní potřeby (oděvy, obuv, ale i nábytek). Ty jsou v hromadné výrobě navrhovány pro anonymního uživatele, který patří do určité podskupiny jedinců. Snaha výrobce optimalizovat a racionálně standardizovat výrobky musí proto vycházet ze znalosti statistických vlastností tělesných rozměrů předpokládaných uživatelů.

Předmět vyrobený na zakázku pro konkrétní

ho uživatele musí odpovídat všem jeho požadavkům – na rozdíl od velkosériové (hromadné) výroby rozměrově, materiálově a vzhledově stejných předmětů. Čím rozsáhlejší je série, tím ekonomičtější je výroba. Z toho vyplývá nutnost omezit se při výrobě na určitou množinu typů postav. Pokud se plánují předměty, které budou vyrobeny až za několik let a které mají další léta sloužit, je nutno vzít v úvahu prognózu vývoje.

V současné době v ČR neexistuje zpracova

ný jednotný podklad pro aplikaci údajů v navrhování předmětů denní potřeby. Pomůckou ve

výrobě může být např. norma ČSN EN ISO 7250

obsahující antropometrické údaje důležité pro

navrhování v různých průmyslových odvětvích.

Obsahuje základní rozměry měřené vstoje a vse

dě, rozměry jednotlivých částí těla a rozměry

funkční.

Pro navrhování nábytku jsou důležité tyto roz

měry: výška těla, výška očí při stoji, výška ramen,

výška lokte, šířka ramen, šířka boků, výška těla

nad sedadlem, výška ramen nad sedadlem, výška

lokte nad sedadlem, vzdálenost hýždě – kolena,

délka dolní části stehna, výška podkolenní jam

ky, dále pak některé rozměry dosahů jako dosah

vzhůru vestoje jednoruč a obouruč.

1.2 Normy

V předchozím textu se poprvé vyskytl pojem

„norma“. Norma popisuje pravidlo nebo souhrn

pravidel stanovujících požadavky na vlastnosti,

věci nebo chování člověka, které lze označit jako Individuální výrobu je možné provádět pro neomezené množství typů

+


16 / Nábytek – typologie, základy tvorby „normální“, „obvyklé“ nebo „přijatelné“. V technické praxi stanovují technické normy požadované vlastnosti a provedení produktů, vymezují technické pojmy a stanovují pracovní postupy nebo uspořádání. Smyslem norem je dorozumění mezi výrobcem a odběratelem, zjednodušení činností a produktů, zavádění symbolů zjednodušujících překonání jazykových bariér a také ochrana spotřebitele. V současnosti jsou technické normy kvalifi kovaná doporučení, nemají formu příkazů a jejich používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné. S růstem právního vědomí ve spotřebitelském chování lze očekávat růst požadavků na kvalitní a certifi kované produkty, které jsou s normami v souladu.

I když zákon č. 22/1997 Sb. o technických

požadavcích na výrobky a novela č. 71/2000 Sb. stanoví, že české národní normy (ČSN) nejsou obecně závazné, může v praxi vzniknout povinnost posouzení souladu s ČSN v těchto případech: • V pracovněprávních vztazích se jejich

dodržení může stát povinností, pokud s nimi

zaměstnavatel zaměstnance řádně sezná

mí (ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci).

• Pokud mezi účastníky obchodního vztahu

založeného smlouvou podle platných předpi

sů (občanského nebo obchodního zákoníku)

dojde k ujednání, že některé předměty dané

touto smlouvou musí splňovat ustanovení kon

krétních ČSN, stává se jejich plnění povinností.

• Některé právní předpisy (publikované ve

sbírce zákonů) odkazují na ČSN a tím stanovují

povinnost tyto technické normy dodržovat.

• Povinnost dodržet určenou ČSN může být

stanovena v rozhodnutí správního orgánu

(např. stavební rozhodnutí).

Normy jsou ale nezbytné a slouží především v těchto případech: • Jsou nezbytnou podmínkou pro volný oběh

zboží a služeb zejména v EU.

• Slouží jako referenční úroveň, k níž se poměřu

je úroveň výrobku nebo služby.

• Stanovují kritéria bezpečnosti.

• Podporují vyrovnaný vztah mezi jakostí a ná

klady.

• V obchodních smlouvách mezi dodavatelem

a odběratelem se obvykle stávají závaznými.

• Jsou povinně vyžadovány u veřejných zakázek.

• Jsou efektivním nástrojem konkurenčního

boje.

České technické normy lze rozdělit na původní

ČSN a mezinárodní a evropské normy převzaté do

soustavy českých národních norem.

• Původní česká technická norma se může

vytvářet pouze v oblastech, ve kterých neexis

tují normy evropské nebo mezinárodní (ozna

čení ČSN, např. ČSN 91 0410).

• Evropská nebo mezinárodní norma pře

jatá do soustavy českých norem se stává ČSN

(označení ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN

ETS, ČSN IEC, např. ČSN EN 1116, ČSN ISO

7220, ČSN EN ISO 16000-9, ČSN ETS 300 406,

ČSN IEC 60300-3-10).

Platnost normy je vyhlášena ve Věstníku Úřadu

pro technickou normalizaci, metrologii a státní

zkušebnictví, změna nebo zrušení normy je prová

děno zveřejněním v tomto Věstníku. Tímto platí,

že všechny vyhlášené ČSN jsou platné.

Protože norma stanovuje stav věcí obvyklých,

je zvyklostí se v případných sporech při posuzo

vání produktu k ustanovením příslušné ČSN při

klonit. Dodržování normy je tedy nejjednodušším

a nejméně nákladným způsobem, jak prokázat,

že činnost nebo produkt je bezpečný a neo

hrožuje zdraví uživatele. V této souvislosti je také

srozumitelný závěr právní expertizy Právnické

fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (v sou

vislosti s kauzou škodné události): „Ten, kdo trpí

stav, který je v rozporu s ustanoveními českých

technických norem, si nepočíná tak, aby předchá

zel škodám“.

Neohrožení zdraví uživatele užíváním ná

bytku lze také rozumět stanovení jeho správ

ných ergonomických parametrů. Tyto vycházejí

ze stanovení správných funkčních rozměrů již

ve stadiu návrhu. Stanovením těchto rozměrů 18 / Nábytek – typologie, základy tvorby intenzita hluku je jeho charakter. Typickým případem je nepříjemné prostředí „coal center“. Ergonomii lze prosadit pomocí norem. V naší zemi se této problematice věnuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce.

Ergonomie se používá při navrhování stro

jů, dopravních prostředků, spotřebních výrobků, pracovního prostředí i nábytku. Umožňuje vytvářet účinnější, bezpečnější a přátelštější výrobky, ale také výrobky lépe vnímatelné a provozně jednodušší. Ergonomický produkt je vytvořen tak, aby byl v harmonii s lidským tělem a poskytoval maximální komfort, ať už jde o nůžky na plech nebo židli.

Ergonomické řešení optimalizuje komfort

a užitkovost a minimalizuje riziko úrazu, ať už je to v zaměstnání, za volantem či doma. Použití počítačů při projektování umožňuje simulovat procesy, které nastávají v průběhu užívání výrobku tak, aby jeho použití bylo co nejúčinnější. Na svém zdravém vývoji se ale musí podílet i každý jedinec aktivním přístupem. Každý je manažerem vlastního zdraví.

Různé nábytkářské firmy z marketingových

důvodů s oblibou používají k označení svých výrobků termín „ergonomický“. Pokud tato vlastnost není doložena atestem, jde o neoprávněné jednání. Stejným způsobem se zneužívá označování výrobků jako ortopedické či zdravotní.

Mezioborová spolupráce designérů, nábyt

kářů, čalouníků, dekoratérů, ergonomů a zdravotníků může přinést výsledky v produkci zdravého nábytku, který nebude ohrožovat vývoj populace.

Ergonomické prostředí bytu je určováno

zejména nábytkovými předměty a jejich relaxačními schopnostmi. Nábytek výrazně ovlivňuje nejen provoz bydlení, pohodlí, vztahy mezi lidmi a míru toxicity prostředí, ale zejména fyziologickou pohodu a relaxaci člověka.

Při navrhování nábytku je třeba zohledňovat

člověka v jeho různorodostech, jako je tělesná výška, hmotnost, věk, pohlaví, rasa, povolání. I přes uvedené rozdíly musí vzájemný vztah mezi uživatelem a navrženým zařízením zajišťovat pohodlný a bezpečný požitek z tohoto prostředí. Někdy

je třeba vytvořit návrh pro velmi širokou a velmi

smíšenou skupinu uživatelů, jindy zase navrhnout

výrobek pro přesně specifi kovanou skupinu uživa

telů (děti, postižené osoby, senioři atd.).

Přemíra ergonomie však dle názorů některých

odborníků může škodit. Je-li židle příliš pohodlná,

manažer se z ní nehne. Z nepohodlné židle vsta

ne, protože ho bolí záda. Dobrá židle tedy para

doxně omezuje pohybovou aktivitu. Manažer ale

nebude pracovat dobře jen kvůli židli. Důležité je

jeho ergonomické povědomí. Jenom dobrý ná

bytek a bezprostřední chvíle jeho použití proto

nestačí.

Designér a výrobce nábytku musí dokona

le znát stavbu lidského těla, pohybového systé

mu a veškerá rizika vzniku bolesti, stejně jako

antropometrii a ergonomii ve vztahu k nábytku.

S tím souvisejí i zásady správného sezení, ležení

Dobrá židle paradoxně omezuje pohybovou

aktivitu, manažer necítí potřebu ji opustit

V centru dění je člověk / 19

a odpočinku s ohledem na vhodný nábytek. Měli by být informováni o zdravotních důsledcích použití nebezpečných materiálů a nevhodného nábytku. 1.4 Ergonomie

v domácnosti

a pasivní bezpečnost

Výzkum amerického zemědělského ministerstva prokázal už v roce 1850 velký význam ergonomického prostředí na příkladu správné pracovní výšky pro různě vysoké osoby. Ohlas uživatelů na tuto problematiku byl vysoký, znamenala totiž zamezení dlouhodobému bolestivému držení těla v předklonu či sehnutí během různých činností, v procesu vaření, například při krájení cibule.

Také následující ergonomický počin pochá

zí z USA. V roce 1922 zde paní Christine Fredericks pomocí nití zkoumala křivky nachozených úseků při nesprávném a při správném uspořádání kuchyňského nábytku. Dospěla k názoru, že uspořádání zařízení kuchyně má velký vliv na absolvované cesty napříč kuchyní, a tudíž i na potřebný čas pro práci.

Mimo akutní případy, kdy v domácnosti do

jde k úrazu, bývá však důležitost ergonomického prostředí a pasivní bezpečnosti interiéru a nábytku často podceňována. Záludné uklouznutí ve vaně však může mít nečekané důsledky a jsou známy dramatické situace, kdy došlo k vypadnutí batolete z okna nebo pádu nejištěné skleněné vitríny na dítě, jehož matka ve vedlejší místnosti telefonovala.

Nebezpečí domácnosti spočívá zejména v rizi

ku vzniku požáru, plynového výbuchu, vytopení vodou a v celé řadě úrazů, které mohou končit i smrtí. Může to být uklouznutí, pád ze schodů, případně naražení části těla na roh či hranu nábytku. K dlouhodobému poškozování zdraví může dojít používáním nevhodného lůžka, židle či svítidla, špatným umístěním televizního nebo počítačového monitoru, ale také užíváním nábytku

obsahujícího nebezpečné těkavé látky, případně

špatným odvětráním lůžkovin a lůžka podporují

cím rozvoj mikroorganismů vzbuzujících nejrůz

nější alergie.

Prostředí interiéru by nemělo obsahovat ani

negativní elektromagnetické a iontové mikrokli

ma – to znamená redukování elektrospotřebičů

a zdrojů elektromagnetického pole v bezprostřed

ní blízkosti postelí a nábytku určenému k rela

xaci. Ke zlepšení mikroklima interiéru přispívají

i květiny.

K základním předpokladům pasivní bez

pečnosti interiérů patří: přehledný půdorys

bytu, nekluzké podlahy, okenní a dveřní dět

ské bezpečnostní pojistky, schodišťové zábrany,

absence volných podlahových koberečků, bez

bariérové průchody, správná výška umístění vypí

načů, správné osvětlení, vhodná intenzita svítidel

bez oslňování, samozhášivé materiály kober

ců a záclon, správné umístění televizních moni

torů, schválené a správně zapojené plynové

a elektrické spotřebiče a jejich pravidelná údrž

ba a kontrola, bezpečnostní opatření proti cizím

osobám, ale i čistota a údržba bez zbytečných

chemických materiálů.

Z hlediska nábytku pak představují zdravotní

riziko ostré rohy, výčnělky konstrukce přes půdo

rys lůžka či křesla, umístění předmětů v nevhodné

výšce z hlediska průchodů, nábytek nezajištěný

proti pádu či zhroucení, nebezpečný či nestabil

ní tvar stolků a barových židlí, hořlavé materiály

čalounění, nábytek s obsahem nebezpečných

těkavých látek (formaldehyd) nebo výpary vznika

jící rozkladem starých materiálů.

Speciální pozornost je třeba věnovat navrho

vání nábytku pro děti. Nedodržení normativních

požadavků na rozestupy latěk dětských postýlek

může vést až k úmrtí dítěte a postihu výrobce

i prodejce.

Zákeřné riziko úrazu v důsledku narušené psy

chiky představuje i nábytek, jehož užívání způso

buje hluk. Vyvážené akustické prostředí zajišťuje

vedle intimity i akustickou pohodu. Může být nar

ušováno brzděním při dojezdu zásuvek a nábyt

kových dvířek nebo vrzající postelí. Přes den hluk



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist