načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Náboženství ve starověkém Egyptě -- Bohové, mýty a náboženská praxe - John Baines; Leonard Lesko; David Silverman

Náboženství ve starověkém Egyptě -- Bohové, mýty a náboženská praxe

Elektronická kniha: Náboženství ve starověkém Egyptě
Autor: John Baines; Leonard Lesko; David Silverman
Podnázev: Bohové, mýty a náboženská praxe

Kniha je tématicky rozdělena do tří částí, jedná o představách spjatých s pojetím bohů a božství vůbec, dále o představách o podobě a stvoření světa. V poslední části se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  219
+
-
7,3
bo za nákup

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Verbum publishing
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 237
Rozměr: 22 cm
Úprava: 8 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace, mapy, portréty
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Religion in ancient Egypt
Spolupracovali: editor Byron E. Shafer
překlad Helena Brotánková
Skupina třídění: Náboženství, mytologie, kulty
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Neratovice, Verbum, 2009
ISBN: 978-80-903-9201-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha je tématicky rozdělena do tří částí, jedná o představách spjatých s pojetím bohů a božství vůbec, dále o představách o podobě a stvoření světa. V poslední části se seznámíme s náboženskými praktikami prostých lidí. Při přípravě a uspořádání této knihy se autoři zaměřili na to, aby ukázali náboženství jak ze strany společenské elity, tak i z pohledu obyčejných lidí. David Silverman nastiňuje a analyzuje staroegyptské představy o božském a následně třídí a diskutuje specifická božstva a bohy, jejich aspekty a místa v božské hierarchii. Leonard Lesko odkrývá staroegyptskou mytologii a nabízí vlastní překlady klíčových částí. Předně se zaměřuje na kosmogonii a předkládá stručný souhrn kosmologického myšlení - chápání přírody, struktury a uspořádání vesmíru. John Baines se snaží odkrýt náboženské praktiky prostých lidí, v jejichž životě byla konfrontována realita obecně přítomného utrpení a neštěstí v kontrastu k honosným obrazům života zachyceným v umění a literatuře. Nakladatelská anotace (plná anotace).

Popis nakladatele

Při přípravě a uspořádání této knihy se autoři zaměřili na to, aby ukázali náboženství jak ze strany společenské elity, tak i z pohledu obyčejných lidí. David Silverman nastiňuje a analyzuje staroegyptské představy o božském a následně třídí a diskutuje specifická božstva a bohy, jejich aspekty a místa v božské hierarchii. Leonard Lesko odkrývá staroegyptskou mytologii a nabízí vlastní překlady klíčových částí. Předně se zaměřuje na kosmogonii a předkládá stručný souhrn kosmologického myšlení – chápání přírody, struktury a uspořádání vesmíru. John Baines se snaží odkrýt náboženské praktiky prostých lidí, v jejichž životě byla konfrontována realita obecně přítomného utrpení a neštěstí v kontrastu k honosným obrazům života zachyceným v umění a literatuře.

(bohové, mýty a náboženská praxe)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

edice religio

NÁBOŽENSTVÍ

VE STAROVĚKÉM

EGYPTĚ



Autoři:

John Baines,

Leonard H. Lesko

David P. Silverman

Editor:

Byron E. Shafer

NÁBOŽENSTVÍ

VE STAROVĚKÉM

EGYPTĚ

Bohové, mýty a náboženská praxe


John Baines, Leonard H. Lesko, David P. Silverman

NÁBOŽENSTVÍ VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

Bohové, mýty a náboženská praxe

Přeloženo z anglického originálu

Religion in Ancient Egypt: Gods, Myths, and Personal Practice

vydaného v roce 1991 nakladatelstvím Cornell University Press.

Religion in Ancient Egypt:

Gods, Myths, and Personal Practice by John Baines, Leonard H. Lesko,

David P. Silverman, edited by Byron E. Shafer originally published

by Cornell University Press, Sage house, 512 East State Street, Ithaca,

New York 14850, USA.

Copyright © 1991 by Cornell University

Th is edition is a translation authorized by the original publisher

Czech edition © Verbum Publishing, 2009

Translation © Verbum Publishing, 2009

Doslov © Jiří Janák, 2009

Překlad: Helena Brotánková

Vydalo nakladatelství Verbum Publishing s.r.o.

Alšova 1228/5, 277 11 Neratovice

www.verbum.cz

ISBN 978-80-903920-1-4


Věnováno

Charlesi a Elizabeth Holmanovým


OBSAH

ZKRATKY 8

ÚVOD (Byron E. Shafer) 9

(David P. Silverman)

1. BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKĚM EGYPTĚ

Představy o božství a pojem božství 18

Bohové 36

Královský úřad a božství 57

(Leonard H. Lesko)

2. KOSMOGONIE A KOSMOLOGIE STAROVĚKÉHO EGYPTA

Kosmogonie 86

Kosmologie 116

Závěr 122

(John Baines)

3. SPOLEČNOST, ETIKA A NÁBOŽENSKÁ PRAXE

Úvod: Náboženství, řád a rány osudu 125

Společenské podmínky 134

Dekorum, morálka a životopisy 143

Běh života a náboženská praxe 154

Morálka a theodicea 171

Magie a věštění 175

Náboženská zkušenost a zbožnost: Nejstarší doklady 183

Náboženská zkušenost a zbožnost: Rozvoj v Nové říši 190

Závěr 212

DOSLOV K ČESKÉMU VYDÁNÍ 215

CHRONOLOGICKÉ TABULKY 221

BIBLIOGRAFIE 225

REJSTŘÍK 229


ZKRATKY [ 8 ] ZKRATKY ADAIK Abhandlungen des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo, Ägyp

tologische Reihe (Glückstadt: Augustin). AEL Miriam Lichtheim, Ancient Egyptian Literature, 3 vols.

(Berkeley: University of California Press, 1973-1980). ÄgAbh Ägyptologische Abhandlungen (Wiesbaden: Harrassowitz). ANET Ancient Near Eastern Texts Relating to the Old Testament, ed. James B. Prit

chard, 3d ed. with supplement

(Princeton: Princeton University Press, 1969). AVDAIK Archäologische Veröff entlichungen des Deutschen Archäologischen Instituts,

Abteilung Kairo (Mainz: von Zabern). BdÉ Bibliothèque d ́Étude

(Cairo: Imprimerie de l ́Institut français d ́Archéologie orientale). BiAe Bibliotheca Aegyptiaca (Brussels: Fondation Égyptologique Reine Élizabeth). BIFAO Bulletin de l ́Institut français d ́Archéologie orientale. JARCE Journal of the American Research Center in Egypt. JEA Journal of Egyptian Archeology. JNES Journal of Near Eastern Studies. LÄ Lexikon der Ägyptologie, ed. Wolfgang Helck, Eberhard Otto, and Wolfhart

Westendorf, 7 vols. (Wiesbaden: Harrassowitz, 1972-). LAE Th e Literature of Ancient Egypt, ed. William Kelly Simpson (New Haven: Yale

University Press, 1972). MÄS Münchner Ägyptologische Studien. MDAIK Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo. OBO Orbis biblicus et orientalis (Freiburg, Switzerland: Universitätsverlag; Göttin-gen:

Vandenhoeck & Ruprecht). OMRO Oudheidkundige Mededelingen uit het Rijksmuseum van Oudheden

te Leiden. PÄ Probleme der Ägyptologie (Leiden: Brill). RdÉ Revue d ́Egyptologie. SAK Studien zur Altägyptischen Kultur. SDAIK Sonderschriften des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo (Ma

inz: von Zabern). Urk. Urkunden des ägyptischen Altertums. ZÄS Zeitschrift für Ägyptische Sprache und Altertumskunde.

ÚVOD

[ 9 ][ 9 ]

ÚVOD

~ Byron E. Shafer ~

Staroegyptská civilizace rozkvétala bezmála po tři tisíciletí než zanikla před asi dvěma tisíci lety během vlády římského impéria. V naší době znovu ožívají důležité elementy této civilizace, i když pouze v muzeích a knihách. Učenci devatenáctého a dvacátého století hledali cesty jak oživit a interpretovat artefakty starověkého Egypta. Výsledky jejich snažení si doslova podrobily západní svět. Díky novinovým titulkům a zprávám o vykopávkách Howarda Cartera během dvacátých let minulého století pronikl „král Th ut“ doslova do každé domácnosti a nadšení veřejnosti pro skvosty vytvořené Tutanchamonovými umělci a dalšími egyptskými králi od té doby jen stoupá. Zájem západních turistů směřuje do Egypta. Egyptské expozice na takových místech jako jsou Britské muzeum v Londýně, newyorské Metropolitní muzeum, muzea v Brooklynu či Muzeum umění v Bostonu oplývají lačnými návštěvníky. A nálezy z egyptských vykopávek jsou středem zájmu v universitních muzeích v Chicagu, Pensylvánii, Oxfordu a Cambridgi.

Proč vlastně staroegyptské ruiny a trosky dobývají srdce západního světa a fascinují západní mysl? Bezpochyby najdeme dvě hlavní složky, které to vysvětlují. Jsme fascinováni velikostí a hojností. Dalšími, přídavnými složkami, jsou honosnost a vytříbenost. Jsme uchváceni vším, co je bohaté

ZKRATKY

[ 10 ]

Egypt. Údolí Nilu a delta ukazující místa zmíněné v textu. Nakreslili Brian a Connie

Dearovi. Přetištěno z Jonh Ruffl e, Th e Egyptians (1977), str. 12, se svolením Phaidon

Press, Oxford.

[ 10 ]

ÚVOD

[ 11 ]

a elegantní. Ale zatímco je náš zájem drážděn těmito kvalitami, to, co nás skutečně polapí je daleko hlubší. Symetrie a řád těchto památek přímo upozorňuje na skutečnost, že je to právě rovnováha a harmonie, o něž se snažíme sami pro sebe; stejnorodost (kompaktnost) a stabilita formy ústí ve shodu a spočinutí, které kontrastuje s pluralismem a změnou, jež nás obklopuje a jíž se cítíme ohrožení; jejich čistý nádech jistoty (provzdušněná jistota) ústí v poklidnou spolehlivost, po které toužíme. Tyto výtvory nám rovněž nabízejí nespočet zobrazení vítězství dobra nad zlem.

Naše estetické „soucítění“ se starověkým Egyptem klade otázky, které zasahují hlouběji do porozumění jeho kultuře. Jak Egypťané vnímali rovnováhu mezi zobrazováním života „jaký byl“ a v „jaký doufali“, jaký si ho přáli mít? Vypovídají obrazy a symboly skutečně pouze o tom, jak se na svět dívala společenská elita, nebo nám též sdělují představy prostých lidí? A jaký myšlenkový a tvůrčí svět se nachází mezi takovou spoustou prezentací náboženských subjektů a témat?

I když projevy egyptského umění západního pozorovatele okamžitě uspokojí, zůstává staroegyptské náboženství stále více méně hádankou. Mnoho dnešních lidí, přestože se hluboce zajímají o problém smyslu života, zůstávají agnostiky nebo ateisty; jen málo takových bylo možné nalézt mezi Egypťany. Mnoho lidí vidí smysl života mimo náboženství a náboženství nahlížejí jako něco vedlejšího a pouze okrajově se dotýkajícího života; jen pramálo Egypťanů vidělo náboženství také tak. V dnešní době jsou, až na výjimky, všechna vyznání monoteistická; ve starověkém Egyptě byla všechna vyznání až na výjimky polyteistická. Studujeme teologii a oceňujeme abstraktnost; staří Egypťané recitovali mýty a vážili si jejich konkrétnosti. My potřebujeme přehlednost/shodu v náboženských myšlenkách; oni nic takového nepotřebovali. My oslavujeme všemohoucnost a vševědoucnost jako nepostradatelné atributy božství; oni nikoli. My máme kanonizovaná Písma Starého a Nového zákona; Egypťané žádný kánon neměli. Na vlády států pohlížíme jako na obyčejné smrtelníky a na vládce jako na příliš lidské; staří Egypťané vnímali vládu jako posvěcenou a krále jako božstvo v jistém smyslu. My věříme, že svět potřebuje být zdokonalován, a pokud jsme věřící, že bude posléze transformován společnou ÚVOD [ 12 ] poslušností Boží vůle; Egypťané věřili, že svět potřebuje být udržován a stabilizován vnucenou vládou shora.

Egyptské nálezy nám neomylně signalizují, že náboženství nejenom

kulturou prostupovalo, ale též ji formovalo. Je nezbytné se vyrovnat s určitou „cizostí“ egyptského náboženství, abychom dosáhli porozumění jejich víry a náboženské praxe a dokázali je ocenit. Tento proces můžeme zahájit uvědoměním, že navzdory všem rozdílům v náboženské praxi, víře, rituálech, nás se starověkými Egypťany spojuje hledání smyslu života.

Lidé jsou, řečeno s Cliff ordem Geertzem, „symbolizujícími, pojmy tvo

řícími a smysl hledajícími“ bytostmi, a stejně jako starověcí Egypťané i my a všichni ostatní lidé vládneme „schopností dávat smysl zkušenosti, dávat jí formu a řád“, schopností, která je „zjevně skutečná a tím víc naléhavá, čím víc je vlastní našim biologickým potřebám“. Jednoduše řečeno, my lidé prostě nedokážeme žít ve světě, jemuž nerozumíme, takže jsme nuceni dát mu srozumitelný význam.

1

Napříč epochami, prostorem, kulturou jsou

problémy v lidském zápasení o život a jeho smysl stále tytéž. Rozpoznání tohoto pouta s minulými generacemi v nás dává vyrůst pochopení, které přesahuje veškeré teologické a liturgické jednotlivosti, pochopení, které nám dovoluje vážit si odpovědí ostatních lidí, vážit si jejich náboženských vyznání.

Některé z otázek, které jsou společné hledačům smyslu v dnešní době

a ve starověkém Egyptě jsou následující:

2

– Je zde něco „většího, než jsme my“, co vnímáme jako božstvo? Pokud

ano, kdo nebo co je touto božskou entitou? Je to nestvořené nebo

stvořené? Je to jedna „osoba“ nebo několik „osob“? Je to zakryto

tajemstvím nebo to už bylo někdy zjeveno? Pokud to již bylo zje

veno, tak v čem nebo v kom, kým nebo čím? Je to uvnitř nás, mezi

námi, nebo nás to zcela přesahuje? Můžeme tomu přisuzovat nějaké 1 Cliff ord Geertz, Th e Interpretation of Cultures; Selected Essays (New York: Basic Books,

1973), str. 140, 141.

2 In Joachim Wach, Th e Comparative Study of Religions (New York: Columbia University

Press, 1961), str. 76-95.


ÚVOD

[ 13 ]

vlastnosti nebo vzezření? Jakou to má moc, a jak nebo kde je tato

moc viditelná?

– Jaká je přirozená povaha světa a nebes? Vyvěrají z božského nebo

jsou beze vztahu k božskému? Pokud svět a nebesa vznikají z bož

ského, pak tedy jak se toto děje? Jsou svět a nebesa věčná, nebo

jednoho dne skončí, pominou? Jsou řízena, nebo jsou v chaosu,

popřípadě obojí? Jsou místy, kde sídlí dobro nebo zlo, nebo obojí?

Co jsou prostor a čas? Liší se kvalitativně od sebe navzájem jednot

livé prostory? Liší se kvalitativně jednotlivé časy?

– Jaké je místo člověka ve světě a ve vztahu k božskému? Byli jsme

tímto božským stvořeni? Pokud ano, jak se to stalo a v jakém vztahu

k ostatnímu stvořenému? Z čeho jsme byli stvořeni? Jsme v nějakém

ohledu podobni božskému? Jsme v nějakém ohledu jako zvířata?

Bylo zamýšleno, aby si lidé byli rovni nebo aby se navzájem lišili

ve společenském postavení a v důstojnosti? Co je štěstí? Jak ho lze

nalézt a udržet? Co je utrpení – jaké jsou jeho příčiny, jaký je jeho

účel a význam? Jak ho lze překonat? Proč se nám děje právě to, co se

nám děje? Je to osud, nebo naše vlastní přičinění, nebo vůle božské

ho? Co od nás božstvo očekává, co od nás chce? Které naše činy jsou

dobré a které jsou špatné? Je život po smrti? Pokud ano, pak tedy

jak ho získat, za jakých podmínek? Jaký je život po smrti? Kde je to

místo, kde člověk žije po smrti? Jak se tam dostaneme?

Následující kapitoly se věnují mnohým z nastíněných otázek.

Když studujeme, jak se s těmito otázkami vypořádávali starověcí Egyp

ťané, je nezbytné se zaměřit na náboženské koncepty a náboženské praktikování, na představy a praxi kněží a dalších příslušníků intelektuální a hospodářské elity, neboť zvláště tyto představy a praktiky převažují ve zkoumaných artefaktech. Nicméně, je též velmi důležité provádět zkoumání i mimo náboženské představy a praxi běžných lidí, jakkoli jsou nám dostupné. V našem současném světě pozorujeme, že náboženská vyznání a jednání kleriků a teologických profesionálů se v mnohém mohou odlišovat od vyznání a jednání farmářů, dělníků u pásu nebo živnostníků. Tak tomu ÚVOD [ 14 ] bylo bezesporu i ve starověkém Egyptě, kde se náboženské vyznání a jednání králů, kněží nebo vzdělanců lišilo od zemědělců, kameníků nebo služebných. Při přípravě a uspořádání této knihy se autoři zaměřili na to, aby ukázali náboženství jak ze strany společenské elity, tak i z pohledu obyčejných lidí.

David Silverman nastiňuje a analyzuje staroegyptské představy o božském a následně třídí a diskutuje specifi cká božstva a bohy, jejich aspekty a místa v božské hierarchii. Rovněž se věnuje specifi ckému jevu, který je v rámci egyptské teologie hojně diskutován – a tím je božství faraona. V tomto kontextu Silverman často využívá příkladu faraona Achnatona.

Leonard Lesko odkrývá staroegyptskou mytologii a nabízí své vlastní překlady klíčových částí. Předně se zaměřuje na kosmogonii – na mýty o původu božstev a o stvoření vesmíru, na mýty, podle nichž má moc božského krále původ ve spojení se „Stvořitelem“. Lesko následně krok za krokem sleduje změny a vývoj v kosmogonickém myšlení na pozadí egyptských dějin, včetně období výlučného uctívání boha Atona za vlády krále Achnatona. Nakonec Lesko nabízí stručný souhrn kosmologického myšlení – chápání přírody, struktury a uspořádání vesmíru.

John Baines se snaží odkrýt náboženské praktiky prostých lidí, v jejichž životě byla konfrontována realita obecně přítomného utrpení a neštěstí, v kontrastu k honosným obrazům života zachyceným v umění a literatuře. Jako nedílnou součást svého vidění nabízí Baines hypotézy o společenských podmínkách v rámci lidových vrstev; uhlazenost ofi ciálního umění a literatury; vztahy mezi koncepty svobody a osudové určenosti; vazby mezi živými a mrtvými; zbožštění jednotlivců; místo a úloha magie, věšteckých praktik, výkladu snů a dalších náboženských rituálů ve zbožné praxi jednotlivců; fenomén osobní náboženské zkušenosti; vývoj lidských představ o bohu stvořiteli.

Ani jeden z těchto konceptů není výlučný a jediný správný. Jak praví jeden z egyptských svitků:

„Povím ti ještě další věci,

abych tě naučil vědění“.

3

3 Ze „Satiry z tržiště“, přel. Miriam Lichtheim, AEL 1:190.

David P. Silverman

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA

VE STAROVĚKÉM

EGYPTĚ

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

[ 17 ]

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA

VE STAROVĚKÉM

EGYPTĚ

Mnoha lidem splývají představy o náboženství starého Egypta s obrazy

podivných postav bohů se zvířecími hlavami na lidském těle. Jistěže materiální kultura Egypta zanechala nespočet takových příkladů jak v malířství, tak i v dvoj- či trojrozměrných plastikách. Jednotlivá božstva mají svou totožnost a asociace a objevují se zejména v náboženských textech napříč celou zaznamenanou historií země a tvoří části velmi komplikovaného a propracovaného souboru náboženských představ. Žádné božstvo nelze jednoduše označit jako boha jedné určité věci nebo jevu a jinému přisoudit moc nad něčím jiným. Existovalo bezpočet ztotožnění a vzájemných vztahů mezi členy panteonu, jednotícím prvkem tohoto komplikovaného systému však byl vysoce propracovaný koncept božství, který se vynořil v nejstarším období staroegyptské civilizace a rozvinul se v nauku, na níž náboženství starověkého Egypta stálo po následujících bezmála tři tisíce let.

Za mnohé vděčím Charlesi a Elizabeth Holmanovým, jejichž ne

utuchající zájem a podpora dala vzniknout nejen této knize, ale díky nimž se též uskutečnilo symposium. Vysoce oceňuji úsilí Byrona Shaffera z Fordhamské university při organizaci tohoto sympozia a editování této knihy. Tato kapitola by nevznikla bez výzkumu a konzultací Melissy Robinsonové z Pensylvánské university. Moji kolegové, egyptologové John

David P. Silverman


PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ A POJEM BOŽSTVÍ [ 18 ] Baines a Leonard Lesko, nešetřili nápady a velmi ochotně mi pomohli svými komentáři. Taktéž Janet Richardsová mi pomohla několika velmi cennými nápady z oblasti antropologie. V textu často odkazuji k Lexikonu egyptologie (Lexikon der Ägyptologie, LÄ) jako ke zdroji aktuálních informací. Citace jsou vesměs zkracovány a čtenáři, kteří mají hlubší zájem o problematiku, musejí studovat citované zdroje důkladněji. PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ POJEM BOŽSTVÍ

Není jednoduché určit, jak Egypťané rozuměli pojmu božství. Rané prehistorické doklady nám poskytují pouze nečetné hmotné nálezy, jež mnohdy postrádají širší souvislosti. Takové pojmy lze snáze rozlišit v historické době, kdy myšlenky nabývaly významů ve formách a substancích. A právě tehdy začaly náboženské významy nabývat na hojnosti užívání. Jedním takovým souborem, poprvé doloženým již ve Staré říši, jsou Texty pyramid nalezené ve vnitřních prostorách několika pyramid v Sakkáře. Tyto nápisy obsahují dost popisných a narativních informací, aby vědcům umožnily formovat teorie o pojetí božství a božského v době faraónů a poskytly hypotézy o představách ještě mnohem starších. Hojné nálezy předmětů a dalších archeologických pramenů, které byly vytvořeny v dobách pozdějších, jsou viditelnou manifestací těchto představ.

S rozvojem egyptské civilizace přibývalo záznamů i druhů náboženských textů. Výzdoba byla spojována s texty na zdech pohřebních komor, rakví a chrámů. Egypťané rovněž vytvořili náboženské předměty a ilustrované papyry, které vědcům poskytují další informace. Také další texty, výjevy a předměty pomáhají pochopit egyptské představy o posvátném. S postupem egyptských dějin množství dostupného studijního materiálu

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

[ 19 ]

narůstá a tyto předměty obohacují studium náboženství zejména dobře zdokumentovaných období.

Mnohá moderní bádání o povaze božského ve starších obdobích egypt

ské civilizace byla primárně založena na teoriích, čerpajících z podkladů pocházejících z doby pozdější. Přihlédneme-li k obecné konzervativnosti Egypťanů a archaickému stylu náboženských textů, pak mají takové analýzy značnou cenu. Nicméně nesmíme zapomínat na to, že všechny pozdější prameny, jakkoli jsou bohatší než ty předcházející, jsou velmi vzdálené době, kdy byly formulovány původní představy a mohou obsahovat chyby nebo omyly, které byly do systému přimíchány.

V dynastickém období Egypťané vytvořili a zaznamenali mnoho teologií

detailně popisujících stvoření světa a původ božstev a člověka. Tyto teologie byly propracované, dobře formulované a v době nedávno minulé se staly předmětem mnoha komentářů a výkladů. Období, kdy se staroegyptské náboženství teprve formovalo, si nevysloužilo takovou pozornost, pravděpodobně také v důsledku nejednoznačnosti prehistorických a archaických památek. Ale dnes již vědci věnují tomuto období rostoucí pozornost. Jako první se nabízí převratné teoretické eseje soustředěné ve sborníku Th e Intellectual Adventures of Ancient Man, dále do hloubky pronikající interpretace prehistorických a archaických artefaktů z pera Williama Hayese, Walthera Wolfa, Petera Ucko a Winifreda Needlera a konečně studie Siegfrieda Morenze, Erika Hornunga a Jana Assmanna.

1

Některé archeologické doklady z období před vynálezem písma prav

děpodobně vypovídají o existenci rozvinutých představ božského.

2

V těch

1 Henri Frankfort et al., Th e Intellectual Adventure of Ancient Man (Chicago: University

of Chicago Press, 1946); William C. Hayes, Most Ancient Egypt (Chicago: University of

Chicago Press, 1965); Walther Wolf, Die Kunst Ägyptens: Gestalt und Geschichte (Stuttgart:

Kohlhammer, 1957); Peter J. Ucko, Anthropomorphic Figurines of Predynastic Egypt and

Neolithic Crete with Comparative Material from the Prehistoric Near East and Mainland

Greece (London: Szmidla, 1968); Winifred Needler, Predynastic and Archaic Egypt in the

Brooklyn Museum (New York: Brooklyn Museum, 1984); Siegfried Morenz, Egyptian

Religion, trans. Ann E. Keep (London: Methuen; Ithaca: Cornell University Press, 1973);

Erik Hornung, Conceptions of Good in Ancient Egypt: Th e One and the Many, trans. John

Baines (Ithaca: Cornell University Press, 1982; London: Routledge & Kegan Paul, 1983). 2 Hornung, Conceptions of God, str. 100-103.

PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ A POJEM BOŽSTVÍ

[ 20 ]

1. Rekonstrukce pohřbu v Předdynastické době v Egyptě, přibližně 3500 př. Kr.

Univerzitní muzeum, Pensylvánská univerzita, Philadelphia. Foto (neg. #134562)

se svolením univerzitního muzea v Pensylvánii.

dobách lidé uctívali zvířata, užívali kultovní předměty, pořádali posvát

né pohřby a měli také místa zasvěcená rituálům. Toto všechno ukazuje

k sofi stikovanému systému představ, která v sobě rovněž mohou zahrno

vat přítomnost božské bytosti nebo bytostí. Na první pohled je zřejmé

jaká zvláštní péče byla věnována lidským pohřbům v období před rokem

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

[ 21 ]

3000 př. Kr. (obr. 1). Takováto péče jednoznačně dokazuje, že v té době již existoval rozvinutý systém zádušních představ.

Z doby před zavedením písma nemáme žádné písemné prameny o přes

ných významech těchto praktik nebo o rituálech či objektech s nimi spojených. Jsme tedy odkázáni na pouhé pozorování, abychom byli schopni interpretovat předměty jako posvátné a abychom mohli dovozovat představy s nimi spojované. Připomeňme v této souvislosti např. záhadnou sošku sokola v Brooklynském muzeu.

3

Tato soška nemá žádný archeo

logický či písemný kontext, nicméně z jejího specifi ckého tvaru a pozdějších významových paralel lze usuzovat, že by mohla být jedním z nejstarších předmětů používaných k věštění. Ačkoliv texty a archeologické okolnosti jsou krajně důležité pro analýzu náboženských představ, nejsou jedinými určujícími prvky náboženského významu předmětů a představ spojených s jejich vytvořením. Stále platí, že potíže spojené s rozlišením původních představ o božství nesmějí být podceňovány, neboť aby bylo možné je spolehlivě prozkoumat, je nezbytné posunout se zpět v čase ještě dál. Existují různé názory na to, jak a kdy dané představy vznikly a rozvíjely se a jakých nabývaly podob. Antropologové přicházejí s teoriemi o rozvoji takových představ v raných fázích civilizace, religionisté a egyptologové mají také své teorie.

4

Ale náboženské představy Egypťanů

byly i v jednotlivých historických obdobích nejednotné a nikdy nebyly spojeny do jednoho proudu, který by zůstal v průběhu dějin neměnný. 3 „Th e Nodding Falcon of the Guennol Collection at Th e Brooklyn Museum“ (Klaní

cí sokol z Guennolovy sbírky), Brooklyn Museum Annual 9 (1967-68): 69-87 (několik

užitečných odkazů k dalším archaickým zobrazením zvířat je v poznámkách). Rovněž

v Needler, Predynastic and Archaic Egypt, str. 368-69. 4 Viz Reader in Comparative Religion, ed. William A. Lessa a Evon Z. Vogt, 4. vydání

(New York: Harper & Row, 1979), viz Edward B. Tylor, „Animism“, str. 9-19; Sherry

B. Ortner, „On Key Symbols“, str. 92-98; a James G. Frazer, „Sympathetic Magic“, str.

337-52. Také bibliografi e v Morenz, Egyptian Religion, a v: Hornung, Conceptions of

God, a v pracích Morenze, Hornunga a Hanse Bonneta citovaných tamtéž. C. J. Bleeker

rovněž poskytuje hodnotnou bibliografi i in: Hathor and Th oth, Studies in the History

of Religions 26 (Leiden: Brill, 1973), str. 161-66, kde jsou odkazy k jeho vlastním

důležitým studiím. PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ A POJEM BOŽSTVÍ [ 22 ] Jelikož Egypťané neměli jednu „svatou knihu“, badatelé tak postrádali standardní teologický text, jehož by se drželi jako zdroje informací o lépe zdokumentovaných obdobích. Následně je tedy velmi obtížné správně interpretovat období, kdy se náboženské myšlení teprve formovalo.

Nicméně, podle všeho je možné spekulovat o tom, že božské bylo pů

vodně chápáno jako spíše amorfní a že teprve postupně bylo vztahováno ke světu, tedy k jevům přírody. Tím, že se božské přesouvalo ze sféry abstraktního ke konkrétnímu, bylo pro lidi lépe poznatelné.

5

Zdá se však, že

lidé se mohli na takovýchto myšlenkových procesech podílet pouze, když byli dostatečně vzdělaní, aby mohli kontrolovat a ovlivňovat své okolí. Jedině tak by totiž měli dostatek času a energie k přemýšlení o otázkách mimo jejich bezprostřední situaci a k formulování představ, které souvisely s věčným životem.

Někteří badatelé se domnívají, že teprve po zavedení písma se staří

Egypťané stali natolik vzdělanými, že mohli intelektuálně pochopit boha jako osobu.

6

Pravděpodobnější ovšem je, že Egypťané byli dostatečně „po

kročilí“, aby pochopili vyšší moc nebo sílu v lidských měřítkách ještě před zavedením písma, jelikož již v Předdynastické době vytvářeli zobrazení, která mohla tuto sílu znázorňovat. Tato zobrazení lidí i zvířat jsou různých velikostí, a jejich původ, zejména u těch, která pocházejí z pohřbů, přímo vyzývá k jejich spojování s mocnou bytostí či zdrojem uctívání.

7

A co víc, již samotný fakt, že tyto sošky se vytvářely již v Předdynastické době, vedou k závěru, že zobrazení a ozdobné motivy, které pocházejí z ještě ranějších období, mohou předjímat či přímo zastupovat počáteční 5 Pro výklad pojmu „transcendentní“, viz Hornung, Conceptions of God, str. 190-96,

a rovněž knihy a články Jana Assmanna (viz pozn.1). 6 Viz např. Morenz, Egyptian Religion, str. 17 7 Figurky žen, ptáků, želv, hrochů a dalších zvířat z Předdynastického období byly

objeveny při vykopávkách Sira W. M. Flinderse Petrieho, Waltera B. Emeryho a dalších.

Needler několik z nich uvádí v Predynastic and Archaic Egypt /n. 1/, str. 335 a 337. Po

znamenává, že „o jejich významu je známo jen málo“, ale že „je pravděpodobné, že se

jedná o symboly vzkříšení“.

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

[ 23 ]

stadia víry v božskou moc.

8

Péče věnovaná pohřbívání mrtvých před ro

kem 3000 př. Kr. a s ní související rozvinutá víra v posmrtnou existenci vedou k domněnce, že takovouto péči mohli projevovat pouze lidé dostatečně sofi stikovaní.

Hojně se diskutovalo, zda je zobrazování božského v lidské podobě

(oproti podobám zvířat a věcí) pokročilejší a tudíž mladší.

9

V nejstarším

umění Předdynastické doby nemáme doloženy prakticky žádné zobrazení lidí nebo zvířat, stejně jako nebyly nalezeny žádné pohřby „posvátných“ 8 Existují ještě starší fi gurativní zobrazení a kresby na kamenech. Viz poznámky k odka

zům na práci k tomuto tématu v Hayes, Most Ancient Egypt /n. 1/, str. 89-90. 9 Morenz, Egyptian Religion, str. 17; Hornung, Conceptions of God, str. 101-9 (zejména

str. 105). 2. Obřadní paleta krále Narmera (1. dynastie). Univerzitní muzeum, Pensylvánská univerzita, Philadelphia. Foto (neg. #132562) se svolením univerzitního muzea v Pensylvánii. PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ A POJEM BOŽSTVÍ [ 24 ] zvířat. Nicméně máme doklady o tom, že lidé tehdy pohřbíváni byli, což svědčí o víře v posmrtný život. Figurální zobrazení patrně v lidské podobě se objevují o něco později, a zatímco některá mohou zastupovat plodnost a jiná zachycovat božství, takové výklady nejsou obecně přijímány. Později v průběhu Předdynastické doby byla některá zvířata již rituálně pohřbívána a součástí těchto pohřbů jsou i nálezy předmětů, které mohou zastupovat božské ve zvířecí podobě.

Nejdůležitějším faktem není zachycení božského v nějaké podobě, nýbrž samotná možnost převedení do obrazu. I v případě, že nadpřirozená moc byla zobrazena v podobě zvířete, mohli jí věřící připisovat také lidské chování a některé lidské rysy. Je možné, že zvířecí a lidské prvky splývaly, jak se to stalo běžným v období faraónů.

10

Božstva Předdynastické doby

často nabývají zvířecích podob, a rovněž zvířata jsou často zpodobňována v souvislosti s lidskými aktivitami, jako např. s porážením nepřátel. Takovéto výjevy se objevují na obřadní paletě krále Narmera (obr. 2). Ze stejného období pocházejí i zobrazení zvířecích standart s lidskýma rukama.

Pozdější výtvarné i písemné doklady také podporují myšlenku propojení zvířecích a lidských motivů. Mnoho božstev egyptského panteonu sice nabývá zvířecích podob, ale je jim přisuzováno lidské chování a lidské zvyky, a některá božstva jsou dokonce znázorňována spojením zvířecí a lidské podoby. Bůh Chnum měl hlavu berana a lidské tělo (obr. 3); bohyně Hathor byla zobrazována jako kráva (obr. 4 a 5) nebo jako žena s kravskýma ušima; a sluneční bůh Reharachtej se mohl objevit jako sokol nebo jako muž se sokolí hlavou (obr. 6).

Náboženské i literární texty popisují bohy jako bytosti povýtce lidské: myslí a hovoří, jedí a mají city. Také např. rozpoutávají bitvy a cestují na člunech. Někteří se dokonce opíjejí, jak ukazuje chování bohyně Hathory 10 Příklady lidského chování bohů a vyjadřování emocí oplývají náboženské texty všech

období a jsou obsaženy i v populární literatuře. Neméně četné jsou příklady vizuálního

zpodobení, jako např. sokol s lidskou hlavou – Hor na zdech chrámu v Edfú a hlavice

sloupů s Hathořinou hlavou v chrámu Hathory v Dendeře, kde je bohyně zpodobněna

jako žena s kravskýma ušima.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist