načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Náboženství ve starověkém Egyptě -- Bohové, mýty a náboženská praxe - John Baines; Leonard Lesko; David Silverman

Náboženství ve starověkém Egyptě -- Bohové, mýty a náboženská praxe

Elektronická kniha: Náboženství ve starověkém Egyptě -- Bohové, mýty a náboženská praxe
Autor: ; ;

Při přípravě a uspořádání této knihy se autoři zaměřili na to, aby ukázali náboženství jak ze strany společenské elity, tak i z pohledu obyčejných lidí. David Silverman nastiňuje ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  219
+
-
7,3
bo za nákup

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Verbum publishing
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 237
Rozměr: 22 cm
Úprava: 8 stran barev. obr. příl. : ilustrace , mapy, portréty
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Religion in ancient Egypt
Spolupracovali: editor Byron E. Shafer
překlad Helena Brotánková
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-903-9201-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha je tématicky rozdělena do tří částí, jedná o představách spjatých s pojetím bohů a božství vůbec, dále o představách o podobě a stvoření světa. V poslední části se seznámíme s náboženskými praktikami prostých lidí. Při přípravě a uspořádání této knihy se autoři zaměřili na to, aby ukázali náboženství jak ze strany společenské elity, tak i z pohledu obyčejných lidí. David Silverman nastiňuje a analyzuje staroegyptské představy o božském a následně třídí a diskutuje specifická božstva a bohy, jejich aspekty a místa v božské hierarchii. Leonard Lesko odkrývá staroegyptskou mytologii a nabízí vlastní překlady klíčových částí. Předně se zaměřuje na kosmogonii a předkládá stručný souhrn kosmologického myšlení - chápání přírody, struktury a uspořádání vesmíru. John Baines se snaží odkrýt náboženské praktiky prostých lidí, v jejichž životě byla konfrontována realita obecně přítomného utrpení a neštěstí v kontrastu k honosným obrazům života zachyceným v umění a literatuře. Nakladatelská anotace (plná anotace).

Popis nakladatele

Při přípravě a uspořádání této knihy se autoři zaměřili na to, aby ukázali náboženství jak ze strany společenské elity, tak i z pohledu obyčejných lidí. David Silverman nastiňuje a analyzuje staroegyptské představy o božském a následně třídí a diskutuje specifická božstva a bohy, jejich aspekty a místa v božské hierarchii. Leonard Lesko odkrývá staroegyptskou mytologii a nabízí vlastní překlady klíčových částí. Předně se zaměřuje na kosmogonii a předkládá stručný souhrn kosmologického myšlení – chápání přírody, struktury a uspořádání vesmíru. John Baines se snaží odkrýt náboženské praktiky prostých lidí, v jejichž životě byla konfrontována realita obecně přítomného utrpení a neštěstí v kontrastu k honosným obrazům života zachyceným v umění a literatuře.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

edice religio

NÁBOŽENSTVÍ

VE STAROVĚKÉM

EGYPTĚ



Autoři:

John Baines,

Leonard H. Lesko

David P. Silverman

Editor:

Byron E. Shafer

NÁBOŽENSTVÍ

VE STAROVĚKÉM

EGYPTĚ

Bohové, mýty a náboženská praxe


John Baines, Leonard H. Lesko, David P. Silverman

NÁBOŽENSTVÍ VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

Bohové, mýty a náboženská praxe

Přeloženo z anglického originálu

Religion in Ancient Egypt: Gods, Myths, and Personal Practice

vydaného v roce 1991 nakladatelstvím Cornell University Press.

Religion in Ancient Egypt:

Gods, Myths, and Personal Practice by John Baines, Leonard H. Lesko,

David P. Silverman, edited by Byron E. Shafer originally published

by Cornell University Press, Sage house, 512 East State Street, Ithaca,

New York 14850, USA.

Copyright © 1991 by Cornell University

Th is edition is a translation authorized by the original publisher

Czech edition © Verbum Publishing, 2009

Translation © Verbum Publishing, 2009

Doslov © Jiří Janák, 2009

Překlad: Helena Brotánková

Vydalo nakladatelství Verbum Publishing s.r.o.

Alšova 1228/5, 277 11 Neratovice

www.verbum.cz

ISBN 978-80-903920-1-4


Věnováno

Charlesi a Elizabeth Holmanovým


OBSAH

ZKRATKY 8

ÚVOD (Byron E. Shafer) 9

(David P. Silverman)

1. BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKĚM EGYPTĚ

Představy o božství a pojem božství 18

Bohové 36

Královský úřad a božství 57

(Leonard H. Lesko)

2. KOSMOGONIE A KOSMOLOGIE STAROVĚKÉHO EGYPTA

Kosmogonie 86

Kosmologie 116

Závěr 122

(John Baines)

3. SPOLEČNOST, ETIKA A NÁBOŽENSKÁ PRAXE

Úvod: Náboženství, řád a rány osudu 125

Společenské podmínky 134

Dekorum, morálka a životopisy 143

Běh života a náboženská praxe 154

Morálka a theodicea 171

Magie a věštění 175

Náboženská zkušenost a zbožnost: Nejstarší doklady 183

Náboženská zkušenost a zbožnost: Rozvoj v Nové říši 190

Závěr 212

DOSLOV K ČESKÉMU VYDÁNÍ 215

CHRONOLOGICKÉ TABULKY 221

BIBLIOGRAFIE 225

REJSTŘÍK 229


ZKRATKY

[ 8 ]

ZKRATKY

ADAIK Abhandlungen des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo,Ägyptologische Reihe (Glückstadt: Augustin). AEL Miriam Lichtheim, Ancient Egyptian Literature, 3 vols.

(Berkeley: University of California Press, 1973-1980). ÄgAbh Ägyptologische Abhandlungen (Wiesbaden: Harrassowitz). ANET Ancient Near Eastern Texts Relating to the Old Testament, ed. James B.Pritchard, 3d ed. with supplement

(Princeton: Princeton University Press, 1969). AVDAIK Archäologische Veröff entlichungen des Deutschen Archäologischen Instituts,

Abteilung Kairo (Mainz: von Zabern). BdÉ Bibliothèque d ́Étude

(Cairo: Imprimerie de l ́Institut français d ́Archéologie orientale). BiAe Bibliotheca Aegyptiaca (Brussels: Fondation Égyptologique Reine Élizabeth). BIFAO Bulletin de l ́Institut français d ́Archéologie orientale. JARCE Journal of the American Research Center in Egypt. JEA Journal of Egyptian Archeology. JNES Journal of Near Eastern Studies. LÄ Lexikon der Ägyptologie, ed. Wolfgang Helck, Eberhard Otto, and Wolfhart

Westendorf, 7 vols. (Wiesbaden: Harrassowitz, 1972-). LAE Th e Literature of Ancient Egypt, ed. William Kelly Simpson (New Haven: Yale

University Press, 1972). MÄS Münchner Ägyptologische Studien. MDAIK Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo. OBO Orbis biblicus et orientalis (Freiburg, Switzerland: Universitätsverlag; Göttin-gen:

Vandenhoeck & Ruprecht). OMRO Oudheidkundige Mededelingen uit het Rijksmuseum van Oudheden

te Leiden. PÄ Probleme der Ägyptologie (Leiden: Brill). RdÉ Revue d ́Egyptologie. SAK Studien zur Altägyptischen Kultur. SDAIK Sonderschriften des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo(Mainz: von Zabern). Urk. Urkunden des ägyptischen Altertums. ZÄS Zeitschrift für Ägyptische Sprache und Altertumskunde.

ÚVOD

[ 9 ][ 9 ]

ÚVOD

~ Byron E. Shafer ~

Staroegyptská civilizace rozkvétala bezmála po tři tisíciletí než zanikla před asi dvěma tisíci lety během vlády římského impéria. V naší době znovu ožívají důležité elementy této civilizace, i když pouze v muzeích a knihách. Učenci devatenáctého a dvacátého století hledali cesty jakoživit a interpretovat artefakty starověkého Egypta. Výsledky jejich snažení si doslova podrobily západní svět. Díky novinovým titulkům a zprávám o vykopávkách Howarda Cartera během dvacátých let minulého století pronikl „král Th ut“ doslova do každé domácnosti a nadšení veřejnosti pro skvosty vytvořené Tutanchamonovými umělci a dalšími egyptskými králi od té doby jen stoupá. Zájem západních turistů směřuje do Egypta.Egyptské expozice na takových místech jako jsou Britské muzeum v Londýně, newyorské Metropolitní muzeum, muzea v Brooklynu či Muzeum umění v Bostonu oplývají lačnými návštěvníky. A nálezy z egyptských vykopávek jsou středem zájmu v universitních muzeích v Chicagu, Pensylvánii, Oxfordu a Cambridgi.

Proč vlastně staroegyptské ruiny a trosky dobývají srdce západníhosvěta a fascinují západní mysl? Bezpochyby najdeme dvě hlavní složky, které to vysvětlují. Jsme fascinováni velikostí a hojností. Dalšími, přídavnými složkami, jsou honosnost a vytříbenost. Jsme uchváceni vším, co je bohaté

ZKRATKY

[ 10 ]

Egypt. Údolí Nilu a delta ukazující místa zmíněné v textu. Nakreslili Brian a Connie

Dearovi. Přetištěno z Jonh Ruffl e, Th e Egyptians (1977), str. 12, se svolením Phaidon

Press, Oxford.

[ 10 ]

ÚVOD

[ 11 ]

a elegantní. Ale zatímco je náš zájem drážděn těmito kvalitami, to, co nás

skutečně polapí je daleko hlubší. Symetrie a řád těchto památek přímo

upozorňuje na skutečnost, že je to právě rovnováha a harmonie, o něž se

snažíme sami pro sebe; stejnorodost (kompaktnost) a stabilita formy ústí

ve shodu a spočinutí, které kontrastuje s pluralismem a změnou, jež nás

obklopuje a jíž se cítíme ohrožení; jejich čistý nádech jistoty(provzdušněná jistota) ústí v poklidnou spolehlivost, po které toužíme. Tyto výtvory

nám rovněž nabízejí nespočet zobrazení vítězství dobra nad zlem.

Naše estetické „soucítění“ se starověkým Egyptem klade otázky, které zasahují hlouběji do porozumění jeho kultuře. Jak Egypťané vnímalirovnováhu mezi zobrazováním života „jaký byl“ a v „jaký doufali“, jaký si ho přáli mít? Vypovídají obrazy a symboly skutečně pouze o tom, jak se na svět dívala společenská elita, nebo nám též sdělují představy prostých lidí? A jaký myšlenkový a tvůrčí svět se nachází mezi takovou spoustouprezentací náboženských subjektů a témat?

I když projevy egyptského umění západního pozorovatele okamžitě uspokojí, zůstává staroegyptské náboženství stále více méně hádankou. Mnoho dnešních lidí, přestože se hluboce zajímají o problém smysluživota, zůstávají agnostiky nebo ateisty; jen málo takových bylo možné nalézt mezi Egypťany. Mnoho lidí vidí smysl života mimo náboženství anáboženství nahlížejí jako něco vedlejšího a pouze okrajově se dotýkajícíhoživota; jen pramálo Egypťanů vidělo náboženství také tak. V dnešní době jsou, až na výjimky, všechna vyznání monoteistická; ve starověkémEgyptě byla všechna vyznání až na výjimky polyteistická. Studujeme teologii a oceňujeme abstraktnost; staří Egypťané recitovali mýty a vážili si jejich konkrétnosti. My potřebujeme přehlednost/shodu v náboženských myšlenkách; oni nic takového nepotřebovali. My oslavujeme všemohoucnost a vševědoucnost jako nepostradatelné atributy božství; oni nikoli. My máme kanonizovaná Písma Starého a Nového zákona; Egypťané žádný kánon neměli. Na vlády států pohlížíme jako na obyčejné smrtelníky a na vládce jako na příliš lidské; staří Egypťané vnímali vládu jako posvěcenou a krále jako božstvo v jistém smyslu. My věříme, že svět potřebuje býtzdokonalován, a pokud jsme věřící, že bude posléze transformován společnou ÚVOD [ 12 ] poslušností Boží vůle; Egypťané věřili, že svět potřebuje být udržován a stabilizován vnucenou vládou shora.

Egyptské nálezy nám neomylně signalizují, že náboženství nejenom

kulturou prostupovalo, ale též ji formovalo. Je nezbytné se vyrovnat surčitou „cizostí“ egyptského náboženství, abychom dosáhli porozumění jejich

víry a náboženské praxe a dokázali je ocenit. Tento proces můžeme zahájit

uvědoměním, že navzdory všem rozdílům v náboženské praxi, víře,rituálech, nás se starověkými Egypťany spojuje hledání smyslu života.

Lidé jsou, řečeno s Cliff ordem Geertzem, „symbolizujícími, pojmytvořícími a smysl hledajícími“ bytostmi, a stejně jako starověcí Egypťané i my

a všichni ostatní lidé vládneme „schopností dávat smysl zkušenosti, dávat jí

formu a řád“, schopností, která je „zjevně skutečná a tím víc naléhavá, čím

víc je vlastní našim biologickým potřebám“. Jednoduše řečeno, my lidé

prostě nedokážeme žít ve světě, jemuž nerozumíme, takže jsme nuceni dát

mu srozumitelný význam.

1

Napříč epochami, prostorem, kulturou jsou

problémy v lidském zápasení o život a jeho smysl stále tytéž. Rozpoznání

tohoto pouta s minulými generacemi v nás dává vyrůst pochopení, které

přesahuje veškeré teologické a liturgické jednotlivosti, pochopení, které

nám dovoluje vážit si odpovědí ostatních lidí, vážit si jejich náboženských

vyznání.

Některé z otázek, které jsou společné hledačům smyslu v dnešní době

a ve starověkém Egyptě jsou následující:

2

– Je zde něco „většího, než jsme my“, co vnímáme jako božstvo? Pokud

ano, kdo nebo co je touto božskou entitou? Je to nestvořené nebo

stvořené? Je to jedna „osoba“ nebo několik „osob“? Je to zakryto

tajemstvím nebo to už bylo někdy zjeveno? Pokud to již bylozjeveno, tak v čem nebo v kom, kým nebo čím? Je to uvnitř nás, mezi

námi, nebo nás to zcela přesahuje? Můžeme tomu přisuzovat nějaké 1 Cliff ord Geertz, Th e Interpretation of Cultures; Selected Essays (New York: Basic Books,

1973), str. 140, 141.

2 In Joachim Wach, Th e Comparative Study of Religions (New York: Columbia University

Press, 1961), str. 76-95.


ÚVOD

[ 13 ]

vlastnosti nebo vzezření? Jakou to má moc, a jak nebo kde je tato

moc viditelná?

– Jaká je přirozená povaha světa a nebes? Vyvěrají z božského nebo

jsou beze vztahu k božskému? Pokud svět a nebesa vznikají zbožského, pak tedy jak se toto děje? Jsou svět a nebesa věčná, nebo

jednoho dne skončí, pominou? Jsou řízena, nebo jsou v chaosu,

popřípadě obojí? Jsou místy, kde sídlí dobro nebo zlo, nebo obojí?

Co jsou prostor a čas? Liší se kvalitativně od sebe navzájemjednotlivé prostory? Liší se kvalitativně jednotlivé časy?

– Jaké je místo člověka ve světě a ve vztahu k božskému? Byli jsme

tímto božským stvořeni? Pokud ano, jak se to stalo a v jakém vztahu

k ostatnímu stvořenému? Z čeho jsme byli stvořeni? Jsme v nějakém

ohledu podobni božskému? Jsme v nějakém ohledu jako zvířata?

Bylo zamýšleno, aby si lidé byli rovni nebo aby se navzájem lišili

ve společenském postavení a v důstojnosti? Co je štěstí? Jak ho lze

nalézt a udržet? Co je utrpení – jaké jsou jeho příčiny, jaký je jeho

účel a význam? Jak ho lze překonat? Proč se nám děje právě to, co se

nám děje? Je to osud, nebo naše vlastní přičinění, nebo vůlebožského? Co od nás božstvo očekává, co od nás chce? Které naše činy jsou

dobré a které jsou špatné? Je život po smrti? Pokud ano, pak tedy

jak ho získat, za jakých podmínek? Jaký je život po smrti? Kde je to

místo, kde člověk žije po smrti? Jak se tam dostaneme?

Následující kapitoly se věnují mnohým z nastíněných otázek.

Když studujeme, jak se s těmito otázkami vypořádávali starověcíEgypťané, je nezbytné se zaměřit na náboženské koncepty a nábožensképraktikování, na představy a praxi kněží a dalších příslušníků intelektuální

a hospodářské elity, neboť zvláště tyto představy a praktiky převažují ve

zkoumaných artefaktech. Nicméně, je též velmi důležité provádět zkoumání i mimo náboženské představy a praxi běžných lidí, jakkoli jsou nám

dostupné. V našem současném světě pozorujeme, že náboženská vyznání

a jednání kleriků a teologických profesionálů se v mnohém mohou odlišovat

od vyznání a jednání farmářů, dělníků u pásu nebo živnostníků. Tak tomu


ÚVOD

[ 14 ]

bylo bezesporu i ve starověkém Egyptě, kde se náboženské vyznání a jednání

králů, kněží nebo vzdělanců lišilo od zemědělců, kameníků nebo služebných.

Při přípravě a uspořádání této knihy se autoři zaměřili na to, aby ukázali

náboženství jak ze strany společenské elity, tak i z pohledu obyčejných lidí.

David Silverman nastiňuje a analyzuje staroegyptské představy obožském a následně třídí a diskutuje specifi cká božstva a bohy, jejich aspekty a místa v božské hierarchii. Rovněž se věnuje specifi ckému jevu, který je v rámci egyptské teologie hojně diskutován – a tím je božství faraona. V tomto kontextu Silverman často využívá příkladu faraona Achnatona.

Leonard Lesko odkrývá staroegyptskou mytologii a nabízí své vlastní překlady klíčových částí. Předně se zaměřuje na kosmogonii – na mýty o původu božstev a o stvoření vesmíru, na mýty, podle nichž má moc božského krále původ ve spojení se „Stvořitelem“. Lesko následně krok za krokem sleduje změny a vývoj v kosmogonickém myšlení na pozadí egyptských dějin, včetně období výlučného uctívání boha Atona za vlády krále Achnatona. Nakonec Lesko nabízí stručný souhrn kosmologického myšlení – chápání přírody, struktury a uspořádání vesmíru.

John Baines se snaží odkrýt náboženské praktiky prostých lidí, v jejichžživotě byla konfrontována realita obecně přítomného utrpení a neštěstí, vkontrastu k honosným obrazům života zachyceným v umění a literatuře. Jako nedílnou součást svého vidění nabízí Baines hypotézy o společenskýchpodmínkách v rámci lidových vrstev; uhlazenost ofi ciálního umění a literatury; vztahy mezi koncepty svobody a osudové určenosti; vazby mezi živými amrtvými; zbožštění jednotlivců; místo a úloha magie, věšteckých praktik,výkladu snů a dalších náboženských rituálů ve zbožné praxi jednotlivců; fenomén osobní náboženské zkušenosti; vývoj lidských představ o bohu stvořiteli.

Ani jeden z těchto konceptů není výlučný a jediný správný. Jak praví jeden z egyptských svitků:

„Povím ti ještě další věci,

abych tě naučil vědění“.

3

3 Ze „Satiry z tržiště“, přel. Miriam Lichtheim, AEL 1:190.


David P. Silverman

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA

VE STAROVĚKÉM

EGYPTĚ



BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

[ 17 ]

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA

VE STAROVĚKÉM

EGYPTĚ

Mnoha lidem splývají představy o náboženství starého Egypta s obrazy

podivných postav bohů se zvířecími hlavami na lidském těle. Jistěžemateriální kultura Egypta zanechala nespočet takových příkladů jak v malířství,

tak i v dvoj- či trojrozměrných plastikách. Jednotlivá božstva mají svou

totožnost a asociace a objevují se zejména v náboženských textech napříč

celou zaznamenanou historií země a tvoří části velmi komplikovaného

a propracovaného souboru náboženských představ. Žádné božstvo nelze

jednoduše označit jako boha jedné určité věci nebo jevu a jinémupřisoudit moc nad něčím jiným. Existovalo bezpočet ztotožnění a vzájemných

vztahů mezi členy panteonu, jednotícím prvkem tohoto komplikovaného

systému však byl vysoce propracovaný koncept božství, který se vynořil

v nejstarším období staroegyptské civilizace a rozvinul se v nauku, na níž

náboženství starověkého Egypta stálo po následujících bezmála tři tisíce let.

Za mnohé vděčím Charlesi a Elizabeth Holmanovým, jejichž neutuchající zájem a podpora dala vzniknout nejen této knize, ale díky

nimž se též uskutečnilo symposium. Vysoce oceňuji úsilí Byrona Shaffera z Fordhamské university při organizaci tohoto sympozia a editování

této knihy. Tato kapitola by nevznikla bez výzkumu a konzultací Melissy

Robinsonové z Pensylvánské university. Moji kolegové, egyptologové John

David P. Silverman


PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ A POJEM BOŽSTVÍ

[ 18 ]

Baines a Leonard Lesko, nešetřili nápady a velmi ochotně mi pomohli

svými komentáři. Taktéž Janet Richardsová mi pomohla několika velmi

cennými nápady z oblasti antropologie. V textu často odkazuji k Lexikonu

egyptologie (Lexikon der Ägyptologie, LÄ) jako ke zdroji aktuálních informací. Citace jsou vesměs zkracovány a čtenáři, kteří mají hlubší zájem

o problematiku, musejí studovat citované zdroje důkladněji.

PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ

POJEM BOŽSTVÍ

Není jednoduché určit, jak Egypťané rozuměli pojmu božství. Rané prehistorické doklady nám poskytují pouze nečetné hmotné nálezy, jež mnohdy postrádají širší souvislosti. Takové pojmy lze snáze rozlišit v historické době, kdy myšlenky nabývaly významů ve formách a substancích. A právě tehdy začaly náboženské významy nabývat na hojnosti užívání. Jedním takovým souborem, poprvé doloženým již ve Staré říši, jsou Texty pyramid nalezené ve vnitřních prostorách několika pyramid v Sakkáře. Tyto nápisy obsahují dost popisných a narativních informací, aby vědcům umožnily formovat teorie o pojetí božství a božského v době faraónů a poskytly hypotézy o představách ještě mnohem starších. Hojné nálezy předmětů a dalších archeologických pramenů, které byly vytvořeny v dobách pozdějších, jsou viditelnou manifestací těchto představ.

S rozvojem egyptské civilizace přibývalo záznamů i druhů náboženských textů. Výzdoba byla spojována s texty na zdech pohřebních komor, rakví a chrámů. Egypťané rovněž vytvořili náboženské předměty ailustrované papyry, které vědcům poskytují další informace. Také další texty,výjevy a předměty pomáhají pochopit egyptské představy o posvátném. Spostupem egyptských dějin množství dostupného studijního materiálu

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

[ 19 ]

narůstá a tyto předměty obohacují studium náboženství zejména dobře

zdokumentovaných období.

Mnohá moderní bádání o povaze božského ve starších obdobíchegyptské civilizace byla primárně založena na teoriích, čerpajících z podkladů

pocházejících z doby pozdější. Přihlédneme-li k obecné konzervativnosti

Egypťanů a archaickému stylu náboženských textů, pak mají takovéanalýzy značnou cenu. Nicméně nesmíme zapomínat na to, že všechny pozdější

prameny, jakkoli jsou bohatší než ty předcházející, jsou velmi vzdálené

době, kdy byly formulovány původní představy a mohou obsahovat chyby

nebo omyly, které byly do systému přimíchány.

V dynastickém období Egypťané vytvořili a zaznamenali mnoho teologií

detailně popisujících stvoření světa a původ božstev a člověka. Tyto teologie

byly propracované, dobře formulované a v době nedávno minulé se staly

předmětem mnoha komentářů a výkladů. Období, kdy se staroegyptské

náboženství teprve formovalo, si nevysloužilo takovou pozornost,pravděodobně také v důsledku nejednoznačnosti prehistorických a archaických

památek. Ale dnes již vědci věnují tomuto období rostoucí pozornost. Jako

první se nabízí převratné teoretické eseje soustředěné ve sborníku Th e Intellectual Adventures of Ancient Man, dále do hloubky pronikající interretace prehistorických a archaických artefaktů z pera Williama Hayese,

Walthera Wolfa, Petera Ucko a Winifreda Needlera a konečně studieSiegfrieda Morenze, Erika Hornunga a Jana Assmanna.

1

Některé archeologické doklady z období před vynálezem písmapravděpodobně vypovídají o existenci rozvinutých představ božského.

2

V těch

1 Henri Frankfort et al., Th e Intellectual Adventure of Ancient Man (Chicago: University

of Chicago Press, 1946); William C. Hayes, Most Ancient Egypt (Chicago: University of

Chicago Press, 1965); Walther Wolf, Die Kunst Ägyptens: Gestalt und Geschichte (Stuttgart:

Kohlhammer, 1957); Peter J. Ucko, Anthropomorphic Figurines of Predynastic Egypt and

Neolithic Crete with Comparative Material from the Prehistoric Near East and Mainland

Greece (London: Szmidla, 1968); Winifred Needler, Predynastic and Archaic Egypt in the

Brooklyn Museum (New York: Brooklyn Museum, 1984); Siegfried Morenz, Egyptian

Religion, trans. Ann E. Keep (London: Methuen; Ithaca: Cornell University Press, 1973);

Erik Hornung, Conceptions of Good in Ancient Egypt: Th e One and the Many, trans. John

Baines (Ithaca: Cornell University Press, 1982; London: Routledge & Kegan Paul, 1983). 2 Hornung, Conceptions of God, str. 100-103.

PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ A POJEM BOŽSTVÍ

[ 20 ]

1. Rekonstrukce pohřbu v Předdynastické době v Egyptě, přibližně 3500 př. Kr.

Univerzitní muzeum, Pensylvánská univerzita, Philadelphia. Foto (neg. #134562)

se svolením univerzitního muzea v Pensylvánii.

dobách lidé uctívali zvířata, užívali kultovní předměty, pořádali posvát

né pohřby a měli také místa zasvěcená rituálům. Toto všechno ukazuje

k sofi stikovanému systému představ, která v sobě rovněž mohouzahrno

vat přítomnost božské bytosti nebo bytostí. Na první pohled je zřejmé

jaká zvláštní péče byla věnována lidským pohřbům v období před rokem

BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

[ 21 ]

3000 př. Kr. (obr. 1). Takováto péče jednoznačně dokazuje, že v té době

již existoval rozvinutý systém zádušních představ.

Z doby před zavedením písma nemáme žádné písemné prameny opřesných významech těchto praktik nebo o rituálech či objektech s nimispojených. Jsme tedy odkázáni na pouhé pozorování, abychom byli schopni

interpretovat předměty jako posvátné a abychom mohli dovozovatpředstavy s nimi spojované. Připomeňme v této souvislosti např. záhadnou

sošku sokola v Brooklynském muzeu.

3

Tato soška nemá žádný archeologický či písemný kontext, nicméně z jejího specifi ckého tvaru a pozdějších významových paralel lze usuzovat, že by mohla být jedním znejstarších předmětů používaných k věštění. Ačkoliv texty a archeologické

okolnosti jsou krajně důležité pro analýzu náboženských představ, nejsou

jedinými určujícími prvky náboženského významu předmětů a představ

spojených s jejich vytvořením. Stále platí, že potíže spojené s rozlišením

původních představ o božství nesmějí být podceňovány, neboť aby bylo

možné je spolehlivě prozkoumat, je nezbytné posunout se zpět v čase

ještě dál. Existují různé názory na to, jak a kdy dané představy vznikly

a rozvíjely se a jakých nabývaly podob. Antropologové přicházejí s teoriemi o rozvoji takových představ v raných fázích civilizace, religionisté

a egyptologové mají také své teorie.

4

Ale náboženské představy Egypťanů

byly i v jednotlivých historických obdobích nejednotné a nikdy nebyly

spojeny do jednoho proudu, který by zůstal v průběhu dějin neměnný.

3 „Th e Nodding Falcon of the Guennol Collection at Th e Brooklyn Museum“ (Klanící sokol z Guennolovy sbírky), Brooklyn Museum Annual 9 (1967-68): 69-87 (několik

užitečných odkazů k dalším archaickým zobrazením zvířat je v poznámkách). Rovněž

v Needler, Predynastic and Archaic Egypt, str. 368-69. 4 Viz Reader in Comparative Religion, ed. William A. Lessa a Evon Z. Vogt, 4. vydání

(New York: Harper & Row, 1979), viz Edward B. Tylor, „Animism“, str. 9-19; Sherry

B. Ortner, „On Key Symbols“, str. 92-98; a James G. Frazer, „Sympathetic Magic“, str.

337-52. Také bibliografi e v Morenz, Egyptian Religion, a v: Hornung, Conceptions of

God, a v pracích Morenze, Hornunga a Hanse Bonneta citovaných tamtéž. C. J. Bleeker

rovněž poskytuje hodnotnou bibliografi i in: Hathor and Th oth, Studies in the History

of Religions 26 (Leiden: Brill, 1973), str. 161-66, kde jsou odkazy k jeho vlastním

důležitým studiím.

PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ A POJEM BOŽSTVÍ

[ 22 ]

Jelikož Egypťané neměli jednu „svatou knihu“, badatelé tak postrádali

standardní teologický text, jehož by se drželi jako zdroje informací o lépe

zdokumentovaných obdobích. Následně je tedy velmi obtížné správně

interpretovat období, kdy se náboženské myšlení teprve formovalo.

Nicméně, podle všeho je možné spekulovat o tom, že božské bylopůvodně chápáno jako spíše amorfní a že teprve postupně bylo vztahováno

ke světu, tedy k jevům přírody. Tím, že se božské přesouvalo ze sféryabstraktního ke konkrétnímu, bylo pro lidi lépe poznatelné.

5

Zdá se však, že

lidé se mohli na takovýchto myšlenkových procesech podílet pouze, když

byli dostatečně vzdělaní, aby mohli kontrolovat a ovlivňovat své okolí.

Jedině tak by totiž měli dostatek času a energie k přemýšlení o otázkách

mimo jejich bezprostřední situaci a k formulování představ, které souvisely

s věčným životem.

Někteří badatelé se domnívají, že teprve po zavedení písma se staří

Egypťané stali natolik vzdělanými, že mohli intelektuálně pochopit boha

jako osobu.

6

Pravděpodobnější ovšem je, že Egypťané byli dostatečně„pokročilí“, aby pochopili vyšší moc nebo sílu v lidských měřítkách ještě před

zavedením písma, jelikož již v Předdynastické době vytvářeli zobrazení,

která mohla tuto sílu znázorňovat. Tato zobrazení lidí i zvířat jsou různých velikostí, a jejich původ, zejména u těch, která pocházejí z pohřbů,

přímo vyzývá k jejich spojování s mocnou bytostí či zdrojem uctívání.

7

A co víc, již samotný fakt, že tyto sošky se vytvářely již v Předdynastické době, vedou k závěru, že zobrazení a ozdobné motivy, které pocházejí

z ještě ranějších období, mohou předjímat či přímo zastupovat počáteční

5 Pro výklad pojmu „transcendentní“, viz Hornung, Conceptions of God, str. 190-96,

a rovněž knihy a články Jana Assmanna (viz pozn.1).

6 Viz např. Morenz, Egyptian Religion, str. 17

7 Figurky žen, ptáků, želv, hrochů a dalších zvířat z Předdynastického období byly

objeveny při vykopávkách Sira W. M. Flinderse Petrieho, Waltera B. Emeryho a dalších.

Needler několik z nich uvádí v Predynastic and Archaic Egypt /n. 1/, str. 335 a 337.Poznamenává, že „o jejich významu je známo jen málo“, ale že „je pravděpodobné, že se

jedná o symboly vzkříšení“.


BOŽSTVÍ A BOŽSTVA VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ

[ 23 ]

stadia víry v božskou moc.

8

Péče věnovaná pohřbívání mrtvých předro

kem 3000 př. Kr. a s ní související rozvinutá víra v posmrtnou existenci

vedou k domněnce, že takovouto péči mohli projevovat pouze lidédosta

tečně sofi stikovaní.

Hojně se diskutovalo, zda je zobrazování božského v lidské podobě

(oproti podobám zvířat a věcí) pokročilejší a tudíž mladší.

9

V nejstarším

umění Předdynastické doby nemáme doloženy prakticky žádné zobrazení

lidí nebo zvířat, stejně jako nebyly nalezeny žádné pohřby „posvátných“

8 Existují ještě starší fi gurativní zobrazení a kresby na kamenech. Viz poznámky kodka

zům na práci k tomuto tématu v Hayes, Most Ancient Egypt /n. 1/, str. 89-90.

9 Morenz, Egyptian Religion, str. 17; Hornung, Conceptions of God, str. 101-9 (zejména

str. 105).

2. Obřadní paleta krále Narmera (1. dynastie). Univerzitní muzeum, Pensylvánskáuniver

zita, Philadelphia. Foto (neg. #132562) se svolením univerzitního muzea v Pensylvánii.


PŘEDSTAVY O BOŽSTVÍ A POJEM BOŽSTVÍ

[ 24 ]

zvířat. Nicméně máme doklady o tom, že lidé tehdy pohřbíváni byli, což

svědčí o víře v posmrtný život. Figurální zobrazení patrně v lidské podobě

se objevují o něco později, a zatímco některá mohou zastupovat plodnost

a jiná zachycovat božství, takové výklady nejsou obecně přijímány.Později v průběhu Předdynastické doby byla některá zvířata již rituálněpohřbívána a součástí těchto pohřbů jsou i nálezy předmětů, které mohou

zastupovat božské ve zvířecí podobě.

Nejdůležitějším faktem není zachycení božského v nějaké podobě,nýbrž samotná možnost převedení do obrazu. I v případě, že nadpřirozená

moc byla zobrazena v podobě zvířete, mohli jí věřící připisovat také lidské

chování a některé lidské rysy. Je možné, že zvířecí a lidské prvky splývaly,

jak se to stalo běžným v období faraónů.

10

Božstva Předdynastické doby

často nabývají zvířecích podob, a rovněž zvířata jsou často zpodobňována

v souvislosti s lidskými aktivitami, jako např. s porážením nepřátel.Takovéto výjevy se objevují na obřadní paletě krále Narmera (obr. 2). Zestejného období pocházejí i zobrazení zvířecích standart s lidskýma rukama.

Pozdější výtvarné i písemné doklady také podporují myšlenkupropojení zvířecích a lidských motivů. Mnoho božstev egyptského panteonu

sice nabývá zvířecích podob, ale je jim přisuzováno lidské chování alidské zvyky, a některá božstva jsou dokonce znázorňována spojením zvířecí

a lidské podoby. Bůh Chnum měl hlavu berana a lidské tělo (obr. 3);

bohyně Hathor byla zobrazována jako kráva (obr. 4 a 5) nebo jako žena

s kravskýma ušima; a sluneční bůh Reharachtej se mohl objevit jako sokol

nebo jako muž se sokolí hlavou (obr. 6).

Náboženské i literární texty popisují bohy jako bytosti povýtce lidské:

myslí a hovoří, jedí a mají city. Také např. rozpoutávají bitvy a cestují na

člunech. Někteří se dokonce opíjejí, jak ukazuje chování bohyně Hathory

10 Příklady lidského chování bohů a vyjadřování emocí oplývají náboženské texty všech

období a jsou obsaženy i v populární literatuře. Neméně četné jsou příklady vizuálního

zpodobení, jako např. sokol s lidskou hlavou – Hor na zdech chrámu v Edfú a hlavice

sloupů s Hathořinou hlavou v chrámu Hathory v Dendeře, kde je bohyně zpodobněna

jako žena s kravskýma ušima.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist