načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích – Jiří Mikulec

Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích

Elektronická kniha: Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích
Autor: Jiří Mikulec

Komplexní studie o náboženském životě českého baroka. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  424
+
-
14,1
bo za nákup

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 416
Rozměr: 22 cm
Úprava: 394, xx stran obrazové přílohy: ilustrace (některé barevné), 1 mapa, portréty, faksim.
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Křesťanství. Křesťanská církev všeobecně. Eklesiologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-3698-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Komplexní studie o náboženském životě českého baroka.

Popis nakladatele

Víra, náboženství a zbožnost. V raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev. Vydejte se s námi za poznáním a pochopením našich předků ze 17. a 18. století. Tato publikace nabízí vedle úvahy o vzniku a obsahu toho, co se obvykle zahrnuje pod pojem barokní zbožnost, také informace o kultech českého baroka, o rituálech a reáliích doprovázejících náboženský život, o laických institucích a aktivitách, jakými byla náboženská bratrstva a poutě. Nezapomíná ani na problematiku umírání a smrti, jež ve studované době představovala velké duchovní téma, ale ani na nepřátele katolické církve a jejího vyznání. V závěru se pak věnuje proměnám, kterými prošel náboženský život za osvícenství a které se do jisté míry podílejí i na jeho dnešní podobě.

Předmětná hesla
Náboženský životČesko – 17.-18. stol.
Náboženský kultČesko – 17.-18. stol.
Lidová zbožnostČesko – 17.-18. stol.
Liturgické obřadyČesko – 17.-18. stol.
KatolicismusČesko – 17.-18. stol.
Laici (náboženství)Česko – 17.-18. stol.
BarokoČesko
Zařazeno v kategoriích
Jiří Mikulec - další tituly autora:
České země v letech 1620-1705 -- Od velké války k dlouhodobému míru České země v letech 1620-1705
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

N

ÁBOŽENSKÝ ŽIVOT

A BAROKNÍ ZBOŽNOST

V ČESKÝCH ZEMÍCH

JIŘÍ MIKULEC

N

ÁBOŽENSKÝ ŽIVOT A BAROKNÍZBOŽNOST V ČESKÝCH ZEMÍCH

Jiří Mikulec

Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz www.grada.cz Víra, náboženství a zbožnost. V moderní době pro majoritní společnost v  České republice téměř podružné téma. Není mnoho oblastí lidského života minulosti, které by byly dnešnímu člověku vzdálenější než právě náboženská problematika. V raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev, určovala jejich postoje, názory, utvářela u nich vidění světa i chování a činy. Vydejte se s námi za poznáním a pochopením našich předků ze 17. a 18. století. Zjistěte, jaký byl jejich všední den ve znamení bezmezné víry v posmrtný život. Seznamte se se zá k ladními reá l iemi nábož enského života a s ba rok ní zbožnosti, které jsou dnes již přinejmenším pozapomenuty. Tato publikace nabízí vedle úvahy o vzniku a obsahu toho, co se obvykle zahrnuje pod pojem barokní zbožnost, také informace o kultech českého baroka, o rituálech a reáliích doprovázejících náboženský život, o laických institucích a aktivitách, jakými byla náboženská bratrstva a poutě. Nezapomíná ani na problematiku umírání a  smrti, jež ve studované době představovala velké duchovní téma, ale ani na nepřátele katolické církve a jejího vyznání. V závěru se pak věnuje obrovským proměnám, kterými prošel náboženský život za osvícenství a které se do jisté míry podílejí i na jeho dnešní podobě. Doc. PhDr. Jiří Mikulec, CSc. je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze a externě přednáší na Filozofi cké fakultě Univerzity Karlovy a na Filozofi cké fakultě Univerzity Pardubice. Zabývá se českými dějinami raného novověku ve středoevropském kontextu, zaměřuje se na náboženskou a církevní problematiku 17. a 18. století, na kulturní a sociální témata a také na politické dějiny českých zemí a habsburské monarchie. Vedle odborných studií je např. autorem monografi e k poddanské problematice v barokní společnosti, životopisu císaře a krále Leopolda I., knih o  náboženských barokních bratrstvech a  o  počátcích pobělohorské rekatolizace v Čechách. Jako spoluautor se podílel na řadě publikací, v  poslední době zejména na Velkých dějinách zemí Koruny české, sv. VIII. a IX.


Nakladatelství děkuje následujícím institucím za poskytnutí obrazového doprovodu.

Národní archiv, Praha:

s. 161 – sign. XII/38; s. 283 – R 109/4; s. 293 – R 109/6; s. 330 – i.č. 123;

obr. příl. XX – i.č. 123

Archiv pražského arcibiskupství (uložen v NA Praha):

s. 18 – APA, C 80; s. 20 – APA, Miscellanea, č. 4372; s. 173 – APA, F40/1;

s. 244 – APA-L, i.č. 429

Strahovská knihovna:

s. 25 – sign. BV I  108; s. 49 – sign. BA VII 54; s. 79 – sign. BV I  108;

s. 133 – sign. BV I 108; s. 231, 232 – sign. DR IV 27; s. 252 – sign. CQ III 37;

s. 255 – sign. CQ III 37; s. 309 – sign. EN IV 9; obr. příl. II – sign. BY III 5

Vyobrazení na obálce:

Svatý Jan Nepomucký s jinými svatými Jany, rytina J. A. Pfeffela z augšpurského

vydání legendy o Janu Nepomuckém od B. Balbína, které vyšlo roku 1725.


Náboženský život

a barokní zbožnost

v českých zemích

Jiří mikulec

...


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduko

vána ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Kniha byla vypracována s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace RVO: 67985963. doc. PhDr. Jiří Mikulec, CSc. NÁBOŽENSKÝ ŽIVOT A BAROKNÍ ZBOŽNOST V ČESKÝCH ZEMÍCH TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5265. publikaci Recenzovali: PhDr. Pavla Stuchlá, Ph.D. Mgr. Tomáš Malý, Ph.D. Vědecký redaktor: PhDr. David Václavík, Ph.D. Odpovědná redaktorka Jana Kubínová Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Fotografie tvořící obrazovou přílohu pocházejí z archivu autora. Počet stran 400 + 16 stran barevné přílohy Vydání 1., 2013 Vytiskla tiskárna PBtisk s.r.o., Příbram © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Photo © archiv autora ISBN 978-80-247-3698-3 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8674-2 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8675-9 (ve formátu EPUB)

Obsah

ÚV ODEM .......................................................................................................... 7

1. BAROKNÍ ZBOŽNOST: REAlITA, NEBO

„ZBOŽNé PřÁNÍ“? ............................................................................... 11

1.1 Válka, rekatolizace a utváření katolického náboženského

života ................................................................................................. 13

1.2 Otázka barokní zbožnosti .............................................................. 23

2. SVěT BAROKNÍCH KulTů ............................................................. 31

2.1 Kulty spojené s Kristem .................................................................. 33

2.2 Andělé – poslové boží a ochránci lidí ............................................ 46

2.3 Mariánská úcta ................................................................................ 55

2.4 Kulty svatých .................................................................................... 69

2.5 České nebe a barokní patriotismus ................................................ 76

3. REÁlIE A RITuÁly NÁBOŽENSKéHO ŽIVOTA .................. 95

3.1 Liturgický rok .................................................................................. 98

3.2 Svátosti a svátostiny ..................................................................... 101

3.3 Předměty – nástroje osobní i kolektivní zbožnosti .................. 118

3.4 Den barokního katolíka ............................................................... 131

3.5 Symbolika v náboženském prostoru .......................................... 145

4. ORgANIZOVANÁ ZBOŽNOST lAIKů ................................... 153

4.1 Náboženská bratrstva .................................................................. 154

4.2 Činnost bratrstev .......................................................................... 162

4.3 Barokní pouť ................................................................................. 179

4.4 Exkurz I. – Provoz na poutním místě Bezděz .......................... 190 SP OlEČENSTVÍ ŽIVÝCH A MRTVÝCH ................................. 213

5.1 Umění umírat ................................................................................ 216

5.2 Posmrtný úděl duší: nebe – peklo – očistec .............................. 225

5.3 Odpustky ....................................................................................... 243

5.4 „Mortuální servis“ náboženských bratrstev ................................ 249

6. PROTIVNÍCI KATOlICKé VÍRy ................................................. 263

6.1 Odpůrci katolictví ........................................................................ 266

6.2 Kacířské knihy .............................................................................. 275

6.3 Náboženský život a postoje tajných nekatolíků ........................ 282

7. KONEC BAROKNÍ ZBOŽNOSTI ................................................ 301

7.1 Osvícenská proměna náboženských hodnot .............................. 304

7.2 Exkurz II. – poutní místo Bezděz osvícenskýma očima .......... 319

7.3 Reformy osvícenského katolicismu ............................................. 325

ZÁVěR ........................................................................................................... 335

SuMMARy ................................................................................................... 345

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................... 353

PRAMENy A lITERATuRA ................................................................ 355

Rukopisné prameny .................................................................................. 355

Staré tisky .................................................................................................. 355

Edice pramenů .......................................................................................... 360

Literatura ................................................................................................... 361

REJSTřÍK OSOBNÍCH A MÍSTNÍCH JMEN ................................ 383

OBRAZOVÁ PřÍlOHA .......................................................................... 395


Úvodem Při poznávání starších českých dějin hraje oblast víry, náboženství a  zbožnosti obrovskou roli. V  raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev, určovala či alespoň velmi silně ovlivňovala jejich postoje, názory, jejich vidění světa i chování a činy. Je však málo oblastí lidského života minulosti, které by byly dnešnímu člověku tak vzdáleny jako právě náboženská problematika. Proměny, k nimž došlo ve společnosti českých zemí během posledního století, celkem silně zakryly prastaré křesťanské kořeny, ze kterých – ať chceme, nebo ne – naše současná společnost vyrostla. Obrovská zjednodušení a nepochopení úlohy náboženství a církví pro život v minulosti jsou patrná v názorech převládajících v široké veřejnosti, o čemž přesvědčí sebekratší nahlédnutí do internetových diskusí, v nichž se taková témata občas vyskytnou. Ale i u vážných zájemců o starší české dějiny, například u posluchačů historie na filozofických fakultách, narážíme dennodenně nejen na faktické neznalosti náboženských reálií, ale současně i na určité nepochopení smyslu náboženského života v minulosti.

Tato odtrženost našeho současného světa od náboženského myšlení minulosti je samozřejmě logickým důsledkem historického vývoje a rozhodně nemá smysl nad ní jakkoliv lkát. Moderní společnost se od náboženského charakteru minulosti stále více odtrhuje, přičemž zdaleka nejde jen o důsledek její současné ateizace. Sama katolická odnož křesťanství opouští řadu svých tradic, vždyť v minulém století prošla obrovskými reformami II. vatikánského koncilu, které definitivně pohřbily mnohé z toho, co pro člověka raného novověku bylo v každodenní náboženské praxi naprosto běžné a srozumitelné.

Pokud však odmítáme nehistorické lkaní nad ztrátou křesťanských kořenů (které bývá občas doprovázeno moralizujícími povzdechnutími nad úpadkem současné zmaterializované, konzumní společnosti), vůbec to neznamená, že bychom chtěli rezignovat na  Náboženskýživotabaroknízbožnostvčeskýchzemích historické poznání náboženské tematiky. Naopak jde o oblast historické vědy, jež se v posledních dvou desetiletích bouřlivě rozvíjí, což je jak přirozenou reakcí na dlouhé období nesvobody a ideologického zkreslování těchto témat, tak důsledkem snahy osvětlit novým poznáním místa, která až příliš dlouho zůstávala zahalena v temnotách.

Účelem této knihy je zpřístupnění některých otázek a  témat náboženské praxe 17. a 18. století. Jedná se o nenáboženské a nekonfesní studium, jehož předmětem je vzhledem ke katolické realitě pobělohorských českých zemí především katolický náboženský život a to, co bývá označováno jako barokní zbožnost. Okrajově se ovšem dotkneme také náboženského života těch, kteří v uvedeném období v Čechách a na Moravě katolictví odmítali a jako tajní nekatolíci žili složitým životem lidí pronásledovaných pro víru. Náš pohled je zaměřen výhradně na křesťanství, ponechává tedy stranou judaismus, který zde byl minoritním tolerovaným náboženstvím.

Rozsah knihy, ale ani dosavadní výzkum církevních a náboženských dějin, na kterém musí každá shrnující monografie stavět, nedovolují uchopit problematiku barokní zbožnosti v takové úplnosti, jak by si nepochybně zasloužila. Proto tato monografie nabízí několik synteticky pojatých témat, která považujeme za klíčová pro čtenáře, jenž se má podrobněji seznámit s tematikou náboženského života v 17. a 18. století. Její součástí jsou i mikrohistorické sondy, jež mu umožní vstoupit do zajímavého prostředí a  seznámit se s  případy typickými pro danou problematiku. Na mnoha místech necháme promlouvat prameny, aby se uživatelům této knihy přiblížily půvaby dobového jazyka, způsob myšlení tehdejších autorů i  jejich argumentace.

Jedním z cílů knihy je seznámit čtenáře se základními reáliemi náboženského života a barokní zbožnosti, které jsou dnes již přinejmenším pozapomenuty. Z  tematického hlediska tato práce nabízí vedle úvahy o  vzniku a  obsahu toho, co se obvykle zahrnuje pod pojem barokní zbožnost, také informace o kultech českého baroka, o rituálech a reáliích doprovázejících náboženský život, o laických institucích a aktivitách, jakými byla náboženská bratrstva a poutě. Dále se zde pojednává o problematice umírání a smrti, jež ve studované době představovala velké duchovní téma, ale také o nepřátelích Úvodem 9 katolické církve a jejího vyznání. A konečně i o osvícenských vlivech na náboženský život a o zániku barokní zbožnosti. Výzkum je primárně zaměřen na duchovní svět laických věřících 17. a 18. století, většinou tedy ponechává stranou zbožnost katolického kléru, a to jak světského, tak i řeholního. Současně rezignuje na velké téma odchylek od oficiálních forem náboženského života, různých výstřelků a neoficiálních prvků zbožnosti – tato nesporně zajímavá tematika je dosud probádána spíš nahodile a k jejímu ucelenějšímu poznání bohužel dosud chybí systematičtější základní výzkum.

Našimi průvodci po duchovním a náboženském světě barokního katolicismu se stanou především autoři náboženské vzdělávací literatury. Hlavním a nejlepším zdrojem informací, s nímž se bude čtenář v této knize často setkávat, je třídílné dílo příslušníka řádu křižovníků s  červenou hvězdou a  mimo jiné i  známého barokního historika, Jana Františka Beckovského. Nese květnatý barokní název Katolického živobytí nepohnutedlný základ, od svatých otcův [...] postavený, třemi neporušitedlnými sloupy, jenž jsou víra, náděje, láska ubezpečený [...] a pochází z počátku 18. století. Uvedená práce byla  – stejně jako další naučné náboženské knihy, které používáme  – původně určena pro duchovní vzdělávání člověka své doby. Díky jasnému a  přehlednému popisu náboženské praxe barokního katolicismu tato díla představují nezastupitelnou pomůcku pro dnešní historické poznání, i  když  – a  v  tom je samozřejmě jejich omezení – zachycují především normy chování, příliš tedy nereflektují každodenní realitu.

* * *

V úvodu bych chtěl poděkovat všem, kdo mi byli při vzniku této knihy nápomocni. Neuvědoměle se o ni zasloužili univerzitní posluchači, studentky a studenti mých přednášek a semináře na toto téma, jejichž četné dotazy mě často nutily nahlížet do dalších a  dalších pramenů, stejně jako znovu promýšlet nejrůznější aspekty barokního náboženského života. Poděkování za konzultace nad některými problémy patří mým kolegyním a kolegům z Historického ústavu AV ČR, především Kateřině Bobkové-Valentové, Martině Ondo

10 Náboženskýživotabaroknízbožnostvčeskýchzemích

Grečenkové, Pavlu Kůrkovi, Jiřímu Hrbkovi a  Marcelle Rossové.

Děkuji také Tomáši Baťkovi z ústavní knihovny, který mi obětavě

pomohl při hledání starých tisků pro ilustrace. Za pomoc v oblasti

historické geografie a místopisu děkuji Evě Semotanové, Evě Cho

dějovské a  Robertu Šimůnkovi. Díkem za zprostředkování řady

obtížně dostupných starých tisků jsem zavázán také kolegyni a ko

legům z pražských i mimopražských institucí, Hedvice Kuchařové,

Miloši Sládkovi, Vladimíru Maňasovi a Zdeňkovi Orlitovi. Velkou

pomocí mi byla práce obou lektorů knihy, Pavly Stuchlé a Tomáše

Malého, kterým moc děkuji jak za pečlivé pročtení textu, tak také za

všechny názory, připomínky a návrhy na opravy a vylepšení. Prvním

a pozorným čtenářem vznikajících kapitol této monografie byl můj

syn Jan Mikulec, za což mu náleží velké poděkování. Jemu také tuto

knihu věnuji. Barokní zbožnost: Realita, nebo „zbožné přání“? Pobělohorská doba je v českých zemích neodmyslitelně spjata s katolickým náboženstvím, které se zde v důsledku plošné rekatolizace obyvatelstva stalo jediným legálním křesťanským vyznáním. Rekatolizace představovala dlouhý, převážně násilný a  v  neposlední řadě také značně nákladný proces, jenž postupně učinil z naprosté většiny obyvatel Čech a  Moravy katolíky. Otázkou samozřejmě zůstává hloubka jejich katolické víry. V prvních desetiletích po Bílé hoře se setkáváme s opětovnými odpadnutími od katolictví u řady lidí v okamžiku, kdy nátlak státu a církve z nějakého důvodu dočasně povolil. Jsou také známy případy, kdy zištní faráři vydávali doklady o  vykonané velikonoční zpovědi a  přijímání pod jednou za peněžní, nebo dokonce za naturální úplatek, čímž umožňovali lidem odmítajícím katolictví obrat pouze předstírat.

1

U naprosté

většiny obyvatel, kteří se vzdali své původní víry pod nátlakem, nemůžeme uvažovat o upřímném přijetí nového a donedávna nepřátelského vyznání, alespoň ne hned zpočátku. Na straně panovníka, jenž o plošné rekatolizaci svých poddaných v českých a rakouských zemích rozhodl, byl však mocný spojenec – čas. Konečný úspěch rekatolizace byl totiž podmíněn generační výměnou obyvatelstva. Co mohlo řadě lidí, kteří se narodili a část života prožili v atmosféře předbělohorské pluralitní konfesní společnosti, připadat jako ne- 1

Jde především o  případ Vavřince Hanžburského, který byl v  polovi

ně dvacátých let 17. století farářem u  sv. Vojtěcha na Novém Městě

pražském. Pro prodej zpovědních cedulek nekatolíkům byl uvězněn,

vyšetřován a  v  roce 1631 popraven. Viz František VACEK, Vavřinec

a Mikuláš Hanžburský z Kopečka, SH 3, 1885, s. 185–187. Dalším ta

kovým případem byla aféra faráře Havla Zemánka ze Sadské, který však

hrdelnímu trestu unikl – viz Josef HANZAL, Rekatolizace v Čechách –

její historický smysl a význam, SH 37, 1990, s. 37–91, na s. 66. Náboženskýživotabaroknízbožnostvčeskýchzemích přijatelné, to již bylo pro jejich děti a posléze především pro vnuky naprosto přirozené. Proto lze předpokládat, že postupem doby byla většina katolíků v Čechách a na Moravě o své víře pevně a upřímně přesvědčena, i když odtud nikdy zcela nevymizeli tajní nekatolíci.

U  katolíků, kteří žili ve střední Evropě ve druhé polovině 17. a v první polovině 18. století, se obvykle hovoří o specifickém náboženském prožívání, které bývá označováno termínem barokní zbožnost či barokní spiritualita. Tyto výrazy patří mezi termíny, jež bývají v  české historiografii hojně používány jako všeobecně rozšířené a  srozumitelné pojmy. Jejich uživatelé většinou nepociťují potřebu je přesněji definovat či alespoň zhruba specifikovat. K této skutečnosti se před několika lety vyjádřila francouzská historička a bohemistka Marie-Elizabeth Ducreux, která upozornila na relativní novost obratu barokní zbožnost v českém dějepisectví, stejně jako na jeho příbuznost s německými pojmy Barockreligiosität a Barockfrömmigkeit. A také na fakt, že uvedené sousloví u nás nebylo výrazněji analyzováno a  že slouží především k  periodizaci dějin, k terminologickému označení pobělohorské doby.

2

Pod spojením barokní zbožnost se skutečně skrývá časové vymezení (doba baroka do značné míry splývá s pobělohorským obdobím), stejně jako spíše tušené sdělení o zvláštním charakteru onoho – přirozeně katolického – náboženského života. Otázkou, kterou si většinou neklademe, zůstává, zda opravdu v katolickém prostředí po porážce stavovského povstání vykrystalizoval nějaký specifický druh náboženského prožívání. A  pokud ano, bylo by namístě určit, v čem spočívala jeho specifika, jak se odlišovalo od zbožnosti starší i novější. 2

Marie-Elizabeth DUCREUX, Několik úvah o barokní zbožnosti a o re

katolizaci Čech, FHB 22, 2006, s. 143–177, na s. 143–148. Přísnému,

ale celkem realistickému hodnocení francouzské badatelky se vymyká

v naší historiografii jediné dílo; nejvýrazněji a nejsystematičtěji se proble

matikou barokní zbožnosti dosud zabýval moravský historik církevních

dějin Rudolf Zuber ve druhém dílu své vynikající syntézy o dějinách olo

moucké diecéze na přelomu baroka a osvícenství – viz Rudolf ZUBER,

Osudy moravské církve v 18. století II, Olomouc 2003, s. 177–244. Baroknízbožnost:Realita,nebo„zbožnépřání“? 13

1.1 V álka, rekatolizace a utváření

katolického náboženského života

V odborné literatuře se občas objevují názory o proměnách v mentalitě obyvatelstva na našem území, k nimž mělo dojít za hrůz třicetileté války v  prvních pobělohorských desetiletích. V  kronikách, soukromých zápiscích a  v  korespondenci bývají objevovány stopy vypjaté atmosféry, na kterou nejednou upozorňoval kupříkladu Zdeněk Kalista. Dochované písemnosti osobního charakteru se měly vyznačovat zvýšeným smyslem pro nadpřirozeno, zesílenou citlivostí na neobyčejné jevy, obrovským zájmem o předpovědi, vize a proroctví.

3

Zmíněné pocity nejistoty a neklidu jsou v písemnostech z první poloviny 17. století skutečně snadno prokazatelné. Najdeme je u Mikuláše Dačického z Heslova, u Jana Amose Komenského, Jiřího Kezelia Bydžovkého, Jana Jiřího Haranta, Václava Františka Kocmánka a  mnohých dalších. Na deníku pražského novoměstského lékaře Matyáše Borbonia můžeme například porovnat jeho spíše racionální myšlení z  devadesátých let 16. století se zápisky z  roku 1622, do kterých se promítají touhy najít předzvěst obratu v pobělohorských poměrech ve vlastních snech, ale i  ve zprávách o  cizích vizích a různých nadpřirozených úkazech.

4

U projevů pocitu životní nejistoty, neklidu a ohrožení se předpokládá, že šlo o  důsledek rozpadu obecně přijímaných hodnotových systémů. To způsobovalo masové prosazování prvků zbožnosti a vypjaté religiozity, současně to mělo mít za následek vzestup počtu příslušníků lidových i  intelektuálních vrstev, kteří nastoupili cestu 3

Srov. kupř. Zdeněk KALISTA, České baroko, Praha 1941, s.  16–17.

Na tuto tendenci v memoárové literatuře z doby třicetileté války ovšem

upozorňují i  jiní autoři, kupř. Zdeňka TICHÁ v  předmluvě k  edici

Kroniky válečných dob, Praha 1975. Srov. též Antonín KOSTLÁN,

K sociálním souvislostem utváření barokní mentality, in: Zdeněk Hojda

(ed.), Kultura baroka v Čechách a na Moravě, Praha 1992, s. 35–41. 4

Max DVOŘÁK (ed.), Dva deníky dr. Matiáše Borbonia z Borbenheimu,

Praha 1896; Gustav GELLNER, Životopis lékaře Borbonia a výklad jeho

deníků, Praha 1938. Náboženskýživotabaroknízbožnostvčeskýchzemích osobního „hledačství“.

5

V českých poměrech se zdůrazňuje, že tyto

jevy byly vyvolány násilím doprovázejícím porážku stavovského povstání a dalšími bezprostředními zážitky válečných let přinášejících zkázu a rozvrat, ale že se na nich projevily také další obecnější faktory – pocit sílící disharmonie světa a společnosti,

6

rozpor mezi po

krokem vědění a tradičním obrazem kosmu a světa.

7

Reakcí člověka

na toto vše měla být zvýšená potřeba jistoty, kterou hledal v Bohu.

Takovou konstrukci vysvětlující onu předpokládanou proměnu mentality obyvatelstva a  jeho obrat k  nadpřirozenu bychom snad mohli přijmout, kdyby se nevyznačovala snahou o poměrně jednoduché a účelově racionalizované vysvětlení procesu, který musel být ve skutečnosti velmi složitý. Vždyť ona výše zmíněná písemná svědectví o duchovní atmosféře a vlastním náboženském prožívání, byť jsou sama o sobě zajímavá, ve skutečnosti nenabízejí příliš reprezentativní náhled do myšlení a cítění v pobělohorské společnosti. Vypovídají o názorech několika vzdělaných příslušníků společenských elit, vesměs přímo postižených dramatickými událostmi (např. uvedený Borbonius byl v procesu s předáky stavovského povstání odsouzen k  smrti a  milost dostal až den před popravou,

8

což mohlo mít na

jeho psychický stav značný dopad). Není proto dost dobře možné chápat je jako svědectví o myšlení širších vrstev obyvatelstva. Ovšem ani z hlediska oněch elit tyto texty nejsou naprosto jednoznačným důkazem o obratu k duchovním záležitostem po Bílé hoře. Například mezi příslušníky intelektuálních špiček nekatolické společnosti se totiž už v předbělohorské době vyskytoval silný proud eschatologického myšlení, které se vyznačovalo mimo jiné i vírou v nejrůznější znamení a proroctví,

9

takže pobělohorský zájem těchto lidí o různé

5

Antonín KOSTLÁN, K sociálním souvislostem, s. 38. 6

Josef PETRÁŇ, Lid a národ v pobělohorském labyrintu, in: Naše živá

i mrtvá minulost, Praha 1968, s. 72–106. 7

Josef VÁLKA, Dějiny Moravy II. Morava reformace, renesance a baroka,

Brno 1995, s. 182. 8

Gustav GELLNER, Životopis lékaře Borbonia, s. 109; Josef PETRÁŇ,

Staroměstská exekuce, Praha 1985 (2. vyd.), s. 251. 9

Problematice eschatologického myšlení nekatolických intelektuálů

kolem Bílé hory je věnována objevná monografie Vladimíra Urbánka, Baroknízbožnost:Realita,nebo„zbožnépřání“? 15 předpovědi a o – z našeho pohledu – iracionální záležitosti zdaleka nemusel být něčím novým.

Pokud zaměříme pohled na nižší společenské vrstvy ve venkovském prostředí za třicetileté války s cílem alespoň zhruba odhadnout tamní náboženské klima, shledáme zde širokou škálu postojů mezi dvěma krajními póly. Prvním byl aktivní odpor venkovanů proti vnucovanému náboženství, který vedl až k násilí – například k nábožensky motivovaným nepokojům v  severovýchodních Čechách v letech 1627–1628,

10

nebo k fyzické likvidaci některých reprezen

tantů rekatolizace, jako například jezuitského misionáře Matěje Burnatého (Burnatius) ubitého ve vsi Libuň u Rovenska v roce 1629.

11

Druhou krajnost pak tvořila až překvapivá náboženská netečnost. Jezuitský misionář jihozápadních a jižních Čech, Albrecht Chanovský, například seznamoval venkovany se základními zásadami ani ne tak katolické, jako spíše šířeji křesťanské víry, učil je nejběžnějším modlitbám či desateru, sloužil mše v kostelích, které nebyly řadu let užívány apod.

12

Neschopnost katolické církve rychle a  bezezbytku

jejíž autor se v úvodní pasáži věnuje stručnému zhodnocení dosavadní

literatury na toto téma v  širším kontextu evropského bádání  – viz

Vladimír URBÁNEK, Eschatologie, vědění a politika. Příspěvek k dě

jinám myšlení pobělohorského exilu, České Budějovice 2008, k literatuře

s. 10–28. 10

Např. srov. Eliška ČÁŇOVÁ, K problematice povstání r. 1628 na trč

kovských panstvích v  Podorlicku, Orlické hory a  Podorlicko 6, 1974,

s. 95–112; Václav MATOUŠ, Velká selská rebelie na opočenském panství

roku 1628, Orlické hory a Podorlicko 11, 2001, s. 160–165; Michal

HOFMAN, Ke strategii a organizaci povstání na trčkovských panstvích

roku 1628, Orlické hory a Podorlicko 14, 2007, s. 285–298; Jaroslav

ŠŮLA, Povstání na jaře roku 1628 v severovýchodních Čechách – nevy

řešené problémy, Panorama 17, 2009, s. 43–47. 11

Kateřina HÁJKOVÁ-PASTYŘÍKOVÁ, Památky na patera Matěje

Burnatia, in: Pax bello potior. Sborník věnovaný doc. PhDr. Rudolfu

Andělovi, CSc., Liberec 2004, s. 203–208; František MIKULE, Roven

ská rebelie, Od Ještěda k Troskám 17 (33), 2010, č. 4, s. 272–274. 12

Jiří MIKULEC, Albrecht Chanovský a rekatolizace jihozápadních Čech,

in: Radek Lunga (ed.), Ondřej František Jakub de Waldt (1683–1752)

a jeho doba, Dobrš 2005, s. 53–58.

+


16 Náboženskýživotabaroknízbožnostvčeskýchzemích

nahradit vypuzené utrakvistické faráře, která měla za následek v některých částech Čech farnosti dlouhodobě nespravované (či jen chatrně administrované některým ze sousedních farářů),

13

vedla na

13

Situaci farní správy v jednotlivých krajích Čech v roce 1624 popsala

první reformační komise, která mimo jiné sledovala obsazenost far.

Ukázalo se, že nejlepší poměr far obsazených katolickým farářem

oproti farám neobsazeným je 1 : 1, že však v řadě krajů je tento poměr

mnohem horší, zcela katastrofální duchovní péče pak byla 1 : 6 až 1 : 7.

Za takové situace ovšem nebyla v řadě neobsazených farností duchovní

správa vůbec zajištěna, i  když byly formálně spravovány sousedními

faráři. Viz Eliška ČÁŇOVÁ, Vývoj správy pražské arcidiecéze v době

násilné rekatolizace Čech (1620–1671), SAP 35, 1985, č. 2, s. 486–557,

na s. 518–525. Vyobrazení smrti pátera Burnatia na vrcholu sloupu v  podobě božích muk. Tento památník nechali na místě jeho smrti v Libuni u Rovenska vystavět kolem roku 1680 jezuité z jičínské koleje.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.