načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Na cestách se slavíkem – Jiří Krušina

Na cestách se slavíkem

Elektronická kniha: Na cestách se slavíkem
Autor: Jiří Krušina

– Desítky dosud nepublikovaných zážitků a fotografií z cest s nejpopulárnějším středoevropským zpěvákem. – – Knihu Na cestách se slavíkem tvoří ji desítky dosud nepublikovaných zážitků a fotografií z cest s nejpopulárnějším středoevropským ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  249
+
-
8,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Narfi
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 300
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace, portréty
Skupina třídění: Hudebníci, skladatelé a jiná hudební povolání
Biografie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-862-9754-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Desítky dosud nepublikovaných zážitků a fotografií z cest s nejpopulárnějším středoevropským zpěvákem.

Knihu Na cestách se slavíkem tvoří ji desítky dosud nepublikovaných zážitků a fotografií z cest s nejpopulárnějším středoevropským zpěvákem. Skutečné a nezkreslené příběhy zachycují slavíka v různých situacích. Čten
ářům odhalují morální a lidské vlastnosti umělce.
Autor jako novinář a fotograf zpěváka doprovázel v posledních deseti letech nejen po tuzemských, ale též zahraničních koncertech (včetně USA a Ruska). V knize popsal nejsilnější, nejzajímavější a jedinečné situace, které po boku slavíka prožil.

(desítky dosud nepublikovaných zážitků a fotografií z cest s nejpopulárnějším středoevropským zpěvákem)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JIŘI KRUŠINA

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM KAREL, KAREL, KAREL ... ... BURÁCELO ZNENADÁNÍ 17 TISÍC NÁVŠTĚVNÍKŮ ROCK FOR PEOPLE V HRADCI KRÁLOVÉ. ZE SKANDOVÁNÍ MI BĚHAL MRÁZ PO ZÁDECH. BOOM!BAND JIŽ HRÁL PŘEDEHRU A NAJEDNOU VEŠEL ZLATÝ SLAVÍK. DAV ŠÍLEL. POPRVÉ V ŽIVOTĚ JSEM NEVĚDĚL, ZDA MÁM FOTIT NEBO SI NA MOBIL NAHRÁT TUTO VÝJIMEČNOU SITUACI. NAKONEC JSEM SE S FOŤÁKEM VYDAL ZA ZÁDA STŘEDOEVROPSKÉHO POPOVÉHO KRÁLE. V TU CHVÍLI JSEM POD PÓDIEM SPATŘIL DESÍTKY ŠPIČKOVÝCH FOTOGRAFŮ Z ČESKA, SLOVENSKA, NĚMECKA A DALŠÍCH ZEMÍ. UVĚDOMIL JSEM SI, ŽE MĚ V ŽIVOTĚ POTKALO NESKUTEČNÉ ŠTĚSTÍ ZHMOTNĚNÉ DO DŮVĚRY SLAVÍKA, KTERÝ SI ZA SVÁ ZÁDA JEN TAK NĚKOHO NEPOUŠTÍ...

NA CESTÁCH

SE SLAVÍKEM

J I Ř Í K R U Š I N A

DESÍTKY DOSUD NEPUBLIKOVANÝCH ZÁŽITKŮ A FOTOGRAFIÍ Z CEST

S NEJPOPULÁRNĚJŠÍM STŘEDOEVROPSKÝM ZPĚVÁKEM


JIŘI KRUŠINA

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM

NA CESTÁCH

SE SLAVÍKEM

J I Ř Í K R U Š I N A

DESÍTKY DOSUD NEPUBLIKOVANÝCH

ZÁŽITKŮ A FOTOGRAFIÍ

Z CEST S NEJPOPULÁRNĚJŠÍM

STŘEDOEVROPSKÝM ZPĚVÁKEM

KAREL, KAREL, KAREL ... ... BURÁCELO ZNENADÁNÍ 17 TISÍC NÁVŠTĚVNÍKŮ ROCK FOR PEOPLE V HRADCI KRÁLOVÉ. ZE SKANDOVÁNÍ MI BĚHAL MRÁZ PO ZÁDECH. BOOM!BAND JIŽ HRÁL PŘEDEHRU A NAJEDNOU VEŠEL ZLATÝ SLAVÍK. DAV ŠÍLEL. POPRVÉ V ŽIVOTĚ JSEM NEVĚDĚL, ZDA MÁM FOTIT NEBO SI NA MOBIL NAHRÁT TUTO VÝJIMEČNOU SITUACI. NAKONEC JSEM SE S FOŤÁKEM VYDAL ZA ZÁDA STŘEDOEVROPSKÉHO POPOVÉHO KRÁLE. V TU CHVÍLI JSEM POD PÓDIEM SPATŘIL DESÍTKY ŠPIČKOVÝCH FOTOGRAFŮ Z ČESKA, SLOVENSKA, NĚMECKA A DALŠÍCH ZEMÍ. UVĚDOMIL JSEM SI, ŽE MĚ V ŽIVOTĚ POTKALO NESKUTEČNÉ ŠTĚSTÍ ZHMOTNĚNÉ DO DŮVĚRY SLAVÍKA, KTERÝ SI ZA SVÁ ZÁDA JEN TAK NĚKOHO NEPOUŠTÍ...

Jiří krušinA

A

utor se narodil 12.  1.  1983 v  Opavě,

ale jeho dosavadní život je úzce propojen s  hornoslezským Krnovem. Po střední škole vystudoval Odbornou školu vojenské policie ve Vyškově a  pracoval jako vrchní inspektor Vojenské policie ČR v  Prostějově. V  polovině roku 2004 nastoupil do regionální redakce. Tu po pár letech opustil a stal se zaměstnancem v Česku nejúspěšnějšího a nejčtenějšího deníku Blesk. Dnes patří mezi přední novináře a fotografy Moravskoslezského kraje. Při zaměstnání vystudoval Managament volného času a  rekreologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. S Karlem Gottem spolupracuje od roku 2005. Důvěra Mistra k  mladému novináři ze Slezska postupně rostla. Vrcholem spolupráce byly zahraniční cesty do USA a Ruska. Ve svém dosavadním životě si reportér splnil téměř všechny chlapecké i  mužské sny. Nyní se soustředí zejména na výchovu svých malých dcer.

NA CESTÁCH

SE SlAvíkEm



P říběh 1. Dodržel slovo a ozval se

Příběh 2. Cenná rada Jardy Jágra

Příběh 3. Autorizace se protáhla

Příběh 4. Nemocné děti jím otřásly

Příběh 5. Medvídek a Oldova slabost

Příběh 6. Nepřijel kvůli nemoci

Příběh 7. Tančil před sboristkami

Příběh 8. Rozjímání v prázdné hale

Příběh 9. Karel z pódia neodešel Příběh 10. Vyšlápl si na ochranku Příběh 11. Nehoda mu změnila plán Příběh 12. Uvízl v malém fordu a dal slib Příběh 13. Nápad na pohřbu Waldy Příběh 14. Karel slavil sedmdesát Příběh 15. Před nebezpečím neutekl Příběh 16. Salonku se na letišti vyhnul Příběh 17. V letadle mi zakázali fotit Příběh 18. Černoška ho poznala Příběh 19. Prošel drsnou kontrolou Příběh 20. Bouře nad Chicagem Příběh 21. Večeře ve stylu domova Příběh 22. Vyrazil na hrob mafiána Příběh 23. Dostal dres z NHL Příběh 24. S Karlem v srdci Ameriky Příběh 25. Šerifové jej nechtěli pustit do haly Příběh 26. Oslnil sál i černocha Bobyho Příběh 27. Dvojitý úspěch jej udělal šťastným Příběh 28. Nakupování a degustace s Felixem Příběh 29. Cesta mezi boháče Příběh 30. Pizza s koňakem Příběh 31. Vyspinkal se Mistr do růžova? Příběh 32. Slavík skočil k plotně

OBSAH


P říběh 33. Mušli si raději očichal

Příběh 34. Hlavně se neutopte

Příběh 35. Ani v síti neodpočíval

Příběh 36. Ledově dobrý Gott

Příběh 37. Zahrál si na barmana i opilce

Příběh 38. Zlatý hlas v ohrožení

Příběh 39. Inhaloval u rozbouřeného oceánu

Příběh 40. Nezapomenutelná hostina

Příběh 41. Kam zmizely obleky

Příběh 42. Karel na slavné pláži

Příběh 43. Čekal na fotografa

Příběh 44. Krásky mu padly k nohám

Příběh 45. Oslavu herce Murphyho odmítl

Příběh 46. Návrat do Velkého jablka

Příběh 47. Roztleskal i ministra

Příběh 48. Z gratulace se stala fraška

Příběh 49. Dostal svoji známku

Příběh 50. Radost i dojetí

Příběh 51. Dal šanci mladíkovi s velkým hlasem

Příběh 52. Udělal si radost lidovkami

Příběh 53. Koncert v nažhavené Levici

Příběh 54. Zpíval pro hasiče z Myjavy

Příběh 55. Svidník si podmanil

Příběh 56. Jel se poklonit hrdinům

Příběh 57. Kompliment ocenila fackou

Příběh 58. Oslavu rozhlasu si užil

Příběh 59. Nervózní start turné 2010

Příběh 60. Pokus o umění neocenil

Příběh 61. Uvězněni ve výtahu

Příběh 62. Do Ostravy málem nepřijel

Příběh 63. Kalendář mu pokřtil boháč

Příběh 64. První setkání s rodiči

Příběh 65. Překvapení od nejstarší dcery

Příběh 66. Porušil vlastní pravidlo


P říběh 67. Komplikace při natáčení

Příběh 68. Na sbor nezapomněl

Příběh 69. Lekce zpěvu v autě

Příběh 70. Roztancoval vlastní tchýni

Příběh 71. Stařenka na salaši

Příběh 72. Učitel dobrých mravů

Příběh 73. Stal se luxusním dárkem

Příběh 74. Degustaci musel opakovat

Příběh 75. Fanynka jej málem zranila

Příběh 76. Předčítal z knihy pohádek

Příběh 77. Mariánce vykouzlil na tváři úsměv

Příběh 78. Koupil si lístek do první řady

Příběh 79. Poklonil se mu arcibiskup

Příběh 80. Natáčení se výrazně protáhlo

Příběh 81. Poslal obraz a zdravici

Příběh 82. Gott on the Präsident

Příběh 83. Málem ho ušlapali

Příběh 84. Dobyl Československo

Příběh 85. Bomba v hale nevybuchla

Příběh 86. Nepohrdl okousaným chlebem

Příběh 87. Pomohl fanynce a pak nadával

Příběh 88. Pusu si vybojovala

Příběh 89. V ledové hale nechtěl zpívat

Příběh 90. Zlínským přidal koledu

Příběh 91. Foťák jsem doma nenechal

Příběh 92. Pomohli mi k nové smlouvě

Příběh 93. Šílená fanynka přihlížela natáčení

Příběh 94. Za výpadek textu mě nechválil

Příběh 95. Věrné fanynky rozpálil v šatně

Příběh 96. Náročný přejezd v děsivé bouřce

Příběh 97. Uvězněn v horském hotelu

Příběh 98. Narozeninový koncert a průšvih s růží

Příběh 99. Z rockerů měl obavy

Příběh 100. Karel, Karel, Karel


P říběh 101. Ztratil svůj zlatý hlas

Příběh 102. Rusko v ohrožení

Příběh 103. S Nohavicou ani pozdrav

Příběh 104. Zpíval v první třídě

Příběh 105. Rusky mu padaly na hruď

Příběh 106. Z televize rovnou na sushi

Příběh 107. Hledal svoji propustku

Příběh 108. Šatny zdobené zlatem

Příběh 109. Procházku Kremlem si užíval

Příběh 110. Medaile i pusa od vojáka

Příběh 111. Ruský hrdina se poklonil slavíkovi

Příběh 112. Taxikář mě vozil zdarma

Příběh 113. Prezidentská pocta zpěvákovi

Příběh 114. Zdržel letadlo, aby vyhrál sázku

Příběh 115. Oldovo ruské přivítání

Příběh 116. Neférová reportáž v televizi

Příběh 117. Z koncertu Bubleho málem neodešel

Příběh 118. Vyděsil své fanoušky

Příběh 119. Obdivoval světovou legendu

Příběh 120. Vyfasoval klíč od Bratislavy

Příběh 121. Utajená schůzka

Příběh 122. Kačeny vyměnil za labutě

Příběh 123. Málem dostal bodýček

Příběh 124. Zval žhavou fanynku na pokoj

Příběh 125. Poklona od drsných hochů

Příběh 126. Plačícímu chlapci splnil sen

Příběh 127. Ozbrojence zadrželi na poslední chvíli

Příběh 128. Vtípek v šatně nedopadl dobře

Příběh 129. Obří plyšák

Příběh 130. Drsný vzkaz fanynce

Příběh 131. Infarkt nedostal

Příběh 132. Poslední setkání




SlOvO Au tOrA V

ážení čtenáři,

právě ve svých rukou držíte knihu,

která je sbírkou vzpomínek na mé cesty s Karlem Gottem. Asi každého napadne otázka, proč jsem se k  sepsání příběhů odhodlal. Drtivá většina Čechů, Moraváků, Slezanů, Slováků, Němců, Rakušanů, Rusů a dalších posluchačů zná zpěváka z koncertních pódií či televize.

Díky obrovskému štěstí jsem mohl s PANEM Gottem prožít neopakovatelné chvíle na různých místech světa. Po dlouhém uvážení jsem se rozhodl, že by byla škoda, aby zážitky i  mé fotografie, které jsem jako novinář pořizoval vždy se svolením zpěváka, zůstaly jen v mé paměti a archivu. Samozřejmě si uvědomuji, že knihu budou číst kritici, kolegové, fanoušci zpěváka a snad i samotný Karel Gott. Příběhy, které jsou seřazeny chronologicky, nemají čtenáře přesvědčovat o  pěveckých kvalitách čtyřicetinásobného Zlatého slavíka. Spíše zachycují Karla Gotta jako člověka v  nahodilých situacích na různých místech světa. Právě tam, kde se běžní fanoušci podívat nemohli.

V  úvodu knihy chci poděkovat Janu Ambrovi, Felixi Slováčkovi, Oldovi Havránkovi, Janu Adamovi a  samotnému KARLU GOTTOVI. Zvláštní poděkování patří všem kolegům z redakce deníku Blesk.

NA CESTÁCH

SE SlAvíkEm


NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM12


13

PřÍb ěH 1.

DO Dr žel SlOvO

A OzvAl Se V

 dospělosti jsem se poprvé s Karlem Gottem setkal v květ

nu 2003 v  ostravské ČEZ aréně. Byl na turné s  Helenou

Vondráčkovou. Zpěváka jsem kontaktoval prostřednictvím jeho tehdejšího tajemníka JUDr. Zítka. Ten se mi ozval pár dní před koncertem, kdy mi přislíbil soukromou schůzku s Karlem po jeho vystoupení. Osobní setkání s idolem trvalo pár minut.

O  rok později mě kamarád Mirek Frodl pozval na letní

slavnosti do Kyjova. Asi vás nepřekvapí, že hlavní hvězdou večera byl Karel Gott. Před koncertem se strhla neskutečná průtrž mračen. Lidé v letním kině stejně jako já čekali, zda zpěvák opravdu vystoupí. Dodnes považuji za zázrak Karlův příchod před tisíce fanoušků. Jakmile začal zpívat, tak jako mávnutím čarovného proutku, přestaly z nebe padat provazce vody. Letní bouřka utichla. Pouze vzduch připomínal saunu. Karel netradičně po několika písních odložil sako a strhával publikum svými nestárnoucími hity k neutichajícímu potlesku.

Ve chvíli, když jsem fotil pod pódiem, mně Mirek řekl:

„Až koncert skončí, tak dojdi do sklípku pod radnicí.“ Netušil jsem, že byl pozván i  samotný Karel, po jehož boku na jihu Moravy zářila krásná přítelkyně Ivana Macháčková. Protože jsem měl v Kyjově zařízený nocleh, tak jsem poprvé v životě vyrazil do sklípku. Vínečko i zábavu na jižní Moravě není třeba popisovat. Zpěvák se věnoval desítkám pozvaných hostů a  s  místní cimbálovkou si od srdce zazpíval lidovky. Ještě v ten večer slavík přislíbil organizátorům účast na podzimním natáčení televizního pořadu „Nikdo není dokonalý“. Ano, Kyjovákům se po celých desetiletích podařilo Karla Gotta dostat v krátké době dvakrát po sobě do svého města.

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM14

Natáčení pořadu bylo zábavné a měl jsem pocit, že se ani

při opakovaných scénkách nikdo nenudil. Jiří Krampol si to

tiž nepozval jen Karla Gotta, ale též hereckou hvězdu Miro

slava Donutila. Večer se opět vzácní hosté přesunuli do sklíp

ku. Kamarád tam pozval jako novináře i  mě. Bylo zvláštní,

že jsem při rozpravě s panem Donutilem či panem Krampo

lem mluvil klidně a rozvážně. Kdežto při rozhovoru s Karlem

jsem byl nervózní a  během minuty jsem mu popisoval svůj

přestup z  armády k  novinám. „A  ve kterých novinách píše

te?“ ptal se mě tehdy zpěvák. Odpověděl jsem, že v regionál

ní pobočce novin na severní Moravě a  dal mu svoji vizitku.

„Až budu mít cestu k vám, tak se určitě ozvu,“ pronesl zpěvák

s  úsměvem na tváři. Tehdejší partnerka si mě cestou na ho

tel dobírala, že se Karel určitě neozve. „Chtěl se tě jen zbavit,“

prohlásila. O pár měsíců později zjistila, že se spletla. V práci

mi zazvonil telefon a v něm se ozval tolik známý hlas. „Dob

rý den, tady Karel Gott. Slíbil jsem, že zavolám, pokud budu

mít cestu k  vám na Moravu. Začátkem července vystoupím

v  Prostějově v  tenisovém klubu. Třeba se tam uvidíme,“ za

znělo v telefonu.

15

» První setkání s Mistrem mi zařídil JUDr. Zítko.

» Ve sklípku pod radnicí v Kyjově byl i Karel.

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM16

PřÍb ěH 2.

Cenná rADA

JArDy JágrA

T

enisový klub Prostějov jsem jako novinářský elév neznal.

Pouze jsem věděl, že existuje z období, kdy jsem v tomto

městě působil v  zásahovce vojenské policie. Několik dní před akcí jsem zavolal Karlovu řidiči Oldovi Havránkovi a zeptal se, zda by mi s Mistrem domluvil první rozhovor pro noviny. „Uvidíme podle situace, ale pokusím se,“ prohlásil v telefonu Olda.

Do Prostějova jsem dorazil už po poledni. Zaakreditoval jsem se a procházel si neskutečný areál. Až na místě jsem zjistil, že jde o  kolébku českého tenisu. V  klubu v  ten den slavil desáté výročí Jágr team. Vidět na vlastní oči Jágra, Šlégra, Ručínského a další významné Čechy v čele s Karlem Gottem, oštěpařem Železným, desetibojařem Šebrlem a  dalšími bylo pro mě, začínajícího novináře, snem.

Mezi stovkami hostů jsem poměrně dlouho hledal Oldu Havránka, který mě informoval, že rozhovor domluvil, ale uskuteční se až mezi generálkou a slavíkovým vystoupením.

Karel ke mně přišel zhruba o  dvě hodiny později v  dobré náladě. Po pozdravu mě usadil svojí velice oblíbenou větou: „O  čem si se mnou vlastně chcete povídat? Vždyť já už jsem všechno tolikrát řekl.“ Čekal na mou reakci a nenápadně četl z mých grimas. Pohotově jsem vytáhl na papíru připravené otázky. Zpěvák si je prohlédl a navrhl: „Pojďme si k nim tedy sednout.“ Rozhovor jsem si nahrával na diktafon. Trval přibližně dvacet minut. V jeho závěru si Karel řekl o autorizaci. „Víte, občas člověk řekne myšlenku v určitém kontextu a ta může být nešťastně vytržena. Pošlete mi, prosím, rozhovor faxem. Případně bychom jej spolu upravili po telefonu,“ rozloučil se zpěvák.

17

Při čekání na Káju jsem vypil v  tropickém dni dva litry

koly. Proto jsem se v  hotelu vydal hledat toalety. U  nich mě

odchytl nejslavnější český hokejista Jaromír Jágr. „Ty jsi z no

vin?“ zeptal se. „Ano,“ zněla má hrdá odpověď. „Máš veli

ký štěstí, že můžeš dělat rozhovor s  takovou legendou, jako

je Gott,“ pokračoval útočník. „Je to můj první rozhovor s pa

nem Gottem,“ řekl jsem směle. Jágr na slovní přihrávku rea

goval jako na ledě: „Super. Když ho nepodrazíš, tak jich bude

třeba jednou daleko víc.“

» Na první společný rozhovor rád vzpomínám.

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM18

» Rada Jardy Jágra se vyplatila.

PřÍb ěH 3.

AutOr izACe

Se prOtáHlA D

ruhý den jsem nemohl radostí dospat, abych získaný ex

kluzivní rozhovor přepsal. Důkladně jsem řadil větu za

větou tak, jak mi ji Karel Gott řekl. V pondělí jsem po krátkém boji s  faxem odeslal několik stránek otázek a  odpovědí na Bertramku.

Po půlhodině mi zazvonil telefon. „Krásné ráno, tady Gott.

V  takovém formátu nemůže jít ten rozhovor ven. Musíme ho celý předělat. V  Prostějově nebyl klid a  některé věty nejsou úplně šťastné,“ pronesl zpěvák. Na mysli měl například větu: „A že těch černejch by se našlo.“ To v rozhovoru mluvil o talentech a slavných zpěvácích, kteří se prosadili či nemohli prosadit v USA. Po telefonu jsme upravovali otázku po otázce. Po necelé hodině jsme se rozloučili. „Díky za váš čas a zase třeba někdy na viděnou,“ zakončil hovor Kája.

Rozhovor byl úspěšný a vyšel v celé zemi. Přinesl také zá

sadní informaci. To, že zpěvák skončí, až mu dá publikum jasně najevo, že už o něj nestojí.

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM20

PřÍb ěH 4.

ne mO Cn é Děti

Jím OtřáSly D

alší z mých prvních setkání s Karlem Gottem se uskuteč

nilo ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Zpěvák tam dora

zil přesně na čas. Ještě aby ne, když za volantem jeho mercedesu seděl Olda Havránek. Stále dobře naladěný chlapík, který mě vzal od prvopočátku pod svá ochranná křídla a dal mi spoustu cenných rad pro svět showbyznysu i médií. Na zpěváka čekala před pavilonem dětské onkologie Eva Pastušková ze sdružení Kiwanis. Karel seběhl pár schodů a už byl na oddělení u  těžce nemocných dětí. Dvě hodiny si s  nimi vyprávěl o své práci i zážitcích. Kromě úsměvů a dobré nálady jim rozdal řadu dárků a všem zájemcům se podepsal. Po skončení návštěvy se rozloučil s vedením nemocnice a odjel s Oldou směrem do ČEZ arény. Já jsem spěchal do ostravské redakce, abych na pondělní titulní stranu stihl napsat o mimořádné návštěvě Karla Gotta v nemocnici.

O  hodinu později jsem se vrátil do haly a  ukazoval zpě

vákovi, jak budou vypadat noviny. Nedočkal jsem se za článek s fotkou pochvaly ani kritiky. „Viděl jsi ty nemocné děti?“ zeptal se mě zpěvák. A  hned pokračoval: „To je to nejhorší, co člověka může potkat. Když mu onemocní dítě. Po tom, co jsem tam viděl, se obávám, že se dnes nedokážu na to zpívání vůbec soustředit.“

Karel Gott před koncertem zmobilizoval všechny své síly,

aby se od emocionálně silného zážitku oprostil. Jako skutečný profesionál nedal divákům prostor, aby si všimli, že má raněnou duši. Zpíval hit za hitem a  na všechny působil uvolněně. Vrcholem koncertu byl jeho duet s  rockerem Petrem Kolářem. Při přídavcích hala vestoje tleskala a  všichni hltali

21

fenomenálního Gotta. Po koncertu se Karel téměř hodinu po

depisoval. Následně odešel do šatny. Z  ní jsem ho vyprová

zel k autu, aniž jsem tušil, že mě po jeho boku čekají skuteč

né zážitky a dobrodružství. U otevřených dveří se ke mně oto

čil s nataženou pravicí. Krátké poděkování zakončil otázkou:

„Proč se takové nemoci nevyhýbají alespoň dětem?“

» Před dětmi v nemocnici pokřtil kalendář.

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM22

PřÍb ěH 5.

meDv íDe k

A OlDOvA SlABOSt

O

  počítač, dva telefony a  životní talisman přišla v  prá

ci mladá inženýrka Alexandra z Krnova. Zloděj jí z od

staveného auta vzal skutečně vše. Nebylo těžké vymyslet, jak udělat tmavooké brunetce radost. Samozřejmě jsem ji vzal na koncert Karla Gotta do Kroměříže.

V  tašce jsem měl pečlivě ukrytou kopii medvídka, který Alexandru provázel u maturity i státnic na vysoké škole. Před koncertem jsem se na pár minut stavil u  Káji Gotta v  šatně. „Talisman moc rád předám. Přijdi i se slečnou inženýrkou do šatny o přestávce,“ odvětil s úsměvem ve tváři na mou prosbu Karel. Mladá žena byla před setkáním s  populárním zpěvákem nervózní. Karlovi přinesla velikou květinu. „Taky pro vás něco mám,“ řekl brunetce zpěvák. „Pro mě?“ tázala se žena. To už Mistr z taštičky vytahoval medvídka. Inženýrka radostí zakřičela a skočila Kájovi kolem krku. „Děkuji vám. Děkuji. Kde jste ho našel?“ ptala se při pohledu na malého plyšáčka. „To víte, docela dost jezdím po světě,“ zasmál se Karel. Jakmile inženýrka odešla, prohlásil: „Tak takovou radost jsem opravdu nečekal.“

Zatímco se zpěvák chystal na druhou polovinu vystoupení, všiml jsem si, že jeho řidič Olda není v úplné formě. „Jsme dva dny na štacích. Moc jsem toho nenaspal. Tak jsem nějaký slabý,“ prozradil Olda. Nabídl jsem mu, že ho odvezu na kontrolu do špitálu, zda je v naprostém pořádku. „Dobře, ale až Karel půjde na plac,“ zakončil rozhovor Olda.

V  nemocnici veledůležitého řidiče za čtvrt hodiny proklepli. Zjistili, že je lehce dehydratovaný, což způsobilo pokles jeho tlaku. Sestřičky přinesly Oldovi do ambulance

23

minerálku. Tu před nimi musel vypít. Z nemocniční budovy

pak odcházel s dobrou náladou a svým pověstným humorem.

V době, kdy se Kája převlékal v šatně, jsme dorazili zpátky ke

kulturáku. Na dotaz, kde jsme byli, Olda svému šéfovi a příte

li odpověděl: „Karle, s dvěma krásnými fanynkami.“

» Inženýrka Alexandra měla z talismanu radost.

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM24

PřÍb ěH 6.

ne přiJe l

kvůli nemOCi K

arel Gott navštívil drtivou většinu měst v  celém Česko

slovensku. Přesto do roku 2007 nebyl nikdy v  Krnově.

Od začátku roku jsem mu proto při každé příležitosti nenápadně povídal o skvělých Krnovských hudebních slavnostech v našem městě. Po roce zpěvák kývnul, že na slavnosti hudby dorazí.

Prodej několika set vstupenek na Káju trval ve městě tři

hodiny. Lidé stáli před informačním centrem od páté hodiny ranní, aby se jim podařilo koupit lístek na legendárního Gotta.

O to větším šokem pro Krnovany bylo zjištění, že se zpěvák

nachladil a vystoupení na poslední chvíli zrušil s příslibem náhradního termínu. Organizátorům se podařilo zajistit na závěrečný galakoncert slavností Petra Muka. Slavík do divadla zatelefonoval a omluvil se. Dlouhé tři týdny čekali úředníci a organizátoři, než jim Kája oznámil náhradní možný termín.

PřÍb ěH 7.

tAnč il

přeD SBOriStkAmi D

o Krnova zpěvák vyrazil tradičně s  řidičem Oldou. Je

jich limuzínu jsem čekal u  Opavy, kde si Karel přese

dl do mého vozu. „Máte tady moc krásně. Ta příroda, ten vzduch. Ale cesty jsou tu samá zatáčka, jako na Ukrajině. Asi jsem tady naposledy,“ řekl stroze a s vtipem na silnici z Opavy do Krnova Kája. V autě se mě ptal na historii města. Nejvíce ho zaujalo vyprávění o Sudetech, druhé světové válce i o tom, že region navštívil před válkou Hitler. „U  vás se taky vyrábí varhany, že?“ zeptal se a zároveň si odpověděl zpěvák. „Cestou do divadla pojedeme kolem továrny na jejich výrobu,“ upozornil jsem legendu.

Když to vypadalo, že je zpěvák v  nejlepším rozpoložení,

sdělil jsem mu, že bude mít za předskokana krnovský dívčí sbor Ars Voce, který v roce 2005 zvítězil na neoficiálním mistrovství světa sborů v Anglii. „Mohl byste si s holkami zazpívat „Včelku Máju“. Nacvičily si ji kvůli vám,“ prohodil jsem ke zpěvákovi. Ten nápad okamžitě zamítl. „To není vůbec jednoduché secvičit se, aby to bylo perfektní. Doufám, že jsi to sboru neslíbil,“ kontroval Karel. Pouze jsem zavrtěl hlavou.

Při průjezdu městem zpěváka zaujal obrovský komín teplá

ren, na kterém jsou namalováni létající draci. „Vypadá to jako továrna na draky,“ zaujalo dílo slavíka. To už jsme projížděli okolo firmy na výrobu varhan a pomalu se blížili k městskému divadlu. Z obou vozů jsme vzali všechny věci a vydali se zadním traktem do divadla. Tam zrovna zkoušel sbor Ars Voce s dirigentem Kamilem Trávníčkem. „Jde jim to,“ vysekl Karel poklonu sboristkám. Jakmile krásné středoškolačky uviděly zpěváka, začaly spontánně tleskat. To už si šly sednout do prázdného

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM26

hlediště a pozorovaly Mistra při zkoušce. Ten zazpíval několik písní a  přišla na řadu „Mája“. „Pane sbormistře, prý jste si ,Včelku Máju ̔ nacvičili,“ otočil se nečekaně slavík směrem k  mladému učiteli. „Ano, ve vaší tónině,“ odpověděl sbormistr. „Dámy, když jste vydržely poslouchat moji zkoušku, tak pojďte rychle na plac a zkusíme si tu Včelku společně alespoň na generálce,“ nadhodil zpěvák k dívkám a jednou větou na jejich tvářích vyčaroval úsměvy.

Zatímco Karel Gott Band v čele s Pavlem Větrovcem hrál předehru, pokusil se slavík před desítkami sboristek o taneční kreace. Dvakrát si sbor cvičně zazpíval legendární píseň s jejím nejslavnějším interpretem. Po zkoušce odešel zpěvák do šatny. Tam jsme si chvíli vyprávěli, když přišel s prosbou: „Mohl bys zajít pro pana sbormistra?“ A  zapínal si obratně manžetové knoflíčky. „Mistře, chtěl jste se mnou mluvit?“ ptal se lehce nervózní dirigent. „Tu Včelku si společně dáme. Ale úplně nakonec, jako přídavek,“ překvapil Kamila Trávníčka zpěvák. Ten s aktuální zprávou odběhl do další šatny, ze které se ozýval radostný jásot středoškolaček.

Karel Gott si Krnov absolutně podmanil. Od poloviny koncertu vstávalo celé publikum a  tleskalo. Vrcholem byla „Včelka Mája“, kterou zazpíval s místním, ale špičkovým českým sborem. Po koncertu jsem zpěváka s  Oldou vyprovodil do Opavy, kde chtěl dotankovat palivo do mercedesu. Zpěvák si před půlnocí usmyslel, že si koupí svačinku na cestu domů. Čerpadlářka byla překvapená, když jí uprostřed noci obchůdkem procházel tak slavný umělec. Všiml jsem si, že něco zběsile hledá. Mezi CD s muzikou hledala to pravé. „Mistře, že se mi podepíšete?“ poprosila Káju. „Moc rád a můžu znát prosím vaše jméno, abych mohl připsat věnování?“ odpověděl unavený, ale stále galantní tenor. Čerpadlářku dojal. Při loučení si vzpomněl na velké ovace. „S tím sborem to byl dobrý nápad. Myslím, že na nás v Krnově dlouho nezapomenou,“ dodal s podáním pravice.

27

» Kamil Trávníček ukázal slavíkovi noty.

» Včelka Mája byla zlatým hřebem večera.

NA CESTÁCH SE SLAVÍKEM28

PřÍb ěH 8.

rOzJí mání

v prázDné HAle

Š

ok zažili cestující rychlíku Českých drah, který mířil z Pra

hy do Ostravy. Do jednoho z vozů totiž nastoupil na Hlav

ním nádraží v Praze i Karel Gott se svým manažerem Františkem Janečkem. Zpěvák v drtivé většině případů do Ostravy jezdil automobilem. „Byla to příjemná změna,“ pronesl v Ostravě na nádraží Karel Gott. Hlasového klidu před výkonem si ale příliš neužil, jelikož si pro podpis přišla celá řada cestujících. V  Ostravě se po jeho boku mihla mladičká žena Olga Špátová, která pracovala na unikátním dokumentu „Fenomén Gott“.

Před nádražím Karla čekal jeho stříbrný mercedes s  řidičem Oldou. Společně jsme zamířili do ČEZ arény na zkoušku. Matně si vzpomínám, že šlo skutečně o  mimořádnou chvíli, kdy zkouška byla opravdu neveřejná a v hale byli pouze lidé od produkce, Karel s kapelou Boom band a host Felix Slováček. Po zkoušce zbylo dost času a  mě překvapilo, že zpěvák neodešel do šatny, ale sedl si nenápadně do první řady zcela vylidněné haly. Chvíli jsem Karla pozoroval, pak se k němu přiblížil a  drze se zeptal, zda jej mohu vyfotografovat. Originální snímek zpěvák okomentoval. „To ticho je v tak velké hale magické. Když vcházím ze zákulisí na pódium, tak nikdy nevím, kolik lidí přišlo a jak mě přijmou,“ řekl zpěvák.

Chvíli nato se zvednul ze židle a odešel do šatny, kde si tradičně opakoval písně s nejnáročnějšími či nejnovějšími texty.

Když Kája vcházel na pódium a hrála předehra první písně turné 2008 „Zpátky si dám tenhle film“, stále nevěděl, kolik lidí se na něj těší. Jakmile vyběhl po ocelových schůdcích na pódium, ozvalo se zaburácení tisíců příznivců, po kterém se zpěvák zeširoka usmál.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.