načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Mýtus o věčném návratu - Mircea Eliade

Mýtus o věčném návratu
-16%
sleva

Kniha: Mýtus o věčném návratu
Autor:

V této knize si Eliade klade otázky po smyslu historické existence člověka. Jak sám uvádí v předmluvě, vhodným podtitulem knihy by mohl být "Úvod do filosofie dějin". Není to však ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  178 Kč 150
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » OIKOYMENH
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2019
Počet stran: 131
Rozměr: 22 cm
Vydání: Třetí vydání
Spolupracovali: z francouzského originálu Le mythe de ľéternel retour ... přeložila Eva Strebingerová
Skupina třídění: Přirozená teologie. Náboženská filozofie. Religionistika 
Jazyk: česky
Vazba: kniha, brožovaná vazba
Datum vydání: 22.02.2019
ISBN: 9788072983537
EAN: 9788072983537
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V této knize si Eliade klade otázky po smyslu historické existence člověka. Jak sám uvádí v předmluvě, vhodným podtitulem knihy by mohl být "Úvod do filosofie dějin". Není to však spekulativní analýza pojmu dějin, ale zkoumání základních představ o světě v tzv. archaických společnostech, které sice žijí své dějiny, ale snaží se od nich odhlížet, dokonce je popírat. Archaický člověk, který je pro Eliadeho šifrou pro náboženského člověka vůbec, věří, že profánní svět konkrétních lidských dějin je úpadkovým způsobem existence. Skutečný a smysluplný je pouze mytický čas absolutního počátku, kdy všechno bylo "nové". Pouze účastí na posvátném světě bohů a héroů, který zde byl "v onom čase" (in illo tempore), člověk skutečně jest, a pouze opakováním počátečních vzorů jejich jednání nabývá smyslu i jeho jednání. Dějinný pobyt člověka se stává snesitelným jen periodickým obnovováním světa, tedy "věčným návratem" k prvotním paradigmatům, archetypům, a jejich reaktualizací. (archetypy a opakování)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Mircea Eliade - další tituly autora:
O islame O islame
Od epochy objevů po současnost Od epochy objevů po současnost
Šamanismus a archaické techniky extáze Šamanismus a archaické techniky extáze
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah

Předmluva ................................ 7

I.Archetypyaopakování....................... 9

Vytyčeníproblému ......................... 9

Nebeské archetypy území, chrámů a měst . . . . . . . . . . . . 11

Symbolika„Středu“........................ 16

Opakování kosmogonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Božskévzoryrituálů ....................... 25

Archetypy„profánních“činností ................. 30

Mýtyadějiny ........................... 36

II.Regeneracečasu ......................... 48

„Rok“,Novýrok,kosmogonie .................. 48

Periodicita stvoření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Nepřetržité obnovování času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

III.„Neštěstí“a„dějiny“....................... 82

„Normálnost“utrpení ....................... 82

Dějinynazíranéjakohierofanie.................. 88

Kosmickécyklyadějiny ..................... 95

Osudadějiny ...........................110

IV.Hrůzazdějin ...........................116

Přetrvání mýtu o „věčném návratu“ . . . . . . . . . . . . . . . 116

Nesnázehistoricismu .......................120

Svobodaadějiny .........................124

Beznadějnebovíra ........................128


Předmluva

Kdybych se nebál, že budu působit příliš neskromně, dal bych této

knize ještě druhý podtitul: Úvod do filosofie dějin. Takový je totiž

v podstatě smysl tohoto eseje, jen s tím rozdílem, že neprovádí

spekulativní analýzu historického dění, ale zkoumá místo toho zá

kladní koncepce archaických společností, které sice znaly určitou

formu „dějin“, ale snažily se je nebrat na vědomí. Při studiu těchto

tradičních společností mne zaujal jeden jejich rys: odpor ke kon

krétnímu, historickému času, touha po periodických návratech do

mytické doby počátků, do Velké doby. Pochopil jsem smysl

a funkci toho, co jsem označil jako „archetypy a opakování“ te

prve tehdy, když jsem zjistil, že se tyto společnosti snažily odmítat

konkrétní čas a že se chovaly nepřátelsky vůči každému náznaku

autonomních „dějin“, tj. dějin neregulovaných archetypy. Tento

odmítavý postoj, tato opozice, není pouze výsledkem konzervativ

ních tendencí primitivních společností, jak dokazuje tato kniha.

V tomto pohrdání dějinami, tj. událostmi bez transhistorického

vzoru, a v stálém odmítání profánního plynulého času lze podle

mého názoru vyčíst jistou metafyzickou valorizaci lidské existen

ce. V žádném případě však nejde o valorizaci, jakou se pokoušely

formulovat některé filosofické posthegeliánské školy, zvláš mar

xismus, historismus a existencialismus, když byl odhalen „histo

rický člověk“, člověk, který je potud, pokud se sám tvoří uvnitř

dějin.

Esej se nebude bezprostředně zabývat otázkou dějin jako tako

vou. Šlo mi především o to, vytyčit některé hlavní linie na speku

lativním poli archaických společností. Myslím si, že jednoduchý

nástin tohoto problému může zajímat zvláště filosofy, kteří jsou

zvyklí hledat své problémy a zároveň prostředky k jejich řešení na

stránkách klasické filosofie nebo v situacích duchovních dějin Zá

padu. Jsem již dávno přesvědčen o tom, že západní dějiny riskují,

7


že se – lze-li to tak vyjádřit – „zprovincializují“. Jednak žárlivě lpí na své vlastní tradici a přehlížejí například problémy a řešení orientálního myšlení a potom uznávají jedině „situace“ člověka historických civilizací a podceňují zkušenosti „primitivního“ člověka náležejícího k tradičním společnostem. Domnívám se, že filosofická antropologie by nás mohla v lecčems poučit o valorizaci, kterou předsókratovský člověk (jinými slovy člověk tradiční) dal svému postavení ve vesmíru. Nebo dokonce: že základní problémy metafyziky by mohlo obnovit poznání archaické ontologie. V mnoha předchozích pracích, zejména v Traité d’Histoire des Religions, jsem se pokusil formulovat principy této archaické ontologie, ovšem bez nároku na přísně souvislý a tím méně vyčerpávající výklad.

Ke své velké lítosti musím přiznat, že vyčerpávající výklad nepřinese ani tento esej. Obracím se v něm na filosofy stejně jako na etnology a orientalisty, zejména však na vzdělané nespecialisty, a proto jsem byl často nucen shrnout své poznatky do sumární formulace. Kdybych je rozebíral a odstiňoval, vydaly by na obsáhlý svazek. Jakékoli hlubší pojednání by si vyžádalo použití dalších pramenů a technický slovník, které by mnohé čtenáře odradily. Neměl jsem ani tak v úmyslu předložit odborníkům řadu komentářů na okraj jejich vlastních problémů, ale chtěl jsem spíše upoutat pozornost filosofů a všeobecně vzdělaných lidí na takové duchovní pozice, které jsou poučné pro poznání a historii člověka, i když jsou již na řadě míst světa překonány.

Začal jsem psát tento esej v roce 1945, ale dokončil jsem jej až po dvou letech. Z rumunského originálu jej přeložili Jean Gouillard a Jacques Soucasse, jimž bych při této příležitosti rád projevil svou vděčnost. Překlad rukopisu si pak laskavě přečetl můj kolega a přítel Georges Dumézil a upozornil mne na několik nesrovnalostí v textu, které jsem opravil.

M. E.

Cascaes, březen 1945

Paříž, květen 1947

Předmluva

8




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist