načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Myšlenkové mapy - Barry Buzan; Tony Buzan

Myšlenkové mapy
-45%
sleva

Elektronická kniha: Myšlenkové mapy
Autor: ;

Myšlenkové mapy jsou nejefektivnější současnou pomůckou pro přemýšlení. Neuvěřitelně vylepší vaši inteligenci, kreativitu, komunikační dovednosti, koncentraci a paměť – každý ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: BIZBOOKS
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 210
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace (převážně barev.)
Vydání: 2. vyd.
Název originálu: Mind map book
Spolupracovali: překlad Michal Kašpárek
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 9788026501985
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Myšlenkové mapy jsou nejefektivnější současnou pomůckou pro přemýšlení. Neuvěřitelně vylepší vaši inteligenci, kreativitu, komunikační dovednosti, koncentraci a paměť – každý rozměr vaší výkonnosti. Jsou klíčem, který odemkne vaše schopnosti a potenciál. Myšlenkové mapy přivedl na svět Tony Buzan, přední světová autorita v oblasti výzkumu mozku a vzdělávání. Jde o převratnou techniku, která způsobila bouři ve školství i v byznysu. Myšlenkové mapy používají stovky milionů lidí: využijí všechny schopnosti své mozkové kůry – práci se slovy, obrazy, čísly, logikou, rytmem, barvou a prostorem – takže se mohou toulat nekonečnou krajinou svého mozku. Ať už je použijete k jakémukoli cíli, myšlenkové mapy vám pomohou: - Myslet jasně, kreativně a originálně. - Řešit problémy a rozhodovat se bez pochybování. - Plánovat, přesvědčovat, vyjednávat. - Zapamatovat si cokoli chcete. - Uspořádat a ovládat svůj život. Chcete-li se o tomto tématu dozvědět víc a podělit se s námi o své myšlenkové mapy, navštivte náš web www.myslenkove-mapy.cz. „Patřím mezi ty, kteří jsou přesvědčení, že se svým mozkem dokážeme víc. K aktivnímu používání mozkových buněk nám mohou pomoci kreativní metody, které učí, jak mozek používat. Tony a Barry Buzan jsou autory jedné z nich. Spojení slov a obrázků k vyjádření a záznamu myšlenkové činnosti změnilo a mění život mnoha manažerů.“ —Ivan Pilný, podnikatel a investor (probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Myšlenkové mapy Myšlenkové mapy
Buzan Barry, Buzan Tony
Cena: 297 Kč
Myšlenkový graf Myšlenkový graf
Buzan Tony, Castaneda Jorge G., Goddard Jennifer
Cena: 199 Kč
Mentální mapování Mentální mapování
Buzan Tony
Cena: 280 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Myšlenkové

mapy

Probuďte svou kreativitu, zlepšete

svou paměť, změňte svůj život

Tony Buzan, Barry Buzan

BizBooks

Brno 2012


Myšlenkové mapy

Probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život

Tony Buzan, Barry Buzan

Překlad: Michal Kašpárek

Jazyková korektura: Libuše Mohelská

Vnitřní úprava a sazba: JoshuaCreative, s. r. o.

Obálka: Martin Vlach

Odpovědná redaktorka: Lenka Čížková

Technický redaktor: Martin Vlach

Produkce: Petr Baláš

© Tony Buzan 2010

This translation of THE MIND MAP BOOK: UNLOCK YOUR CREATIVITY, BOOST

YOUR MEMORY, CHANGE YOUR LIFE 01 Edition is published by arrangement with

Educational Publishers LLP, a joint venture between Pearson Education Limited

and the BBC Worldwide Limited.

Kniha Myšlenkové mapy Probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj

život byla vydána ve spolupráci mezi Educational Publishers LLP a BBC Worldwide

Limited.

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-265-0030-8

Vydalo nakladatelství BizBooks v Brně roku 2012 ve společnosti Albatros Media a. s.

se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 16 270.

© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí

být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli

způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

2. vydání


Tuto knihu věnujeme všem těm válečníkům, kteří svou

myslí ve věku vědění, ve století mozku, v miléniu duše bojují

za rozšíření a svobodu lidské inteligence.


Obsah

Předmluva k českému vydání 4

Poděkování autora 7

Předmluva 9

Úvod 11

Čast 1 NEKONEČNÁ SÍLA A POTENCIÁL VAŠÍ MYSLI 19

1 Váš úžasný mozek 21

2 Poznámky a zápisky 31

3 Paprskovité myšlení 36

Část 2 VÍTEJTE V MYŠLENKOVÉ MAPĚ 41

4 Defi nice myšlenkové mapy 42

5 Práce se slovy 47

6 Práce s obrazy 51

7 Spojujeme obrazy a slova 57

8 Uživatelská příručka k myšlenkovým mapám 63

9 Myšlenkové mapy jako umění 81

Část 3 ZÁKLADNÍ POUŽITÍ 89

10 Myšlenkové mapy a paměť 90

11 Myšlenkové mapy pro tvůrčí myšlení 95

12 Myšlenkové mapy při rozhodování 100

13 Využíváme mapy k organizování myšlenek jiných lidí – tvorba zápisků 108


Část 4 MYŠLENKOVÉ MAPY PŘI STUDIU, V ŽIVOTĚ I V PRÁCI 117

14 Myšlenkové mapy a sebeanalýza 118

15 Diář ve formě myšlenkové mapy 127

16 Myšlenkové mapy a studijní schopnosti 136

17 Myšlenkové mapy na poradách 146

18 Myšlenkové mapy a prezentace 152

19 Myšlenkové mapy a management 158

Část 5 MYŠLENKOVÉ MAPY A BUDOUCNOST 165

20 Počítačové myšlenkové mapy 166

21 Budoucnost je zářivá 185

Dodatek 198


4 | Myšlenkové mapy

Předmluva

k českému vydání

Od 70. let minulého století, kdy Tony Buzan vydal svou první knihu, v níž vysvětlil metodu

„Mind Maps“, jsou jeho práce vydávány opakovaně v mnoha zemích. Zájem čtenářů

neochabuje. V čem spočívá popularita této metody a proč se s ní rády seznamují nové

generace? Proč se stala takovým „evergreenem“? Myšlenkové mapy přinášejí minimálně

dvojí užitek: jednak pomáhají generovat koncepce a postupy řešení v našich hlavách

a jednak umožňují tyto koncepce a postupy efektivně (názorně a zapamatovatelně)

předávat druhým.

Užitek první: generování nápadů, koncepcí a postupů v našem

mozku

Ať už vytváříme cokoli, máme k dispozici alespoň dvě cesty. První můžeme nazvat cestou

„pejska a kočičky“, kterou známe z pohádky Josefa Čapka „Jak pejsek s kočičkou pekli

dort“. Aniž by pejsek a kočička uvažovali, co s čím souvisí, jen vzpomínali, co ještě by se

mohlo do dortu přidat. Vymysleli toho skutečně hodně a vařili a vařili. Nakonec to sežral

zlý pes a bylo mu moc špatně. Také náš mozek dokáže vymyslet spoustu věcí, smíchat je,

a potom to ještě nabízet druhým lidem. Možná jim z toho také může být někdy špatně,

nebo to prostě nepřijmou.

Druhou cestou je myšlenková mapa. Je dobrou prevencí chaotického,

neuspořádaného a druhým lidem obtížně sdělitelného výsledku našeho myšlení. Nutí

nás přemýšlet o podstatě, smyslu a cíli toho, co chceme, o souvislostech prvků či kroků,

kterými se náš záměr postupně naplňuje. Pomáhá nám stanovit, co je důležité a nezbytné

a co je nepodstatné a zanedbatelné, ukazuje souvislosti prvků či fází, ze kterých se

dané řešení skládá. Myšlenková mapa nejenže dělá v našem mozku „pořádek“, ale také

přináší inspiraci a posiluje naší kreativitu. A co je možná nejdůležitější: umožňuje vidět

danou problematiku z „ptačí perspektivy“, ve své celistvosti, strukturovanosti a jasné

zaměřenosti na hlavní smysl či cíl dané věci.

Užitek druhý: efektivní sdílení řešení s druhými lidmi

Sebelepší koncepce a řešení jsou nám zpravidla k ničemu, pokud pro jejich uskutečnění

nenajdeme podporu druhých. Proto patrně nejdůležitějším užitkem metody myšlenkové


Předmluva k českému vydání | 5

mapy je, že pomáhá výtvory individuálního mozku předat v přijatelné a zapamatovatelné

podobě druhým lidem. Jak je možné, že zdánlivě jednoduchý postup má tak velkou

„moc“?

Zatímco o anatomii mozku toho již věda ví hodně, o jeho fyziologii, o procesech

a jejich skutečných funkcích a souvislostech ví relativně málo. Nesporné však je, že naše

schopnost zpracovat a uložit přijímané informace závisí na mnoha miliardách nervových

buněk, neuronů, které jsou propojeny synapsemi, nervovými vlákny. Propojování

umožňují elektrické impulsy a biochemické látky (neurotransmitéry). Některá propojení

jsou jen „mžiková“, jiná mají relativně trvalou podobu. To souvisí s tím, jakým způsobem

a v jakém „formátu“ informace do mozku přicházejí a jak a kam jsou ukládány. Proč o tom

mluvíme v souvislosti s myšlenkovými mapami? Myšlenková mapa:

 spojuje obrazovou, zvukovou a pojmovou formu předávaných informací,

 oslovuje nejdříve logickou a potom i mechanickou paměť,

 vytváří vztah mezi senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou pamětí.

Tím velmi významně posiluje rychlost a především kvalitu a stálost předání dané

koncepce či řešení a inspiruje k jejich spoluvytváření.

Síla vizualizace, vizuálního sledování „cíle“ a „cesty“

Myšlenková mapa je v podstatě graf. Klíčové pojmy jsou doplněny jednoduchými

symboly a grafi ckými prvky (čarami, šipkami), které znázorňují souvislosti a postupy.

Cíle i cesty máme stále před sebou a máme možnost sledovat, nakolik cesta směřuje

k cíli. Naše schopnost „vrýt“ si obraz mapy do paměti a pracovat s ním je mnohem vyšší,

než jak je tomu v případě lineárního vyjádření, kdy u posledního bodu na x-té straně již

nevíme, co bylo v bodě prvním. Spojení obrazové a pojmové formy předávané informace

umožňuje její snadnější a trvalejší uložení v paměti.

Síla logického uspořádání

Vzpomeňme si, jak je obtížné si zapamatovat neuspořádaná cizí slovíčka při výuce

jazyků nebo 10 položek nákupu, které spolu nijak nesouvisí. A naopak jak je poměrně

snadné si zapamatovat „příběh“, který má svou logiku bez ohledu na to, zda to jsou

takty spalovacího motoru nebo fáze stavby domu. Myšlenková mapa nás nutí využívat

logickou paměť. Nemusíme se daný postup „bifl ovat“, ale stačí pochopit jeho „logiku“.

Navíc zapamatování pomocí „mechanické paměti“ je nejisté, časem se mohou jednotlivé

části informací ztratit a zhroutí se celá konstrukce. Využití logické paměti pomocí metody

myšlenkové mapy usnadňuje pochopení informace a pomáhá k její paměťové fi xaci.


6 | Myšlenkové mapy

Síla propojení mezi senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou

pamětí

Myšlenková mapa svou jednoduchostí, přehledností a logickým uspořádáním zvyšuje

úroveň našeho aktuálního vnímání. To se projevuje tak, že poměrně velké množství

informací je zachyceno do „senzorické paměti“, která je bezprostředně spojena s našimi

smysly. Díky tomu je „krátkodobá paměť“ schopna nalézt a vytřídit důležité či podstatné

informace, a přistoupit k jejich zpracování. Celkové schéma koncepce či řešení obsažené

v myšlenkové mapě se dobře ukládá do „dlouhodobé paměti“, zvláště pokud se v praxi

osvědčilo. Myšlenková mapa je prostředkem efektivního propojení jednotlivých úrovní

naší paměti.

Kdy a kde se nabízí využití?

Možnost využití myšlenkové mapy se nabízí všude tam, kde něco navrhujeme a chceme,

aby to mělo „hlavu a patu“, kde je důležité, abychom do koncepce zahrnuli jen významné

prvky a proto potřebujeme vše poměřovat defi novanými cíli či podstatnými věcmi.

V řízení projektů může myšlenková mapa sloužit jako „dekompozice činností“ i jako

„harmonogram provedení“. Výhodou je, že při tvorbě nebo prezentaci nějaké koncepce

pomocí myšlenkové mapy můžeme zapojit celý tým a v jednom okamžiku pak všichni

vidí totéž a mohou vše doplňovat svými připomínkami.

Kniha, kterou jste právě otevřeli, poskytuje nespočet způsobů, jak metodu myšlenkové mapy využít. Nemusí jít jen o koncipování velkých projektů, ale i o drobné úkoly, jako vedení porady, napsání odborného článku nebo organizace svatby. Ať již využijete myšlenkovou mapu v práci nebo soukromí, zjistíte, že Vám usnadnila život a realizaci Vašich záměrů učinila spolehlivější. K úspěšnému využití myšlenkové mapy stačí přečíst tuto knihu a mít po roce fl ipchart nebo elektronickou dotykovou tabuli (SmartBoard) se softwarem, který mimo jiné podporuje metodu myšlenkové mapy. Naučit se využívat metodu myšlenkové mapy není obtížné, obtížné však je se bez ní potom obejít.

Další informace o Tony Buzanovi a technikách myšlenkového mapování naleznete na internetových stránkách: www.tonybuzan.com; www.thinkbuzan.com.

PhDr. Aleš Kabátek, CSc.,

sociolog, ředitel SMARTER Training & Consulting

www.smarter.cz


Poděkování autora | 7

Poděkování autora

Rádi bychom ještě jednou vyjádřili uznání a obrovské díky našim rodičům, Gordonovi

a Jean Buzanovým, za to, že nás vypravili na tuto neuvěřitelnou cestu, a mámě zvlášť

za pozornou péči a za dny strávené prací na původním textu knihy; umělkyni Lorraine

Gillové, za hluboké postřehy o důležitosti a podstatě vidění, obrazů a taky vztahu, který

existuje mezi uměním, lidským mozkem, pamětí a kreativitou; Deborah Buzanové

za neustávající povzbuzování a podporu během těch mnoha let, kdy jsme na knize

pracovali; Michaelu J. Gelbovi za vytrvalou a vášnivou podporu nás, této knihy i světa

myšlenkových map; našim přátelům, kteří strávili tolik času čtením a připomínkováním

raných verzí – Lynn a zesnulému Paulu Collinsovi, který nám mimo jiné pomohl uvědomit

si, že kvantový přechod je ve skutečnosti malý; Judy Caldwellové, která dokázala

kritizovat v pravém slova smyslu, a při tom z ní na nás sálalo nadšení; Johnu Humblovi,

který nám svou dlouholetou podporou myšlenky knihy neúnavně dodával duševní sílu;

Seanu Adamovi, za jeho neobyčejnou osobní podporu, jeho pětatřicetileté odevzdání se

projektu a jeho trvalé přátelské povzbuzování Tonyho, aby se „tou knihou už konečně

pochlubil“; Georgovi Hughesovi, který poprvé úspěšně použil princip myšlenkových

map pro učení se společně s příbuznými; Edwardu Hughesovi, který využil paprskovité

myšlení a myšlenkové mapy k úspěšnému absolvování Cambridgské univerzity; doktoru

Andrewovi Stringerovi za to, že paprskovité mysli pomáhá dál zářit; Peteru Rusellovi,

muži stojícímu za knihou Brain Book (Kniha mozku), za neustávající podporu; Geraldine Schwartzové, která toho tolik udělala pro rozvoj prvního konceptu; Caře, Peterovi, Doris, Tanyi a Julianovi Ayrovým za podporu a pohostinnost v domě zvaném Greenham Hall

na krásném místě, kde jsme napsali velkou část prvního vydání; rodině Folleyových za

to, že nám poskytli mimořádně přívětivý domov a místo k práci.

Za vydáním této knihy v jednadvacátém století, tedy „století mozku“, stojí usilí

velkého týmu, a moje srdečné poděkování patří i celé mezinárodní síti Buzanových

center, která už se dobře uchytila – a dál rostou! Díky vám, všem trenérům a licencovaným

instruktorům z „Buzanova světa“, za vaše myšlenkové mapy, případové studie a velmi

cenné příspěvky. Zvláštní dík patří Masanorimu Kandovi, Mikiko Chikadě Kawesové, Kenu

Itovi a Shirovi Kobajašimu v Japonsku, a Henry Toimu a Ericovi Cheungovi v Singapuru.

Také bych rád vzpomněl Henryho a Erica, stejně jako Thuma Chenge Cheonga a celý

tým Buzan Asia, který připravil knihu Dream! – The Amazing Journey of Putting Singapore

on the Map (Sněte! – Úžasná cesta ke zmapování Singapuru), popisující vytvoření největší myšlenkové mapy na světě, které se budeme v tomto novém vydání věnovat. Dík jde i k Po Chungovi do Hong Kongu za jeho neocenitelný příspěvek ke knize, k Tanyi


8 | Myšlenkové mapy

Phonanové, zakladatelce Buzanových center v Thajsku, za její mapu a příběh, a k Jorgemu

O. Castañedovi, prezidentovi Buzanových center v Latinské Americe, jehož průkopnická

práce mění myšlení ve vzdělávání, byznysu i státní správě napříč kontinentem. Přání

všeho nejlepšího a díky patří i Billu Jarrardovi a Jennifer Goddardové v Buzanově

centru pro Austrálii a Nový Zéland, za jejich nepolevující tvůrčí úsilí v představování myšlenkových map světu. Do Evropy chci poděkovat Hildě Jaspaertové za její skvěle nakreslené mapy a její kreativní přispění této knize i Buzanovým mapovacím seminářům. Hildu můžete kontaktovat na www.inter-activeminds.com.

Ve Spojeném království musím poděkovat na prvním místě Chrisu Griffithsovi,

stojícímu v čele společnosti Buzan Online, za jeho odborné připomínky ke kapitole

o tvorbě myšlenkových map na počítači a jeho brilantní vývoj aplikace iMindMap, která

je nyní ve čtvrté verzi. Fantastické obrázkové i psané podklady mi poskytla taky Emily Van

Keoghová, a tým Buzan Online sídlící v Cardiffu, včetně Meliny Costiové a Owena Hardyho.

Dík patří i Raymondu Keenemu, důstojníkovi Řádu Britského impéria, šachovému

velmistru a korespondentovi rubriky duševních sportů v The Times, za jeho neúmorné

kormidlování a podporu; Brianovi Lee pak za to, že je mým přítelem a oddaně mi pomáhá

šířit myšlenkové mapy ve světech byznysu a vzdělávání, Philu Chambersovi, mistru

světa ve tvorbě myšlenkových map a elitnímu instruktorovi s Buzanovou licencí, za

jeho vynikající výtvory a neúnavnou práci v pozadí!

Bez mého „domácího klubu“ ve vedení mé společnosti by tato kniha byla logistickou

noční můrou, tím pádem musím z celého srdce poděkovat Paulině Aleskiové, Anně

Renyoldsové, Suzi Rockettové a Jenny Redmanové za skvělou logistickou podporu

a jejich nasazení.

Ve vydavatelství Pearson bych rád vyjádřil dík řediteli Richardu Staggovi, který hrál

hlavní roli při startu tohoto projektu; skutečné poděkování patří Samanthě Jacksonové,

mé pečující redaktorce, za její závazek k myšlenkovým mapám i této knize během celé

dlouhé přípravy; také jejímu týmu v Harlow: Carolině Jordanové, Gillianě Wallisové, Lauře

Blakové. Díky by nebyly kompletní bez zmínky o Jamesu Harrisonovi, mému nezávislému konzultujícímu redaktorovi a vynikajícímu žonglérovi, za to, že na sebe vzal zdánlivě nesplnitelný úkol poskládat tohle všechno dohromady.

Nakonec ještě mé uznání všem těm lidem z firem i škol, kteří nadšeně poskytli

myšlenkové mapy a příběhy, jak pro první vydání, tak pro aktualizovanou verzi, a taky

těm, které jsem kvůli omezenému místu vynechal nebo se na ně nedostalo.

Drahý čtenáři, zvláštní dík si zasloužíte i vy za to, že se přidáváte k rostoucí

celosvětové komunitě lidí využívajících myšlenkové mapy. Prosím, kontaktujte

mne na e-mailové adrese tony.buzan@buzanworld.com se svými myšlenkovými

mapami a příběhy týkajícími se vaší práce, možná se mi budou hodit pro příští vydání

Myšlenkových map.


Předmluva | 9

Předmluva

Fyzik Niels Bohr kdysi napomenul studenta těmito slovy: „Vy nepřemýšlíte. Jen používáte

logiku.“ Byl bych rád, kdybychom naše schopnosti nehodnotili podle logiky. Mozek se

ve skutečnosti významně liší od „logického“ počítače.

V jednadvacátém století je víc než kdy před tím důležité mozku správně porozumět.

Všichni žijeme delší a zdravější životy, ale občas zapomínáme, že to ztrácí smysl, pokud

neudržujeme v kondici i naši mysl. Mít zdravý mozek znamená mít ho aktivní – moci

přistupovat ke vzpomínkám, myslet efektivně a být kreativní – hlavně proto, abychom

mohli dosáhnout svého maximálního potenciálu, který byl ještě nedávno předurčen

tím, do jak bohaté rodiny jsme se narodili; zkrátka jsme žili svůj osud.

Dnes si můžeme klást velké otázky: „Jak zacházím se svým životem?“ a „Kolem čeho

se točí?“ Myslím si, že vědecký výzkum mozku dozrává, protože zkoumá nejen, jak lidi

uzdravit anebo jak vylepšit paměť – i když to jsou samozřejmě vítané pokroky – ale navíc

se dotýká těch nejvíce vzrušujících otázek: „Co ze mě dělá individualitu?“ a „Jak můžu

zvětšit svůj potenciál?“

Tleskám Tonymu za oslavu lidského mozku, především mozku 21. století – stojí

v popředí tohoto hnutí už přes 40 let – i lidské mysli. Doporučuji jeho vysoce podnětnou

sérii knih o zlepšení práce s vlastním mozkem: The Mind Map Book (Myšlenkové mapy),

The Memory Book, The Speed Reading Book a Use Your Head. Vaše dobrodružství právě

začíná.

Baronka a profesorka Susan Greenfieldová,

komandérka Řádu Britského impéria

Ředitelka The Royal Institution of Great Britain,

Fullerova profesorka psychologie, čestná odborná asistentka,

vedoucí odborná asistentka, držitelka Řádu čestné legie


10 | Myšlenkové mapy

Myšlenková mapa pro knihu, kterou se chystáte přečíst

m

a

n

a

g

e

m

e

n

t

O

B

S

A

h

ú

v

o

d

N

E

K

O

N

E

Č

N

É

ú

ž

a

s

n

é

p

o

z

n

á

m

k

y

z

a

p

i

s

o

v

á

n

í

v

y

t

v

á

ř

e

n

í

m

y

š

l

e

n

í

p

a

p

r

s

k

o

v

i

t

é

M

Y

Š

L

E

N

K

O

V

Á

d

e

f

i

n

i

c

e

p

o

u

ž

i

t

í

o

b

r

á

z

k

y

s

l

o

v

a

n

á

v

o

d

u

m

ě

n

í

Z

Á

K

L

A

D

Y

p

a

m

ě

ť

m

y

š

l

w

n

í

k

r

e

a

t

i

v

n

í

r

o

z

h

o

d

o

v

á

n

í

o

r

g

a

n

i

z

o

v

á

n

í

m

y

š

l

e

n

e

k

c

i

z

í

c

h

v

l

a

s

t

n

í

c

h

P

O

U

Ž

I

T

Í

p

r

á

c

e

ž

i

v

o

t

d

i

á

ř

e

a

n

a

l

y

z

o

v

á

n

í

s

e

b

e

s

a

m

a

s

t

u

d

i

u

m

s

c

h

o

p

n

o

s

t

i

p

o

r

a

d

y

p

r

e

z

e

n

t

a

c

e

B

U

D

O

U

C

N

O

S

T

p

o

č

í

t

a

č

z

á

ř

i

v

á

M

A

P

A


Úvod | 11

Úvod

Tony Buzan

Myšlenkové mapy jsem vynalezl v 60. letech minulého století a časem se proslavily jako

„nejlepší pomůcka pro přemýšlení“. Vydal jsem se díky nim na fascinující cestu, která zcela

přetvořila můj život. Doufám, že tato kniha pomůže změnit svůj osud k lepšímu i vám.

Díky myšlenkovým mapám bylo jednadvacáté století oficiálně vyhlášeno stoletím

mozku, a to na 14. Mezinárodní konferenci myšlení na Putra University v Kuala Lumpur

v Malajsii v roce 2009, se stvrzením malajského ministra pro vysoké školství Datuka

Seri Mohameda Chaleda Nordina. Ten také prohlásil, že se lidstvo přes éry zemědělství,

průmyslu, informací a znalostí dostalo do věku inteligence – pro kterou jsou myšlenkové

mapy zásadním nástrojem.

Během své relativně krátké existence byly myšlenkové mapy zmíněny na 200

milionech stránek; v televizi je viděla více než miliarda lidí a skoro polovina planety

o nich ví z rádia nebo tisku.

Při čtení této knihy se připojíte k celosvětové revoluci v myšlení, která už teď mění

naše názory na potenciál lidské mysli a taky na to, jak používáme mozek a různé druhy

inteligence. Takhle to celé začalo:

V druhém roce na vysoké škole jsem nakráčel do knihovny a zeptal se paní za

přepážkou, kde bych našel knihu o svém mozku a o tom, jak jej používat. Pohotově

mě poslala do sekce s knihami o medicíně. Když jsem jí vysvětlil, že nechci svůj mozek

operovat, ale používat, vysvětlila mi, že žádnou takovou publikaci nemá. Z knihovny

jsem vyšel celý udivený.

Prošel jsem stejným vývojem jako všichni studenti okolo: začal jsem si pomalu

uvědomovat, že množství školních povinností stále narůstá a že se mi mozek až

podlamuje pod tíhou všeho toho přemýšlení, čtení, kreativity, memorování, řešení

problémů, analýz a psaní, které po mně učitelé chtěli. Stejně jako ostatní jsem si

uvědomoval, že se moje výsledky zhoršují, a občas jsem i úplně selhával. Čím víc času

jsem trávil přípravou výpisků a učením se, tím méně jsem, paradoxně, dosahoval

úspěchů!

Dostal jsem se do neřešitelné situace. Kdybych studoval méně, nezapamatoval bych

si nezbytné informace a vedlo by se mi hůř a hůř; kdybych se učil ještě usilovněji a strávil

bych víc času přípravou, byl bych úplně stejně odsouzen k neúspěchu. Předpokládal

jsem, že řešení musí být ukryté v nějakém lepším způsobu využívání inteligence

a rozumových schopností – to proto jsem se vypravil do knihovny.


12 | Myšlenkové mapy

Na odchodu mi došlo, že fakt, že kniha, jakou hledám, neexistuje, vlastně není

problém, ale požehnání. Protože se takových publikací nedostávalo, najednou jsem

vlastně objevil panenské území závratného významu.

Začal jsem studovat všechno, co by mi mohlo osvětlit základní otázky:

l Jak se naučit správně učit?

l Jak vlastně funguje mé myšlení?

l Které metody memorování jsou nejlepší?

l Jak nejlépe myslet kreativně?

l Které současné techniky rychlého a přitom účinného čtení jsou nejdokonalejší?

l Jak správně myslet?

l Je možné vyvinout nové metody přemýšlení, nebo dokonce jedinou mistrovskou

techniku?

Přivedlo mě to ke studiu psychologie, neurofyziologie mozku, sémantiky, neurolingvistiky,

informační teorie, metod memorování a mnemotechnických pomůcek, vnímání,

kreativního myšlení, zápisků velkých myslitelů působících v nejrůznějších oborech, i ke

zkoumání věd obecně. Postupně jsem si uvědomoval, že lidský mozek funguje lépe,

když jeho různé části a schopnosti mohou navzájem harmonicky spolupracovat, než

když je používáme zvlášť.

K nejzajímavějším a nejlepším výsledkům přitom vedly úplné maličkosti. Například

stačilo zkombinovat dva prvky – slova a barvy – které zpracováváme různými polovinami

mozku, aby se mi dařilo dělat si mnohem lepší poznámky. Prosté přidání dvou barev do

mých poznámek výrazně zjednodušilo učení se – a navíc mě ta práce začala bavit, což

je možná ještě důležitější.

Postupně se mi moje poznatky začaly spojovat do pevného celku, a ve volném

čase jsem začal pomáhat dětem, o kterých se říkalo, že mají „poruchy učení“, že

jsou „beznadějné“, „dyslektici“, že mají „poruchy soustředění“, že jsou „opožděné“

a „lumpové“. Ze všech těch „ztracených případů“ se velmi rychle stali dobří žáci a někteří

se dokonce stali hvězdami svých tříd.

Jedna holčička, která se jmenovala Barbara, měla prý nejmenší IQ, se kterým se na její

škole kdy setkali. Po měsíci seznamování s tím, jak se má správně učit, se její IQ vyšplhalo na

160 bodů a nakonec se špičkovým prospěchem absolvovala univerzitu. Pat, mladý a velmi

talentovaný Američan, kterému mylně diagnostikovali poruchy učení, oslnil v testech

kreativity a paměti a pak řekl: „Nebyl jsem ve škole neschopný. Byl jsem tam deprivovaný.“

Na začátku 70. let pokročily technologie, takže jste si mohli koupit počítač

s megabytovou kapacitou a tisícistránkovým návodem. A přesto se, v téhle údajně

vyspělé fázi civilizace, v informační éře, všichni rodíme s neuvěřitelně komplexním počítačem v hlavě, biliardkrát výkonnějším než jakýkoli elektronický počítač – kde jsou naše uživatelské manuály?


Úvod | 13

Rozhodl jsem se tedy napsat o svém výzkumu sérii knih: Encyklopedie mozku a jeho

použití. Začal jsem v roce 1971 a brzo se mi vše začalo vyjasňovat – hlavně koncepty

paprskovitého myšlení, myšlenkových map a mentální gramotnosti. S publikováním

tohoto nejnovějšího vydání knihy Myšlenkové mapy, s rostoucím výzkumem tohoto

nástroje po celém světě a s možná půlmiliardou lidí, kteří jej používají, se moje vize

blíží naplnění.

Během sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých let jsem cestoval po světě

a přednášel státním zaměstnancům, obchodníkům, akademikům i školákům o svém

„novém dítěti“. Zároveň jsem psal první verzi Knihy myšlenkových map, která nakonec

vyšla v roce 1995.

Jedním z mých snů bylo vyvinout mapovací software, který by vytvářel mapy na

obrazovce přesně tak, jak si je představuje lidský mozek. Byl to mnohem těžší úkol,

než jsem si zprvu myslel, a nakonec se nám to podařilo až na jaře 2009, když vyšla

čtvrtá verze aplikace iMindMap – díky práci našeho počítačového génia Chrise Griffithse

a jeho skvělého týmu. Nové vydání Knihy myšlenkových map vás – poprvé – seznámí

s možnostmi propojení lidského mozku a počítače. Ukážeme si, jak se oba dva druhy

inteligence mohou vzájemně podpořit.

V začátcích práce na myšlenkových mapách jsem se domníval, že budou sloužit

hlavně k vylepšení paměti. Po měsících diskusí mě ale můj bratr Barry přesvědčil, že

srovnatelně důležité využití najde tahle technika v oblasti kreativního myšlení.

Barry na myšlenkových mapách pracoval z odlišné perspektivy, a jeho přispění

výrazně urychlilo můj vývoj tohoto nástroje. Přečtěte si, jak to popisuje on sám.

Barry Buzan

S Tonyho myšlenkami jsem se seznámil v roce 1970, chvíli po tom, co jsem se usadil

v Londýně. Začínaly teprve nabírat konkrétní tvar, ale už bylo jasné, že se svým

potenciálem výrazně liší od systémů psaní poznámek se zvýrazněnými klíčovými slovy,

které jsme tehdy znali. Byla to pouze část Tonyho rozsáhlého výzkumu studijních

metod a snahy porozumět tomu, jak funguje náš mozek. Občas jsem se jeho bádání

přímo účastnil, takže jsem měl všechny nové poznatky z první ruky. Poprvé jsem se

myšlenkovými mapami začal vážně zabývat ve chvíli, když jsem je používal při psaní

disertační práce.

Na tomhle nástroji mě tolik nezaujalo jeho využití pro psaní zápisků, které

zkoumal Tony, ale spíše možnosti, které nabízel pro zaznamenávání a rozvíjení nápadů.

Nepotřeboval jsem jen zorganizovat rozrůstající se množství zjištěných informací, ale

taky si ujasnit své vlastní myšlenky o tématu své práce. Tím bylo hledání odpovědi na

zamotanou otázku, proč mírová hnutí skoro nikdy nedosáhnou cílů, které si předsevzala.


14 | Myšlenkové mapy

Zjistil jsem, že myšlenkové mapy jsou velice šikovnou pomůckou: umožnily mi načrtnout

si hlavní myšlenky a rychle a jednoduše zjistit, jak jsou navzájem propojeny. Poskytly mi

mimořádně užitečný mezikrok mezi přemýšlením a samotným psaním.

Brzo jsem si uvědomil, že právě ta mezera mezi uvažováním a psaním bylo místem,

ve kterém selhávali mí doktorandští kolegové. Mnoho z nich si nezvládlo vytvořit žádný

můstek. O svém tématu toho věděli víc a víc, ale zároveň měli větší a větší problémy

s uspořádáním všech těch detailů tak, aby o nich mohli psát.

Myšlenkové mapy mi daly oproti mým kolegům obrovskou výhodu. Umožnily mi

skládat a vylepšovat nápady, aniž bych zabíjel čas neustálým přepisováním pracovních

verzí. Tím, že jsem oddělil myšlení a psaní, jsem najednou získal možnost přemýšlet jasně

a o řadě věcí. Když přišel čas dát se do psaní, měl jsem přehlednou strukturu a dobře

jsem věděl, kterým směrem se vydat. Díky tomu se mi pracovalo snáz, rychleji a víc mě to bavilo. Absolvoval jsem doktorandské studium dříve než za předepsané tři roky, a navíc jsem měl čas napsat kapitolu do jedné knihy, podílet se na založení nového čtvrtletníku o mezinárodních vztazích a pracovat v jeho redakci, stát se zástupcem šéfredaktora

studentských novin, naučit se jezdit na motorce a oženit se (s mou nastávající jsme

využili myšlenkové mapy, když jsme dávali dohromady naše manželské sliby). Díky těmto

zkušenostem rostlo moje nadšení pro využití map k podpoře kreativního myšlení.

Myšlenkové mapy zůstávají nejdůležitějším nástrojem v mé akademické práci. Díky

nim jsem mohl připravit nezvykle velké množství knih, článků a konferenčních příspěvků.

Pomohly mi zůstat mnohostranným v oboru, kde se lidé kvůli velkému množství informací stávají specialisty. Myslím že právě díky nim dokážu psát jasně o teoretických záležitostech, které jsou tak složité, že ostatní často nutí psát nesrozumitelnou prózu. Dopad myšlenkových map na mou kariéru je nejspíš nejlépe vidět v překvapení, které způsobuji lidem, s nimiž se setkávám poprvé: „Jste mnohem mladší, než jsem si myslel. Jak jste toho mohl stihnout tolik napsat?“

Protože jsem díky myšlenkovým mapám pocítil tak zásadní změny ve svém

soukromém i pracovním životě, stal jsem se v rámci širokých možností jejich využití,

které rozvíjí Tony, propagátorem jejich využití v tvůrčím myšlení.

Na konci sedmdesátých let se můj bratr rozhodl napsat o myšlenkových mapách

knihu a mluvili jsme o tom, jak bych mu v tom mohl pomoci. Během desetiletí jsme si

vytvořili výrazně odlišné přístupy. Při své lektorské a spisovatelské práci Tony objevil řadu

různých možností použití map, začal svoji techniku propojovat s teoriemi o fungování mozku a přišel s řadou poznatků, jak by mapy měly vypadat. Já jsem měl jako publikující akademik mnohem vyjetější koleje. Moje myšlenkové mapy pracovaly jen s pár prvky, prakticky jsem nepoužíval barvy ani obrázky, a zůstával jsem u jednoduchých schémat.

Využíval jsem je skoro výhradně pro přípravu článků a knih, i když mi postupně (a s velkým úspěchem) začaly pomáhat i při organizaci přednášek a správních záležitostí.


Úvod | 15

Naučil jsem se dlouze soustředit a myšlenkové mapy jsem používal ke strukturování

a udržování velkých výzkumných projektů.

Chtěli jsme na této knize spolupracovat z několika důvodů. Prvním bylo přesvědčení,

že by spojení našich různých přístupů mohlo publikaci obohatit. Zadruhé jsme oba pro

myšlenkové mapy obrovsky nadšení, a chtěli jsme je co nejvíc zpřístupnit světu. Třetím

důvodem pro mne byla frustrace, kterou jsem zažíval, když jsem se některé studenty

snažil naučit mapovat myšlenky. Pár neúspěchů mne přesvědčilo o tom, že Tony má pravdu, když říká, že lidi nestačí naučit techniku samotnou, ale taky to, jak vlastně mají myslet. Přál jsem si nějakou knížku, kterou bych mohl komukoli dát a říct: „Tohle tě naučí, jak myslet a pracovat tak, jak to dělám já.“

Čekala nás dlouhá práce. Byla to série pravidelných, i když ne moc častých

rozhovorů, ve kterých jsme se oba pokoušeli dokonale vysvětlit tomu druhému své

myšlenky. Dobrých osmdesát procent knihy vytvořil Tony, všechno to vysvětlování,

jak funguje mozek, jak jsou spojeny paměť a kreativita, pravidla tvorby map, většina

popisu techniky, skoro všechny příběhy a odkazy na další výzkumy. Pochází od něj

i skoro celý text, protože si dlouho hrál s jednotlivými verzemi. Já jsem přispěl především

strukturováním knihy a názorem, že skutečná síla myšlenkových map se ukáže při

používání hlavních třídicích principů, kdy jako první větve svých map použijete klíčové

myšlenky či názvy kapitol. Kromě toho jsem sehrál i roli kritika, cenzora, rýpala, opory

a pomocníka při hledání nových nápadů.

Trvalo nám, než jsme oba plně pochopili a ocenili představy toho druhého, ale

nakonec jsme se ve všem prakticky shodli. I když to jde pomalu, psaní ve dvou může

občas vést ke knize, která má mnohem větší záběr a hloubku, než jak by se to mohlo

podařit osamocenému autorovi. A takové dílo právě držíte v ruce.

Tony Buzan

Jak Barry řekl, radíme ostatním jen to, co děláme sami, a sami děláme to, co radíme

ostatním. Při psaní Knihy myšlenkových map jsme samozřejmě používali myšlenkové

mapy. Patnáct let jsme s jejich pomocí ladili naše názory. Potom jsme přišli s dalšími

nápady, nějakou dobu zkoumali různé přírodní jevy, a pak jsme se znovu setkali,

abychom se opět sladili a posunuli dál. Myšlenková mapa celé knihy dala vzniknout

myšlenkovým mapám, ve kterých jsme rozpracovali obsah jednotlivých kapitol.

Díky tomu všemu jsme mohli objevit nový význam slov „bratr“ i „bratrství“. Při psaní

nám pak došlo, že jsme vytvořili „skupinovou myšlenkovou mapu“, která obsahovala

vše, co jsme v obou našich myslích nosili, i nesmírně inspirativní výsledky našich setkání.

Dnes, mnoho let po prvním vydání Myšlenkových map, zná název této techniky

spousta lidí a stal se z ní skutečný celosvětový fenomén. Přesto si možná nejste ještě


16 | Myšlenkové mapy

vědomi toho, jak velkou revoluci mohou mapy do myšlení přinést. Uvědomujeme si, že

je před námi ještě spousta práce, než se pomocí tohoto nástroje naučíme ovládat lidský

mozek, toho „manažera vědění“, ať už při studiu, práci anebo při nacházení rovnováhy

mezi pracovním a soukromým životem. Právě proto pořád pokračuji ve svých cestách

po světě a pořádání seminářů, přednášek a workshopů o myšlenkových mapách,

paměti a kreativitě. Je to i důvod k pořádání „Festivalu mysli“ a souvisejících akcí, včetně

Mistrovství světa v memorování (s mým kamarádem a kolegou, Raymondem Keenem,

důstojníkem Řádu Britského impéria a šachovým velmistrem) a ostatních činností,

kterým se věnuje moje firma. Odkazy na příslušné weby najdete na konci knihy.

S vývojem technologií přicházely i stále lepší počítačové aplikace pro tvorbu

myšlenkových map. Vrcholem se stalo vydání iMindMap, našeho oficiálního mapovacího

programu. Jeho popularita ve firmách, školách i domácnostech roste a lidé ho

používají k organizování, plánování i tvůrčímu myšlení. Podle jednoho z nejznámějších podnikatelů, Billa Gatese, „může nová generace mapovacích aplikací posloužit (mimo jiné) jako čistá tabule, která pomůže spojovat a smíchávat nápady a informace, a tím vytvořit nové poznatky.“

Srdečně doufáme, že vám kniha nabídne takové nadšení z poznávání, vzrušení

z objevování a čirou radost, jakou jsme v této kreativní éře myšlenek a komunikace

zažili my.


Úvod | 17

Klasický příklad myšlenkové mapy obsahující slova, obrázky, větve a kategorie. Tyto prvky vyzařují další asociace a zvyšují naši schopnost zapamatovat si. Je to myšlenková mapa o jednom z autorů, Tonym Buzanovi

r

y

c

h

l

o

č

t

e

n

í

p

ř

á

t

e

l

s

k

ý

m

o

z

e

k

ú

S

P

Ě

C

h

Y

m

y

š

l

e

n

k

o

v

é

m

a

p

y

m

o

z

k

o

v

ý

t

r

u

s

t

c

h

a

r

i

t

a

m

i

s

t

r

o

v

s

t

v

í

p

a

m

ě

ť

s

v

ě

t

S

i

n

g

a

p

u

r

M

e

x

i

c

o

Č

í

n

a

v

l

á

d

y

f

i

r

m

y

P

O

R

A

D

C

E

š

p

i

č

k

o

v

ý

p

ř

e

d

n

á

š

e

j

í

c

í

3

5

m

i

l

i

o

n

ů

Č

í

n

a

8

5

m

i

l

i

o

n

ů

1

1

m

i

l

i

o

n

ů

V

i

e

t

n

a

m

E

g

y

p

t

2

m

i

l

i

a

r

d

y

i

M

i

n

d

M

a

p

S

O

f

T

w

A

R

E

A

U

T

O

R

p

o

e

z

i

e

u

n

i

v

e

r

z

á

l

n

í

s

t

á

t

y

j

a

z

y

k

y

1

5

3

+

9

5

U

Č

I

T

E

L

d

o

s

p

ě

l

ý

c

h

d

ě

t

í

S

P

O

R

T

O

V

E

C

t

r

e

n

é

r

a

i

k

i

d

o

š

a

c

h

y

I

N

T

E

L

I

g

E

N

C

E

k

r

e

a

t

i

v

n

í

I

Q

v

ý

z

k

u

m

m

o

z

e

k

M

e

n

s

a

e

d

i

t

o

r

I

Q

s

p

p

o

l

e

č

n

o

s

t

M

É

D

IA


Lidský mozek je kouzelný

tkací stav, ve kterém miliony

člunků tkají složitý, vždy

smysluplný vzor, kter ý se

r ychle proměňuje v harmonii

menších vzorců. Je to jako

kdyby se Mléčná dráha přidala

k nějakému vesmírnému

tanci.

Sir Charles Sherrington


| 19

Část 1

Nekonečná síla

a potenciál vaší

mysli

Fungování a strukturu našich mozků zkoumáme teprve pár století. I když zbývá ještě

hodně času do chvíle, než všemu plně porozumíme – a stále lépe si uvědomujeme, že

zatím víme jen zlomek toho, co je nutné poznat – dosavadní poznatky už stačí na to,

abychom navždy změnili pohled na ostatní lidi i na sebe samotné.

První část knihy vám ukáže, jak chytře příroda vytvořila váš mozek a jak fascinující

je lidská mysl. Zjistíte, že obdivovaní géniové používali dovednosti, které jsou dány do

vínku každému, a taky proč je 95 % lidí nespokojeno se svými duševními schopnostmi. Na

konci kapitoly si představíme nový, pokročilý způsob uvažování, založený na poznatcích

o mozku: paprskovité myšlení, které nás logicky přivede k myšlenkovým mapám.


20 | Myšlenkové mapy

Myšlenková mapa znázorňující obsah prvních tří kapitol této knihy

z

r

c

a

d

l

o

n

e

k

o

n

e

č

n

á

p

a

m

ě

ť

p

ř

í

r

o

d

n

í

s

u

p

e

r

p

o

č

í

t

a

č

p

a

p

r

s

k

o

v

é

M

Y

Š

L

E

N

Í

ú

Ž

A

S

N

Á

b

u

ň

k

y

h

e

m

i

s

f

é

r

y

l

e

v

á

p

r

a

v

á

p

s

y

c

h

o

l

o

g

i

e

p

a

m

ě

ť

z

r

o

z

e

n

í

m

y

š

l

e

n

k

o

v

é

m

a

p

y

p

r

i

n

c

i

p

y

g

e

s

t

a

l

t

p

r

o

c

e

s

y

g

é

n

i

u

s

m

u

l

t

i

l

a

t

e

r

á

l

n

í

p

o

d

o

b

a

m

a

p

a

s

k

o

k

s

t

u

d

i

e

p

ř

í

p

a

d

o

v

á

z

á

z

n

a

m

t

v

o

r

b

a

n

e

m

o

c

s

p

a

n

í

s

t

i

m

u

l

a

c

e

d

o

m

i

n

a

n

c

e

l

i

n

e

á

r

n

í

P

OZ

M

K

A

nekonečnost


| 21

1

Váš úžasný mozek

Následující kapitola odhalí neobyčejné schopnosti lidského mozku. Zjistíte, kolik

buněk v něm máte a jak neuvěřitelně sofistikovaně a složitě navzájem spolupracují.

Také odhalíte, na jakých principech pracují systémy, které ve vaší hlavě zpracovávají

informace, a dozvíte se, jak spolu levá a pravá hemisféra při provádění svých odlišných

funkcí neustále komunikují. Díky tomu, co si teď přečtete o konstrukci a funkcích

svého mozku, uvědomíte si jeho astronomickou kapacitu a výkon.

Současný výzkum mozku

Mozková buňka

Už víme, že v každé hlavě nejsou pouhé miliony, ale zhruba milion milionů mozkových

buněk. Lidský mozek obsahuje sto miliard neuronů. Každý z nich je přitom výkonným

elektrochemickým systémem pro zpracování a přenos informací, který se navzdory své

složitosti vejde na špičku jehly. Mozkové buňky si můžete představit třeba jako bájné

chobotnice, s tělem, ze kterého se vinou desítky či stovky tisíc chapadel.

Kdybyste měli možnost prohlédnout si je pod mikroskopem, zjistíte, že tato

chapadla vycházející z centra neboli jádra buňky se podobají větvím stromu. Říká se

jim „dendrity“ (z řeckého δένδρον, což znamená strom). Jedna obzvláště velká a dlouhá

větev nese název axon a je hlavním výstupem pro informace přenášené z buňky. Délka

dentritů a axonů se pohybuje od jednoho milimetru do jednoho a půl metru, a po

celé jejich délce a obvodu najdete miniaturní houbovité výčnělky, které se nazývají

dendritické trny a synaptické váčky.

Když se do mikroskopického světa ponoříme ještě hlouběji, zjistíme, že každý tento

prvek obsahuje řadu chemických látek, které jsou hlavními přenašeči zpráv v lidském

mozku. Dendritické trny a synaptické váčky z jednoho neuronu se umějí spojit se svými

protějšky v jiné buňce. Když neuronem putuje elektrický impuls, chemikálie se přenesou

titěrným prostorem mezi buňkami. (Je důležité pamatovat na to, že se neurony jeden


22 | Myšlenkové mapy

druhého přímo nedotýkají.) Tomuto prostoru se říká synaptické štěrbiny. Chemické látky

se „zasunou“ do přijímacího bodu, čímž vytvoří impuls procházející touto buňkou, která

jej nasměruje do dalšího neuronu.

Neurony mohou každou sekundu přijímat impulsy ze stovek tisíc spojení. Fungují

jako obrovská telefonní ústředna a co nanosekundu nepřetržitě zpracovávají příchozí

data a směrují je správnou cestou.

Tvorba mentálních map

Tím, jak mezi buňkami putují zprávy, myšlenky či vzpomínky, vytvářejí se biochemické

elektromagnetické cesty. Říká se jim „paměťové stopy“ a tvoří jednu z nejvíce vzrušujících

oblastí současného výzkumu věnovaného lidskému mozku, s fascinujícími závěry.

Pokaždé, když vás napadne nějaká myšlenka, poklesne biochemický a elektro

magnetický odpor v myšlenkové stopě, kudy tato myšlenka putuje. Je to jako kdybyste

si čistili cestu lesem. Napoprvé je to fuška, protože se musíte prosekat houštinou.

Napodruhé to bude díky počáteční práci jednodušší. Čím častěji pak po takové cestě

putujete, tím méně překážek na ní bude, až nakonec, po mnoha opakováních, vyšlapete

širokou, rovnou stezku, vyžadující jen malou anebo vůbec žádnou údržbu. Podobně

funguje i mozek: čím častěji opakujete vzorce či mapy myšlenek, tím menší je odpor, na

Multipolární neuron (mozková buňka) připomíná svojí strukturou myšlenkovou mapu


Váš úžasný mozek | 23

který budou narážet. Opakování tedy samo o sobě zvyšuje pravděpodobnost dalšího

opakování – a to je důležité. Jinými slovy: čím častěji se přihodí nějaká „duševní událost“,

tím spíš se někdy stane opět.

Nekonečné možnosti

Po šedesátiletém výzkumu mozkových buněk napsal Petr Kuzmič Anochin, profesor

Moskevské univerzity, v článku „Formování přírodní a umělé inteligence“:

Lze dokázat, že každý z desítek miliard neuronů v lidském mozku má

k dispozici tolik možných spojení, že se to dá vyjádřit jedničkou s dvaceti

osmi nulami za ní! Jestliže každý neuron má takovýto potenciál, jen

stěží si dovedeme představit, co všechno zvládne celý mozek. Znamená

to, že kdybychom zapsali celkový počet možných kombinací a permutací

v lidském mozku, byla by to jednička a za ní deset a půl milionu kilometrů

nul! Žádný člověk, který kdy chodil po světě, nedokázal využít všechen

potenciál svého mozku. A kvůli tomu nemůžeme souhlasit s žádnými

pesimistickými odhady limitů lidského mozku. Je neomezený!

Synapse mezi dvěma mozkovými buňkami přenáší informaci


24 | Myšlenkové mapy

Každá mozková buňka se může v jediném okamžiku spojit i s více než deseti tisíci blízkými

buňkami. A právě v těchto spojeních se tvoří, pěstují a rostou nekonečné „mapy lidské mysli“.

Levá a pravá hemisféra

Na konci šedesátých let ohlásil kalifornský profesor Roger Sperry, který následně dostal

Nobelovu cenu, výsledky svého výzkumu nejvyvinutější části mozku, mozkové kůry.

Sperryho první objevy naznačovaly, že dvě poloviny mozku, tedy hemisféry, si

mezi sebou rozdělují hlavní rozumové funkce. Pravá se zdála být dominantní v těchto

oblastech: vnímání rytmu, prostoru, barev a perspektivy, v gestaltu (spojování

části do celku), představivosti a denním snění. Levá měla nadvládu v odlišných, ale

stejně důležitých schopnostech: v práci se slovy, logikou, čísly, pořadím, linearitou,

v analyzování a tvorbě seznamů.

Sperry také zjistil, že i když obě hemisféry dominují určitým oblastem, každá ovládá

všechny disciplíny, a že jím mentální dovednosti popsané jsou rozmístěny po celé kůře.

Hlavní rozumové funkce dvou stran lidského mozku

ty

pr

ostor

g

e

s

ta

lt

čísla

analýz

a

se

znamy

slov

a

linie

logika

f

a

n

t

a

z

ie

p

e

rs

p

ek

tiva

b

arva

c

ele

k

ry

tmus

de

n

n

í

s

n

ě


Váš úžasný mozek | 25

Často se říká, že lidé jsou buď „levostranní“ myslitelé (vědci), nebo „pravostranní“

myslitelé (umělci), jenže takové názory omezují náš potenciál – můžeme být, a ve

skutečnosti i jsme, mysliteli oboustrannými. Jak řekl neuropsycholog Michael Bloch:

„Když o sobě tvrdíme, že preferujeme buď pravou, nebo levou stranu mozku, svazujeme

svou schopnost vytvářet nové strategie.“

Psychologie učení se a pamatování si

Vědecké výzkumy ukázaly, že během učení si lidský mozek pamatuje především

následující věci:

l Informace, které jsme se dozvěděli na začátku („efekt prvního dojmu“).

l Informace ze závěru učení („efekt novosti“).

l Všechny poznatky, které jsme si dokázali spojit s věcmi či vzorci, jež už známe, anebo

provázat s dalšími částmi nové látky.

l Cokoli, co je nějakým způsobem mimořádné či unikátní.

l Věci, které nezvykle silně zapůsobí na některý z pěti smyslů.

l Cokoli, co má pro nás zvláštní osobní význam.

Tento seznam vám spolu s níže uvedeným grafem přináší informace, které jsou nesmírně

důležité pro pochopení toho, jak funguje lidský mozek.

Schéma 1.1: Tento graf ukazuje, kdy se nám během učení věci vštěpují do paměti

dobře a kdy špatně. Zjistíme-li, co způsobuje „špičky“, můžeme dospět ke zcela

novým metodám studia

2 hodiny

chvíle, kdy končíme s učením

1 hodina

A

B

C

11

10

12

1

0 %

25 %

50 %

75 %

100 %

2

3

4

5

6

7

8

9začátek

učení


26 | Myšlenkové mapy

Zrození myšlenkové mapy

Za vývojem myšlenkových map nestojí „teorie levé a pravé mozkové hemisféry“,

jak si mnozí mysleli, ale poznatek, že paměť a schopnost rozumět nepracují stejně.

V šedesátých letech jsem přednášel na různých univerzitách o psychologii učení se

a paměti a začal jsem si všímat obrovského rozporu mezi teorií, kterou jsem vysvětloval

studentům, a tím, co jsem ve skutečnosti dělal.

Moje poznámky k přednáškám byly lineární, sváděly k zapomínání a obsahovaly

spoustu prázdných sdělení. Používal jsem je jako základ přednášek o paměti, ve kterých

jsem poukazoval na to, že dva hlavní faktory pro pamatování si informací jsou asociace

a důraz. Přesto tyhle prvky v mých vlastních poznámkách chyběly! Ptal jsem se sám sebe,

co bych do podkladů mohl doplnit, abych mohl tvořit asociace a správně zdůrazňovat. Na

začátku šedesátých let jsem tak dospěl k prvním zárodkům konceptu myšlenkových map.

Dál jsem zkoumal, jakým způsobem zpracováváme informace, jak jsou strukturované a jak

pracují mozkové buňky, studoval jsem šedou kůru mozkovou i způsoby, jakými si zapisovali

své nápady géniové. Moje zjištění potvrdila původní teorii a zrodily se myšlenkové mapy.

Gestalt – tendence doplňovat

Naše mozky hledají opakující se vzory a celistvé tvary. Většina lidí bude například mít

při čtení slov „jedna, dva, tři, ...“ nutkání doplnit: „čtyři“. Podobně,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist