E-kniha: Myšlením k bohatství -- Pro 21. století – Napoleon Hill

napoleon hill

MyšleníM

k bohatství

pro 21. století

CopyrIGht © 2004 by

the napoleon hill Foundation

podle anglického originálu thInk anD GroW rICh:

the 21st-century edition © highroads Media, Inc., 2004, ve spolupráci s the napoleon hill Foundation

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu nakladatele.

překlad ©václav koutný, 2016

obálka © Jiří Miňovský – arbe, 2016

© DobrovskÝ s.r.o., 2016 Isbn 978-80-7585-299-1 (pdf)

napoleon hill

MyšleníM

k bohatství

pro 21. století

přeložil: václav koutný

„Někteří lidé si odmítají rozšířit obzory, atak

dělají celý život jednu jedinou věc.“

– napoleon hill

7

Kapitola 1

tajemství úspěchu

vkaždé kapitole této knihy je zmínka otajemství, jak vydělávat, díky němuž zbohatli velice majetní muži, které jsem pečlivě apo dobu mnoha let zkoumal.

andrew Carnegie byl prvním, kdo mě na ně upozornil. sympatický starý skotský lišák mi je nedbale předhodil, když jsem byl ještě kluk. pak se uvelebil vkřesle, vočích mu vesele zajiskřilo apozorně sledoval, jestli jsem dost bystrý na to, abych pochopil plný rozsah toho, co mi řekl.

když uviděl, jak mi svítá, zeptal se mě, jestli bych chtěl strávit dvacet let či déle tím, že bych se připravoval na rozšíření onoho tajemství po světě – mezi muže aženy, kteří by bez něho mohli prožít neúspěšný život. přijal jsem aza spolupráce pana Carnegieho jsem svůj slib splnil.

KOMENTÁŘ

Když se vroce 1908 americké ekonomice zvláště nedařilo,

chudý anezaměstnaný Napoleon Hill vzal práci novináře

vMagazínu Boba Taylora. Měl psát oúspěších slavných

osobností. Nevydělal si sice mnoho peněz, ale dostal pří -

ležitost poznat apopsat velké hráče průmyslu aobchodu –

prvním znich byl průkopník amerického ocelářství, multi -

milionář Andrew Carnegie, který se pak měl stát Hillovým

duchovním vůdcem.

Carnegieho velmi ohromila Hillova vnímavost – dokonce

ho po tříhodinovém rozhovoru pozval na víkend k sobě

domů, aby svou diskusi dokončili. Během dalších dvou dnů

Carnegie Hillovi přiblížil své přesvědčení, že by všichni

8

mohli dosáhnout úspěchu, jen kdyby chápali filozofii úspě

chu akroky kněmu vedoucí. „Je to škoda,“ řekl, „že každá

nová generace musí hledat úspěch metodou pokus-omyl,

když principy jsou vzásadě jasně dané.“

Carnegie ve své teorii pokračoval – takovou znalost by

prý bylo možné získat při rozhovorech súspěšnými lidmi

apři následném shrnutí informací avýzkumu do obsáhlé

skupiny principů. Trvalo by to podle něj nejméně dvacet let

avýsledkem by byla „první filozofie osobního úspěchu na

světě“. Hillovi tedy předložil tuto výzvu aza odměnu nabídl

pouze vzájemné seznámení apokrytí cestovních nákladů.

Přijmout tento návrh Hillovi trvalo přesně dvacet devět se

kund. Carnegie mu poté řekl, že kdyby mu rozhodnutí trvalo

déle než minutu, nabídku by stáhl, jelikož „se není možné

spolehnout na muže, jenž se neumí rychle rozhodnout, ikdyž

má všechny potřebné informace – nejde se spoléhat, že ja

kékoli své rozhodnutí vážně uskuteční.“

Kniha, kterou čtete, vznikla právě díky Hillově neoblomné

obětavosti.

Pokud stojíte odetailní informace zjeho života, přečtěte

si nebo si poslechněte audioknihu ALifetime of Riches: The

Biography of Napoleon Hill („Cesta kbohatství: Životopis

Napoleona Hilla“) od Michaela J. Ritta mladšího aKirka

Landerse. Michael Ritt deset let dělal Hillovi asistenta azá

roveň byl prvním zaměstnancem Nadace Napoleona Hilla,

kde vykonával funkce výkonného ředitele, tajemníka apo

kladníka. Látka knihy vychází zjeho vlastních zkušeností

sHillem ataké zHillovy nevydané autobiografie.

vknize „Myšlením kbohatství“ je Carnegieho tajemství – ta

jemství prověřené tisíci (nyní už miliony) lidí téměř všech profesí. právě pana Carnegieho napadlo, že by tento kouzelný návod, sjehož pomocí získal ohromné bohatství, měl být vrukou lidí, kteří nemají čas zkoumat, jak si vydělali ostatní. Doufal, že bych mohl prověřit aukázat spolehlivost tohoto návodu díky zkušenostem lidí zrůzných povolání. podle něj by se měl návod

9

vyučovat na všech státních školách, akdyby prý byl vyučován správně, způsobil by revoluci celého školství ačas strávený ve škole by mohl být zkrácen nejméně opolovinu.

ve čtvrté kapitole – ovíře – se dočítáme ofascinujícím příběhu založení ocelářského giganta United states steel Corporation. operaci vymyslel aprovedl jeden zmladíků, kteří Carnegiemu posloužili jako důkaz, že jeho návod pomůže každému, kdo je na něj připraven – tímto jednorázovým uplatněním onoho tajemství CharlesM. schwab získal ohromné množství jak peněz, tak příležitostí. Zhruba řečeno, toto konkrétní uplatnění návodu mělo hodnotu 600 milionů dolarů.

Informace tohoto typu nám poskytují přibližnou představu, co nám nejspíš tato kniha poskytne – pokud tedy víme, co od ní chceme.

KOMENTÁŘ

Podle jednoho způsobu výpočtu jen inflace způsobila, že

tatáž věc stála vroce 1901 dolar, zatímco vroce 2001 dolarů

dvacet. Kdybychom nicméně hledali současnou hodnotu teh

dejších 600 milionů dolarů, nemohli bychom částku jen vy

násobit nárůstem životních nákladů. Existují sice další

faktory aproměnné při počítání kupní síly, ale iskromné od

hady ukazují, že tehdejších 600 milionů dolarů by na začátku

21. století mělo hodnotu alespoň 12 miliard dolarů.

tajemství bylo předáno tisícům mužů ažen, kteří je užili ke svému osobnímu prospěchu. někteří získali jmění, další za jeho pomoci úspěšně vytvořili rovnováhu vdomácnosti. Jeden duchovní tajemství využil tak účinně, až mu vytvořilo příjem přes 75 000 dolarů ročně (dnes by to bylo odhadem 1,5 milionu

dolarů).

arthur nash, krejčí zCincinnati, udělal ze svého úpadkového

obchodu „pokusného králíka“ pro návod – obchod ožil asvým

majitelům vydělal mnoho peněz. nashův experiment byl tak mi

mořádný, že mu noviny ačasopisy přinesly další miliony dolarů

navíc zreklamy.

10

stejné tajemství bylo předáno stuartu austinu Wierovi ztexa

ského Dallasu. byl připraven – natolik, až se vzdal vlastní pro

fese azačal studovat právo. Uspěl? to se dozvíte všesté kapitole

stitulkem „specializované znalosti“.

když jsem byl reklamním manažerem soukromé univerzity

lasalle, měl jsem tu čest vidět, jak její prezident, J.G. Chapline,

užívá návod tak účinně, až se lasalle stala jednou znejvětších

soukromých škol sdálkovým studiem vzemi.

tajemství je napříč knihou zmíněno zhruba stokrát. nikdy

není přímo pojmenováno – zdánlivě totiž lépe funguje, když

pouze leží ucesty, kde je ten, kdo je připraven ahledá, může

nalézt. proto mi je andrew Carnegie předal, aniž by je po

jmenoval.

pokud jste připraveni toto tajemství využít, všimnete si, že se

vkaždé kapitole objeví alespoň jednou – nezjistíte ale, jak se

vaše připravenost pozná. připravili byste se tím oprospěch, který

přinese odhalení vámi samotnými.

Jestli jste se někdy nechali odradit, jestli jste procházeli obtí

žemi, jež zvás vysávaly život, jestli jste se někdy snažili aselhali

jste, jestli vás někdy omezovaly nemoci atělesné neduhy, pak

by vám příběh toho, jak můj syn objevil avyužil Carnegieho

návod, mohl být kýženou oázou vpoušti beznaděje.

našeho tajemství ve velké míře užíval prezident Woodrow

Wilson během světové války (a prezident roosevelt v průběhu

druhé světové války) a během tréninku před vysláním na frontu

bylo předáváno každému vojákovi. prezident Wilson mi řekl, že

hrálo důležitou roli při získávání válečných financí.

Zvláštní vlastností tohoto tajemství je, jak toho, kdo je získá

avyužije, následně doslova dotlačí kúspěchům. nicméně, jak se vknize často tvrdí, neexistuje žádná výměna „něco za nic“. tajemství není zadarmo, ikdyž jeho cena je mnohem nižší než jeho hodnota.

Další zvláštností je, že je není možné odevzdat ani zakoupit.

není možné je získat za žádnou cenu, aniž byste je úmyslně hledali. Má totiž dvě části, aaby vám bylo dostupné, jednu znich musíte už předem vlastnit.

11

tajemství poslouží každému, kdo je na ně připraven. nijak nesouvisí se vzděláním. Dávno před mým narozením se dostalo do rukou thomase alvy edisona, jenž je využil tak chytře, až se stal předním vynálezcem světa, ikdyž za sebou měl pouze tři měsíce vzdělávání.

tajemství bylo předáno obchodnímu partnerovi pana edisona, edwinu C. barnesovi, který je využil tak chytře, až nabyl ohromného bohatství aodešel do důchodu ještě jako mladík. Jeho příběh najdete na začátku následující kapitoly a měl by vás přesvědčit, že bohatství je na dosah ruky aať jste jakkoli daleko na cestě životem, stále se můžete stát kýmkoli chcete. každý může dosáhnout peněz, slávy, uznání aštěstí, pokud je připraven aodhodlán tyto dary získat.

Jak tohle všechno vím? odpověď snad získáte během čtení této knihy. Možná ji najdete vúplně první kapitole, možná až na poslední stránce.

když jsem na žádost andrewa Carnegieho prováděl onen výzkum, zkoumal jsem příběhy stovek známých osobností. Mnozí znich své ohromné bohatství přičetli Carnegieho tajemství. patřili tam: henry Ford (zakladatel automobilky Ford, jenž začínal bez

peněz atéměř bez vzdělání; stal se jedním znejúspěšnějších

podnikatelů, kteří se sami vypracovali, vdějinách spojených

států) William Wrigleyml. (obchodní cestující; zjistil, že jeho zákaz

níci si víc oblíbili žvýkačky, které rozdával kzakoupenému

zboží než zboží samo, atak si založil vlastní společnost)

john Wanamaker (alias obchodní magnát; založil první ob

chodní dům na světě abyl obdivován za své inovace marke

tingu, zákaznických služeb avýhod pro zaměstnance)

james j. hill (alias budovatel impéria; nechal vystavět trans

kontinentální železnici Great northern railway, podporoval

12

přidělování půdy novousedlíkům na západě spojených států

anásledně zřídil námořní trasy mezi spojenými státy aasií) George s.parker (učitel, jehož již otrávilo neustálé opravování

per studentů; vytvořil vlastní návrh pera, založil společnost

parker pen Company azjednoduchého nápadu získal jmění) e.m. statler (syn chudého pastora; začal jako hotelový poslíček

avypracoval se až kzaložení vlastního řetězce hotelů statler

hotels, známého luxusem aheslem „služby súsměvem“) henry l. Doherty (začal ve dvanácti letech jako pomocník

vplynárenské společnosti Columbia Gas, později vlastnil 53

společností poskytujících služby anechal patentovat 140 ino

vací vtěžbě zemního plynu aropy) cyrus h. K.curtis (začal smenším zemědělským týdeníkem,

který přeměnil včasopis ladies‘ home Journal, založil časopis

saturday evening post avybudoval jedno znejvětších novi

nářských impérií) George eastman (vynálezce azakladatel fotografické společnosti

eastman kodak Company; vytvořil mnoho inovací, díky nimž

přeměnil filmový průmysl anarostla oblíbenost fotografie) charlesm. schwab (pravá ruka andrewa Carnegieho, prezident

ocelářské společnosti Carnegie steel Company; uzavřel do

hodu kvytvoření ocelářské firmy U.s. steel apozději založil

další ocelářskou společnost – bethlehem steel) theodore Roosevelt (v letech 1901-9 byl 26. prezidentem spo

jených států) john W. Davis (právník apolitický vůdce; byl vedoucím úřed

níkem pro právní věci za vlády prezidenta Woodrowa Wilsona,

později se stal velvyslancem ve velké británii)

13

elbert hubbard (filozof, vydavatel časopisu the Fra, zakladatel

umělecké ařemeslnické komunity roycroft, také autor best

sellerů, např. poselství Garciovi) Wilbur Wright (majitel obchodu skoly; se svým bratrem

orvillem jako první ve spojených státech pilotovali motorové

letadlo, čímž se stali průkopníky leteckého průmyslu) William jennings Bryan (vydavatel novin, kandidát na prezi

denta, ministr zahraničí za vlády prezidenta Williama Mckin

leyho, asi nejvíce známý svou obhajobou kreacionismu během

scopesova opičího procesu) Dr.David starr jordan (vyučující, vědec aautor více než pa

desáti knih; byl nejmladším univerzitním prezidentem vzemi

na univerzitě vIndianě astal se prvním prezidentem stanford

ské univerzity) j. ogden armour (zdědil rodinný podnik vmasném průmyslu,

udělal zněj konglomerát svíce než 3 000 produkty, vlastnil

baseballový tým Chicago Cubs abyl ředitelem bankovní spo

lečnosti national City bank, nyní Citibank) arthur Brisbane (investigativní novinář asloupkař; žádala si

ho každá důležitá novinářská organizace abyl ve své době nej

hojněji čteným anejlépe placeným autorem úvodníků) Dr.Frank Gunsaulus (chicagský kazatel, jehož kázání bylo

tak impozantní, až mu philip D. armour dal milion dolarů,

aby založil armourův institut technologie astal se jeho pre

zidentem) Daniel Willard (prezident železniční dráhy b&o railroad po

dobu více než třiceti let; dostalo se mu pocty, že po něm bylo

pojmenováno město Willard vohiu)

14

King Gillette (obchodní cestující arozený šibal; snažil se oholit

vjedoucím vlaku apřitom vynalezl čepelkový holicí strojek,

jenž se stal základním kamenem obří korporace) Ralph a.Weeks (prezident škol sdistančním studiem ICs; po

mohl napoleonu hillovi sfinancováním Institutu Intra-Wall

založeného za účelem vzdělávání arehabilitování vězňů) Danielt. Wright (soudce, vyučující na právní škole George

town law school, kde studoval napoleon hill, když mu Ma

gazín boba taylora zadal úkol, aby vytvořil profil andrewa

Carnegieho) john D. Rockefeller (s úsporami 1 000 dolarů adalšími tisíci

dolary vypůjčenými od otce založil petrolejovou společnost,

kterou vyvinul vobří firmu standard oil, čímž se stal jedním

znejmajetnějších mužů světa) thomas a.edison (vynálezce apodnikatel; vymyslel žárovku,

fonograf, filmovou kameru avlastnil práva na více než tisíc

patentovaných vynálezů) Frank a.vanderlip (chudý chlapec, který se stal novinářem,

sociálním reformátorem asám se vydělal miliony; byl prezi

dentem national City bank anáměstkem ministra financí spo

jených států) F. W. Woolworth (účetní vobchodním domě; byl průkopníkem

samoobsluh aprodávání za fixní ceny, navždy také změnil tvář

maloobchodního prodeje svým řetězcem obchodů sfixními ce

nami Woolworth 5 and 10 Cent stores) plukovník Robert a.Dollar (začal smalým škunerem, zakou

peným pro svážení řeziva podél západního pobřeží spojených

států, následně vybudoval Dollar steamship Company – nej

větší flotilu luxusních parníků samerickou vlajkou na stožáru)

15

edward a.Filene (zakladatel bostonských obchodních domů

Filene‘s atvůrce revolučních způsobů distribuce aprodejní

politiky; stal se slavným díky tomu, že vymyslel koncept

„bargain-basement“ – často podzemní patro obchodního domu,

kde se nachází nejlevnější zboží vnabídce) edwin c. Barnes (jediný spolupracovník thomase edisona;

edisonův neúspěšný stroj na diktování prodal tak úspěšně,

až se dostal do valné většiny kanceláří azněj se stal multi

milionář) arthur Nash (oděvní výrobce zCincinnati, který svůj zbankro

tovaný podnik použil jako pokusného králíka pro Carnegieho

tajemství abyl tak úspěšný, že získal slávu vnovinách jako

„nash se zlatým pravidlem“) clarence Darrow (proslavil se jako právník, řečník aochránce

outsiderů, nicméně nejznámější byl asi díky své účasti ve sco

pesově opičím procesu, kde hájil teorii evoluce) Woodrow Wilson (v letech 1913-21 byl 28. prezidentem spo

jených států) William howard taft (v letech 1909-13 byl 27. prezidentem

spojených států) luther Burbank (světově proslulý zahradnický odborník, jenž

ve snaze zlepšit kvalitu rostlin, atak zmnožit světové zásoby

potravin, představil více než 800 nových odrůd rostlin) edward W. Bok (přestože měl pouze šest let vzdělání, už ve

dvaceti letech byl editorem ladies‘ home Journal, který po

mohl vybudovat včasopis snejvětším nákladem na světě)

Frank a.munsey (operátor telegrafu, který se svou prací skon

čil, aby mohl založit časopis argosy anásledně své jmění roz

16

šířit až na novinářské impérium, zahrnující Washington times

anew york herald) elbert h. Gary (předseda U.s. steel, vté době největší korpo

race na světě; vedl její první velký projekt – konstrukci oce

lárny Gary Works aměsta Gary vIndianě) Dr.alexander Graham Bell (nejznámější díky vynálezu tele

fonu; zdokonalil nahrávací zařízení, pokročil vkonstrukci le

tounů aspoluzaložil neziskovou vzdělávací instituci national

Geographic society) john h. patterson (prezident společnosti zaměřené na elektro

niku national Cash register; známý jako reklamní vizionář

adokonalý motivátor svého prodejního personálu, čímž znCr

udělal vedoucí sílu vjejím odvětví) julius Rosenwald (malovýrobce, který předvídal úspěch objed

návky poštou – zakoupil 25 % akcií společnosti sears, roebuck

& Co. aspolečně srichardem searsem zní udělal ikonu ame

rického podnikání) stuart austin Wier (stavební inženýr, snímž se hill setkal

vtexaských ropných polích; Carnegieho tajemstvím ho při

mělo, aby šel po čtyřicítce studovat práva; také se účastnil

vydávání hillova Magazínu) Dr.Frank crane (známý psycholog, esejista aautor knihy

Four Minute Essays („Čtyřminutové eseje“) stituly jako

Cena svobody, pragmatismus, povinnosti bohatých aJak si

udržet přátele)

j.G. chapline (prezident lasallské univerzity vdobě, kdy vjejím

oddělení reklamy aprodeje pracoval napoleon hill – tam si

hill poprvé uvědomil, že má nadání motivovat lidi)

17

jennings Randolph (vedoucí pracovník aerolinek, kongresman,

později senátor za Západní virginii; po celý život obdivoval

napoleona hilla aprávě on dodal hillovi odvahu, aby se stal

poradcem prezidenta Franklina D. roosevelta)

výše uvedená jména jsou jen malým zástupným vzorkem amerických osobností, jejichž úspěchy (finanční ajiné) dokazují, že Carnegieho tajemství vživotě dovede toho, kdo je chápe aužívá, velmi daleko.

KOMENTÁŘ

Jak uvádí Napoleon Hill, předchozí seznam je pouze

vzorkem zvíce než pěti set multimilionářů amimořádně

úspěšných jedinců, se kterými mluvil předtím, než napsal

Myšlením kbohatství. Není vněm zahrnut stejně ohromující

seznam lidí, snimiž se Hill setkal po vydání knihy, ani jména

těch, kteří sice neměli příležitost poznat ho osobně, ale při

čítají své úspěchy obsahu jeho knihy.

Napoleon Hill aMyšlením kbohatství prý vytvořili více

multimilionářů než kdokoli jiný vhistorii. Stejně tak lze říct,

že Napoleon Hill inspiroval více motivačních řečníků než

kdokoli jiný.

Je téměř nemožné najít motivačního řečníka, jenž by nečer

pal zdíla Napoleona Hilla. Jeho vliv lze pozorovat vpracích

jeho raných vrstevníků, jimiž jsou Dale Carnegie aNorman

Vincent Peele. Úspěšní autoři ařečníci, jako W. Clement

Stone, Og Mandino nebo Earl Nightingale, později přímo spo

lupracovali buď sNapoleonem Hillem nebo sNadací Napo

leona Hilla. Ozvěny jeho principů lze najít iutak rozličných

autorů, jako jsou Wally „Famous“ Amos, Mary Kay Ashová,

Ken Blanchard, Adelaide Bryová, uautorů Slepičí polévky

pro duši Jacka Canfielda aMarka Victora Hansena, Debbie

Fieldsové, Shakti Gawainové, Johna Graye, Susan Jeffersové,

Bruce Jennera, Charlieho „Tremendouse“ Jonese, Tommyho

Lasordy, Arta Linklettera, Joan Lundenové, Dr.Maxwella

18

Waltze, Jamese Redfielda, Dr.Bernieho Siegela, Joseho Silvy,

Briana Traceyho, Lillian Vernonové aDennise Waitleyho.

Autor Sedmi návyků vůdčích osobností, Steven Covey, často

mluvil ovlivu Napoleona Hilla. Zřejmě nejúspěšnější moti

vační spisovatel ařečník počátku 21. století, Anthony Rob

bins, přiznal, že Napoleon Hill je jeho hrdinou.

neznám nikoho, kdo by se rozhodl využít Carnegieho tajemství anedosáhl pozoruhodného úspěchu. na druhou stranu také neznám nikoho, kdo by vynikl či nějak významně zbohatl, aniž by toto tajemství vlastnil. Ztěchto dvou faktů vyvozuji, že pro sebeurčení je tajemství důležitější než cokoliv, co získáváme ztoho, co se běžně nazývá „vzděláním“.

pokud jste na ně připraveni, tajemství na vás během četby vyskočí zněkteré stránky aodhodlaně se před vás postaví. až se objeví, poznáte to. ať obdržíte jeho znamení vprvní nebo vposlední kapitole, na chvíli se vten okamžik zastavte avšimněte si, kdy akde se to odehrálo – budete si ten moment chtít zapamatovat, jelikož označí nejdůležitější zlomový bod vašeho života.

během četby také pamatujte na to, že tato kniha zachází sfakty, ne sfikcí. Jejím účelem je předat důležitou všeobecnou pravdu, skrze niž se můžete, pokud jste připraveni, dozvědět, co dělat ajak. obdržíte také potřebný podnět pro to, abyste začali.

Mohl bych vám závěrem této přípravné části nabídnout stručný návrh, sjehož pomocí byste mohli lépe najít Carnegieho tajemství? Základ je tento – úspěch aveškeré přinesené bohatství mají počátek vnápadu. pokud jste na tajemství připraveni, už máte

jeho polovinu. Jeho druhou polovinu tedy poznáte přesně ve

chvíli, kdy vám probleskne hlavou.

KOMENTÁŘ

Na rozdíl od mnoha jiných dostupných knih opodnikání

amotivaci není záměrem Myšlením kbohatství, aby čtenář

přeskakoval od kapitoly ke kapitole, bral si pojem odtud

anápad odjinud, atak vyřešil problém, který vsoučasnosti

19

má. Kniha je napsána jako pečlivě sestavený celek určený kčetbě vcelku, od začátku do konce. Pojmy zjedné kapitoly se vrací vkapitolách dalších – jejich celkový význam apochopení závisí na tom, že čtenář už má znalosti zkapitol předchozích. Kapitoly jsou navrženy tak, aby jedna stála na druhé, aby každé slovo bylo přečteno, každý nápad zvážen akaždý pojem pochopen apřijat.

Myšlením kbohatství je často nazýváno první filozofií osobních úspěchů; afilozofie je víc než sbírka řešení podnikatelských problémů. Filozofie je systémem principů, jenž vede naše myšlenky ajednání akterý nám poskytuje morální kodex asystém hodnot. Kniha nezmění pouze to, co si myslíte, ale změní doslova to, jak přemýšlíte.

Během přípravy tohoto nového aaktualizovaného vydání byl zvážen každý aspekt obsahu Myšlením kbohatství zhlediska jeho relevance vnynějších podmínkách podnikání. Vpřípadech, kdy by obsah mohl být zastaralý či staromódní vporovnání se současnými postupy, byl původní text aktua - lizován nebo rozšířen onové arelevantní informace.

Poznávacím znakem původního vydání Myšlením kbohatství je to, jak Napoleon Hill vkaždé kapitole cituje příklady ze skutečného života založené na jeho vlastních zkušenostech snejúspěšnějšími multimilionáři Spojených států, kteří se sami vypracovali. Vtomto vydání zůstal jeden každý Hillův příběh aeditoři dodali příklady ze současnosti anovodobé paralely, jež jasně ukazují, že Hillovy principy jsou stále aktuální apořád vedou úspěšné osobnosti.

Na místech, onichž editoři usoudili, že by čtenáře mohla zaujmout, jsme ksoučasným příkladům přidali poznámky na okraj – ty poskytují relevantní informace osoučasném vývoji. Také jsme na vhodných místech doporučili knihy adalší ma

teriály, jimiž lze doplnit různé aspekty filozofie Napoleona

Hilla.

Editoři stextem ztechnického hlediska zacházeli jako

stextem žijícího autora. Když jsme narazili na části textu,

jež by současní normotvůrci spisovného jazyka označili za

20

neodsazené, zastaralou interpunkci nebo jiné formální problémy, upravovali jsme text podle současného úzu.

Čtenáři, kteří znají dřívější vydání, si všimnou, že vtomto vydání jsme změnili čísla kapitol. Myšlením kbohatství původně začínalo nečíslovanou kapitolou „Slovo autora“. Vtomto vydání se tento text objevuje jako kapitola 1 aje přejmenován na „Tajemství úspěchu“. Následující kapitoly jsou postupně přečíslovány ajdou za sebou vpůvodním pořadí. Kapitola spůvodním názvem „Záhada pohlavní přeměny“ byla přejmenována na „Sexualita – charisma akreativita“ – její text byl přebudován aokomentován tak, aby odrážel roli žen vsoučasné společnosti.

Veškeré komentáře editorů jsou jasně odlišeny od původního textu jiným písmem aprovedením.

„Jak chudoba, tak bohatství

se rodí zmyšlení.“

23

Kapitola 2

myšleNKy jsou věci

Muž, který se „promyslel“ až kpartnerství

sthomasem a.edisonem

opravdu, „myšlenky jsou věci“, ato věci mocné, když jsou smíchány skonkrétním účelem, vytrvalostí avášnivou touhou po jejich přeměně vbohatství či jiné hmotné statky.

edwin C. barnes už před lety zjistil pravdivost tvrzení, že opravdu lze dojít myšlením kbohatství . Jeho objev nevznikl okamžitě. Zjevoval se mu kousek po kousku azačal vášnivou touhou stát se obchodním partnerem velkého thomase edisona.

Jedním zhlavních rysů barnesovy touhy bylo to, jak byla konkrétní. Chtěl pracovat s edisonem, ne pro něj. Dobře sledujte to, jak svou touhu zrealizoval, alépe pochopíte principy vedoucí kbohatství.

když mu tato touha (nebo myšlenka) poprvé vytanula na mysli, nebyl vpozici, aby se jí řídil – stály mu totiž vcestě dva problémy. neznal pana edisona aneměl dost peněz na to, aby dojel vlakem do West orange vnew Jersey, kde se nacházela slavná edisonova laboratoř.

takové problémy by odradily většinu lidí od snahy jakkoli tuto touhu uskutečnit. ale tohle nebyla žádná obyčejná touha!

vyNálezce atuláK

edwin C. barnes se vlaboratoři pana edisona představil ana

hlásil, že se přišel stát obchodním partnerem tohoto vynálezce.

když po mnoha letech pan edison mluvil ojejich prvním se

tkání, popsal barnese takto:

24

stál tam přede mnou avypadal jako obyčejný tulák, ale

svým výrazem tak nějak vytvářel dojem, že je odhodlán do

stat to, pro co si přišel. po letech zkušeností slidmi jsem zjis

til, že když někdo po něčem opravdu touží tak moc, až je

ochoten vsadit všechno, co má, na jeden jediný vrh kost

kami, jeho výhra je jistá. Dal jsem mu příležitost, protože

jsem viděl, že byl rozhodnutý stát ačekat, dokud neuspěje.

vzhledem ktomu, co následovalo, jsem se tehdy nezmýlil.

práci vedisonově kanceláři mladíkovi rozhodně nezajistil vzhled – ten byl protiargumentem – to jeho myšlenky byly trumfem.

barnes se nestal edisonovým partnerem během prvního pohovoru. Získal příležitost pracovat vedisonových kancelářích, ato za velmi nepatrnou mzdu.

Uběhly měsíce. Žádná událost nepřiblížila cíl, který si barnes stanovil za konkrétní hlavní účel svého jednání. nicméně vbarnesově mysli se dělo cosi důležitého – neustále zesiloval svou touhu stát se edisonovým obchodním partnerem.

psychologové správně říkají: „když jsme na něco skutečně připraveni, přijde to.“ barnes byl připraven na obchodní spolupráci sedisonem abyl odhodlán zůstat připraven, dokud nedostane to, oco usiloval.

neřekl si: „Co naplat? asi změním názor azkusím dostat místo prodavače.“ Řekl si místo toho: „přišel jsem sem, abych začal podnikat sedisonem, ato splním, ikdybych měl čekat až do konce života.“ Myslel to vážně. Jak by se lišily lidské příběhy, kdyby si lidé vytvořili konkrétní účel jednání atoho se drželi, dokud by se zněj nestala všepohlcující posedlost.

tehdy to možná mladý barnes nevěděl, ale jeho buldočí odhodlanost avytrvalost vjediné touze měla zdolat všechny kon

kurenty apřinést mu kýženou příležitost.

když se objevila, přišla vjiné podobě aodjinud, než by barnes

čekal. tak se projevuje lstivost příležitostí. Mají ten prohnaný

zvyk přicházet zadním vchodem ačasto jsou přestrojeny za

smůlu nebo dílčí porážku. Možná právě proto lidé nedovedou

svou příležitost poznat.

25

pan edison vté době vyrobil nový přístroj, tehdy známý jako edisonův diktafon. prodavači stroje zněj nebyli nadšení. nevěřili, že ho lze prodávat bez velkých potíží. barnes si všiml příležitosti. vkradla se kněmu tiše, skryta vpodivném přístroji, který zaujal pouze svého vynálezce abarnese.

barnes věděl, že dovede prodat edisonův diktafon, ato také edisonovi řekl. edison se rozhodl dát mu šanci abarnes opravdu diktafon prodával. Dokonce tak úspěšně, až mu edison dal smlouvu kdistribuci aprodeji po celé zemi. Ztohoto obchodního partnerství barnes zbohatl peněžně, ale podařilo se mu něco nesrovnatelně důležitějšího. Dokázal, že skutečně lze dojít myšlením kbohatství .

nelze zjistit, na kolik skutečných peněz by barnes vyčíslil svou původní touhu. Možná mu přinesla dva nebo tři miliony dolarů (tři miliony dolarů na počátku 20. století by zhlediska kupní síly znamenaly přes padesát milionů dolarů na začátku 21. století), ale tento obnos je nepodstatný, když jej srovnáte světším bonusem, který získal – vědomí, že neurčitý myšlenkový podnět lze přeměnit vhmotnou odměnu využitím známých principů.

barnes se doslova „promyslel“ ke spolupráci svelkým edisonem! Začínal od nuly, věděl pouze, co chce, abyl odhodlán se toho držet, dokud neuspěje.

metR oD zlata

Jednou znejobvyklejších příčin selhání je návyk skončit pod vlivem dílčí porážky. každému se to jednou stane.

během časů zlaté horečky se jí nakazil strýc mého přítele r.U.Darbyho ašel na západ do Colorada, aby si vytěžil bohat

ství. nikdy se však předtím nedoslechl, že zmyšlenek lidí vzešlo

více zlata, než kdy kdo vytěžil ze země. prostě si vytyčil plochu

adal se do práce krumpáčem alopatou.

po týdnech dřiny se mu dostalo odměny – skutečně objevil onu

lesklou rudu. potřeboval ji však vyhrabat pomocí strojů, takže

potichu svůj důl zakryl avrátil se domů, do Williamsburgu ve

26

státě Maryland. osvém nálezu řekl rodině aněkolika sousedům. společně se složili na potřebné stroje anechali je převézt na lodích. r.U.Darby se rozhodl přidat ke svému strýci aspolečně se vrátili kpracím na dole.

vytěžili první vagon zlata aposlali ho lodí ktaviči. výnosy ukázaly, že narazili na jeden znejbohatších dolů vColoradu. pár dalších vagonů zlata by pokrylo jejich dluhy apak měl následovat hlavní úlovek – zisky.

vrtačky klesaly, naděje Darbyho ajeho strýce stoupaly, ale vtom se něco stalo. Zlatonosná žíla zmizela! Dostali se do trezoru, ale peníze už tam nebyly. vrtali dále se zoufalou snahou narazit znovu na žílu, ale bezvýsledně.

nakonec se rozhodli odejít.

prodali své stroje za pár stovek dolarů jednomu vetešníkovi anasedli na vlak domů. vetešník nechal zavolat báňského inženýra, aby si důl prohlédl apár věcí propočítal. Inženýr byl toho názoru, že projekt původních majitelů selhal kvůli neznalosti „zlomových linií“. Žíla se podle jeho výpočtů měla nacházet jen metr pod místem, na kterém Darbyovi přestali vrtat. apřesně tam byla!

vetešník vydělal miliony dolarů ve zlatě, protože byl dost chytrý na to, aby vyhledal odbornou pomoc předtím, než by to vzdal.

Dlouho poté si pan Darby mnohonásobně vynahradil tehdejší ztráty – zjistil totiž, že touhu lze přeměnit ve zlato. objevil to během své nové práce pojišťováka.

Darby nikdy nezapomněl, jak ztratil ohromné jmění, jelikož se vzdal metr od zlata – ztéto zkušenosti těžil ve svém novém oboru. prostě si řekl: „vzdal jsem to metr od zlata, ale nikdy se

nevzdám, když lidé budou odmítat má pojištění.“

Darby se stal jedním zmála lidí, kteří si prodáváním životního

pojištění ročně vydělají přes milion dolarů. připsal svou vytrva

lost poučení ztoho, jak rychle se nechal odradit utěžby zlata.

vživotech všech lidí následuje úspěch až po mnoha dílčích

porážkách, možná dokonce naprostých selháních. když nás pře

může poraženectví, je nejlehčím anejlogičtějším krokem vzdát

se, což právě dělá většina lidí.

27

přes pět set nejúspěšnějších lidí, které tato země kdy poznala,

mi řeklo, že jejich největší úspěchy se odehrály jen krůček poté,

co je přemohl pocit porážky. selhání je vychytralý šejdíř se

smyslem pro ironii. velmi rádo vám podrazí nohy právě tehdy,

když je úspěch téměř na dosah.

KOMENTÁŘ

Heslo Napoleona Hilla („Každé selhání přináší semínko stejně

velkého úspěchu“) inspirovalo podnikatele amotivačního řeč

níka Waynea Allyna Roota knapsání knihy The Joy of Failure

(„Radost zprohry“), která vyšla na konci 90. let. Kniha nevy

práví jen to, jak Wayne užíval svých selhání jako schodů

kúspěchu, ale také líčí příběhy ostatních úspěšných lidí, jimiž

ukazuje, jak se bohatí aúspěšní lidé vypraco vali pouze tím, že

se poučili zvlastních selhání. Například ohromně úspěšný ře

ditel konglomerátu General Electric, Jack Welch, na začátku

kariéry dramaticky selhal – továrna na plasty, za kterou od

povídal, vybuchnula. Miliardáři Charlesi Schwabovi se neda

řilo ve škole ani na univerzitě, dvakrát propadl ze základů

angličtiny kvůli poruše učení apozději hned několikrát selhal

na burze Wall Street, než dostal nápad, díky němuž opravdu

zbohatl. Sylvester Stallone, Bruce Willis, Oprah Winfrey, Bill

Clinton, Steven Jobs, Donald Trump adalší stejně známí

úspěšní lidé museli nejdřív selhat, aby se poučili anakonec

uspěli. Jeden každý selhal, ale nikdo znich se nevzdal.

Charles F. kettering, který nechal patentovat přes dvě stě vyná

lezů, včetně zapalování uautomobilů, zapalovací svíčky, freonů

do klimatizace aautomatické převodovky, řekl: „každý člověk od šesti let až do konce vysoké školy musí podstoupit tři nebo čtyři zkoušky ročně. pokud jednou selže, vyhodí ho. Jenže vynálezce téměř neustále selhává. pokusí se azmýlí se tak tisíckrát. když jednou uspěje, přijmou ho. Jsou to dva přímé protiklady. Často se říká, že naším největším úkolem je naučit nově přijaté zaměstnance, jak inteligentně selhávat. Musíme je učit zkoušet azkoušet aselhávat, dokud se nenaučí, jak na to. selhání jsou jen pokusy.“

28

leKce ve vytRvalosti za paDesát ceNtů

nedlouho po své maturitě na „škole života“ se stal pan Darby svědkem toho, jak ne nemusí vždycky znamenat ne.

Jednoho odpoledne pomáhal svému strýci mlít pšenici vjednom starém mlýně. Jeho strýc vedl velikou farmu, kde žilo několik zemědělských pachtýřů. najednou se tiše otevřely dveře, vstoupila malá holčička, dcera jednoho znájemníků, apostavila se vedle dveří.

strýc vzhlédl, spatřil ji avyštěkl: „Co chceš?“

holčička tiše odpověděla: „Moje máma chce padesát centů.“

„nic jí nedám,“ odvětil strýc. „tak mazej domů.“ ale ona se nepohnula.

strýc pokračoval vpráci anevšiml si, že zůstala. když znovu vzhlédl auviděl, jak tam stále stojí, řekl: „Řekl jsem ti, abys mazala domů! tak jdi, než si na tebe vezmu tyč.“

holčička neustoupila.

strýc odložil pytel obilí, který měl vúmyslu vyprázdnit do násypky, avyrazil kní.

Darby zadržel dech – věděl, že jeho strýc se snadno rozzuří.

když strýc došel až kmístu, kde holčička stála, rychle udělala krok kněmu, vzhlédla mu do očí avší silou zakřičela: „Moje máma musí dostat těch padesát centů!“

strýc se zastavil, chvíli na ni koukal, pak sáhl do kapsy, vytáhl půldolar adal jí ho.

holčička si minci vzala apomalu couvala ke dveřím, aniž by právě poraženého spustila zočí. Jakmile odešla, strýc si sedl na krabici apřes deset minut koukal ven zokna. ohromeně přemý

šlel ovýprasku, který zrovna dostal.

pan Darby také přemýšlel. Za celý jeho život to bylo poprvé,

co viděl, jak si dítě cíleně podmanilo dospělého. Jak to udělala?

proč jeho strýc přestal zuřit astal se poslušným jako jehňátko?

Jakou podivnou silou se holčička stala paní situace? podobné

otázky proletěly Darbyho hlavou, ale odpovědi dostal až časem,

když tento příběh vyprávěl mně.

Zvláštní náhodou mi otom vyprávěl vtomtéž mlýně – právě

tam, kde jeho strýc dostal onen výprask.

29

když jsme tak stáli vtom zatuchlém starém mlýně, pan Darby

mi příběh převyprávěl azakončil ho otázkou: „Jak tomu rozu

míš? Jakou podivnou silou ta holčička tak vypráskala mého

strýce?“

odpověď na jeho otázku se skrývá vprincipech, jež popisuje

tato kniha. odpověď je kompletní acelistvá, dost detailní na to,

abyste pochopili avyužili tutéž moc, na kterou náhodou narazila

ona malá holčička.

buďte ve střehu adozvíte se přesně, jaká síla dítě zachránila.

Možná ji zahlédnete vtéto kapitole, možná vám probleskne hla

vou vněkteré zdalších kapitol. pokud zůstanete pozorní, na ně

jakém místě najdete podnět, díky němuž ožijí vaše schopnosti

vnímání akterý vám dá do rukou vládu nad toutéž nepřekona

telnou silou. Možná se vám zjeví jako jeden nápad, možná jako

celý plán či účel jednání. Možná vás přiměje návratit se ke zku

šenostem zminulosti, kvašim selháním či prohrám. Možná ale

přitom vyjeví nějaké poučení, sjehož pomocí získáte zpátky vše,

oco jste přišli prohrou.

když jsem panu Darbymu vysvětlil, jakou sílu tehdy ta hol

čička využila, zapřemýšlel nad svou třicetiletou kariérou pojiš

ťováka azjistil přitom, že jeho vlastní úspěch byl nemalou mírou

způsoben poučením, které od oné holčičky získal.

pan Darby poznamenal: „vždycky, když se mě potenciální zá

kazník snažil vypoklonkovat, objevil se přede mnou ten starý

mlýn adítě svelkýma očima, vnichž se zračil vzdor, ařekl jsem

si: ,Musíš to prodat.‘ většinu svých obchodů jsem uzavřel až

poté, co mě nejprve odmítli.“

také si vzpomněl na svou chybu, když se vzdal metr od zlata.

„ale,“ řekl, „ta zkušenost byla štěstí vneštěstí. naučila mě pokračovat dál adál, ať je to jakkoli těžké – ato jsem potřeboval vědět, než jsem mohl včemkoli uspět.“

Zkušenosti pana Darbyho byly běžné adostatečně jasné, ale

skrývala se vnich odpověď na otázku jeho osudu. ve skutečnosti pro něj byly stejně důležité jako život sám. Ztěchto dvou zkušeností pak mohl těžit, protože onich přemýšlel analezl vnich poučení.

30

Jenže co když nevnímáme události ve svých životech jako zku

šenosti stak hlubokým významem? Co smladým člověkem,

který ještě nemůže rozebírat ani malá selhání? kde ajak se naučí

tomu umění, jak přeměnit prohry vcestu kpříležitostem?

přesně proto byla napsána tato kniha – aby odpověděla na ta

kové otázky.

pro to, abych předal svou odpověď, jsem vytvořil třináct prin

cipů. Fungují buď zvlášť, nebo společně jako katalyzátory. kon

krétní odpověď, kterou hledáte právě vy , vám už možná tane na

mysli. Četba těchto principů možná urychlí její náhlý příchod

vpodobě nápadu, plánu či účelu.

Jeden pořádný nápad stačí kdosažení úspěchu. následujících

třináct principů obsahuje nejlepší anejpraktičtější způsoby apro

středky pro tvoření nápadů.

oRieNtace Na úspěch

než pokročíme vpopisu těchto principů, měli byste vědět toto

– až bohatství přijde, přijde tak rychle avtakovém množství, až

si budete říkat, kde se schovávalo během všech těch hubených

let.

Je to ohromující tvrzení, obzvlášť když zvážíte běžný názor,

že bohatství získá jen ten, kdo pracuje dlouho atvrdě.

když půjdete myšlením kbohatství , všimnete si, jak bohatství

jde ruku vruce sjakýmsi stavem mysli, konkrétním účelem, ale

téměř bez námahy. nyní byste se měli dozvědět, jak získat stav mysli, jenž přinese bohatství. Já sám strávil pětadvacet let hledáním odpovědi na tuto otázku, protože jsem také chtěl vědět „jak bohatí lidé zbohatli“.

Zjistíte, že jakmile ovládnete principy této filozofie azačnete

je využívat, vaše finanční postavení se hned začne zlepšovat. vše, čeho se dotknete, se začne měnit vaktiva kvašemu prospěchu. Že je to nemožné? ale vůbec ne!

Jednou znejvětších slabin, jíž trpí průměrný člověk, je příliš

časté užívání slova nemožné . všichni známe pravidla, která ne

31

budou fungovat. všichni známe věci, jež nelze uskutečnit, ale tato kniha byla napsána pro ty, kteří hledají pravidla úspěchu ostatních ajsou ochotni na tato pravidla vsadit vše.

Úspěch nachází lidi sorientací na úspěch.

selhání nachází ty, kteří se sami utápějí vorientaci na neúspěch.

Cílem této knihy je vám pomoci, abyste se naučili odvést svou mysl zorientace na neúspěch korientaci na úspěch.

Další slabinou většiny lidí je návyk všechny avšechno poměřovat svými vlastními dojmy anázory. někteří čtenáři budou těžko věřit, že lze dojít myšlením kbohatství , protože jejich myšlenkové návyky jsou ponořeny vchudobě, trápení, selhání aporážkách.

podobný druh přemýšlení mi připomněl příběh muže zČíny, jenž přišel studovat na chicagskou univerzitu. Jednou se stímto mladíkem setkal prezident harper apár minut si povídali. prezident se ho zeptal, co mu přišlo jako nejnápadnější rys amerického národa.

„no,“ odvětil student, „všichni máte zvláštní tvar očí.“

všechno je věcí perspektivy anávyku.

Což také platí pro váš názor na to, čeho někdo může dosáhnout. pokud jste si navykli vidět svět pouze ze své perspektivy, možná uděláte běžnou chybu – uvěříte, že vaše omezení jsou vlastně omezení obecně platná.

„NemožNý“ motoR FoRD v-8

když henry Ford dospěl krozhodnutí vyrobit slavný motor v-8, rozhodl se postavit motor se všemi osmi válci vloženými do jednoho bloku. Zaúkoloval své inženýry, aby vyrobili návrh takového motoru. návrh byl vypracován, ale inženýři se do jednoho shodli, že je prostě nemožné vložit osmiválcový motor do jednoho bloku.

Ford řekl: „stejně ho vyrobte.“

„ale,“ odpověděli mu, „to je nemožné!“

„pokračujte,“ přikázal Ford, „a pracujte, dokud se vám to ne

povede, ať to trvá jakkoli dlouho.“