načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Muzikoterapie a specifické poruchy učení - Marie Beníčková

Muzikoterapie a specifické poruchy učení

Elektronická kniha: Muzikoterapie a specifické poruchy učení
Autor: Marie Beníčková

Jak v praxi pracovat s klienty se specifickými poruchami učení? Muzikoterapie se ukazuje jako velmi slibná metoda, jejíž účinnost je potvrzena dlouhodobým výzkumem. Přední česká ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  237
+
-
7,9
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 155
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace, noty, faksim.
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Výchova a vzdělávání zvláštních skupin osob
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3520-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Jak v praxi pracovat s klienty se specifickými poruchami učení? Muzikoterapie se ukazuje jako velmi slibná metoda, jejíž účinnost je potvrzena dlouhodobým výzkumem. Přední česká muzikoterapeutka přináší metodiku zlepšující život mnoha dětem, které mají problémy se školní úspěšností. Součástí knihy je zpěvník s doprovody.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Marie Beníčková - další tituly autora:
Muzikoterapie a edukace Muzikoterapie a edukace
 (e-book)
Muzikoterapie a edukace Muzikoterapie a edukace
 
K elektronické knize "Muzikoterapie a specifické poruchy učení" doporučujeme také:
 (e-book)
Dramaterapie -- 4., aktualizované a rozšířené vydání Dramaterapie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Mgr. Marie Beníčková, Ph.D.

MUZIKOTERAPIE A SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 4326. publikaci

Recenzovali:

PaedDr. Marie Grundová – muzikoterapie

doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc. – speciální pedagogika

prof. PaedDr. Luděk Zenkl, CSc. – muzikologie

Ilustrace Tomáš Beníček

Odpovědná redaktorka Mgr. Iva Krejčová, Ph.D.

Sazba a zlom Antonín Plicka

Zpracování obálky Antonín Plicka

Počet stran 160

Vydání 1., 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Photo © fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-3520-7

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce

nakladatelství Grada Publishing, a.s.


obsah / 5

OBSAH

VĚNOVÁNÍ ....................................................................................................................... 7

PODĚKOVÁNÍ .................................................................................................................. 8

O AUTORCE ..................................................................................................................... 9

ÚVOD .............................................................................................................................. 11

PŘEDMLUVA .................................................................................................................. 13

1. MUZIKOTERAPIE A SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ ................................. 15

1.1 Muzikoterapie ........................................................................................................... 15

1.1.1 Muzikoterapeutický proces ................................................................................. 16

1.1.2 Netradiční muzikoterapeutické hudební nástroje ................................................ 17

1.2 Specifi cké poruchy učení ........................................................................................... 20

1.2.1 Náprava a reedukace SPU ................................................................................ 22

1.2.2 SPU a poruchy chování .................................................................................... 23

2. METODIKA MUZIKOTERAPEUTICKÉ INTERVENCE U KLIENTŮ

SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ ...................................................... 25

2.1 Terminologické vymezení metodiky .......................................................................... 25

2.1.1 Muzikoterapeutický proces a jeho fáze ................................................................ 25

2.1.2 Muzikoterapeutická intervence – cíle a roviny .................................................... 30

2.2 Model muzikoterapeutické intervence u klientů se specifi ckými poruchami učení ..... 33

2.2.1 Muzikoterapeutický submodel 13P u klientů se specifi ckými poruchami učení ...... 33

2.2.2 Muzikoterapeutický submodel 2U u klientů se specifi ckými poruchami učení ........ 44

2.2.3 Muzikoterapeutický submodel 9I u klientů se specifi ckými poruchami učení ......... 47

2.3 Inspirační zdroje metodiky a možnosti vzdělávání ..................................................... 51

2.3.1 Výzkum – problémy sluchové percepce z pohledu muzikoterapie ........................... 51

2.3.2 Hudba těla – česká muzikoterapeutická metodika ............................................... 58

2.3.3 Možnosti vzdělávání – Akademie Alternativa .................................................... 59

3. SLEDOVANÉ OBLASTI A MUZIKOTERAPEUTICKÁ CVIČENÍ .................. 67

3.1 Motorika ................................................................................................................... 67

3.1.1 Muzikoterapeutická cvičení podporující rozvoj motoriky ..................................... 68

3.2 Vnímání tělového schématu ...................................................................................... 91

3.2.1 Muzikoterapeutická cvičení podporující rozvoj vnímání tělového schématu .......... 92

3.3 Percepce .................................................................................................................... 96

3.3.1 Muzikoterapeutická cvičení podporující rozvoj percepce .................................... 100 / muzikoterapie a specifické poruchy učení 3.4 Komunikační schopnosti a dovednosti .................................................................... 115

3.4.1 Muzikoterapeutická cvičení podporující rozvoj komunikačních schopností

a dovedností ................................................................................................... 121

3.5 Lateralita a spolupráce mozkových hemisfér ............................................................ 124

3.5.1 Muzikoterapeutická cvičení podporující rozvoj laterality a spolupráce

mozkových hemisfér ........................................................................................ 125

3.6 Pravolevá, prostorová a časová orientace .................................................................. 127

3.6.1 Muzikoterapeutická cvičení podporující rozvoj pravolevé, prostorové

a časové orientace  ........................................................................................... 128

3.7 Tělesné a duševní vlastnosti a chování dítěte ............................................................ 132

3.7.1 Muzikoterapeutická cvičení podporující rozvoj tělesných a duševních

vlastností a chování dítěte ............................................................................... 135

PŘÍLOHY  PÍSNĚ S INSTRUMENTÁLNÍMI DOPROVODY ................................ 137

Příloha 1: Brejlovec – píseň s instrumentálním doprovodem .............................................. 138

Příloha 2: Motýlek – píseň s instrumentálním doprovodem ............................................... 140

Příloha 3: Kohoutek – píseň s instrumentálním doprovodem ............................................ 142

Příloha 4: Tygřík – píseň s instrumentálním doprovodem .................................................. 146

Příloha 5: Velbloud – píseň s instrumentálním doprovodem .............................................. 147

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 151

LITERATURA ............................................................................................................... 153


věnování / 7

VĚNOVÁNÍ

Tuto knihu věnuji svému manželovi Tomášovi Beníčkovi, mým rodičům Marii

a Jaroslavovi Černých.


8 / muzikoterapie a specifické poruchy učení

PODĚKOVÁNÍ

Mé poděkování patří všem, kteří mně pomohli na cestě k hudbě, muzikoterapii

i pedagogice. Zvláštní dík náleží doc. PhDr. Bedřichu Crhovi, CSc., který mě provázel

doktorským studiem na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, PaedDr. Ale-

ně Tiché, Ph.D. za předání cenných rad a zkušeností v oblasti didaktiky hudební výchovy,

PhDr. Marii Farkové za obětavou pomoc a dodání sil při realizaci praktické části výzkumu

sluchové percepce a  muzikoterapeutovi Josefu Krčkovi za odhalení tajemství antropo

zofi cké muzikoterapie. Poděkování patří mému manželovi, mým rodičům, kolegům,

studentům a v neposlední řadě dětem, které se staly mými žáky a klienty. Děkuji všem

recenzentům za cenné rady, kterými přispěli k vydání této knihy. Vzpomínka a poděková

ní patří vám, kteří jste mě inspirovali, podporovali, přispěli radou i kritikou. Poděkování

patří přátelům, kteří stojí při mně, ale i nepřátelům, kteří mě podněcují jít dál, učí mě

být pevnou sama v sobě a „neusnout na vavřínech.“


o autorce / 9

O AUTORCE

Mgr. Marie Beníčková, Ph.D., vystudovala obor český

jazyk a literatura – hudební výchova na Pedagogické fakultě UK

v  Praze. V  roce 2006 získala doktorát na Pedagogické fakultě

MU v  Brně v  oblasti zaměřené na muzikoterapii a  specifi cké

poruchy učení. V současné době pracuje jako odborná asistent

ka na Pedagogické fakultě UP v Olomouci, ředitelka Základní

umělecké školy v Moravském Berouně, vede semináře pro od

bornou i  laickou veřejnost, je předsedkyní Moravské asociace

uměleckých terapií MAUT, zakladatelkou a  hlavní lektorkou

školy Akademie Alternativa, která připravuje do praxe erudované

odborníky v oblasti uměleckých terapií.



úvod / 11

ÚVOD

Problematika muzikoterapie a stejně tak i specifi ckých poruch učení je jedním

z aktuálních témat současnosti a zejména speciální pedagogiky. Vyžaduje propojení poznatků teoretických i praktických z několika vědních oborů: speciální pedagogiky muzikologie, psychologie, psychoterapie, hudební psychologie, lingvistiky a dalších.

Cílem této knihy není podrobný popis problematiky muzikoterapie a specifi ckých poruch učení a soupis nejnovějších poznatků dané oblasti, ale na podkladě teoretických znalostí a  praktických zkušeností nabídnout terapeutům, pedagogům, lékařům, psychologům, pracovníkům pedagogicko-psychologických poraden a dalším odborníkům a zájemcům z řad studentů inspiraci v podobě Metodiky muzikoterapeutické intervence u klientů se specifi ckými poruchami učení, která je v knize propojena s teoretickými poznatky dané oblasti, ukázkami z praxe i souborem muzikoterapeutických cvičení. Práce se neopírá pouze o teorii naší i zahraniční literatury, ale o dlouhodobou terapeutickou, pedagogickou, výzkumnou a metodologickou činnost.

První část knihy Muzikoterapie a specifi cké poruchy učení vás seznámí se základním terminologickým vymezením obou oborů. Kapitola se věnuje muzikoterapeutickému procesu, netradičním hudebním nástrojům užívaným v muzikoterapii, terminologickým otázkám specifi ckých poruch učení.

Druhá kapitola s názvem Metodika muzikoterapeutické intervence u klientů se specifi ckými poruchami učení popisuje metodiku jako teoreticko-praktické schéma vymezující strukturu a vztahy muzikoterapeutického procesu u cílové skupiny klientů, u nichž byly diagnostikovány specifi cké poruchy učení. Metodika terminologicky vychází z  pojmů muzikoterapeutický proces a jeho fáze, muzikoterapeutický plán, muzikoterapeutická strategie, interakční vztah, sledované oblasti a suboblasti u klientů se specifi ckými poruchami učení, terapeutický vztah, cíle a roviny muzikoterapeutické intervence atd. Seznámíte se s Muzikoterapeutickým modelem u klientů se specifi ckými poruchami učení a možnostmi jeho praktické aplikace. Kapitola je obohacena o přehledná metodická grafi cká znázornění, která vám efektivně pomohou v pochopení komplexně pojaté metodiky. Inspiračními zdroji Metodiky muzikoterapeutické intervence u  klientů se specifi ckými poruchami učení se stal výzkum sluchové percepce z pohledu muzikoterapie a Hudba těla – česká muzikoterapeutická metodika. Kapitola vám přiblíží školu Akademie Alternativa, která připravuje erudované terapeuty a kde se v současné době, jako v jediné škole v České republice, Metodika muzikoterapeutické intervence u klientů se specifi ckými poruchami učení vyučuje v  rámci vzdělávacích programů akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. S metodikou jsou studenti seznamováni v rámci vzdělávacích oborů muzikoterapie, arteterapie, dramaterapie a umělecké terapie.

Třetí kapitola s názvem Sledované oblasti – praktická cvičení se podrobně zaměřuje na sedm základních oblastí, ve kterých u klientů se specifi ckými poruchami učení v praxi zaznamenáváme největší potíže. Praktická cvičení, která jsou strukturována do určité

12 / muzikoterapie a specifické poruchy učení

schematické podoby, doplněna notovým zápisem, vymezena cíli, prostředky, postupem,

variacemi, kontraindikacemi i dalšími doporučeními, jsou doplněna teoretickým vstupem

vymezujícím charakteristiku sledovaných oblastí, příklady z muzikoterapeutické praxe,

kazuistikami klientů a konkrétními ukázkami výsledků terapeutické intervence. Součástí

cvičení je i diferenciální diagnostika, která přiblíží problematické oblasti při muzikote

rapeutické práci a nabízí řešení a postupy pro lepší a snazší dosažení cílů muzikoterapie.

V přílohách jsou uvedeny jednoduché instrumentální doprovody písní, které je možné

použít v muzikoterapii a mohou být inspiračním zdrojem např. i pro hodiny hudební

výchovy na základních školách.

Věřím, že kniha může být inspirací pro práci s dalšími cílovými skupinami, než jsou

klienti se specifi ckými poruchami učení, protože některé části metodiky se dají variovat

a  zobecnit. Z  praxe znám skutečnost, že některé souvislosti jsou pochopitelné až při

kontaktu s praxí. Nejinak tomu bude zřejmě i v některých částech této metodiky. Ale

pokud se vám povede do tajů metodiky proniknout, jsem přesvědčena, že vám ulehčí

muzikoterapeutickou práci stejně jako mně a mnoha terapeutům, kteří dnes již v praxi

dle této metodiky pracují. Přeji vám mnoho příjemných chvil při studiu tajemných zá

koutí muzikoterapeutického poslání, mnoho krásných chvil při muzikoterapeutické práci

a radosti z malých i větších úspěchů! Snad nebude troufalé mít přání, aby se tato kniha

stala vaším pomocníkem při náročné, avšak smysluplné a obětavé práci.

Autorka

předmluva / 13

PŘ EDMLU VA

Když jsem poprvé stála před katedrou a prolamovala začátky svého pedagogické

ho působení, netušila jsem, jaké otazníky mi samotná praxe přinese. Teoreticky jsem byla

z pedagogické fakulty připravena, ale praxe samotná předsunula situace, o kterých nám

nikdo nevyprávěl, nikdo nás na ně jako studenty oboru český jazyk, literatura, hudební

výchova a budoucí pedagogy nepřipravil. Když jsem se poprvé setkala s dětmi, které hůře

četly, v sešitech se po nich nedalo číst, skoro celou hodinu vyrušovaly, začala jsem se ptát,

co s tím. Z fakulty jsem věděla, že specifi cké poruchy učení a chování existují, několik

odstavců o symptomatologii, ale to bylo v té době vše. Stála jsem před úkolem, který

někteří kolegové řešili spontánně – dá se říci – dle svého dlouholetého pedagogického

umu, někteří – a to bylo horší – neřešili vůbec. Když jsem se ptala, jak s těmito dětmi

pracovat, dostávala jsem velmi vyhýbavé odpovědi. Základní umělecká škola, kde jsem

začínala učit, tyto problémy vůbec neřešila. Posléze jsem přišla na školu základní, coby

učitelka českého jazyka a literatury a hudební výchovy. Zde jsem se potkala s různými

přístupy k těmto dětem, ale sama jsem nevěděla, za který konec to mám vlastně vzít. Šla

jsem do literatury, ale v té době jí ještě mnoho nebylo. Účastnila jsem se seminářů pro

pedagogy, ale to bylo jen mávnutí proutkem a já potřebovala pořádnou smršť informací

a hlavně – praktických cvičení. Spojila jsem se s pracovníky pedagogicko-psychologické

poradny, kteří byli užaslí nad tím, že mě tato problematika opravdu zajímá. Dostala jsem

do ruky ukázku testových baterií, mohla se zúčastnit vyšetření dětí. Ale tím to znovu

končilo. Ale co s těmi dětmi mám dělat? Jak to všechno napravit, abych neudělala chybu?

Byla jsem bezradná. Stále více jsem si uvědomovala, že hudba a sluchová percepce jsou

nepopiratelně spojeny. V té době jsem se začala intenzivně zajímat o muzikoterapii. Na

vštěvovala jsem každý muzikoterapeutický kurz u nás (ono jich moc v té době nebylo),

vyjížděla se vzdělávat do zahraničí na semináře a stáže. Postupem času jsem zjistila, že

zrakové percepci je věnováno mnohem více poznatků než sluchové percepci. Tato proble

matika mi stále ležela v hlavě. Ze základní školy jsem odešla přednášet na pedagogickou

fakultu. Vysoká škola mi dala opět nové možnosti, zároveň jsem dojížděla pracovat jako

muzikoterapeutka k dětem s kombinovaným postižením a práce ve facilitačním týmu mi

poskytovala řadu nových podnětů a zároveň jsem se od svých kolegů mnohému naučila.

Kontakt s  praxí byl cenný. Postupně jsem zjistila, že sluchová percepce je důležitá jak

u problematiky specifi ckých poruch učení, tak u osob s jakýmkoli postižením. Sluchová

percepce je jednoduše jedním z odrazových můstků muzikoterapie. Další otázky i od

povědi mi dalo doktorské studium na pedagogické fakultě v Brně. Výzkum, který jsem

v rámci studia zpracovala, mi poskytl mnoho zajímavých zjištění a podnětů, setkání se

zajímavými lidmi a také s dětmi, které pomoc potřebovaly. Při studiu jsem se částečně

14 / muzikoterapie a specifické poruchy učení

vrátila do základního školství k dětem, abych měla přímý kontakt s praxí. Výsledky vý

zkumu mi daly další naději a touhu po hledání. Dnešní doba je na poznatky úplně jiná

než mé tehdejší pátrání takřka ve tmě. Problematika specifi ckých poruch učení je velmi

diskutovaným tématem a i ve školách je této problematice věnována patřičná pozornost.

Doba se změnila a mě to moc těší. Když přijíždím jako lektorka na semináře určené pro

pedagogy, jsem potěšena jejich opravdovým zájmem o vše nové. Takřka hltají každé nové

a hlavně praktické poznatky. Jsou to lidé, kteří chtějí učit nově a vnímat komplexně žáka,

který stojí před nimi. Právě učitelé, se kterými se setkávám, a také moji studenti na fakultě

i v Akademii Alternativa, mě dovedli k tomu, že jsem tuto knihu napsala. Problematika

muzikoterapie a  specifi ckých poruch učení je u  nás i  v  zahraničí komplexně tématem

neprozkoumaným a nabízí široké pole pro výzkumnou i publikační činnost. Díky svým

studentům a  posluchačům jsem tedy zasedla k  počítači a  začala psát publikaci, která

neaspiruje na suchou vědeckou učebnici, ale pokouší se zaujmout praktiky, kteří dnes

stojí ve stejné roli jako já kdysi. Jak dál, co s tím, jak konkrétně, co dělat, abych pomohla

a neublížila, kde jsou mé limity a možnosti, co vše musím o dané problematice vědět atd.

Na tyto a mnoho dalších otázek se snaží tato kniha odpovědět. Nechybí zde ani onen

obávaný vědecký a suchý jazyk, ale i ten k ucelenému přístupu patří. Pevně věřím, že se

mnoha termínů a schémat neleknete a za nimi v povzdálí uvidíte příběhy dětí, kterým

metodika dnes pomáhá. Konkrétní cvičení snad usnadní teoretický základ aplikovat do

praxe. K tomu vám přeji mnoho sil a odvahy. Máme výhodu, že žijeme v době, která již

mnoho poznatků o  daném tématu má a  zároveň má tato problematika zelenou. Jsem

moc ráda, že za těch „pár“ let se situace změnila. Mé začátky byly těžké, ale možná nebýt

jich, kdoví, jestli by mě to nutilo se samostatně nad otázkami zamýšlet a  hledat nová

řešení. V životě i v terapii platí, že vše špatné je pro něco dobré, vše těžké nás má něčemu

naučit, jen je problém, že v danou chvíli nevíme co a proč. Proto nám i některé životní

situace připadají těžké, náročné a možná i nespravedlivé – ale věřte mi, jen do chvíle,

kdy problém zvládneme, posuneme se v čase a při pohledu zpět teprve dekódujeme, proč

tomu tak bylo. Posíleni pak kráčíme životem dál k dalším radostem i starostem. Přeji vám,

milí čtenáři, aby kniha odpověděla na vaše otázky, nebo vás inspirovala k tomu, abyste

začali hledat – jako já kdysi.

Marie Beníčková – léto 2010

muzikoterapie a specifické poruchy učení / 15

1. MUZIKOTER APIE A SPECIFICKÉ

PORUCHY UČENÍ

„Bez hudby je člověk ve svém bytí nedokonalý,

ať už ji prožívá v umění nebo v přírodě.

Beethovenova symfonie,

osamělý večerní zpěv ptáků,

tentýž proud opojení z neznámého,

tentýž bezděčný cíl ve vesmíru,

pouze ten, kdo je prožívá,

bude účasten zjevení hudby.“

Walter Dahms

1.1 MUZIKOTER APIE

Muzikoterapie je léčebná metoda, která používá hudbu jako terapeutický pro

středek. „Muzikoterapie, arteterapie, dramaterapie, taneční terapie a další umělecko

-terapeutické přístupy v současné době nabízí rozdílné metody, techniky a prostředky, které

však mohou naplňovat podobné nebo také společné cíle ve vzájemné spolupráci s lékařský

mi, psychologickými a speciálními výchovně-vzdělávacími prostředky a cíli.“ (Břicháč

ková, Vilímek, 2008, s. 9)

1

Dělení muzikoterapie podle počtu klientů:

 muzikoterapie individuální:

– Muzikoterapeut pracuje pouze s jedním klientem.

– Určena pro klienty, kteří vyžadují individuální přístup.

– V praxi je možné propojovat muzikoterapii individuální s muzikoterapií párovou

i kolektivní.

 muzikoterapie párová:

– Muzikoterapeut pracuje se dvěma klienty současně.

– Indikace vyžaduje více klientů než jednoho, přesto je nutné zachovat individuální

přístup.

– Indikována zejména při řešení vztahových problémů (rodinná terapie, vztahy dětí

v kolektivu atd.).

 muzikoterapie skupinová:

– Muzikoterapeut pracuje se skupinou klientů.

– Velikost skupiny je závislá na konkrétní charakteristice řešené problematiky.

1

Marie Břicháčková, nyní Beníčková.

+ / muzikoterapie a specifické poruchy učení

1.1.1 MUZIKOTER A PEUTICK Ý PROCES

Muzikoterapeutický proces je systematická, metodická, cílená, časově a příčinně vymezená řada akcí, která je vymezena aktéry muzikoterapeutického procesu, muzikoterapeutickým plánem, muzikoterapeutickou strategií, oblastmi interakčního vztahu, muzikoterapeutickým vztahem, vztahy klientů ve skupině, sledovanými oblastmi a suboblastmi u klientů se specifi ckými poruchami učení, cíli a prostředky intervence a rovinami muzikoterapeutické intervence. Muzikoterapeutický proces je rozdělen do tří základní fází – preterapie (příprava), terapie (terapeutické setkání), postterapie (hodnocení).

2

Muzikoterpaeutický proces klade na terapeuta vysoké nároky, které vyžadují fl exibilní, kreativní i zodpovědný přístup. Podmínkou je vysoká vědomostní úroveň, empatie, akceptace, autenticita (srov. Vymětal, J. a kol., 2007, s. 123–126). „Muzikoterapeutické působení by mělo být obohaceno o lidský rozměr, schopnost empatie, toleranci a porozumění. Terapeut by měl projevovat stejnou míru náklonnosti ke všem klientům skupiny. Zachovávat nadhled v situacích, které vyžadují citovou stálost, sebeovládání a profesionalitu. Příjemné vztahy mezi klienty a terapeutem by neměly přejít v závislost na osobě terapeuta. Ale i naopak – chladný, autoritativní a nadřazený postoj muzikoterapeuta vůči klientům může mít negativní následky na průběh muzikoterapeutického procesu. Terapeut nesmí připustit ponižování klienta, omezení jeho práv a lidské důstojnosti, popř. aktivity ohrožující zdraví klientů. Důležitý je pozitivní přístup ke klientovi zachovávající respekt vůči cílům muzikoterapie.“ (Břicháčková, 2005, s. 75)

Důležitou součástí úspěšné muzikoterapie je navázání terapeutického vztahu. Průběh terapeutického vztahu závisí také na formě terapie (individuální, párová, skupinová...). Individuální terapie dává prostor k možnosti soustředění pozornosti terapeuta k jednomu klientovi. V párové terapii je žádoucí věnovat pozornost oběma klientům samostatně, ale zároveň sledovat, mapovat a vyhodnocovat průběh terapie vzhledem k stanovenému terapeutickému cíli v rámci páru. Samozřejmě i zde je předpoklad, že terapeut mapuje a refl ektuje i svou roli terapeuta. Skupinová terapie již zahrnuje nejkomplikovanější pohled na průběh terapie z hlediska vnímání situace terapeutem. Terapeut by měl mapovat a vyhodnocovat průběh terapie vzhledem ke každému jednotlivci, vnímat a respektovat vývoj a dynamiku skupiny a samozřejmě opět refl ektovat vlastní roli terapeuta. U všech daných forem terapie terapeut refl ektuje vlastní postavení ve skupině, asymetrické postavení vůči klientům, respektuje možnost vzájemného učení a  zachovává diskrétnost a  bezpečné prostředí pro terapeutickou práci. Seberefl exe vlastních pocitů, postojů a  hodnot terapeuta vzhledem k osobnímu životu a životní zkušenosti je velmi důležitou součástí dobře metodicky vedené terapeutovy práce. Při terapii vychází muzikoterapeut z vlastních osobních zkušeností, znalostí, dovedností, dosavadní praxe. Všechny tyto faktory působí nejen na práci terapeuta, ale ovlivňují i terapeutický vztah a následně terapeutický proces. Tento princip vede k nutnosti vlastního sebepoznání, schopnosti seberefl exe postojů, motivů, pocitů muzikoterapeuta. V terapii je důležité empaticky vnímat situaci a problém klienta, stanovit terapeutický cíl a prostředky k jeho dosažení. Zároveň je nezbytné objektivní vnímání skutečnosti a terapeutického problému klienta terapeutem. V případě, že klient řeší obdobný problém, který byl řešen terapeutem v osobním životě, tedy klient se dotkne terapeutova osobního prožívání 2

Podrobně viz podkapitola Muzikoterapeutický proces a jeho fáze.

muzikoterapie a specifické poruchy učení / 17

a vzpomínek, je nutné, aby byl terapeut schopný okamžité seberefl exe a „odosobnění“ dané situace. Pořekadlo „Podle sebe soudím Tebe!“ v  terapii neplatí a  je možné říci, že může být v  terapeutickém procesu nebezpečné. Každý člověk je osobnost, která má vlastní prožívání, hodnoty, postoje a  schopnost reakce na změnu (proměnu), která může být vyvolána díky terapeutickému působení. Pokud klientovi terapeut „vnutí“ vlastní cestu – vlastní systém v rozhodování, dochází k určité, často negativní manipulaci ze strany terapeuta za účelem dosažení „správného“ vyřešení problému – dosažení terapeutického cíle. Pokud není terapeut schopen danou situaci řešit s osobním nadhledem, odosobněním, bez prioritně subjektivních pocitů, postojů a motivů, je důležité si tuto skutečnost přiznat a objektivně zhodnotit. V některých případech je nutné, aby muzikoterapeut ukončil terapii, popř. s klientem nezačal pracovat a doporučil jej k jinému odborníkovi. Právě tento postoj zvědomění vlastní cesty, vlastního prožívání a řešení osobních problémů terapeuta, přiznání si, že i terapeut je jen člověk se svými problémy a aktuálními životními situacemi, není projevem slabosti a neschopnosti terapeuta, ale projevem profesionality, zodpovědného, citlivého, empatického i etického přístupu ke klientovi.

1.1.2 NETR A DIČNÍ MUZIKOTER A PEUTICK É HUDEBNÍ NÁ STROJE

Instrumentální projev má nezastupitelnou funkci v celém spektru hudebních činností. V muzikoterapii se hojně využívá pestré palety hudebních nástrojů. Některé je nutné, aby vyrobil nástrojař, stále častěji se ale objevují i nástroje – chřestidla nebo bubínky, které si můžeme vyrobit sami. Mezi muzikoterapeutické hudební nástroje strunné, které jsou v  muzikoterapii s  oblibou využívány, avšak povědomí o  jejich existenci a  možnostech využití je stále malé, patří kantela, citera, žaltář, duochord, chrotta a lyra.

3

Podrobněji se

budeme věnovat dvěma z nich – kantele a lyře – které jsou používány v Metodice muzikoterapeutické intervence u klientů se specifi ckými poruchami učení.

Kantela (kantele) je strunný drnkací nástroj původem z  Finska a  první písemnou zmínku nalezneme ve fi nské básni. Báseň popisuje hudební nástroj, který je vyrobený z rybí kosti a struny z vlasů dívky.

Obr. 1 Kantela

3

Výrobce hudebních nástrojů v ČR: Rostislav Anton, www.anton-instruments.com, Karel

Hanzík, www.kar-han.cz. / muzikoterapie a specifické poruchy učení

 Ladění kantely:

– Ladění diatonické

Pro výuku intonace a podporu melodické linky lze využít kantely laděné diatonic

ky – např. struny jsou laděny do stupnice C dur. Kantela se většinou neladí chro

maticky (po půltónech – systém bílých a černých kláves na klavíru). Chromatické

ladění by bylo složité z hlediska vizuálního rozlišení strun. Struny jsou natažené

v jedné rovině. – Ladění pentatonické K  volné improvizaci se využívají kantely pentatonické. Pentatonické ladění je

výhodné zejména pro volnou improvizaci a rozvoj kreativity bez znalosti hudeb

ních souvislostí a zákonitostí. Nejčastěji jsou používány u pentatonických kantel

tóny G, A, H, D, E.

4

Výběr tónů této konkrétní stupnice a jejich uspořádání má

své kořeny v  principech antropozofi cké muzikoterapie.

5

Mají-li dva klienti pro

svou hru k dispozici kantely, které jsou laděny ve shodné pentatonické stupnici,

mohou velmi jednoduše improvizovat, aniž by znali jakékoli hudební zákonitosti

a pravidla. Ať klienti zahrají na takto laděné kantely kterékoli tóny, pokaždé bude

„skladba“ ladit. Tímto způsobem může při muzikoterapii improvizovat libovolné

množství hráčů na jakékoli hudební nástroje. Podmínka je jediná, využívat při

hře pouze tóny stejné pentatonické stupnice. Vhodné je použít hudební nástro

je, na kterých lze ponechat požadované struny (kantela) nebo kameny (zvonko

hra, xylofon, metalofon), které obsahují jen tóny zvolené pentatoniky. Mezi další

vhodné nástroje patří pentatonická fl étna nebo nástroje laděné pouze do jednoho

tónu – např. měděné zvony. – Ladění do akordu Kantely laděné do akordů se používají nejčastěji k  harmonickému doprovodu

jednoduchých písní. Každou kantelu lze naladit do jednoho akordu. Pokud máme

jednoduchou písničku, kterou chceme harmonicky doprovodit, většinou se neo

bejdeme bez základních harmonických funkcí – tóniky (1. stupeň), subdominanty

(4. stupeň) a dominanty (5. stupeň). Pomocí tří kantel naladěných do akordu je

možné doprovodit mnoho jednoduchých písní lidových i umělých.

 Držení nástroje:

– Hra vestoje

Na kantelu se hraje vestoje – hráč drží nástroj v náručí jednou rukou opřenou o své

tělo a druhou ruku používá k hraní. Držení nástroje evokuje chování miminka

v náručí matky. Výhoda tohoto držení je možnost volného pohybu klienta i mu

zikoterapeuta. Hráč může lépe vnímat držící rukou nebo tělem (když je kantela

opřená o tělo) rezonanci hudebního nástroje, je s kantelou více v kontaktu než

v případě, že hraje na kantelu ležící na stole nebo na podložce. – Hra vsedě Na kantelu lze hrát i  vsedě a  kantelu držet v  náručí, stejně jako v  případě hry

vestoje. Druhým možným způsobem je položení nástroje na kolena, na stůl nebo

4

Vynecháním 4. a 7. stupně jakékoli durové stupnice získáme tóny používané v pentatonice.

5

Kantelu lze naladit do kterékoli jiné pentatonické stupnice, záleží na uvážení muzikoterapeuta.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist