načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Muslimský pacient -- principy diagnostiky, terapie a komunikace - Marcel Hájek Charif Bahbouh

Elektronická kniha: Muslimský pacient -- principy diagnostiky, terapie a komunikace
Autor:

Publikace slouží k orientaci lékařů a středně zdravotnického personálu v péči o muslimského pacienta jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Z knihy mohou těžit i sociální a pastorační ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  215
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  254 Kč
15%
naše sleva
7,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 199
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran : ilustrace, 1 mapa
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5631-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace slouží k orientaci lékařů a středně zdravotnického personálu v péči o muslimského pacienta jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Z knihy mohou těžit i sociální a pastorační pracovníci. Zcela ojedinělá publikace se stává v současnosti téměř nezbytnou! (principy diagnostiky, terapie a komunikace : manuál o zásadách medicínského přístupu pro české či slovenské lékaře a zdravotníky praktikující v zemích islámu)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Marcel Hájek, Charif Bahbouh
Muslimský
pacient
principy diagnostiky, terapie a komunikace
principy diagnostiky, terapie a komunikace
Muslimský pacient
Marcel Hájek,Charif Bahbouh
ŖIGPGVKEMÃX[īGVĥGPÈFüVÈCFQURüNØEJ
UXTQGPQWXCFQW
ŖX[īGVĥGPÈTQFKPUXØUM[VGOP¶FQTQXÃJQQPGOQEPüPÈ
XPüMQNKMCIGPGTCEÈEJ
$4%#.[PEJŗ
ŖX[īGVĥGPÈOCPl·GNUMØEJR¶TĵURQTWEJQWRNQFPQUVK
CUQRCMQXCPØOKURQPV¶PPÈOKRQVTCV[
ŖX[īGVĥGPÈOWl·UMÃRNQFPQUVKŌURGTOKQITCO
ŖRĥGFOCPl·GNUMÃX[īGVĥGPÈRQMTGXPüRĥÈDWPØEJRCTVPGTĵ
ŖUETGGPKPIXTQGPØEJXØXQLQXØEJXCFRNQFW
X+C++VTKOGUVTWVüJQVGPUVXÈ
Ŗ&
& ŌWNVTCXWMQXÃX[īGVĥGPÈRNQFW
ŖRTGPCV¶NPÈIGPGVKEMÃX[īGVĥGPÈŌQFDüTRNQFQXÃXQF[
UX[īGVĥGPÈOMCT[QV[RWRNQFW
Ŗ0+26PGKPXCKXPÈIGPGVKEMÃX[īGVĥGPÈRNQFWMTXG
OCVM[
QFVØFPG 
ŖT[EJNÃX[īGVĥGPÈRNQFQXÃXQF[PGDQEJQTKQXØEJMNMĵ
OGVQFQW3(Ō2%4
ŖEJTQOQQO¶NPÈX[īGVĥGPÈMNCUKEMØOKE[VQIGPGVKEMØOK
OGVQFCOKXìGVPü(+5*OGVQFCTTC[%)*
ŖEJTQOQQO¶NPÈX[īGVĥGPÈRQVTCEGPØEJRNQFĵ
ŖRCVGTPKVPÈGZRGTVKCŌPCNGEMPÃWTìQX¶PÈQVEQXUVXÈ
ŖOQNGMWN¶TPÈIGPGVKEMÃX[īGVĥGPÈFüFKìPQUVKUMNQPW
MVTQODζOE[UVKEMÃsDTÎ[OKMTQFGNGEG
;EJTQOQÎOWCPGU[PFTQOQXÃJNWEJQV[
ŖX[īGVĥGPÈRTGFKURQKìPÈEJCNGNMEGNKCMKK
ŖX[īGVĥGPÈU[PFTQOWHTCIKNPÈJQ:EJTQOQQOW
ŖKOWPQNQIKEMÃTGRTQFWMìPÈX[īGVĥGPÈRĥKNÃìDü
PGRNQFPQUVK
2TQH/7&T<FGėMC7NìQX¶)CNNQX¶&T5E
5'<0#/2418&û0°%*8;Ī'6Ĥ'0 
6GN377 241 529, 377 243 652
/QDKN
GOCKNNCE[MQXC"IGPGVKMCRNGPE
www.genetika-plzen.cz





Kniha je věnována prof. MUDr. Karlu Novákovi, DrSc., FICS,
a také všem českým a slovenským lékařům, kteří bez náboženských
a rasových předsudků vykonávají praxi v zemích jiných kultur.





Grada Publishing
Marcel Hájek, Charif Bahbouh
Muslimský
pacient
Manuál o zásadách medicínského přístupu
pro české či slovenské lékaře a zdravotníky
praktikující v zemích islámu
principy diagnostiky, terapie a komunikace





Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována
a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
MUSLIMSKÝ PACIENT
principy diagnostiky, terapie a komunikace
Autoři:
MUDr. et (Th.)Bc. Marcel Hájek, Ph.D., FICS (ZZS PK a FZS ZČU v Plzni)
dr. Charif Bahbouh, CSc., Ph.D. (překladatel a tlumočník v penzi, nakladatel)
Recenze:
prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc., MUDr. Semír Debs
Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.
© Grada Publishing, a.s., 2016
Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2016
Fotografie na obálku dodali autoři.
© Obrázky 2, 3, 6 Pavel Botka
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 6231. publikaci
Odpovědná redaktorka Mgr. Jitka Straková
Sazba a zlom Helena Mešková
Obrázky 1, 5, 7 dodali autoři.
Obrázek 4 překreslila Jana Nejtková.
Počet stran 200
1. vydání, Praha 2016
Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice
Autoři a nakladatelství děkují společnosti:
Commeatus s.r.o. a jednateli Janu Čermákovi,
Genetika Plzeň, s.r.o., a majiteli MUDr. Petru Lošanovi s manželkou Vendulou Lošanovou,
GLASIERT, s.r.o., a obchodnímu řediteli Mgr. Tomáši Zuckermannovi,
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group,
a řediteli AG západní Čechy Arnoštu Bergmannovi,
MERKUR MARKT spol. s r.o. a paní Romaně Ripkové
a jednateli Liboru Javůrkovi,
Západočeské komunální služby a.s.
a řediteli Mgr. Pavlu Thurnwaldovi,
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, příspěvková organizace,
a řediteli MUDr. Pavlu Hrdličkovi a náměstkům prim. MUDr. Janě Vidunové,
Ing. Vlastimilu Stehlíkovi a MUDr. Robinu Šínovi, MBA.
Autoři a nakladatelství dále děkují soukromé osobě panu MUDr. Abu Taha Ashrafovi.
Poděkování patří i paní Jaroslavě Bičovské za technickou pomoc při zpracování knihy.
Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci
jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro
nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.
ISBN 978-80-271-9218-2 (ePub)
ISBN 978-80-271-9217-5 (pdf )
ISBN 978-80-247-5631-8 (print)
Západočeské komunální služby





5
Obsah
Úvod ..........................................................9
1 Krátký vhled do islámu: stručná historie, prorok Muhammad
a jeho cesta, pilíře islámu, Korán, současnost .......................11
1.1 Prorok Muhammad ....................................12
1.2 Chalífát ..............................................14
1.3 Korán ................................................16
1.4 Sunna ................................................17
1.5 Pět pilířů islámu .......................................18
1.6 Současnost ............................................25
2 Pojetí zdraví a nemoci v muslimském světě ........................27
2.1 Zdraví a nemoc ........................................27
2.2 Fyzický stav těla .......................................29
2.3 Několik poznámek k vývoji zdravotnické péče
a medicíny v islámu ....................................30
3 Život v rodině: postavení muže a ženy, segregace, manželství,
pokrevní příbuzenství .........................................33
3.1 Život rodiny v islámu ...................................33
3.1.1 Segregace pohlaví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
3.2 Svatba ................................................36
3.2.1 Sňatek s příslušníky jiné víry ......................37
3.3 Rozvod ...............................................38
4 Sexuální problematika v životě muslima: sexuální normy,
menstruace, ženská obřízka, antikoncepce ........................39
4.1 Sexuální normy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
4.2 Menstruace ...........................................40
4.3 Antikoncepce .........................................41
4.4 Diagnostika a terapie u muslimské ženy ...................42
4.4.1 Vyšetření muslimské ženy lékařem -nemuslimem .....43
4.4.2 Vyšetření nedospělé muslimské dívky (chlapce) ......45
4.4.3 Zákroky mimo vnitřní a vnější genitálie ............45
4.4.4 Zákroky na vnitřních a vnějších genitáliích ..........45





6
5 Období těhotenství, narození dítěte, mužská obřízka, kojení
a odstavení dítěte a související zdravotnická problematika ............49
5.1 Narození dítěte ........................................49
5.1.1 Práva dítěte .....................................49
5.1.2 Adopce ........................................49
5.1.3 Zvyky při narození dítěte .........................50
5.2 Obřízka chlapce .......................................51
5.3 Kojení a odstavení dítěte ................................54
5.3.1 Kojení .........................................54
5.3.2 Odstavení dítěte .................................55
5.4 Dítě s handicapem .....................................56
5.5 Iatrogenní abortus .....................................58
6 Půsty (ramadán), lačnění při nemoci, postupy při zákazu
perorálního příjmu, stravovací předpisy ...........................61
6.1 Ramadán a půst .......................................61
6.1.1 Význam půstu ...................................61
6.1.2 Průběh půstu ...................................62
6.2 Půst a zdraví ..........................................63
6.2.1 Užití perorální a parenterální medikace .............64
6.3 Kojící matky a těhotné ženy v době půstu .................67
6.4 Diabetes mellitus a půst o ramadánu .....................67
6.5 Invazivní výkony v době půstu ...........................68
6.6 Primární lékařská péče v době půstu ......................69
6.7 Shrnutí problematiky půstu a ramadánu ..................69
6.8 Stravovací předpisy v islámu .............................71
7 Pouť do Mekky (hadždž) a zdravotnické aspekty s tím související ........73
7.1 Rituální aspekty pouti ..................................73
7.2 Nebezpečí slunečního záření a teplotní zdravotní rizika .....74
7.3 Infekční zdravotní rizika ................................77
7.4 Konzultace lékařů před poutí do Mekky ...................78
8 Smrt a problematika umírání: nevyléčitelná nemoc, sebevražda,
eutanazie, pohřeb ............................................81
8.1 Smrt a umírání ........................................81
8.2 Asistovaná sebevražda, eugenika, pasivní
a aktivní eutanazie .....................................82
8.2.1 Asistovaná sebevražda ...........................82





7
8.2.2 Eugenika .......................................84
8.2.3 Eutanazie .......................................84
8.3 Problematika smrti a umírání v islámu ....................88
8.3.1 Nevyléčitelné onemocnění u muslimského
pacienta ........................................88
8.3.2 Rituály při smrti .................................89
9 Pitva a transplantace orgánů ...................................91
9.1 Pitva .................................................91
9.2 Transplantace orgánů ..................................92
10 Muslimské země a zdravotní rizika s nimi spojená ...................93
Závěr ........................................................129
Slovník vhodných medicínských výrazů ..............................131
Výslovnost některých arabských hlásek,
které se v češtině nevyskytují ................................131
Slovník ...................................................134
Slovníček arabských encyklopedických hesel .........................155
Literatura ....................................................183
Použitá literatura ..........................................183
Doporučená literatura (pro českého a slovenského čtenáře) ......185
O autorech ....................................................189
Rejstřík ......................................................191
Souhrn .......................................................197
Summary .....................................................199










9
Úvod
Úvod
Publikace má sloužit k orientaci lékařů a středního zdravotnického per -
sonálu z České republiky a Slovenska praktikujícího v zemích islámu,
aby při péči o muslimského pacienta nedocházelo k nedorozuměním,
urážce jeho náboženského cítění či dokonce k právním postihům
zdravotníka. Islám je z velkých světových náboženství tím nejrizikovějším
pro možné problémy zdravotníka jiného vyznání. Předpisy jsou striktní
a provázejí muslima po celý život. I přes mnohé liberálnější přístupy při
nemoci a ohrožení života muslima i při závěru jeho života je mnoho
úskalí, která si zdravotník musí nutně uvědomit, a musí respektovat jisté
jemu nevlastní přístupy. Situace českého či slovenského zdravotníka je
o to komplikovanější, že v našich zemích je znalost islámu zcela
mizivá a často se týká jen strachu z teroristických akcí extrémistů
muslimského vyznání. Těchto muslimů je však v celosvětovém měřítku drtivá
menšina a zdravotník je často konfrontován se zcela jiným přístupem
muslimského okolí k  němu, než jaká je jeho představa z  domácích
médií a zkreslených informací. Mnohá vyjádření a činy muslimských
extrémistů islám často pokřivují a slova Svatého Koránu vykládají
manipulativně, neorientují jinověrce správně ke kontaktu s  muslimem,
nesbližují, ale rozdělují.
Velmi důležitým faktorem při poskytování zdravotnické péče – a to
nejen u muslimů – je přístup zdravotníka k pacientovi, navázání vztahu
vzájemné důvěry a tolerance. V případě nevhodného primárního
kontaktu je právě zvláště u muslimské populace důvěra rychle ztracena a další
sebevhodnější a sofistikovaný diagnostický a terapeutický postup se stává
zcela iluzorním. Pak již záleží jen na tom, ve které zemi se lékař či
zdravotník nachází a praktikuje a jaký stupeň ve škále přístupu z druhé strany
mu hrozí – od pouhé výše zmíněné nedůvěry, přes vysloveně nepříznivý
až nepřátelský postoj pacienta a jeho rodiny, případně za přispění
muslimských kleriků i jeho úplné odmítnutí, až po možné právní důsledky.
Publikace má tedy za úkol ozřejmit rovněž správné chápání
muslimské víry a  života muslima v  rozsahu nutném pro regulérní
zdravotnickou péči. K tomu slouží první kapitola se stručným vhledem do
islámu a  odborné teologické poznámky ke všem problémům a 
úskalím v jednotlivých kapitolách. Znalost základních atributů muslimské
víry, zvyků a  tradic je nezbytná nejen k  tomu, aby lékař či
zdravotník pracovali s  pacientem -muslimem dle pravidel seriózního vztahu
a tolerance, ale i k nutné orientaci v pohybu, komunikaci a kontaktech





10
Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace
v zemích islámu. V případě zaměstnání takového lékaře či zdravotníka
v muslimské zemi či zemi s výraznou muslimskou populací je nutno
o islámu vědět a znát mnohem více než při pouhé dovolené v letovis -
cích takových zemí.
K orientaci v textu slouží i slovníček arabských pojmů v islámu
běžně užívaných, a to jak religionistických, tak i medicínských. V kapitole
o obecných atributech islámu je publikace doplněna i několika
vhodnými obrázky a na závěr knihy je zařazena použitá a zejména doporučená
literatura, která je dostupná zejména na českém trhu a zájemci o hlubší
nastudování problematiky umožní získat zevrubnější poznatky.





1
11
Krátký vhled do islámu ...
1 Krátký vhled do islámu: stručná historie,
prorok Muhammad a jeho cesta, pilíře
islámu, Korán, současnost
Islám je vedle judaismu a křesťanství třetím, tedy nejmladším
monoteistickým náboženstvím. Podle patriarchy, k němuž se tato trojice hlásí,
patří do skupiny abrahámovských náboženství. Historický vznik islámu
je spjat s působením proroka Muhammada v Arábii na počátku 7. sto -
letí. Stěžejním počátkem je rok 622 našeho letopočtu a věrouka islámu
je plně odvislá od promluv a učení Proroka. (Vznik judaismu se datuje
od cca 12. století před naším letopočtem, vznik křesťanství do období
života Ježíše Krista – asi roky 4–2 př. n. l. až 28–30 n. l.)
Termín islám znamená plné „odevzdání se“, je myšleno do rukou
Božích. Islám je velmi přísně monoteistickou vírou, což je patrné
z celého následujícího textu. Jde o řád daný Bohem od stvoření světa. Víra
islámu byla v  náznacích rozvíjena již před působením Proroka, toto
předislámské období se nazývá obdobím „džáhilíje“, tj.  nevědomosti.
Prorok Muhammad je posledním a nejvyšším prorokem tohoto období
a prvním a jediným prorokem islámu, je jeho dovršením. Předislámští
proroci a jiné biblické postavy, jež islám uznává a respektuje (Abraham,
Izák, Jákob, Ismael, Gabriel, Josef, Ježíš Kristus a další), jsou shrnuti pod
pojem hanífové. S  jejich jmény se v  muslimských textech setkáváme
v jisté obměně (Abraham = Ibráhím, Ježíš =
c
Ísá apod.)
Bůh je 1 (jeden), tedy termín Alláh je označením Boha (iláh)
a znamená přímo „al -iláh“ – „jeden Bůh“, se členem „al“ již nemůže mít
množné číslo.
Sám Prorok vycházel ze svého židovského a křesťanského okolí,
jehož věrouku rámcově znal, a vytvořil z obou předchozích náboženství
specifický konglomerát s vlastními tradicemi a písmem, za jeho života
ještě nezaznamenaným. Vlivy judaismu a křesťanství (židé žili
v Prorokově době především na jihu Arabského poloostrova, křesťané
především na severu, i když křesťané pobývali v hojném počtu i v Nadžránu
u hranic dnešního Jemenu; jejich celkový počet, identita a rozptýlení
na Arabském poloostrově před islámem jsou dodnes předmětem
odborných diskusí) jsou při četbě islámských svatých textů velmi dobře
patrné, ovšem učení je natolik komplexně zpracované, že nelze říci, že
by se jednalo o pouhý průnik obou velkých monoteistických systémů.





1
12
Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace
Nelze je nazvat synkretismem (pouhé sloučení dvou či více teologických
systémů) ani adopcionalismem (vmezeření, připojení a podřízení
jednoho teologického systému jinému, dominantnímu).
Stručnou historii islámu je tedy nutno vždy začít od života proroka
Muhammada, od něhož se veškerá věrouka odvíjí.
1.1 Prorok Muhammad
Prorok Muhammad se narodil v Mekce asi roku 570, jde o shodu isla -
mologů a muslimských teologů. Jeho jméno známe v mnoha obměnách
(Mohamed, Muhamed, Mohamad, turecky Mehmet apod.). V jeho
životě je přesně datovatelné pouze období od jeho odchodu z Mekky do
Medíny v roce 622 až do jeho smrti v roce 632.
Rok 622 je také považován za počátek muslimského letopočtu,
kalendář je lunární. Období 622–632 našeho letopočtu odpovídá tedy rokům
0–12 muslimského letopočtu a letům 4382–4392 židovského letopočtu
dle hebrejského lunárně -solárního kalendáře. Za období zahájení jeho
prorockých vizí a vystoupení se považuje jeho věk 40–43 let (610–613).
Po otci byl z  rodu Hášimovců (dnes královský rod v  Jordánsku)
z kmene Kurajšovců. Od šesti let byl sirotek. Otec Abdalláh zemřel před
Muhammadovým narozením, matka Ámina v jeho šesti letech.
Vychováván byl svým strýcem Abú Tálibem. Hášimovský rod je znázorněn
ve schématu na obrázku 1.
Obr. 1 Hášimovský rod a pozice proroka Muhammada v něm
Hášim
Abdal Muttálib
AbdaláhAl Abbás
Abásovci
Abú Tálib
Muhammad
Fátima Ali
HasanHusajn
Hášimovský rod





1
13
Krátký vhled do islámu ...
Muhammad byl v mládí obchodním cestujícím, vedl karavany své
zaměstnavatelky Chadídži z  Arabského poloostrova do Sýrie, Persie
a bližšího okolí. V Sýrii se seznámil s monoteismem, převažovali zde
židé nebo židokřesťané. Jeho zaměstnavatelka byla vdova a po čase
pojala Muhammada za manžela. Z  tohoto manželství měl Muhammad
potomky – dva syny, kteří zemřeli ještě před dosažením dospělosti,
a čtyři dcery – Zajnab, Ruqajju, Fátimu a Umm Kulthúm. Do historie
se zapsala nejvýznamnější dcera Fátima, která se provdala za
Muhammadova bratrance Alího bin Abí Táliba a  zajistila přes syny Hasana
a Husajna celý dnešní Muhammadův rozvětvený rod.
Muhammad byl negramotný. Negramotnost, tzv. „ummí“, je kleriky
islámu zdůrazňována zejména proto, aby bylo patrné, že Muham mad
nemohl číst ani opisovat židovské či křesťanské spisy a veškeré jeho
učení bylo přímo zjeveno od Boha. Muhammad byl vyvolen jako „nabí“,
tedy prorok, a jako „rasúl“, tedy posel Boží.
Důležitá data Muhammadova vývoje:
■ asi 610–613 – počátky zjevení
■ 613 – počátky hlásání zjevení od Boha
■ 24. září 622 – se svými souvěrci z  Mekky dorazil do Medíny
(tzv. hidžra)
■ do roku 628 – boje s mekkánskými Kurajšovci
■ 629 – Mekka přijímá islám
■ 6. června 632 – Muhammad umírá v Medíně
V Muhammadově okolí byl těmi, kdo ho následovali, přijat rozhod -
ný monoteismus. Jeho nejvýmluvnějším vyjádřením je v Koránu súra
112, zvaná „upřímnost víry“. Zní: Rci: „Oh Bůh je jedinečný, Bůh sám
o sobě věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven.“
Roku 619 umírá Muhammadova manželka Chadídža a jeho strýc
Abú Tálib. Ten byl k  Muhammadově učení a  vizím tolerantní, velká
část obyvatel Mekky je však považovala za blouznění excentrického
charizmatika. V čele Hášimovců pak stanul Abú Lahab, Muhammadův
odpůrce. To donutilo Muhammada a celou muslimskou prvotní obec
k odchodu z Mekky v létě 622. Tento rok je přelomový a je považován
za počátek islámu (vše, co bylo po tomto datu, je v islámské literatuře
označováno jako A.H. – Anno Hegirae, roku Hidžry). Muhammada
a jeho družinu přijalo město Jathrib, později nazývané „město
Prorokovo“, tedy Madínat an -Nabí, zkráceně dodnes Medína (al -Madína).
Zde vznikla kompaktní muslimská obec, tzv. umma.





1
14
Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace
V Medíně byl Prorok obviněn rabíny z nesprávného chápání Tóry
(pět knih Mojžíšových, základ učení judaismu), proto se vůči židům vy -
mezuje. Zároveň nepřijímá od místních křesťanů dogmata o troj jedinosti
Boží a  Ježíšově synovství Božím, vymezuje se tedy i  vůči křesťanství.
Centrem islámu se v Mekce stala Ka
c
ba , dnes centrum mekkánské
mešity. Při modlitbě se první muslimové již obraceli tímto směrem. Směr
modlitby k Mekce se nazývá qibla a nahrazuje tak židovský směr
modlitby k Jeruzalému (tímto směrem se zpočátku modlili i muslimové, po
přechodu do Medíny pak k Mekce). Mekku bylo ovšem nutno dobýt,
s  vyhnáním Abú Lahabem se Muhammad nesmířil. S  mekkánskými
Kurajšovci bojoval soustavně až do roku 628 V tento rok vykonal
Muhammad po dohodě s vyčerpanými Kurajšovci pouť do Mekky (
c
umra)
a dohodl s nimi desetileté příměří. Cestou se ve městě Chajbaru smířil
se židy a v Mekce i v Medíně s křesťany – příslušníci těchto náboženství
mají v islámu výsadní postavení, nejsou považováni za nevěřící, nýbrž
za lid Knihy – ahl al Kitáb.
Roku 629 přijala Mekka islám, z Ka
c
by byly odstraněny pohanské
modly a byla zasvěcena Bohu – Alláhovi. Muhammad se střídavě pohy -
boval mezi Mekkou a Medínou a činil proslovy o svých vizích a učení.
Zemřel 6. června 632 v Medíně.
Muhammad měl celkem 10 manželek muslimek – krom zemřelé
Chadídži byla jeho nejmilejší manželkou
c
Áiša, dcera Muhammadova
vojevůdce a nejbližšího spolupracovníka Abú Bakra. Kromě nich pojal
za své ještě tři konkubíny (konkubinát byl v tomto smyslu soužitím bez
manželství) – šlo o dvě židovky a jednu koptskou křesťanku
a Muhammad je pojal na důkaz smíření se židy a křesťany.
Kromě negramotnosti je Muhammadovým významným atributem
ještě i to, že nekonal žádné zázraky (v křesťanství Ježíš ano, v židovství
Mojžíš pouze s Boží pomocí a na Boží příkaz).
1.2 Chalífát
Po smrti Prorokově vznikla v muslimské obci potřeba vůdce –
následovníka, chalífy, který by převzal Muhammadovu vůdčí roli.
Prorokovo učení však již bylo považováno za uzavřené. Mezi muslimy došlo ke
sporu – na mechanismus výběru následovníka byly dva názory:
■ Větší část měla za to, že by následovníkem měl být vážený
Kurajšovec volený staršími obce – to bylo základem tradice. Nositelé tohoto





1
15
Krátký vhled do islámu ...
názoru se nazývali „lid tradice“ – ahl as -sunna. Dnes je známe pod
názvem sunnité a v teritoriu islámu je jich velká většina. Jde
o celou severní „saharskou“ Afriku, většinu západní Afriky, Eritreu, část
Etiopie, Keni a  Tanzanie, Somálsko, jih Balkánského poloostrova,
většinu území Turecka, Sýrii, Jordánsko, Palestinu, Saúdskou Arábii,
SAE, Omán, část Iráku a Jemenu, většinu Afghánistánu, Pákistán,
Bangladéš, část Indie, západ Číny, všechny středoasijské republiky,
jih Barmy, Malajsii, Singapur a Indonésii a rovněž o muslimské
enklávy Ruské federace.
■ Část muslimů měla za to, že následovníkem musí být příbuzný
z Muhammadova rodu, tedy že mechanismem výběru nemá být volba,
nýbrž princip dynastie. Vhodným adeptem byl na prvním místě
Alí bin Abí Tálib, který byl jednak Muhammadovým bratrancem,
jednak jeho zetěm. Jeho příznivci se nazývali „strana Alího“ – ší
c
at
Alí. Dnes je známe pod názvem šíité, většinově se nacházejí v Íránu
a Ázerbájdžánu, velká menšina je v Iráku, další menšiny jsou
v Afghánistánu, Jemenu, Bahrajnu, na východě Turecka a v Libanonu.
Na obrázku 2 je znázorněno rozšíření sunnitů a šíitů v dnešním světě.
Nositelé druhého názoru ihned nezvítězili a  prvním chalífou byl
zvolen jeden z Muhammadových tchánů a spolupracovníků, otec
c
Áišy
Abú Bakr. Chalífáty jednotné muslimské komunity byly čtyři a  až
napočtvrté byl jmenován šíity prosazovaný mladý Alí bin Abí Tálib.
Pořadí chalífátů je následující:
sunnité
šíité
Obr. 2 M apka rozšíření sunnitů a šíitů v dnešním světě
+





1
16
Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace
■ 632–634 – Abú Bakr (zakladatel tradice – sunny)
■ 634– 644 – Umar Ibn al -Chattáb (vojevůdce – dobyl Egypt,
Palestinu, Sýrii, Irák a Persii; v jeho době počala značná hegemonie islámu)
■ 644–656 – Uthmán Ibn Affán (upřednostňoval duchovní záležitosti,
za něho byl redigován kanonický text Koránu)
■ 656– 661 – Alí bin Abí Tálib (jehož šíité prosazovali již od počátku)
Výše uvedené čtyři velké chalífy uznávají dodnes pouze sunnité,
pro většinu šíitů jsou první tři chalífové uzurpátoři. Po smrti
posledního z nich došlo k dovršení rozkolu muslimů roku 680 zavražděním
pátého, již jen šíity uznaného vůdce – imáma Alího, syna al Husajna,
sunnity u Karbalá (Karbalá se nachází na jihozápadě Iráku, dodnes je
centrem šíitských tryznových slavností na počest Husajnovy
mučednické smrti). Od této doby není islám náboženstvím s jedním vůdcem,
nýbrž jednotlivé státy a obce mají samostatnou hlavu komunity, někde
ústřední autorita není.
1.3 Korán
Slovo „ k o r á n“ má význam „přednes zjevení“. Jde o přímé slovo Boží,
nestvořené, existující od věčnosti. Kniha původní – umm al ‑Kitáb – je
dle tradice u  Boha, v  arabské podobě byla Bohem zjevena Prorokovi
prostřednictvím Džibrílovým (archanděla Gabriela).
Text Koránu obsahuje 77 934 slov, 114 súr (kapitol), 6204–6236 veršů;
nejdelší je 2. súra „Kráva“ (286 veršů) a nejkratší je 108. súra „Hojnost“
− „al -Kautar“ (3 verše).
Za chalífy Uthmána byl redakcí Koránu pověřen učenec Zajd Ibn Thá -
bit. Jeho komise pro Písmo svaté pracovala v letech 651–656 v Medíně.
Korán se vyskytuje ve dvou uspořádáních: První je kanonické, tedy
uznané pro bohoslužebné čtení, a súry jsou v něm řazeny od nejdelší
po nejkratší. Problém je, že nemají chronologii. Druhý způsob je řazení
určené pro teologické studium – súry jsou řazeny chronologicky tak,
jak byly Prorokem vyřčeny. Kanonické znění se nazývá „slavné čtení“
– Qirá
,
a mašhúra .
Celkem 113 súr začíná takzvanou basmalou – uvozujícími slovy „Ve
jménu Boha milosrdného, slitovného...“, tedy „Bismi lláhi r ‑rahmáni r ‑ra‑
hím...“. Pouze 9. súra at -Tawba (Pokání) tuto úvodní formuli nemá.





1
17
Krátký vhled do islámu ...
V obou řazeních je na počátku (tedy i před nejdelší súrou „Kráva“)
vždy 1. súra „Fátiha“, tzv. „otevíratelka knihy“, která je vyjádřením úcty
a pokory k Bohu. Zní:
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného
Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, milosrdnému, slitovnému, vládci
dne soudného
Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme,
Veď nás cestou přímou,
Stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou,
Ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou.
Poznámka: Jak je uvedeno výše, světová orientalistika a islamistika
řadí súry chronologicky. V zásadě jde o čtyři oddíly súr: první
mekkánské období, druhé mekkánské období, medínské období, třetí
mekkánské období. V  Československu takto Korán výtečně přeložil do češtiny
dr. Ivan Hrbek, překlad byl dokončen roku 1972 (v zahraničí Korán
přeložili např. do němčiny F. Schwally a Th. Noeldeke roku 1909 a do
francouzštiny R. Blanchere v roce 1949).
Pozor! Překlady z  arabštiny by se neměly jmenovat Korán, neboť
dle tradice žádný překlad není přesnými Muhammadovými slovy, ale
je pouhou interpretací. Upřednostňují se názvy jako „Meanings of
Quraan“ nebo „Words of Quraan“.
1.4 Sunna
Sunna je islámská tradice, již uznávají pouze sunnité. Sunna je
souborem závazných naučení a norem. Termín znamená „zvyklost, obvyklý
způsob jednání“. Protiklad k  sunně je nevhodné novátorství – bid
c
a .
Základním prvkem sunny je al hadíth aš ‑šarif. Hadíth (také hadís) je
zprávou o činech a výrocích proroka Muhammada.
Hadíthy zapisovali tradenti, ti výroky opakovali tak, jak je vždy
slyšeli od předchozího tradenta. Prvními byli as ‑sahába – Muhammadovi
současníci, dalšími pak tábi
c
ún – následovníci, poté tábi
c
ú at ‑tábi
c
ín
– následovníci následovníků, atd.
Dnes je uznáváno šest sbírek autorů Sunny (psané verze), těchto
šest sbírek se souborně nazývá al ‑kutub al ‑sitta. Nejznámější a 
nejužívanější jsou dvě sbírky:





1
18
Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace
■ „Správná kniha“, sesbíraná učencem Abú al -Husajnem Muslimem
bin al -Hadždžádžem (zemřel v roce 875), známá jako „Muslimova
sbírka“
■ „Správná sbírka“, sepsaná učencem Abú Abdalláhem bin Ismá
c
ílem
al -Buchárím (zemřel v roce 870), známá jako „Buchárího sbírka“
Jak uvádíme výše, šíité Sunnu neuznávají, mají vlastní tradici i vlastní
výklad Koránu, který je tak jediným svatým spisem. Základním prvkem
jejich tradice je tzv. chabar, tedy pouze to podání, které se opírá
o výroky čtvrtého chalífy Alího bin Abí Táliba nebo jeho potomků – imámů.
1.5 Pět pilířů islámu
Pět pilířů islámu – arkán ad ‑dín – zahrnuje pět základních povinností
každého muslima vůči Bohu. Bohem určený řád člení islámští
klerikové a právníci podobně, jako je tomu v judaismu a křesťanství, na vztah
člověka k Bohu –
c
ibádát a vztah člověka k člověku – mu
c
ámalát .
Pilíře islámu sestávají ze šahády, salátu, zakátu, sawmu a hadždže.
K nim je možno přiřadit dvě přídatné povinnosti – taháru a džihád.
Šaháda (svědectví, dosvědčení) – Šaháda je v zásadě vyznáním víry.
Toto vyznání víry zašeptá otec do ouška narozenému chlapečkovi a syn
umírajícímu otci. Toto vyznání musí pronést konvertita k islámu před
dvěma hodnověrnými svědky dvakrát, o čemž je pořízen zápis. Pouze
tímto krokem se člověk stává muslimem! Šaháda zní: „Vyznávám, že
není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží.“ Te d y : „Ašhadu an
lá iláha illá Lláh wa Muhammadan rasúlu Lláh.“
Salát (modlitba) – Od Boha nelze v islámu vyprosit nic jiného než
správné vedení po správné cestě. Salát je závazný jako podstata
vztahu člověka k Bohu (
c
ibádát) pro každého dospělého (báligh)
a duševně zdravého člověka (
c
áqil). Koná se ve stavu rituální čistoty (viz dále
přídatnou povinnost taháru) pětkrát denně na koberečku sadždžáda
nebo na čistém místě za dodržení správného směru modlitby k Mekce
– istiqbál al ‑qibla. Časy modlitby jsou:
■ úsvit
■ poledne
■ odpoledne
■ při západu slunce
■ po západu slunce





1
19
Krátký vhled do islámu ...
Při modlitbě je dodržována rovněž určitá pohybová skladba
(obr. 3). Modlící nejprve stojí ve směru qibla a pronese slova Alláhu
akbar – Bůh je převeliký. Tím se dostává do stavu zasvěcení – ihrám.
Pak již nesmí být nikým rušen (zvláště se odsuzuje fotografovat
zepředu modlícího se muslima). Následuje sklonění s rukama na stehnech
u kolen, poté padnutí na tvář v kleku – sudžúd neboli prostrace. Potom
následuje klek se sedem na patách s rukama na stehnech, pak druhý
sudžúd. Těchto šest pohybových prvků se nazývá rak
c
, každý muslim
může udělat počet rak
c
dle předchozího úmyslu – níja, ovlivněného
jeho dosavadními skutky, hříchy, potřebami apod. Rovněž různé časy
modlitby mají předepsaný minimální počet rak
c
. Po ukončení rak
c

následuje otočení hlavy vpravo a  pak vlevo k  modlícímu se bratru
s pozdravením pokoje.
Ve stavu zasvěcení – ihrámu – nelze salát přerušit či jinak se
vytrhovat ze soustředění, pak modlitba ztrácí platnost. V zásadě modlitba
sestává ze čtyř částí:
■ pronesení slov Alláhu akbar – vstup do zasvěcení, ihrámu
■ Fátiha – otevíratelka knihy (viz výše)
■ recitace z Koránu
■ pozdravení míru a pokoje
Pozdravení po uzavření všech rak
c
zní: „Mír s vámi a milosrdenství
Boží“, tedy: As ‑salámu alajkum wa – rahmatu lláh.“
Páteční polední modlitba – salát al ‑džum
c
a – je specifická tím, že
po prvních dvou rak
c
ách vystoupí duchovní (chatíb) na minbar
v mešitě a pronese chutbu – bohoslužebné kázání. K oznámení
modlitebního času je určen správce mešity – muezzin, který vystoupí na minaret
(dnes zpívá zpravidla přes mikrofon do ozvučovacího zařízení na
minaretu) a pronese zvláštními tóninami tzv. adhán. Je možno jej běžně
slyšet v modlitební časy při pobytu v zemích islámu. Adhán zní (včetně
počtu, kolikrát se opakuje každý verš):
Alláhu akbar (Bůh je převeliký) – 4×
Ašhadu an lá iláha illá Lláh (vyznávám, že není boha kromě Boha) – 2×
Ašhadu anna Muhammadan rasúlu Lláh (vyznávám, že Muhammad je
posel Boží) – 2×
Hajja ala s – salát (Vzhůru k modlitbě) – 2×
Hajja ala l – faláh (Vzhůru k dobrému činu) – 2×
Alláhu akbar (Bůh je převeliký) – 2×
Lá iláha illá Lláh (není boha kromě Boha) – 1×





1
20
Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace
Obr. 3 Pohybová skladba raky při salátu






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.