načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Muslimský pacient -- principy diagnostiky, terapie a komunikace - Marcel Hájek; Charif Bahbouh

Muslimský pacient -- principy diagnostiky, terapie a komunikace

Elektronická kniha: Muslimský pacient -- principy diagnostiky, terapie a komunikace
Autor: ;

Publikace slouží k orientaci lékařů a středně zdravotnického personálu v péči o muslimského pacienta jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Z knihy mohou těžit i sociální a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 199
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran : ilustrace, 1 mapa
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5631-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace slouží k orientaci lékařů a středně zdravotnického personálu v péči o muslimského pacienta jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Z knihy mohou těžit i sociální a pastorační pracovníci. Zcela ojedinělá publikace se stává v současnosti téměř nezbytnou! (principy diagnostiky, terapie a komunikace : manuál o zásadách medicínského přístupu pro české či slovenské lékaře a zdravotníky praktikující v zemích islámu)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Marcel Hájek; Charif Bahbouh - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Marcel Hájek, Charif Bahbouh

Muslimský

pacient

principy diagnostiky, terapie a komunikace

principy diagnostiky, terapie a komunikace

Muslimský pacient

Marcel Hájek,Charif Bahbouh

ŖIGPGVKEMÃX[īGVĥGPÈFüVÈCFQURüNØEJ

UXTQGPQWXCFQW ŖX[īGVĥGPÈTQFKPUXØUM[VGOP¶FQTQXÃJQQPGOQEPüPÈ

XPüMQNKMCIGPGTCEÈEJ$4%#.[PEJŗ ŖX[īGVĥGPÈOCPl·GNUMØEJR¶TĵURQTWEJQWRNQFPQUVK

CUQRCMQXCPØOKURQPV¶PPÈOKRQVTCV[ ŖX[īGVĥGPÈOWl·UMÃRNQFPQUVKŌURGTOKQITCO ŖRĥGFOCPl·GNUMÃX[īGVĥGPÈRQMTGXPüRĥÈDWPØEJRCTVPGTĵ ŖUETGGPKPIXTQGPØEJXØXQLQXØEJXCFRNQFW

X+C++VTKOGUVTWVüJQVGPUVXÈ Ŗ&& ŌWNVTCXWMQXÃX[īGVĥGPÈRNQFW ŖRTGPCV¶NPÈIGPGVKEMÃX[īGVĥGPÈŌQFDüTRNQFQXÃXQF[

UX[īGVĥGPÈOMCT[QV[RWRNQFW Ŗ0+26PGKPXCKXPÈIGPGVKEMÃX[īGVĥGPÈRNQFWMTXG

OCVM[QFVØFPG  ŖT[EJNÃX[īGVĥGPÈRNQFQXÃXQF[PGDQEJQTKQXØEJMNMĵ

OGVQFQW3(Ō2%4 ŖEJTQOQQO¶NPÈX[īGVĥGPÈMNCUKEMØOKE[VQIGPGVKEMØOK

OGVQFCOKXìGVPü(+5*OGVQFCTTC[%)* ŖEJTQOQQO¶NPÈX[īGVĥGPÈRQVTCEGPØEJRNQFĵ ŖRCVGTPKVPÈGZRGTVKCŌPCNGEMPÃWTìQX¶PÈQVEQXUVXÈ ŖOQNGMWN¶TPÈIGPGVKEMÃX[īGVĥGPÈFüFKìPQUVKUMNQPW

MVTQODζOE[UVKEMÃsDTÎ[OKMTQFGNGEG

;EJTQOQÎOWCPGU[PFTQOQXÃJNWEJQV[ ŖX[īGVĥGPÈRTGFKURQKìPÈEJCNGNMEGNKCMKK ŖX[īGVĥGPÈU[PFTQOWHTCIKNPÈJQ:EJTQOQQOW ŖKOWPQNQIKEMÃTGRTQFWMìPÈX[īGVĥGPÈRĥKNÃìDü

PGRNQFPQUVK2TQH/7&T<FGėMC7NìQX¶)CNNQX¶&T5E

5'<0#/2418&û0°%*8;Ī'6Ĥ'0 

6GN377 241 529, 377 243 652

/QDKN

GOCKNNCE[MQXC"IGPGVKMCRNGPE

www.genetika-plzen.cz


Kniha je věnována prof. MUDr. Karlu Novákovi, DrSc., FICS,

a také všem českým a slovenským lékařům, kteří bez náboženských

a rasových předsudků vykonávají praxi v zemích jiných kultur.


Grada Publishing

Marcel Hájek, Charif Bahbouh

Muslimský

pacient

Manuál o zásadách medicínského přístupu

pro české či slovenské lékaře a zdravotníky

praktikující v zemích islámu

principy diagnostiky, terapie a komunikace

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

MUSLIMSKÝ PACIENT

principy diagnostiky, terapie a komunikace

Autoři:

MUDr. et (Th.)Bc. Marcel Hájek, Ph.D., FICS (ZZS PK a FZS ZČU v Plzni)

dr. Charif Bahbouh, CSc., Ph.D. (překladatel a tlumočník v penzi, nakladatel)

Recenze:

prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc., MUDr. Semír Debs

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2016

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2016

Fotografie na obálku dodali autoři.

© Obrázky 2, 3, 6 Pavel Botka

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 6231. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Jitka Straková

Sazba a zlom Helena Mešková

Obrázky 1, 5, 7 dodali autoři.

Obrázek 4 překreslila Jana Nejtková.

Počet stran 200

1. vydání, Praha 2016

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice

Autoři a nakladatelství děkují společnosti:

Commeatus s.r.o. a jednateli Janu Čermákovi,

Genetika Plzeň, s.r.o., a majiteli MUDr. Petru Lošanovi s manželkou Vendulou Lošanovou,

GLASIERT, s.r.o., a obchodnímu řediteli Mgr. Tomáši Zuckermannovi,

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group,

a řediteli AG západní Čechy Arnoštu Bergmannovi, MERKUR MARKT spol. s r.o. a paní Romaně Ripkové

a jednateli Liboru Javůrkovi, Západočeské komunální služby a.s.

a řediteli Mgr. Pavlu Thurnwaldovi, Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, příspěvková organizace,

a řediteli MUDr. Pavlu Hrdličkovi a náměstkům prim. MUDr. Janě Vidunové,

Ing. Vlastimilu Stehlíkovi a MUDr. Robinu Šínovi, MBA. Autoři a nakladatelství dále děkují soukromé osobě panu MUDr. Abu Taha Ashrafovi. Poděkování patří i paní Jaroslavě Bičovské za technickou pomoc při zpracování knihy. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-271-9218-2 (ePub) ISBN 978-80-271-9217-5 (pdf ) ISBN 978-80-247-5631-8 (print)

Západočeské komunální služby


5

Obsah

Úvod ..........................................................9

1 Krátký vhled do islámu: stručná historie, prorok Muhammad

a jeho cesta, pilíře islámu, Korán, současnost .......................11

1.1 Prorok Muhammad ....................................12

1.2 Chalífát ..............................................14

1.3 Korán ................................................16

1.4 Sunna ................................................17

1.5 Pět pilířů islámu .......................................18

1.6 Současnost ............................................25

2 Pojetí zdraví a nemoci v muslimském světě ........................27

2.1 Zdraví a nemoc ........................................27

2.2 Fyzický stav těla .......................................29

2.3 Několik poznámek k vývoji zdravotnické péče

a medicíny v islámu ....................................30

3 Život v rodině: postavení muže a ženy, segregace, manželství,

pokrevní příbuzenství .........................................33

3.1 Život rodiny v islámu ...................................33

3.1.1 Segregace pohlaví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 3.2 Svatba ................................................36

3.2.1 Sňatek s příslušníky jiné víry ......................37

3.3 Rozvod ...............................................38

4 Sexuální problematika v životě muslima: sexuální normy,

menstruace, ženská obřízka, antikoncepce ........................39

4.1 Sexuální normy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

4.2 Menstruace ...........................................40

4.3 Antikoncepce .........................................41

4.4 Diagnostika a terapie u muslimské ženy ...................42

4.4.1 Vyšetření muslimské ženy lékařem -nemuslimem .....43

4.4.2 Vyšetření nedospělé muslimské dívky (chlapce) ......45

4.4.3 Zákroky mimo vnitřní a vnější genitálie ............45

4.4.4 Zákroky na vnitřních a vnějších genitáliích ..........45

5 Období těhotenství, narození dítěte, mužská obřízka, kojení

a odstavení dítěte a související zdravotnická problematika ............49

5.1 Narození dítěte ........................................49

5.1.1 Práva dítěte .....................................49

5.1.2 Adopce ........................................49

5.1.3 Zvyky při narození dítěte .........................50

5.2 Obřízka chlapce .......................................51

5.3 Kojení a odstavení dítěte ................................54

5.3.1 Kojení .........................................54

5.3.2 Odstavení dítěte .................................55

5.4 Dítě s handicapem .....................................56

5.5 Iatrogenní abortus .....................................58

6 Půsty (ramadán), lačnění při nemoci, postupy při zákazu

perorálního příjmu, stravovací předpisy ...........................61

6.1 Ramadán a půst .......................................61

6.1.1 Význam půstu ...................................61

6.1.2 Průběh půstu ...................................62

6.2 Půst a zdraví ..........................................63

6.2.1 Užití perorální a parenterální medikace .............64

6.3 Kojící matky a těhotné ženy v době půstu .................67

6.4 Diabetes mellitus a půst o ramadánu .....................67

6.5 Invazivní výkony v době půstu ...........................68

6.6 Primární lékařská péče v době půstu ......................69

6.7 Shrnutí problematiky půstu a ramadánu ..................69

6.8 Stravovací předpisy v islámu .............................71

7 Pouť do Mekky (hadždž) a zdravotnické aspekty s tím související ........73

7.1 Rituální aspekty pouti ..................................73

7.2 Nebezpečí slunečního záření a teplotní zdravotní rizika .....74

7.3 Infekční zdravotní rizika ................................77

7.4 Konzultace lékařů před poutí do Mekky ...................78

8 Smrt a problematika umírání: nevyléčitelná nemoc, sebevražda,

eutanazie, pohřeb ............................................81

8.1 Smrt a umírání ........................................81

8.2 Asistovaná sebevražda, eugenika, pasivní

a aktivní eutanazie .....................................82

8.2.1 Asistovaná sebevražda ...........................82

8.2.2 Eugenika .......................................84

8.2.3 Eutanazie .......................................84

8.3 Problematika smrti a umírání v islámu ....................88

8.3.1 Nevyléčitelné onemocnění u muslimského

pacienta ........................................88

8.3.2 Rituály při smrti .................................89

9 Pitva a transplantace orgánů ...................................91

9.1 Pitva .................................................91

9.2 Transplantace orgánů ..................................92

10 Muslimské země a zdravotní rizika s nimi spojená ...................93

Závěr ........................................................129

Slovník vhodných medicínských výrazů ..............................131

Výslovnost některých arabských hlásek,

které se v češtině nevyskytují ................................131

Slovník ...................................................134

Slovníček arabských encyklopedických hesel .........................155

Literatura ....................................................183

Použitá literatura ..........................................183

Doporučená literatura (pro českého a slovenského čtenáře) ......185 O autorech ....................................................189

Rejstřík ......................................................191

Souhrn .......................................................197

Summary .....................................................199



9

Úvod

Úvod

Publikace má sloužit k orientaci lékařů a středního zdravotnického per -

sonálu z České republiky a Slovenska praktikujícího v zemích islámu,

aby při péči o muslimského pacienta nedocházelo k nedorozuměním,

urážce jeho náboženského cítění či dokonce k právním postihůmzdravotníka. Islám je z velkých světových náboženství tím nejrizikovějším

pro možné problémy zdravotníka jiného vyznání. Předpisy jsou striktní

a provázejí muslima po celý život. I přes mnohé liberálnější přístupy při

nemoci a ohrožení života muslima i při závěru jeho života je mnoho

úskalí, která si zdravotník musí nutně uvědomit, a musí respektovat jisté

jemu nevlastní přístupy. Situace českého či slovenského zdravotníka je

o to komplikovanější, že v našich zemích je znalost islámu zcelamizivá a často se týká jen strachu z teroristických akcí extrémistůmuslimského vyznání. Těchto muslimů je však v celosvětovém měřítku drtivá

menšina a zdravotník je často konfrontován se zcela jiným přístupem

muslimského okolí k  němu, než jaká je jeho představa z  domácích

médií a zkreslených informací. Mnohá vyjádření a činy muslimských

extrémistů islám často pokřivují a slova Svatého Koránu vykládajímanipulativně, neorientují jinověrce správně ke kontaktu s  muslimem,

nesbližují, ale rozdělují.

Velmi důležitým faktorem při poskytování zdravotnické péče – a to nejen u muslimů – je přístup zdravotníka k pacientovi, navázání vztahu vzájemné důvěry a tolerance. V případě nevhodného primárníhokontaktu je právě zvláště u muslimské populace důvěra rychle ztracena a další sebevhodnější a sofistikovaný diagnostický a terapeutický postup se stává zcela iluzorním. Pak již záleží jen na tom, ve které zemi se lékař čizdravotník nachází a praktikuje a jaký stupeň ve škále přístupu z druhé strany mu hrozí – od pouhé výše zmíněné nedůvěry, přes vysloveně nepříznivý až nepřátelský postoj pacienta a jeho rodiny, případně za přispěnímuslimských kleriků i jeho úplné odmítnutí, až po možné právní důsledky.

Publikace má tedy za úkol ozřejmit rovněž správné chápánímuslimské víry a  života muslima v  rozsahu nutném pro regulérní zdravotnickou péči. K tomu slouží první kapitola se stručným vhledem do islámu a  odborné teologické poznámky ke všem problémům a úskalím v jednotlivých kapitolách. Znalost základních atributů muslimské víry, zvyků a  tradic je nezbytná nejen k  tomu, aby lékař či zdravotník pracovali s  pacientem -muslimem dle pravidel seriózního vztahu a tolerance, ale i k nutné orientaci v pohybu, komunikaci a kontaktech

10

Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace

v zemích islámu. V případě zaměstnání takového lékaře či zdravotníka

v muslimské zemi či zemi s výraznou muslimskou populací je nutno

o islámu vědět a znát mnohem více než při pouhé dovolené v letovis -

cích takových zemí.

K orientaci v textu slouží i slovníček arabských pojmů v islámuběž

ně užívaných, a to jak religionistických, tak i medicínských. V kapitole

o obecných atributech islámu je publikace doplněna i několikavhodný

mi obrázky a na závěr knihy je zařazena použitá a zejména doporučená

literatura, která je dostupná zejména na českém trhu a zájemci o hlubší

nastudování problematiky umožní získat zevrubnější poznatky.

11

Krátký vhled do islámu ...

1 Krátký vhled do islámu: stručná historie,

prorok Muhammad a jeho cesta, pilíře

islámu, Korán, současnost

Islám je vedle judaismu a křesťanství třetím, tedy nejmladšímmonoteistickým náboženstvím. Podle patriarchy, k němuž se tato trojice hlásí,

patří do skupiny abrahámovských náboženství. Historický vznik islámu

je spjat s působením proroka Muhammada v Arábii na počátku 7. sto -

letí. Stěžejním počátkem je rok 622 našeho letopočtu a věrouka islámu

je plně odvislá od promluv a učení Proroka. (Vznik judaismu se datuje

od cca 12. století před naším letopočtem, vznik křesťanství do období

života Ježíše Krista – asi roky 4–2 př. n. l. až 28–30 n. l.)

Termín islám znamená plné „odevzdání se“, je myšleno do rukou Božích. Islám je velmi přísně monoteistickou vírou, což je patrnéz celého následujícího textu. Jde o řád daný Bohem od stvoření světa. Víra islámu byla v  náznacích rozvíjena již před působením Proroka, toto předislámské období se nazývá obdobím „džáhilíje“, tj.  nevědomosti. Prorok Muhammad je posledním a nejvyšším prorokem tohoto období a prvním a jediným prorokem islámu, je jeho dovršením. Předislámští proroci a jiné biblické postavy, jež islám uznává a respektuje (Abraham, Izák, Jákob, Ismael, Gabriel, Josef, Ježíš Kristus a další), jsou shrnuti pod pojem hanífové. S  jejich jmény se v  muslimských textech setkáváme v jisté obměně (Abraham = Ibráhím, Ježíš =

c

Ísá apod.)

Bůh je 1 (jeden), tedy termín Alláh je označením Boha (iláh)a znamená přímo „al -iláh“ – „jeden Bůh“, se členem „al“ již nemůže mít množné číslo.

Sám Prorok vycházel ze svého židovského a křesťanského okolí,jehož věrouku rámcově znal, a vytvořil z obou předchozích náboženství specifický konglomerát s vlastními tradicemi a písmem, za jeho života ještě nezaznamenaným. Vlivy judaismu a křesťanství (židé žiliv Prorokově době především na jihu Arabského poloostrova, křesťanépředevším na severu, i když křesťané pobývali v hojném počtu i v Nadžránu u hranic dnešního Jemenu; jejich celkový počet, identita a rozptýlení na Arabském poloostrově před islámem jsou dodnes předmětemodborných diskusí) jsou při četbě islámských svatých textů velmi dobře patrné, ovšem učení je natolik komplexně zpracované, že nelze říci, že by se jednalo o pouhý průnik obou velkých monoteistických systémů. 12

Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace

Nelze je nazvat synkretismem (pouhé sloučení dvou či více teologických

systémů) ani adopcionalismem (vmezeření, připojení a podřízeníjednoho teologického systému jinému, dominantnímu).

Stručnou historii islámu je tedy nutno vždy začít od života proroka Muhammada, od něhož se veškerá věrouka odvíjí. 1.1 Prorok Muhammad Prorok Muhammad se narodil v Mekce asi roku 570, jde o shodu isla - mologů a muslimských teologů. Jeho jméno známe v mnoha obměnách (Mohamed, Muhamed, Mohamad, turecky Mehmet apod.). V jehoživotě je přesně datovatelné pouze období od jeho odchodu z Mekky do Medíny v roce 622 až do jeho smrti v roce 632.

Rok 622 je také považován za počátek muslimského letopočtu,kalendář je lunární. Období 622–632 našeho letopočtu odpovídá tedy rokům 0–12 muslimského letopočtu a letům 4382–4392 židovského letopočtu dle hebrejského lunárně -solárního kalendáře. Za období zahájení jeho prorockých vizí a vystoupení se považuje jeho věk 40–43 let (610–613).

Po otci byl z  rodu Hášimovců (dnes královský rod v  Jordánsku) z kmene Kurajšovců. Od šesti let byl sirotek. Otec Abdalláh zemřel před Muhammadovým narozením, matka Ámina v jeho šesti letech.Vychováván byl svým strýcem Abú Tálibem. Hášimovský rod je znázorněn ve schématu na obrázku 1. Obr. 1 Hášimovský rod a pozice proroka Muhammada v něm

Hášim

Abdal Muttálib

AbdaláhAl Abbás

Abásovci

Abú Tálib

Muhammad

Fátima Ali

HasanHusajn

Hášimovský rod


1

13

Krátký vhled do islámu ...

Muhammad byl v mládí obchodním cestujícím, vedl karavany své zaměstnavatelky Chadídži z  Arabského poloostrova do Sýrie, Persie a bližšího okolí. V Sýrii se seznámil s monoteismem, převažovali zde židé nebo židokřesťané. Jeho zaměstnavatelka byla vdova a po časepojala Muhammada za manžela. Z  tohoto manželství měl Muhammad potomky – dva syny, kteří zemřeli ještě před dosažením dospělosti, a čtyři dcery – Zajnab, Ruqajju, Fátimu a Umm Kulthúm. Do historie se zapsala nejvýznamnější dcera Fátima, která se provdala zaMuhammadova bratrance Alího bin Abí Táliba a  zajistila přes syny Hasana a Husajna celý dnešní Muhammadův rozvětvený rod.

Muhammad byl negramotný. Negramotnost, tzv. „ummí“, je kleriky islámu zdůrazňována zejména proto, aby bylo patrné, že Muham mad nemohl číst ani opisovat židovské či křesťanské spisy a veškeré jehoučení bylo přímo zjeveno od Boha. Muhammad byl vyvolen jako „nabí“, tedy prorok, a jako „rasúl“, tedy posel Boží.

Důležitá data Muhammadova vývoje: ■ asi 610–613 – počátky zjevení ■ 613 – počátky hlásání zjevení od Boha ■ 24. září 622 – se svými souvěrci z  Mekky dorazil do Medíny

(tzv. hidžra) ■ do roku 628 – boje s mekkánskými Kurajšovci ■ 629 – Mekka přijímá islám ■ 6. června 632 – Muhammad umírá v Medíně

V Muhammadově okolí byl těmi, kdo ho následovali, přijat rozhod - ný monoteismus. Jeho nejvýmluvnějším vyjádřením je v Koránu súra 112, zvaná „upřímnost víry“. Zní: Rci: „Oh Bůh je jedinečný, Bůh sám o sobě věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven.“

Roku 619 umírá Muhammadova manželka Chadídža a jeho strýc Abú Tálib. Ten byl k  Muhammadově učení a  vizím tolerantní, velká část obyvatel Mekky je však považovala za blouznění excentrického charizmatika. V čele Hášimovců pak stanul Abú Lahab, Muhammadův odpůrce. To donutilo Muhammada a celou muslimskou prvotní obec k odchodu z Mekky v létě 622. Tento rok je přelomový a je považován za počátek islámu (vše, co bylo po tomto datu, je v islámské literatuře označováno jako A.H. – Anno Hegirae, roku Hidžry). Muhammada a jeho družinu přijalo město Jathrib, později nazývané „městoProrokovo“, tedy Madínat an -Nabí, zkráceně dodnes Medína (al -Madína). Zde vznikla kompaktní muslimská obec, tzv. umma. 14

Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace

V Medíně byl Prorok obviněn rabíny z nesprávného chápání Tóry (pět knih Mojžíšových, základ učení judaismu), proto se vůči židům vy - mezuje. Zároveň nepřijímá od místních křesťanů dogmata o troj jedinosti Boží a  Ježíšově synovství Božím, vymezuje se tedy i  vůči křesťanství. Centrem islámu se v Mekce stala Ka

c

ba , dnes centrum mekkánskémešity. Při modlitbě se první muslimové již obraceli tímto směrem. Směr

modlitby k Mekce se nazývá qibla a nahrazuje tak židovský směrmodlitby k Jeruzalému (tímto směrem se zpočátku modlili i muslimové, po

přechodu do Medíny pak k Mekce). Mekku bylo ovšem nutno dobýt,

s  vyhnáním Abú Lahabem se Muhammad nesmířil. S  mekkánskými

Kurajšovci bojoval soustavně až do roku 628 V tento rok vykonalMuhammad po dohodě s vyčerpanými Kurajšovci pouť do Mekky (

c

umra)

a dohodl s nimi desetileté příměří. Cestou se ve městě Chajbaru smířil

se židy a v Mekce i v Medíně s křesťany – příslušníci těchto náboženství

mají v islámu výsadní postavení, nejsou považováni za nevěřící, nýbrž

za lid Knihy – ahl al Kitáb.

Roku 629 přijala Mekka islám, z Ka

c

by byly odstraněny pohanské

modly a byla zasvěcena Bohu – Alláhovi. Muhammad se střídavě pohy -

boval mezi Mekkou a Medínou a činil proslovy o svých vizích a učení.

Zemřel 6. června 632 v Medíně.

Muhammad měl celkem 10 manželek muslimek – krom zemřelé Chadídži byla jeho nejmilejší manželkou

c

Áiša, dcera Muhammadova

vojevůdce a nejbližšího spolupracovníka Abú Bakra. Kromě nich pojal

za své ještě tři konkubíny (konkubinát byl v tomto smyslu soužitím bez

manželství) – šlo o dvě židovky a jednu koptskou křesťankua Muhammad je pojal na důkaz smíření se židy a křesťany.

Kromě negramotnosti je Muhammadovým významným atributem ještě i to, že nekonal žádné zázraky (v křesťanství Ježíš ano, v židovství Mojžíš pouze s Boží pomocí a na Boží příkaz). 1.2 Chalífát Po smrti Prorokově vznikla v muslimské obci potřeba vůdce –následovníka, chalífy, který by převzal Muhammadovu vůdčí roli.Prorokovo učení však již bylo považováno za uzavřené. Mezi muslimy došlo ke sporu – na mechanismus výběru následovníka byly dva názory: ■ Větší část měla za to, že by následovníkem měl být váženýKurajšovec volený staršími obce – to bylo základem tradice. Nositelé tohoto

15

Krátký vhled do islámu ...

názoru se nazývali „lid tradice“ – ahl as -sunna. Dnes je známe pod

názvem sunnité a v teritoriu islámu je jich velká většina. Jdeo celou severní „saharskou“ Afriku, většinu západní Afriky, Eritreu, část

Etiopie, Keni a  Tanzanie, Somálsko, jih Balkánského poloostrova,

většinu území Turecka, Sýrii, Jordánsko, Palestinu, Saúdskou Arábii,

SAE, Omán, část Iráku a Jemenu, většinu Afghánistánu, Pákistán,

Bangladéš, část Indie, západ Číny, všechny středoasijské republiky,

jih Barmy, Malajsii, Singapur a Indonésii a rovněž o muslimskéenklávy Ruské federace. ■ Část muslimů měla za to, že následovníkem musí být příbuznýz Muhammadova rodu, tedy že mechanismem výběru nemá být volba,

nýbrž princip dynastie. Vhodným adeptem byl na prvním místě

Alí bin Abí Tálib, který byl jednak Muhammadovým bratrancem,

jednak jeho zetěm. Jeho příznivci se nazývali „strana Alího“ – ší

c

at

Alí. Dnes je známe pod názvem šíité, většinově se nacházejí v Íránu

a Ázerbájdžánu, velká menšina je v Iráku, další menšiny jsouv Afghánistánu, Jemenu, Bahrajnu, na východě Turecka a v Libanonu.

Na obrázku 2 je znázorněno rozšíření sunnitů a šíitů v dnešním světě.

Nositelé druhého názoru ihned nezvítězili a  prvním chalífou byl zvolen jeden z Muhammadových tchánů a spolupracovníků, otec

c

Áišy

Abú Bakr. Chalífáty jednotné muslimské komunity byly čtyři a  až

napočtvrté byl jmenován šíity prosazovaný mladý Alí bin Abí Tálib.

Pořadí chalífátů je následující:

sunnité

šíité

Obr. 2 M apka rozšíření sunnitů a šíitů v dnešním světě

+


1

16

Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace

■ 632–634 – Abú Bakr (zakladatel tradice – sunny)

■ 634– 644 – Umar Ibn al -Chattáb (vojevůdce – dobyl Egypt,Palestinu, Sýrii, Irák a Persii; v jeho době počala značná hegemonie islámu) ■ 644–656 – Uthmán Ibn Affán (upřednostňoval duchovní záležitosti,

za něho byl redigován kanonický text Koránu) ■ 656– 661 – Alí bin Abí Tálib (jehož šíité prosazovali již od počátku)

Výše uvedené čtyři velké chalífy uznávají dodnes pouze sunnité, pro většinu šíitů jsou první tři chalífové uzurpátoři. Po smrtiposledního z nich došlo k dovršení rozkolu muslimů roku 680 zavražděním pátého, již jen šíity uznaného vůdce – imáma Alího, syna al Husajna, sunnity u Karbalá (Karbalá se nachází na jihozápadě Iráku, dodnes je centrem šíitských tryznových slavností na počest Husajnovy mučednické smrti). Od této doby není islám náboženstvím s jedním vůdcem, nýbrž jednotlivé státy a obce mají samostatnou hlavu komunity, někde ústřední autorita není. 1.3 Korán Slovo „ k o r á n“ má význam „přednes zjevení“. Jde o přímé slovo Boží, nestvořené, existující od věčnosti. Kniha původní – umm al ‑Kitáb – je dle tradice u  Boha, v  arabské podobě byla Bohem zjevena Prorokovi prostřednictvím Džibrílovým (archanděla Gabriela).

Text Koránu obsahuje 77 934 slov, 114 súr (kapitol), 6204–6236 veršů; nejdelší je 2. súra „Kráva“ (286 veršů) a nejkratší je 108. súra „Hojnost“ − „al -Kautar“ (3 verše).

Za chalífy Uthmána byl redakcí Koránu pověřen učenec Zajd Ibn Thá - bit. Jeho komise pro Písmo svaté pracovala v letech 651–656 v Medíně.

Korán se vyskytuje ve dvou uspořádáních: První je kanonické, tedy uznané pro bohoslužebné čtení, a súry jsou v něm řazeny od nejdelší po nejkratší. Problém je, že nemají chronologii. Druhý způsob je řazení určené pro teologické studium – súry jsou řazeny chronologicky tak, jak byly Prorokem vyřčeny. Kanonické znění se nazývá „slavné čtení“ – Qirá

,

a mašhúra .

Celkem 113 súr začíná takzvanou basmalou – uvozujícími slovy „Ve jménu Boha milosrdného, slitovného...“, tedy „Bismi lláhi r ‑rahmáni r ‑ra‑ hím...“. Pouze 9. súra at -Tawba (Pokání) tuto úvodní formuli nemá.

17

Krátký vhled do islámu ...

V obou řazeních je na počátku (tedy i před nejdelší súrou „Kráva“) vždy 1. súra „Fátiha“, tzv. „otevíratelka knihy“, která je vyjádřením úcty a pokory k Bohu. Zní: Ve jménu Boha milosrdného, slitovného Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, milosrdnému, slitovnému, vládci dne soudného Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme, Veď nás cestou přímou, Stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou, Ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou.

Poznámka: Jak je uvedeno výše, světová orientalistika a islamistika řadí súry chronologicky. V zásadě jde o čtyři oddíly súr: prvnímekkánské období, druhé mekkánské období, medínské období, třetímekkánské období. V  Československu takto Korán výtečně přeložil do češtiny dr. Ivan Hrbek, překlad byl dokončen roku 1972 (v zahraničí Koránpřeložili např. do němčiny F. Schwally a Th. Noeldeke roku 1909 a dofrancouzštiny R. Blanchere v roce 1949).

Pozor! Překlady z  arabštiny by se neměly jmenovat Korán, neboť dle tradice žádný překlad není přesnými Muhammadovými slovy, ale je pouhou interpretací. Upřednostňují se názvy jako „Meanings ofQuraan“ nebo „Words of Quraan“. 1.4 Sunna Sunna je islámská tradice, již uznávají pouze sunnité. Sunna jesouborem závazných naučení a norem. Termín znamená „zvyklost, obvyklý způsob jednání“. Protiklad k  sunně je nevhodné novátorství – bid

c

a .

Základním prvkem sunny je al hadíth aš ‑šarif. Hadíth (také hadís) je

zprávou o činech a výrocích proroka Muhammada.

Hadíthy zapisovali tradenti, ti výroky opakovali tak, jak je vždyslyšeli od předchozího tradenta. Prvními byli as ‑sahába – Muhammadovi současníci, dalšími pak tábi

c

ún – následovníci, poté tábi

c

ú at ‑tábi

c

ín

– následovníci následovníků, atd.

Dnes je uznáváno šest sbírek autorů Sunny (psané verze), těchto šest sbírek se souborně nazývá al ‑kutub al ‑sitta. Nejznámější a nejužívanější jsou dvě sbírky: 18

Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace

■ „Správná kniha“, sesbíraná učencem Abú al -Husajnem Muslimem

bin al -Hadždžádžem (zemřel v roce 875), známá jako „Muslimova

sbírka“ ■ „Správná sbírka“, sepsaná učencem Abú Abdalláhem bin Ismá

c

ílem

al -Buchárím (zemřel v roce 870), známá jako „Buchárího sbírka“

Jak uvádíme výše, šíité Sunnu neuznávají, mají vlastní tradici i vlastní výklad Koránu, který je tak jediným svatým spisem. Základním prvkem jejich tradice je tzv. chabar, tedy pouze to podání, které se opíráo výroky čtvrtého chalífy Alího bin Abí Táliba nebo jeho potomků – imámů. 1.5 Pět pilířů islámu Pět pilířů islámu – arkán ad ‑dín – zahrnuje pět základních povinností každého muslima vůči Bohu. Bohem určený řád člení islámštíklerikové a právníci podobně, jako je tomu v judaismu a křesťanství, na vztah člověka k Bohu –

c

ibádát a vztah člověka k člověku – mu

c

ámalát .

Pilíře islámu sestávají ze šahády, salátu, zakátu, sawmu a hadždže. K nim je možno přiřadit dvě přídatné povinnosti – taháru a džihád.

Šaháda (svědectví, dosvědčení) – Šaháda je v zásadě vyznáním víry. Toto vyznání víry zašeptá otec do ouška narozenému chlapečkovi a syn umírajícímu otci. Toto vyznání musí pronést konvertita k islámu před dvěma hodnověrnými svědky dvakrát, o čemž je pořízen zápis. Pouze tímto krokem se člověk stává muslimem! Šaháda zní: „Vyznávám, že není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží.“ Te d y : „Ašhadu an lá iláha illá Lláh wa Muhammadan rasúlu Lláh.“

Salát (modlitba) – Od Boha nelze v islámu vyprosit nic jiného než správné vedení po správné cestě. Salát je závazný jako podstatavztahu člověka k Bohu (

c

ibádát) pro každého dospělého (báligh)a duševně zdravého člověka (

c

áqil). Koná se ve stavu rituální čistoty (viz dále

přídatnou povinnost taháru) pětkrát denně na koberečku sadždžáda

nebo na čistém místě za dodržení správného směru modlitby k Mekce

– istiqbál al ‑qibla. Časy modlitby jsou:

■ úsvit

■ poledne

■ odpoledne

■ při západu slunce

■ po západu slunce


1

19

Krátký vhled do islámu ...

Při modlitbě je dodržována rovněž určitá pohybová skladba (obr. 3). Modlící nejprve stojí ve směru qibla a pronese slova Alláhu akbar – Bůh je převeliký. Tím se dostává do stavu zasvěcení – ihrám. Pak již nesmí být nikým rušen (zvláště se odsuzuje fotografovatzepředu modlícího se muslima). Následuje sklonění s rukama na stehnech u kolen, poté padnutí na tvář v kleku – sudžúd neboli prostrace. Potom následuje klek se sedem na patách s rukama na stehnech, pak druhý sudžúd. Těchto šest pohybových prvků se nazývá rak

c

, každý muslim

může udělat počet rak

c

dle předchozího úmyslu – níja, ovlivněného

jeho dosavadními skutky, hříchy, potřebami apod. Rovněž různé časy

modlitby mají předepsaný minimální počet rak

c

. Po ukončení rak

c

následuje otočení hlavy vpravo a  pak vlevo k  modlícímu se bratru

s pozdravením pokoje.

Ve stavu zasvěcení – ihrámu – nelze salát přerušit či jinak sevytrhovat ze soustředění, pak modlitba ztrácí platnost. V zásadě modlitba sestává ze čtyř částí: ■ pronesení slov Alláhu akbar – vstup do zasvěcení, ihrámu ■ Fátiha – otevíratelka knihy (viz výše) ■ recitace z Koránu ■ pozdravení míru a pokoje

Pozdravení po uzavření všech rak

c

zní: „Mír s vámi a milosrdenství

Boží“, tedy: As ‑salámu alajkum wa – rahmatu lláh.“

Páteční polední modlitba – salát al ‑džum

c

a – je specifická tím, že

po prvních dvou rak

c

ách vystoupí duchovní (chatíb) na minbarv mešitě a pronese chutbu – bohoslužebné kázání. K oznámenímodlitebního času je určen správce mešity – muezzin, který vystoupí na minaret

(dnes zpívá zpravidla přes mikrofon do ozvučovacího zařízení naminaretu) a pronese zvláštními tóninami tzv. adhán. Je možno jej běžně

slyšet v modlitební časy při pobytu v zemích islámu. Adhán zní (včetně

počtu, kolikrát se opakuje každý verš):

Alláhu akbar (Bůh je převeliký) – 4×

Ašhadu an lá iláha illá Lláh (vyznávám, že není boha kromě Boha) – 2×

Ašhadu anna Muhammadan rasúlu Lláh (vyznávám, že Muhammad je

posel Boží) – 2×

Hajja ala s – salát (Vzhůru k modlitbě) – 2×

Hajja ala l – faláh (Vzhůru k dobrému činu) – 2×

Alláhu akbar (Bůh je převeliký) – 2×

Lá iláha illá Lláh (není boha kromě Boha) – 1×


1

20

Muslimský pacient – principy diagnostiky, terapie aěkomunikace

Obr. 3 Pohybová skladba raky při salátu




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist