načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Multikulturní ošetřovatelství -- pro praxi – Jana Kutnohorská

Multikulturní ošetřovatelství -- pro praxi

Elektronická kniha: Multikulturní ošetřovatelství
Autor: Jana Kutnohorská
Podnázev: pro praxi

Základní informace z oboru multikulturního ošetřovatelství, nezbytné pro kvalitní poskytování péče kulturně odlišným pacientům s ohledem na jejich identitu a důstojnost. Žijeme v době multikulturalismu, ke kterému neodmyslitelně patří ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  203
+
-
6,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 160
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4413-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Základní informace z oboru multikulturního ošetřovatelství, nezbytné pro kvalitní poskytování péče kulturně odlišným pacientům s ohledem na jejich identitu a důstojnost. Žijeme v době multikulturalismu, ke kterému neodmyslitelně patří osobní a kulturní diverzita. A tu je třeba respektovat. A tak i ve zdravotnictví je nutno péči o pacienta přizpůsobit jeho kultuře. Z tohoto důvodu se snaží publikace seznámit zdravotníky se základním obecným pojetím kultury, teorií multikulturního ošetřovatelství (multikulturní etikou a komunikací v ošetřovatelství) a poté i konkrétními poznatky z multikulturní praxe - tj. jak se chovat ke kulturně odlišným pacientům, aby byla respektována jejich identita a důstojnost. Cílem knihy je rozšíření multikulturních kompetencí u českých zdravotníků, proto se praktická část zaměřuje především na kulturně odlišná etnika žijící v ČR. Publikaci ocení nejen zdravotníci, ale mohou využít i sociální pracovníci, speciální pedagogové či kulturologové.

Popis nakladatele

Publikace je primárně didaktická, je určena studentům oborů ošetřovatelství, sociální práce, zdravotně-sociální práce a bude přínosná i pro obory speciální pedagogika, kulturologie. Poslouží zdravotníkům v praxi, a to jak nelékařských, tak i lékařských oborů. Je také přínosem pro zahraniční studenty i pro ty, kteří vyjíždějí za prací do zahraničí. Pochopením multikulturní problematiky a etických postojů lépe vnímáme potíže a potřeby cizinců, ale také naše vlastní při setkání s jinou kulturou. Kulturní rozmanitost je jedním z ústředních znaků kulturního pokroku. Kultura, multikultura je vždy sociální, vyvíjí se mezi lidmi a ti jsou na multikulturní etiku včetně komunikační velmi citliví.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jana Kutnohorská - další tituly autora:
Etika pro zdravotně sociální pracovníky Etika pro zdravotně sociální pracovníky
Multikulturní ošetřovatelství -- pro praxi Multikulturní ošetřovatelství
Výzkum ve zdravotnictví Výzkum ve zdravotnictví
 (e-book)
Etika pro zdravotně sociální pracovníky Etika pro zdravotně sociální pracovníky
 (e-book)
Výzkum v ošetřovatelství Výzkum v ošetřovatelství
 (e-book)
Historie ošetřovatelství Historie ošetřovatelství
 
K elektronické knize "Multikulturní ošetřovatelství -- pro praxi" doporučujeme také:
 (e-book)
Management v ošetřovatelství Management v ošetřovatelství
 (e-book)
Psychosociální aspekty paliativní péče Psychosociální aspekty paliativní péče
 (e-book)
Rizikové a antisociální chování v adolescenci Rizikové a antisociální chování v adolescenci
 (e-book)
Sociální péče o seniory Sociální péče o seniory
 (e-book)
Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí -- 2., přepracované a doplněné vydání Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jana Kutnohorská

Multikulturní

ošetřovatelství

pro praxi

Multikulturní ošetřovatelství

pro praxi

Jana Kutnohorská

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Kniha vychází ze základní myšlenky: Dostatečně vzdělat sestry i všechny ostatní

zdravotnické pracovníky pro praxi v multikulturním ošetřovatelství. Kvalita ošetřovatelské

péče je založena především na uspokojování individuálních potřeb pacientů/klientů a ty

jsou vysoce kulturní a etnicky modifikované.

Publikace nepochybně vyplní existující mezeru v literatuře této oblasti. Oprávněně lze

předpokládat, že významnou měrou obohatí nabídku studijní literatury nejen v Čechách,

ale i na Slovensku.

PhDr. Katarína Gerlichová, PhD.

z recenzního posudku

Publikace je určena studentům oborů ošetřovatelství, sociální práce, zdravotně sociální

práce i pro obory speciální pedagogika či kulturologie. Je také vhodná pro zahraniční

studenty i pro ty, kteří vyjíždějí za prací do zahraničí. Poslouží ale také zdravotníkům v praxi,

a to jak nelékařských, tak i lékařských oborů.



Grada Publishing

Jana Kutnohorská

Multikulturní

ošetřovatelství

pro praxi


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a  šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc.

MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ

pro praxi Recenze: PhDr. Katarína Gerlichová, PhD. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Photo © allphoto, 2013 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5191. publikaci Odpovědná redaktorka Karla Hejduková Sazba a zlom Josef Lutka Počet stran 160 Vydání první, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-4413-1 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8582-0 (pro formát PDF) ISBN 978-80-247-8583-7 (pro formát EPUB)

12

ObsahObsah

OBSAH

Úvod ................................................ 9

1 Filozofie multikulturalismu ve 21. století .............. 13

1.1 Multikulturalita jako historický a reálný fenomén ..... 13

1.1.1 Historický exkurz .......................... 15

1.1.2 Etnicita .................................. 17

1.1.3 Základní pojmy související s etnicitou ......... 19

1.2 Kulturní pluralita ................................ 21

1.2.1 Pluralismus ............................... 21

1.2.2 Kultura ................................... 21

1.2.3 Základní pojmy související s kulturní

pluralitou ................................. 26

1.2.4 Kulturní vzorec ............................ 30

1.2.5 Předsudky, stereotypy a etnofaulismy ......... 32

1.3 Ošetřovatelství – kultura .......................... 35

1.3.1 Multikulturní – interkulturní – transkul

turní ..................................... 36

1.4 Metaparadigma multikulturního/transkulturního

ošetřovatelství ................................... 40

1.4.1 Metaparadigmatická koncepce ošetřovatelství

defi novaná M. Leiningerovou ................ 40

1.4.2 Kulturně shodná péče ...................... 46

1.4.3 Doporučení k pochopení klienta z odlišné

kultury v ošetřovatelské praxi ................ 47

1.4.4 Význam multikulturních znalostí pro

ošetřovatelství v praxi ....................... 48

1.5 Tolerance a intolerance ........................... 50

2 Multikulturní etika v ošetřovatelství pro 21. století ..... 52

2.1 Ošetřování – kulturní hodnota společnosti ........... 52

2.2 Respektování identity a důstojnosti pacienta z jiné

kultury ......................................... 54

2.2.1 Identita a sebeidentita ...................... 54

2.2.2 Důstojnost člověka ......................... 56

2.3 Specifika multikulturní etiky v ošetřovatelství ........ 60


6

12

Multikulturní ošetřovatelství pro praxiMultikulturní ošetřovatelství pro praxi

2.3.1 Respektování spirituálních potřeb ............ 61

2.3.2 Etický přístup k pacientovi/klientovi z jiné

kultury ................................... 62

2.3.3 Respektování kulturních tradic v ošetřovatel

ském procesu ............................. 63

2.4 Multikulturní komunikační etiketa v ošetřovatelství ... 66 2.5 Specifika multikulturní komunikace ................ 67

2.5.1 Verbální komunikace ....................... 68

2.5.2 Neverbální komunikace ..................... 69

3 Kulturní šok ....................................... 73

3.1 Pojetí a definice kulturního šoku ................... 73

3.2 Fáze kulturního šoku ............................. 74

3.2.1 Predispozice pro kulturní šok ................ 75

3.2.2 Psychosomatické dopady kulturního šoku ...... 76 3.3 Diagnózy kulturního šoku dle NANDA

International .................................... 79

3.3.1 Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže ......... 79

3.3.2 Doména 10: Životní princip ................. 82

3.4 Zvládání kulturního šoku ......................... 84

3.5 Výživa a kultura ................................. 88

4 Ošetřování pacienta muslimského vyznání ............. 93

4.1 Islámské náboženství – základ kultury ............... 93

4.1.1 Umma – islámská obec ..................... 95

4.1.2 Sunna – islámská „Tradice“ .................. 95

4.1.3 Modlení .................................. 96

4.2 Islámská etika ................................... 96

4.2.1 Islámská etika a islámské právo ............... 98

4.3 Stravovací zvyky v islámské kultuře ................. 99

4.4 Komunikační tabu při ošetřování muslimského pacienta ... 100

4.4.1 Verbální komunikace ....................... 100

4.4.2 Neverbální komunikace ..................... 101

4.4.3 Etika umírání a smrti v islámské kultuře ....... 102

5 Specifika menšin a jejich respektování

ve zdravotnictví .................................... 106

5.1 Integrace cizinců do české společnosti .............. 106

12

Obsah

5.2 Češi očima cizinců ............................... 106

5.2.1 Exkurz do statistických údajů ................ 107

5.3 Kulturní hladiny vzájemných vztahů ve zdravotní péči ... 107

5.3.1 Komunikační specifi ka kultur ................ 108

5.4 Vietnamci ...................................... 109

5.4.1 Etiketa a komunikace ....................... 110

5.4.2 Vietnamská kuchyně ....................... 112

5.4.3 Ošetřování nemocného ..................... 113

5.4.4 Komunikace při zdravotním vyšetření ......... 113

5.5 Korejci ......................................... 114

5.6 Ukrajinci ....................................... 114

5.6.1 Komunikace .............................. 116

5.6.2 Ukrajinská kuchyně ........................ 116

6 Multikulturní trénink v ošetřovatelství ................ 118

6.1 Implementace multikulturních zkušeností do praxe ... 118 6.2 Multikulturní kompetence v ošetřovatelství .......... 120

6.2.1 Kulturní kompetence ....................... 122

6.2.2 Multikulturní kompetence v ošetřovatelství .... 123

6.2.3 Model kulturní kompetence ................. 125

Závěr ................................................ 129

Literatura ............................................ 130

Přílohy .............................................. 140

Kazuistiky ............................................ 143

Slovníček pojmů ...................................... 149

Zkratky .............................................. 152

Rejstřík .............................................. 153

Souhrn .............................................. 159

Summary ............................................ 160



9

ÚvodÚvod

Úvod Ošetřování je morální umění a  morálka je součástí širšího kulturního kontextu. Ošetřování je kultura. Součástí osobnostní výbavy sestry a každého zdravotníka by měly být multikulturní kompetence, ty jsou benefi tem v  osobnostní výbavě, který získáme systematickým studiem kultur.

1

Česká republika, jako cílový stát pro  některé migrující obyva

telstvo, by měla být připravena na  to, že  i  zde se budou setkávat lidé různého původu, rasy, náboženství, morálky a  lidé s  odlišnými názory na naplňování smyslu života a ti všichni jsou potencionálními příjemci zdravotní péče. Od všech zdravotníků se očekává, že budou mít morální postoj ke klientům/pacientům, že budou mít morální kompetence. Vyhledávání odborné péče v době nemoci a projevy bolesti mají kulturní rozměr. Většina studií, které se zaměřují na morálku, dochází k závěru, že ji vzdělání příznivě ovlivňuje.

2

Je proto žádoucí, aby sestry a všichni

zdravotníci byli dostatečně vzděláni pro praxi v multikulturním ošetřovatelství.

Sestra, která poskytuje péči klientům z různých kultur, by měla být

vybavena patřičnými znalostmi z  oblasti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, vnímavostí a  pochopením, měla by mít vysokou komunikační kulturu, protože komunikace s nemocnými může pomoci a také ublížit. Sestra by měla mít také širší kulturní znalosti, které uplatní ve své profesi, včetně znalostí např. o kultuře umírání a s tím souvise- 1

V České republice je problematice multikulturního ošetřovatelství věnována po

zornost od roku 2002, kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR bylo zadavatelem řešení

pro výzkum multikultury v ošetřovatelské péči a pro vytvoření odpovídajících stu

dijních textů. Na výzkumu se tehdy podílela katedra ošetřovatelství tehdejší Zdra

votně sociální fakulty Ostravské univerzity pod  vedením Dagmar Mastiliakové

a Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařské fakulty Univerzity Palackého

pod  vedením Lenky Špirudové. Postupně z  výzkumu vznikly závěrečné zprávy

a  publikace v  prestižním nakladatelství Grada Publishing a  v  tematicky zamě

řených sbornících a publikacích jak v České republice, tak v zahraničí. Studium

multikulturního/transkulturního ošetřovatelství je otevřený nikdy nekončící pro

ces, neboť kultura se vyvíjí v prostoru i čase. 2

SLOVÁČKOVÁ, B.; SLOVÁČEK, L. Moral Judgement Competence and Moral

Attitudes of Medical Students. Nursing Ethics. 2007; 14: 320–328. [Online] [cit. 2012-05-05] Dostupné z  URL: http://nej.sagepub.com/con-

tent/14/3/320.abstract

Multikulturní ošetřovatelství pro praxi

jícími kulturními zvyky a rituály. Vzhledem k tomu, že v České republice počet cizinců rok od roku stoupá, je plně žádoucí, aby zdravotníci byli připraveni pro praxi.

3

Kulturní pohledy na různé aspekty života se stávají nutností pro sou

časnou i budoucí generaci. Součástí kulturních zvyků, tradice a rituálů jsou komunikační bariéry, komunikační tabu, různost náboženského vyznání, různorodost životních stylů, stravovací návyky, atd. Pro multikulturní ošetřovatelskou a vůbec zdravotnickou péči je dobré znát soubor zásad, které jsou návodem pro myšlení a rozhodování sester a všech zdravotníků poskytujících péči lidem z odlišného kulturního prostředí: pro zdraví, léčbu a pocit pohody jednotlivců, rodin, skupin a institucí je nezbytná humánní péče respektující danou kulturu.

Kultura podstatně ovlivňuje myšlení a  chování lidí a  proto ji nelze

ignorovat ani v  kontextu poskytování zdravotnických služeb a  ošetřovatelské péče. Je třeba s  touto proměnou počítat nejen v  oblasti zdravotní politiky, etiky, systémového řešení problematiky péče o pacienty odlišných etnik a kultur ve zdravotnickém zařízení, ale také v procesu poskytování přímé péče (je třeba do léčebných a ošetřovatelských plánů zakomponovat specifi cké kulturní a sociální problémy pacienta a jeho rodiny).

4

Kvalita ošetřovatelské péče je založena na  uspokojování individuál

ních potřeb pacientů/klientů, což vyžaduje ošetřovatelský personál, který má odpovídající znalosti a  dovednosti. Sestry by  měly umět zhodnotit aktuální zdravotní stav a reakce pacienta na neuspokojené potřeby, včetně potřeb souvisejících s odlišnou kulturou, a podle toho průběžně zajišťovat individuální péči.

S  nárůstem kulturního vědomí klientů zdravotní péče vyvstalo ja

ko samozřejmost očekávání, že  sestry a  lékaři jsou morálně a  profesně 3

Za 4 roky (2005–2009) počet cizinců legálně žijících v České republice se zvýšil

o 63 %. Celkem je jich v populaci 4,15 %. Vyplývá to ze zprávy Českého stati

stického úřadu, který porovnával data z  let 2005 a  2009. Podíl cizinců v  Čes

ku je tak jeden z  nejvyšších mezi postkomunistickými zeměmi. Mezi lety 2005

a  2009 se  zdvojnásobil počet dětí, které se  narodily v  Česku cizincům. Nejvíce

cizinců pochází z  Ukrajiny, Slovenska a  Vietnamu. Zatímco k  1. červenci 2005

bylo v  České republice evidováno 266  303 cizinců, o  4 roky později jich bylo

už 435  034. In: Online Zprávy Hospodářských novin 9. 12. 2010 [Online]

[cit. 2011-03-25] Dostupné z  URL: http://domaci.ihned.cz/c1-48529220-do-

-ceska-miri-stale-vice-cizincu-prichazeji-hlavne-za-praci 4

ŠPIRUDOVÁ, L. et al. Pečujeme o klienty odlišných etnik a kultur. 2004, s. 55.

Úvod

zavázáni přizpůsobit svou péči klientově kultuře. Tento společenský imperativ žádá od  zdravotnického personálu znalost různých kultur. Nejde o náhodnou znalost. V určitém prostředí se setkáváme s určitými kulturami, a  to v  závislosti na  migračních proudech. Proto i  znalosti kultur se mohou v čase měnit podle toho, jak se mění migrační proudy. Respektování osobní i kulturní diverzity je v dnešní době neodmyslitelnou součástí strategie řízení lidských zdrojů také ve zdravotnictví včetně ošetřovatelství.

Cílem publikace je pomoci sestrám a  všem zdravotnickým pracovní

kům orientovat se v kulturních odlišnostech etnik žijících v České republice, a  to v  takových odlišnostech, které mohou ovlivňovat poskytování ošetřovatelské péče v praxi. Pomoci najít způsob, jak pa cientům/klientům z jiných kultur lépe porozumět. Publikace je vhodná pro všechny, kteří se  zajímají o  multikulturu včetně studentů zdravotnických oborů jak nelékařských, tak lékařských. Primární pozornost věnujeme ošetřovatelství.

Paní Sonja Baťová při přebírání čestného doktorátu Univerzity Tomá

še Bati ve Zlíně v květnu 2011 vystihla multikulturu slovy: „Díky sociálním sítím jsou někdy naše děti mnohem lépe informovány než my samy. Cizí země už pro  ně nejsou neznámé. Cestují a  jsou vystaveny multikulturním zvykům a tradicím, i když zůstávají doma: jedí pizzu, sushi, jarní závitky a tortilly, zápasí v judu a luští sudoku. Svět se zploštil, a osudy lidí žijících v západních městech nebo indických vesnicích jsou tímto vývojem, nad kterým máme pramalou kontrolu, ovlivněny.“

5

Jana Kutnohorská

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Fakulta humanitních studií

5

Paní Sonja Baťová obdrží čestný doktorát UTB. [Online] [cit. 2012-08-06] Do

stupné z URL: http://web.utb.cz/?id=0_0_23_9&iid=1540&lang=cs&type=0

1

Filozofie multikulturalismu ve 21. stoletíFilozofie multikulturalismu ve 21. století

1 Filozofie multikulturalismu ve 21. století Každý člověk je ovlivněn kulturním prostředím, v  němž vyrůstá, pracuje nebo studuje. V  průběhu procesu socializace se  učíme, co  od  nás společnost vyžaduje, abychom se stali jejími úspěšnými členy. Během života se stáváme v rámci „stejné“ kultury členy nejrůznějších podskupin (subkultur). Tyto podskupiny mají svá vlastní vnitřní pravidla a zvyky, kterými se  odlišují od  většinových kulturních norem, a  kladou na  své členy určité nároky. Každá situace klienta má kulturní, morální, sociální a politické dimenze, které neznamenají při péči jen etickou povinnost, ale jsou výzvou k úsilí podporovat zdraví v holistickém pojetí, tj. včetně respektování kulturních aspektů. Každá kultura má své pojetí zdraví a  nemoci. Každé etnikum mívá své pojetí toho, co  považuje za  „normální jednání“. Kulturní jevy jako jazyk, umění, historie, spiritualita či  příbuzenské vztahy patří k  holistickému, celostnímu vnímání člověka.

6

1.1 Multikulturalita jako historický a reálný fenomén Integrovaná Evropa má ve  svém štítě motto: In varietate concordia. – Jednota v  různosti. Obsahovou náplní motta je tolerance, respekt k odlišnostem, a to za podmínky, že navzájem uznáváme stejné základní hodnoty. Multilkulturalita je fenomén, který je součástí naší kultury, je také součástí globalizace. Ideálem multikulturality je harmonická souhra kultur včetně zvyků, chování, tradic, rituálů, aby příslušníci různých národů, národností žili ve vzájemné toleranci. Všeobecně platí, že nejrychlejší vývoj zaznamenaly civilizace, které byly v kontaktu s odlišnými kulturami, soutěžily s nimi a byly nuceny vůči nim se vymezovat. Kultura, která je v izolaci, stagnuje. Během mezikulturní konfrontace docházelo a dochází k výměně znalostí, poznávání jiných tradic, zvyků, hierarchie hodnot. Každá kultura může „něco“ nabídnout a každá kultura má prostor „něco“ přijmout.

Florence Nightingalová (1820–1910), která povýšila ošetřování na 

profesi, ve své publikaci Notes on Nursing (Kniha o ošetřování ne moc- 6

KUTNOHORSKÁ, J.; CICHÁ, M.; GOLDMANN, R. Etika pro zdravotně

sociální pracovníky. 2011, s. 84.

1

Multikulturní ošetřovatelství pro praxi

ných) uvádí: „Zkušenost nás učí, že  důležitý ano i  rozhodující vliv dobré opatrování na průběh nemoci má.“

7

Dále zdůrazňuje, že obavy, nejistota,

dlouhé čekání, strach před náhlým překvapením škodí nemocnému víc než jiná námaha. Píše: „Jako příšery ho pronásledují myšlenky, které znepokojují jeho mysl a způsobují v jeho nitru nejtrapnější city.“

8

Doporučuje

ošetřovatelkám, aby nemocného takových pocitů zbavily. Slova Nightingalové jsou nadčasová, i když nehovoří o multikulturním ošetřovatelství, vystihuje jeho podstatu, tj.  respekt k  důstojnosti každého člověka, aby nemusel prožívat pocity strachu. Defi nice

Multikulturalismus je ideál harmonické koexistence odlišných kulturních a etnických skupin v pluralitní společnosti. Multikulturalismus lze defi novat jako doktrínu, která tvrdí, že samostatné etnické skupiny mají právo se kulturně lišit od většinové společnosti, stejně jako má většina právo na svou kulturu.

9

V  politické rovině se  multikulturalismus prosazuje zdůrazňováním lidských práv a svobod, které nesmí být ohrožovány a deformovány privilegii určitých rasových, etnických nebo náboženských skupin.

Koncept multikulturalismu přestavuje nový směr pro budoucnost. Multikulturalismus není objevem naší doby. Mnohé společnosti v  minulosti byly složeny z několika odlišných komunit a s vlastní diverzitou se  vyrovnávaly různými způsoby. Bhikhu Parekh

10

defi noval základní

rysy, jež jsou v dnešních multikulturních společnostech unikátní. Multikulturní perspektiva se skládá z kreativní interakce tří základních pohledů: kulturního zakotvení lidské bytosti, nevyhnutelnosti a  vhodnosti kulturního pluralismu, pluralistického a multikulturního založení každé kultury.

Společný pocit sounáležitosti, založený na  sdílení kulturních,

7

NIGHTINGALOVÁ, F. Kniha o ošetřování nemocných. Red. Žofi e Podlipská,

překlad Paulina Králová. Praha: Nakladatel J. Otto, 1874, s. 11. 8

tamtéž s. 53. 9

ERIKSEN, T. H. Sociální a  kulturní antropologie. Příbuzenství, národnostní

příslušnost, rituál. 2008, s. 337. 10

Bhikhu Parekh (nar.  1935) je politolog, studoval ekonomii v  Anglii a působí

na Bombajské univerzitě. PAREKH, B. What is multiculturalism? In:  [Online]

[cit. 2012-09-18] Dostupné z  URL: http://www.india-seminar.com/1999/484/

484%20parekh.htm

1

Filozofie multikulturalismu ve 21. století

etnických a jiných charakteristik je pro multikulturní společnosti příliš rozmanitý. Bude nezbytné určit vlastní rozpětí „povolené rozmanitosti“.

11

Multikulturalismus je systém přesvědčení a chování, které uznává

a respektuje přítomnost všech rozmanitých skupin v organizaci či společenství, oceňuje a váží si jejich společensko-kulturních odlišností a podporuje a umožňuje jejich trvalé podílení se na životě společnosti v rámci inkluzivního kulturního kontextu, díky němuž je ovšem umožněno uplatnění se v  rámci organizace společnosti. Multikulturalismus zahrnuje ideály snášenlivosti, práv, uznání a přizpůsobení se za předpokladu, že rozmanitost je ve společnosti chtěná a oceňovaná.

12

1.1.1 Historický exkurz Migrace obyvatelstva je součástí dějin lidské společnosti, je nedílnou součástí každodennosti a je třeba s ní počítat i v budoucnosti. Dřívější Československá a  dnes Česká republika jako průmyslově a  kulturně vyspělý stát byl a je cílem migrací pro osoby z blízkých i ze vzdálených oblastí a ti jsou součástí multikulturní společnosti.

Československá republika vznikla v  roce 1918 jako mnohonárodnostní stát s  převahou dvou slovanských národů, Čechů a  Slováků a se silnými menšinami, zejména německou, německo-židovskou, polskou, maďarskou, rumunskou a velkým počtem romského obyvatelstva. Zjišťování národnostní situace na  území Čech, Moravy, Slezska a  Slovenska bylo vždy trvalou součástí sčítání lidu, domů a  bytů. Měnil  se ovšem způsob zjišťování i  význam zjištěných údajů. Nyní se  rozumí národností příslušnost k  národu, národnosti nebo etnické menšině. Pro  určení není rozhodující mateřská řeč, ani řeč, kterou občan právě užívá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí.

K velkým přesunům obyvatel došlo po 2. světové válce, kdy transfer Němců z poválečného Československa představoval více jak 2,5 milionů osob. Naopak v poválečném období se přistěhovaly tisíce Řeků, přišli reemigranti z Volyně, Rumunska, Maďarska, ale i ze zámoří. Po roce 1989 11

HLADÍKOVÁ, A. Tolerance a multikulturalismus – vztah dvou konceptů. 2004,

s. 56. 12

HLADÍKOVÁ, A. Tolerance a multikulturalismus – vztah dvou konceptů. 2004,

s. 57.

+


16

1

Multikulturní ošetřovatelství pro praxi

se  změnil počet cizinců a  jejich složení. Společenské změny v  zemích, dříve označovaných za  socialistické (také tzv. východní blok), přinesly imigraci ze států bývalého SSSR, zejména z Ukrajiny. Válka v Jugoslávii zvýšila přistěhovalectví z  Balkánu. Do  České republiky se  přistěhovaly skupiny osob z  Asie (Vietnamu, Mongolska a  Číny). Zdravotní a  lázeňské péče využívají bohatí Arabové a  jiní kulturně odlišní cizinci.

Minoritní národnostní skupiny se  soustřeďují obvykle na  určité území (popř. v  určité městské čtvrti), kde vytvářejí majoritní národnostní skupinu, což bývá podmíněno obvykle historicky. Národnostní menšiny v České republice najdeme jednak ve Slezsku a na severní Moravě (minorita polská) a  jednak v  celém pohraničí (minorita německá a slovenská). Území polské minority je tradiční a leží při polské hranici. Území německé minority je území, kde původně (do poválečného odsunu) sídlili Němci jako lokální majorita. Území slovenské minority je území silnější koncentrace Slováků v  našem státě a  souvisí s  poválečným doosidlováním českého pohraničí, kterého se  zúčastnilo mnoho Slováků často i  zahraničního původu (reemigrace). To samozřejmě neznamená, že  příslušníky uvedených národnostních menšin nenajdeme na jiném území našeho státu, byť ovšem v daleko menší koncentraci.

13

Z  postkomunistických zemí snad kromě Slovinska má Česká republika jeden z  největších podílů cizinců. Na  Slovensku tvoří cizinci asi 1 %, v Polsku 0,1 %. V Německu tvoří lidé z jiných zemí asi 9 % obyvatelstva, v  Rakousku pak více než 10  %. Zároveň se  zdvojnásobil počet dětí, které se narodily cizincům v České republice, z 1518 v roce 2005 na 3104 v roce 2009. Nejvíce potomků se narodilo v České republice Vietnamcům, dále pak Ukrajincům a  Slovákům. Statistici přesto upozornili, že plodnost cizinců je v porovnání s českým obyvatelstvem nízká, většina cizinců totiž do  Česka přichází hlavně pracovat. Tomu odpovídá i věková skladba lidí ze zahraničí, věkový průměr se pohybuje kolem 35 let. Osob pod 15 a nad 64 let je minimum. Největší koncentrace cizinců je v Praze, kde tvoří skoro 12 % obyvatelstva (asi 145 000). Následuje Karlovarský kraj, kde je jejich podíl 6,5  %, a  Plzeňský kraj s  4,8  %. Například v  Mladé Boleslavi, Chebu nebo Karlových Varech 13

ROUBÍČEK, V. Úvod do demografi e. 1997, s. 155.

1

Filozofie multikulturalismu ve 21. století

podíl cizinců přesahuje 8  %. Nejméně cizinců hlásí Moravskoslezský, Zlínský a  Olomoucký kraj, mezi 1,5–2  %. Zatímco ve  většině krajů převažují mezi cizinci lidé z Ukrajiny, například v Karlovarském a Ústec kém kraji je největší podíl Vietnamců, v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji zase největší podíl Slováků.

14

1.1.2 Etnicita Etymologie: Etnicita = souhrn vlastností či znaků vymezujících etnikum – je úzce spojena s prvky příslušné kultury.

Etnicita nemá jednoznačnou defi nici. Užívá  se ve  společenskovědním kontextu od šedesátých let 20. století. Fenomén etnicity je složitý. Etnicita se týká vztahů mezi skupinami, jejichž členové považují příslušníky jiných skupin za  kulturně odlišné. Fenomén etnicity je důležitý pro identitu každého člověka. Názor, že etnicita souvisí s „objektivními kulturními rozdíly“, je běžný. Antropologický výzkum prokázal, že  etnicita je nejdůležitější tam, kde jsou  si skupiny obyvatel kulturně blízké a  přicházejí pravidelně do  vzájemného kontaktu. Kulturní odlišnosti v  důsledku častějších vzájemných kontaktů a  probíhajícího procesu modernizace začínají být v mnoha ohledech méně nápadné, ale zároveň vzrůstá význam etnické identity a  etnického uvědomění. Čím podobnější se lidé stávají, tím více lpí na  zbývajících odlišnostech. Etnicita nemusí nést konfl ikt, může  se projevovat zcela poklidným způsobem v  každodenních situacích, v  podobě náboženských kultů či  jiných mírumilovných jevů.

Projevuje  se v  okamžiku, kdy v  procesu interakce

vzrůstá význam kulturních odlišností. Jde tedy o  to, co je kulturně relevantní a nikoli o to, které kulturní odlišnosti „se dostávají ke slovu“. Je potřeba ji chápat jako aspekt vztahu a nikoliv jako vlastnost jedince nebo skupiny.

15

Etnicita je vzájemně provázaný systém kulturních (materiálních a  duchovních), rasových, jazykových a  teritoriálních faktorů, historických osudů a představ o společenském původu působících v interakci a formujících etnické vědomí člověka a  jeho etnickou identitu. Je tomu 14

Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2010. SÚS 15

ERIKSEN, T. H. Sociální a  kulturní antropologie. Příbuzenství, národnostní

příslušnost, rituál. 2008, s. 316–317.

1

Multikulturní ošetřovatelství pro praxi

tak proto, že  etnicita – tedy souhrn vlastností či  znaků vymezujících etnikum – je úzce spojena s  prvky příslušné kultury. Každé etnikum se  vyznačuje svou vlastní etnicitou. Pokud má být cílem multikulturního vzdělávání poznávání a respektování jiných kultur než své vlastní, znamená to poznávat a  respektovat jiná etnika – nositele těchto kultur.

16

Etnocentrismus

Etymologie: Etnocentrismus etymologicky z řeckého ethos = nárok, etnikum; v latině = střed.

17

Opak kulturního relativismu, tendence poznávat, hodnotit a  interpretovat okolní svět jen z  perspektivy kultury vlastního společenství.

18

Vlastní kultura se stává úhlem pohledu, z něhož jedinec vnímá a hodnotí odlišné kulturní projevy. Spočívá v přesvědčení, že vlastní kultura je nadřazená všem ostatním, že  náš pohled na  svět, naše způsoby chování, naše instituce, naše péče jsou jediné správné. My jsme vlastníky univerzální pravdy, všichni ostatní, hodnoceni z  perspektivy našeho společenství, se  mýlí. Určitá míra etnocentrismu je vlastní všem kulturám a  společenstvím.

19

Jde o  jeden z  univerzálně se  vyskytujících

projevů lidské psychiky a  zcela jej eliminovat je prakticky nemožné. Etnocentrismus je zákonitým produktem a  zároveň podmínkou socializace a  enkulturace, podporuje vnitřní soudržnost sociálních společenství a  je mechanismem identifi kace jednotlivce se  skupinou, k  níž přísluší, s  jejími hodnotami a  normami. Podle intenzity tohoto psychického rysu lze pak rozlišovat etnocentrismus umírněný a  agresivní.

20

Umírněný etnocentrismus má k projevům odlišných kultur tolerantní vztah a připouští jejich právo na existenci. Agresivní etnocentrismus 16

PRŮCHA, J. Multikulturální výchova. Teorie, praxe, výzkum. 2001, s. 18. 17

Pojem etnocentrismus se  objevuje na  počátku 20. století a  charakterizoval ho

americký sociolog W. G. Sumner. 18

SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. 2000, s. 201. 19

Etnocentrismus, xenofobie a modely soužití odlišných skupin. Informace pro

učitele. In: [Online] [cit. 2012-04-29] Dostupné z URL: http://www.pf.jcu.cz/

stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b01obecnatemata/09.pdf 20

HRABÁKOVÁ, L. Kulturní relativismus a  pluralita kultur jako princip multi

kulturní výchovy. 2007. In: [Online] [cit. 2012-08-17] Dostupné z URL: http://

www.pedf.cuni.cz/paideia 3

1

Filozofie multikulturalismu ve 21. století

je zdrojem netolerance a  vyvolává konfl ikty při  konfrontaci jedince s projevy odlišných kulturních společenství, vede k odmítání cizích kulturních prvků nebo znesnadňuje jejich přijetí.

21

Zvláštním případem etnocentrismu se  stal evropocentrismus vyznačující  se nadřazováním evropsko-americké kultury všem ostatním kulturám.

22

Etnocentrismus může být problémový pouze tehdy, pokud (v případě sestry) lpí na  neopodstatněných rigidních stereotypech v  péči a  neusiluje o poznání a pochopení zvyků jiných kultur. Povědomí o jiných kulturách pomáhá sestře vcítit se do pocitů klientů z odlišných prostředí – pak se  nepozastaví nad tím, že  někteří klienti vyhledávají zvláštní pochoutky.

23

1.1.3 Základní pojmy související s etnicitou Etnikum

Etymologie: Pojem „etnikum“ pochází z antické řečtiny, v níž ethnos znamenal „kmen, rasa, národ“.

Teorie o etnické diferenciaci lidstva mají velmi staré kořeny. V současné vědě s pojmem etnikum/etnická skupina (anglicky ethnic group, německy Ethnikum, etnische Gruppe) se setkáváme především v etnologické, kulturně antropologické a  sociologické literatuře.

24

Poznání

etnické příslušnosti pomůže lépe pochopit potřeby pacienta. Je také užitečné, pokud víme, zda jde o  utečence, současného přistěhovalce, či potomka přistěhovalců, žijícího u nás delší dobu.

25

Etnické vědomí

Vědomí sounáležitosti s  určitou etnickou skupinou na  základě společně sdílených objektivních komponentů etnicity nebo rodového pů- 21

HRABÁKOVÁ, L. Kulturní relativismus a  pluralita kultur jako princip multi

kulturní výchovy. 2007. In: [Online] [cit. 2012-08-17] Dostupné z URL: http://

www.pedf.cuni.cz/paideia 3 22

tamtéž 23

MASTILIAKOVÁ, D. Vymezení pojmu transkulturní ošetřovatelství a jeho di

menze. 2002, s. 21–22. 24

PRŮCHA, J. Multikulturální výchova. Teorie, praxe, výzkum. 2001, s. 19.  25

ŠPIRUDOVÁ, L. et al. Pečujeme o klienty odlišných etnik a kultur. 2004, s. 58.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.