načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Multidetektorová výpočetní tomografie -- Perfuzní vyšetření - Jiří Ferda; Hynek Mírka

Multidetektorová výpočetní tomografie -- Perfuzní vyšetření
-11%
sleva

Elektronická kniha: Multidetektorová výpočetní tomografie -- Perfuzní vyšetření
Autor: ;

Publikace se zabývá problematikou teoretických základů a praktických aplikací perfuzního CT. V první části jsou rozebrány základní technické a matematické principy metody a pracovní ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  250 Kč 223
+
-
7,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Galén
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 214
Rozměr: 23 cm
Úprava: tran : ilustrace (převážně barevné)
Vydání: První vydání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-749-2185-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace se zabývá problematikou teoretických základů a praktických aplikací perfuzního CT. V první části jsou rozebrány základní technické a matematické principy metody a pracovní postupy při provádění vyšetření. Jsou popsány vlastnosti mikrocirkulace za normálních i patologických podmínek a její vztah k zobrazení perfuze. Dvě kapitoly se věnují problematice radiační zátěže při CT vyšetřeních. Na závěr jsou uvedeny příklady vyšetřovacích protokolů používaných na Klinice zobrazovacích metod FN Plzeň. Ve druhé části monografie jsou na konkrétních klinických případech vysvětleny praktické aplikace metody při vyšetřování různých orgánů. Důraz je kladen na vyšetřování cévních onemocnění mozku a nádorových onemocnění. Jsou rovněž uvedeny příklady vyšetřování ischemické choroby srdeční včetně zátěžového vyšetření a využití dat z perfuzního CT pro dynamickou (4D) CT angiografii.

Popis nakladatele

Publikace se zabývá problematikou teoretických základů a praktických aplikací perfuzního CT. V první části jsou rozebrány základní technické a matematické principy metody a pracovní postupy při provádění vyšetření. Jsou popsány vlastnosti mikrocirkulace za normálních i patologických podmínek a její vztah k zobrazení perfuze. Dvě kapitoly se věnují problematice radiační zátěže při CT vyšetřeních. Na závěr jsou uvedeny příklady vyšetřovacích protokolů používaných na Klinice zobrazovacích metod FN Plzeň. Ve druhé části monografie jsou na konkrétních klinických případech vysvětleny praktické aplikace metody při vyšetřování různých orgánů. Důraz je kladen na vyšetřování cévních onemocnění mozku a nádorových onemocnění. Jsou rovněž uvedeny příklady vyšetřování ischemické choroby srdeční včetně zátěžového vyšetření a využití dat z perfuzního CT pro dynamickou (4D) CT angiografii.

(perfuzní vyšetření)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Ferda; Hynek Mírka - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

výpočetní tomografie

Multidetektorová

Hynek Mírka

Jiří Ferda

Perfuzní vyšetření


Hynek Mírka, Jiří Ferda

MULTIDETEKTOROVÁ VÝPOČETNÍ TOMOGRAFIE – PERFUZNÍ VYŠETŘENÍ

První vydání v elektronické verzi

Vydalo nakladatelství Galén, Na Popelce 3144/10a, 150 00 Praha 5

Editor nakladatelství Lubomír Houdek

Šéfredaktorka nakladatelství Soňa Dernerová

Odpovědná redaktorka Jarmila Prokešová

Obrazová dokumentace z archivu autorů

Grafická úprava a sazba Petra Veverková

Určeno odborné veřejnosti

G 351016

Podpořeno projektem Ministerstva zdravotnictví ČR

Koncepční rozvoj výzkumné instituce 00669806 – FN Plzeň,

grantem IGA MZ ČR 13326 (2012–2015) a Programem rozvoje Univerzity Karlovy (projekt P36).

Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani žádná její část nesmějí být reprodukovány, uchovávány v rešeršním systému

nebo přenášeny jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického či jiného záznamu)

bez písemného souhlasu majitelů práv.

© Galén, 2015

ISBN 978-80-7492-196-4 (PDF)

ISBN 978-80-7492-197-1 (PDF pro čtečky)

Autoři:

as. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D.

prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D.

Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN, Plzeň

Recenzenti:

as. MUDr. Jan Baxa, Ph.D.

Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN, Plzeň

prof. MUDr. Pavel Eliáš, CSc.

Radiologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové

prim. MUDr. Milan Novák

Radiodiagnostické oddělení, Nemocnice Privamed, Plzeň


OBSAH

OBECNá ČáST

1 Úvod, historie metody ....................................................................10

2 Možnosti zobrazení perfuze .............................................................12

3 Praktické využití perfuzního CT .........................................................14

4 Perfuze a průtok krve ......................................................................16

5 Biologické vlastnosti nádorů ............................................................18

6 Nádorová neoangiogeneze a její ovlivnění pomocí léčby ........................20

7 Nádorová hypoxie ..........................................................................22

8 Perfuzní CT jako biomarker nádorových onemocnění .............................24

9 Základní principy perfuzního CT ........................................................26

10 Farmakokinetické parametry ............................................................28

11 Matematické modely .......................................................................30

12 Momentová metoda ........................................................................32

13 Metody kompartmentové analýzy ......................................................34

14 Dual-slope metoda u perfuzního CT jater ............................................36

15 Patlakova analýza ..........................................................................38

16 Dekonvoluční metoda .....................................................................40

17 Dynamické skenování .....................................................................42

18 Skenovací parametry ......................................................................44

19 Stanovení radiační zátěže při CT ........................................................46

20 Ovlivnění radiační zátěže při perfuzním CT ..........................................48

21 Obrazové parametry .......................................................................50

22 Farmakokinetika kontrastní látky ......................................................52

23 Příprava pacienta, spolupráce během vyšetření ....................................54

24 Zásady podání kontrastní látky ..........................................................56

25 4D CT angiografie ...........................................................................58

26 Limitace perfuzního CT ....................................................................60

27 Vyšetřovací protokoly – limitované vyšetření mozku ...............................62

28 Vyšetřovací protokoly – objemové vyšetření mozku .................................64

29 Vyšetřovací protokoly – limitované vyšetření břišních a pánevních orgánů ...66

30 Vyšetřovací protokoly – objemové vyšetření břišních a pánevních orgánů ....68

31 Vyšetřovací protokoly – limitované vyšetření hrudníku ............................70

32 Vyšetřovací protokoly – objemové vyšetření hrudníku .............................72

33 Vyšetřovací protokoly – perfuze myokardu ............................................74


SPECIáLNí ČáST

1 Okluze střední mozkové tepny – časné změny ......................................78

2 Odpověď mozkové tkáně na rekanalizaci uzávěru střední mozkové tepny ...80

3 Subkortikální ischémie mozku při centrální okluzi střední mozkové tepny ....82

4 Subteritoriální ischémie mozku v teritoriu střední mozkové tepny ............84

5 Fragmentace embolu a subteritoriální ischémie ve strategických zónách ...86

6 Izolovaný subteritoriální mikroinfarkt ................................................88

7 Akutní okluze arteria cerebri anterior ................................................90

8 Akutní okluze arteria cerebri posterior ...............................................92

9 Akutní okluze arteria basilaris ..........................................................94

10 Dokončená ischémie v teritoriu angulární tepny ...................................96

11 Subkortikální ischémie kombinovaná s ischémií angulární oblasti ............98

12 Subakutní ischémie s tzv. luxusní perfuzí ..........................................100

13 Inkompetence Willisova kruhu a vznik ischémie

na pomezí intrakraniálních povodí ..................................................102

14 Kompenzovaná perfuze při okluzi vnitřní krkavice na krku ....................104

15 Kompenzovaná hypoperfuze mozku .................................................106

16 Zátěžové perfuzní zobrazení mozku s dostatečnou odpovědí .................108

17 Zátěžové perfuzní zobrazení mozku s kritickou perfuzí – cirkulační mapy ... 110

18 Zátěžové perfuzní zobrazení mozku s kritickou perfuzí – kalkulace parametrů ...112

19 Zátěžové perfuzní zobrazení mozku s kritickou perfuzí v klidu

a s kompenzací v zátěži ................................................................. 114

20 Intrakraniální vazospazmy ............................................................. 116

21 Trombóza splavů ..........................................................................118

22 Aktivní intrakraniální krvácení .......................................................120

23 Glioblastoma multiforme ...............................................................122

24 Glioblastoma multiforme a perifokální edém .....................................124

25 Glioblastoma multiforme s krvácením ..............................................126

26 Glioblastoma multiforme a intrakraniální hypertenze ..........................128

27 Zvrat nízkostupňového gliomu ........................................................130

28 Intrakraniální difuzní velkobuněčný lymfom ......................................132

29 Mozek – porovnání sycení nádorů mozku ..........................................134

30 Karcinom choroidálního plexu ........................................................136

31 Meningeom ................................................................................138

32 Meningeom – systém dvojího zásobení .............................................140

33 Akutní tumoriformní demyelinizace .................................................142


34 Karcinom orofaryngu ....................................................................144

35 Dlaždicobuněčný karcinom plic – mikrovaskulární denzita ....................146

36 Adenokarcinom plic – hypoxická adaptace ........................................148

37 Plicní uzel – posouzení povahy ložiska ..............................................150

38 Adenokarcinom plic – hodnocení odpovědi na terapii ..........................152

39 Akutní infarkt myokardu ................................................................154

40 Klidový perfuzní deficit myokardu ...................................................156

41 Zátěžové perfuzní vyšetření myokardu ..............................................158

42 Zátěží podmíněná ischémie v povodí pravé věnčité tepny .....................160

43 Zátěží podmíněná ischémie v povodí ramus interventricularis anterior ....162

44 Poinfarktová jizva myokardu ..........................................................164

45 Játra – normální parenchym ..........................................................166

46 Hepatocelulární karcinom .............................................................168

47 Cholangiocelulární karcinom ..........................................................170

48 Jaterní metastázy ........................................................................172

49 Hodnocení efektu ablační léčby ...................................................... 174

50 Hodnocení efektu transarteriální chemoembolizace ............................ 176

51 Hodnocení efektu embolizace portální žíly ........................................178

52 Hodnocení jaterní fibrózy a cirhózy ..................................................180

53 Primární jaterní lymfom ................................................................182

54 4D CT angiografie jater ..................................................................184

55 Trombóza portální žíly ..................................................................186

56 Adenokarcinom pankreatu .............................................................188

57 Mucinózní kystadenokarcinom pankreatu .........................................190

58 Chronická pankreatitida ................................................................192

59 Pseudocysta pankreatu .................................................................194

60 Pankreas – porovnání křivek sycení tkáně .........................................196

61 Neuroendokrinní tumor pankreatu ..................................................198

62 Konvenční renální karcinom ...........................................................200

63 Papilární renální karcinom .............................................................202

64 Ledvina – perfuzní křivky a parametry ..............................................204

65 Sarkom měkkých tkání ..................................................................206

66 Karcinom rekta ............................................................................208

Zkratky ............................................................................................210

Literatura .........................................................................................211

Summary ..........................................................................................214


Akutní okluze střední mozkové tepny


9

OBECNá ČáST


10

Vyšetření perfuze mozku – první aplikace perfuzního CT, normální nález (zleva):

postkontrastní MIP rekonstrukce, mapa průtoku, mapa objemu a mapa času do maxima

1 Úvod, historie metody

Výpočetní tomografie (CT) se od svého

uvedení v roce 1971 postupně stala běžnou

vyšetřovací metodou doplňující stávající

zobrazovací modality. Oproti rentgenovému

vyšetření přinesla úplné odstranění

superpozice struktur uvnitř těla a vysoké

kontrastní rozlišení. Odstranila rovněž

limitace, kterými je zatížena ultrasonografie.

I přes zavedení magnetické rezonance,

která je méně zatěžující a v některých

ohledech přináší přesnější informace, je

CT v řadě indikací stále nepostradatelnou

zobrazovací metodou. Zásadním milníkem

ve vývoji CT bylo zavedení spirální techniky

skenování, ke kterému došlo v osmdesátých

letech 20. století. Zvýšila se rychlost

vyšetření a bylo možné zobrazit celý objem

oblasti zájmu. Dalšího zlepšení časového

rozlišení a zároveň zvýšení geometrického

rozlišení v dlouhé ose těla bylo dosaženo

zavedením multidetektorové techniky

na konci devadesátých let. Historie zobrazení perfuze začala v roce 1980, kdy Axel navrhl měření průtoku krve mozkem pomocí rychlého dynamického sériového skenování během prvního oběhu kontrastní látky (KL). Největšího rozvoje dosáhlo perfuzní CT (PCT) až po roce 2000. První aplikací metody bylo vyšetření perfuze mozkové tkáně u ischemické cévní mozkové příhody. V současnosti se metoda využívá rovněž pro účely diagnostiky nádorů nebo hodnocení perfuze myokardu. Zpočátku bylo

možné vyšetřovat perfuzi pouze v malém

objemu tkáně odpovídajícímu jednomu

nebo několika řezům. V nedávné době však

byly zavedeny techniky dovolující vyšetřit

orgány v celém rozsahu. Kromě PCT jsou pro

hodnocení perfuze vyvíjeny další metody,

jako je CT zobrazení pomocí duální energie

záření. Nové techniky v oblasti magnetické

rezonance a ultrasonografie umožňují

provádět perfuzní vyšetření i pomocí těchto

modalit.

Perfuzní ultrasonografie u jaterní metastázy

kolorektálního karcinomu – v pravé části obrázku je

parametrická mapa a křivky sycení Perfuzní scintigrafie myokardu – vyšetření v klidu a po zátěži, výpadek perfuze v inferolaterální oblasti levé komory

2 Možnosti zobrazení perfuze

Zobrazení perfuze je možné provést více

způsoby. Historicky nejstarší je využití metod

nukleární medicíny, které používajíradiofarmaka aplikovaná do krevního řečiště. Perfuze

může být v tomto případě vyjádřena pouze

relativně na základě srovnání aktivity v místě

zájmu a referenční oblasti. Ke snímáníaktivity se používá planární scintigrafie,jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT)

nebo pozitronová emisní tomografie (PET).

SPECT a PET umožňují zobrazit vyšetřovaný

orgán ve třech rovinách. V poslednímdesetiletí je rutinně využíváno zobrazení perfuze

pomocí radiologických metod, především CT,

ale nověji i MR nebo kontrastníultrasonografie (CEUS). V těchto případech se využívá

dynamické skenování po nitrožilní aplikaci

kontrastní látky. Oproti metodám nukleární

medicíny lze hodnotit více parametrů a vněkterých případech je i přesněji kvantifikovat, Perfuzní MR karcinomu rekta (šipka) – vlevo parametrická mapa, vpravo křivka sycení vykazující typické maligní rysy (rychlý vzestup intenzity signálu následovaný vymytím kontrastní látky navíc je k dispozici kvalitnější anatomická informace. Radiologické metody jsouzaložené na stanovení křivky sycení tkáně, z níž je možné po aplikaci matematických modelů odvodit hodnoty jednotlivýchfarmakokinetických parametrů. Ty se pak vyjadřují číselně nebo pomocí barevných parametrických map. PCT je nejrozšířenější radiologickou metodou zobrazení perfuze. Výhodou je lineární vztah mezi denzitou a koncentrací kontrastní látky

v krvi, na jehož základě lze relativně snadno

kvantifikovat farmakokinetické parametry.

Nevýhodou je poměrně vysoká radiační zátěž,

která může až 10krát převýšit standardní

způsoby skenování. Perfuzní MR a perfuzní

CEUS nejsou problémem radiační dávkyzatíženy, na druhou stranu je v těchto případech

vyšetření technicky obtížnější, více náchylné

k artefaktům a v případě ultrasonografie je

hodnocení i méně objektivní. Tumor plic před léčbou – vlevo CT řez ukazující rozměry tumoru a atelektázu dolního laloku, vpravo barevná mapa permeability, na níž je tumor ohraničen bílou čárou

3 Praktické využití perfuzního CT

V praxi se PCT (označované také jako

dynamické kontrastní CT – DCE CT)nejčastěji využívá u pacientů s akutní mozkovou

ischémií a nádorovými onemocněními.

V obou případech souvisí využití PCT srozvojem moderních léčebných metod, jako je

trombolýza u cévní mozkové příhody nebo

antineoangiogenetická léčba některých

typů nádorů. U mozkové ischémie je zásadní

možností časné detekce ischemického

ložiska a posouzení přítomnosti a rozsahu

nekrózy mozkové tkáně. Dalšími možnými

indikacemi PCT u cévních onemocnění mozku

jsou hodnocení poruch perfuze následkem

vazospazmů při subarachnoidálním krvácení

nebo po operačních zákrocích a hodnocení

cerebrovaskulární rezervy u nemocných

s chronickou ischémií. U nádorovýchonemocnění se PCT používá především kmonitorování efektu terapie. V tomto případě je Kontrola v průběhu cytostatické léčby – vlevo CT řez, velikost tumoru se jen velmi mírně zmenšila, obnovila se vzdušnost levého dolního laloku; vpravo mapa permeability ukazující její pokles oproti vstupnímu vyšetření důležitá skutečnost, že perfuzní vyšetření je schopné posoudit cévní novotvorbu vnádorové tkáni a její změny způsobené léčbou. Informace o míře neoangiogeneze je také možné použít například při výběru vhodných kandidátů biologické léčby a predikci jejího účinku. Spolehlivost PCT v tomto ohledu ale není zatím dostatečně ověřena. U některých typů nádorů může být metoda přínosná i při určení stupně diferenciace a grade.

Pokud je PCT provedeno v rozsahu celého

orgánu (objemové PCT), je možné jej využít

i ke zvýšení senzitivity pro vícečetné léze.

Dalšími aplikacemi PCT, které budou zmíněny,

jsou hodnocení perfuze myokardu, ledvin

a grading jaterní fibrózy. PCT má nízkou míru

variability mezi pozorovateli (interobserver

variability) i při opakovaných hodnoceních

jedním pozorovatelem (intraobservervariability). Schéma mikrocirkulace

4 Perfuze a průtok krve

U mnoha patologických procesů dochází

k poruchám průtoku krve a perfuze. Ty jsou

následkem změn na úrovni makro- nebomikrocirkulace. Makrocirkulace zahrnuje srdce

a velké cévy. Jejím účelem je dopravovat krev

do orgánů. Do značné míry je možné ji přímo

hodnotit pomocí zobrazovacích metod.

Mikrocirkulace je oproti tomu běžnýmitechnikami nezobrazitelná, můžeme ji vyšetřovat

pouze nepřímo. Zahrnuje malé cévyodpovědné za distribuci krve uvnitř tkání – arterioly,

metarterioly, venuly a kapiláry. Arterioly

jsou tepny o průměru 10–100 μm, jsou dobře

inervovány a mají ve stěně hladkousvalovinu. Metarterioly jsou drobné arterioly

předřazené kapilárám. Mají ve stěně skupiny

svalových buněk tvořící prekapilárnísfinktery. Kapiláry jsou široké 5–8 μm. Jejich stěna

je tvořena vrstvou endotelu, nejsouinervovány a neobsahují hladkou svalovinu. Venuly

kapiláry

arteriovenózní spojka

venula

arteriola

m

et

a

rt

e

ri

o

la


17

Třífázové CT jater – vývoj denzity ložiska (metastáza)

a parenchymu jater nepřímo reflektuje stav

mikrocirkulace Přímé zobrazení makrocirkulace jater (tepenný systém) pomocí CT angiografie dosahují šíře 10–200 μm a v jejich stěně je malé množství hladké svaloviny. Vedle těchto cév jsou ve tkáních přítomné také příméarteriovenózní spojky. Kromě regulace průtoku a perfuze je mikrocirkulace důležitá provýměnu tekutin, kyslíku a dalších substancí mezi krevním řečištěm a tkání a pro regulaci tělesné teploty a krevního tlaku. Termín perfuze není synonymem termínu průtok krve. Průtok krve je definován jako celkový objem krve, který

proteče anatomickou strukturou nebo oblastí

za časovou jednotku, udává se například

v ml/min. Perfuze odpovídá objemu krve,který proteče pouze mikrocirkulací dané oblasti

a udává se ml/min vztažených na 100 g nebo

100 ml tkáně (např. ml/100g/min). Změny

průtoku se tedy mohou, ale také nemusí

projevit změnou perfuze. Pomocí PCT je možné

současně stanovit parametry vypovídající

o perfuzi i průtoku krve.

18

Schéma konceptu multiparametrického zobrazování nádorů

ZM – zobrazovací metody

5 Biologické vlastnosti nádorů

Nádory jsou komplexní a vyvíjející se

systémy charakterizované výraznou

strukturální i časovou heterogenitou. Kromě

standardních zobrazovacích metod, které

hodnotí morfologické vlastnosti nádorové

tkáně, se využívají metody funkčního

a molekulárního zobrazování umožňující

získat mnohem detailnější informace

o fenotypu nádoru, a tím dosáhnout

přesnějšího popisu biologických vlastností.

Týká se to především neoangiogeneze, změn

souvisejících s přítomností hypoxie a stavu

metabolismu. Všechny tyto informace nelze

zjistit pomocí jedné zobrazovací metody,

proto se také hovoří o multiparametrickém

zobrazování nádorů. Mezi metody, které

se v této oblasti uplatňují, patří kromě

standardních zobrazovacích metod také PCT,

magnetická rezonance (perfuzní MR, difuzně

vážené zobrazení, spektroskopie), perfuzní

hybridní metody

 metabolismus tkáně

 kinetika radiofarmaka

MRI

 difuze molekul vody

 mikrocirkulace

 koncentrace metabolitů

perfuzní CEUS

 mikrocirkulace

perfuzní CT

 mikrocirkulace

histologie

histochemie

imunohistochemie

genetika

biochemie...

standardní ZM

 anatomie

 složení tkáně

 makrocirkulace

multiparametrické

zobrazování

před léčbou

 biologie nádoru

 předpověď účinku léčby

během léčby

 hodnocení efektu

 časná predikce efektu Recidiva metastázy gastrointestinálního stromálního nádoru po RFA, rozdílný charakter informací získaných pomocí perfuzního CT a PET/CT – vlevo perfuzní CT se známkami zvýšeného arteriálního zásobení (šipka), vpravo PET/CT bez známek zvýšené konsumpce

18

F- fluorodeoxyglukózy (šipka)

kontrastní ultrasonografie a hybridní metody

(PET/CT, SPECT/CT a PET/MR). Takto získané

informace je možné využít při hodnocení

biologických vlastností konkrétního nádoru

a jejich vývoje v čase, což je významné při

stanovování prognózy onemocnění a predikci

a časné monitoraci efektu protinádorové

léčby. Významnou roli hraje zobrazování

také při vývoji nových léčebných preparátů

a metod.

PCT do této mozaiky přispívá především

informacemi o stavu vaskularizace tkáněnádoru, která odráží stav neoangiogeneze, ale

také souvisí s nádorovou hypoxií a změnami,

které vyvolává. Bylo zjištěno, že výsledky PCT

v některých případech významně korelují

s histologickými parametry, které tyto jevy

popisují (např. mikrovazální hustota nebo

exprese vazoaktivního endoteliálníhorůstového faktoru). Patologická vaskularizace hepatocelulárního karcinomu (DSA)

6 Nádorová neoangiogeneze

a její ovlivnění pomocí léčby

Neoangiogeneze je definována jako proces

tvorby nových kapilár. Pro růst nádorů je

nezbytná od velikosti 2–3 mm, kdy přestává

stačit přísun kyslíku a dalších látek z okolní

tkáně. Uplatňuje se řada činitelů, například

vazoaktivní endoteliální růstový faktor,

fibroblastický růstový faktor, destičkový

růstový faktor nebo hypoxií indukovaný

faktor. Nově tvořené cévy v nádorech mají

chaotické a heterogenní uspořádání, jsou

vinuté, jejich lumen je nepravidelné a stěna

méněcenná. Neoangiogeneze zároveň

umožňuje rozvoj hematogenních metastáz.

Velká míra cévní novotvorby je známkou

agresivity nádoru, na druhou stranu

umožňuje použití biologické léčby, která

se zaměřuje na její potlačení (preparáty

obsahující sorafenib, bevacizumab a další).

Využití PCT v hodnocení mikrovaskularizace

vychází ze skutečnosti, že mikrovaskulární

změny v nádorové tkáni korelují se

změnami parametrů perfuze. Praktický Vývoj vaskularizace maligního nádoru – malý nádor je vyživován difuzí z okolí (vlevo), větší nádor si vytváří vlastní vaskularizaci probíhající z periferie do centra (uprostřed), s dalším růstem dochází k rozvoji nekrózy v hypovaskulárním centru (vpravo) význam metody v této oblasti diagnostiky spočívá v možnosti posouzení míry cévní novotvorby před onkologickou léčbou (především biologickou) a sledování jejího vývoje v průběhu terapie. Účinek léčby se totiž nemusí vždy projevit změnou velikosti ložiska nebo denzity v jedné fázi. Pro validní hodnocení efektu léčby pomocí PCT je nezbytné provést vstupní vyšetření před léčbou. Poté se během léčby, po několika cyklech chemoterapie, provádí kontrola,

která v časné fázi léčby určí, do jaké míry

nádor reaguje. Pokud je efekt pozitivní,

je léčba dokončena, v opačném případě

je změněna. Vyšetření před zahájením

terapie umožňuje do jisté míry léčebný

efekt i předpovídat. PCT se také hodí

k posuzování účinku destrukční léčby nádorů

(radiofrekvenční nebo mikrovlnná ablace),

chemo- a radioembolizace, kdy je pozitivní

efekt spojen s absencí vaskularizace.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist