načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Můj rok 1949 - Alena Breuerová; Jarmila Frejtichová

Můj rok 1949

Elektronická kniha: Můj rok 1949
Autor: Alena Breuerová; Jarmila Frejtichová

- Vydejte se s námi po stopách času a prožijte znovu rok 1949. - Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 224
Rozměr: 24 cm
Úprava: lustrace (některé barevné), portréty, faksimile
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Sociologie kultury. Kulturní život
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-265-0841-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Vydejte se s námi po stopách času a prožijte znovu rok 1949.

Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných nespravedlností. Právě v roce 1949 totiž doopravdy startuje většina změn, které máme s nástupem komunismu spojené. Zavzpomínejme spolu na jeden z nejdramatičtějších roků minulého století, na rok, kdy se na japonském ostrově Iwojima vzdávají poslední dva japonští vojáci, kdy úderník Kinter překonává normu o 547 procent a zaměstnanci komunálních podniků odmítají přijímat spropitné.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Alena Breuerová; Jarmila Frejtichová - další tituly autora:
1967: Rok, kdy jsem se narodil(a) 1967: Rok, kdy jsem se narodil(a)
Můj rok 1958 Můj rok 1958
Můj rok 1968 Můj rok 1968
 (e-book)
Můj rok 1958 Můj rok 1958
 (e-book)
Můj rok 1968 Můj rok 1968
Můj rok 1959 Můj rok 1959
Můj rok 1969 Můj rok 1969
Můj rok 1949 Můj rok 1949
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MŮJ ROK

BizBooks

Brno 2019


Můj rok 1949

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete n a

www.bizbooks.cz

www.albatrosmedia.cz

Alena Breuerová, Jarmila Frejtichová

Můj rok 1949 – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


MŮJ ROK 1949

Alena Breuerová, Jarmila Frejtichová

Odpovědná redaktorka: Jarmila Frejtichová

Jazyková korektura: Jana Kuchařová

Grafický design: Ema Pavlovská

Technická redakce: Barbora Pokorná

Obálka: Pavel Ševčík

Ilustrace na obálce: Martin Rubec

© Alena Breuerová, Jarmila Frejtichová, 2019

© Alexandr Hampl, ČTK

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN tištěné verze 978-80-265-0841-0

ISBN e-knihy 978-80-265-0845-8 (1. zveřejnění, 2019)

Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu.

Vydalo nakladatelství BizBooks v Brně roku 2019 ve společnosti Albatros Media a. s.

se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 35067

© Albatros Media a. s., 2019. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli

formě

či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

1. vydání

Nakladateli se přes veškeré úsilí nepodařilo najít autory některých fotografií ani

jejich případné dědice. Pokud existují, nechť nakladatele laskavě kontaktují.


Úvodem 4

Věnování 5

PF 1949 6

Rok podle jiných kalendářů 7

Čísla, tabulky a statistiky 8

Narodili se 10

Rok Žlutého Buvola 14

Kultura 18

Literatura 20

Film 35

Divadlo 47

Hudba 53

Výtvarné umění 61

Média a reklama 66

Jazykový koutek 76

Realita všedního dne 80

Realita všedního dne 82

Jídlo 107

Móda 116

Architektura a design 126

Doprava 134

Sport 146

Zdraví 153

A odsuzuje se... 158

Humor 164

Kalendárium 1949 170

OBSAH


4

ÚVODEM

Zatímco rok 1948 patří ke klíčovým mezníkům historie 20. století, ten následující

zůstává skryt v jeho stínu. Přitom je to vrcholně nespravedlivé. Je to právě rok 1949,

kdy začíná většina změn, které symbolizují nástup doby komunismu. Jsou ovšem mezi

námi lidé, pro které byl devětačtyřicátý mimořádný vždycky. Jsou to ti, kteří právě rok

po „Vítězném únoru" spatřili světlo tohoto světa. V roce jejich narození začala první pětiletka. Je přijat zákon o JZD. Začíná

industrializace Slovenska a budování těžkého průmyslu. Celá země se připravuje na oslavy 70. narozenin J. V. Stalina. Ze Zlína je Gottwaldov, z vil továrníků jsou jesle a mateřské školky. Za západní části poraženého Německa se stává Německá spolková republika, na východě vzniká NDR. Pomalu se uvolňuje přídělový systém, na podzim si lidé poprvé mohou koupit bez lístků chleba a brambory. A i když rok 1949 patří k těm, které obracejí osudy lidí totálně naruby, život ve své nezničitelnosti pokračuje dál. Z rozhlasu zní Jiřina Salačo vá a Rudolf Cortés, v kinech

exceluje krásná Vlasta Fialová v roli Divé Báry a v USA mladičká Marilyn Monroe pózuje

nahá, aby si vydělala na činži.

Zavzpomínejme tedy na jeden z dramatických roků pohnutého dvacátého století, rok,

kdy končí poslední z norimberských procesů, rok, kdy vzniká NATO a rok, kdy Valerie

Hunter Gordonová získává britský patent na jednorázové dětské plenky.

P.S. Možná, že vy sami máte jiný ročník narození, ale rádi byste tuto knížku věnovali

někomu ze svých blízkých, kdo se v roce 1949 narodil – nebo narodila. Následující

stránka je tu pro vás – a vaše přání oslavenci.


Stránka pr o tebe


6

PF 1949PF 1949


Můj rok 1949 | 7

ROK PODLE JINÝCH

KALENDÁŘŮ Gregoriánský kalendář 1949 (MCMXLIX) Arménský kalendář 1398 Asyrský kalendář 6699 Barmský kalendář 1311 Bengálský kalendář 1356 Berberský kalendář 2899 Buddhistický kalendář 2493 Byzantský kalendář 7457–7458 Čínský kalendář 4645/4646, Žlutý Buvol Etiopský kalendář 1941–1942 Hebrejský kalendář 5709–5710 Íránský kalendář 1327–1328 Islámský kalendář 1368–1369 Japonský kalendář 24. rok éry Šōwa Javánský kalendář 1880–1881 Koptský kalendář 1665–1666 Korejský kalendář 4282 Thajský solární kalendář 2492


8

ČÍSLA, TABULKY

A STATISTIKY

CENY POTRAVIN A ZBOŽÍ V KČ

(jde o ceny zboží vázaného trhu; ceny na volném trhu jsou až několikanásobně vyšší) Chleba 5,-/kg Mouka hrubá pšeničná 7,- Rýže 10,- Brambory 1,90 Hovězí s kostí 35,- Vepřový bůček 43,- Sýr eidam 30% 92,- Vejce 3,- Cukr kostkový 15,70 Kuře 77,- Kapr 37,- Sádlo 60,- Mléko 2% 4,45 Máslo 80,- Káva 115,-/kg Čaj 200,- Čokoláda 80,- Pivo 10° 3,20/1/2 l Rum 40% 269,-/l Mýdlo jádrové 38,-/kg Pánská košile bavlněná 220,- Pánský oblek vlněný 1550,- Polobotky pánské 458,- Automobil Tatraplan 130 000,- Čistírna: pánský oblek 61,- dámské šaty 57,-

SPOTŘEBA NA 1 OBYVATELE ZA ROK

33 kg masa

196,5 l mléka a mléčných výr obků

4,8 kg másla

140 vajec

77,9 kg chleba

26,5 kg cukru

1,1 kg čokolády

122,4 kg brambor

53,9 kg ovoce

78,2 l piva/6,3 l vína

3,7 l lihovin 40%

BYDLENÍ

Dokončeno 29076 nových bytů, z toho

9500 v rodinných domcích

CESTOVNÍ RUCH

Počet ubytovacích zařízení 5143

Počet lůžek 145 422

ŠKOLNÍ ROK 1949 ČSSR

Počet jeslí 301

Mateřské školy 518

Počet základních škol 14 546

Počet vysokých škol 25

Na vysokých školách studuje 51 198

studentů (z toho 10 127 žen).


Můj rok 1949 | 9

Počet vysokoškoláků na 1000 obyvatel v ČSSR je 4,0. KULTURA Divadla 60 Dokončené fi lmy 209 (z toho 29 celovečerních) Počet vydaných knih 5 800 Kina (státní) 3 007 Knihovny lidové 14 528 ČSSR Průměrná měsíční mzda 870 Kčs (ve státním sektoru, bez JZD)

Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu

4 310 Kčs

Průměr starobních důchodů

zaměstnanců: 379 (vdovské 255)

ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ ČSR

Nemocnice 185

Psychiatrické léčebny 13

Počet lékařů 11 221

Počet obyvatel na jednoho lékaře 1 100 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel podle sčítání lidu z 1.3. 1950: 12 338 450 (od posledního sčítání v r oce 1930 nastal úbytek o 11,9 %) Počet sňatků: 130 645 (10,6 na 1000 obyv.) Počet rozvodů: 11 257 (0,91 na 1000 obyv) Rozvody na 100 sňatků: 8,6 (na Slovensku 1,7) Počet narozených dětí: 280 937 Počet úmrtí: 146 359 (nejčastější příčinou jsou nemoci oběhové soustavy) Přirozený přírůstek: 130 178

NEJOBLÍBENĚJŠÍ

CHLAPECKÁ JMÉNA

Josef 6120 Jiří 5308 Jaroslav 3987 Jan 3661 František 3554 Václav 2930 Miroslav 2897 Zdeněk 2570 Karel 2418 Pavel 2410

NEJOBLÍBENĚJŠÍ DÍVČÍ

JMÉNA

Marie 8439

Jana 4189

Věra 3162

Anna 3118

Eva 3086

Hana 2949

Jaroslava 2800

Alena 2380

Ludmila 2343

Helena 1963


10

NARODILI SE

ČESKÁ REPUBLIKA

Michael Žantovský, překladatel z angličtiny, spisovatel, textař, politik a diplomat 3. ledna

Daniel Kroupa, český politik, vysokoškolský učitel, filosof 6. ledna

Jan Neckář, český hudebník, zpěvák a skladatel 11. února

Jiří Drahoš, fyzikální chemik 20. února

Ivana Trumpová, americká lyžařka, modelka a podnikatelka českého původu 20. února

Rudy Kovanda, český bavič, zpěvák a sportovec († 29. října 1989) 21. února

Karel Loprais, český automobilový závodník 4. března

Dagmar Bláhová, česko-australská herečka, divadelní režisérka, překladatelka 5. března

Pavel Dobeš, český folkový písničkář 22. března

Zuzana Michnová, česká hudební skladatelka, textařka a zpěvačka 31. března

Hana Ulrychová, česká zpěvačka 31. března

Pepa Nos, český písničkář, učitel jógy a jazyků 16. května

Jiří Korn, zpěvák, kytarista, tanečník, moderátor a herec 17. května

Eliška Balzerová, herečka 25. května

Ota Petřina, kytarista, skladatel, textař, zpěvák a kapelník († 11. července 2015) 4. června

Karel Zich, český zpěvák, kytarista a hudební skladatel († 13. července 2004) 10. června

Bořek Šípek, výtvarník, architekt a designér († 13. února 2016) 14. června

Helena Třeštíková, česká režisérka a pedagožka, ministryně kultury 22. června

Laďka Kozderková, česká muzikálová zpěvačka a herečka († 17. listopadu 1986) 26. června

Eliška Balzerová Hana Ulrychová


Narodili se | 11

Helena Fibingerová, mistryně světa ve vrhu koulí, politička 13. července

Bolek Polívka, herec, mim, dramatik a scenárista 31. července

Olga Sommerová, česká filmová dokumentaristka 2. srpna

Ladislav Špaček, spisovatel, televizní novinář a moderátor 17. srpna

Oldřich Janota, český písničkář, kytarista, zpěvák 27. srpna

Pepa Streichl, ostravský bluesový a folkový písničkář († 11. srpna 2013) 8. září

Michael Rittstein, český výtvarník 17. září

Hana Mašková, československá krasobruslařka († 31. března 1972) 26. září

Milan Dvořák, český tlumočník a překladatel 29. září

Václav Hořejší, český molekulární imunolog 14. října

Jiří Schmitzer, český herec a písničkář 25. října

Pavel Zedníček, český herec 1. listopadu

Cyril Höschl, psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog 12. listopadu

Petra Černocká, česká zpěvačka a herečka 24. listopadu

Václav Jamek, spisovatel, básník, překladatel 27. listopadu

Miluše Voborníková, česká zpěvačka 25. prosince

Jiří Drahoš Petra Černocká


12

SVĚT

Haruki Murakami, japonský spisovatel a překladatel 12. ledna

Philippe Starck, francouzský designér 18. ledna

Niki Lauda, rakouský pilot Formule 22. února

Slavoj Žižek, slovinský filosof a kulturní teoretik 21. března

Fanny Ardantová, francouzská filmová herečka 22. března

Alla Pugačova, ruská zpěvačka 15. dubna

Paloma Picasso, francouzská módní návrhářka 19. dubna

Jessica Langeová, americká divadelní a filmová herečka 20. dubna

Miuccia Prada, italská módní návrhářka 10. května

Ken Follett, britský spisovatel 5. června

Thierry Sabine, francouzský automobilový závodník, zakladatel Rallye Paříž – Dakar († 14. ledna 1986)

13. června

Jarosław Kaczyński, polský politik 18. června

Lech Kaczyński, prezident Polska († 10. dubna 2010) 18. června

Lionel Richie, americký zpěvák, skladatel i herec 20. června

Meryl Streepová, americká divadelní, televizní a filmová herečka 22. června

Alla Pugačova Meryl Streepová


Narodili se | 13

Horst Seehofer, ministerský předseda Bavorska 4. července

Carl Bildt, premiér Švédska 15. července

Lasse Virén, finský běžec, čtyřnásobný olympijský vítěz 22. července

Richard Gere, americký filmový herec 31. srpna

Irina Rodninová, ruská krasobruslařka, olympijská vítězka 12. září

Twiggy, britská modelka, herečka a zpěvačka 19. září

Bruce Springsteen, americký rockový zpěvák, kytarista a multiinstrumentalista 23. září

Pedro Almodóvar, španělský režisér a scenárista 24. září

Sigourney Weaverová, americká herečka 8. října

Ilich Ramirez Sánchez, terorista známý jako Šakal 12. října

Valerij Borzov, ruský olympijský vítěz a mistr Evropy v běhu na 200 metrů 20. října

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér 21. října

Pablo Escobar, šéf kolumbijského drogového kartelu († 2. prosince 1993) 1. prosince

Tom Waits, americký písničkář, šansoniér, autor písní a herec 7. prosince

Slavoj Žižek


14

ROK ŽLUTÉHO BUVOLA

29. 1. 1949 — 16. 2. 1950

Rok Buvola je rokem tvrdé práce. Není to čas, kdy by se dalo sedět s rukama v klíně.

Zápřah je to pro všechny. V tomto roce není prostor pro lehkovážnost; je to období

konzervativní, metodické, účelné práce a vytrvalého úsilí. Platí: Kdo nepracuje, ať nejí.

Kdo se nevzpírá a podřídí se, bude odměněn.

Následujícím rokem Žlutého (zemského) Buvola v šedesátiletém cyklu, svým

charakterem roku nejbližší, byl rok 2009 – rok, kdy se prezidentem USA stal Barack

Obama (Buvol). Předcházejícím byl rok 1889: To byla v Paříži u příležitosti Světové

výstavy uvedena do provozu Eiffelovka, vznikl kabaret Moulin Rouge a rakouský korunní

princ Rudolf se svou milenkou spáchali sebevraždu na loveckém zámku Mayerling.

A narodili se Charlie Chaplin a Adolf Hitler.

POVAHA

Lidé narození v roce Žlutého Buvola jsou rozumní, nezávislí a tvrdohlaví. Je obtížné

je ovlivnit nebo přesvědčit. Pokud se do něčeho pustí, nepoleví a jdou si vytrvale za tím,

dokud nedosáhnou svého. K novotám přistupují opatrně; jsou stoupenci postupného

vývoje a budování. V práci i v životě dávají přednost osvědčeným postupům. Nesnaží

se hledat zkratky nebo si něco usnadnit, ani nevyhledávají nebo neprosazují nové

trendy. Žlutý Buvol dokáže cokoliv. Když si něco usmyslí a vydá se na cestu, nikdo jej nezastaví. Buvol je přátelský, přímočarý a důvěryhodný. K jeho hodnotám patří stabilita a bezpečí. Nelže, nekrade, nepodvádí. Bývá trpělivý a spolehlivý. Nikdy zbytečně neriskuje. Jeho Achillovou patou je to, že špatně snáší změny. Trvá mu dlouho, než se přizpůsobí novým podmínkám. Tito lidé jsou poctiví a čestní, mají vysoce vyvinuté mravní zásady a dělají jen to, o čem věří, že je správné. Jsou vnitřně přesvědčeni, že jejich úsilí bude nakonec odměněno. Nehledají zvýhodnění a nepatří k těm, kteří by se „uměli prodat“. Často si proto mohou připadat nedocenění.


Rok Žlutého Buvola | 15

Slabou stránkou Buvola je umíněnost. Pokud je přesvědčen o své pravdě (a to je téměř

vždy), bývá to do té míry, že je ochoten si znepřátelit své blízké nebo zranit něčí

city. Jinak je klidný a mírumilovný; nevyhledává konflikty a nemá je rád, pokud se ale

rozběsní, je lépe mu jít z cesty. Jako nepřítel je nesmiřitelný.

VZTAHY

Žlutý Buvol není romantik; v práci i v rodinném kruhu se může cítit stejně dobře, ale

tíhne spíše k domovu. Potřebuje své útočiště a záleží mu na udržování rodinného krbu.

Není zvlášť citově založený; svoji náklonnost projevuje spíše tak, že o druhé pečuje.

Často a rád radí – dobře, avšak způsobem, který nemusí být přijatelný. A často tak mívá

příležitost prohlásit: „Neříkal jsem to?“

Nejlepšími partnery Žlutého Buvola v čínském zvěrokruhu jsou opět Buvol, Had

a Kohout

PRÁCE

Je materialisticky založený, snad ne ani tak ve smyslu hromadění hmotných statků

jako v tom, že za sebou potřebuje vidět reálnou práci. Někdy má problém chovat

se přirozeně, cítí se jako svázaný. Zemský Buvol je ještě praktičtější než jeho kolegové.

Stojí pevně na zemi, uvědomuje si hranice svých možností a většinou je s nimi

srozuměn. To neznamená, že o nic neusiluje – naopak, jde vytrvale a zvolna za svým cílem. Vynikne v povoláních, která vyžadují píli a praktické organizační schopnosti; pokud si dokáže uvědomit i svou kreativitu a uplatnit ji, může dosáhnout mimořádných výsledků. K tomu mu dopomáhá i jeho vytrvalost a jasná představa o tom, kam směřuje. Měl by si dát pozor, aby neupadl do stereotypu, nepochyboval o sobě, neohlížel se tolik do minulosti a svou konzervativností – v zájmu „zachování řádu a pořádku“ – se nepřipravoval o nové příležitosti.


16

ZDRAVÍ

Buvol potřebuje mít svůj vlastní svět, svůj čas a prostor, jinak chřadne. Rád jí. Měl by si

ale dát pozor a nepřehánět to: zažívací ústrojí je slabším místem jeho jinak poměrně

odolného organismu. Ačkoliv je praktický, má silnou potřebu duševního a citového

uspokojení. Často vyhledává meditaci.

„MENŠINOVÉ ZNAMENÍ“: KRYSA

Ti, kteří přišli na svět mezi 1. a 28. lednem, se narodili ještě ve znamení předchozího

roku, který byl rokem Žluté Krysy.

Osobnost narozená v tomto znamení je podle asijského horoskopu chytrá

(až vychytralá), akční, užvaněná, zvědavá, vynalézavá, manipulativní, veselá –

a hrabivá. Na rozdíl od Žlutého Buvola je pro ni hromadění majetku naprosto zásadní

a ráda dokazuje, že umí vydělávat, třebaže právě Žlutá Krysa je v tomto směru

umírněnější než její kolegyně. Někdy bývá rozhazovačná, ale spíše mívá sklony ke skrblictví: neutrácí, ale mamoní. Touží po jistotách a toto je jeden ze způsobů, jak se tato její potřeba projevuje. Krysa je pilná. Mívá obchodní nebo umělecký talent. Na rozdíl od jiných krys se ale nevrhá tak horlivě do spřádání fantastických plánů a jejich realizace, není tak sebestředná a bezohledná. Nemá ráda změny. Je společenská a miluje drby. Dobře se může uplatnit v povoláních, jako jsou služby, diplomacie nebo žurnalistika. V roce Žlutého Buvola se narodili například zpěvák Jiří Korn (1949), herec Bolek Polívka (1949), režisérky Helena Třeštíková a Olga Sommerová (1949) nebo psychiatr Cyril Höschl (1949), závodník Niki Lauda (1949), herečka Meryl Streepová (1949), známý terorista „Šakal“ nebo bratři Jaroslaw a Lech Kaczynští (1949). V jiných letech

Buvola přišli na svět americký prezident Barack Obama (1961), herci Paul Newman

(1937), George Clooney (1961), Jack Nicholson (1937), Jane Fondová (1937), Dustin

Hoffman (1937), zpěvák Pavel Bobek (1937), psychiatr Miroslav Plzák (1925),

princezna Diana (1961), kosmonautka Valentina Těreškovová (1937), politici Margaret

Thatcherová (1937), Madeleine Albrightová (1937) či Karel Schwarzenberg (1937).


Rok Žlutého Buvola | 17

Dustin Hoffman

Paul Newman

Margaret Thatcherová

Barack Obama


18

KULTURA


Kultura | 19

Sestry Allanovy


LITERATURA

Vzniká Svaz československých spisovatelů. Jediným přípustným směrem

v literatuře se stává socialistický realismus. Končí většina prvorepublikových

vydavatelství. Umírá František Halas. Na Vítězslava Nezvala se snese posměch,

nakonec se ale bude smát on. A v Londýně vychází Orwellův román 1984.

Spisovatelé už nechtějí býti pokládáni za zvláštní lidi, ani za vyvolence čekající

pohodlně na políbení Musy, ani za fantasty odkázané na „podvědomí“, ani za obchodní

zpeněžitele nápadů ani za samolibé ctižádostivce slávy, nýbrž chtějí býti uvědomělými,

vzdělanými uměleckými tvůrci, vzdělanými v naukách marxismu-leninismu. Chtějí být

počestnými dělníky slovesného umění.

— Ministr informací Václav Kopecký na IX. sjezdu KSČ

SVAZ ČESKOSLOVENSKÝCH SPISOVATELŮ

V březnu proběhne v budově Národního shromáždění Ustavující první sjezd Svazu

československých spisovatelů. Zúčastní se jej kromě domácích autorů také řada

zahraničních literátů, především ze států sovětského bloku. Předsedou je zvolen Jan Drda. Za jediný možný umělecký směr do budoucna je vyhlášen socialistický realismus. Přesná definice tohoto pojmu vlastně nikdy nebyla stanovena. Vždy se jen odkazovalo na sovětské prameny, především dílo hlavního ideologa A. A. Ždanova (výběr jeho statí u nás vyšel také v roce 1949). Ti, kteří se snaží „vyhovět zadání“, tak nikdy nemají jistotu, že se strefí. Hlavními rysy socialistického realismu byly typizace (postavy měly ztělesňovat určitý třídní typ), stranickost a lidovost. Na sjezdu zazní také výpady proti kosmopolitismu. Ten marxistická ideologie definuje jako „ideologii nepřátelskou, ideologii, která nedostatečně respektuje národní tradice“. „Odmítáme zásadně tak zvané abstraktní umění, odsuzujeme umění, které nic neříká,

kterému nikdo nerozumí, které na nikoho nepůsobí a které se nikomu nelíbí.“

Na základě nových kritérií se začnou sestavovat cenzurní seznamy; zatím je však

v tom, co je povoleno a co zakázáno, chaos – iniciativa často vychází (anebo naopak)

od knihoven a knihovníků.

20


Vyzvedávanými autory jsou S. K. Neumann, Jiří Wolker, Julius

Fučík, Marie Majerová, Petr Jilemnický nebo Ivan Olbracht. Hledají

se autoři noví. Do pracovního plánu svazu spisovatelů byla proto

pro nejbližší období zařazena i akce Pracující do literatury. Formou

literární soutěže měla podpořit začínající spisovatele z řad rolníků

a dělníků. Podle sovětského vzoru na ni pak navazoval cyklus školení

nových autorů. Těch nejslibnějších se měli ujmout sami spisovatelé

– členové svazu. Soutěž proběhla od 1. května do 15. září

a její účastníci měli zaslat povídku či báseň na téma dvouletého

či pětiletého plánu. Své příspěvky poslalo 744 soutěžících, převážně

šlo o verše, někdy i básnické sbírky. Více než tři čtvrtiny příspěvků

však byly totálně nepoužitelné. Určitou literární hodnotu mělo podle

poroty 150 prací. Vybrané texty otiskl v říjnu literární měsíčník Nový

život a nejlepších 50 autorů bylo počátkem roku 1950 pozváno

na Konferenci začínajících autorů na zámku Dobříš.

Vychází první číslo měsíčníku pro literaturu a literární kritiku Nový

život. Ten nahradil předchozí literární časopisy, které byly v drtivé

většině zrušeny.

SOUMRAK SOUKROMÝCH VYDAVATELSTVÍ

Je přijat zákon o vydávání a rozšiřování knih, „kterým se odstraňuje

z vydávání literárních a uměleckých děl soukromokapitalistický živel.“

Nový vydavatelský zákon reguloval veškeré aspekty ediční politiky.

Vydávání veškerého neperiodického tisku bylo nadále vázáno

na vydavatelské oprávnění, které udělovalo ministerstvo informací

a osvěty. Nakladatelé, kteří oprávnění neobdrželi, nemohli

pokračovat ve své činnosti. Zákon upravoval i vydávání pohlednic,

omalovánek a vystřihovánek. To velmi často likvidačně zasáhlo

do činnosti nejrůznějších spolků, které si vydáváním pohlednic

vydělávaly na svou činnost.

Končí tradiční vydavatelství jako Odeon, Josef R. Vilímek, Toužimský

a Moravec... Jak to probíhalo, popisuje ve svých pamětech dr. Otakar Štorch

Marien, který založil a vedl nakladatelství Aventinum.

Kultura | 21


„24. března čtyřicátého devátého roku schválilo Národní shromáždění zákon o vydávání

a rozšiřování knih, hudebnin a jiných periodických publikací, podle něhož zanikla všechna

soukromá oprávnění. Tím dnem odešel od nás ředitel Šebek (zmocněnec ministerstva informací,

který byl jmenován do vydavatelství koncem roku 1948 – pozn. red.) a nastala právní i věcná

likvidace, během níž nebylo již dovoleno cokoliv vydávat nebo prodávat“, píše Štorch-Marien.

„Z příkazu zmocněnce ministerstva informací (odvolaného později z tohoto místa pro zneužití

důvěry) bylo třeba přihlásit podle paragrafu 9 příslušného zákona „všecky věci, které sloužily nebo

byly určeny k provozu podniku, zejména zásoby knih, papíru a jiného materiálu, včetně soupisu

uzavřených smluv“.

„Skladované knihy přebírala postupně tehdejší Kniha lidu, ale po zlektorování se jich jen

část dostávala na normální knihkupecký, eventuálně antikvární trh. Stanovená procenta

ze skutečné tržby šla k dobru původního nakladatele. Kancelářské stroje a některé kusy nábytku

si oddisponovali jejich noví kolektivní uživatelé. Provozní místnosti si přišla prohlédnout komise.

Purkyňovské podstřeší se však nesetkalo s jejím zájmem.“ Knihy, které byly připraveny do tisku,

většinou už nevyšly. „Já sám jsem včas zabrzdil, takže nakonec šlo jen o tři takto připravené knihy.

Byla však nakladatelství, která podobných měla několikanásobek,“ dodává Štorch-Marien.

Vzniká nakladatelství Československý spisovatel – spojením Nakladatelství a knihkupectví František Borový, Evropského literárního klubu, SFINX - Bohumil Janda a Nakladatelského družstva Máj. Jeho úkolem bylo vydávání soudobé české poezie a prózy a výsledků literární vědy. V období 1949–1956 byl jeho ředitelem spisovatel Václav Řezáč. Dvojice Drda a Řezáč získala později posměšnou přezdívku „Drzáč“. Společně se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze Svazu. Je založena Národní ediční rada česká, která má za úkol vytvářet národní ediční plán a současně řídit a kontrolovat veškerou knižní produkci. Pro ústřední distribuci knih vzniká družstvo Kniha lidu. Byl to preferovaný distributor, jehož specifické postavení musela respektovat všechna povolená nakladatelství a všichni knihkupci. V následujících dvou letech zaniká většina soukromých nakladatelství a knihkupectví a Kniha lidu buduje v podstatě novou distribuční síť. V polovině roku ministerstvo financí svolilo, aby odborná literatura (knihy, časopisy, odborné publikace) byla osvobozena od všeobecné daně. Vzniká DILIA, Československé divadelní a literární jednatelství. 22


STÁTNÍ NAKLADATELSTVÍ DĚTSKÉ KNIHY

11. dubna 1949 bylo výnosem ministerstva školství, věd a umění rozděleno tehdejší

Státní nakladatelství na dvě specializované instituce, „a to na část, která bude

obstarávati dosavadní činnost, vyjma vydávání dětské literatury, a na část, která

bude obstarávati vydávání dětské literatury“. Ředitelem Státního (pedagogického)

nakladatelství zůstal Jan Hostáň, přednostou části pro dětskou literaturu byl zpočátku

pověřen Václav Netušil. Dokument byl podepsán ministrem Zdeňkem Nejedlým.

Právoplatným dnem založení SNDK však je 15. duben 1949, kdy byl přípis označen

razítkem a podnik získal národní správu nad likvidovaným nakladatelstvím

Vladimíra Žikeše. O čtyři dny později zasedl podle svědectví pamětníků ve čtyřech

místnostech majestátního paláce Coloredo-Mansfeldů v Karlově ulici na Starém městě

sedmnáctičlenný kolektiv většinou mladých lidí, který měl zvládnout úkol vydávat

hodnotné knihy pro děti a mládež. Vedoucím redaktorem byl jmenován básník Stanislav

Neumann, mezi redaktory byli kupříkladu Ondřej Sekora a Eva Kaslová-Dolejšová.

Do 31. prosince 1949 vydalo SNDK

šest děl českých klasiků (Erben,

dvakrát Neruda, S. K. Neumann,

Tyl, Fučík), pět pr ací původních

(Hostáň, Vaňátko, dvakrát Sekora

a Krejčová), šest překladů

ze sovětské literatury a dva

sborníky poezie a prózy My světa

dobudeme a Vpřed. První vizitkou

podniku byl Sekorův „veselý výbor

nejpěknějších říkadel z Erbenovy

sbírky lidové tvorby“ Říkej si a hraj

s ilustracemi Aleny Ladové. Měl

ediční číslo 1, byl tedy první knihou

nově vzniklého nakladatelství, které

se stalo nepominutelnou součástí

české knižní scény. V roce 1969

nakladatelství změnilo název SNDK

na poetičtější Albatros.

Kultura | 23

Zdeněk Nejedlý – na fotografii ještě jako

mladý revolucionář


FRANTIŠEK HALAS

27. října 1949 umírá František Halas, nejlyričtější z českých básníků, vrstevník Seiferta,

Nezvala, ale také jen o něco mladších Voskovce a Wericha. Podobně jako řada umělců

této generace tíhne doleva. Po válce se angažuje ve veřejném životě. Již v květnu 1945

zareaguje na výzvu ministra Kopeckého, aby umělci dali své schopnosti do služeb vlasti, a přijímá funkci šéfa publikačního odboru na ministerstvu informací. Stane se i předsedou Syndikátu českých spisovatelů, je poslancem Národního shromáždění... Své funkce bere se vší vážností. Po návštěvě Sovětského svazu v roce 1947 tomuto proletářskému chlapci z Moravy mnoho z jeho přesvědčení nezbude. Dětství prožil v bídě a začátky byly skromné. „Jednou nás vzal Mahen do Kočího knihkupectví, ukázal na usměvavého mládence za pultem a povídá: ‚Tohle je naděje českého básnictví.‘ Byl to František Halas,“ vzpomínala později Marie Pujmanová. Kde jsou ty časy, kdy dělal příručího v knihkupectví, kam chodilo „celé

literární Brno“, a byl šťastný, když směl obsluhovat Těsnohlídka,

Blatného, Nezvala...

Ještě v červnu intervenuje za Seiferta a Holana, kteří se neuctivými výroky dopustili

„těžké urážky vůči sovětské kultuře“ a Jan Drda je chce hnát před „čestný soud“. Píše,

překládá poezii.

A bojuje s postupující nemocí. „Až se vrátím, začnu shazovat funkce atd. Chtěl bych být

už jen pán od veršů“, píše ženě z Lázní Jeseníku v březnu 1948. Do lázní má jet znovu,

místo toho jej odvezou do nemocnice...

„Ještě když ležel v nemocnici, ozvaly se podivné hlasy, že se smrti nebrání, že se

mu chce umřít. Nebyla to pravda, já to vím“, píše ve svých pamětech Jaroslav Seifert,

jeden z jeho nejbližších přátel. „Umřít nechtěl. Držel se života jako včela zlomeného

květu, na kterém padla do vody. Měl svá trápení, ale byla z těch, která spíše smrt

odmítají, a naopak, když člověk stárne, mobilizují všechny lidské síly, zvedají tělo

z únavy a duši z mdloby. Halas však nebyl stár. Byl jen unaven.“

5. listopadu je pohřben v Kunštátě na Moravě se všemi poctami. O pár týdnů p ozději

jej pohřbí znovu literární kritik Ladislav Štoll. Na shromáždění spisovatelů jej spolu

s dalšími „úpadkovými“ autory exkomunikuje z české literatury. Poslední básníkova

sbírka A co? vyjde až v roce 1957.

Uvaděčka smr t

přes hlínu pozve

po trávě mrtvých

Však se dočká

Ticho Tma Prach

24


Kultura | 25


CO NOVÉHO V LITERATUŘE

V nakladatelství Československý spisovatel vychází Farská republika slovenského spisovatele Dominika Tatarky, ale také například Umění přírodních národů Josefa Čapka, který zahynul v koncentračním táboře. V Leichterově nakladatelství vycházejí Dějiny selského stavu Kamila Krofty, historika a diplomata, prvorepublikového ministra zahraničí. Autor zemřel těsně po válce na následky věznění v Terezíně. U Vílímka ještě vyjde populárně naučná kniha Josefa Augusty Pravěké ptactvo s ilustracemi Zdeňka Buriana. U Borového znovu vydají první dva díly trilogie Marie Pujmanové Lidé na křižovatce a Hra s ohněm (na třetím, Život proti smrti, autorka pracuje a i za ten dostane Státní

cenu).

Svoboda vydává Léta devadesátá: příběh ze západoaustralských zlatých polí autorky uváděné jako Kateřina Zuzana Prichard, ale také výbor z díla Alexandra Sergejeviče Puškina v překladu Bohumila Mathesia, Ostrovského Jak se kalila ocel, nebo Engelsův

Podíl práce na polidštění opice. 26


V Mladé frontě vycházejí Pohádky A. S. Puškina, s nimiž si pohráli naši nejlepší

překladatelé: Ladislav Fikar, František Hrubín, František Halas, Pavel Eisner...

V Melantrichu vyjde Doktor Faustus od Thomase Manna.

Vychází také kniha Jak to bylo v únoru: Reportáž o osmi dnech vítězného února

od Aloise Svobody, Anny Tučkové a Věry Svobodové, jedna z „mýtotvorných” publikací,

které na mnoho let dopředu vytvořily oficiální legendu o průběhu vítězství pracujícího

lidu.

Kniha Klementa Gottwalda O kultuře a úkolech inteligence jde na odbyt. Všech 20 000

výtisků bylo rozebráno během několika dní, včetně bibliofilských výtisků. Za necelý

rok vyšlo 2307 000 výtisků spisů Klementa Gottwalda, píše se v novinách. V dubnu

předsednictvo ÚV KSČ rozhodne o českém vydání spisů J. V. Stalina.

Jiřímu Weilovi vyjde kniha Život s hvězdou – román s autobiografickými rysy, jehož

židovský hlavní hrdina čeká na transport... Kritika jej zavrhne jako pesimistický.

Ze stejného důvodu odsoudí i Hrubínovu báseň Hirošima, takže básník se v příštích

letech věnuje raději tvorbě pro děti a překladům z francouzštiny. Halas je pár týdnů

po smrti označen za formalistu a odsouzen. Seifert a Holan dostanou v červenci zákaz,

protože se neuctivě vyjádřili o sovětské poezii. A je i hůř.

POLITICKÉ PROCESY

13. prosince je zatčen uznávaný básník a diplomat Josef Palivec, manžel Heleny

Čapkové (sestry bratří Čapků), přítel Seifertův a Halasův. Odbojová minulost a věznění

za války nehraje roli. V následujícím roce je nucen ke svědecké výpovědi v procesu

s Miladou Horákovou a ve zvláštním procesu je v roce 1951 odsouzen na dvacet let.

Propuštěn je v roce 1959. To je mu pětasedmdesát. Později o tom napíše:

„Když se komunismus ujal moci a odevzdal impérium nad kulturními věcmi do rukou

Zdeňka Nejedlého a jeho přežvýkavců, bylo to nechutné, ale nebyl to důvod ke vzpouře.

Komunisté se dostali k moci také chybami svých politických partnerů a nezbývalo teď než čekat, až se sami znemožní vlastními chybami. ... Mne později popudily k ideové opozici spolehlivé zprávy o ukrutnostech, jichž se tehdy dopouštěly při vyšetřování

orgány Státní bezpečnosti.“

Kultura | 27


PAMFLETOVÁ AFÉRA

Počátkem roku 1949 ohlašuje Vítězslav Nezval, velikán české levicové literatury, vydání

své nové sbírky Veliký orloj, první po převratu. Pro mladé komunistické intelektuály

je to ovšem zklamání a to se odrazí ve velmi negativních kritikách. Prvky komunistické

ideologie jsou podle nich do básní násilně naroubovány. Nezval si to nenechá líbit

a ostře reaguje. Dva z kritiků, studenti Filozofické fakulty UK Zdeněk Pachovský a Viktor

Matys, pak pro pobavení přátel napíší parodii

na Nezvalovu sbírku, kterou nazvou Socialistická

láska. Verše typu: Tvé údy se chvějí jak

roztoužená Esmeralda / Jak únorový lid jenž čeká

na Gottwalda patří ještě k těm nevinnějším. Báseň

koluje po fakultě a redakcích, dokud ji mladý

spisovatel Jarmil Sekera neudá na sekretariátu

ÚV KSČ. Rozjíždí se velká akce – Socialistická

láska je označena za protisocialistickou

provokaci, je ustanovena zvláštní vyšetřovací

komise. Ideologické vyhodnocení dostane

na starost obávaný kritik Ladislav Štoll.

Výsledkem je odhalení „polotrockistické skupiny“

mezi kulturními pracovníky, přísné tresty

za rozšiřování pamfletu, zákaz dalšího vydávání

týdeníku Kulturní politika a čistky v redakcích.

Pachovský a Matys jsou vyloučeni z KSČ.

Důkazem významu, který strana této aféře

přikládala, je to, že vyšetřování bylo vedeno

týmem Evidenčního oddělení ÚV KSČ, které

se právě tehdy začalo orientovat na vyhledávání

nepřátel v řadách komunistické strany. V čele

oddělení stál Karel Šváb (později popravený

v procesu se spikleneckým centrem kolem

Rudolfa Slánského).

Aféra na dlouhou dobu určila kurz kulturní politiky a pro mnohé mladé idealistické

redaktory a spisovatele znamenala první střet s realitou doby. Nezvalovi celá záležitost

pomohla: jakákoli další kritika jeho díla byla v následujících letech téměř nemožná

a básník se stal prakticky nedotknutelným.

28


Generalissimus

—Marie Pujmanová

Máme tě rádi z celého srdce,

Že jsi nám ubránil zemi.

Jsi naše hlava, my tvoje ruce,

Muži a ženy, muži a ženy

Ať žije generalissimus Mír!

Aby nám práce kvetla pod rukama,

Aby se usmívali mladí milenci,

Aby jim voněl chléb, jejž láska

lámá

A děti hubičkami ověnčí:

Ať žije generalissimus Mír!

Chráníme si tě jak oko v hlavě,

Marx místo bible dal ti klid,

Zgruntu svět vidět i ve vší vřavě,

Lid, to je Stalin, Stalin je lid.

Ať žije generalissimus Mír!

(Rudé právo, 10. dubna)

RŮZNÉ

19. května 1949 v Moskvě umírá kulturní atašé, spisovatel Petr Jilemnický. 12. srpna na československé velvyslanectví nastupuje jedenadvacetiletý básník Pavel Kohout. Hned první večer (v hotelu Nacional) si poznamená: „Pohled z balkonu: 300 metrů ode mne spí Stalin.“ V dopisech domů líčí silné dojmy: třeba jak se lidé uctivě rozestupují před akademikem Lysenkem, s Leninovým řádem na prsou; na vlastní oči spatří Erenburga a promluví dokonce se slavným Stachanovem. Brzy se mu ale začne stýskat. „Nejblběji je mi při pomyšlení, že mě v Československu tak potřebují. A že tam bych tvořil, pracoval, prospíval straně a všem – a tady místo toho, abych načerpal sovětské zkušenosti – tak vůčihledně blbnu.“ píše v září. Práce ho ubíjí, začíná mít zdravotní problémy. Následujícího roku se předčasně vrátí.

Mladá garda všem! byla výzva dejvické skupiny Svazu české mládeže ke sběru

starého papíru, adresovaná počátkem dubna všem skupinám SČM. Skupina

se zavázala nasbírat do konce dubna 300 kilogramů papíru a přispět tak k vydání

knihy Mladá garda sovětského spisovatele Alexandra Fadějeva.

V pražské nemocnici na Karlově umírá 20. června Božena Sýkorová, neteř Karla Havlíčka Borovského. Vyučila se švadlenou a v posledních letech ji podporoval Svaz československých novinářů, který jí také vypravil pohřeb.

Kultura | 29


30

Letohrádek Hvězda

Rodný dům Aloise Jiráska


Probíhá tzv. Jiráskovská akce, která začala již v roce 1948. Alois Jirásek, to je „kultura, která

je lidu blízká a která mu přináší užitek a potěšení,“ praví ministr školství, věd a umění Zdeněk

Nejedlý. Chystá se Jiráskovo muzeum v letohrádku Hvězda, které se má stát „poutním místem

naší kultury“. Připravuje se také lidové vydání jeho spisů ve 32 svazcích (v nákladu nejméně

50 000 výtisků); celý soubor má stát 1500 Kčs. Oboje má být završeno v roce 1951, na nějž

připadá sté výročí umělcova narození a který je vyhlášen „Jiráskovým rokem“ (stihne se jen

otevření muzea). Veřejnost má být zainteresována prostřednictví tzv. Jiráskova fondu. Noviny

denně přinášejí zprávy o dalších darech; v květnu 1949 už je na něm 20 000 000 Kčs.

Jako slovenský protipól české Jiráskovy akce vzniká počátkem roku 1949

Hviezdoslavova akce, kterou oficiálně podpoří Klement Gottwald. U příležitosti stých

narozenin básníka Pavola Országha-Hviezdoslava je vydána řada umělcových děl,

založena Hviezdoslavova knižnice a také Hviezdoslavova společnost, jejímž předsedou

se stal Ladislav Novomestský.

První bibliobus, tedy pojízdnou půjčovnu knih, začala provozovat Ústřední knihovna

hlavního města Prahy už v dubnu 1939. Za války ovšem byl bibliobus zabaven

německou armádou a používán jako nemocniční vozidlo. Slavnostní zahájení nového

provozu bibliobusu se uskutečnilo 8. ledna 1949 za účasti ministra informací Václava

Kopeckého, který při té příležitosti vyhlásil plán „motorizace knihovnictví“.

Kultura | 31

Bibliobus


JAK SOVĚTSKÝ SPISOVATEL CHÁPE TVŮRČÍ SVOBODU?

Rudé právo přináší rozhovor se spisovatelem Konstantinem Fadějevem:

„Všichni sovětští spisovatelé mají jen jednu povinnost, ale tato povinnost je důležitá

a absolutní – je to povinnost hájiti zájmy lidu.

Sovětský spisovatel má úplnou svobodu pracovat pro zájmy lidu, ale nikoho

nenecháme svobodně vystupovat proti zájmům Lidu. Ten, kdo vystupuje proti

zájmům sovětského lidu, nemůže být vůbec nazván sovětským spisovatelem.

Sovětský spisovatel může svobodně říci, že má rád Ameriku a americký lid, říci to,

co jsme slyšeli na přestavení filmu „Setkání na Labi“, ale nikdo nesmí říci, že chce

válku s americkým lidem, protože v zájmech našeho lidu je přátelství s americkým

lidem, a ne válka proti němu.

Sovětský spisovatel má úplnou volnost na příklad v kritice ministerstva osvěty:

může je kritisovat proto, že podle jeho mínění je v té neb oné oblasti ještě málo

škol. Nemůže však kritizovat ministerstvo proto, že je příliš mnoho škol. Může

kritisovat ministerstvo zdravotnictví pro nedostatečnou péči o léčení nemocných,

ale nemůže je kritizovat proto, že v našich nemocnicích zbytečně dobře léčí a proto,

že příliš málo lidí umírá a příliš mnoho se jich rodí. Takových příkladů bych mohl

uvést celou řadu. Ve všeobecném smyslu projevuje se tvůrčí svoboda, jak ji chápe

sovětský spisovatel, ve svobodě sloužit zájmům lidu.“

VELKÝ BRATR TĚ SLEDUJE

V Londýně vychází román 1984 (Nineteen Eighty-Four) George Orwella. Nápad vznikl již v roce 1944. Orwell později vysvětloval, že jeho hlavním cílem bylo představit si, jak by to vypadalo, kdyby britskou společnost ovládl komunismus. Název údajně vznikl jako převrácení číslic v datu 1948, kdy byl román dokončen. Svět v roce 1984 žije ve stavu permanentní války mezi třemi „superstáty“ (sovětská Eurasie, americká Oceánie, čínská Eastasie). Totalitní Británie je provincií Oceánie, všichni jsou sledováni a vystaveni neustálé propagandě (televizní obrazovky v obydlích slouží jak k šíření propagandy, tak k monitorování, a nelze je vypnout). 32




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist