načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Můj milý deníčku (2. rok) - To se můžeš vsadit! - Jim Benton

Můj milý deníčku (2. rok) - To se můžeš vsadit!

Elektronická kniha: Můj milý deníčku (2. rok)
Autor:
Podnázev: To se můžeš vsadit!

- Jmenuji se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Ale ne abyste si ho četli! Špinavá hra o vysokou sázku totiž začala. - - Musím říct, že před rokem bych si raději strčila ruku do ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 146
Rozměr: 20 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: z anglického originálu Jim Benton’s Tales from MacKerel Middle School: Dear dumb diary, year two, 5, You can bet on that přeložila Eva Brožová
Skupina třídění: Americká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-253-2770-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Angelina začíná psát příspěvky na blog Výboru všímavých školáků. Jamie jí vyčítá, že je nezdravě optimistická a vidí všechno jen růžově. Angelina zase tvrdí, že Jamie nevydrží celý měsíc neříct něco negativního. Takže se spolu vsadí: Angelina musí celý měsíc mluvit jen negativně a Jamie musí mít stále pozitivní názory. Ta, která sázku prohraje, musí s Isabellou hrát hru Horší a nebo ještě horší úkol. Lítý boj začíná! Pátá kniha druhého roku psaní deníku. Další kniha humorných deníkových zápisků školačky Jamie, která si už druhým rokem píše deník. Tentokrát uzavře Jamie s nepřítelkyní Angelinou měsíční sázku. Pro čtenářky od devíti let.

Popis nakladatele

Jmenuji se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Ale ne abyste si ho četli! Špinavá hra o vysokou sázku totiž začala.

Musím říct, že před rokem bych si raději strčila ruku do krku, než abych napsala, že Angelina a já jsme kamarádky. Stejně mě ale pořád dokáže pěkně vytočit. Třeba teď: uzavřely jsme spolu sázku, a ta, která prohraje, bude muset hrát s Isabellou hru „kdo z koho“. No jo, jenže to je jako soutěžit s hladovou opicí v loupání banánů. Opice vždycky vyhraje. To přece není fér?!

(příběhy z Mackerelské základní školy od Jima Bentona : rok druhý. To se můžeš vsadit!)
Zařazeno v kategoriích
Jim Benton - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Můj milý deníčku ™ (2. rok)

To se můžeš vsadit!

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.fragment.cz

www.albatrosmedia.cz

Jim Benton

Můj milý deníčku ™ (2. rok) – To se můžeš vsadit!

Copyright © Fragment, 2016

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


TO SE MŮŽEŠ VSADIT!

Jamie Kellyová

Příběhy z Mackerelské základní školy

od Jima Bentona


DEAR DUMB DIARY™ - YEAR TWO – YOU CAN BET ON THAT

Copyright © 2014 by Jim Benton


Můj velký dík patří

Kristen LeClercové, Shannon Penneyové,

Abby McAdenové, Jackie Hornbergerové

a Yaffě Jaskollové.


ŠKOLA:

MACKERELSKÁ ZÁKLADNÍ

PROCENTO DOBROTY:

HELE, JSEM CELKEM HODNÁ.

PROSTĚ TAK AKORÁT. NE ŠÍLENĚ

NEBO TAK NĚCO.

JSEM CELKEM HODNÁ.

PŘIMĚŘENÉ

PROCENTO ŠPATNOSTI:

NORMÁLNÍ MNOŽSTVÍ

TENHLE DENÍK JE MAJETKEM

Jamie Kellyové


VSADÍM SE,

že si myslíš,

že je v pořádku

číst cizí

DENÍK...


A

le

z

ah

ráváš s

i

s

e

Ž

I

V

O

T

E

M, KÁ

M

O

.


Milý čtenáři mého deníčku, zahráváš si se životem, když čteš cizí soukromý – přesto nesmírně důležitý – deník.

Vsadím se, že jsi člověk, který by prodal vlastní mámu za koblihu, a přitom ti koblihy ani moc nechutnají, díky čemuž je to mnohem horší, než kdybys je zbožňoval. Když chceš totiž prodat vlastní mámu, mělo by to být aspoň za něco, co ti chutná.

A tak ten deník polož, kryso, a odstup od stolu, než prohraješ něco víc než jen sázku. (Právě si výhrůžným způsobem přejíždím ukazovákem po krku.)

Níže podepsaná

Jamie Kellyová


P. S . Jestli ti nechutnají koblihy, možná máš

rád muffiny nebo košíčky, což jsou prostě

muffiny s klaunským líčením.

P. S. S. Počkat. Proč ti pomáhám prodat

mámu?


Neděle 01

Milý deníčku, internet je jedním z nejgeniálnějších výsledků lidské vynalézavosti všech dob. Měl pomáhat lidem na celém světě sdílet obrázky koček a vzájemné lži.

Tady je šikovný seznam, který ti pomůže poznat, jestli ti někdo na internetu lže:

1. Napíše ti e-mail.

2. Viz výše.

Napíše ti e-mail. Podle toho to poznáš.

Přijde ti e-mail od někoho, koho neznáš, a on ti oznámí, že jsi vyhrál cenu, zdědil peníze nebo že máš nějaký problém s počítačem/účtem/vnitřními orgány a že potřebuje všechny tvoje osobní údaje, aby ti s tím pomohl. Tak mě napadá, co všichni ti podvodníci dělali, když čekali, až někdo vynalezne internet?

O věcech týkajících se internetu často mluvíme, protože ho u nás ve škole všichni čím dál víc používají. Podle mě je to dobrá věc, ale matně si vzpomínám, že existovali lidi, kterým se říkalo „knihovníci“, a mám neodbytný pocit, že v předinternetových dobách vykonávali důležitou práci s předměty, které jsme nazývali „kanihy“, „konihy“ nebo tak nějak.

Možná jsem si to všechno jen vymyslela.

No nic.

Snad si pamatuješ, milý deníčku, že Isabella, já a jedna blonďatá holka jsme zakládajícími členkami Výboru všímavých školáků. Takže máme malý blog na internetu, který jsme založily asi proto, aby si ostatní děti všímaly nejrůznějších věcí. Jistě to nevím. Byl to nápad té bloncky.

Mně osobně se moc nelíbí všímat si věcí. Pak je mnohem těžší je ignorovat.

Neandrtálská

knihovna

Kde jsou

knížky

o historii?

My jsme prehistorie.

Žádná historie ještě

neexistuje.

KNIHY

VĚTVE

PÍSEK

SKÁLA

KÁMEN


Neděle bývala dnem, kdy jsem si dělala domácí úkoly, které jsem měla udělat v pátek večer nebo v sobotu dopoledne nebo v sobotu večer. V současné době jsem ale trávila většinu neděle tím, že jsem se schovávala před mámou, která se rozhodla, že mi bude vlastnoručně vyrábět oblečení.

Teď se zastav, zhluboka se nadechni a zpracuj tu šokující věc, kterou jsem právě řekla.

Když byla malá, výroba vlastního oblečení byla určitě skvělý nápad. Její máma a ta paní, která sbírala uhlí nebo tak něco, mířily v dostavníku na místo, kde jednoho dne plánovaly podepsat Deklaraci nezávislosti, a vyráběly svým dcerám oblečení.

Ale už ne, mami. Už ne.

Máma kdysi

vyráběla oblečení

a přitom sledovala

na parní televizi

Život Julia Caesara.

13


14

Až doteď mi máma vyrobila jen dvě věci,

ale přijde den, kdy bude očekávat, že si jednu

z nich obleču ven. Jsem velice optimistický člověk

a doufám, že do té doby veškeré lidstvo vyhyne

po nárazu obrovského planoucího meteoritu.

Další super věci, ve které

bychom mohli doufat...

Zeměkoule

se rozpůlí,

takže na jedné

polokouli budou lidi

a na druhé

oblečení, které

vlastnoručně

vyrobily jejich matky.

Jenom na náš DŮM zaútočí

zombíci, kteří prahnou

po šicích strojích,

a ne po MOZCÍCH.

HRYZ

Máma

zešílí a bude

si myslet,

že nitě

jsou HADI.

Je to nehezké

přání? Není.

Vážně. Ty její

výtvory nosit

nemusíš.

HRYZ

HRYZ


15

Pondělí 02

Milý deníčku, dneska nám učitel společenských věd pan Smith (který nosí paruku) oznámil, že budeme diskutovat ve skupinách. Diskuse je, když se s někým hádáš, ale nesmíš mu nadávat jen proto, že prohráváš, což je divné, protože to by bylo super.

Dřív jsme měli diskusní skupiny při angličtině, ale protože v současné době se všichni hádají kvůli všemu, diskuse je čím dál oblíbenější.

A podle mě se musíme naučit diskutovat pro případ, že bychom někdy měli spor s člověkem, který je velice atraktivní, a nedokázali bychom během hádky vymyslet nic, co by ho urazilo.

Bez diskuse by byla

hádka s totálně

roztomilým zajíčkem

NEMOŽNÁ.

Jsem moc

jostomijej.


Ale jsem přesvědčená, že příroda je krásná a v dokonalé rovnováze, proto je na každém NĚCO nechutného a ošklivého, co můžeš vytáhnout a kritizovat. Podle mě se jedná o další důkaz, jak jsem optimistická.

Proto jsem se zeptala Angeliny, jestli chce být mojí oponentkou. Kvůli tomuhle a taky proto, že když spolu vytvoříme dvojici, nebude ani jedné z nás hrozit, že budeme muset v diskusi čelit Isabelle.

Ze spojení s Angelinou nejsem nijak nadšená, ale když čelíš v diskusi Isabelle, fakt by ti mohla něčím rozbít čelo.

Než se doopravdy pustíme do diskuse, musíme se naučit ZÁKLADNÍ OFICIÁLNÍ PRAVIDLA DISKUSE. Pan Smith nám je začal dneska jmenovat.

Když třeba učiníš prohlášení, musíš uvést konkrétní důkaz.

A nesmíš házet po svém oponentovi věci. (Když vyslovil tohle pravidlo, podíval se přímo na Isabellu.)

A musíš zachovat klid a nenadávat. (Znovu se podíval na Isabellu.)

A nesmíš vyhrožovat oponentovi, během vyučování ani později večer, po telefonu se změněným hlasem a řinčením řetězů v pozadí. (Znovu vrhl pohled na Isabellu. Fakt. Mám dojem, že skoro všechna diskusní pravidla vznikla kvůli Isabelle.)

Vítěz diskuse vybere diskusní téma pro další dvojici. Pan Smith tvrdí, že tímhle způsobem si nebudeme moct připravit argumenty – budeme muset diskutovat jen za pomoci svého rozumu, stejně jako to dělají divoká zvířata.

Počkat.

Počkat. Nejdřív to

prodiskutujme.


Ve skutečnosti

si myslím,

že Dicky

by nezvládl

ani to kůzle.

Isabella vytvořila diskusní skupinu s Dickym Flartsnuttem. Možná si vzpomínáš, milý deníčku, že Dicky je něco jako náš kamarád, i když v jeho společnosti ani na okamžik nezapomeneš, že se NARODIL KVŮLI TOMU, ABY BYL MIMOŇ.

Dicky je moc roztomilý, ale tak trochu připomíná kůzle s pytlem skořicových housek na zádech uvázané u stromu v jámě plné tygrů. (To je všeobecně známý vědecký fakt, že tygři pravděpodobně zbožňují skořicové housky.)

Časem jsme si Dickyho oblíbily a máme pocit, že ho musíme chránit. Ani jedna z nás by ani za milion let neudělala nic, co by ho urazilo, což mluví za vše, protože ve většině případů je Isabella ochotná urazit většinu lidí na milion let.

18


19

Jsem přesvědčená, že Angelina o tom diskusním projektu něco napíše na náš blog Výboru všímavých školáků. A jsem taky přesvědčená, že to bude velice pozitivní a vtipné jako všechny její příspěvky.

Jednou skutečně napsala, jak ji bavilo psát na blog. A pak tam dala svoje fotky, jak to dělá.

A napsala, jak ji bavilo dávat tam ty fotky.

A potom ještě napsala, jak ji bavilo psát o tom, jak ji bavilo dávat tam ty fotky.

Angelino, internet jen VYPADÁ, že ho zajímá, co říkáš, protože se nemůže zvednout a odejít, když s ním mluvíš.

A taky nemusíme

vidět fotky vašich jídel.

JESTLI mám být

naprosto upřímný,

ty fotografie koček

už mě trochu nudí.


20

Úterý 03

Milý deníčku, nemoci.

O těch dneska chtěla mluvit naše učitelka přírodních věd paní Curieová.

Zjistila jsem, že existuje jen málo hezkých nemocí a že se před spoustou z nich můžeš ochránit pouze tím, že si budeš mýt ruce.

Dezinfekce na ruce odstraní 98 % všech mikrobů a 100 % všech záděr a říznutí od papíru. Podle mě to funguje tak, že když začneš zběsile třepat rukama bolestí, mrtvé mikroby odpadnou. Živé mikroby na rukou jsou jen o trošičku horší než mrtvé mikroby na rukou.

Říznutí

o papír tak

bolí, že papír

by se měl

používat

v bojových

uměních

jako zbraň.


21

Nejprve si možná budeš myslet, že odborníci na dezinfekci jsou děsně chytří, ale nezapomeň, že je jim šumafuk, že na tvých rukou zůstanou 2 % mikrobů. Což je MILION MIKROBŮ, které jsou už plné alkoholu, potácejí se ti po rukách a zuří, že jsi zlikvidoval jejich příbuzné a snažil ses zabít i je.

Tohle chceme? Pomstychtivé, zmatené mikroby, které proti nám kují pikle?

Odborníci: Zamyslete se nad tím.

To si

odskáčeš!


Isabella se tvářila, že ji výklad paní Curieové zajímá, ale já jsem přesvědčená, že ji jen zajímalo, jestli existují nějaké méně vážné nemoci, které by mohla nepozorovaně přenést do kukuřičných lupínků svých zlých starších bratrů. Isabella je moc milá a prostě by chtěla, aby její bratři dostali nějakou méně vážnou nemoc. Zeptala se, jestli jsou nějaké mikroby natolik inteligentní, aby se daly vycvičit, třeba jako útoční psi.

Angelina byla během té diskuse o nemocích pozorná a aktivní, a mě napadlo, jak jsme všechny tři odlišné.

Například já jsem

NORMÁLNÍ.

Ale Angelina je

NENORMÁLNÍ.

A Isabella je ještě

NENORMÁLNĚJŠÍ.


Po hodině nás Angelina začala otravovat, abychom něčím přispěly na blog Výboru všímavých školáků.

„Vy dvě jste prezidentky Výboru všímavých školáků. Měly byste přispívat,“ zasyčela Angelina, jenže ne tak, jak se má syčet. Spíš to „roztomile zašvitořila“. Ale já jsem přesvědčená, že v tom to zasyčení bylo.

Isabella prohlásila, že ten blog jí připomíná něco jako domácí úkol a že ona už ignoruje tuny domácích úkolů z matematiky a přírodních a společenských věd, takže si myslí, že na ignoraci dalších nebude mít čas.

Potom Angelina podotkla, že ten blog čte celá škola, a bylo by skvělé, kdyby studenti měli možnost seznámit se s mými zajímavými postřehy.

Většinu každého

dne proflákám.

23


Hele, bloncko, poznám, když se mnou někdo

manipuluje. Mám psy, kteří neustále škemrají

o jídlo, mám nejlepší kamarádku, která se mě

občas snaží přesvědčit, abych provedla nějakou

hloupost, a hlavně mám RODIČE, jasně, a ti se

o to snaží POŘÁD.

Takže se mi nesnaž lichotit, abys mě přiměla

napsat příspěvek.

Asi to

nedokážeš

posoudit,

ale na skálu

jsem vážně

přitažlivá.

Jsem jako

SKÁLA,

Angelino.

NEHNEŠ

se mnou.

24


25

Ta její ubohá poznámka byla přesně to, co lidi

říkají, aby tě k něčemu přemluvili. Myslí si, že jsi

tak nafoukaný, že skutečně uvěříš, jak všichni

umírají touhou, abys udělal to nebo ono.

Na rovinu, kdo by mohl uvěřit, že celá škola

bude nadšená z jeho článků na blogu?

Pokud to ovšem samozřejmě není čistá pravda

jako v mém případě.

Angelino, nemusíš se obtěžovat předstíranými

lichotkami, když postačí pravdivé lichotky.

Chápu.

Já vím,

blonďatý

pavouku.

Ach, slečno Růže.

Máte NÁDHERNÝ

květ, který voní

mnohem lépe

než všechny

ostatní květy.


Středa 04

Milý deníčku, a je to tady.

Stalo se přesně to, čeho jsem se obávala.

Dneska ráno mi máma nechala na posteli tu věc, kterou pro mě vyrobila.

Byla plná její lásky, usilovné práce, hluboké oddanosti, a podle toho, jak ta věc vypadala, taky opičích blitek.

Ne opravdových opičích blitek. Jen to mělo stejnou barvu a texturu.

26

Jak se ta

látka vyrábí.


27

Bylo to tak ohavné, až jsem si zpočátku myslela, že jeden z mých psů sežral toho druhého a pak se mi vyblinkal na přikrývku.

Tolik štěstí jsem neměla.

Zkusila jsem si to, protože jsem usoudila, že je to to nejmenší, co můžu udělat.

Jsem si naprosto jistá, že jsem si všimla – na okamžik –, že si ze mě můj odraz v zrcadle dělá legraci. Pokud takhle zareagoval můj odraz v zrcadle – a, milý deníčku, můj odraz v zrcadle a já jsme spolu zažili SPOUSTU VĚCÍ –, nedokázala jsem si představit, co budu muset vytrpět, až si tu halenku vezmu do školy.

Vím, že máma v dětství takovéhle věci řešit nemusela, protože všechny děti nosily stejný historický kostým, ale dneska je to jiné, mami. Teď existuje móda a všichni máme důmyslná elektronická zařízení, která nám pomáhají utahovat si z lidí, kteří se podle módy neoblékají.

Neznám

nic tak

škodolibého,

jako je můj

odraz

v zrcadle.


Ale JE to moje máma a já ji mám ráda a někdy láska znamená, že musíš dělat věci, které dělat nechceš.

Třeba lhát lidem, které máš rád.

A tak jsem se rozhodla, že si tu halenku z opičích blitek obleču přes normální halenku. Pak si ji ve škole sundám dřív, než ji moje kamarádky uvidí a navždycky mě znemožní.

Máma měla takovou radost, když mě v ní uviděla, že mi není jasné, proč si lidi myslí, že pokrytectví je špatné.

Táta mě odvezl do školy a já jsem si asi v polovině cesty všimla jeho kravaty. Měla vzor připomínající opičí blitky. Stejný jako moje halenka.

28

LHANÍ je prostě

způsob,

jak vylepšit

PRAVDU.

A každý by

ji mohl trochu

vylepšit.


„Vsadím se, že máš v kufru jinou kravatu,“ prohodila jsem.

„Vsadím se, že máš pod touhle halenkou jinou,“ řekl.

Chvilku jsme se na sebe dívali a pak jsme několik bloků mlčeli.

„Skvělý je, že výsledky těchhle sázek neznáme,“ utrousila jsem a rozepnula si halenku z opičích blitek.

„Nemám tušení, o čem se právě bavíme,“ prohlásil táta a rozvázal si kravatu.

29

Tenhle výraz jsem naposledy viděla,

když se Prevít snažil zbavit vodítka.


Odpoledne přiběhla k mojí šatní skříňce

Angelina a drze vpadla do hovoru, který jsem

mohla vést s Isabellou. (Tu halenku s opičími

blitkami samozřejmě neviděla. Strčila jsem

si ji do batohu.)

„Máme dvakrát větší návštěvnost na stránce!“

zaječela ječivě.

Isabella vytáhla nový iPad, který jí její zlí starší

bratři dali bez svého vědomí.

„Ukaž nám to,“ řekla.

Angelina otevřela stránku Výboru všímavých

školáků. „Vidíte? Podívejte se na ty čísla! Včera

večer četli náš blog ČTYŘI lidi.“

30

JAK PŘEKLÁDAT ISABELLU

krást

překvapeně

dávat

přikrášlit pravdu

lhát

mlátit

vysokorychlostně

šimrat sevřenou

pěstí


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její

plné verze je možné v elektronickém obchodě

společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist