načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Můj milý deníčku (2. rok) - Nikdo není dokonalý. Ale já jsem blízko! - Jim Benton

Můj milý deníčku (2. rok) - Nikdo není dokonalý. Ale já jsem blízko!

Elektronická kniha: Můj milý deníčku (2. rok)
Autor:
Podnázev: Nikdo není dokonalý. Ale já jsem blízko!

Jmenuju se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Hrozně ráda bych byla naprosto dokonalá, ale je něco takového v lidských silách? - Dneska před vyučováním mě Isabella vzala na dva ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  69
+
-
2,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79% 93%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 134
Rozměr: 20 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: z anglického originálu Jim Benton’s Tales from MacKerel Middle School: Dear dumb diary, year two, Nobody’s perfect, I’m as it gehts přeložila Eva Brožová
Skupina třídění: Americká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-253-2611-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Další, již 15. kniha humorných deníkových zápisků školačky Jamie, která se tentokrát snaží vyrovnat s tím, že Isabella je v mnohém lepší. Pro čtenářky od devíti let. Protože se Jamie myslí, že čím víc člověk navštěvuje kroužků, tím větší šanci má na přijetí na vysokou školu, rozhodne se, že s Isabellou půjde na dva nové kroužky. Isabella se jí zdá ale příliš dokonalá - není na čase její dokonalost trochu přibrzdit?

Popis nakladatele

Jmenuju se Jamie a už druhý rok si píšu deník. Hrozně ráda bych byla naprosto dokonalá, ale je něco takového v lidských silách?

Dneska před vyučováním mě Isabella vzala na dva kroužky, které navštěvuje. Chci se totiž dostat na vysokou, protože vysoká škola = úžasná budoucnost. Šance na přijetí se zvyšují s počtem kroužků, na které školák chodí. Čím víc, tím líp.

Přestávám si ale být jistá, že jsem udělala dobře. Nerada to přiznávám, ale Isabella je v lecčems lepší než já. Napadají mne takové myšlenky, jako že bych měla její dokonalost trošku umírnit. Já vím, není zrovna pěkné něco takového dělat, ale ruku na srdce: není tohle přesně to, co si kamarádky navzájem dělají? (příběhy z Mackerelské základní školy od Jima Bentona : rok druhý. Nikdo není dokonalý, ale já jsem blízko!)

Zařazeno v kategoriích
Jim Benton - další tituly autora:
Můj milý deníčku (2. rok) - Nikdo není dokonalý. Ale já jsem blízko! Můj milý deníčku (2. rok)
Můj milý deníčku 2. rok - Proč mám řešit blbosti? Můj milý deníčku 2. rok
Můj milý deníčku (2. rok) - To se můžeš vsadit! Můj milý deníčku (2. rok)
Můj milý deníčku (2. rok) - Všichni jsme padlí na hlavu! Můj milý deníčku (2. rok)
 
K elektronické knize "Můj milý deníčku (2. rok) - Nikdo není dokonalý. Ale já jsem blízko!" doporučujeme také:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Můj milý deníčku ™ (2. rok)

Nikdo není dokonalý.

Ale já jsem blízko!

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.fragment.cz

www.albatrosmedia.cz

Jim Benton

Můj milý deníčku ™ (2. rok) – Nikdo není dokonalý.

Ale já jsem blízko!

Copyright © Fragment, 2015

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Příběhy z Mackerelské základní školy

od Jima Bentona

NIKDO NENÍ DOKONALÝ.

ALE JÁ JSEM BLÍZKO!

Jamie Kellyová


DEAR DUMB DIARY™ - YEAR TWO - NOBODY’S PERFECT. I’M AS CLOSE AS IT GETS

Copyright© 2012 by Jim Benton


Pro Griffin, Summer a Mary K.

Děkuji Shannon Penneyové, Jackie Hornbergerové,

Yaffě Jaskollové, Anně Bloomové

a Kristen LeClercové.

Všechny vám jistě ochotně řeknou,

jak jsou úžasné.


HELE,

CHCEŠ MÍT

ÚŽASNOU

BUDOUCNOST?


Pak přestaň

číst můj deník,

JINAK tě

VŮBEC

ŽÁDNÁ

budoucnost nečeká!

Díky


TENHLE DENÍK JE MAJETKEM

Jamie Kellyové

ŠKOLA:

UHM...

MACKERELSKÁ ZÁKLADNÍ

ZÁJMOVÉ KROUŽKY:

PLÁNY DO

BUDOUCNA:

VYSOKÁ ŠKOLA:

Fakt nevím... uhm...

NEVÍM. BAVME SE

UŽ O NĚČEM

JINÉM.


Milý čtenáři mého deníčku,

čteš deníček někoho jiného?????????????.

Tohle je totiž přesně ten druh chování,

který bude zaznamenán do tvého trvalého

záznamu.

Tvůj trvalý záznam, pro případ, že bys

to nevěděl, tě provází celý život jako velký

udavač a čeká na příležitost, aby mohl

vyklopit vysokoškolským profesorům,

policistům a snoubencům a snoubenkám

všechny ty strašné věci, které jsi kdy

spáchal.

Teď si možná myslíš, že je ti to jedno, ale

můj bratranec má kamaráda, jehož mladší

sestra znala holku, která dostala skvělou

práci, kde líčila slavné modelky, a první den

na nějaké módní přehlídce v Paříži nebo

v New Jersey se podívali do jejího trvalého

záznamu a zjistili o ní tak strašné věci, že jí


zakázali modelky líčit. A víš, co teď musí dělat? Musí líčit klauny. A ne všechny klauny. Může líčit jen šíleně staré klauny, kterým musí člověk nadzvedávat vytahanou kůži, aby jim mohl nacpat líčidla do všech vrásek a prohlubní.

Možná tě tvoje budoucnost nezajímá. Možná ti nevadí představa, že nejsi úžasný. Možná chceš manipulovat s klaunskými vráskami až do smrti.

V tom případě si posluž.

Níže podepsaná P. S. Tak jo. Počkej. Přestaň s tím čtením. Trvalý záznam je šíleně důležitý. Nemůžeš ho změnit. Jakmile tam jednou něco je, zlato, je to TAM, a „čtenář cizích deníků“ je moc špatná věc.

Jamie Kellyová


Neděle 01

Milý deníčku, víš, jaký zvuk vydá kokosový ořech, když se odrazí od masitého boku prasete?

Počkat.

Předbíhám se.

Nejdřív ti popíšu svůj pátek.

Řekněme, že máš nejlepší kamarádku a ta se jmenuje, já nevím, třeba Šmisabella. Dobře, a Šmisabella chodí na hodiny bendža. Řekla ti to a jako důkaz ti ukázala futrál na bendžo. Dokonce ti přehrála nějakou skladbu pro bendžo, kterou má na iPodu – „Jsem do bendža blázen,“ tvrdí Šmisabella. Ale je tu jeden problém: Šmisabella rozhodně NEMÁ s bendžem nic společného. Ovšem ty to prostě zatím nevíš.

11


Možná jsi byl minulý týden na obědě a tvoje kamarádka prohodila něco o tom, jak si jednou přinesla ze zoologické zahrady klokana.

Jasně, ty víš, že Šmisabella to fakt udělala. Schovávala ho totiž u vás v garáži a jednou mu vlezla do kapsy, takže jsi to musel přiznat rodičům, kteří zavolali záchranáře, aby ji odtud vyndali.

Ale další holka u stolu, Yolanda, která je maličká – vždyť ten druh lidí znáš, jedí popcorn po zrníčkách a mají na oblečení maličké knoflíky, které lidi s normálně velkýma rukama nedokážou zapnout ani rozepnout –, občas udělá tiché, nenápadné pfft, aby naznačila, že podle ní tvoje kamarádka lže.

Tentokrát Šmisabella na pfft nereagovala, a tak jsi pochopil, že je jí to buď jedno, nebo ten zvuk prostě ignoruje.

Jo, a víš co? Jsi vedle jak ta jedle. Všimla si toho.

Nenápadní lidé

také jedí

pinzetou maličké

sendviče.

12


Možná si myslíš, že tvoje učitelka přírodních věd, paní Curieová, onemocněla, protože učitelé jsou prostě někdy nemocní. Otráví se třeba červeným inkoustem, kterým píšou vysvědčení, nebo je možná nakonec udusí předmět, který vyučují, a oni se změní v obrovskou kouřící hromadu nudy.

Určitě by tě nenapadlo, že Šmisabella nějak zařídila, aby učitelka ten den ve třídě chyběla – třeba tak, že jí zavolala domů a řekla, že jí přišel obrovský balík, který ovšem omylem doručili na poštu v sousedním městě.

Všechny tyhle věci prostě nemají logiku, dokud...

13


... dokud najednou dávají smysl, když se zastupující učitelka sehne a zvedne papíry, které sletěly ze stolu, protože je někdo položil těsně na kraj a nechal otevřené okno.

Šmisabella se natáhne a vloží Yolandě do maličké ručičky tenisovou raketu, kterou s sebou nosí ve futrálu na bendžo, a rychlostí 160 kilometrů za hodinu odpálí do obrovské zadnice zastupující učitelky míček, což vydá zvuk, jako když se kokosový ořech odrazí od masitého boku prasete. (Možná si vzpomeneš, že jsem se o tom už zmínila.)

Yolanda okamžitě pochopila, co si budou všichni myslet, a protože je maličká, dokáže bleskurychle vtisknout věci, jako jsou tenisové rakety, do ruky někomu jinému, zejména pokud ten člověk tak trochu spí a pokud jsem tím člověkem náhodou já.

14


Učitelka, která u nás suplovala hodinu přírodních věd, je v mnoha směrech stejná jako paní Curieová: když se skloní, její zadnice vydá zvuk jako prase po zásahu, a řeší věci vědecky. Usoudí třeba, že člověk držící tenisovou raketu má zřejmě něco společného s chladivou mastí, kterou si bude zastupující učitelka mazat o polední přestávce na zadek.

A teď překvapení: tahle „Šmisabella“, o které ti vyprávím, je ve skutečnosti Isabella a tohle všechno se doopravdy stalo. Snažila se Yolandě pomstít za to, že pochybovala o její historce s klokanem, a já, přitažlivá, nevinná přihlížející, jsem se k tomu připletla.

Zastupující učitelka mě poslala do kanceláře za zástupcem ředitele, ale nebyl tam, a tak za ním musím zajít zítra ráno. Isabella bude zírat, co VŠECHNO na ni nabonzuju.

Všechno

na tebe

napráskám

!!!!!!

15

VZTEK

ZUŘIVOST

AMOK

A je to,

Isabello!


Pondělí 02

Milý deníčku, nic jsem na Isabellu nenabonzovala.

Zašla jsem k zástupci ředitele, který je teď náhodou mým strejdou, protože se oženil s mojí tetou Carol. Taky je náhodou strejdou Angeliny, vinou nějaké šílené smůly, kvůli které je Angelina jeho příbuzná.

Řekl mi, že si přečetl zprávu, ve které zastupující učitelka popsala incident s tenisovou raketou, a marně si láme hlavu s tím, proč jsem si vybrala jako projektil tenisový míček. Prý si vzpomíná, jak se mě teta Carol snažila v létě naučit tenis. Během hodiny se mi podařilo odehrát míček pouze třikrát a pokaždé krkem.

Řekl ale, že ví, že Yolanda, která sedí při hodinách přírodních věd vedle mě, je vynikající tenistka a tenisový míček je přesně to, co by v takové situaci použila ona.

Mistryně světa

v krčním tenisu


Jenže Yolanda, protože je maličká, prostě není typ, který se dostává do podobných potíží. Strejdu Dana napadlo, že s celou tou záležitostí má možná něco společného Isabella, protože si ji prověřil a ukázalo se, že v den, kdy k tomu došlo, byla ve škole.

Zeptala jsem se, odkud ví, že Yolanda je vynikající tenistka, a on na mě zamával složkou.

„Je to v jejím trvalém záznamu,“ vysvětlil. „Spolu se známkami a chováním tam zapisujeme veškeré vaše zájmové kroužky.“

A pak otevřel moji složku, aby mi ukázal záznamy o mých zájmových kroužcích, které, jak se ukázalo, neexistovaly.

17


18

Podotkl, že jsem nikdy nechodila do žádného

školního klubu ani nehrála za školní tým a tak.

Vysvětlila jsem mu, že jsem v pohodě, protože

tyhle věci jsou pro šprty, a já jsem šprtka nikdy

nebyla a ani to nemám v úmyslu. Šprťounství

prostě nepovažuju ani ve své budoucnosti

za vhodnou alternativu.

Prohlásil, že vysoké školy k těmto věcem

přihlížejí a že je načase, abych se nad tím

zamyslela. Jednou, pokračoval, budu muset

dospět a pracovat, což, jak se jistě všichni

shodneme, je strašlivý způsob, jak potrestat

člověka za to, že si dovolil dospět.

Tohle by vlastně

bylo větším trestem

pro kalhoty.

komické

tělesné

tvary

překvapivý

růst vlasů

D

a

í

z

p

ů

so

b

y,

j

ak

čl

ověka potre

st

at

z

a

to

,

že

d

o

sp

ě

l


19

„Jamie,“ řekl strejda Dan, „chci, aby ses zapojila do nějakých zájmových klubů. Třeba se ti budou líbit. Možná si najdeš i nějaké nové kamarády, kteří nemají každých pár dní průšvih.“

„Kterou moji kamarádku máš na mysli? Angelinu?“ zeptala jsem se a přesvědčivě jsem předstírala, že nevím, o kom doopravdy mluví.

Usmál se. „Nehodlám potrestat Isabellu ani Yolandu. Nemám důkaz, že provedly něco špatného. Nepotrestám ani tebe, protože vím, že neumíš hrát tenis a do ničeho se nestrefíš, ani kdyby byl terč obrovský jako zad–“ Zarazil se a na okamžik se zamyslel. „Oblast diskriminace.“

Přikývla jsem s takovou nevinností, že stačila za mě a Isabellu dohromady.

Ctnostně

sepnuté ruce

Poctivý

výraz

Bezelstný

pohled

Nevinné

přikývnutí


20

A pak, protože zřejmě existuje pravidlo, že

žádná návštěva zástupce ředitele nemůže skončit

dobře, dodal: „Za pár týdnů si o tom promluvíme.

Chci, abys zkusila nějaké kroužky, a chci slyšet,

jaké máš plány do budoucnosti. Tvoje složka je

pěkná, ale není důvod, proč by nemohla být

úžasná.“

Takže teď musím přemýšlet o své budoucnosti.

O své budoucnosti. Víc se mi líbila moje minulost.

Tenkrát jsem budoucnost neměla.

Ve skutečnosti

mi to bylo

ukradený.

Co když lidi

obtěžují moje

páchnoucí pleny?

Co když mi

tatínek

Co když na mě

maminka „jukne“

a „neřekne kuk“?

JE

DI

ci,

který

ch jsem

se

bál

a j

ak

o d

ítě

nevrátí nos?


Úterý 03

Milý deníčku, dneska před hodinou přírodních věd mi paní Curieová sdělila, že podle zástupce ředitele Devona prý nemám s tím tenisovým incidentem nic společného. Vzhledem k tomu, že stála celou hodinu zády ke zdi, bych ale řekla, že tomu moc nevěří.

Mezi rychlými otočkami nám paní Curieová oznámila, že tenhle měsíc pojedeme na exkurzi do přírodovědného muzea.

Exkurze jsou úžasné. Zbožňuju je. Cestou na exkurze jsem dvakrát zvracela, ale v našich autobusech to nikdo nezjistí. Děcka tak hulákají a autobus beztak páchne tak příšerně, že bys mohl vyzvrátit smaženou botu na basket, a nikdo by si toho nevšiml.

Je fajn vědět, že můžeš zvracet, kdykoli chceš. Takovou výsadu máš v reálném světě jen málokdy.

ŠKOLNÍ AUTOBUS

O

P

R

A

V D

I

C

K

Ý

HN

U

S


Po hodině jsem se zeptala Isabelly na její zájmové kroužky, protože takové věci jsou pro nás důležité kvůli vysoké škole.

Isabellu překvapilo, že uvažuju o studiu na vysoké.

„Ale vždyť jsi hloupá, Jamie,“ řekla. „Ne tak hloupá, že bys omylem snědla obal od twisteru z KFC. Spíš jsi hloupá na věci, na který bys hloupá bejt neměla.“

„Jak to myslíš?“ chtěla jsem vědět.

„To se těžko vysvětluje,“ odpověděla Isabella. „Kdybys byla chytřejší, možná by to bylo jednodušší. Podívej se na to takhle: Angelina je hezká a taky hodná a chytrá, já jsem chytrá a taky hezká a hodná a ty jsi hloupá a máš hezký kamarádky.“

V tu chvíli k nám došla Angelina a zaslechla konec věty.

Angelina se rozesmála. „Myslím, že nemáš až tak úplně pravdu,“ prohlásila. „Ty nejsi moc hodná, Isabello.“

Evidentně existuje NĚKOLIK různých

druhů hlouposti

Hloupost, kdy

se člověk bojí

mraků.

Hloupost, kdy

si člověk kouše

neht y na nohou.

Hloupost, kdy

si člověk povídá

s bonbony.

Blondýna


„POČKAT!“ vykřikla jsem naštvaně a úplně oprávněně.

Podotkla jsem, že mám velice dobré známky (každopádně lepší než Isabella) a že znám spoustu šíleně dlouhých slov, i když při jejich vyslovení trochu prskám, proto si nedokážu na žádné z nich hned vzpomenout. Ale nemohla jsem si pomoct. Naštvalo mě to.

„Jak dlouho si myslíš, že jsem hloupá?“ zeptala jsem se.

Isabella pokrčila rameny a řekla, že odjakživa. Angelina prohlásila, že bychom měly raději mluvit o něčem jiném, třeba o medvídcích koala, což – jak vím – udělala jen proto, aby mě odvedla od tématu. Došlo mi to až potom, co jsem si zničehonic uvědomila, že už celých deset minut mluvím o medvídcích koala.

Jen počkej, až poznají moji budoucnost, která bude úžasná.

Proto nesmíte

s koalou NIKDY

manipulovat

při řízení.

ODBORNÍCI

SE SHODUJÍ,

ŽE KOALOVÉ

DOKÁŽOU

ODVÉST VAŠI

POZORNOST

OD ČEHOKOLI.

Buďte opatrní, lidičky.

23


Středa 04

Milý deníčku,

takže dneska po vyučování jsem udělala odvážný

krok ke své budoucnosti a navštívila svůj první

zájmový kroužek – Klub šachistů.

Šachy jsou velice zajímavá hra a jako tolik

jiných zajímavých her nejsou moc zábavné.

Vypadá to, jako když se čtyři koně ztratili mezi

nejrůznějšími mlýnky na pepř a slánkami, a cílem

hry je zůstat vzhůru déle než soupeř.

Lidi z Klubu šachistů tvrdí, že šachy jsou super,

ale jestli jsou opravdu tak skvělé, začne ti vrtat

hlavou, proč teda lidstvo tak dlouho usilovně

pracovalo, aby vynalezlo i zábavnější věci, jako

je třeba televize, a nehrálo šachy.

24

PŘÍKLAD NĚKOLIKA VĚCÍ,

KTERÉ JSOU ZÁBAVNĚJŠÍ NEŽ ŠACHY

jen mlčky

sedět

všechno

ostatní

na světě

sledovat,

jak hnije

ovoce


25

Pak jsem učinila další krok ke své budoucnosti

(tedy bezšachové budoucnosti) a rozhodla se,

že do Klubu šachistů už nikdy nevkročím.

Nedělám si starosti. Určitě objevím ten pravý

zájmový kroužek. Kromě toho, chci se trochu

věnovat vědě. Až pojedeme do přírodovědného

muzea, všem dokážu, že nejsem hloupá.

Tady uvádím pár úžasně vědeckých věcí, které

udělám:

Vědecký

postoj

Nespletu se,

a nebudu se snažit

objednat si tacos

v muzeu jako

posledně.

Budu pozorně

studovat

exponáty

a většinu

exkurze

zůstanu

vzhůru.

Správně identifikuju muzeum

mezi okolními budovami,

jako je benzinová pumpa

nebo fast food Taco Bell.


Čtvrtek 05

Milý deníčku, dneska byl Den sekané. Nejsem si jistá, jestli jsem se o tom už zmínila, ale každý čtvrtek máme ve škole Den sekané.

Já vím, já vím. Divíš se, proč mi to tak vadí. Sekaná je přece z masa a mnoho našich oblíbených věcí je z masa: řízky, salám, moje nohy.

Navíc má tvar šišky a já zbožňuju šiškovité předměty. Miluju chleba. Miluju babičku.

Ale sekaná, kterou dostáváme u nás ve škole, je odporná. Možná to nějak souvisí s druhem hovězího masa, se zlými silami, které ho proklely, nebo s použitým kořením. Fakt nevím.

Pravděpodobně za to můžou zlé síly nebo koření.

Angelina jí sekanou každý čtvrtek a nikdy si nestěžuje, což podle mě dokazuje, že i mimořádně

To, že má něco

tvar sekané,

ještě neznamená,

že je to

špatné...

Jako babička

nebo peníze zapečené

do SEKANÉ

26


krásný člověk může mít chuťové pohárky jako

jedna z těch krys, které žijí na smetišti a žerou

dětské plínky.

Lze předpokládat, že tyhle chuťové pohárky

budou růst a růst a růst, až převládnou, a ten

člověk se úplně změní v krysu, která žije na

smetišti a žere plínky. Řekla jsem předpokládat?

Chtěla jsem říct doufat.

„Napadlo vás někdy, proč to jíme?“ zeptala

jsem se a zamávala plastovou vidličkou s kouskem

sekané na konci.

Isabella se usmála.

„No, když seš tak chytrá, co kdybys nám to

vysvětlila?“ řekla a několik lidí u našeho stolu

se rozesmálo.

„Možná vám to vysvětlím,“ odpověděla jsem,

zabalila kousek sekané do ubrousku a strčila ho

do batohu, protože přesně tohle vědci dělají:

odebíráme vzorky.

MOLEKULY CHUCHVALCE SHLUKY

ATOMY A PRSKANCE

MEGACHUCHVALCE

ŽDIBCE

H

la

vn

í d

ruh

y vědec

ch

v

zo

rk

ů

27


28

Angelina se ke mně naklonila tak blízko, že

jsem cítila všech jejích devět různých vůní, které

používá.

„Jamie. Vážně. Netrap se tím. Seš chytrá.“

Odstrčila jsem ji. Pak jsem si ji přitáhla zpátky,

abych si k ní ještě naposledy přičichla – protože,

přiznejme si to, voní moc krásně – a znovu jsem

ji odstrčila.

„Angelino. První pravidlo vědy zní, že chytrý

lidi musejí poznat odpadky.“

Tak jo, v tu chvíli jsem si myslela, že něco

podobného by řekl každý chytrý člověk, ale když

to vidím napsané, už si tím nejsem tak jistá. Měla

jsem říct: CHYTROST MÁ ZELENOU nebo tak něco.

To je fuk.

Další věci, které by řekl chytrý člověk

Tyhle molekuly

chutnají poněkud

radioaktivně.

Podejte mi,

prosím, toho

Marťana.

Vyveďte tu

šíleně hezkou

holku z mé

laboratoře...

... a místo její

hlavy jí dejte

hla vu opičí.


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její

plné verze je možné v elektronickém obchodě

společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist