načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Mravenci se nedají - Ondřej Sekora

Mravenci se nedají
-6%
sleva

Kniha: Mravenci se nedají
Autor:

Ferda potká v lese uplakanou mravenčí maminku, která se musí sama postarat o svá vajíčka. Má strach, že na všechno nestačí, ale Ferda jí slíbí, že jí bude věrně sloužit a se ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Skladem také:
Ihned také k odběru: Ostrava

Vaše cena s DPH:  199 Kč 187
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma


hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9% 93%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Knižní klub
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2008-08-01
Počet stran: 104
Rozměr: 239 x 166 x 9 mm
Úprava: 95 stran : ilustrace (některé barev.)
Vydání: Vyd. 4., (V Knižním klubu 1.)
Vazba: Vázaný
ISBN: 978-80-242-2148-9
EAN: 9788024221489
Popis

Ferda potká v lese uplakanou mravenčí maminku, která se musí sama postarat o svá vajíčka. Má strach, že na všechno nestačí, ale Ferda jí slíbí, že jí bude věrně sloužit a se vším jí pomůže. Práce mu jde pěkně od ruky, najde spoustu nových kamarádů a zanedlouho vybudují krásné nové mraveniště. Bohužel si však nevybrali ty nejlepší sousedy! Kousek od nich žijí zlí mravenčí otrokáři, kteří jim nedají chvíli pokoje - kradou jim kukly, aby měli co nejvíce otroků. Mravenci jsou zoufalí - co si jen počnou? Ferda však nelení a za chvilku se mu v hlavě vyrojí spousta nápadů, jak se nevítaným návštěvníkům ubránit.

Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Mravenci se nedají" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.




Ondřej Sekora

ONDŘEJ SEKORA


25. 9. 1899 - 4. 7. 1967

Ondřej Sekora byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.

Narodil se v Králově Poli u Brna. Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Ondřej byl třetí ze šesti sourozenců. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.

Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Vladimír Šindler). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927-1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla židovského původu, musel svou práci opustit.

Sekora byl zakladatelem prvních českých (moravských) ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii. Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě.

Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec.

Za okupace v letech 1944-1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945-1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945-1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949-1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech se svým způsobem aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist