načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Možnosti a melodie - otec Jeroným

Elektronická kniha: Možnosti a melodie
Autor:

Možnosti a melodie patří k nejzralejším textům otce Jeronýma, mnicha z kláštera Sept-Fons, který v tomto krátkém pojednání o Boží lásce předkládá syntézu celého svého života, ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  93
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  99 Kč
6%
naše sleva
3,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » TRIÁDA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 120
Rozměr: 19 cm
Vydání: Vyd. v tomto souboru 1.
Spolupracovali: z francouzských originálů přeložil Oldřich Selucký
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-872-5616-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Možnosti a melodie patří k nejzralejším textům otce Jeronýma, mnicha z kláštera Sept-Fons, který v tomto krátkém pojednání o Boží lásce předkládá syntézu celého svého života, své zkušenosti a duchovní nauky. Jeho rady a varování, prostoupené srdečností a dobrotou, jsou určeny především řeholníkům, ale nejen jim. Otec Jeroným se obrací ke každému člověku, který upřímně touží po životě modlitby a spojení s Bohem. Kniha je součástí projektu vydávání spisů otce Jeronýma (dosud vyšlo: Otec Jeroným – Dopisy bratru Patrikovi – výběr dopisů, adresovaných v letech 1971–1984 bratru Patrikovi, současnému opatovi kláštera Sept-Fons, Otec Jeroným. Mnich – částečný portrét – album fotografií otce Jeronýma zobrazující všechny etapy jeho života, doprovozené úryvky z jeho textů).

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
otec Jeroným - další tituly autora:
Možnosti a melodie Možnosti a melodie
Jeroným, otec
Cena: 174 Kč
Růst v nadpřirozeném životě Růst v nadpřirozeném životě
Jeroným, otec
Cena: 135 Kč
Apofthegmata 1983-1990 Apofthegmata 1983-1990
Jeroným, Otec
Cena: 190 Kč
Dobré vlivy Dobré vlivy
Jeroným, otec
Cena: 121 Kč
Růst v nadpřirozeném životě Růst v nadpřirozeném životě
Jeroným, otec
Cena: 93 Kč
Dopisy bratru Patrikovi Dopisy bratru Patrikovi
Jeroným, otec
Cena: 93 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Otec Jeroným se narodil 17. července 1907 na ostrově Rho -
du. Po smrti matky se ještě jako malý chlapec vrátil s otcem
a sourozenci do Švýcarska. Začal chodit do školy v Lausanne,
vystudoval gymnázium Saint-Michel ve Fribourgu a  později
mezinárodní zemědělskou školu v Grangeneuve, kde získal
titul zemědělského inženýra. Ve svých dvaceti jedna letech
vstoupil do trapistického kláštera Sept-Fons ve střední
Francii. Stal se chórovým bratrem. Své slavné sliby složil 6. května
1934 a o dva roky později byl vysvěcen na kněze. V roce 1938
mu byl svěřen úkol sekretáře kláštera, kterým zůstal po celý
život. Ve stejné době byl pověřen výukou filosofie. Žádná
z těchto činností jej neodvedla od manuální práce. Po
dlouhá léta pracoval v klášterním sadu. Své práci rozuměl a dělal
ji rád. V roce 1967 ho nemoc načas připoutala na lůžko. Už
v roce 1969 se však vrátil ke všem svým zaměstnáním,
a především k  dlouhým hodinám modlitby v kostele před
Nejsvětější svátostí. Otec Jeroným zemřel náhle 29. ledna 1985.










Edice Delfín
Svazek devadesátý devátý
Triáda





Otec Jeroným
Možnosti a melodie





Otec Jeroným Triáda
Možnosti a melodie





Přeložil Oldřich Selucký
© Abbaye de Sept-Fons, 2010
© Nakladatelství Triáda, 2010, 2016
Translation © Oldřich Selucký, 2010
Photo © Abbaye de Sept-Fons, 2010
ISBN 978-80-87256-16-9
ISBN (pdf) 978-80-87256-78-7
ISBN (epub) 978-80-7474-053-4
ISBN (mobi) 978-80-7474-054-1





11 Předmluva
Možnosti a  melodie patří k  nejzralejším, ale také k 
nejnáročnějším textům otce Jeronýma. Život v důvěrném spojení
s Bohem se může dnešnímu člověku zdát na první pohled
vzdálený. Vnímavý čtenář si však brzy uvědomí, že v tomto krátkém
pojednání o Boží lásce je řeč o něčem zcela zásadním
a výsostně lidském. Otec Jeroným zde předkládá syntézu celého
svého života, své zkušenosti a duchovní nauky.
Když otec Jeroným v roce 1969 psal Možnosti a melodie, bylo
mu přes šedesát let. Trpěl rakovinovým nádorem a  mnozí si
mysleli, že zemře. Posledních deset roků bylo nejtěžším
a nejbolestnějším obdobím v  jeho životě. K  nemoci a  utrpení se
přidaly duchovní zkoušky, na něž byl už do jisté míry zvyklý,
ale které tentokrát trvaly déle a nabyly větší intenzity než
kdykoli dříve. Nepochopení, s  nímž se setkával, a  těžká
pokoncilní situace, která se projevila i  v  klášterním prostředí, tyto
zkoušky jen umocnily.
Nemoc, citová osamělost, neporozumění, blížící se stáří...
Z lidského hlediska se osud otce Jeronýma podobal
ztroskotání. Už jako mladý muž, v době, kdy uvažoval o mnišském
povolání, se na Boha obracel s  otázkou: „Pokud se zmýlím,
vrátíš mi život?“ – Spletl se tedy? Sešel ze správné cesty?
Ztroskotal?
Nikoli, a právě v tom spočívá tajemství jeho života. Tomuto
stárnoucímu, nemocnému, zdánlivě osamělému muži se při
pohledu nazpět ozývá v  duši jen vděčnost a  chvalozpěv. Už
sám název pojednání to naznačuje. Možnosti, o nichž je řeč,
zůstávají v  každém okamžiku otevřeny těm, kdo se dokázali
rozhodnout pro Boha. Mládí duše přesahuje mládí těla, jež je





12
často jen maskou intelektuálního, morálního a  duchovního
stáří. Melodiemi se pak míní ty, které se spontánně rodí
v srdci člověka, který se nechává vést Boží láskou. Odpovídají
okolnostem cesty, někdy jsou radostné, jindy vážné, nikdy však
zahořklé či zoufalé. Otec Jeroným děkuje Bohu a své čtenáře či
učedníky zve k tomu, aby se k němu přidali a navázali na
jeho chvalozpěv.
Možnosti a melodie jsou školou kontemplativního života,
průvodcem na cestě k důvěrnému přátelství s Bohem a jako
takové jsou určeny především řeholníkům, ale nejen jim. Otec
Jeroným věděl, že se členové neviditelné „duchovní rodiny“,
do které chtěl vždy patřit, nenacházejí jen v klášterech. Věděl
také, že mnišský život už není absolutní zárukou života
výhradně zasvěceného Boží lásce, že je možné i  zde dát
přednost jiným hodnotám, než jsou modlitba a  přátelství s 
Bohem. Proto se jeho text obrací stejně tak k Božím přátelům ve
světě, kteří potřebují pomoc a radu, jako k mnichům
a mniškám, povolaným sice k  plnému prožívání tohoto důvěrného
Božího společenství, ale stagnujícím proto, že jim chybí
duchovní otec, učitel, který by jim ukázal cestu.
Otec Jeroným tuto cestu ukazuje, udává směr, vytyčuje
záchytné body, neskrývá však, že duchovní život je náročný
a vyžaduje odhodlání a oběti. Ti, kdo hledají zaručený návod, jak
rychle a bez námahy dosáhnout spojení s Bohem, budou
zklamáni. Otec Jeroným vystupuje v  roli starého vůdce karavan,
zvyklého na putování pouští, který předem varuje, že oáz je
málo a cestování vyprahlou krajinou bývá vždy nesnadné.
Možnosti a melodie v sobě přitom nemají nic násilného ani





13
přehnaně přísného. Své pojednání o Boží lásce napsal otec
Jeroným jako zralý muž, mnich a kněz. Čerpal ze své dlouho -
leté životní zkušenosti a  dokázal osobitým způsobem využít
svých znalostí. Jeho rady a varování jsou prostoupeny
srdečností a dobrotou. Stávají se tak přijatelnými pro naše zraněná
srdce, která volají po porozumění a lásce. Nejsou určeny
duchovní elitě, ale každému člověku, který upřímně touží po
životě modlitby a spojení s Bohem.
Otec Jeroným se snažil postihnout se stále větší přesností,
na jakých základech vystavěl svůj život. V posledních letech se
svými promyšlenými, nekompromisními a  přitom laskavými
a  vstřícnými postoji blížil tomu, co bylo napsáno o  svatém
Františku Saleském:
Dokázal se hluboce vcítit do duše lidí své doby, do jejich obtíží a po­
třeb, rozuměl výzvám přítomnosti. Intenzivně vnímal, jakou od­
pověď se někteří z nich snažili dát na tyto výzvy ve jménu teologie,
humanismu, Bible či mystické zkušenosti. Všechny tyto odpovědi
přijímal, vstřebával, přetvářel... Výsledná odpověď byla jeho a jen
jeho, vytryskla z hlubin jeho osobnosti. Jestliže se odhodlal odhalit
své nitro tímto způsobem, musel si být opravdu jistý svou teologií,
svým myšlením a jazykem. Pravdy, které předkládá, nepatří ani do
scholastiky, ani do didaktiky, ani do literatury. Pulsují životem,
vírou, nadšením, srdečností, pramení v srdci a oslovují srdce. Po­
učují a okouzlují.
V  dopise příteli nám tajemství svého nového stylu odhaluje on
sám: „Jsme rybáři, rybáři lidí. Takový rybolov od nás vyžaduje ne­
jenom pečlivou přípravu, dobře odvedenou práci a  noční bdění.





14
Musíme myslet také na návnadu, připravit ji se vší možnou obrat ­
ností, ba dokonce se odvážím říci, že musíme používat i svaté lsti.
Dnešní lidé jsou tak útlocitní, že se jich smíte dotknout jen v navo­
něných rukavičkách, dokonce i náplast na ránu musí být prosycena
vůní. Ale na tom nezáleží, důležité je jen, že se uzdraví a že na­
konec dojdou spásy.“
1
Možnosti a  melodie se zrodily ze stejné duchovní zkušenosti,
používají tentýž pedagogický přístup, stejné významové
odstíny, totéž zrnko jemného dobíravého humoru a  vyjadřují
se v literárně dokonalém stylu. Tuto kvalitu zdůrazňují
všichni francouzští čtenáři otce Jeronýma. Duchovní texty bývají
často špatně stylizovány, jako kdyby si jejich duchovní obsah
měl sám vystačit a  připouštěl jazykovou nedbalost. Ve
skutečnosti klade duchovní nauka vysoké nároky na jazykovou
úroveň.
Citlivým propojením nároků duchovního života a těch
nejvyšších lidských hodnot se pojednání otce Jeronýma řadí
k nejkrásnějším textům duchovní literatury. Středověcí
řemeslníci používali v takovém případě označení „mistrovské dílo“
– k dokonalosti dovedený výtvor mistra svého oboru.
Komu bylo určeno?
Kdo byl oním „bratrem“, kterému otec Jeroným adresoval
své pojednání?
Tušil snad, že mu Bůh na konci života přivede nové žáky?
K mému prvnímu setkání s otcem Jeronýmem došlo
v květnu 1970. O několik měsíců později se na něj obrátil bratr
Patrik, který byl pak v roce 1980 zvolen opatem.
1 André Ravier SJ, Un sage et un saint, François de Sales, Paříž, Nouvelle
Cité 1985, s. 164–165.





15
V osmdesátých letech vstoupilo do noviciátu několik nada -
ných mladých mužů a první z nich ještě měli příležitost
poznat otce Jeronýma... Toto setkání, jakkoli bylo krátké,
ovlivnilo jejich mnišský život.
Br. M.-Mikuláš,
Sept-Fons,
29. ledna 2010,
25. výročí úmrtí otce Jeronýma





Možnosti a melodie





...aby něco zůstalo z trojího výročí.





19
Mé trojí výročí?
Ani jedno nebylo padesátinami. Trochu jsem předběhl, protože ne ­
vím, jak dlouho ještě zůstanu naživu.
Mezi 8. dubnem a 8. prosincem 1968 jsem vzdal Bohu díky za tři
velké události svého skrovného života:
– 8. dubna uplynulo čtyřicet let od chvíle, kdy mi byl udělen di­
plom zemědělského inženýra v Grangeneuve. Tato škola mi toho da­
la tolik, od drahých otců marianistů jsem toho tolik dostal, že bylo
mou povinností slavit toto výročí.
– 8. prosince uplynulo čtyřicet let od mého vstupu do kláštera
v Sept­Fons – jaká úžasná milost!
– mezi tím, kolem svátku Všech svatých, uplynulo třicet let od
chvíle, kdy jsem se rozhodl zasvětit svůj život modlitbě, chci říci sku­
tečně jí věnovat svůj čas. Modlitbu jsem pak už nikdy neopustil.
Dopis otce Jeronýma z roku 1969





21 Preludium
Na následujících stranách se vracím k tématům, o nichž jsem
už vícekrát pojednal jinde. Všem je společná otázka spojení
člověka s Bohem. Řeholníka totiž opravňuje k psaní jediný cíl
– ukázat to, co miluje, těm, které miluje. To, co miluje, je však
Bůh a  několik nadpřirozených skutečností, které Bůh lidem
nabízí. Tato témata jsou nevyčerpatelná. Nestarejme se o pro -
blémy, které elektronika řeší v tisícinách sekundy; víme
přece, že k otázkám podstatným, v nichž se rozhoduje o našem
osudu, se musíme stále znovu a neúnavně vracet. V těchto
oblastech je třeba získat myšlenkovou jistotu a  pevnou nauku.
To se ale nemůže podařit při prvním pokusu o úvahu.
Dbejte na to, drahý bratře, abyste si na cestě, která se před
vámi otvírá, vždy uchoval rozmanité a  široce otevřené
možnosti. Pečujte o cesty směřující k pravdě a kráse, ke všem
dobrým lidským vlastnostem, k růstu ducha a srdce, k růstu
Boží milosti. A  i  když se vám bude zdát, že vaše existence je
nesčetnými pouty svázána se situací, z níž není úniku,
naučte se tato pouta přetvářet v nové možnosti.
Namítnete mi, že možnosti jsou charakteristikou mládí –
a jenom mládí. Možná. Kdy se však člověku dostává privilegia
mládí? Ve dvaceti letech? To určitě ne, kromě několika
vzácných výjimek. Jen se podívejte na chlapce a děvčata
vychované v materialismu, protestech nebo dokonce i v dialogu.
Netuší, v  čem mládí spočívá, a  nemají šanci je získat. Mládí se
objevuje teprve tam, kde naplno vstoupí do hry duch a srdce,
kde člověk získá jistoty, bez nichž se nezrodí žádný velký plán,
kde existuje schopnost nabídnout a darovat. Mládí se
objevuje teprve tam, kde člověk dokáže zvolit cestu, jež někam vede,





22
neboť jen taková cesta je riskantní. Nic neriskuje ten, kdo se
vydává po cestách, které nikam nevedou. Z  toho plyne, že
skutečné mládí nastává až po dosažení zralého věku, a to jen
v tom případě, že člověk dobře využil předchozích let. Proto
se také ten, kdo má velké srdce, neohlíží lítostivě za svým mlá -
dím – vždyť mu teprve teď konečně náleží. A Boží přítel
nachází záviděníhodné mládí v jistotě, že vše pomíjí a uvolňuje
místo Bohu. Proto si chci s vámi, kdo čtete tyto stránky
a nepatříte k nejmladším, povídat o mládí duše, jinak řečeno
o vašich možnostech.
Proč však filosofické a teologické úvahy, které budeme roz -
víjet, nazývat melodiemi? Protože se jim chceme věnovat
v prostoru jisté svobody a radosti. Se svobodou a radostí vneseme
do svých náboženských úvah hodnoty citové a umělecké. Je
samozřejmé, že přesnost nauky tím nesmí nikterak utrpět,
jinak by vás následující řádky nemohly uspokojit. Lidé však
potřebují víc než jen suchou informaci. Nechci tu zastávat
Chateaubriandovu tezi z  knihy Génie du christianisme (Duch
křesťanství), vím, že citové a umělecké hodnoty nemohou hrát
v křesťanské filosofii a v posvátné nauce jinou než druhotnou
roli. Pokud však jejich význam nepřeceňujeme, nemusíme se
bát je použít. Je-li pravda vyslovena přesně, nemůže ji cit
nijak umenšit.
Zdá se mi, že touha po vyváženém citovém vztahu ke všemu,
co se týká člověka, je důležitou známkou dnešní doby. Zdá se
mi, že během nadcházejících padesáti let bude nutné
obohatit náboženskou nauku i o hodnoty citové a umělecké. Toho
je možné dosáhnout, aniž zjevení připravíme o jeho božský





23
rozměr. Copak není zjevení formulováno jako poselství o Bo -
žím přátelství nabídnutém člověku? Proto by díla, která toto
zjevení vysvětlují, měla hovořit jazykem, v němž se nějak
zračí přátelství a  jeho lidská hloubka. Tím by teologie našla
výraz, který by čtenáře vedl přímou cestou k jejímu Cíli. Nelze
ani jednat jinak, nechceme-li podléhat vlivu lákavých obrazů
fascinujících současný svět. Nelze jednat jinak, chceme-li
předejít vzniku nefigurativních či jinak neformálních děl, která
se nám různí teologové a  exegeti bezpochyby chystají
nabídnout. Potřebovali bychom, aby se mezi knihami, které
čtenáře seznamují s  posvátnou naukou, našlo i  několik
mistrovských děl inspirovaných impresionismem (nikdy totiž na sebe
umění nekladlo větší nároky než právě v  impresionismu!).
Zcela jistě by taková díla přiměla k  následování mnoho lidí,
kteří v sobě objevili své lidství. Sama o sobě by samozřejmě
neposkytla dostatečnou základnu náboženskému vzdělání, ale
probouzení touhy v srdci přece také stojí za námahu! Proč
například při četbě prostinké knihy Zelené pastviny
2
člověk tak
silně pociťuje Boží přítomnost a Jeho dobrotu, zatímco nad
mnohými teologickými díly, která patří k  nejvýše hodnoce -
ným výtvorům moderní doby, nic podobného nepocítí?
Nakonec ještě poznamenám, že slovo melodie evokuje
témata, ke kterým se naše paměť sama vrací a která
doprovázejí náš život. Prostřednictvím melodií si uchováváme
vzpomínku na ty nejkrásnější chvíle a  vyjadřujeme své nejskrytější
naděje. Mnozí lidé se dlouhá léta snaží dát zaznít ve svém
srdci melodii, v níž by našli sami sebe. Ti, na které se v tomto
světě usmálo štěstí, zpívají jen o  příjemných stránkách své exi-
2 Marc Connelly, Les Verts paturages, Desclée de Brouwer 1936. [Anglický
originál: The Green Pastures, 1929.]





24
stence – dokud o ně nepřijdou. Lidé nešťastní zpívají
o radostech, po kterých marně toužili. Boží přítel si přeje, aby jeho
pozemskou pouť doprovázela melodie, která by byla oslavou
mnohem vyššího dobra, než je jeho vlastní úspěch. Vnukne
mu ji víra a bude to ta nejlidštější melodie. Moje melodie,
melodie každého člověka, který věří v  křesťanské zjevení,
vyjadřuje tím či oním způsobem naději vloženou v Boha.





25 Nejrozsáhlejší ze všech možností
Možnosti, které jsou nejrozsáhlejší, nejtrvalejší a  které mají
největší šanci na uskutečnění, nachází člověk v  Boží milosti.
Ano, jsou v ní zcela jistě všechny možnosti, jejichž realizací
člověk může dosáhnout kvalit, o kterých snil. Milost je Boží
dar, kterého se nám dostává postupně a který může stále růst.
3

Nic nám však nedodá takovou naději a odvahu, nic tak ne -
otevře duši a srdce jako život a jednání zrozené z daru, který
je božský, a proto nevyčerpatelný.
Z  možností, které milost nabízí, je tou nejcennější láska
k  Bohu. Řekněme raději, že všechny možnosti, které milost
nabízí, směřují k lásce k Bohu. V každém případě platí, že ten,
kdo miluje, se stává lidštějším a šlechetnějším, ať už má jeho
láska jakýkoli předmět. V člověku, který dokáže milovat Boha,
se navíc postupně rodí cosi božského. Každý má tedy
v lásce k Bohu vidět svou největší šanci.
Jakým člověkem bych se stal, kdybych této možnosti plně
využil? Někdy jako bych to tušil. Žil bych v pravdě a bezpečí,
můj život by byl prostý, hodnotný, naplněný něhou,
odříkáním, štědrostí a vděčností. Toho všeho by se mi dostalo
současně v  lidské i  nadpřirozené rovině a  dárcem by byl sám
Bůh.
Člověk by měl vždy milovat život své duše. A  přece se tak
málo lidí zajímá o tu nejjistější z možností, které jsou jim
nabídnuty, o  tu, kterou by každý mohl vzít skutečně za svou
a která by ho nikdy nepřestala naplňovat. Stojí totiž v příliš
příkrém protikladu k  naší materialistické mentalitě.
Obvykle nás také vnitřní lenost vede k nedostatku představivosti
a předvídavosti. Přitom bychom měli vědět, s jak velkou vnitř-
3 [Otec Jeroným, Růst v nadpřirozeném životě, Praha, Triáda 2015.]





26
ní proměnou je spojena každá životní etapa, kterou prochá -
zíme s  Boží milostí; jak moc se v  takovém případě liší každý
náš krok kupředu od kroku předchozího! Vzpomínám si na
první milost, která ve mně kdysi probudila touhu po
modlitbě, a srovnávám ji s milostí, které se mi dostává dnes. Je to
jedna a tatáž milost, která je mi den co den, bez ustání znovu
darována. Od samého počátku byla tedy na místě důvěra,
představivost, podnikavost, odvaha. Ano, tak bylo třeba
jednat a tak je třeba jednat ještě dnes a zítra.
Pokud se však rozepíši na toto téma, vznikne nakonec, ať
si to připustím či nikoli, další malé bezvýznamné „pojednání
o Boží lásce“. Jak podivný, nevědomý či troufalý musí být
člověk, který v dnešní době ještě vede podobné úvahy! A přece
si nemyslím, že to bude úplně od věci. Myslím si dokonce, že
si lidé takové pojednání přečtou. Možná je udiví, ale na útěk
je nezažene. Když už jsem si jako téma zvolil možnosti lidské
osoby, kde jinde hledat inspiraci, ne-li v lásce k Bohu?
A copak dnes už neexistují lidé, v jejichž srdci by Bůh zaujímal
velké místo? Proto je třeba lidem pomoci, aby se naučili Boha
milovat, aby začali okamžitě a  aby jejich láska byla veliká.
Jinak pod tlakem převládajícího materialismu dozraje lidstvo
brzy opět k tomu, že se dá do stavby pyramid – se vším
tělesným, citovým a  duchovním otroctvím, které s  sebou takový
podnik nese. Naše doba konce století tedy nutně potřebuje
několik malých pojednání o Boží lásce.
Jestliže Bůh existuje, pak k  nám někdy hovoří a  někdy
mlčí. Chce, abychom s ním mluvili, ale také nás vede
k mlčení. Podněcuje nás k činnosti a nechává nás čekat. Naplňuje nás





27
a dává nám poznat prázdnotu. Probouzí v nás nadšení a při -
náší zklamání. Působí nám radost a  chce, abychom plakali.
Drtí nás i  osvobozuje. – Tak totiž jednají všechny bytosti
schopné poznání a lásky, které nás obklopují. Tím nám
dokazují, že žijí a jsou nám nablízku. Náš Bůh je však tou
nejskutečnější skutečností. Na následujících stranách se tedy
pokusím vyjádřit – s jistou radostí a svobodou – rozmanité pocity
a postoje, které v lidském srdci probouzí důvěrně blízká
a nekonečně živá Boží skutečnost.





28 Když se rozezní struna srdce...
Křesťanská láska není přirozenou daností
Křesťanská láska nám není dána samotnou přirozeností.
4
Je
tedy zbytečné mluvit o tom, že bychom měli v sobě lásku k Bo -
hu probouzet a  pociťovat, že bychom se měli sami od sebe
naučit Boha milovat. Neříkejte mi: „Kdybychom skutečně
vě děli, kdo Bůh je, každý náš den by byl naplněn obdivem
a láskou!“ Není nám totiž dáno, abychom podle své vůle
mysleli na Boha takovým způsobem, který by v nás bezprostředně
vyvolal obdiv a lásku.
Vždyť láska k Bohu není a nemůže být stejné povahy jako
láska lidská. Nemyslete si, Boha nemůžete milovat stejně,
jako milujete Alfréda či Kateřinu. K lásce k Bohu
nedospějete tím, že se k této nejvyšší bytosti obrátíte se stejnými city
jako k milovaným osobám. Nemyslete si, že k tomu, aby se vaše
srdce naplnilo křesťanskou láskou, postačí, povznesete-li co
nejvýše svůj přirozený cit a nasměrujete ho k Bohu. To je
velký omyl, protože jde o dvě podstatně rozdílné roviny. Hrozí
tu nebezpečí intelektuálního směšování věcí přirozených
a nadpřirozených. Člověk se snadno nechá svést myšlenkou,
že svět nadpřirozený je jen jakousi subtilnější variantou
světa přirozeného, zatímco mezi nimi existuje skutečný předěl.
Projeví se to v každé z úvah o přátelství a lásce, se kterými se
setkáte na následujících stranách. Ani ty nejvznešenější
přirozené city nikdy neklademe na stejnou rovinu jako
křesťanskou lásku. Pokud tyto dvě skutečnosti spolu
srovnáváme, chceme poukázat pouze na analogie – a  někdy i  na
protiklady.
4 Sv. Tomáš Akvinský: Caritas non potest naturaliter nobis inesse, neque per vi­
res naturales est acquisita. „Křesťanská láska nám nemůže být dána od
přirozenosti ani nemůže být získána přirozenými silami.“ (2a. 2ae., Qu. 24,
art. 2.)





Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné
verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.