načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Moravský kras -- Průvodce Josefovským a Křtinským údolím – Jiří Cihlář; Zdeněk Cihlář; Rudolf Musil

Moravský kras -- Průvodce Josefovským a Křtinským údolím

Elektronická kniha: Moravský kras
Autor: Jiří Cihlář; Zdeněk Cihlář; Rudolf Musil
Podnázev: Průvodce Josefovským a Křtinským údolím

Interdisciplinární průvodce představuje krasové kaňony Moravského krasu - Josefovské a Křtinské údolí, a to z pohledu geografického, paleontologického, geologického či historického. Výklad je doplněn řadou fotografií, map či tabulek. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  336
+
-
11,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2020
Počet stran: 347
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile
Vydání: Vydání první
Skupina třídění: Geologie. Meteorologie. Klimatologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-210-8742-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Interdisciplinární průvodce představuje krasové kaňony Moravského krasu - Josefovské a Křtinské údolí, a to z pohledu geografického, paleontologického, geologického či historického. Výklad je doplněn řadou fotografií, map či tabulek.

Popis nakladatele

Interdisciplinární průvodce jedinečným terénem mezi Adamovem na západě a Křtinami na východě upozorňuje "poutníka" na zajímavosti z různých přírodních i společenskovědních oborů. Josefovské a Křtinské údolí jsou neopakovatelným krajinným jevem, jehož studium umožňuje pochopit dlouhý vývoj celého Moravského krasu. Zasvěcený a originální text kolektivu odborníků pracuje s nejnovějšími informacemi, které doplňuje množství fotografií, map a tabulek.

(průvodce Josefovským a Křtinským údolím)
Předmětná hesla
Krasové oblastiČesko
JeskyněČesko
Geologický výzkumČesko
Paleontologický výzkum – Česko
Biologický výzkumČesko
Archeologické nálezyČesko
Josefovské údolí (Česko) – geologické poměry
Josefovské údolí (Česko) – přírodní poměry
Křtinské údolí (Česko) – geologické poměry
Křtinské údolí (Česko) – přírodní poměry
Moravský kras (Česko)Geologické poměry
Moravský kras (Česko)Přírodní poměry
Zařazeno v kategoriích
Jiří Cihlář; Zdeněk Cihlář; Rudolf Musil - další tituly autora:
Morava v době ledové Morava v době ledové
A dolu musíš A dolu musíš
 (e-book)
Morava v době ledové -- Prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání Morava v době ledové
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MORAVSKÝ KRAS

PRŮVODCE JOSEFOVSKÝM

A KŘTINSKÝM ÚDOLÍM

———

Rudolf Musil a kolektiv

PRŮVODCE JOSEFOVSKÝM

A KŘTINSKÝM ÚDOLÍM

MORAVSKÝ KRAS

Rudolf Musil a kolektiv

Josefovské a Křtinské údolí jsou neopakovatelným

krajinným jevem, jehož studium umožňuje pochopit

dlouhý vývoj celého Moravského krasu. Na poma

lou procházku tímto terénem zve interdisciplinární

průvodce sestavený týmem odborníků pod vedením

profesora Rudolfa Musila, mezinárodně uznávané

ho paleontologa a geologa. Zasvěcený výklad, do

plněný množstvím fotografií, map a tabulek, ocení

nejen zájemci o přírodní vědy, ale i ti, které lákají

spíše obory společenské, jako je archeologie a his

torie. Netradiční průvodce totiž poprvé přináší kom

plexní popis lokalit v obou údolích i blízkém okolí.

S  vzácnou trpělivostí ukazuje poutníkům, s  čím se

v tomto kraji mohou setkat v současnosti a co zde

bylo k vidění a nalezení v dobách minulých. MUNI press

Masarykova

univerzita



MORAVSKÝ KRAS

PRŮVODCE JOSEFOVSKÝM

A KŘTINSKÝM ÚDOLÍM

MUNI

PRESS

MUNi

100



MORAVSKÝ KRAS

PRŮVODCE JOSEFOVSKÝM

A KŘTINSKÝM ÚDOLÍM

———

Rudolf Musil

Jiří Cihlář, Zdeněk Cihlář, Robert Dvořáček, Vít Grulich,

Miloslav Homolka, Vlastislav Káňa, Milan Koudelka, Miroslav Kubeš,

Ondřej Merta, Petr Neruda, Martin Oliva, Jiří Otava,

Antonín Přichystal, Luboš Slabý, Ladislav Slezák, Jiří Svozil,

Jiří Truhlář, Jaroslav Vašátko, Jindřich Wankel

Masarykova univerzita

Brno 2019


Knihu recenzoval: prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc. Nakladatel děkuje za podporu vydání a prezentaci knihy: Ústavu geologických věd a Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Muzeu Blanenska Technickému muzeu v Brně © 2019 Text: Rudolf Musil, Jiří Cihlář, Zdeněk Cihlář, Robert Dvořáček, Vít Grulich,

Miloslav Homolka, Vlastislav Káňa, Milan Koudelka, Miroslav Kubeš, Ondřej Merta, Petr

Neruda, Martin Oliva, Jiří Otava, Antonín Přichystal, Luboš Slabý, Ladislav Slezák, Jiří

Svozil, Jiří Truhlář, Jaroslav Vašátko, Jindřich Wankel © 2019 Návrh obálky a vstupních stran: Milan Katovský © 2019 Grafická úprava: Lea Novotná © 2019 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-9524-3 ISBN 978-80-210-8742-2 (brož.)


Věnováno mé babičce,

paní Filoméně Musilové, rozené Kubešové,

která se narodila a své mládí prožila ve Křtinách.

Byla první, která mne seznamovala s jeskyněmi.

Rudolf Musil



7

Předmluva (Rudolf Musil) .............................................................................................

Co je dobré vědět na začátku

Úvodem (Rudolf Musil) ...................................................................................................

Co vedlo k názvu Moravský kras (Rudolf Musil) .............................................

Střední část Moravského krasu (Rudolf Musil) .....................................................

Tato krajina kdysi patřila Lichtenštejnům (Rudolf Musil) ..................................

Dvě části téhož údolí (Rudolf Musil) .........................................................................

Josefovské údolí ........................................................................................................

Křtinské údolí ...........................................................................................................

Geologický vývoj střední části Moravského krasu (Jiří Otava) ....................

Horniny a jejich stratigrafie .....................................................................................

Paleozoikum, perioda devon (419–359 mil. let) .....................................................

Paleozoikum, perioda karbon (359–299 mil. let) ...................................................

Co nám prozrazuje tepelná historie těchto hornin ................................................

Mezozoikum, periody trias (252–201 mil. let) a jura (201–145 mil. let) ..................

Mezozoikum, perioda křída (145–66 mil. let) ........................................................

Kenozoikum, periody paleogén (66–23 mil. let), neogén (23–2,6 mil. let),

kvartér (začátek 2,6 mil. let) ..............................................................................

Hornictví v Moravském krasu .............................................................................

Železné rudy – jedna z největších těžebních a hutnických oblastí

(Antonín Přichystal) ..............................................................................................

Raně středověké hutě (Ondřej Merta) .......................................................................

Život v moři a na souši (Rudolf Musil) .................................................................

Jak vznikly a mohly se zachovat zkameněliny stovky miliónů let

(Rudolf Musil) ...............................................................................................................

Typy jeskynních nalezišť terestrických obratlovců (Rudolf Musil) ................

Medvědí jeskyně ........................................................................................................

Doupata jeskynních hyen ..........................................................................................

Jeskyně malých šelem ....................................................................................................

Jeskyně sov ................................................................................................................

Fauna krasových komínů ...........................................................................................

Kulturní vrstvy ...........................................................................................................

Historie botanického bádání (Vít Grulich) .............................................................

Plži Josefovského a Křtinského údolí (Jaroslav Vašátko) .........................

15

18

19

20

21

22

22

23

24

25

25

28

29

29

30

30

31

31

34

38

39

41

41

42

42

42

42

43

43

44

Obsah


Josefovské údolí

Naši cestu začínáme v Adamově (Rudolf Musil) .................................................

Vysoké pece v Hamrech (Ondřej Merta) .............................................................

Víte, že první auto s benzinovým motorem vyjelo v Rakousku-Uhersku

z Adamova? (Ondřej Merta) .................................................................................

Aktivity Lichtenštejnů u Adamova (Ondřej Merta) ...........................................

Co bychom v Adamově asi nehledali – unikátní oltář v kostele

sv. Barbory (Rudolf Musil) .....................................................................................

Cesta Křtinského potoka (Ladislav Slezák) ............................................................

Vstupujeme ...............................................................................................................

Studánka U Kalicha (Bažantí) (Rudolf Musil) ........................................................

V Josefovském údolí se vyráběl i střelný prach (Ondřej Merta) ...................

Které rostliny můžeme najít na granodioritu (Vít Grulich) .............................

Co všechno můžeme vidět na cestě k Máchovu pomníku (Jiří Otava) .......

Slovenská stráň – pamětní deska (Rudolf Musil) ................................................

Stavba lesní cesty objevila jeskyni Nad Švýcárnou (Miroslav Kubeš) ........

Nickamínek v jeskyni Nad Švýcárnou (Rudolf Musil) .......................................

Osluněné vápencové skály patří k nejvýznamnějším fenoménům

údolí (Vít Grulich) ......................................................................................................

Kamenná brána (Rudolf Musil) ..................................................................................

Unikátní defilé nad hutí (Jiří Otava) ........................................................................

Čím nakrmit pece (Ondřej Merta) ............................................................................

Dolování železných rud ................................................................................................

Milířování, uhlířské placy ........................................................................................

Františčina huť (Ondřej Merta) ..................................................................................

Poslední svědek místní průmyslové revoluce .............................................................

Experimentální tavby ...................................................................................................

Vápenné pece u huti ......................................................................................................

Nově postavená vápenka v areálu Františčiny huti .................................................

Kameňák – muzeum, které musíte vidět .....................................................................

Jak železářství ovlivnilo druhovou skladbu lesních porostů

(Jiří Truhlář) ..................................................................................................................

Býložravá zvěř a les – boj, kdo s koho (Miloslav Homolka) ...........................

Zatáčka na silnici u Františčiny hutě (Rudolf Musil) ...........................................

Švýcárna – relikt širšího záměru (Rudolf Musil) ..................................................

Švýcárna – změny jejího využití (Ondřej Merta) ...............................................

Štola u Švýcárny – granodiority, bazální klastika devonu,

josefovské vápence (Jiří Otava) ..........................................................................

Pěnovcové kaskády před umělými štolam (Rudolf Musil) ..............................

48

48

49

52

53

54

54

55

55

58

60

61

61

62

63

66

67

68

68

73

76

76

80

84

86

86

88

92

94

95

96

97

998


9

Sklepy u Švýcárny (Ladislav Slezák) .......................................................................

Ruská stráň, nejlepší vyhlídka do údolí – Morozovova vyhlídka

(Rudolf Musil) ...............................................................................................................

Jeskyně Jáchymka .......................................................................................................

Co všechno nám vyprávějí stěny jeskyně Jáchymky (Jiří Otava) .............................

I v Jáchymce se těžily fosfátové hlíny (Rudolf Musil) .................................................

Neznámé paleolitické nálezy v jeskyni Jáchymce (Petr Neruda) .............................

Byla jeskyně osídlená i v neolitu? (Petr Neruda) .......................................................

Jáchymka, pravěké doupě málo známých šelem – dhoulů (Rudolf Musil) ..............

Příležitostný úkryt pro člověka (Rudolf Musil) ..........................................................

Botanické zvláštnosti u jeskyně Jáchymky (Vít Grulich) ...........................................

Althammer, vodní mlýn – od železa k obilí (Ondřej Merta) ...........................

Josefov ...............................................................................................................................

Jeden, nebo dva rybníky v Josefově? (Ondřej Merta) ...............................................

Rybník v Josefově – jediné místo pro rozmnožování žab (Miloslav Homolka) ......

Vesnice–nevesnice: Josefov (Rudolf Musil) ................................................................

Sklárna v Josefově (Ondřej Merta) ............................................................................

Josefov – draslovna, výroba potaše (Rudolf Musil) ....................................................

Josefovská křižovatka (Jiří Otava) ...........................................................................

Skála nad hájenkou ........................................................................................................

Výjimečná geologická lokalita ......................................................................................

Unikátní profil z hlediska paleontologického .............................................................

Paleoekologický pohled na křižovatku (Rudolf Musil) .............................................

Lesní porosty nápadně odrážejí geologickou hranici mezi

granodioritem a vápencovou částí údolí (Vít Grulich) ...............................

Padochov (Padouch, Padóch), Wiehlova cesta (Rudolf Musil) .......................

Váp, váp, váápnóóó! (Ondřej Merta) ......................................................................

Pomník Julia Wiehla (Rudolf Musil) ..........................................................................

Křtinské údolí

Mineralogické rarity v okolí Křtinského údolí (Antonín Přichystal) ..............

Olomučanské koblížky od Suché louky .......................................................................

Olomučanský rohovec a jeho pravěká těžba ..............................................................

Dnešní vyvěračky Jedovnického potoka (Ladislav Slezák) ..............................

Hydrovrt Josefov HV 104 (Jiří Otava) .....................................................................

Tajemství podzemního Jedovnického potoka (Vlastislav Káňa) .....................

Krkavčí skála – zrození horolezců (podle Martina Golce) ...............................

Největší sova a ptáci skalních stěn (Miloslav Homolka) ....................................

Barová jeskyně – velký objev u Býčí skály (Vlastislav Káňa) .........................

100

100

101

101

102

103

104

105

106

107

108

110

110

112

112

116

117

118

118

118

119

121

122

123

124

125

126

126

127

129

129

130

133

134

137


Barová jeskyně – jeskyně medvědů a lvů (Vlastislav Káňa) ...........................

Dnešní šelmy a jejich skrytý život (Miloslav Homolka) ......................................

Barová jeskyně – útulek mladopaleolitických lovců (Petr Neruda) .............

Keramika nejstarších zemědělců v Barové jeskyni (Martin Oliva) ...............

Památník profesora Josefa Pelíška (Rudolf Musil) ..............................................

Býčí skála – sto let speleologického bádání (Jiří Svozil) ..................................

Úvod do problematiky bádání ....................................................................................

1. etapa 1902–1945 – Rozmach německé speleologie .................................................

2. etapa 1945–1954 – Speleologický klub Brno ..........................................................

3. etapa 1954–1969 – První výzkumy Adamovského speleologického kroužku .......

4. etapa 1969–1985 – Začátek řešení problému Jedovnického potoka .......................

5. etapa 1985–1992 – Vyřešení problému Jedovnického potoka ................................

6. etapa 1992–2015 – Detailní bádání ve vývěrové oblasti Jedovnického potoka ....

Jeskyně Býčí skála – archeologické výzkumy ...................................................

Magdalénienští lovci koní a sobů v temných prostorách jeskyně (Martin Oliva) ....

Eneolitická kresba nad Jižní odbočkou Býčí skály (Martin Oliva) ..........................

Objev v Předsíni Býčí skály (Rudolf Musil) ................................................................

Výklad Jindřicha Wankela k nálezu v Předsíni Býčí skály (Jindřich Wankel) ........

Pověst o události v Býčí skále (Rudolf Musil) ........................................................

Svatyně lidu horákovské kultury v Býčí skále (Martin Oliva) ..................................

Pohled přírodovědce na nálezy z doby halštatské v Býčí skále

(Antonín Přichystal) ....................................................................................

Byla doopravdy v Předsíni Býčí skály kovárna? (Ondřej Merta) .............................

Plošina nad Býčí skálou (Antonín Přichystal) .........................................................

Výskyty rudických geod ...............................................................................................

Rohovce a silicifikované fosílie v rudických vrstvách .................................................

Netopýři a vrápenci – symbol Moravského krasu (Miloslav Homolka) ...... Jeskyně Kostelík – poslední zbytek podzemního toku (Rudolf Musil) .........

Bioherma u jeskyně Kostelík (Rudolf Musil) .....................................................

Poslední poustevník ve Křtinském údolí (Rudolf Musil) ....................................

Údolí zvané Vaječník (Ladislav Slezák, Zdeněk Cihlář) .......................................

Zřícenina hradu mezi Křtinským údolím a Vaječníkem

(Milan Koudelka) ........................................................................................................

Malá Macocha – těžba železné rudy v Babicích (Jiří Otava) .........................

Křtinské údolí – nejhlubší údolí v Moravském krasu (Rudolf Musil) ............

Neznámé přítoky podzemního toku Křtinského potoka

(Ladislav Slezák) .........................................................................................................

Vyvěračka Křtinského potoka (Ladislav Slezák) ..................................................

Tomečkův pstruh ve vyvěračce (Ladislav Slezák) .................................................

138

142

143

145

147

148

148

149

152

154

154

156

157

158

158

160

162

162

163

166

168

176

179

179

182

183

184

185

186

187

188

190

192

193

193

19310


11

Typičtí ptáci v nivě potoka (Miloslav Homolka) ....................................................

Bobří závrt nad vyvěračkou Křtinského potoka (Miroslav Kubeš) ...............

Otevřená skála (Ladislav Slezák) ...............................................................................

Jak poznat krasový podzemní tok (Miroslav Kubeš) .........................................

Prostor Tří kotlů (Ladislav Slezák) ..............................................................................

Jak jsme otevírali třetí závrt (Miroslav Kubeš) ......................................................

Jeskyně u Tří kotlů, doklad krátkodobého využívání v mladém

paleolitu (Petr Neruda) ............................................................................................

Jaké dřeviny a byliny můžeme najít v nivě Křtinského údolí

(Vít Grulich) ..................................................................................................................

Co je to antiklinála? Odpověď naleznete u skalního výchozu

Komárky (Jiří Otava) ...............................................................................................

Korálový útes ve Křtinském údolí – jedinečný doklad přítomnosti

moře (Jiří Otava) ........................................................................................................

Vápenaté schránky živočichů – pozůstatek dávného korálového

útesu (Rudolf Musil) ...................................................................................................

Zářez silnice proti vyústění údolí Úzkého příhonu .....................................................

Jak vznikají korálové útesy ...........................................................................................

Jeskyně Javorka (Jiří Cihlář) .......................................................................................

Dřívější meandry povrchového toku (Ladislav Slezák) .....................................

Které ptáky a savce můžeme potkat v lesních porostech

(Miloslav Homolka) ....................................................................................................

Ptáci ................................................................................................................................

Savci ..........................................................................................................................

Jeskyně Silvestrovka ....................................................................................................

Speleologové bádají v krasu i na Silvestra (Miroslav Kubeš) ...................................

Jak se objevují nové jeskyně (Rudolf Musil) ................................................................

Objevy nových jeskyní ve Křtinském údolí: Habříček, Jestřábka,

Kanibalka (Miroslav Kubeš) ..................................................................................

Útesová facie a zkameněliny u Jestřábky (Rudolf Musil) .................................

Amatérský speleologický výzkum (Rudolf Musil) ................................................

Pomníky v okolí (Jiří Cihlář) ........................................................................................

Památník slečny Matuškové .....................................................................................

Pomník partyzánů .......................................................................................................

Kde se v Moravském krasu ukrývali partyzáni (Miroslav Kubeš) ................

Jeskyně Bobrovského (Partyzánská), jeskyně s ulitou (Petr Neruda) .........

Lesní porosty (Vít Grulich) ............................................................................................

Suťové lesy na vápencových svazích .........................................................................

Čím se liší květnaté a vápenomilné bučiny? .............................................................

194

195

196

196

197

199

200

200

201

202

203

203

203

207

208

209

209

211

213

213

214

216

218

219

220

220

220

221

222

222

222

223


Jehličnaté porosty jsou v Moravském krasu cizorodým prvkem ...............................

Skalní útvar Salve Vale a jeho historie (Rudolf Musil, Zdeněk Cihlář) ..........

Památný Obří smrk (Vánoční smrk) před Výpustkem (Rudolf Musil) ..........

Jeskyně Výpustek (Rudolf Musil) ................................................................................

Nejstarší publikovaná jeskyně v Moravském krasu ...................................................

Výpustek v prvních literárních pramenech .............................................................

Podpisy návštěvníků na stěnách jeskynních chodeb už v 17. století ..........................

Našel se ve Výpustku roh jednorožce? .........................................................................

První speleologické výzkumy ve Výpustku ..................................................................

První tři autoři, kteří položili základ pro poznání fosilní fauny Výpustku ...............

Která zvířata byla v sedimentech nalezena ..................................................................

Tvorba smeček a tlup u některých zvířat ......................................................................

Výpustek – co pravděpodobně nebudete vědět ...........................................................

Výpustek – první úpravy pro návštěvy .........................................................................

Výpustek – snaha o české pojmenování jeskynních chodeb .......................................

Výpustek – těžba fosfátových hlín ................................................................................

Vznikly fosfátové půdy jen z kostí zvířat? ....................................................................

Svatyně nejstarších zemědělců ve Výpustku (Martin Oliva) ..........................

Výpustek – úpravy prostorů (Rudolf Musil) ...........................................................

Výpustek – prostor pro vojáky (Robert Dvořáček) ..............................................

Co je cílem expozice ve Výpustku (Rudolf Musil) ................................................

Je možné ve Výpustku ještě něco nového objevit? (Zdeněk Cihlář) ............

Jeskyně Vinckova – krátkodobý úkryt magdalénienských lovců

(Petr Neruda) ...............................................................................................................

Jeskyně Vokounka ........................................................................................................

Čím se stala jeskyně známou (Rudolf Musil) .............................................................

Speleologický pohled na jeskyni (Luboš Slabý) ........................................................

Seskupení jeskyní v trati Výpustek (Luboš Slabý) ...............................................

Zatajená chodba a nečekané objevy .............................................................................

Jeskyně Stará Drátenická .............................................................................................

Jeskyně Nová Drátenická .........................................................................................

Jeskyně Mariánská ....................................................................................................

Čertova díra ...................................................................................................................

Jeskyni Starou Drátenickou obývali neandertálci (Petr Neruda) .................

Jeskyně Nová Drátenická – unikátní nález kostěných

hrotů (Petr Neruda) ..................................................................................................

Sluňák nad jeskyní Drátenickou (Jiří Otava) ........................................................

Rudolfova jeskyně (Luboš Slabý) ..............................................................................

Podivuhodný pozorovací talent M. A. Vigsia (Luboš Slabý) ...........................

226

227

229

230

230

230

231

233

235

238

239

273

273

274

278

278

281

282

284

284

285

286

288

289

289

289

291

291

291

292

293

296

298

298

300

302

30212


13

Ponor Křtinského potoka v době Křížově (Rudolf Musil) .................................

Kámen s latinskými verši z Horatia (Rudolf Musil, Zdeněk Cihlář) ................

Co dosud víme o podzemním toku Křtinského potoka (Luboš Slabý) ........

Jižní a severní větev podzemního toku a o prvních ponorech vůbec

(Luboš Slabý) .............................................................................................................

Podzemní systémy Křtinského potoka (Ladislav Slezák) ..............................

Žitného jeskyně – tajemství křišťálové industrie (Petr Neruda) .....................

Lovná zvěř ve Křtinském údolí před 16 000 lety (Rudolf Musil) ...................

Význam krasového údolí Skrejšny (Ladislav Slezák) .........................................

Křtiny – „Mramorový lom“ (Jiří Otava) ..................................................................

Mramorový lom byl otevřen již před 380 lety (Rudolf Musil) ...............

Hydrogeologický vrt Křtiny HV 105 (Jiří Otava) ................................................

Nutnost dalšího hydrogeologického vrtu a co překvapivého ukázal

(Ladislav Slezák) .........................................................................................................

Křtiny (Rudolf Musil) .......................................................................................................

Z historie obce ...............................................................................................................

Křtinský zámek .............................................................................................................

Kostel Jména Panny Marie .......................................................................................

Kostnice ve křtinském kostele (kaple sv. Lazara) ........................................................

Křtinský lom – droby (Jiří Otava) ..............................................................................

Křtinský drobový lom – ráj čolků (Miloslav Homolka) .......................................

Březina – Vysoká, závrty v břidlicích (Jiří Otava) .........................................

Březinské břidlice pod kótou Vysoká – významná lokalita nejen

trilobitů (Jiří Otava) ..................................................................................................

Stručně o trilobitech (Rudolf Musil) .......................................................................

Co říci na závěr (Rudolf Musil) ....................................................................................

Poděkování ......................................................................................................................

Doplňková literatura ....................................................................................................

Rejstříky .............................................................................................................................

Jmenný rejstřík ...............................................................................................................

Místní rejstřík ................................................................................................................

305

305

306

308

309

309

311

313

316

319

319

320

322

322

322

324

327

329

329

332

333

336

338

340

341

343

343

345



Předmluva

Čím je vlastně Josefovské a Křtinské údolí od ostatních částí Moravského krasu rozdílné? Moravský kras jako celek se liší od ostatních krasových oblastí České republiky svou velikostí i vývojem podzemních a povrchových krasových jevů a samozřejmě i svou historií, která sahá hluboko do minulosti. Není však jinak uniformní a po celé své ploše víceméně stejný?

Střední část Moravského krasu, kam údolí, nazývající se v první části Josefovské a v druhé Křtinské, patří, se podstatně odlišuje od všech ostatních částí celou řadou aspektů, jinde nenacházených. Z hlediska Moravského krasu má historicky nejstarší literaturu nejrůznějšího obsahu a známou již v Rakousku-Uhersku i daleko za jeho hranicemi. Nejednalo se přitom pouze o menší články, ale i o větší publikace psané německy nebo latinsky a ne vždy pouze popisné. Počtem svých geologických a paleontologických veřejnosti přístupných lokalit překonávají údolí všechny ostatní části Moravského krasu. Ale co je nejdůležitější a čím se zcela odlišuje od ostatních údolí krasu, je nepřerušená bohatá historie lidské činnosti od nejstarší části raného středověku až do dnešní doby. Tím se nemůže pochlubit žádná jiná oblast Moravského krasu.

Obě údolí představují specifický typ krasové krajiny. Přírodovědná a kulturně historická etapa Josefovského a Křtinského údolí není jinde v Moravském krasu opakovatelná, je jedinečná, takže je nutné se na ni dívat a pod tímto zorným úhlem ji číst. Tato kniha uvádí textem a fotografickými přílohami všechny největší zajímavosti.

Moravský kras je chráněnou krajinnou oblastí a někde i rezervací, což znamená, že ne každé uváděné místo je možné navštívit. Kniha přináší komplexně popis lokalit nejrůznějšího druhu v daných údolích a v jejich blízkosti.

Publikace se odlišuje od předchozích i tím, že podává vysvětlení ke všemu, s čím se můžeme v údolí setkat v současnosti, ale i k tomu, co zde bylo v minulosti. K výkladu přistupuje z pohledů dnešních znalostí jednotlivých specialistů. Nezůstáváme však pouze u popisu lokalit, ale snažíme se je zařadit i do širšího kontextu vzájemných vztahů. Tím spíše si pak uvědomíme jejich důležitost a neopakovatelnost.

Údolí protékané Křtinským potokem vnímáme jako přírodní a kulturně historický fenomén významný pro celou řadu přírodovědných a společenských oborů jako výrazný a neopakovatelný krajinný jev.

V průběhu svého dlouhého vývoje se údolí podstatně měnilo, a to jak v čase geologickém, tak i historickém. Josefovské a Křtinské údolí ukazuje, v jakém prostředí horniny Moravského krasu kdysi před 570 mil. let (Josefovské údolí) a před 400 mil. let (Křtinské údolí) vznikaly a kteří mořští živočichové zde v době tvorby vápenců Křtinského údolí žili. Nacházíme je jako zkameněliny. Neméně důležité jsou i nálezy terestrických čtvrtohorních zvířat v jeskynních sedimentech. Pro vylíčení dlouhého vývoje celého Moravského krasu je údolí podél Křtinského potoka výjimečné.

15


Tím to však nekončí. Jak jsem již uvedl, údolí má i bohatou historii lidské činnosti, která začíná hluboko v minulosti a pokračuje nepřerušeně až dodnes. Můžeme říci, že obě údolí byla stále obývaná a hospodářsky využívaná člověkem. Nejednalo se přitom pouze o jedno nebo několik míst, ale o údolí v celé jeho délce. Celá řada zajímavostí, které zde můžeme spatřit, je neopakovatelných. Přitom se navíc jedná o mimořádně krajinářsky hodnotnou oblast.

Každé údolí Moravského krasu, místně zvané žleb, má svá specifika. V knize nebudeme blíže pojednávat o teoretických problémech ani o vědeckých diskusích. Nebudeme se pokoušet o nemožné. Soustředíme se jen na základní informace o vytipovaných místech a o nich budeme na základě zachovaných písemných nebo jiných pramenů vyprávět.

Kniha přináší nejnovější informace z přírodních věd (především geologie, paleontologie, mineralogie, speleologie, botaniky, zoologie) a společenských věd (archeologie, historie). Je kolektivním dílem nejvýznamnějších odborníků, kteří na tomto území pracovali. Nejedná se přitom o učebnici. Co se týče odborné terminologie, snažíme se vyjádřit vše běžně používaným jazykem, pouze tam, kde to nejde, použitý odborný termín vysvětlujeme.

Nebude možné si všimnout všeho, co tato dvě údolí nabízejí, není to prakticky možné. Ze známého jsme vybrali jen nejdůležitější nebo nejzajímavější, většinou to, co budeme moci vidět na vlastní oči. Nedoporučujeme proto pouze knihu přečíst, ale především projít si popisované lokality a pozorovat vše v krajině vlastníma očima. Jde o něco podobného jako dívat se na reprodukci nějakého obrazu nebo vidět jeho originál. Ne vždy to však bude možné. Celá řada především historických objektů již neexistuje, zdržíme se proto s výkladem pouze na místech, kde se kdysi nacházely.

Kniha poskytuje pouze základní informace těm, kteří údolími procházejí a chtějí vědět, co se zde nachází a kdo měl zásluhu na tom, co zde kdysi bylo vybudováno. Je smutné, že někdy ani nevíme, jaké osobnosti se na výzkumu údolí podílely, osobnosti, které mnohdy překračovaly lokální význam a jsou dokonce někdy známější v zahraničí než u nás. Povědomí o jejich lidském formátu a jejich dějinném významu se jaksi vytratilo. Přitom tito lidé zasáhli často do výzkumu údolí mnoha podněty a k uskutečnění svých záměrů vyvinuli až nadlidskou iniciativu. Co všechno se jim podařilo během svého života udělat, je mnohdy neuvěřitelné.

Na své si přijdou zájemci o přírodní vědy, ale i ti, které lákají spíše vědy společenské. I tomu se tato kniha v rámci svých možností chce věnovat.

Cesta průvodce začíná v Adamově a končí ve Křtinách. Jednotlivé lokality nejsou řazeny podle vědních oborů, ale geograficky, tak jak jdou za sebou. Ojediněle jsou uváděny i lokality nalézající se poblíž údolí a mající k němu vazbu. Jsou totiž důležité pro ucelené poznání toho, co v údolí vidíme.

Naše „cesta“ povede údolím proti proudu Křtinského potoka. Jeho rozdělení do dvou údolí se samostatnými názvy je dáno historicky, ve skutečnosti se však jedná pouze o jedno údolí. Josefovské sahá od Adamova až do Josefova a odtud dále až do Křtin pokračuje údolí Křtinské.

16


Josefovské a Křtinské údolí mají svou výraznou a osobitou atmosféru, svůj vlastní genius loci. Jde o jedno z přírodně a historicky nejbohatších a nejzajímavějších míst celého Moravského krasu. Podobná kniha o této části Moravského krasu zatím chyběla.

Po této úvodní části zbývá jediné. Vypravit se do obou údolí, která jste možná již vícekrát procházeli. V tomto případě se však nejedná o jejich procházení, ale spíše o pomalé bloumání, které je tentokrát dokonce nutné. Jen tak můžeme pozorovat a všimnout si zblízka toho, o čem kniha pojednává a co nám možná při jiné procházce dřív unikalo.

Rudolf Musil

17


Co je dobré vědět na začátku

Úvodem

Josefovské i Křtinské údolí a jejich okolí jsou součástí chráněné krajinné oblasti Moravský kras, místy se dokonce jedná o státní přírodní rezervace, jak již dříve bylo uvedeno. Je nutné se pohybovat pouze po značených cestách, pohyb mimo ně potřebuje zvláštní povolení.

Celé Josefovské a Křtinské údolí by se dalo pojmenovat také lapidárně – praktická učebnice různých oborů: ➢ Geologie. Je zde možné studovat skoro všechny geologické procesy devonského a spod

nokarbonského útvaru – geologickou stavbu, vývoj, podmínky vzniku, prostředí, ve kte

rém horniny vznikaly, vrásy, zlomy, ložiska nerostných surovin, akumulace sedimentů,

erozní jevy, krasové procesy a celou řadu dalších. ➢ Krasových procesů. Údolí se pyšní nejstaršími historickými zprávami o Moravském krasu.

Jeskyně Výpustek a Býčí skála jsou mezinárodními pojmy. Jeskynní systém Rudické pro

padání – Býčí skála je druhým nejdelším jeskynním systémem v České republice. ➢ Paleontologie. Jak v devonských, tak i ve spodnokarbonských horninách se nacházejí

velmi četné nálezy mořských bezobratlých živočichů a dřívějších rostlin. V jeskynních

sedimentech se pak setkáváme s pozůstatky zvířat žijících zde před statisíci lety. ➢ Botaniky. Jde zde o ojedinělé soustředění celého počtu druhů rostlin lesních, stepních

a skalních v širokém spektru společenstev mírného klimatického pásma. V jeskynních

sedimentech se pak na základě pylových analýz seznamujeme s rostlinami, které zde rostly

před mnoha tisíci lety. ➢ Zoologie. Klimatické rozdíly na poměrně malé ploše a široké spektrum různých rostlin

ných společenstev vede k bohatosti a výjimečnosti v přítomnosti nejrůznějších živočiš

ných druhů. ➢ Prehistorie a historie. Od dávných dob až skoro po současnost můžeme pozorovat osíd

lení, těžbu nejrůznějších nerostných surovin, jejich zpracování a v souvislosti s těmito

procesy i pracovní činnost lidí a jejich život.

Údolí můžeme považovat za dosud málo studijně využívanou terénní učebnici. Ta by měla sloužit turistům i studentům nejrůznějších vědních oborů, být zdrojem unikátních zásadních informací, jež jinde nelze snadno získat. Není téměř vědního oboru, který by v popisovaných údolích nenašel vděčné pole pro svá studia. Je proto skoro s podivem, že se z tohoto pohledu dosud o Josefovsko-křtinském přírodním „muzeu“ neuvažovalo.

Než přikročíme k informacím o jednotlivých lokalitách, považujeme nejprve za prospěšné stručně shrnout dnešní poznatky některých odborných disciplín, se kterými se čtenář při popisu lokalit setká.

18


Co vedlo k názvu Moravský kras

Dlouho nebylo území Moravského krasu jako celek pojmenováno. Názvy měly vždy pouze jeho jednotlivé části. Pokud se někteří odborníci snažili zavést celkový název pro toto území, nikdy neuspěli. Málo se ví, že vůbec první, kdo použil název Moravský kras, byl sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop, krasový badatel a básník, který již v roce 1858 navrhl tento název pro celé krasové území. Nebyl však odbornou veřejností a ani místními obyvateli přijat a časem zapadl v zapomenutí. Dalším v pořadí byl profesor brněnské techniky Karel Kořistka, který vycházel z velkého počtu jeskyní a doporučoval (někdy v letech 1849–1851) pojmenování „Moravské vápencové jeskyně“. Rovněž neuspěl. Nebyl to poslední návrh, ale ani další „Území jeskynní“ se neujal.

Dlouho používaný název „Moravské Švýcarsko“ se objevuje až koncem 19. století. Byl to název zcela umělý, akceptovaný především německy mluvícím obyvatelstvem. Česky mluvícími odborníky nebyl nikdy přijat a nikdy nebyl používán ani obyvateli tohoto území. Dokonce nezahrnoval pouze krasovou oblast, ale i přilehlá území kolem řeky Svitavy (Bílovice – Adamov – Blansko). Měl vyjadřovat, že toto území se svou krásou podobá švýcarské krajině. Jeho autorem byl Christian Carl André (1763–1831).

U tohoto badatele se poněkud zdržíme. Byl to totiž ve své době jeden z hlavních evropských přírodovědců, který žil a pracoval v letech 1798–1820 v Brně. Není možné zde rozvést jeho nesmírnou aktivitu a všestrannost, dokonce v evropském měřítku – co všechno pro Brno a jeho okolí udělal, co založil a podporoval. Pokud někomu jméno André zní povědomě a vzpomene si, že se tak nazývá víno vyšlechtěné na jižní Moravě, pak má pravdu. Pojmenování je na počest Andrého, který měl v Brně velkou zásluhu na šlechtění vinné révy. Jeho činnost v Moravském krasu nebyla bohužel zatím zhodnocena.

Název Moravský kras použil dokonce i známý speleolog, profesor geografie bělehradské univerzity, Jovan Cvijič (někdy v letech 1890–1893), ale i tehdy jeho návrh upadl v zapomenutí. Totéž platí i pro Rudolfa Tramplera, který byl německé národnosti, a předpokládalo by se proto, že bude používat německý název „Moravské Švýcarsko“. Nesměle však ve svém článku z roku 1891 navrhuje název „Brněnská jeskynní oblast“. Ani tento název po něm již nikdo jiný nepoužil.

Byl to teprve doc. dr. Vladimír Josef Procházka, jenž se systematicky věnoval geologickému a geomorfologickému průzkumu této oblasti a navrhl pro ni v roce 1897 již dříve J. N. Soukopem propagovaný název – Moravský kras. Bylo to tedy vlastně již potřetí, kdy byl název navrhován. Zajímavé je, že v této době se název Moravský kras velmi rychle ujal v odborných kruzích i mezi místním obyvatelstvem a používá se až do dnešní doby (Musil, 2002).

Záhy se zjistilo, že vývoj celé krasové oblasti není jednotný a že bude nutné ji rozdělit. První, kdo si to uvědomil, byl Heinrich (Jindřich) Wankel (1821–1897). Jeho rozdělení však bylo zcela umělé. Celou krasovou oblast rozdělil na základě rozmístění závrtů do dvou paralelně probíhajících pruhů. Do západního patřila oblast, kde se nachází Sloupská jeskyně,

19


Macocha a Býčí skála, do východního pak Holštejn, Císařská jeskyně a Výpustek. Toto zcela umělé rozdělení však již v roce 1871 opustil a přiklonil se k názoru Karla Kořistky (1854– 1863). Ten dělí Moravský kras do tří částí – severní, střední a jižní – a má svůj původ v polovině 19. století. Dělení bylo založeno na průběhu vodních toků a platí skoro beze změny až do dnešních dnů. Otevřelo cestu k teoretickému řešení hydrografie podzemních krasových vod (Musil, 2002). Každá část má přitom samostatný krasový vývoj.

Severní část má nejrozsáhlejší jeskynní systém nejen v Moravském krasu, ale i u všech našich krasových oblastí. Ostrovská plošina se zkrasovělým povrchem je omezena vyšším svahem Adamovské vrchoviny, na východě výrazným svahem Konické vrchoviny a na jihu pozvolnějším svahem Rudické plošiny. Povrch je rozřezaný hlubokými krasovými údolími, nazývanými žleby. Do severní části teče z nekrasového území Sloupský potok a Bílá voda, které se v podzemí po spojení nazývají Punkvou. Menší vodní toky jsou potok Lopač a potok Krasovský. Patří sem tedy území mezi Sloupem, Šošůvkou, Holštejnem, Ostrovem a Vilémovicemi. Má největší počet jeskyní, nejznámější jsou jeskyně Amatérská, Sloupsko-šošůvské a Punkevní.

Střední část vyplňuje Rudická plošina. Její území se rozkládá mezi Lažánkami, Rudicemi, Josefovem, Habrůvkou, Babicemi a Křtinami. V severní části Rudické plošiny se nacházejí druhohorní sedimenty s ložisky železné rudy. Nejznámější jeskyně jsou Rudické propadání, Býčí skála a Výpustek. Ve střední části jsou dva samostatné hydrografické systémy, a to ponorný Jedovnický potok a Křtinský potok. Jedovnický potok pramení jižně od Kojálu, délka toku je 12 km. Křtinský potok pramení severně od Bukoviny.

Jižní část je odvodňovaná Hostěnickým potokem a Říčkou. K této oblasti patří území mezi Březinou, Ochozem, Hostěnicemi a Líšní. Nejznámější jeskyně jsou Ochozská a Pekárna.

Střední část Moravského krasu

Celý Moravský kras tedy tvoří tři samostatné hydrografické celky a každý celek má svoje vlastní převážně podzemní hydrografické systémy s jednotnou erozní bází hlavního odvodňovacího toku, což je řeka Svitava. Nejsevernější celek Moravského krasu tvoří povodí Punkvy (její zdrojnice jsou Sloupský potok a Bílá voda), ve střední části to je povodí Křtinského a Jedovnického potoka, tedy oblast rozkládající se zhruba mezi Jedovnicemi, Babicemi a Křtinami a v jižní části povodí Říčky a Hostěnického potoka.

Hlavní horninou je vápenec. Je to uhličitan vápenatý, který vznikl ukládáním pevných vápnitých schránek zemřelých mořských živočichů na mořské dno. Není pro vodu příliš propustný, voda cirkuluje převážně jeho puklinami. Tímto způsobem dochází ke zkrasovění, to jest pochodu, který většině hornin není vlastní. Krasové jevy, ať již primární (závrty, propasti, slepá nebo poloslepá údolí, jeskynní chodby) nebo sekundární (sintry, krápníky), jsou proto specifické hlavně pro krasové oblasti.

20


Krasová krajina nebývá ve svém reliéfu nikdy tak fádní jako u jiných hornin. Jsou pro ni příznačné větší výškové rozdíly na krátkou vzdálenost, příkré až kolmé stěny a chladná hluboká údolí, zatímco plošiny jsou výrazně teplé. Klimatické poměry jsou proto specifické, což se ve svých důsledcích odráží i v jejich flóře a fauně.

To vše podstatně odlišuje Moravský kras od jiných oblastí. Je to oblast, která je nejen turisticky a kulturně nesmírně přitažlivá a neopakovatelná, ale je to zároveň i území, kde mnoho vědních oborů přírodovědných i společenských nachází na malém prostoru nahloučené informace nejrůznějšího druhu, což nikde v nekrasových oblastech nespatříme.

Nejdůležitější částí střední části Moravského krasu je Rudická plošina, ve které se nachází systém Rudické propadání – Býčí skála. Je to druhý největší jeskynní systém v Moravském krasu. Obří dóm v Rudickém propadání je největším podzemním dómem v Moravském krasu. Samotné Rudické propadání je pak nejmohutnější typický ponor v České republice. Rudická plošina má zcela mimořádné postavení, a to v tom, že jsou zde zachovány projevy nejstarších doložených krasových procesů. Základní rysy tohoto území byly vytvářeny již během spodní křídy (145–100 mil. let).

Jedna z nejdůležitějších a také nejdéle známých je jeskyně Výpustek, jejíž geneze není dodnes zcela detailně objasněna. První písemné zprávy pocházejí z let 1608 a 1609, pak až z roku 1699. Důležitou úlohu při její genezi hrály závrty Babické plošiny. Druhou takovou význačnou jeskyní je pak Býčí skála. To nejsou samozřejmě všechny jeskyně, které se v údolí nacházejí. Běžný návštěvník jistě nepředpokládá, že v poměrně krátkém údolí jich bude tolik, celkem 64. Vývoj každé jeskyně je přitom svým způsobem jiný, neopakovatelný.

Vedle Výpustku je odnepaměti známá jeskyně Býčí skála, odkud se již podařilo projít, lépe řečeno prolézt, až do Rudického propadání. Její hlavní chodba má délku 2400 m, šířka chodeb kolísá mezi 10–12 m. Její bohatě rozvětvená vývěrová oblast se všemi chodbami má délku 4300 m, počítáme-li pak celý jeskynní systém včetně Rudického propadání a jeskyně Barová, je dlouhá kolem 13 000 m.

Po celou dlouhou dobu byla přístupná pouze její přední část v délce cca 350 m. Tam se nacházelo jezírko, tzv. Šenkův sifon, ve kterém voda sahala až ke stropu a nedovolila další postup. V roce 1912 se jej G. Nouackh pokusil potápěčsky překonat, ale neuspěl. Jednalo se o první potápění v podzemní krasové vodě v Moravském krasu. Jen do těchto míst se také dostali všichni návštěvníci jeskyně a samozřejmě i návštěvy rakouského císaře Františka II. a Marie Terezie v roce 1804 a knížete Lichtenštejna. Na upomínku jejich návštěv byly v dosažených místech vytesány do skály pamětní desky.

Tato krajina kdysi patřila Lichtenštejnům

Celé území Moravského krasu bylo kdysi panstvím dvou rodů, Lichtenštejnů a Salmů. K Salmovu panství patřila severní a kousek střední části Moravského krasu, Lichtenštejnům Křtinské a Josefovské údolí, jižní část Moravského krasu a jeho blízké okolí. Přístup ke

21


krasovým jevům byl u obou rodů zcela odlišný. Salmové měli vždy eminentní zájem o speleologický průzkum, kterého se spolu se svými zaměstnanci i osobně zúčastňovali. Lichtenštejnové měli zcela jiné záměry. Speleologický průzkum je vůbec nezajímal, spíše chtěli z celé krajiny vytvořit jakýsi kulturní park v širokém slova smyslu, s lázněmi a se zajímavostmi nejrůznějšího druhu. Dalším, neméně důležitým cílem pak bylo co možná největší hospodářské využití této krajiny. Stopy po jejich činnosti najdeme ještě dnes v širokém okolí jejich bývalého panství.

Název Lichtenštejnsko pochází od šlechtického rodu Lichtenštejnů. Od roku 1806 se jedná o suverénní stát v tzv. Rýnském spolku, od roku 1815 o samostatný stát v Německém spolku. Sjednocení německých států v jeden stát v 19. století se Lichtenštejnsko nezúčastnilo. Kulturně, hospodářsky a politicky se spíše orientovalo na bývalé Rakousko-Uhersko. Od jeho zániku je úzce spojeno s dnešním Švýcarskem. Státní zřízení je knížectví, dědičná monarchie. Do roku 1945 u nás Lichtenštejnové vlastnili rozsáhlá území, a to hlavně na Moravě.

Lichtenštejnové patří mezi nejstarší šlechtické rody střední Evropy. Rozsáhlé oblasti na Moravě získali po roce 1620. Josefovské a Křtinské údolí spolu s okolím jim patřilo až do začátku první Československé republiky, kdy jim bylo odňato v rámci pozemkové reformy, zbývající část pak až po druhé světové válce. Jak u Křtinského, tak u Josefovského údolí nacházíme výrazné stopy jejich hospodářské aktivity. Za knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna (1680–1732) došlo k rozvoji hutní výroby a snad byl podle něho pojmenován Adamov. Františčina huť v Josefově získala své jméno podle knížete Františka Josefa I. (1726– 1781). Kníže Jan Josef I. (1760–1836) je pak spojován s výstavbou zámku v Adamově. Rovněž zpřístupnění jeskyně Výpustek je činem Lichtenštejnů. Dá se říci, že jejich působení v této oblasti můžeme dodnes pozorovat v celé řadě nejrůznějších památek.

Za svůj vznik a rozmach vděčí tedy Adamov železářskému podnikání a vybudování železniční tratě v roce 1849. Původní hamerská osada vznikla na novohradském panství a byla ve druhé polovině 14. století pouhým dvorem. Byl nazýván Staré Hamry a za uherských válek byl zničený a znovu obnovený za vlády Vladislava Jagellonského až v roce 1506. Ve 2. polovině 19. století byl pozdější hutní podnik přeměněn na strojírenský.

Dvě části téhož údolí

Josefovské údolí

Od Adamova až po osadu Josefov mluvíme o údolí Josefovském. Je tvořeno horninami brněnského masivu, především granodiority. Granodiority jsou nejrozšířenější hlubinnou magmatickou horninou v zemské kůře. Jsou složeny z plagioklasů, draselného živce, křemene a biotitu.

Lichtenštejnové se snažili na svém panství zavést umělá pojmenování většinou podle jmen příslušníků svého rodu. Část Josefovského údolí byla proto v letech 1757–1761 označována jako Karlov (sklady bývalých Adamovských strojíren) podle Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Název je o něco málo starší než pojmenování Josefova.

22


Křtinské údolí

Křtinské údolí začíná Josefovem a končí ve Křtinách. První popis krasových jevů Křtinského údolí, jeskynního labyrintu a propastí ve Výpustku, propadání Křtinského potoka a jeho vyvěračky pochází od Martina Alexandra Vigsia. Tyto popisy nacházíme v jeho knize, která vyšla v letech 1661–1663 v Olomouci pod názvem Vallis Baptismi Alias Kyriteinensis seu Diversorii in honorem, memoriam et gloriam Magnae Dei Matris (Údolí křtu neboli Křtinské čili Útulku ke cti, paměti a slávě velké Matky Boží).

Vigsius popsal ráz krajiny tak dobře, že je dnes považován za prvního geografa Moravského krasu. Latinský název Křtinského údolí, který byl zaveden a používán mnichy kláštera ve Křtinách, byl Vallis Baptismi. Je to vlastně doslovný překlad Křtinského údolí. Jeho autorem byl zmíněný Martin Alexander Vigsius (původní jméno Vichs), člen řeholního řádu zábrdovických premonstrátů v Brně-Zábrdovicích. Narodil se kolem roku 1631 v tehdejší dnes již neexistující vsi Lublici (okres Opava) a zemřel 14. února 1689 v Šaraticích u Brna.

Křtinský potok, který údolím protéká, vzniká spojením dvou potoků, a to potoka tekoucího z Lučního údolí (Podomský potok) a potoka od obce Bukovina, který můžeme považovat za horní část Křtinského potoka. Nadmořská výška při spojení obou potoků je cca 403 m. Před Josefovem do něj přitéká Jedovnický potok. U Adamova se Křtinský potok vlévá do řeky Svitavy. Jeho spodní část se dříve nazývala Říčky.

23

Obr. 1. Soutok Jedovnického potoka (levý vodní tok) a Křtinského potoka (pravý vodní tok). (Archiv R. Musil)


Zhruba 1 km pod Křtinami vstupuje Křtinský potok do vápencové oblasti. Jeho voda se ztrácí na levé straně údolí poblíž jeskyně Výpustek, takže další část údolí bývá za nízkých vodních stavů zcela suchá. Teprve při větších srážkách nestačí ponor (ponory) vodu odvádět, a pak teče celým Křtinským údolím. Na rozdíl od ostatních vodních toků v Moravském krasu nemá výrazný ponor a nekončí poloslepým nebo slepým údolím. Jeho podzemní tok je dosud znám pouze minimálně.

Na obou stranách tohoto údolí se nacházejí četné jeskynní vchody. Již M. Kříž jich zaregistroval v roce 1900 devatenáct. V roce 1955 jich uvádí Rudolf Burkhardt a Otakar Zedníček už 74 a dnes je jich známo 190 (Audy, 1975).

Profil údolí a jeho vzhled se příliš nemění. Šířka údolí, která se pohybuje mezi 100–130 m, zůstává po jeho celé délce kolem 10 km zhruba stejná. Není tomu tak ovšem pod sedimenty údolní nivy, jak dokazují dva hydrogeologické vrty u Křtin. Jedná se o velmi staré údolí, vzniklo zcela jistě již před čtvrtohorami, které začínají před 2,6 miliony lety. Jak na levé, tak i na pravé straně se nacházejí v jeho svazích v různých výškách jeskynní vchody. Pro běžné turisty jsou z nich nejznámější Vokounka, Výpustek, Kostelík, Býčí skála a Jáchymka. Podrobněji: Audy I., 1975: Jednotná registrace jeskynních vchodů v CHKO Moravský kras. Speleologický klub Brno,

41 s.

Geologický vývoj střední části Moravského krasu

Moravský kras je nejrozsáhlejším krasovým územím v České republice. Abychom porozuměli geologické stavbě tohoto území, musíme se nejprve stručně seznámit s některými disciplínami geologických věd, které tuto problematiku studují.

Studiem Země jako celku, jejím vznikem a vývojem včetně vývoje živočichů a rostlin se zabývají geologické vědy. Dnes se člení do řady dílčích samostatných oborů. Hlavními obory jsou mineralogie, která studuje vlastnosti minerálů, jejich složení a vznik, petrografie se zabývá horninami, geochemie studuje chemické složení Země, strukturní geologie a geofyzika se zaměřuje na stavbu Země, stratigrafická a historic



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.