načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Moderní hotelový management -- 2., aktualizované a rozšířené vydání – Felix Křížek; Josef Neufus

Moderní hotelový management -- 2., aktualizované a rozšířené vydání

Elektronická kniha: Moderní hotelový management
Autor: Felix Křížek; Josef Neufus
Podnázev: 2., aktualizované a rozšířené vydání

Kapitoly se věnují činnostem jednotlivých úseků (ubytovací, stravovací, obchodní a marketingové oddělení, technický úsek a údržba, personální a ekonomický úsek) s ohledem na nové trendy v oblasti ekologie, řízení kvality v cestovním ruchu ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 224
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace, faksim., formuláře
Vydání: 2., aktualiz. a rozš. vyd.
Skupina třídění: Hotelnictví. Stravování
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-4835-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kapitoly se věnují činnostem jednotlivých úseků (ubytovací, stravovací, obchodní a marketingové oddělení, technický úsek a údržba, personální a ekonomický úsek) s ohledem na nové trendy v oblasti ekologie, řízení kvality v cestovním ruchu nebo informační technologie v hotelnictví. Doplněno praktickými příklady a případovými studiemi. Určeno studentům vysokých škol i odborné veřejnosti. Učebnice se zabývá problematikou řízení hotelového provozu.

Popis nakladatele

Aktualizované vydání knihy se zaměřuje, stejně jako první vydání, na provozní praxi a reálné fungování ubytovacího zařízení. Na českém trhu ojedinělá publikace je určena převážně studentům středních a vysokých škol zajímajících se ve svých oborech o nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů. Kniha je svou praktičností a množstvím konkrétních údajů a příkladů z praxe vhodná i pro majitele či manažery menších ubytovacích zařízení hotelového typu.

Druhé vydání knihy se mnohem podrobněji věnuje hotelovému marketingu a obchodu, využití nových technologií (např. v rezervačním oddělení) a řízení ekonomického a technického úseku hotelu. Nově obsahuje také fotografie dobrých a špatných příkladů z praxe. Uznávaní a zkušení autoři komplexně představují nástroje řízení v jednotlivých činnostech a také nástroje řízení procesů v hotelovém provozu za účelem zajištění maximalizace využití daných kapacit a dosažení optimálních výnosů s ohledem na ekologii a etiku v podnikání. Součástí publikace jsou též příklady z jednotlivých středisek hotelového provozu. (nové trendy a metody v řízení hotelů, aktualizované informace o hotelovém provozu a jeho organizaci, optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku, praktické příklady a fotografická příloha)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Felix Křížek; Josef Neufus - další tituly autora:
Moderní hotelový management Moderní hotelový management
Moderní hotelový management -- 2., aktualizované a rozšířené vydání Moderní hotelový management
 
K elektronické knize "Moderní hotelový management -- 2., aktualizované a rozšířené vydání" doporučujeme také:
 (e-book)
Ekonomika turismu -- Turismus České republiky - 2., aktualizované a rozšířené vydání Ekonomika turismu -- Turismus České republiky
 (e-book)
Mezinárodní turismus -- 2., aktualizované a rozšířené vydání Mezinárodní turismus
 (e-book)
Moderní řízení hotelového provozu -- 5., zcela přepracované vydání Moderní řízení hotelového provozu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Felix Křížek

Josef Neufus

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod

@

grada.cz, www.grada.cz

Dále doporučujeme:

nové trendy a metody v řízení hotelů

aktualizované informace o hotelovém provozu a jeho organizaci

optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku

praktické příklady a fotografi cká příloha

F. Křížek, J. Neufus

Moderní hotelový management

Aktualizované vydání knihy se zaměřuje, stejně jako první vydání, na provoz

ní praxi a reálné fungování ubytovacího zařízení. Na českém trhu ojedinělá pu

blikace je určena převážně studentům středních a vysokých škol zajímajících

se ve svých oborech o nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů. Kniha je

svou praktičností a množstvím konkrétních údajů a příkladů z praxe vhodná

i pro majitele či manažery menších ubytovacích zařízení hotelového typu.

Druhé vydání knihy se mnohem podrobněji věnuje hotelovému marketingu

a obchodu, využití nových technologií (např. v rezervačním oddělení) a říze

ní ekonomického a technického úseku hotelu. Nově obsahuje také fotografi e

dobrých a špatných příkladů z praxe. Uznávaní a zkušení autoři komplexně

představují nástroje řízení v jednotlivých činnostech a také nástroje řízení pro

cesů v hotelovém provozu za účelem zajištění maximalizace využití daných

kapacit a dosažení optimálních výnosů s ohledem na ekologii a etiku v podni

kání. Součástí publikace jsou též příklady z jednotlivých středisek hotelového

provozu.


JUDr. Felix Křížek Mgr. Josef Neufus Moderní hotelový management 2., aktualizované a rozšířené vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Kniha je monografie Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5424. publikaci Odborná recenze: Doc. Ing. Věra Seifertová, CSc. PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědný redaktor Mgr. Petr Mušálek Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková Počet stran 224 První vydání, Praha 2014 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Design © Eva Hradiláková ISBN 978-80-247-4835-1 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8983-5 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8984-2 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduko

vána a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

O autorech .............................................................................................................................. 7

Řekli o knize ............................................................................................................................ 9

Poděkování ............................................................................................................................ 10

Úvod ....................................................................................................................................... 11

1 Historie a vývoj hotelnictví .................................................................................. 12

1.2 Historický vývoj ubytovacích služeb .......................................................................... 12

1.2.1 Klášterní azyl, hospitium ............................................................................................. 13

1.2.2 Ubytování ve městě ..................................................................................................... 14

1.3 Etymologie vybraných pojmů cestovního ruchu ........................................................ 16

1.4 Stravování .................................................................................................................... 18

1.4.1 Geneze a kulturně-sociální aspekty jídla a hostiny .................................................... 19

1.5 Etymologie pojmů gastronomie a culinaria ................................................................. 21

2 Hotel – funkce, druhy, klasifikace ........................................................................ 22

2.1 Rozdělení ubytovacích zařízení ................................................................................... 22

2.2 Kategorizace ubytovacích zařízení .............................................................................. 22

2.3 Klasifikace ubytovacích zařízení ................................................................................ 23

2.3.1 Certifikace a klasifikační znaky ................................................................................... 24

2.4 Odborná terminologie .................................................................................................. 27

2.4.1 Terminologie dle ČSN EN ISO 13809 Služby cestovního ruchu –

Cestovní agentury a cestovní kanceláře (touroperátoři) – terminologie ........................ 27

2.4.2 Terminologie dle ČSN EN ISO 18513 Služby cestovního ruchu –

Hotely a ostatní kategorie turistického ubytování – terminologie ................................. 28

3 Organizace a řízení hotelu .................................................................................... 31

3.1 Vlastnické vztahy ......................................................................................................... 34

3.1.1 Smlouva o řízení (management contract) .................................................................... 35

3.1.2 Franchising .................................................................................................................. 35

3.1.3 Výhody a nevýhody řetězců ........................................................................................ 35

4 Ubytovací úsek – Front office, Housekeeping ................................................... 36

4.1 Front office – recepce, halové služby .......................................................................... 37

4.1.1 Recepce ........................................................................................................................ 37

4.1.2 Základní zásady a návyky recepčního profesionála za recepčním pultem .................. 39

4.1.3 Přijetí hosta – check-in ................................................................................................ 41

4.1.4 Úloha recepce během pobytu hosta ............................................................................. 44

4.1.5 Zásady kreditní politiky ............................................................................................... 44

4.1.6 Efektivní využití ubytovací kapacity a nástroje kontroly ............................................ 46

4.1.7 Concierge – informační služba .................................................................................... 48

4.1.8 Telefonní služby ........................................................................................................... 50

4.1.9 Internet a In-room entertainment ................................................................................. 51

Obsah / 3


4.1.10 Odjezd hosta – check-out ............................................................................................ 52

4.1.11 Rezervace ..................................................................................................................... 54

4.2 Housekeeping .............................................................................................................. 63

4.2.1 Doplňující služby housekeepingu ................................................................................ 64

5 Stravovací úsek ....................................................................................................... 65

5.1 Vznik a význam francouzské gastronomie ................................................................. 65

5.2 Sestavení výrobního a prodejního programu ............................................................... 66

5.2.1 Analýza konkurence .................................................................................................... 67

5.2.2 Plánování a sestavení nabídky jídel ............................................................................ 68

5.2.3 Speciality na jídelním lístku ....................................................................................... 70

5.3 Jídelní lístek – hlavní komunikátor nabídky ............................................................... 73

5.3.1 Efektivní jídelní lístek .................................................................................................. 74

5.3.2 Digitální nabídkové lístky ........................................................................................... 78

5.3.3 Chyby jídelního lístku ................................................................................................. 78

5.4 Způsoby kalkulace prodejní ceny ............................................................................... 79

5.4.1 Přirážková kalkulace .................................................................................................... 80

5.4.2 Rozvržení nákladů ....................................................................................................... 81

5.4.3 Aplikace ziskového rozpětí ......................................................................................... 82

5.4.4 Integrovaná metoda ..................................................................................................... 83

5.4.5 Menu Engineering ....................................................................................................... 84

5.5 Podpora prodeje, interní marketing, metody zvyšování prodeje ................................. 85

5.5.1 Doplňkové jídelní lístky .............................................................................................. 85

5.5.2 Product packaging, výstavka, vizuální prezentace apod. ............................................ 86

5.5.3 Možnosti dodatečné hodnoty ....................................................................................... 86

5.5.4 Materiály zvýrazňující nákup ...................................................................................... 87

5.5.5 Sugestivní prodej ......................................................................................................... 87

5.5.6 Speciální propagační praktiky a pomůcky ................................................................. 88

5.6 Druhy obsluhy ............................................................................................................. 89

5.6.1 Talířový systém ............................................................................................................ 89

5.6.2 Zakládací systém ......................................................................................................... 89

5.6.3 Francouzský servis ....................................................................................................... 90

5.6.4 Anglický servis (Gueridon-service) ............................................................................. 90

5.6.5 Ruský způsob obsluhy ................................................................................................ 91

5.7 Deset zásad spokojeného zákazníka ............................................................................ 91

6 Obchodní a marketingové oddělení ..................................................................... 94

6.1 Marketing .................................................................................................................... 94

6.1.1 Marketingový plán ....................................................................................................... 95

6.1.2 Segmentace ................................................................................................................. 97

6.1.3 SWOT analýza ............................................................................................................. 98

6.1.4 Public Relations ........................................................................................................... 99

6.1.5 Cenová tvorba .............................................................................................................. 99

6.1.6 Marketingový mix ..................................................................................................... 101

6.2 Organizace práce obchodního a marketingového oddělení ....................................... 102

4 / Moderní hotelový management Technický úsek, údržba ........................................................................................ 103

8 Personální úsek ..................................................................................................... 105

8.1 Personální plánování .................................................................................................. 108

8.2 Analýza pracovního místa ......................................................................................... 109

8.3 Výběr zaměstnanců .................................................................................................... 109

8.4 Hodnocení a odměňování pracovníků ....................................................................... 112

8.5 Trénink zaměstnanců ................................................................................................. 112

8.6 Příklady tréninku ....................................................................................................... 116

9 Ekonomický úsek ................................................................................................... 120

9.1 Význam spolupráce s ostatními úseky ...................................................................... 122

9.2 Příklad užití B-E analýzy v praxi – restaurace .......................................................... 124

9.3 Příklad rozpočtu hotelu .............................................................................................. 130

9.4 Finanční analýza jako nástroj řízení .......................................................................... 133

10 Metodiky Revenue a Yield management ........................................................ 138

10.1 Základní sledované parametry a ukazatele ubytovacího úseku ................................. 148

10.2 Nástroje RYM ............................................................................................................ 149

10.2.1 Up-selling .................................................................................................................. 149

10.2.2 Zaměstnanec – aktivní prodejce ................................................................................ 150

10.2.3 Optimalizace .............................................................................................................. 150

11 Řízení kvality v cestovním ruchu ...................................................................... 152

11.1 Definice kvality ......................................................................................................... 152

11.1.1 Zákazník .................................................................................................................... 152

11.1.2 Očekávání ................................................................................................................. 153

11.2 Systémy řízení kvality .............................................................................................. 153

11.2.1 Koncepce norem ISO ................................................................................................ 155

11.2.2 Koncepce systému TQM ........................................................................................... 157

11.2.3 Koncepce podnikových standardů ............................................................................ 159

12 Environmentální přístup v řídicích procesech hotelu –

„Green management“ ........................................................................................... 162

12.1 Zelený program v hotelu ............................................................................................ 164

12.2 Cestovní ruch v prostředí přátelském ekologii .......................................................... 169

12.3 Vlivy cestovního ruchu na složky přírodního prostředí ............................................ 170

12.3.1 Turistické znečištění ................................................................................................. 170

12.3.2 Emise ........................................................................................................................ 171

12.3.3 Eroze .......................................................................................................................... 171

12.3.4 Působení na ekosystémy ............................................................................................ 172

12.3.5 Záměrné poškozování přírodních hodnot .................................................................. 172

12.3.6 Negativní dopady cestovního ruchu do sociálně-kulturní sféry destinace ................ 173

12.3.7 Vliv výstavby hotelů a komplexů služeb cestovního ruchu na urbanistiku ............. 174

Obsah / 5


13 Informační technologie v hotelnictví ............................................................... 175

13.1 Property Management System ................................................................................... 175

13.1.1 Recepce ..................................................................................................................... 176

13.1.2 Restaurační systém ................................................................................................... 177

13.1.3 Skladový systém ....................................................................................................... 178

13.1.4 Účetnictví ................................................................................................................... 178

13.1.5 Sales & Marketing .................................................................................................... 178

13.2 Internetové distribuční systémy ................................................................................ 178

13.3 Global Distribution System – GDS ........................................................................... 179

13.3.1 Vznik a vývoj reZervačních systémů ........................................................................ 180

13.3.2 Globální distribuční systémy ..................................................................................... 181

13.4 Internet, intranet a informační síť ............................................................................. 182

13.4.1 Internet – základní pojmy (www, url, intranet, ...) ................................................... 182

13.4.2 Webová prezentace .................................................................................................... 183

13.5 Autorské právo, právo na ochranu osobnosti ............................................................ 183

14 Outsourcing ............................................................................................................. 186

14.1 Aplikace outsourcingu v hotelovém provozu ............................................................ 187

14.2 Další činnosti, kde se outsourcing uplatňuje ............................................................. 188

14.3 Obecná rizika aplikovaného outsourcingu ................................................................ 189

15 Bezpečnost hosta v hotelu ................................................................................. 190

15.1 Ochrana hostova soukromí ........................................................................................ 190

15.2 Ochrana hostova majetku .......................................................................................... 191

15.3 Ochrana hostova zdraví a života ................................................................................ 191

15.3.1 Doporučené zásady chování a výkonu pracovních činností dle profesí .................... 194

15.4 Krizový manuál ......................................................................................................... 197

16 Fitness a wellness v hotelovém provozu ........................................................ 198

16.1 Fitness ........................................................................................................................ 198

16.1.1 Budget centra ............................................................................................................ 199

16.1.2 Value kluby ............................................................................................................... 199

16.1.3 3

rd

place / luxury centra .............................................................................................. 199

16.2 Wellness ..................................................................................................................... 200

Literatura ............................................................................................................................. 202

Summary .............................................................................................................................. 203

Příloha 1 ............................................................................................................................... 204

Příloha 2 kontrolní list housekeepingu .......................................................... 205

Příloha 3 dotazník spokojenosti ....................................................................... 212

Příloha 4 registrační karty ................................................................................ 214

Fotografická příloha .......................................................................................................... 216

6 / Moderní hotelový management O autorech

JUDr. Felix Křížek

Vystudoval Střední školu společného stravování ve Velkém Meziříčí, Práv

nickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a dálkové postgraduální studium

při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Třicet let pracoval v různých

pozicích středního a vrcholového managementu hotelů v ČR, dále zastával

funkci generálního ředitele Hotelu International, kde byl zodpovědný též

za jeho privatizaci, rekonstrukci a vstup do nadnárodního řetězce Holiday

Inn. Dvanáct let působil jako ředitel Střední školy hotelnictví a gastronomie

Hotelu International, zaměřuje se především na výuku odborných předmětů hotelového manage

mentu. V současné době přednáší na Vysoké škole hotelnictví a cestovního ruchu a na Vysoké

škole obchodní. Zahraniční profesní zkušenosti získal např. v Rakousku či Kanadě.

Mgr. Josef Neufus

Profesionální kariéru začal v hotelu InterContinental Praha, kde působil

16 let v různých pracovních pozicích od řadového číšníka přes vedoucího

střediska až po asistenta generálního ředitele. V roce 1996 ukončil dvou

leté studium mezinárodního vzdělávacího programu Washington State

University v oboru Management a mezinárodní cestovní ruch. Zahraniční

pracovní zkušenosti získal také ve Španělsku, Rakousku a Velké Británii.

V roce 2008 promoval v magisterském programu na katedře kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Působil také jako obchodně provozní ředitel OREA Hotels, generální ředitel hotelu Voroněž v Brně, franchise services manager v Days Hotel, development manager pro Falkensteiner Hotels and Resorts, generální ředitel hotelu Thermal v Karlových Varech a výkonný ředitel Hilton Pyramids Golf Resort v egyptské Káhiře. Také soukromě podnikal v oboru gastronomie při provozování cateringových služeb a později etnické

restaurace v Praze. Od roku 1999 se věnuje přednáškové a lektorské činnosti a v současné době

poskytuje poradenské služby v oboru cestovního ruchu a hotelnictví.

O autorech / 7



Řekli o knize / 9

Řekli o knize

Před nedávnem se mi dostal do ruky rukopis knihy známých autorů a osobností českého hotelnic

tví pana Felixe Křížka a pana Josefa Neufuse Moderní hotelový management.

Se zájmem jsem jím listoval a zjistil, že se nejedná pouze o výbornou učebnici pro studenty,

ale i velmi praktickou příručku, ve které najdete odpovědi na řadu otázek spojených s ubytováním i mnohé zajímavosti z historie tohoto odvětví.

Autoři mají bohaté zkušenosti z hotelnictví nejenom českého, ale i zahraničního a jsou též dob

rými pedagogy. Jejich publikace Moderní hotelový management představuje moderní učebnici, která se velmi hodí jak pro studenty, tak pro lidi z praxe.

Ing. Jan Lajka

prorektor pro rozvoj VŠ a služby letecké dopravy

Vysoká škola obchodní v Praze

Kniha autorů JUDr. Felixe Křížka a Mgr. Josefa Neufuse Moderní hotelový management, která se mi dostala do rukou jako studijní materiál pro studenty katedry hotelnictví při Vysoké škole hotelové v Praze, je velice dobře koncipována. Když jsem byl vyzván vedením Vysoké školy hotelové, abych doplnil nově vznikající knihovnu pro naše studenty, projevil jsem zájem právě o tuto knihu, která byla samotnými studenty kladně hodnocena.

Zájemcům o obor hotelnictví a gastronomie se nedostává tolik relevantní domácí odborné literatury a studijního materiálu, proto je uvedená kniha v poslední době zatím jediným vycházejícím světlem poněkud podceňovaného odvětví našeho národního hospodářství, kterým hotelnictví, gastronomie a cestovní ruch bezesporu je.

Kniha výstižně popisuje moderní metody řízení hotelového provozu a je více než vhodným pomocníkem nejen studentům, ale i odborné veřejnosti, která projeví hlubší zájem o hotelnictví.

PhDr. Mgr. Marek Merhaut, MBA

vedoucí katedry hotelnictví

Vysoká škola hotelová v Praze 8

Jsem ráda, že se mi do rukou dostává tak praktická publikace. Autorům se v ní zdárně podařilo aktualizovat a shrnout podstatnou část všech provozních činností, kontrolních mechanismů, novinek a trendů v hotelovém provozu, které se mění každým dnem.

Opravdovým pomocníkem pro mne, která se celý svůj profesní život věnuje pouze našemu malému hotelu, jsou praktické ukázky z kapitol Ekonomický úsek a Metodiky Revenue a Yield Management. Názorné příklady a jejich aplikace v rámci běžného provozu mi denně pomáhají v řízení a rozhodování o obchodních věcech.

Petra Gryczová

Hotel Luník

předsedkyně Pražské krajské sekce při Asociaci hotelů a restaurací ČR


10 / Moderní hotelový management

Aktualizované vydání, které jsem měla možnost připomínkovat, jak v odborné oblasti Ekonomiky

a Účetnictví, tak zejména celkově z pohledu ředitelky školy akreditované pro vzdělávání oborů hotelnictví, gastronomie a řízení služeb cestovního ruchu, je po všech stránkách plně vyhovujícím nosným učebním materiálem. Již první vydání bylo pedagogy a studenty přijato velmi pozitivně díky své přehlednosti a srozumitelnosti, s jakou jsou některá komplikovaná témata předkládá

na. Aktualizované vydání tak díky citlivému zpracování připomínek a postřehů z řad pedagogů,

a zjevně i manažerů cestovního ruchu, podpořené rozšířenou přílohou o další praktické ukázky

a fotografie, posunuje kvalitu publikace dál k ještě intenzivnějšímu použití při výukové praxi nejen středních škol.

Klára Soukupová

ředitelka školy

Střední škola hotelnictví a gastronomie hotelu International

Poděkování

K vydání této publikace vedla autory snaha sjednotit velké množství odborných publikací a studij -

ních materiálů iniciovaných Asociací hotelů a restaurací ČR a dalšími institucemi, nejen vzdělávacími, a předložit studentům oboru cestovního ruchu na různých školách ucelený přehled řízení hotelového provozu dle poznatků metod užívaných v současnosti.

Autoři tímto vyjadřují poděkování kolegům, autorům použitých materiálů.

Autoři také děkují Grandhotelu Bohemia za poskytnutí materiálů a fotografií a dále panu To

máši Startlovi, řediteli hotelu Perla, a paní Kláře Soukupové, ředitelce Střední školy gastronomie a hotelnictví, za odborné konzultace a rady při zpracování aktualizovaného vydání.

Autoři si jsou vědomi, že si tato publikace zaslouží časté aktualizace, má-li sloužit tolik potřeb

né teoretické přípravě budoucích profesionálů, a proto doufají, že připomínky odborníků k sou - časnému vydání jim k aktualizaci budou dobrým podkladem.

Úvod / 11

Úvod Vznik ubytovacích služeb v jakékoliv podobě je úzce spojen se vznikem směnného obchodu, ať jde o jakoukoliv civilizaci, resp. kulturní okruh. Obchodníci putovali na kratší, ale i obrovské vzdálenosti, aby směnili stříbro za hedvábí, kožešiny za sůl nebo koření za zlato. Bez ubytova

cích služeb, které jim zajišťovaly uspokojení základních potřeb – odpočinek, jídlo a pití, bezpečí

na cestách – by nebyli schopni tyto cesty realizovat. Dlouho před vznikem hotelů a restaurací

v podobě, jak je známe dnes, byli všichni na cestách odkázáni na krčmy, zájezdní hostince a tr - hovní dvory.

V době internetu, letadel, globalizačních jevů se mnoho změnilo, ale také mnoho zůstalo stejného. I když efektivní komunikační technologie „zmenšily“ svět, stále je tu velké množství lidí, kteří potřebují cestovat. Přesto, že rychlé dopravní prostředky zajišťují pohyb lidí a přepravu zboží z jedné strany zeměkoule na druhou neskonale rychleji než v dobách karavan, pořád je tu nutnost zboží i lidi přepravovat, a vlivem globalizačních tlaků tato nutnost má narůstající trend. Nároky cestujících výrazně stouply nejen co se týká hygieny, soukromí nebo dostupnosti, ale také, a zejména, co se týká rozsahu doplňkových a souvisejících služeb, jako jsou služby konferenční, volnočasové, zábavní, sekretářské a další. A tak přestože se v současné době posunulo hotelnictví do kategorie multioborového, vysoce sofistikovaného a procesně složitého oboru podnikání, podstata zůstává nezměněna – cestovatel, tedy člověk na cestách, očekává od hotelu i dnes po ně - kolika tisících letech to samé – odpočinek, jídlo a bezpečí.

Cestovní ruch, jehož je hotelový průmysl nedílnou a rozhodující součástí, se stal významným faktorem ovlivňujícím národní ekonomiky většiny zemí na světě a ve svých důsledcích i globálním fenoménem ovlivňujícím kulturní, sociální, ekonomické a politické vazby. Efektivní provozování hotelu se tak stalo záležitostí vysoce profesionálního přístupu a zapojení odborníků nebo alespoň znalostí z oblasti architektury, designu, ekologie, marketingu, finančního řízení, vzdělávání, řízení lidských zdrojů, kultury atd. I přes tuto skutečnost bychom neměli zapomínat na to základní, co hosté ubytovacích zařízení vždy očekávají – pohodlí, soukromí, bezpečí a dobré jídlo.

Každý moderní hotel může být chápán jako soubor mnoha úseků, oddělení a středisek: ubytovací úsek se středisky jako recepce, rezervace, portýři, sekretářské služby; stravovací úsek se všemi odbytovými a výrobními středisky; housekeeping zajišťující čisté, příjemné, atraktivní hostovské pokoje i veřejně přístupné prostory a praní prádla; ekonomický úsek s účtárnou, pokladnou, správou majetku; personální úsek pečující o lidské zdroje; obchodní a marketingové oddělení starající se o celou agendu marketingu, Public Relations, propagaci a efektivní prodej všech kapacit; technický úsek s údržbou a správou budovy a jejích součástí; ale i ostraha či bezpečnostní služba. Bezchybný výkon činnosti všech jednotlivých komponent je esenciální pro maximálně efektivní výstup, kterým je spokojený host ochotný utrácet své peníze právě v tom konkrétním hotelu.

Tato kniha si klade za cíl popsat a vysvětlit význam a činnost všech jednotlivých výše uvedených organizačních složek a procesních vazeb mezi nimi, seznámit s aktuálními trendy, úspěšnými manažerskými technikami, ale i základními principy fungování hotelu. Dále si autoři kladou za cíl pomocí systematičnosti této knihy eliminovat rozdílnost úrovně základních odborných znalostí absolventů středních škol různého zaměření, kteří pokračují na dalších stupních vzdělávacího systému.

Kniha je souhrnem zkušeností odborníků z praxe při aplikaci nejen teoretických poznatků, ale i vyjádřených přání a připomínek rádců nejcennějších, kterými jsou hosté.

12 / Moderní hotelový management

1 Historie a vývoj hotelnictví

Od starověku se lidé vydávali na cesty obchodní, diplomatické, studijní, na vojenská tažení, ná

boženské pouti nebo jen z prosté existenční nutnosti. Důsledky setkávání lidí různých řečí, kultur

a náboženství nelze dohlédnout, neboť díky intenzivnímu cestování milionů lidí se od antického starověku vytvořily nejenom v Evropě společné rysy, které tvoří podstatu naší civilizace. Cestovat představovalo v minulosti být vystaven přírodním živlům; člověka ohrožovaly nemoc, sucha, vedra, mrazy, na moři pak i bouře či bezvětří. Kdo se vydal na cesty trvající měsíce a roky, táhl sotva znatelnou cestou, přes lesy a močály, ohrožován lidmi, zvířaty i živly; bez perspektivy domácího přístřeší a prostřeného stolu. Většina lidí cestovala pěšky nebo případně koňmo a primitivní vozy byly v divokém terénu často na obtíž.

Na každé cestě však lidé řešili základní problém – nalézt během cestování ubytování se stravou.

Prostší, případně i honosná zařízení splňující oba požadavky mají svoji dlouhou historii, která vypovídá nejenom o stupni hospodářského vývoje, ale i o kulturní úrovni společnosti, dějinách architektury, politických událostech i každodenních lidských příbězích. Je to dlouhá historie, která dělí první nuzné ubytovací přístěnky z druhého tisíciletí před naším letopočtem od dnešních hotelových řetězců, poskytujících všemožný domácí i pracovní luxus včetně připojení na internet, kosmetických služeb, wellness a fitness provozů.

1.2 Historický vývoj ubytovacích služeb

Po rozdělení a rozpadu římské říše ve 4. a 5. století zanikl původní význam římských komu

nikací; k jejich devastaci přispělo i dlouhé období stěhování národů, které v podstatě trvalo až

do 9. století. Jako první se na cestách raného středověku objevily panovnické družiny. Motivem

jejich cest byly důvody politicko-náboženské; např. putování 14 českých knížat do Řezna (r. 845)

kvůli pokřtění nebo poselstvo moravského knížete Rostislava r. 863 do Cařihradu. Touhou většiny

cestovatelů-křesťanů bylo ovšem nepochybně zhlédnout Svatou zemi. Jako první český poutník

s tímto cílem se uvádí pražský kanovník Asnius, který ještě před rokem 1092 došel do Jeruzaléma, jak píše ve své kronice Kosmas. Jeho příkladu následovala i řada dalších poutníků, ať již duchovních nebo šlechticů. Roku 1163–1169 putoval do Svaté země např. Jindřich, bratr krále Vladislava, a mnoho dalších, i Husův přítel Jeroným Pražský.

Během velkých přesunů desítek národů a kmenů se o udržování silnic a cest nikdo nestaral

a umlkl i antický rozvětvený obchod. Teprve od 10. století, v souvislosti se šířením křesťanství a rozvojem městské civilizace se opět objevují na blátivých cestách raného středověku kupecké vozy a skupiny poutníků. Počínaje 13. stoletím se v celé Evropě výrazně zvýšil cestovní ruch. Vedle poutníků a řeholníků, kteří křižovali Evropu na cestách za svatými místy, to byli především obchodující měšťané, kteří převáželi zboží mezi jednotlivými městy. V důsledku rozvinutějších hospodářských podmínek vznikaly nové komunikační sítě, na jejichž udržování dbali svým nařízením především panovníci. Udržované cesty nesloužily pouze k obchodním účelům, ale i k ces

tám poselstva panovníků, vyřizujícího diplomatické záležitosti. Zvláště pro ně se budovaly sítě

opěrných bodů zaručujících poslům ubytování. Ubytování domácích poslů se stalo např. v Če -

chách zemskou povinností a obyvatelé hradského obvodu museli u sebe ubytovávat královské

úředníky a zajistit jim stravu. Důležitou roli ve středověku představovaly první cestopisy; byla

Historie a vývoj hotelnictví / 13

to spíše vyprávění o dalekých zemích, která měla svůj základ v dílech veršovaných, v eposech

a románech nejen světských, ale i biblických a vůbec náboženských. Tato díla povětšinou vznikala

v klášterech, které byly ohnisky středověké vzdělanosti.

Zásadní průlom do cestopisné literatury však znamenalo vyprávění benátského kupce Marka

Póla, který sepsal své zážitky o putování do dalekých asijských zemí, na Dálný východ a do Číny.

Pobyt Marka Póla se protáhl na 17 let a v jeho díle je řada cenných svědectví o úrovni „hotel

nictví“ v nekonečně vzdálených exotických krajích: „U východu města Kambalu jest se všech

stran cest mnoho, jimižto jdú do okolních vlastí. A na každé cestě královské za pět a dvaceti mil

jest vždy jeden čistý přiebytek, v nichž jest krásných palácuov několiko... I slovu ti příbytkové

jejich jazykem Zamb, tj. přiebytkové končší. V těch hospodách jsú lože i všeckny věci, což třeba

pocestným lidem.“ Spis Milion Marka Póla byl přeložen i do češtiny a již koncem 14. století rozněcoval svým vyprávěním o exotických zemích fantazii středověkých lidí. Podobný význam měl i spis tzv. Mandevilla, který je však oproti Milionu plný smyšlených fantazií. Cestopis „nadaného lháře“ Mandevilla se do Čech dostal zásluhou překladu z pera Vavřince z Březové a byl pořízen

za krále Václava IV.

1.2.1 KlášterNí azyl, HOsPitiuM

Na psaných i kreslených cestovních itinerářích se objevily jako hlavní orientační body spolu

s hrady a městy i význačné kláštery. Již od 11. století začala být mapa Evropy pokryta stovka

mi klášterů, které byly po celé období středověku místy vzdělanosti a pohostinství. Křesťanská

výzva o pomoci bližnímu zde našla naplnění. Četná místa v Novém zákoně přímo naznačují, že

lidé se mají starat o lidi na cestách a nabízet jim pohostinství: „Všichni hosté, co přijdou, mají

být přijati jako Kristus, neboť on sám řekl: ‚Byl jsem cizí a přijali jste mne.‘“ Od prvních století

křesťanství se také jednotlivým obcím ukládalo, aby ubytovaly především souvěrce. Podobná

ustanovení si vytvářely i židovské obce, které měly za povinnost zřizovat při synagogách útulky

pro osoby židovského vyznání. Do klášterního zázemí se uchylovali nejenom zbožní poutníci, ale

i šlechtické družiny, kupci, studenti a v neposlední řadě i vyděděnci ze společnosti. Na cestující

bylo pamatováno již při stavbě každého kláštera, neboť kláštery také udržovaly rozmanité styky

(duchovní, hospodářské i kulturní) s kláštery v zahraničí; cesty do generální kapituly, na volbu

generála řádu apod. Jakýmsi prototypem novodobého hotelu se stal klášter v St. Gallen založený

roku 820. Při klášteru se rozkládalo zemědělské hospodářství, které členy komunity zásobovalo

všemi potřebnými potravinovými produkty. V oddělené části kláštera bylo pro cestující zřizováno

hospitium, kde se nalézaly samostatné místnosti s postelemi. Ubytování, strava a obsluha se řídily

podle důstojnosti hostí. Jelikož hosté nebyli podřízeni mnišské disciplíně a často se rozjařili, byl

dům pro hosty vzdálen od ložnic mnichů. Ubytovny pro chudé byly mnohem prostší a bez latrín;

chudí mohli vykonávat potřebu ve stájích, jak se to provádělo ve venkovských krajích ještě dlouho

do novověku. Kláštery, které ležely na frekventovaných cestách poutníků, zřizovaly i ubytovny

velkých rozměrů. Během zbožných poutí do svatých míst byly kláštery náporem poutníků často

přeplněny. Klášterní pohostinství tak mnohde přerůstalo meze prostého křesťanského pohostinství

z milosrdenství a stávalo se i výrazně podnikatelskou činností.

Vedle klášterů se cestujících a poutníků ujímaly i tzv. hospitia (špitály), které se měly starat

nejenom o cizince a poutníky, ale také o lidi staré, nemocné a siroty. Tato hospitia byla zakládána

nejenom při kostelech, ale také rytířskými řády, řádovými bratrstvy a dokonce i městy. Jejich

síť byla často dostatečná a např. ve střední Itálii na cestě vedoucí do Říma stál špitál na každém

pátém kilometru; dodnes se horské hotely v Alpách označují jako Hospiz. Ve velkých ložnicích

14 / Moderní hotelový management

spali muži a ženy odděleně a dokonce se zřizovaly oddělené ohřívárny. Cestujícím však hrozilo

jedno nebezpečí, totiž že se nakazí od nemocných, kteří leželi za pouhou zdí. Kromě ubytování

a stravování tato zařízení značila cesty a poskytovala v nepřehledné krajině i průvodce.

1.2.2 ubytOváNí ve Městě

Neodmyslitelnou součástí geografického, duchovního a hospodářského prostředí středověku jsou

od 12. a 13. století i města, která se stala ohnisky výroby a středisky trhu. Středověké cesty opět

ožily obchodním ruchem a vedle výměny zboží mezi městy a venkovem se začíná rozvíjet i dál -

kový obchod. Na cesty se mohli ovšem vydávat jenom obyvatelé svobodných měst, zatímco velká

masa venkovského obyvatelstva byla připoutána feudálními svazky k půdě a jednomu místu. Tepr

ve ve městech se funkčně rozdělily ubytovny na špitály s převážně charitativní povahou a hospody

pro pocestné, které měly někdy charakter korporativní: ubytovávaly obchodníky, tovaryše a jiné

cestující. V Praze to byla např. známá celnice v Týnském dvoře (Ungelt), kde bylo i skladiště pro

zboží a ubytovací hostinec pro kupce a jejich doprovod.

Zájezdní hostinec

Přibližně od počátku 14. století vznikaly v každém větším městě před branami měst i uvnitř zájezdní hostince, které poskytovaly základní přístřeší včetně stravy. Středověké město bylo složitým architektonickým organismem, spojujícím vždy několik časových stavebních vrstev. Také u domů, jejichž vývoj se uskutečňoval postupnými adaptacemi starších půdorysů, se vyhranil průjezdový typ, který byl vhodný k provozování zájezdního hostince.

V husté zástavbě zvláště velkých měst, kde průčelí domů obrácená do ulic splývala, vyvstal

problém orientace. Od 14. století se proto objevují první individuální viditelná označení. Podobně jako v antickém Římě se pro označování veřejných zařízení-hostinců používala domovní znamení. Nad stavením byly zavěšovány ozdobné malované štíty se jménem hostince nebo jeho majitele. Byly různorodé a zároveň označovaly, co návštěvník může uvnitř očekávat. Věnec označoval oprávnění k čepování piva nebo vína a kolo bylo signálem, že cestující se mohou uvnitř i ubytovat. Vyjma obecně platných nařízení proti opilosti, hazardním hrám nebo nevěstkám, městští konšelé nepředepisovali, jak má vypadat úroveň ubytovacího zařízení. Ve městech byli hostinští organizováni v cechu a jejich počty byly omezeny. Držení hostinského povolení se dědilo a bylo právoplatným majetkem rodů. Ceny nebyly jednotné a pochopitelně často při velkých panovnických vjezdech ihned závratně stoupaly.

Ve středověkých městech, která ještě dlouho do novověku postrádala kanalizaci a tekoucí čer

stvou vodu, nebylo ubytování luxusem. Kupec sotva nalezl primitivní postel v temné světnici, zatímco doprovod spal ve stáji na slámě se zvířaty nebo v improvizovaném přístěnku na dřevě - ných lavicích. K zájezdnímu hostinci přináleželo většinou i menší hospodářství, které poskytovalo základní potraviny pro stůl cestujících. Většinou se podávala masa vařená, kašovité pokrmy, nezbytný chléb a ve městech i pivo. Úprava jídel probíhala často v místnosti, kde se jedlo, a talíře i poháry byly dlouho z hrubé keramiky (hrnčiny); pravidlem bylo, že každý cestující měl s s sebou i vlastní nůž a lžíci.

Otevření středověkých obchodních tras po moři nepřineslo žádnou převratnou změnu, neboť

mezi severem a jihem se obchodovalo již dávno předtím cestami po souši (solné stezky). Cesty po moři byly spíše určitým doplňkem k existujícímu obchodu a výsledkem nových ekonomických, politických a technických podmínek. Záchytnými body byly přístavy, které se většinou

Historie a vývoj hotelnictví / 15

nacházely v dostatečné vzdálenosti od moře, ponejvíce v ústí řek (Hamburg, Bruggy, Bordeaux apod.). Přístavní města byla živoucím hospodářským organismem a důležitými opěrnými body pro dálkový obchod. Setkávali se zde lidé z celé Evropy a v každém přístavním městě kupci určité národnosti zakládali vlastní ubytovací základny. Na mnoha místech Francouzi, Italové, Holanďané nebo Němci pronajímali objekty, ve kterých se ubytovávali jen lidé jejich národnosti. Zde mohli spát, jíst a dokonce skladovat vlastní zboží nebo s ním obchodovat. K vybavení objektu patřily kuchyně, nálevny a pokoje, které si kupci mohli pronajímat i na delší dobu. V Benátkách, které byly až do vrcholného středověku střediskem obchodu s Východem, si němečtí kupci založili Fondacio dei Tedeschi ležící v honosné benátské čtvrti; k dispozici zde měli všechny vymoženosti „hotelového“ ubytování.

Vznik hotelu

Teprve okolo poloviny 19. století se v metropolích a lázeňských střediscích začal vyvíjet typ

hotelu, který známe dnes. Velké hotely vznikaly především u velkých železničních nádraží, která

byla situovány do středu metropolí. Jejich adresy se uváděly v tištěných průvodcích měst spolu

s doplňující charakteristikou, cenami a zvláštní nabídkou.

Nejdůležitějším impulzem pro vznik klasického typu hotelu byla bouřlivě se rozvíjející želez

niční doprava po polovině 19. století. Cestování se díky vlakům až desetinásobně zrychlilo oproti

minulosti. Nastaly obrovské přesuny lidí a člověk nyní mohl opouštět svůj domov i na několik

dní a přebývat v jiném místě. I v druhé polovině 19. století však cestování s ubytováním zůstávalo

stále výsadou obchodníků a zámožných vrstev zvláště v Evropě.

Hotely se stávaly chloubou měst a metropolí a oproti stále četným zájezdním hostincům se

od nich odlišovaly především architektonickým pojetím, které odráželo nové požadavky doby.

Přední hotely byly stavěny v duchu převládajícího historismu, který odrážel stavební programy

minulosti. Na přání objednavatelů vznikaly reprezentativní budovy v neogotickém, neorene

sančním či neobarokním stylu, které chtěly napodobovat pompézní palácové stavby minulosti,

aby dodaly majestátnosti svému významu. Bohatý a okázalý vrcholně renesanční a barokní sloh eklektické architektury došel v Evropě největší obliby ve Vídni, Paříži a zvláště u nově vznikajících hotelů v západočeských lázních. Jeden ze zakladatelů moderní architektury Le Corbusier při návštěvě Karlových Varů v roce 1930 o městě např. prohlásil, že připomíná šlehačkový dort.

Architektonický styl některých hotelů se často shodoval i s architekturou nádraží, kde převa

žovalo secesní pojetí. Hotely vznikající „na zelené louce“ navrhovali přední architekti, kteří již respektovali nově se rodící požadavky na hygienu provozu. Tento rys byl patrný zvláště u hote - lových budov v lázních, které byly koncem 19. století hlavními středisky společenského života evropské smetánky. V hotelové dispozici se kladl důraz zvláště na vstupní halu, která byla hlavním zprostředkujícím prostorem, odkud začínal nástup do jídelen, salonů, k výtahu a do pokojů; hala (foyer) byla výkladní skříní hotelu a její interiér připomínal často šlechtický salon kombinovaný s botanickou zahradou. Dalším důležitým prvkem byla hotelová jídelna, neboť až dosud hosté jedli v zájezdních hostincích v místnosti, která byla převážně kuchyní i výčepem zároveň. Právě do jídelen hotelů vstoupila s plnou silou gastronomie 19. století. V lepších hotelech byl již dostupný základní komfort dnešních dnů, zvláště po zavedení plynového a elektrického osvětlení. Již sama existence klíčových hotelových staveb poslední třetiny 19. století byla závislá na technickém pokroku. Všechny dřívější hotely mohly být umístěny v podstatě v téže budově, tradiční městské zděné formě. Avšak než uplynuly tři čtvrtiny století, objevil se hydraulický výtah (1870), ústřední topení, pneumatické poštovní spojení a telefon.

+


16 / Moderní hotelový management

Městské a živnostenské úřady přísně dbaly na to, zda jsou dodržována všechna nařízení o hy -

gieně; hoteliérství byla koncesovaná živnost, kterou mohly obdržet osoby „pouze mravně a odborně způsobilé“. Úřední věstníky dopodrobna uváděly i požadavky na personál, jeho způsobilost a dokonce i skladba podávaných nápojů podléhala zvláštnímu povolení za účelem zdanění. Hotely byly děleny do několika tříd a již okolo roku 1900 se stávaly i centrem společenského života měst. Tato tradice je stále živá; např. v New Yorku hotel Waldorf Astoria, v Monaku hotel Negresco, v Paříži hotel Ritz nebo v Karlových Varech hotel Pupp apod. Zcela odlišná situace byla ve Spojených státech amerických. Velké vlny přistěhovalců v tomto období vyvolaly potřebu přechodně ubytovávat desítky tisíc lidí v jednom městě a často i na delší dobu. Ve velkých městech východu i na západním pobřeží vyrůstaly v té době obrovské budovy se stovkami pokojů, restauracemi, vlastními kadeřnickými i krejčovskými salony a dalšími službami. Odtud byl jenom krůček k vytváření společností, které vlastnily i několik hotelů a byly tak položeny základy hotelové sítě. Tento nový organizační prvek Američané dále rozvíjeli až k dnešním dnům. Souběžně vznikaly i penziony a k pozoruhodnostem patřily i „hotely na kolejích“; spací vagóny s dokonalým restauračním zázemím slavné společnosti Pullman, jejichž obdobou v Evropě byl slavný Orient-Express.

1.3 Etymologie vybraných pojmů cestovního ruchu

Po dlouhá tisíciletí cestovat znamenalo opustit důvěrně známý domov a vydat se do neznámé ciziny na delší výpravu spojenou s jistými riziky. Na druhé straně se pocestný mohl spolehnout na lidskou solidaritu, neboť ne každý byl objektem podezření. Přesto však cestování bylo až do 20. století spíše výsadou těch, kteří měli čas a peníze. V antickém Řecku pro existenciální situaci související s opuštěním domova vznikl pojem apodémein, který vyjadřoval situaci odcestovat. Pokud se podíváme na jiné jazyky, pak ve francouzštině i angličtině nalezneme voyage, v italštině viaggio, španělsky viajo. Původ těchto slov odkazuje na latinské viaticum (via – cesta) neboli co je nutné brát na cestu. Anglické travel se odvozuje z francouzského travail – práce, úsilí, zatímco německé reisen pochází ze staroněmeckého risan – vstávat, zvedat se. Novodobý internacionálně

používaný pojem turismus (fr. tourisme) je odvozený ze slova tour, označujícího kruhový pohyb.

Podobné jazykové ukotvení vycházející z antické tradice Evropy lze nalézt i při analýze slov

souvisejících s opuštěním domova, kdy jde o nutnost nalézt obydlí k dočasnému pobytu nebo

li ubytování v širším slova smyslu. Běžně používaný anglický výraz accommodation vychází

z latinského commodum – pohodlí, zatímco francouzské accommodation značí přizpůsobení se.

V německy mluvících zemích se od středověku používala pro přechodná ubytovací zařízení slo

va Gasthaus, Gastnofi, starší Herberg. V Anglii se od středověku užívalo označení Inn, dosud

platné především na anglickém venkově. V češtině se dříve užívalo hovorové slovo formanka

i germanismus herberk.

Situaci na cestě, pokud jde o nalezení přístřeší, přesněji vyjadřuje slovo hotel, které se od první

třetiny 19. století stalo zastřešujícím symbolem. I tento pojem však prodělal svoje významové peripetie. Ve francouzském prostředí je hotel definován jako dům zařízený pro ubytování cestujících (fr. hóte – host). Zároveň je i synonymem pro šlechtický palác a ve městě se takto označuje též

budova radnice (Hotel de ville). Francouzské označení je odvozeno od latinského hostis cizinec a hospitium – pohostinství, případně pohostinný dům. I další slova z latinského základu jako hospitalis označovala noclehárnu s možností stravy. Jak patrno, slovo hotel může být mnohovýzna

Historie a vývoj hotelnictví / 17

mové, neboť odráží zákruty ve vývoji lidské civilizace. Slovo hotel však zdomácnělo v evropském

prostoru teprve od počátku 19. století a postupně nabývalo dnešního mezinárodního významu.

Od něho se odvíjela i další slova související s činností okolo hotelu (fr. hoteliér – majitel hotelu, hótellerie – hotelnictví). Dynamiku vývoje směřující k dnešnímu hotelovému modelu postihují např. starší slovníky česko-německé z druhé poloviny 19. století, které slovo hotel ještě překládají

jako velkohostinec, aby v češtině zdomácnělo již kolem roku 1880. V souvislosti s rozvojem cestování v druhé polovině 20. století se v anglosaské oblasti vynořují další pojmy, které postihují aktuální situaci globalizujícího se trhu: Hotel lndustry, Hospitality lndustry – hotelový průmysl. Do češtiny se zavedl poněkud kostrbatější překlad – hotelnictví – jehož plný smysl může nezasvěceným unikat. Ani autoři Slovníku spisovného jazyka českého (Akademie věd, Praha 1971) nehledali další slovní možnosti, které by postihly měnící se situaci. Pod heslem hotelnictví je uvedeno, že „jde o organizaci a činnost hotelů“. Uvedený pojem je tradičně odvozený od francouzského slova hotel a jeho obsah je definován jako „zpravidla větší podnik zařízený na přechodné ubytování osob dočasně se zdržujících v některém místě, poskytující zpravidla i stravování a občerstvení“. Na cesty za obchodem, poznáním, kongresem i za běžnou turistikou se po druhé světové válce začaly vydávat stovky milionů lidí. Světové statistiky každoročně udávají stále vyšší počet cestujících. Na jejich jednotlivé nejrozličnější požadavky reaguje a odpovídá i svět hotelnictví. Změna životního stylu euroatlantické společnosti přinesla jinou dynamiku do hotelové tradice, která se utvářela bezmála od poloviny 19. století. Nové požadavky turistického průmyslu neboli cestovního ruchu určují jiné souřadnice hotelnictví z hlediska potřeb poptávky. Na řešení situace se nyní podílejí celé týmy specialistů počínaje finančními a developerskými společnostmi, architekty, odborníky v gastronomii i dopravě a konče cestovními společnostmi. Ne nadarmo se

proto hovoří o symbióze cestovního a hotelového průmyslu Hotel Industry s návazností na velké

turistické a dopravní společnosti.

Srovnáme-li tyto vějíře nabízených možností se situací před 20–30 lety, zjistíme, že tehdejší

adresáře byly vzácně jednoduché. Pod přímým heslem hotel nebo ubytování si cestující mohl

celkem jednoduše vybrat jemu odpovídající hotelový standard, symbolizovaný většinou počtem

hvězdiček. Tento standard byl však dítětem z konce 19. století, kdy se v souvislosti s novověkou

civilizací hotel vyhranil jako prototyp ubytovacího zařízení. Dnešní hotel přestal také být výsadou

centra metropole a může být na mořském pobřeží, v horách nebo uprostřed zajímavé přírody. Jestliže před druhou světovou válkou bylo místo pro hotel určeno železniční křižovatkou ve městě, pak dnes platí další hlediska v jiné, rozšířené podobě. V Madridu sousedí hotel Ritz, odkoupený společností Orient-Express Hotels, s Burzou, Pradem a Muzeem Thyssen. Mandarin Oriental Tokyo nabízí panoramatický pohled na císařský palác a jeho zahrady nebo pražský Rocco Forte hotel nabízí své služby v někdejším augustiánském klášteře sv. Tomáše z 13. století. V Hongkongu v Mandarin Oriental mají hosté možnost pozorovat pomocí kukátka hemžení při naloďování v přístavu; na druhém břehu, v hotelu Peninsula, je na pokojích k dispozici dalekohled. Když schází stavební místo, tak se renovují původní objekty. Svědčí o tom Park Hyatt v Rue de la Paix v Paříži, kde se o metr navýšilo památkově chráněné průčelí, aby se dosáhlo úrovně ostatních čtyř domů, které jej tvoří. Zpoždění dohánějí i města z bývalé východní Evropy. Zvláště Budapešť, kde jsou historické stavby poslední dva roky renovovány: Novotel Centrum Palace ve stylu art deco, Andrássy ze skupiny Small Luxury Hotels spojuje styl Bauhausu (1937), zatímco Gresham,

18 / Moderní hotelový management

restaurovaný společností Four Seasons, odhaluje kouzlo secese. V odlišném duchu je Grand

Hotel v Tai-pej, kde červené sloupy evokují vchod do císařova paláce. Nejvyšší luxus se projevuje zvláště ve vnitřním uspořádání prostoru. To, co odlišuje např. hotely Formule 1 od řetězce Ibis, je velikost pokoje. To samé platí i u té nejvyšší kategorie s výjimkou tzv. „boutique hotels“, navozujících pocit diskrétnosti a útulnosti. Např. postel musí mít správnou „tvrdost



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.