načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Moderní body image - Ludmila Fialová

Moderní body image

Elektronická kniha: Moderní body image
Autor: Ludmila Fialová

Máte zájem o zdravý a kvalitní způsob života? Jste odhodláni aktivně se podílet na zdokonalování vlastního těla? Moderní body image Vás naučí vnímat své tělo, zdůraznit ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  83
+
-
2,8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2006
Počet stran: 92
Rozměr: 21 cm
Úprava: 6 stran obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Vývojová psychologie. Individuální psychologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006
ISBN: 80-247-1350-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorka nás seznamuje s důležitostí vnímání vlastního těla. Poznáváme, co všechno ovlivňuje vzhled těla a zároveň se dozvíme, co svým vzhledem o sobě říkáme druhým. Osm důležitých kapitol tak postupně rozebírá řeč těla, rozmanitost vnímání tělesné krásy napříč dobou a kulturou, dále se podíváme, jak jsou tělesné proporce ovlivněny genetikou a vlivem prostředí. Postoji k vlastnímu tělu, tomu, jaký obraz si o svém těle a tedy i o sobě, utváříme, je věnována samostatná kapitola. Poslední kapitoly, které nahlížejí tělo ve vztahu k naší identitě a kvalitě života, předchozí zajímavé informace dále rozvádějí. Příručka je doplněna grafy a několika kresbami, které upřesňují statistiky měření tělesných parametrů. Naleznete zde i seznam odborné literatury k danému tématu. Příručka se zabývá postojem k vlastnímu tělu a vlivem tohoto postoje na způsob života a spokojenost jedince se sebou samým.

Popis nakladatele

Máte zájem o zdravý a kvalitní způsob života? Jste odhodláni aktivně se podílet na zdokonalování vlastního těla? Moderní body image Vás naučí vnímat své tělo, zdůraznit přednosti, potlačit nedostatky. Zjistíte, jak pečovat o zdraví a vzhled. Kniha obsahuje mimo jiné i velmi atraktivní kapitolu o řeči těla, která prozrazuje řadu informací o nás i o druhých. (jak se vyrovnat s kultem štíhlého těla)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Ludmila Fialová - další tituly autora:
Demografická situace České republiky Demografická situace České republiky
Vzdělávací oblast. Člověk a zdraví v současné škole Vzdělávací oblast. Člověk a zdraví v současné škole
 (e-book)
Jak dosáhnout postavy snů -- Možnosti a limity korekce postavy Jak dosáhnout postavy snů
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Několik slov o autorce

Docentka Fialová vystudovala dva obory na Karlo

vě univerzitě (na Fakultě tělesné výchovy a sportu

a na Filozofické fakultě UK) .Od roku 1989 působí

na katedře pedagogiky, psychologie a didaktiky na

FTVS UK, kde vyučuje didaktiku a tělesné sebe

pojetí.

S výzkumem postojů k vlastnímu tělu a chování za

měřeného na péči o něj začala u skupiny dospívají

cích dívek .Postupně rozšířila sledování na všechny

věkové kategorie .Od roku 1995 získaly její aktivity

novou dimenzi – zapojila se do mezinárodního vý

zkumu těla, zdraví a sportu ve střední, východní

a západní Evropě .Od roku 2003 spolupracuje také s univerzitami v Austrálii, USA

a Kanadě .Kvalita života je ovlivněna faktory dědičnosti, způsobem života, životní

úrovní, ale také životním prostředím a spokojeností jednotlivců .Proto přináší mezi

národní srovnání cenné informace.

V roce 2003 byla autorka této knihy oceněna jako „žena měsíce“ a její příspěvek byl

zařazen do knihy o 10 úspěšných českých ženách v oblasti vědy .Je uznávanou

odbornicí nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí, publikuje v odborných, populárně

naučných časopisech, aktivně se účastní kongresů a stáží doma i v zahraničí.


Ludmila Fialová MODERNÍ BODY IMAGE Jak se vyrovnat s kultem štíhlého těla Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2431. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Olga Kopalová Sazba a zlom Milan Vokál Počet stran 98 Vydání 1., 2006 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod Š Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Photo Š profimedia.cz/CORBIS ISBN 80-247-1350-0 (titná verze)

ISBN 978-80-247-6015-5 (elektronická verze ve formátu PDF)

Š Grada Publishing, a.s. 2011

OBSAH

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 I. ŘEČ LIDSKÉHO TĚLA . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Co o nás vypovídá tělo? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Co říká vzhled o našem vztahu k druhým? . . . . . . . . . . 15

Jaké signály vysíláme svým chováním? . . . . . . . . . . . 16 II. KULTURNÍ PODMÍNĚNOST VNÍMÁNÍ TĚLESNÉ

KRÁSY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Jak se v průběhu dějin vyvíjel ideál krásy? . . . . . . . . . 22

Je hodnocení krásy ovlivněno také zeměpisnou

polohou? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 III. TĚLESNÉ PROPORCE A JEJICH OVLIVNITELNOST . 29

Jaký vliv na postavu má dědičnost? . . . . . . . . . . . . . 29

Antropologické typy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Genetický vliv na tělesný typ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Může postavu ovlivňovat prostředí? . . . . . . . . . . . . . 34 IV. MĚŘENÍ TĚLESNÝCH PARAMETRŮ . . . . . . . . . 35

Výška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Hmotnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Pohlaví, tělesný typ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Somatotyp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Tlouška kožních řas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Tělní obvody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Proporcionalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 V. POSTOJ K VLASTNÍMU TĚLU . . . . . . . . . . . . 49

Jaký obraz si vytváříme o svém těle? . . . . . . . . . . . . 51

Správné držení těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Stav a barva kůže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Je péče o postavu vymožeností moderní doby? . . . . . . . 53

|5|


Jaký ideál je nám předkládán? . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Rozpor mezi skutečností a ideálem . . . . . . . . . . . . . . 58 VI. ČÍM JE OVLIVNĚN VZHLED TĚLA? . . . . . . . . . . 64

Dědičnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Výchova a vliv prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Tělesná cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Stravovací návyky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Hormonální poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 VII. TĚLO A IDENTITA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

V čem se liší tělesná identita ženy? . . . . . . . . . . . . . . 73

Jaké poruchy souvisí se vztahem k tělu? . . . . . . . . . . 75

Jak vnímáme tělesnou atraktivitu? . . . . . . . . . . . . . . 77

Je zdravější být štíhlý, nebo mírně obézní? . . . . . . . . . 79 VIII. TĚLO A KVALITA ŽIVOTA . . . . . . . . . . . . . . 80

Zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Vzhled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

Zdatnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Postoj k vlastní osobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 IX. ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY . . . . . . . . . . . 91

|6|


ÚVOD

V posledních letech pozorujeme velký nárůst zájmu současného člověka o vlastní tělo, především o jeho vzhled, ale i o jeho funkčnost a o možnosti péče o něj .Tyto tendence se projevují např .ve zvýšených nákladech na cílenou péči o tělo, zdravou výživu, v narůstajícím zájmu o pohybové aktivity, různé kosmetické úpravy, ale i o zákroky plastického chirurga .Zdraví již dnes není chápáno ani jako samozřejmost, ani jako záležitost naší společnosti, ale jako věc každého jednotlivce .Často pak o zdraví uvažujeme v souvislostech s aktivním životním stylem a s tělesnou zdatností člověka.

Tato kniha vznikla jako reakce na potřebu pečovat o vlastní tělo na jedné straně a současně jako reakce na záplavu všelijakých „zaručených“ rad a doporučení, která chtějí tento proces ovlivnit, ale jejichž hlavní motivací není ani tak snaha pomoci druhému, jako spíše snaha současné tržní společnosti vydělat na ochotě a zájmu druhých.

Postoj k vlastní osobě je zkoumán už celá staletí, ale přesto neexistuje žádné univerzální pojetí sebe sama .Mnohem složitější je situace ve vnímání a hodnocení lidského těla, které je v tomto ohledu zkoumáno teprve desítky let .Tradiční vědy – medicína, psychologie a sociologie – byly zaměřeny jen na některé fragmenty tělesného sebepojetí (např .na jeho vývoj, spokojenost s vlastním tělem, ohraničení těla, hodnocení těla i jeho jednotlivých částí apod.). Ve výzkumech celkového sebepojetí bylo tělesné sebepojetí dlouho zanedbáváno .Autorka této knihy se výzkumu vnímání vlastní osoby i těla a péči o tělesný vzhled a zdraví systematicky věnuje již přes 10 let, a to nejenom u české populace, ale také v mezinárodním srovnání.

Cílem této knihy je obohatit vědomosti současného člověka se zájmem o zdravý způsob života a s odhodláním aktivně se na zdokonalování vlast

ního těla podílet .Přinášíme informace o tělesném sebepojetí, o jeho úloze

v utváření celkového sebepojetí .Objasňujeme, jaký vliv má subjektivní

hodnocení těla na způsob života i na spokojenost jedince se sebou samým,

|7|


informujeme o objektivních způsobech hodnocení tělesných parametrů

i o možnostech a limitech, které každý z nás v péči o tělo má .Chceme při

spět k lepší orientaci čtenáře v současné nabídce prostředků korekce těla

i k objektivnějšímu pohledu na vlastní vzhled a zdraví a na naše možnosti,

kterými můžeme na ně pozitivně působit .Také se zabýváme „řečí těla“,

která často dokáže prozradit více než tisíc slov .Následovat bude druhá

kniha, která se bude věnovat současným nabídkám korekce těla a otázkám

manipulace našeho vnímání, hodnocení a následného chování prostřednic

tvím médií .V tomto pokračování nabídneme i některé testy, pomocí kte

rých může čtenář lépe posoudit své tělesné parametry i vztah k vlastní

osobě, vlastnímu vzhledu, zdraví a zdatnosti.

|8|


I. ŘEČ LIDSKÉHO TĚLA

Může lidské tělo promlouvat? Poskytuje druhým informace o svém nositeli? A lze takovéto informace záměrně ovlivňovat? Asi je každému jasné, že naše tělo skutečně vysílá okolí určité signály a že jejich kamuflហje dosti obtížná .Je to proto, že informace o člověku poskytované beze slov – jen řečí těla – jsou účinnější, zároveň ale méně kontrolovatelné, a proto pravdivější než mluvená slova .Řečí můžeme sdělovat polopravdy či dokonce nepravdy, signály těla ale umí zastírat jen skuteční profesionálové (herci, politici apod.).

Image podporuje nebo boří naše šance na úspěch .Naše sebepojetí není jen to, co posuzují druzí, ale i to, jak se vidíme my sami .Vypadáme-li dobře a uvědomujeme-li si to, cítíme větší sebedůvěru .Pozitivní image v nás vyvolává sebeúctu a působí na naše výkony .V důsledku lepšího sebepojetí se cítíme jistěji při vystupování a následně se pravděpodobně dočkáme většího uznání, které opět podpoří naši sebeúctu.

Negativní image (nevhodné oblékání, zanedbaný zevnějšek, špatná kondice, sebepodceňování, nedostatek suverenity při vystupování atd.) může vést ke zhoršenému výkonu a v určitém stupni až k paranoie.

Na základě výzkumu, který prováděl profesor psychologie Albert Meharbian na kalifornské univerzitě (Lewis, 1995), lze konstatovat, že:

U

pouze 7 % všech informací, které získáváme o druhém člověku, po

skytují slova,

U

dalších 38 % poznatků získáváme z tónu a zabarvení hlasu,

U

zbývajících 55 % informací poskytuje řeč lidského těla.

Z toho vyplývá, že aniž si to uvědomujeme, více než polovinu informací

o sobě předáváme prostřednictvím těla, a to tak tvoří nejvýznamnější složku

komunikace s okolím.

|9|


Většinu sdělovaných informací o osobě předáváme pomocí složité

směsi:

U

vzhledu,

U

držení těla,

U

vystupování,

U

gestikulace,

U

pohledů,

U

mimických výrazů.

Velké množství takto předávaných informací působí pod hranicí našeho

vědomí .Působí na ně naše nálady, postoje a očekávání, i když si to sami ani neuvědomujeme .Většina mluvy těla se neskládá ze snadno pozorovatelných signálů (jako je např .výraz tváře nebo držení těla), ale zahrnuje krátká sdělení, která jsou zachytitelná pouze pod prahem našeho vědomí. Vědomé ovlivnění řeči těla vyžaduje nácvik a velkou sebekontrolu .Masko- vat je možné pouze velká gesta, ale ne mikropohyby, které vznikají podvědomě, stejně jako nelze zcela zakrýt velikost či tvary těla.

Pro každého z nás je důležité udělat první dojem .Někteří odborníci

jsou přesvědčeni, že si vytváříme základ pro trvalé hodnocení druhého člověka již během prvních 120 vteřin setkání .Z toho lze soudit, že řeč našeho těla je mnohem důležitější než to, co ve skutečnosti říkáme .Při vnímání druhých lidí skutečně přikládáme velký význam prvnímu dojmu .Ten vzniká zpravidla do 4 minut od počátku setkání .Výzkumy ukazují, že si 90 % lidí vytváří úsudek o druhém založený z větší části na vizuálních vjemech (závisí tedy na jeho tělesných rysech, vystupování, řeči těla, oblečení a celkové upravenosti) .Obecně se má za to, že většina z nás vnímá charakteristické rysy druhých osob v tomto pořadí: rasa, pohlaví, věk, velikost, výraz obličeje (hlavně oči, vlasy), oblečení, pohyb a držení těla .Podle toho, jaký význam přisuzujeme těmto charakteristikám, si postupně vytváříme představu:

U

o atraktivnosti,

U

o osobnosti a temperamentu,

U

o úrovni vzdělání,

|10|


U

o úspěšnosti,

U

o kultivovanosti,

U

o výchově,

U

o finanční situaci,

U

o rozhodovacích pravomocích,

U

o morálních hodnotách,

U

o sociálním postavení.

V následující fázi se rozhodujeme, zda můžeme druhé osobě důvěřovat, zda je nám sympatická, zda s ní můžeme spolupracovat .Toto rozhodování vychází z pocitů, pozorování, dedukce, předpokladů a očekávání.

V mezilidském styku prozrazujeme i prostřednictvím těla postoj, který máme k tomu, co říkáme, ale také k našemu posluchači .Současně vysíláme druhému informace o svém sebepojetí, sdělujeme nepřímo pravidla i kvalitu našeho vzájemného vztahu.

O svůj vnější vzhled člověk více či méně pečuje (vlasy, ple, stavba těla, oděv apod.). Tělesný vzhled je nepochybně součástí komunikace a má vliv na představy a reakce druhých vůči člověku .Poskytuje informace o osobnosti, příslušnosti ke skupině, ale také o sexuální ochotě, agresivitě a dalších meziosobních vztazích .Znaky osobnosti mohou být signalizovány stylem oblečení (např .konformní, nebo rebelské), množstvím a druhem ozdob, tvarem a barvou účesu apod.

Co o nás vypovídá tělo?

Vnější vzhled bývá ovlivněn mnoha různými okolnostmi, které společně

vytvářejí určitý obraz o osobnosti .Tak může někdo manifestovat např .ob-

raz vysokého sociálního postavení, původu, ale i špatné nálady, radosti,

sexuální přitažlivosti .Tak se může stát vzhled jedince součástí komunikace

s okolím se všemi doprovodnými konflikty a těžkostmi.

|11|

I .KAPITOLA


Vzhled poskytuje o člověku řadu informací:

U

Věk a pohlaví má být pro ostatní patrné, protože má vliv na to, jak

bude okolí s jedincem jednat .Ale i tyto znaky jsou manipulovatelné .

Ve většině společností jsou jasné konvence v oblékání, účesu a péči

o tělo u mužů a žen .Nerespektování těchto pravidel je považováno

za úchylku .Podobně existují zvyklosti rozlišující věk lidí .Zde je možno

uměle sugerovat nižší nebo i vyšší věk, ale charakteristiky obličeje,

vlasů a především kůže vypovídají o skutečném věku zcela pravdivě. U

Příslušnost ke skupině je naznačena společným stylem oblékání,

ozdobami .Tyto signály informují o představách skupiny, sociálním

postavení i společenské aktivitě jejích členů .Mnohé tyto signály mají

určitý význam (uniforma, střih vlasů, ozdoby atd.) a zdůrazňují pří

slušnost k různým hnutím (hippies, rockeři, skinheadi apod.). U

Status a společenská role jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů od

lišnosti .Hodnost a podřízenost jsou v armádě naznačeny uniformou

a v mnoha povoláních určitými znaky oblečení .Postavení člověka ve

společnosti bývá úzce spojeno s jeho životním stylem a zvláště oble

čení a majetek se stávají obrazem sociálního statutu. U

Zaměstnání může také dostatečně charakterizovat různé společen

ské skupiny .Opět zejména oblečení (bílý pl᚝, smoking, talár, uni

forma atd.) hodně vypovídá o svých nositelích. U

Individuální osobnostní znaky rozlišují jednotlivce také velmi zře

telně .Například společenští a extrovertovaní lidé dávají přednost

světlým a sytějším barvám, konformisté nosí oblečení, které má málo

společného s komunikací…

Signály tělesné stavby dávají informace o skutečné velikosti jednotlivých

tělesných partií .Tělo pak můžeme vnímat jako atraktivní, sexy, atletické…

Pro to, jak je tělo v tomto ohledu viděno, existují určité kulturní konvence.

|12|


Ze signálů tělesné stavby je možno usuzovat i na osobní vlastnosti.

Otylé osoby bývaly považovány za srdečné, citlivé, laskavé, dobromyslné…, výzkumy z nedávné doby ukazují, že současníci hodnotí silnější lidi jako pohodlné, bez vůle a sebekontroly .Podobně bývají štíhlí lidé pokládáni za inteligentní, stejně jsou vnímáni i lidé s brýlemi.

Studovány byly také sociální reakce na tělesnou stavbu a bylo zjištěno,

že přednost bývá dávána vyšším lidem .Atraktivnější osoby se setkávají s pozitivnější reakcí svého okolí .Jako děti jsou oblíbenější krásní jedinci a ti také bývají považováni i za inteligentnější a schopnější .Dobře oblečený člověk je pokládán za důvěryhodného .Dokonce některé výzkumy dokládají nižší tresty při soudním rozhodování pro atraktivnější odsouzené. Ač si to odmítáme přiznat, jsme ovlivňováni vzhledem druhých a jsme ochotni věřit v lepší vlastnosti, schopnosti a úspěšnost atraktivních osob.

Prozradí tělo něco o osobnosti?

K vytvoření osobní prezentace je zapotřebí věnovat pozornost úpravě

zevnějšku, oblečení, držení těla, chůzi, postavě, výrazu obličeje.

U

Úprava zevnějšku se v procesu vývoje člověka také vyvíjí .Nejprve

je jedinec ovlivňován rodinou, zvláště matkou, potom nabývá na vý

znamu fantazie vlastní či vrstevnická, v další fázi jde již o podřízení

se určitým pravidlům, která respektují příslušnost ke skupině .Pokud

si jedinec chce potvrdit svou identitu, potom upřednostňuje odpoví

dající signály.

Vlastní vzhled můžeme aktivně dotvářet, nebo se mu pasivně pod

dat .Tím se vzhled člověka stává zrcadlem obrazu o něm a předzna

menává i odpovídající reakce okolí, které tento obraz posilují .Je pro

kázáno, že míra péče o vlastní vzhled je u různých osob značně

odlišná a vyvíjí se i během života .Více se vlastním vzhledem zabý

vají mladí lidé, dále pak jedinci osobně nejistí .Sebeobraz takovýchto

osob je hodně závislý na tom, jak reagují druzí .O svůj vzhled pečují

i lidé, kteří se sociálně proměnili, nově začlenili do skupiny… a chtějí

být společností přijímáni .Na druhé straně existuje i řada lidí, kteří ne

|13|

I .KAPITOLA


pečují o vzhled vůbec (hlavně staří lidé, někteří muži a většina schi

zofreniků). U

Oblečení má hlavně chránit člověka před zimou, teplem a deštěm.

Ve všech společenstvích slouží ale také k tomu, aby informovalo

o osobnosti .Má totiž možnost ovlivnit nejen to, jak nás vnímají druzí,

ale i to, jak se na sebe díváme my sami .Módní oblečení přispívá

k našemu sebevědomí .Obecně se cítíme lépe, schopněji a kompe

tentněji, jsme-li dobře oblečeni .To je výsledek velmi silného spole

čenského formování .Šaty jsou důkazem společenských hodnot již

řadu století .Oblečení může ale i uškodit, když utratíme víc, než si

můžeme dovolit, když se cítíme nepřijatelně i přesto, že jsme perfekt

ně oblečeni .V historii lidstva jsou šaty jedním ze způsobů, jak muži

a ženy vyjadřují jedinečnost a kreativnost své osoby. U

Držení těla je také velmi důležitým znakem zdravotního stavu a cel

kového vzhledu .V současné době má 80–90 % populace bolesti

zad, které mohou vést k vadnému držení těla .Držení těla souvisí

úzce také se společenským statusem svého nositele .Sebejistí lidé

nebo ti, kteří chtějí ukázat svou převahu, zaujímají obvykle větší

prostor (v sedu mívají nohu přes nohu, paže opřené o vedlejší opě

radlo) .Naopak osoby nejisté, s nízkým statusem bývají zhroucené,

své tělo drží úsporně ve velmi úzkém prostoru (v sedu mívají kolena

u sebe, ohnutá ramena, ruce vložené mezi stehny či koleny). U

Chůze se skládá z plynulých kroků, pohyb nohou začíná od kyčlí

dolů, tělo má být v mírném předklonu… O společenském statusu vy

povídá i ráznost, či nejistota chůze, které jsou doprovázeny i patřič

ným pohledem .Člověk s vysokým statusem jde rázně, zpříma, dívá

se do očí .Naopak nejistý člověk se vyznačuje pomalejší chůzí,

zhrouceným držením těla a uhýbajícím pohledem. U

Postava druhého člověka, především rozložení hmotnosti těla v po

měru k výšce a množství a rozložení tuku, sehrává také důležitou roli

při utváření prvního dojmu .Dnes již neplatí, že bychom tlusté lidi

vnímali jako milé, přátelské a veselé, ale jejich postava budí naše

|14|


sympatie či spíše antipatie a často bývá spojována s představou

o vlastnostech těchto lidí (bez vůle a sebekontroly, pohodlní, o sebe

nedbající…). U

Výraz obličeje také napoví mnohé .Spokojený úsměv pozitivně

ovlivňuje vytvoření sympatií či pozitivního vztahu k druhé osobě .Velmi

důležitou roli sehrávají oči a pohled .Přímý kontakt očima znamená zá

jem, sebejistotu, uhýbavý pohled naopak postranní úmysly, strach

a nejistotu .Mimika obličeje může o druhých prozradit, co si právě

myslí nebo prožívají, ale je velmi individuální a pro každého jedince

i charakteristická .Například nadzdvihnuté obočí by mohlo u jednoho

člověka znamenat údiv, ale u jiného může vyjadřovat něco úplně jiné

ho .Přesto můžeme tvář člověka považovat za nejbohatší a dosti

spolehlivý pramen informací s poměrně rozvinutým souborem sdělo

vacích možností. Co říká vzhled o našem vztahu k druhým? Vzhled signalizuje druhým lidem předem určité vztahy, jako například

sexuální pohotovost, agresi, nenávist a formálnost.

U

Sexualita

Oblečení sehrává také sexuální roli, skrývá pohlavní orgány, ale také

k nim láká pozornost a dělá je přitažlivějšími .Při volbě partnera je se

xuální přitažlivost velmi důležitá .Je závislá zčásti na oblečení, ale

i na vlasech, pleti a tělesné skladbě .Většina znaků vnějšího vzhledu,

na kterých atraktivita závisí, může být kontrolována vůlí. U

Agrese

Zvířata často ukazují znamení hrozby, aby ostatní zastrašila a vyvo

lala pocit podřízenosti .To se děje i v lidském společenství, zvláště

mezi muži .U některých kmenů se muži oblékají do impozantních bo

|15|

I .KAPITOLA+


jových kostýmů, barví si obličej i tělo, případně nosí masku .Dnes se

s něčím podobným setkáváme v denním životě jen zřídka (např .pří-

slušníci motorkové bandy v černých oblecích s cvoky a noži).

U

Nenávist, formálnost

Někteří lidé vypadají tak, jak je od nich očekáváno, jiní dávají na odiv

svou nezávislost a originalitu, ještě jiní se oblékají a chovají záměrně

pobuřujícím způsobem .To, že se nějak oblékáme a chováme, suge

ruje našemu okolí určité situace (oslava, odmítání střední vrstvy, ma

teriální úspěšnost…).

Jaké signály vysíláme svým

chováním?

Při komunikaci s druhou osobou nejprve vnímáme tělesné znaky ne

související s řečí, potom následuje zvážení, zda jsou pravdivé, či zda se druhá osoba pokouší předstírat něco, co není skutečné, ale pro ni žádoucí. Při neshodě mezi slovním vyjádřením a výpovědí těla se doporučuje upřednostnit neverbální informaci jako pravdivější.

Informace, které vysílá naše tělo do blízkého okolí, jsou součástí naší

komunikace .Většinou jde o signály, které jsou na nás patrné na první pohled .Jsou v nich obsaženy základní údaje o naší osobě, mezi něž patří pohlaví, věk, příslušnost k rase, ale i zdraví, zdatnost, vzhled .Z tohoto pohledu existují 3 hlavní skupiny informací o osobě:

U

tělesné znaky (tělesná výška, barva pleti, atraktivita, rasa apod.),

U

role osoby ve společnosti (stáří, pohlaví, povolání apod.),

U

rysy osobnosti (otevřenost či uzavřenost, neuroticismus, nadřaze

nost či podřízenost apod.).

Lidé ale mohou záměrně tyto znaky měnit, aby oklamali své okolí nebo

alespoň vylepšili své nedostatky .Z tohoto důvodu se snažíme upravovat

|16|


nᚠcelkový vzhled, zejména změnou oblečení, účesu, nalíčením obličeje apod .Přirozená je snaha člověka o to, aby byl ostatními respektován, případně obdivován a milován.

Často platí pravidlo, že jak posuzujeme sami sebe, tak nás budou po

suzovat i ti druzí .Musíme se proto naučit mít úctu k sobě samým a mít sami sebe rádi .Jestliže toho dosáhneme, získáme sebedůvěru a jistotu .

Řeč těla většinou prozradí špatné mínění o některých tělesných parti

ích, zejména v krizových situacích, kdy se jedinec ve zvýšené míře těchto míst dotýká či je nějakým způsobem zakrývá .Takovéto dotyky se nazývají autokontakty .Pokud na lidech tyto autokontakty pozorujeme, mají zpravidla dvě příčiny:

U

osoba pociuje emocionální vzrušení (formou úzkosti, hněvu, nejistoty

apod.),

U

osoba se snaží kontaktovanou část ukrýt.

Naše tělo se stává vykonavatelem komunikace .Komunikují části, které

vidíme (jako rty, ramena, prsty apod.), i části, které nevidíme (spolupráce

neuronů, synapsí, hormonů atd.). Vykonavatelé komunikace nás někdy

mohou „vyzradit“ a na výstupu říci to, čím nebyli pověřeni, co jsme chtěli

skrýt či zamlčet .Ve společnosti tedy komunikujeme částmi svého těla, kte

ré někdy nejsou zcela pod naší kontrolou, zvláště v neznámém prostředí.

Každý člověk, který pracuje s lidmi, by měl znát základní informace,

které tyto osoby svým chováním o sobě prozrazují .Podobně by každý měl

vědět i sám o sobě, jaké signály vysílá tím, jak stojí při rozhovoru, kam se

posadil na poradě, jakou polohu zaujímají jeho nohy, paže, hlava apod.

(Pease, 2001).

Fotografie v příloze dokumentují výpověď těla o osobě .Přestože naše

postoje, vzdálenosti, které zaujímáme, gesta, mimika mohou být individu

álně odlišné, platí určité zvyklosti, které ovlivňují přijímání a hodnocení ta

kovýchto signálů.

|17|

I .KAPITOLA


U

Podání ruky Záleží na tom, jakým způsobem podáváme ruku .Člověk sebejistý, klidný a vyrovnaný mívá většinou pevný stisk při podání ruky .Má-li nᚠprotějšek ruku vlhkou, znamená to nejspíše jeho silnou nervozitu a nejistotu .Příliš dlouhým stiskem ruky se projevují většinou lidé vtíraví a vlezlí .Lidé nesmělí, stydliví, nezvyklí společenskému styku většinou volí krátký dotyk. Ř Jestliže při podání ruky nabídneme pouze prsty (černobílá příloha

obr .1a), říkáme tím: „Nesnaž se být příliš důvěrný, nejsem si jistý,

zda se mi líbíš, chci si udržet odstup.“ To vypovídá o malé sebedů

věře. Ř Podává-li někdo ruku svou dlaní dolů (černobílá příloha obr .1b),

ukazuje většinou svou nadřazenost až agresivitu, jako by říkal:

„Tady chci být pánem já.“ Ř Stisk oběma rukama (černobílá příloha obr .1c) většinou značí

upřímnost, jako by takový člověk říkal: „Můžeš mi důvěřovat, chci se

s tebou kamarádit.“ Ř Rovnocenné podání ruky (černobílá příloha obr .1d) svědčí o sebe

důvěře a vyjadřuje dobrý pocit ze sebe i z druhého. Ř Ten, kdo podává ruku s napjatou paží (černobílá příloha obr .1e),

naznačuje nedůvěru, jako by říkal: „Chci si od tebe udržet odstup.“

U

Zkřížení paží To, jakým způsobem křížíme paže při rozhovoru s druhou osobou, také vypovídá o našem vztahu k tomuto člověku i o tom, jak se sami cítíme. Ř Při obvyklém zkřížení (černobílá příloha obr .2a), kdy jednu ruku

skrýváme, obvykle naznačujeme obranu: „Mám obavy, odmítám

tuto situaci.“ Ř Zaatá pěst (černobílá příloha obr .2b) naznačuje nepřátelství:

„Nejsem spokojený.“ Ř Máme-li obě ruce přes paže (černobílá příloha obr .2c), ukazujeme

většinou svou neochvějnost: „Mě neoblomíš.“ Ř Palce vzhůru (černobílá příloha obr .2d) naznačují sebevědomí:

„Cítím se být nadřazený.“ Ř Drží-li jedna paže druhou před tělem (černobílá příloha obr .2e),

znamená to obvykle vytvoření bariéry: „Nevěřím si.“

|18|




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist