Kniha: Mluvnice současné španělštiny -- Lingvisticky interpretační přístup - Petr Čermák; Bohumil Zavadil

0. ÚVOD

0.1 Jazyk a jeho fungování

0.1.1 Výstavba jazykového systému

0.1.2 Jednotky onomatologické roviny

1. FONETIKA A F0N0L0GIE

1.0 Úvod

1.1 Základní charakteristika mluvené podoby jazyka

1.1.1 Charakteristika jazykového korpusu

1.1.2 Vztah psané a mluvené podoby jazyka (poznámka k transkripci)

1.1.2.1 Písmo

1.1.2.2 Pravopis

1.1.2.3 Fonetická transkripce

1.2 Hlásky a jejich klasifikace

1.2.1 Klasifikace španělských samohlásek

1.2.1.1 Vlastnosti fonologicky relevantní

1.2.1.1.1 Horizontální posun jazyka

1.2.1.1.2 Vertikální posun jazyka

1.2.1.2 Vlastnosti fonologicky nerelevantní

1.2.1.2.1 Podle otevřenosti/zavřenosti

1.2.1.2.2 Podle labializace

1.2.1.2.3 Podle trvání (kvantity)

1.2.1.2.4 Podle přízvučnosti

1.2.1.2.5 Podle nosovosti

1.2.1.3 K otázce tzv. polosamohlásek a polosouhlásek

1.2.1.4 Charakteristika jednotlivých španělských samohlásek

1.2.1.4.1 Samohlásky slabičné

1.2.1.4.2 Samohlásky neslabičné

1.2.1.4.2.1 Inventář španělských neslabičných samohlásek

1.2.1.5 Výslovnost skupin samohlásek

1.2.1.5.1 Stejnoslabičné spojení samohlásek

1.2.1.5.1.1 Dvojhlásky

1.2.1.5.1.2 Trojhlásky

1.2.1.5.2 Různoslabičné spojení samohlásek

1.2.1.5.3 Změny ve výslovnosti samohláskových skupin

1.2.1.5.3.1 Syneréze

1.2.1.5.3.2 Synalefa

1.2.1.5.3.3 Dieréze

1.2.1.6 Vokalický systém v americké španělštině

1.2.1.6.1 Typy změn

1.2.1.7 Fonologický systém španělských samohlásek

1.2.1.7.1 Regionální a sociální odchylky

1.2.1.7.2 Španělské diftongy z fonologického hlediska

1.2.1.7.3 Porovnání španělského a českého fonologického systému

1.2.1.7.4 Frekvence španělských vokalických elementů

1.2.2 Klasifikace španělských souhlásek

1.2.2.1 Fonologický relevantní vlastnosti španělských souhlásek

1.2.2.1.1 Způsob artikulace

1.2.2.1.2 Místo artikulace

1.2.2.1.2.1 Podrobnější specifikace

1.2.2.1.3 Funkce hlasivek / znělost

1.2.2.1.4 Funkce měkkého patra / nosovost

1.2.2.1.5 Další možná kritéria

1.2.2.2 Fonologický nerelevantní vlastnosti španělských souhlásek

1.2.2.2.1 Obměny základních způsobů artikulace

1.2.2.3 Charakteristika jednotlivých španělských souhlásek

1.2.2.3.1 Kontaktní změny

1.2.2.3.2 Distantní změny

1.2.2.3.3 Další fonetické vlastnosti důležité pro charakteristiku výslovnosti

španělských konsonantů

1.2.2.3.4 Fonetický popis španělských konsonantů

1.2.2.3.4.1 Konsonanty bilabiální

1.2.2.3.4.2 Konsonant labiodentální

1.2.2.3.4.3 Konsonant interdentální

1.2.2.3.4.4 Konsonanty dentální

1.2.2.3.4.5 Konsonanty alveolární

1.2.2.3.4.6 Konsonanty palatální

1.2.2.3.4.7 Konsonanty velární

1.2.2.4 Výslovnost skupin souhlásek

1.2.2.5 Konsonantický systém v americké španělštině

1.2.2.5.1 Seismus, výslovnost s

1.2.2.5.2 Yeismus

1.2.2.5.3 Žeismus

1.2.2.5.4 Ostatní souhlásky

1.2.2.6 Fonologický systém španělských souhlásek

1.2.2.6.1 Likvidy

1.2.2.6.2 Šumové souhlásky ústní

1.2.2.6.3 Souhlásky nosové

1.2.2.6.4 Neutralizace protikladů

1.2.2.7 Kombinovatelnost hlásek a kombinovatelnost fonémů

(fonotaktika)

1.2.2.7.1 Kombinovatelnost hlásek z hlediska fonetického

1.2.2.7.1.1 Slabika ve španělštině

1.2.2.7.1.1.1 Podoba slabiky

1.2.2.7.2 Kombinovatelnost fonémů

1.2.2.7.2.1 Jeden konsonant

1.2.2.7.2.2 Kombinace konsonantů

1.2.2.8 Frekvence španělských konsonantických elementů

1.2.2.8.1 Frekvence jednotlivých španělských konsonantů

1.2.2.8.2 Frekvence konsonantických skupin

1.2.2.8.2.1 Frekvence bifonematických skupin

1.2.2.8.2.2 Frekvence trifonematických skupin

1.2.2.8.2.3 Frekvence tetrafonematických skupin

1.3 Fonetické jednotky řeči a jejich dělení

1.3.1 Slabika

1.3.2 Přízvukový takt

1.3.3 Promluvový úsek

1.4 Suprasegmentální (prozodické) prostředky

1.4.1 Přízvuk

1.4.1.1 Povaha španělského přízvuku

1.4.1.2 Počet přízvuků

1.4.1.3 Poloha přízvuku

1.4.1.4 Výpovědní důraz

1.4.2 Změna výšky hlasu - melodie řeči

1.4.2.1 Typy melodémů

1.4.2.2 Typy výpovědí podle postoje mluvčího

1.4.2.2.1 Výpověď oznamovací

1.4.2.2.2 Výpověď tázací

1.4.2.2.2.1 Otázka zjišťovací

1.4.2.2.2.1.1 Otázka ujišťovací

1.4.2.2.2.1.2 Otázka utvrzovací

1.4.2.2.2.1.3 Otázka vytýkací

1.4.2.2.2.2 Otázka doplňovací

1.4.2.2.2.3 Otázka ověřovací

1.4.2.2.2.4 Otázka vylučovací

1.4.2.2.3 Výpověď rozkazovací

1.4.2.2.3.1 Rozkaz

1.4.2.2.3.2 Doporučení

1.4.2.2.3.3 Vybídnutí

1.4.2.2.3.4 Naléhavá prosba

1.4.2.2.3.5 Prosba

1.4.2.2.3.6 Žádost

1.4.2.2.4 Výpověď zvolací

1.4.2.2.4.1 Zvolání podivová

1.4.2.2.4.2 Zvolání hodnotící

1.4.2.2.4.3 Zvolání patetická

1.4.2.2.4.4 Zvolání nepatetická

1.4.2.2.4.5 Zvolání odhodlaná

1.5 Topologická charakteristika fonologického systému španělštiny

1.5.1 Konsonantičnost / vokaličnost španělštiny

1.5.2 Fonologická komplexnost (výskyt fonologických kombinací)

1.5.3 Frekvence konsonantických skupin

1.5.4 Počet slabik ve slově

1.5.5 Slabičnost afixů

1.5.6 Typologická charakteristika současného fonologického systému - shrnutí

2. MORFOLOGIE

2.0 K morfologii obecně

2.0.1 Slovní druhy - obecné problémy

2.0.1.1 Denominátory

2.0.1.2 Amplifikátory

2.0.1.3 Operátory

2.0.1.4 Emfatizátory

2.1 Morfologie denominátorů

2.1.1 Substantiva

2.1.1.1 Obecná charakteristika

2.1.1.2 Gramatická kategorie rodu

2.1.1.2.1 Sémantické využití opozice tříd ,maskulinum

ť

:: ,femininum'

2.1.1.2.2 Výrazové vybavení kategorie rodu

2.1.1.3 Gramatická kategorie čísla

2.1.1.3.1 Výrazové vybavení kategorie čísla

2.1.1.3.2 Význam kategorie čísla

2.1.1.3.3 Závěry ke kategorii čísla

2.1.1.4 Morfémická struktura španělských substantiv

2.1.1.5 K otázce kategorie pádu ve španělštině

2.1.1.6 Syntaktické vlastnosti substantiv

2.1.2 Adjektiva

2.1.2.1 Obecná charakteristika

2.1.2.2 Morfematická struktura španělských adjektiv

2.1.2.3 Významová klasifikace adjektiv

2.1.2.4 Kategorie stupně u adjektiv

2.1.2.4.1 Superlativ absolutní

2.1.2.5 Syntaktické vlastnosti adjektiv

2.1.3 Adverbia

2.1.3.1 Obecná charakteristika

2.1.3.2 Sémantická charakteristika adverbií

2.1.3.3 Morfologická charakteristika adverbií

2.1.3.3.1 Kategorie stupně u adverbií

2.1.3.4 Syntaktické vlastnosti adverbií

2.1.3.4.1 Otázka verboadverbiálního predikátu ve španělštině

2.1.3.4.2 Adverbiální postpozice ve španělštině

2.1.3.5 Slovnědruhová adverbializace

2.1.3.6 Přehodnocení adverbií v jiný slovní druh

2.1.4 Verba

2.1.4.1 Obecná charakteristika

2.1.4.2 Morfematické struktury španělského verba finita

2.1.4.2.1 Morfémická segmentace pravidelných sloves

2.1.4.2.2 Morfémická segmentace nepravidelných sloves

2.1.4.3 Morfosyntaktické kategorie španělského slovesa: osoba a číslo

2.1.4.4 Morfologické kategorie španělského verba finita

2.1.4.4.1 Kategorie slovesné třídy

2.1.4.4.2 Kategorie modu

2.1.4.4.2.1 Modus a modalita

2.1.4.4.2.2 Vyjadřování modality v rovině výpovědi

2.1.4.4.2.3 Vyjadřování modality v rovině věty

2.1.4.4.2.4 Vyjadřování modality v rovině souvětí

2.1.4.4.2.4.1 Souvětí přímo modální

2.1.4.4.2.4.2 Souvětí nepřímo modální

2.1.4.4.2.5 Závěry ke kategorii modu

2.1.4.4.3 Kategorie času

2.1.4.4.3.1 Čas ontologický a čas jazykový

2.1.4.4.3.2 Časové významy TR aktuální

2.1.4.4.3.3 Časové významy TR neaktuální

2.1.4.4.3.4 Závěry ke kategorii času

2.1.4.4.3.5 Modotemporální polyfunkčnost tvarů VF

2.1.4.4.3.6 Klasifikace modotemporálních významů

2.1.4.4.4 Kategorie aspektu

2.1.4.4.5 Kategorie povahy slovesného děje (PSD)

2.1.4.4.5.1 Fázové významy PSD

2.1.4.4.5.1.1 Významy ingresivní PSD

2.1.4.4.5.1.2 Významy durativní PSD

2.1.4.4.5.1.3 Významy terminativní PSD

2.1.4.4.5.2 Rezultativní významy PSD

2.1.4.4.5.3 Kvantitativní významy PSD

2.1.4.4.5.4 Závěry ke kategorii PSD

2.1.4.4.6 Kategorie slovesného rodu

2.1.4.4.6.1 Konstrukce participiální

2.1.4.4.6.2 Konstrukce reflexivně pasivní

2.1.4.4.6.3 Konstrukce mediální

2.1.4.4.6.4 Závěry ke kategorii slovesného rodu

2.1.4.5 Nefinitní tvary slovesné

2.1.4.5.1 Infinitiv

2.1.4.5.2 Gerundium

2.1.4.5.3 Participium

2.1.4.5.4 Závěry k nefinitním tvarům slovesným

2.1.4.6 Závěry ke slovesům

2.2 Morfologie amplifíkátorů

2.2.1 Číslovky

2.2.1.1 Obecná charakteristika číslovek

2.2.1.2 Sémantická klasifikace číslovek

2.2.1.3 Sémanticko-morfologická charakteristika španělských číslovek

2.2.1.3.1 Číslovky základní

2.2.1.3.2 Číslovky řadové

2.2.1.3.3 Číslovky násobné

2.2.1.3.4 Číslovky dílové

2.2.1.3.5 Číslovky skupinové

2.2.1.3.6 Číslovky podílné

2.2.1.3.7 Číslovky neurčité

2.2.1.3.8 Číslovky zájmenné, pronominální

2.2.1.3.9 Morfologická charakteristika číslovek

2.2.1.3.10 Syntaktické vlastnosti číslovek

2.2.1.3.11 Postihování kvantovosti jinými slovními druhy než číslovkami

2.2.2 Zájmena

2.2.2.1 Obecná charakteristika

2.2.2.2 Sémantická klasifikace zájmen

2.2.2.2.1 Zájmena osobní

2.2.2.2.1.1 Zájmena zvratná

2.2.2.2.2 Zájmena přivlastňovací

2.2.2.2.3 Zájmena ukazovací

2.2.2.2.4 Zájmena vymezovací

2.3 Morfologie operátorů

2.3.1 Členy

2.3.1.1 Obecná charakteristika

2.3.1.2 Morfematika členu

2.3.1.3 Funkce členu

2.3.2 Předložky

2.3.3 Spojky

2.3.4 Pragmatické markátory

2.4 Morfologie výpovědních kondenzátorů

2.4.1 Interjekce

2.4.1.1 Funkční klasifikace interjekcí

3. SYNTAX

3.0 K syntaxi obecně

3.1 Syntax výpovědi

3.1.1 Výpověď

3.1.1.1 Význam výpovědi

3.1.1.1.1 Věcný význam výpovědi

3.1.1.1.2 Modální výstavba výpovědi

3.1.1.1.3 Funění strukturace výpovědi

3.1.1.1.3.1 Strukturace komunikační

3.1.1.1.3.2 Strukturace informační

3.1.1.1.3.2.1 Objektivní a subjektivní slovosled

3.1.1.1.3 2.2 Prostředky topikalizační

3.1.1.1.3.2.3 Prostředky fokalizační

3.1.1.1.3.2.4 Syntaktické prostředky

funkční strukturace výpovědi

3.1.1.1.4 Pragmatický smysl výpovědi

3.1.1.1.4.1 Komunikační záměr mluvčího

3.1.1.1.4.2 Komunikační funkce a formy výpovědi

3.2 Syntax věty

3.2.1 Základní syntaktické vztahy

3.2.1.1 Syntaktická ekvivalence

3.2.1.1.1 Predikace

3.2.1.1.2 Koordinace

3.2.1.1.2.1 Koordinační poměr slučovací

3.2.1.1.2.2 Koordinační poměr vylučovací

3.2.1.1.2.3 Koordinační poměr distributivní

3.2.1.1.2.4 Koordinační poměr odporovací

3.2.1.1.2.5 Koordinační poměr příčinný/důvodový

3.2.1.1.2.6 Koordinační poměr důsledkový

3.2.1.1.2.7 Juxtaponované vsuvky

3.2.1.1.3 Adordinace

3.2.1.1.3.1 Adordinace vysvětlující

3.2.1.1.3.2 Adordinace výčtová

3.2.1.1.3.3 Adordinace zužovací

3.2.1.1.3.4 Adordinace shrnující

3.2.1.1.3.5 Adordinace opravující

3.2.1.1.3.6 Adordinace mezivětná

3.2.1.1.4 Paralelní determinace

3.2.1.1.5 Postupná determinace

3.2.1.2 Syntaktická subordinace

3.2.2 Syntaktická struktura věty jednoduché

3.2.2.1 Větné členy ve španělštině

3.2.2.1.1 Podmět: S

3.2.2.1.2 Přísudek

3.2.2.1.2.1 Přísudek slovesný: P

3.2.2.1.2.2 Přísudek slovesně jmenný: PVN

3.2.2.1.3 Přívlastek: CAdn

3.2.2.1.4 Předmět

3.2.2.1.4.1 Předmět přímý: OD

3.2.2.1.4.2 Předmět nepřímý: Ol

3.2.2.1.4.3 Předmět předložkový: OO

3.2.2.1.4.4 Pronominální zdvojování předmětu

3.2.2.1.5 Okolnostní určení: CC

3.2.2.1.5.1 Okolnostní určení místa: CC1

3.2.2.1.5.2 Okolnostní určení času: CCt

3.2.2.1.5.3 Okolnostní určení způsobu

3.2.2.1.5.3.1 Okolnostní určení vlastního způsobu: CCm

3.2.2.1.5.3.2 Okolnostní určení komitativní: CCcomit

3.2.2.1.5.3.3 Okolnostní určení míry: CCcant

3.2.2.1.5.3.4 Okolnostní určení porovnávací: CCcompar

3.2.2.1.5.3.4.1 Kategorie stupně

ze syntaktického hlediska

3.2.2.1.5.3.5 Okolnostní určení společenství: CCcompaň

3.2.2.1.5.3.6 Okolnostní určení agentu

nebo kauzátoru: CCag/CCcaus

3.2.2.1.5.3.7 Okolnostní určení nástroje

nebo prostředku: CCmedio/CCinstr

3.2.2.1.5.3.8 Okolnostní určení látky

nebo původu: CCorig/CCmat

3.2.2.1.5.3.9 Okolnostní určení zřetele: CCref

3.2.2.1.5.3.10 Okolnostní určení výsledku děje: CCres

3.2.2.1.5.3.11 Okolnostní určení náhrady a záměny: CCsust

3.2.2.1.5.4 Okolnostní určení příčinnosti

3.2.2.1.5.4.1 Okolnostní určení příčiny/důvodu: CCcausa

3.2.2.1.5.4.2 Okolnostní určení účelu: CCfin

3.2.2.1.5.4.3 Okolnostní určení podmínky: CCcond

3.2.2.1.5.4.4 Okolnostní určení přípustky: CCconces

3.2.2.1.6 Okolnostní určení adadjektivní a adadverbiální

3.2.2.1.6.1 Kritéria pro rozlišení předložkového předmětu

a okolnostního určení

3.2.2.1.7 Doplněk: CP

3.2.2.2 Polopredikační klauzule

3.3 Souvětí

3.3.1 Souvětí souřadné

3.3.2 Souvětí adordinační

3.3.3 Souvětí podřadné

3.3.3.1 Vedlejší věty

3.3.3.1.1 Vedlejší věty podmětné: OS-S

3.3.3.1.2 Vedlejší věty předmětné

3.3.3.1.2.1 Vedlejší věty předmětu přímého: OS-OD

3.3.3.1.2.2 Vedlejší věty předmětu nepřímého: OS-OI

3.3.3.1.2.3 Vedlejší věty předmětu předložkového: OS-OO

3.3.3.1.3 Vedlejší věty přívlastkové: OS-CAdn

3.3.3.1.4 Vedlejší věty okolnostní: OS-CC

3.3.3.1.4.1 Vedlejší věty okolnostní místní: OS-CC1

3.3.3.1.4.2 Vedlejší věty okolnostní časové: OS-CCt

3.3.3.1.4.3 Vedlejší věty okolnostní způsobové

3.3.3.1.4.3.1 Vedlejší věty okolnostní vlastního způsobu:

OS-CCm

3.3.3.1.4.3.2 Vedlejší věty okolnostní komitativní: OS-CCcomit .

3.3.3.1.4.3.3 Vedlejší věty okolnostní měrové: OS-CCcant

3.3.3.1.4.3.4 Vedlejší věty okolnostní porovnávací:

OS-CCcompar

3.3.3.1.4.3.5 Vedlejší věty okolnostní účinkové: OSS-CCconsec .

3.3.3.1.4.3.6 Vedlejší věty okolnostní vyjadřující společenství:

OS-CCcompaň

3.3.3.1.4.3.7 Vedlejší věty okolnostní agentu

nebo kauzátoru pasivního děje: OS-CCag/caus ...

3.3.3.1.4.3.8 Vedlejší věty okolnostní nástroje

nebo prostředku: OS-CCmedio/instr

3.3.3.1.4.3.9 Vedlejší věty okolnostní zřetelové: OS-CCref

3.3.3.1.4.3.10 Vedlejší věty okolnostní látky

nebo původu: OS-CCorig/mater

3.3.3.1.4.3.11 Vedlejší věty okolnostní

výsledku děje: OS-CCresult

3.3.3.1.4.3.12 Vedlejší věty okolnostní náhrady

nebo záměny: OS-CCsust

3.3.3.1.4.4 Vedlejší věty okolnostní příčinné

3.3.3.1.4.4.1 Vedlejší věty okolnostní důvodové/příčinné:

OS-CCcausa

3.3.3.1.4.4.2 Vedlejší věty okolnostní účelové: OS-CCfin .

3.3.3.1.4.4.3 Vedlejší věty okolnostní podmínkové:

OS-CCcond

3.3.3.1.4.4.4 Vedlejší věty okolnostní přípustkové:

OS-CCconces

3.3.3.1.5 Vedlejší věty přísudkové: OS-PN

3.3.3.1.6 Vedlejší věty doplňkové: OS-CP

3.3.3.2 Problematické struktury tvořené vedlejší větou

3.3.4 Nepravé věty vedlejší

3.4 Strukturace komunikátu

3.4.1 Řeč přímá

3.4.2 Řeč polopřímá

3.4.3 Řeč nepřímá