načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mlsný Myšáček - Marie Němcová

Mlsný Myšáček

Elektronická kniha: Mlsný Myšáček
Autor:

Myšáček potěší děti od 3-10 let, ale netěšil rodiče, protože byl moc mlsný. Poslali ho tedy na zkušenou ke třem strýcům. Cestou prožil mnoho dobrodružství, utekl zlým houbám, ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Marie Němcová
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 62
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-017-3027-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Myšáček potěší děti od 3-10 let, ale netěšil rodiče, protože byl moc mlsný. Poslali ho tedy na zkušenou ke třem strýcům. Cestou prožil mnoho dobrodružství, utekl zlým houbám, nezbedným žábám a vyklouzl i z kocouří restaurace. Polepšený se vrátil domů.

Související tituly dle názvu:
Šikovný myšáček Šikovný myšáček
Němcová Marie
Cena: 76 Kč
Mlsný medvídek Mlsný medvídek

Cena: 327 Kč
Mlsný Leon - Rodinná hra Mlsný Leon - Rodinná hra
neuveden
Cena: 444 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


2

1. KAPITOLA

2. KAPITOLA

3. KAPITOLA

Obsah knihy

MLSNÝ MYŠÁČEK

Němcová Marie

Návštěva u strýce Mišíka str. 15

Cesta necesta ke strýci Myšanovi 23

Let domů od strýce Mišína 38


3

Mlsný Myšáček

Ve vesničce Myškov, blízko lesa, stála hájenka. V ní bydlel hajný se

svojí rodinou. V oboře běhala srnka, kterou našel zraněnou v lese.

Kdyţ se uzdravila, chtěl ji hajný poslat zpět do lesa, ale srnka uzavřela

přátelství s hajného dětmi Emou a Lojzíkem a tak hajný s jejím

návratem zpět do lesa otálel.

V hájence bydlel ještě pes Brok a kocour Flíček. Kocoura si pořídili

proto, ţe se v hájence usídlili nezvaní nájemníci a to myší rodinka.

Flíček však nevypátral, kde mají myšky svůj příbytek a také se mu

nepodařilo ţádnou myšku chytit.


4

Nebylo to proto, ţe by byl nešikovný! S myškami

v lese a kolem domu si snadno poradil, ale s

myší rodinkou v hájence ne. Nemohl přijít na to,

kde myšky bydlí. Všechno prolezl, očichal, ale

nikde nic. Myšky byly prostě chytřejší.

Těsně u hájenky stála kůlna, ve které měl hajný plno dříví. Úplně vzadu měly myšky svůj příbytek, do kterého se Flíček nemohl vůbec dostat. Tvořily ho dvě místnosti, oddělené polínkem dřeva. Jedna místnost slouţila jako loţnice a druhá jako kuchyň. V tomto malém bytě bydlel otec rodiny Myšák a maminka Myšáková. Měli dvě děti, kluka Myšáčka a holčičku Myšpulku. Domů se chodili najíst a vyspat, ale většinu dne byli všichni venku.

5

Táta Myšák odloupal a ohryzal kousky dřeva tak, aby z nich byly pěkné

postýlky. Hladká strana vytvořila kolíbku, ve které se všem myškám

krásně spalo. V kuchyni měli rovné dřívko, které slouţilo jako stůl.

Někdy byl stůl plný dobrot, ale to bylo málokdy. Jen kdyţ se rodičům

podařilo vklouznout do komory k hajným a přinést nějaké lahůdky.

Většinou však neměly myšky co jíst.

V létě si myšky poradily. Běţely na pole a sbíraly klásky obilí, ale horší

to bylo v zimě. Někdy měly jen suché kůrky chleba, jindy k snědku

nebylo vůbec nic. Maminka se snaţila něco schovat na zlé časy, ale to

brzy snědly. Často jim kručelo v bříšku hladem.

6

Táta s mámou, ale i Myšpulka, nenaříkali, zato Myšáček byl nešťastný.

On byl totiţ mlsný. Kdyţ byly škubánky, natahoval moldánky, kdyţ byly

drobečky, říkal, ţe chce slanečky.... Nic mu nechutnalo.

Teď právě skončila zima a začínalo jaro. Venku, ale ani v hájence, se

nedalo sehnat nic k snědku. Myšáček ochutnal jen kousek kůrky,

kterou maminka poloţila na stůl před kaţdého člena rodiny a k tomu

řekl: "Kdyţ jím suchý chleba, je mně velká zima."

Vlezl do postýlky, natahoval "moldánky" a slzičky tvořily na zemi velkou

louţi. Aţ měl moc velký hlad, tak z postýlky vylezl. Mamince ho bylo

líto. Vzala pár krup, ze svých tajných zásob a nabídla je Myšáčkovi.

"Myšáčku, mám jen trochu krup, tak je aspoň ochutnej," prosila.

7

"Kroupy jsou hloupý," prohlásil Myšáček a byl raději hladem, neţ by

kroupy snědl a tvářil se moc nešťastně.

Tatínek chtěl Myšáčka potěšit, tak mu z prvních kvítků, které musel

dlouho hledat, vyrobil koloběţku a Myšpulce deštník, aby jí to nebylo

líto. Ráda chodila v dešti ven a přišla vţdycky celá mokrá.

"Myšáčku, zkus se svést na koloběţce!" vyzval tatík synka.

"Koloběţku nemám rád, protoţe mám velký hlad!" odpověděl Myšáček.

Sedl si na dřívko a na koloběţku jen zamračeně koukal.

Zato Myšpulka byla nadšením bez sebe.

A kdyţ se sluníčko schovalo a mraky se

zamračily, začalo z jednoho tmavého

mraku trochu pršet. Myšpulka hned

rozloţila deštník a šla se projít. Byl

oranţový a pěkně voněl.

"Tatínku, moc děkuji za ten krásný

deštník!“ volala. „Teď můţu chodit ven

také v dešti a budu suchá."

"Je moc krásný," pochválila maminka

deštník. "Někdy si ho, Myšpulko, půjčím." Ale s Myšáčkem to bylo zlé. Tatík Myšák se nakonec pořádně rozzlobil a promluvil si s maminkou a potom Myšáčkovi oznámil: "Kdyţ máš u nás hlad, tak bude nejlepší, kdyţ půjdeš na zkušenou do světa! Navštívíš naše tři strýce. Myšíka, který bydlí se svojí rodinou pod stodolou u statku za lesem. Můţeš jít k němu stodolou, nebo vzadu dlouhou chodbou. Pak navštívíš strýce Myšana, který bydlí za rybníkem přímo ve stodole. Také se můţeš stavit u strýce Myšína, který bydlí v hudební škole. Je to první dům na kraji městečka. Ochutnáš jejich jídla, dobře se najíš a vrátíš se spokojený domů." "Uţ se těším na cestu a hlavně, ţe se u nich dobře najím!" zvolal vesele Myšáček a uţ se začal chystat. Přemýšlel, co by si vzal na cestu, ale hlavně k jídlu. Avšak kůrky chleba, ani kroupy nepřipadaly vůbec v úvahu. Maminka se dala do shánění, proběhla celou hájenku, ale komora, ve které měli hajní jídlo, byla dobře zavřená. Nebyla tam ani nejmenší škvírka.

9

Tatík se také snaţil najít něco k jídlu. Kdyţ proběhl kolem hájovny,

našel u hlavních dveří několik piškotů, které vypadly Lojzíkovi z kapsy.

Nechal je tam leţet pro mravence. Tatík piškoty vzal a donesl domů.

"Po jednom piškotu si vezmeme s maminkou, Myšpulka dostane dva

piškoty a Myšáček tři, protoţe jde do světa," rozhodl tatík Myšák.

Potom podrobně popsal Myšáčkovi cestu, aby nezabloudil a také ho

varoval před nebezpečím, které by ho mohlo na cestě potkat."

Myšáček se rozloučil s rodiči i s Mušpulkou, která byla moc smutná.

"Co tady budu bez bratříčka dělat? S kým si budu hrát?" ptala se

maminky a začala moc plakat.

"Však si najdeš kamarádky!" těšila ji maminka. U sousedů mají dvě

holčičky, můţeš si s nimi hrát. Ale Myšpulka si ráda hrála s Myšáčkem,

o sousedovic holky nestála. Jen se parádily a předváděly nové šaty.

Začala moc plakat. Nechtěla, aby ji Myšáček viděl uplakanou, protoţe

se na cestu moc těšil a tak mu nešla ani zamávat. Vlezla si na velký

zelený list, ve kterém často s Myšáčkem sedávali, povídali si a také po

něm jezdili jako po skluzavce. Nahoru ji musel vţdycky Myšáček

vytlačit, protoţe to Myšpulce hodně klouzalo.

„Ale jízda to byla parádní!“ vzpomínala a ronila slzičky jako hrachy.

„Uţ, aby byl Myšáček zpátky! Kdybychom měli škvarečky, tak bych jich snědla málo a některé schovala pro Myšáčka. Aţ budou jen kůrky, aby je nemusel jíst a nebyl smutný,“ přemýšlela Myšpulka.

Myšáček si sice všiml, ţe maminka pláče a Myšpulka mu ani

nezamávala, ale těšil se tolik na cestu a hlavně na piškotky, ţe jim jen

ledabyle zamával a vydal se na dalekou cestu.

Rychle se rozběhl, aby byl od rodičů co nejdál. Jen zašel za první

zatáčku, sedl si na malé dřívko a všechny tři piškotky snědl zaráz.

„Na pití jsem nic nedostal,“ postěţoval si v duchu. A kdyţ se vydal na

další cestu, měl pocit, ţe má větší hlad a ţízeň, neţ předtím.

"Budu muset rychle běţet, abych byl brzy u strýce a mohl se u něj

pořádně najíst. Pobavím se a pohraji si s bratranci a pak si dám dobrý

oběd," těšil se a přidal do kroku. V tom se před ním objevil kopec. "Však si najdeš kamarádky!" těšila ji maminka. U sousedů mají dvě holčičky, můţeš si s nimi hrát. Ale Myšpulka si ráda hrála s Myšáčkem, o sousedovic holky nestála. Jen se parádily a předváděly nové šaty. Začala moc plakat. Nechtěla, aby ji Myšáček viděl uplakanou, protoţe se na cestu moc těšil a tak mu nešla ani zamávat. Vlezla si na velký zelený list, ve kterém často s Myšáčkem sedávali, povídali si a také po něm jezdili jako po skluzavce. Nahoru ji musel vţdycky Myšáček vytlačit, protoţe to Myšpulce hodně klouzalo.

„Ale jízda to byla parádní!“ vzpomínala a ronila slzičky jako hrachy.

„Uţ, aby byl Myšáček zpátky! Kdybychom měli škvarečky, tak bych jich

snědla málo a některé schovala pro Myšáčka. Aţ budou jen kůrky, aby

je nemusel jíst a nebyl smutný,“ přemýšlela Myšpulka.


12

Kdyţ vyšel do kopce, polní cesta končila a začínal les. Myšáček si

vzpomněl, co mu tatík radil a tak brzy našel myší stezku.

"Táta říkal, ţe je ta stezka lesem dlouhá, ale mně se zdá nekonečná,"

stýskal si. Noţky ho bolely, měl hlad, ale ještě větší ţízeň. A tak se na

chvíli usadil, aby popřemýšlel, kde by bylo něco dobrého k snědku.

Kolem něj byly samé bodlinky ze smrků, ţádný škvareček nebo sýr.

V tom uslyšel nějaké hlasy a také dupání. Rozhlédl se a co nevidí! Tři

hříbky a kráčí si to zrovna směrem k němu.

"Hříbka jsem ještě nejedl, ale mohl bych nějakého ochutnat," dělal si

Myšáček laskominy. Hříbek však byl jen jeden, druhá byla vysoká,

tenká Bedla a třetí..... A v tom se moc lekl!


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti

eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist