načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mladí romantici - Daisy Hayová

Mladí romantici

Elektronická kniha: Mladí romantici
Autor:

Byron, Shelley, Keats… jejich jména dobře známe, víme ale také, jak žili?
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  127
+
-
4,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 55.7%hodnoceni - 55.7%hodnoceni - 55.7%hodnoceni - 55.7%hodnoceni - 55.7% 55%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Metafora
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 332
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Young romantics
Spolupracovali: přeložila Drahomíra Michnová
Skupina třídění: Anglická literatura (o ní)
Biografie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: V Praze, Metafora, 2012
ISBN: 978-80-735-9318-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Monografie o díle a bouřlivých životech anglických významných romantiků se pohybuje na pomezí beletrizované literární historie, podobné románu, jehož protagonisty jsou básníci, filosofové, spisovatelé pozoruhodných a vzájemně propletených osudů, komplikovaných vztahů, oscilujících mezi láskou a nenávistí, přátelstvím, zradou, ale i tragedií, v kontextu dobových událostí. Nahlížíme do dramatických osudů anglických romantiků, jimž odpovídá prudký dějový spád formálně skvěle odvyprávěného příběhu všech těch, jejichž posláním je literatura, která se stala jejich osudem. Životopisná monografie věnovaná proměnlivým a pohnutým osudům předních anglických romantiků počátku 19. století - Byrona, Jamese Henryho Leigha Hunta, Percy Bysshe Shelleyho, Mary Shelley, Johna Keatse a mnoha dalších.

Popis nakladatele

Byron, Shelley, Keats… jejich jména dobře známe, víme ale také, jak žili?

Předmětná hesla
Byron, George Gordon Byron, Baron, 1788-1824
Shelley, Percy Bysshe, 1792-1822
Hunt, Leigh, 1784-1859
Angličtí básníci -- 19. století
Romantismus (literatura)
Zařazeno v kategoriích
Daisy Hayová - další tituly autora:
Mladí romantici Mladí romantici
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1Mladí roMantici

Daisy Hayová

Mladí

roMantici

Přeložila

Drahomíra Michnová


2 daisy Hayová

Poznámka redakce:

ačkoli víme, že podle nejnovějších pravidel pravopisu

se píše už jen „filozofie“, v zájmu zachování dobového

koloritu a duchu celého díla jsme ponechali podobu „fi

losofie“ – vycházející z původního řeckého významu slov

filein (milovat) a sofia (moudrost).

daisy Hayová

mlaDí romantici

Z anglického originálu Young Romantics,

vydaného nakladatelstvím Farrar, Straus nad Giroux

v new Yorku roku 2010, přeložila drahomíra Michnová

Vydala Metafora, spol. s r. o., v Praze roku 2012

Redakce Jana Moravcová

Korektura Květa Svárovská

Technická redakce Hana D. Benešová

Sazba Netopejr

®

První vydání jako e-BOOK

copyright © daisy Hay, 2010

translation © drahomíra Michnová, 2011

all rights reserved

iSBn 978-80-7359-991-1

U Krbu 35

100 00 Praha 10

www.metafora.cz


3Mladí roMantici

na památku

anne Mackenzie-Stuartové

a pro Matthewa

Pavučina našich životů

je tkána z mnoha vláken.

John Keats

Benjaminu Baileymu

8. října 1817


4 daisy Hayová


5Mladí roMantici

obsaH

ČÁst PrVní – Začátek spolku 7

Manželé 9

Manželky a milenky 53

Sestry 81

děti 123

ČÁst DrUHÁ – itálie a anglie 153

Hrabata a pepíci 155

Vyhnanství 180

cestovatelé 208

Korzáři 232

ČÁst tŘEtí – Po bouři 263

Budoucnost 265

Přítomnost 294

Minulost 318


6 daisy Hayová


7Mladí roMantici

ČÁst PrVní

ZaČÁtEk sPolkU


8 daisy Hayová


9Mladí roMantici

manžElé

T

řetího února 1813 nastoupil James Henry leigh

Hunt dvouletý trest v londýnské věznici Surrey Gaol, jež se nacházela v ulici Horsemonger lane. Zločinem, kterého se dopustil, byla pomluva, jeho obětí princ regent. V každém případě šlo o tvrdý trest, ale leigh Hunt byl odhodlán nést uvěznění a odloučení od rodiny statečně. „Vím, že si musím uvědomit, že jsem bratr, otec a manžel, zároveň však stále mohu jednat jako muž,“ napsal. „Mám přátele k nezaplacení, konal jsem svou povinnost, jsem angličan, který dává příklad svým dětem a své zemi, a za těchto okolností by bylo těžké, kdybych nedokázal tuto mimořádnou situaci přetrpět a řešil bych ji zženštilými nářky či, ještě hůř, kompromisem.“ Věznice Surrey Gaol stála v úzkých uličkách dnešního Southwarku. Bylo to jedno z největších vězení v anglii a stejně jako v ostatních věznicích anglických hrabství se i tady nacházela směsice běžných kriminálníků a dlužníků, kteří v ní žili i se svými rodinami. Pro ředitele věznice, pana ivese, představovalo toto zařízení vzkvétající živnost: vybíral od vězňů poplatky za pivo, za služby prostitutek, za sejmutí řetězů, a dokonce i za propuštění po soudním zproštění viny. Významná část jeho zisku plynula z kapes návštěv – ty přinášely vězňům jídlo a hlavně peníze na zaplacení poplatků. také jim zajišťovaly tu trochu domácího pohodlí – ložní prádlo, teplé oblečení –, což činilo život za vězeňskými zdmi snesitelnějším.

10 daisy Hayová

osmadvacetiletý vězeň leigh Hunt sliboval ivesovi

a jeho personálu vyhlídku na tučný zisk. nebylo ničím ne

obvyklým, že vězňové z aristokratických kruhů (většinou

úředníci odsouzení za trestné činy, jako byly pomluva,

pobuřování a podvod) si svůj trest odpykávali jako věz

nitelovi hosté a platili vysoký nájem za ubytování přímo

v domě majitele věznice. ives přivítal svého nejnovějšího

chovance s nesmírnou účastí a ihned mu nabídl pokoje

ve svém vlastním domě. Hunt tu nabídku odmítl, a to ze

dvou důvodů: nemohl si dovolit platit ivesovi vydřiduš

ské nájemné a také se tím bránil jeho úlisnému chová

ní a přehnaným projevům falešného soucitu. načež mu

byla přidělena cela, kterou před ním obýval plukovník

despard, angloirský rebel obviněný z vlastizrady, který

byl roku 1803 na střeše věznice popraven.

nebyl to tedy slibný začátek výkonu trestu a první dny

Huntova pobytu ve věznici byly hrozné. nejvíce ho drá

saly zvuky typické pro vězeňský život: řinčení „řetězů zlo

činců smíšené s ... odpornými kletbami nebo zoufalým

chechotem“ bylo horší než pohled na zločince samé.

Skřípění klíčů v zámcích cel bylo „zlomyslnou urážkou“

Huntovy „lásky ke svobodě“. Jeden vězeňský strážce jej

jednou vzal, aby se podíval na ženu, která měla být obě

šena za vraždu svého nemanželského dítěte, a Hunta

šokovalo, že šibenici, na níž měla být oběšena, „stlouka

li v jejím doslechu“. Zároveň byl znechucen tím, jak se

strážce odporně vyžíval v jejím utrpení, a nemilosrdně

jej za to pokáral. ives a jeho personál brzy seznali, že

Hunt není z těch, kdo strpí surové nebo pohrdavé po

známky na adresu svých spoluvězňů.

Huntovy neohrožené řeči sice posilovaly jeho morál

ku, ale jeho zdraví neprospěly. to se mu začalo v krutých

vězeňských podmínkách zhoršovat. Soucitní členové vě

zeňského výboru soudců se dohodli na tom, že právě

z tohoto důvodu by se jeho neutěšené životní podmín

ky měly zlepšit. dovolili jeho rodině, aby se za ním do Mladí roMantici vězení přistěhovala a aby se pro ně ve staré ošetřovně upravily dvě místnosti k obývání. Když se Hunt dozvěděl, že bude mít možnost žít ve vlastním bytě, s manželkou a dětmi, vyburcovalo jej to k činorodosti. Zajistil si řemeslníky, kteří do vězení běžně docházeli prodávat nebohým chovancům své výrobky, povolal partu malířů a natěračů a ti všichni se pustili do rekonstrukce ošetřovny, z níž zakrátko vytvořili byt hodný džentlmena. Už šest týdnů po svém uvěznění mohl Hunt přijímat návštěvy. Když jeho přátelé prošli špinavými uličkami Southwarku a temnými chodbami věznice, našli Hunta v přepychovém a pohodlném bytě plném barev. Sídlil v nádherně zařízených místnostech jako pohádkový král, jenž uděluje slyšení v budoáru, který si sám vytvořil.

Stěny jsem pokryl tapetami se vzorem růžového loubí, na

stropě jsem měl oblohu s obláčky, zamřížovaná okna zdo

bily žaluzie, a když dorazily i moje knihovny s bustami,

květiny a fortepiano, nemohl v této části města existovat

krásnější pokoj.

na tyto návštěvy proudily houfy přátel a obdivovatelů, někteří ze zvědavosti, ale většina z opravdové náklonnosti. Z Huntovy cely se stal neobvyklý literární salon a vyhledávané útočiště – jak pro vězně, tak pro návštěvy – před strastmi světa. obchodníci přinášeli dobré jídlo a víno, Hunt objednával i výborné večeře a besedoval se svými přáteli dlouho do noci, dokud je ives nebo jeho přisluhovači nepřišli vyvést z vězeňského areálu. V čase mezi návštěvami Hunt hodně četl, psal a budoval svou zahrádku, malý plácek před ošetřovnou, který si zútulnil zelení a popínavými růžemi. Byla lemovaná květinovými záhony a mladými stromky a uprostřed se zelenal svěží trávník. tam se procházel se svými malými synovci a synem a s Jeremym Benthamem, svým sportovně založeným přítelem, hrál hru podobnou badmintonu.

12 daisy Hayová

* * *

Jméno leigha Hunta už dnes nebudí mnoho pozornosti.

Jedním z důvodů je to, že jeho nejlepší díla byla pomíji

vá – na rozdíl od svých slavnějších přátel nebyl předním

a význačným básníkem, ale horlivým novinářem. dět

ství strávil v těsném kruhu své rodiny, byl zbožňovaným

a hýčkaným nejmladším dítětem isaaka Hunta, loajalis

ty, který uprchl z Filadelfie, a jeho ženy Mary. Jeho před

kové z otcovy strany pocházeli z Karibiku a nepřátelé

mu to celý život předhazovali – upozorňovali na jeho

snědou pleť, tmavé vlasy a plné rty. isaac Hunt byl cha

rismatický marnotratník a leighovy nejranější vzpomín

ky se týkaly místností ve věznici King’s Bench, kde s rodi

či žil poté, co se tam jeho otec ocitl pro dluhy. Školního

vzdělání se mu dostalo v Kristově nemocnici (christ’s

Hospital), ve své době velice přísné instituci situované

poblíž věznice newgate. roku 1801, když bylo leighovi

šestnáct, mu milující otec umožnil vydat jeho Prvotiny,

a to za finančního přispění významných předplatitelů,

kteří isaaka podporovali kvůli jeho loajalistickým ko

nexím. V té době bylo velmi neobvyklé vydat prvotinu

nějakého autora dřív, než se stal známým literátem, tak

že tento počin svědčil o isaakově mimořádné důvěře ve

schopnosti svého syna.

Hunt však neprojevil téměř žádné známky toho, že

bude v literární dráze pokračovat, a jen bezcílně bloumal.

Jeho apatické období dospívání s sebou neslo i zvláštní

rozpory v utváření jeho povahy. na jedné straně předčas

ně vyzrál, byl sebejistý, ale zároveň nevěřil svým schopnos

tem; oplýval pevnou vůlí, ale po emocionální stránce byl

křehký, egoistický a současně nesobecký, a zdálo se, že se

svých vlastních schopností zalekl. Jeho starší bratr John

se nakonec začal obávat, že by se leigh mohl stát obětí

otcova ledabylého a nezodpovědného přístupu k životu,

a vzal bratrovu budoucnost do svých rukou. John Hunt

byl o devět let starší než leigh a měl úplně jinou povahu.

13Mladí roMantici

Byl pracovitý, svědomitý, poctivý a bystrý pozorovatel lid

ských povah. Sám měl velký smysl pro odpovědnost, pro

to nelibě nesl otcovy nezdary, které křehkou matku vysta

vovaly finanční nejistotě. Johnova zásadovost se snoubila

s obchodním duchem, a tak si roku 1808, když mu bylo

dvaatřicet a leighovi třiadvacet, všiml, že na trhu s pe

riodiky, který se velice polarizoval, chybí nějaký nezávislý

týdeník. on sám už noviny vydával a leigh do nich občas

přispíval, ale John teď bratrovi nabídl trvalou spolupráci

s tím, že bude jejich šéfredaktorem, a on, John, je bude

vydávat.

Výsledkem se stal týdeník nazvaný The Examiner, na

kterém oba bratři společně pracovali téměř dvacet let.

leigh sdílel bratrův zápal pro politickou nezávislost a je

ho zájem o parlamentní reformu. Spolupráce se dařila,

John byl praktický a rozumný člověk, který se dokázal

postarat o to, aby byly noviny v neděli připraveny k tisku.

leighovy vynikající úvodníky jim zase vynesly dobrou po

věst. leigh však neměl takovou pracovní morálku jako

střízlivě uvažující bratr a jeho lehkomyslnost, s níž při

stupoval ke svým vlastním finančním záležitostem, byla

zdrojem neustálých vážných sporů, jež mezi sebou vedli.

další příčinou vzájemných neshod byl leighův sňatek

s Mary anne Kentovou roku 1809, protože ohrozil fi

nanční zdroje vydávání Examineru. leigh se s Mary anne

(známou také jako Marian a nakonec jako Marianne)

seznámil roku 1802, v době svého bezcílného bloumá

ní životem. Jeden jejich společný přítel uvedl leigha do

Kentovy rodiny, protože věděl, že se s ním Elizabeth,

Mariannina mladší sestra, touží seznámit. Elizabeth bylo

roku 1802 teprve jedenáct let, ale byla na svůj věk velmi

bystrá, přečetla a obdivovala jeden Huntův esej v časopi

se Monthly Preceptor a nadšeně chtěla napodobovat jeho

literární tvorbu. Hunt se k děvčátku choval laskavě, nej

spíš proto, že se zakoukal do jeho starší sestry.

dlouho a bouřlivě se Marianne dvořil a tento vztah

14 daisy Hayová

značně ovlivnil dospívání obou sester. roku 1813, v do

bě uvěznění, už byl Hunt s Marianne v bezpečí manžel

ského přístavu a měli spolu dva malé syny. Jejich domác

nost byla chaotická, byla pravým opakem spořádaného

života bratra Johna a jeho ženy Sally. leigh a Marianne

se několikrát stěhovali z londýna a zase zpátky, střídavě

bydleli v pronajatých domcích na venkově a v londýn

ských bytech a neustále zápasili s nedostatkem peněz.

Johna rozčilovala liknavost švagrové v péči o domác

nost, avšak jeho nesouhlas s bratrovým sňatkem měl

ještě hlubší kořeny. Bál se o budoucnost Examineru pod

vedením šéfredaktora, kterého rozptylují rodinné pro

blémy, a pochyboval, že by list mohl uživit ještě další

rodinu. Možná si také dělal starosti s tím, že vrtošivá,

chaotická a citově rozkolísaná manželka jen umocní

bratrovy povahové nedostatky a on se na něj nebude

moci spolehnout. ale jeho obavy se naštěstí nenaplnily,

Marianne neměla neblahý vliv na manželovu pracovi

tost a Examiner se stal dva roky po svém založení nejvliv

nějšími novinami.

Bratři Huntové si stáli za svou představou nezávislých

novin každým svým krokem. Počínaje mottem („Strana

je šílenstvím většiny pro zisk menšiny“) a konče tím, že

ve svých novinách odmítali zveřejňovat reklamy. novi

ny byly zaměřené liberálně, jejich tón byl protivládní.

Útočily na četné slabosti vlády a na nekompetentnost

těch, kterým bylo umožněno vládnout, na to, že se ne

řeší řada problémů, před nimiž národ stojí, a hlavně na

rozsáhlou korupci. V prvním roce existence novin vy

neslo tažení proti korupci bratrům Huntovým jednak

respekt, ale zároveň i žalobu pro pomluvu, když list

přinesl článek o fámě, která kolovala londýnem, a sice

o tom, že milenka vévody z Yorku, Mary anne clarková,

prodávala vojenské zakázky. Ze soudního procesu sešlo

ve chvíli, kdy se prokázala pravdivost vévodova obvinění,

a to v podobě pomlouvačného a velice hanlivého výro

15Mladí roMantici

ku, který v baru dolní sněmovny pronesla sama Mary

anne clarková. V letech 1808–1812 čelili bratři Hun

tové dalším dvěma žalobám pro pomluvu. První žaloba

byla vznesena proti článku o „bezhlavém jednání“ vlády,

ale v okamžiku zahájení soudního procesu byla stažena.

druhá žaloba byla vážnější a týkala se článku, který od

suzoval vojenský trest v podobě výprasku a přirovnával

jej k napoleonovým kázeňským praktikám. V tomto pří

padě byli Huntovi zproštěni obvinění jen díky vynikají

cím schopnostem svého právníka.

Soudní spory proti Examineru odčerpaly bratrům znač

nou sumu peněz, ale publicita vyvolaná soudním proce

sem přinesla listu slávu a nové čtenáře. ti, kdo si jej kou

pili poprvé, brzy zjistili, že nejde jen o obyčejný politický

týdeník. obsahoval také recenze divadelních představení,

články o výtvarném umění, komentáře k současným mra

vům, črty o významných členech parlamentu a zajímavou

směsici originálních recenzí poezie a literatury vůbec.

Přinášel doslovné přepisy jednání parlamentu, národní

a mezinárodní zprávy, zprávy od policie a soudu, sloupky

o tom, co se děje u dvora, pohledy na současnou módu

a také poutavý přehled „nehod a trestných činů“, kde se

s úžasnými podrobnostmi líčily domácí a místní potyč

ky. avšak ústřední rubrikou novin byl politický úvodník,

kterým každý týden přispíval leigh Hunt. Jeho články

s kronikářskou přesností zachytily vzestup a pád napo

leona, postup britských vojsk ze španělského poloostrova

k Waterloo, skandály, které provázely královskou rodinu

a vládu, utrpení pracující chudiny v poválečných letech

a dlouhý boj za parlamentní reformu finančně podpo

rovaný širokým spektrem reformistů a radikálů. Hunt

nepřestával útočit na vládu a jeho počáteční bojovnost

postupně přešla v zoufalství.

Začátkem roku 1811 byl král Jiří iii. nakonec prohlá

šen duševně neschopným vládnout a princ z Walesu byl

jmenován princem regentem. Examiner stejně jako další



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist