

sleva
Kniha:
Miniatury z FIMO hmoty
Autor:
Monika Brýdová
Kniha teď bohužel není dostupná.
»hlídat dostupnost
Nakladatelství: | Computer press |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2011 |
Počet stran: | 112 |
Rozměr: | 167 x 225 mm |
Úprava: | barevné ilustrace, 1 portrét |
Vydání: | Vyd. 1. |
Vazba: | vázaná s laminovaným potahem |
Datum vydání: | 2. 11. 2011 |
Nakladatelské údaje: | Brno, Computer Press, 2011 |
ISBN: | 9788025136355 |
EAN: | 9788025136355 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Návody ke zhotovení miniaturních jídel z modelovací hmoty FIMO, které se mohou použít jako ozdoby v interiéru, originální šperky nebo hračky pro děti.
Chcete vyzkoušet novou dimenzi práce s FIMO hmotou? Vyrobit si miniaturní dobroty, které budou ozdobou vašich interiérů, originálním šperkem či doplňkem výbavičky pro panenky? Dortík, ovoce, zelenina, hamburger, zkrátka fantazii se meze nekladou. Zkušená autorka vám ve vybraných projektech ukáže jak na to, dozvíte se jaké pomůcky a materiály budete potřebovat, jak zvládnout míchání barev či povrchovou úpravu výrobků. Všechny postupy jsou doprovázeny mnoha fotografiemi, které vás povedou krok za krokem ke zdárnému cíli. - Materiály, pomůcky a zásady práce s FIMO hmotou - Postupy při výrobě miniatur - Nádobíčko z polymerové hmoty - Sladkosti, dortíky, minibonboniéra,,, - Pečivo - Ovoce a zelenina - Sýry, Uzeniny, Rýže, Sushi
10
Polymerové hmoty
Na českém trhu je nejznámější značka FIMO,
a proto se často mluví o polymerových hmotách
zjednodušeně jako o fi mu a technice se říká fi mo
vání. Nicméně pokud chcete vyzkoušet i jiné
hmoty, lze na českém trhu zakoupit Cernit a Premo
a občas i některé další značky. Se všemi se pracuje
téměř stejně a většinu lze mezi sebou i míchat
a kombinovat.
Existuje široká škála barev této hmoty, nicméně
na výrobu jídla z polymerových hmot budete určitě
rovněž míchat vlastní odstíny barev, aby byl výsle
dek co nejpodobnější reálné předloze.
Kromě základních barev existují také průsvitné
základní odstíny (na obalu jsou většinou označeny
žárovkou), které při výrobě miniaturního jídla
určitě využijete, protože díky tomu, že po upečení
částečně zprůsvitní, vypadají výrobky z nich „šťav
natěji“. O použití průsvitných polymerových hmot
se dočtete více v jednotlivých projektech. Průsvitné
hmoty doporučuji rozbalené skladovat zvlášť, aby se
nepomíchaly s neprůsvitnými. Před upečením totiž
není lehké rozeznat, že se jedná právě o tento typ.
Tekuté polymery
Kromě pevných hmot existují i tzv. tekuté poly
mery – tj. stejný materiál, ale v tekuté podobě.
Používá se jako lepidlo na polymery, tzn. že k sobě
spojuje již upečené tvary nebo přilepí neupečený
tvar na předpečený. I tento polymer je vždy nutné
zapéct stejně jako jeho tuhou formu.
Při tvorbě miniatur jídla jej však využijte hlavně
na výrobu různých polev a omáček. Stačí do tekutého
Materiál
11
Miniatury z FIMO hmoty
polymeru přimíchat barvu nebo nastrouhaný tuhý materiál. Na přibarvení můžete použít olejové barvy, zapékací barvy na keramiku nebo barvy na sklo – pokud chcete průsvitně zbarvený polymer. Existuje více výrobců tekutého polymeru, který se tudíž v závislosti na typu v konečné fázi velice liší v průhlednosti. Tekutý polymer si vždy rozmíchejte jen v takovém množství, které upotřebíte. Skvěle vám poslouží například malé plastové kelímky od smetany do kávy. Zde vidíte srovnání tekutého polymeru od Staedler a Sculpey. Při aplikaci vypadají víceméně stejně, ale všimněte si velkého rozdílu po zapečení – zapéká se stejně jako polymery, tj. 30 minut na 110 °C. Proto doporučuji používat tekutý polymer od Sculpey zejména na omáčky a polevy, kde nevyžadujete průhlednost (tj. imitace kečupu, majonézy apod.), a značku Staedler ve spojení s barvou na sklo na výrobu medu, octa apod.
Někdy je dobré části výrobku po upečení ještě pře
lakovat – zejména ty, které jsou ve skutečnosti také
lesklé. Doporučuji používat přímo laky určené
na polymerové hmoty.
Podložka
Podložka na práci s polymerovými hmotami by
měla být hladká a bez pórů – nejlépe skleněná nebo
keramická. Z vlastní zkušenosti doporučuji pořídit
si několik keramických dlaždic s lesklým hladkým
povrchem. Jejich výhodou je i to, že na nich můžete
rovnou zapékat.
Pomůcky na válení
Na válení se používá váleček, nejlépe zcela hladký
akrylový. Pokud jej nemáte, můžete bez obav použít
třeba skleničku od oliv nebo jinou láhev. Důležité
je, aby měly sklenice tvar pravidelného válce. Kromě
válečku se vám bude určitě hodit hladká destička,
kterou můžete stlačovat hmotu do roviny. Lze vyu
žít kousek sklíčka, zrcátko apod., ale mnohem lépe
poslouží akrylová destička.
(před pečením)
(po zapečení)
12
Pokud se však chcete pustit do práce s polymerovými hmotami naplno, určitě se neobejdete bez strojku na nudle. Jen s ním totiž vyválíte plát, který bude na všech místech stejně silný, čehož bohužel pomocí válečku nedocílíte stoprocentně. Strojek má nastavení síly plátu. Důležité je pohybovat kolečkem na nastavování síly plátu jen v rozmezí číselných hodnot, nesnažit se ho přetočit dokola – strojek by se mohl zničit. Je také nutné ho udržovat v čistotě, aby se vyválené pláty nezanášely nečistotou. Válce otírejte vlhkými ubrousky a čas od času strojek vyčistěte důkladně, nejlépe i uvnitř po rozšroubování. Pokud se prací s fi mo hmotou zabýváte více, je lepší si pořídit strojky dva – jeden nechat výhradně na bílou a průsvitnou hmotu. Nemusíte pak mít obavy, že se bílá hmota znečistí zbytky ze strojku. Řezáky Pro začátek vám budou stačit náhradní břity do odlamovacích nožů, ale pokud se do práce s polymerovými hmotami zamilujete, doporučuji investovat do originálních řezáků. Řezáky si pečlivě chraňte a neřezejte s nimi nic jiného než polymerové hmoty. Na rozbalování nových balíčků apod. si vyhraďte jeden starší řezák. Kromě rovných řezáků existují i pružné řezáky na vykrajování různých oblouků a také zubatý řezák, který využijete zejména na vykrajování nakousnutých efektů. Při řezání si dejte pozor, abyste řezali ostrou hranou. Při otočení řezáku hrozí nebezpeční poranění, ale hlavně to ihned poznáte na řezu – tupá strana rozmaže celý motiv. Kromě řezáků určitě využijete i malou pinzetu, zejména při sestavování náročnějších jídel.
Pomůcky pro výrobu struktur
Aby minijídlo z polymeru vypadalo opravdově, je
dobré vyrábět na jeho povrchu strukturu. To lze
udělat několika způsoby, které si ukážeme v jed
notlivých projektech, ale určitě budete potřebovat
dřevná párátka (nejlepší jsou bambusová), kovové
jehly a smirkové papíry různých hrubostí. Smirkové
papíry si nejdříve vyzkoušejte – neměly by se z nich
uvolňovat částečky.
Kromě struktur můžete minijídlo zdobit i skuteč
nými pochutinami – kořením nebo třeba cukrovými
kuličkami. Nezapomeňte je však po upečení nalako
vat, aby nenatahovaly vzdušnou vlhkost.
Miniatury z FIMO hmoty
Nástroje pro vykrajování a otvory Pro výrobu miniatur budete určitě potřebovat nějaká vykrajovátka – rozhodně využijete několik velikostí kulatých vykrajovátek. Na malé kruhové otvory můžete použít i tužší brčko. Na výrobu malého drobného pečiva doporučuji pořídit vykrajovátka s vytlačovacím mechanismem. Pastely Na tónování povrchu budete potřebovat suché pastely. Můžete je nahradit třeba i očními stíny ve správných barvách. Pastely nanášíme na jídlo jemným štětečkem, který nepoškodí povrch hmoty. Extrudér Jedná se o speciální nástroj na protlačování hmoty přes nejrůznější nástavce. V projektech jsou použity zejména nástavce s kulatými otvory, díky kterým protlačíte válečky se stejným průměrem. Nejmenší otvory využijte na výrobu tenkých nudliček, větší při imitaci špaget apod.
Čisticí ubrousky
Jsou důležité pro udržování čistoty rukou a pod
ložky. Čas od času jimi otřete i strojek na těstoviny.
Minivrtačka
Pokud budete miniaturní jídlo využívat hlavně jako
šperky, je dobré si pořídit malou hobby vrtačku.
Na rozdíl od klasické vrtačky má vyšší otáčky
(kolem 3 000), a tudíž s ní lze lehce vrtat i upečený
polymer bez rizika poškození hmoty.
Magnety
Výrobky z polymerových hmot jsou moc pěkné jako
magnety. Pro tento účel doporučuji pořídit silné
magnety, které bývají většinou opatřené i samole
picí částí.
Stačí pak jen sejmout ochranou vrstvu a magnet
nalepit. Trouba na pečení Polymerové hmoty se tvrdí pečením v elektrické troubě na 110 °C asi 30 minut. Pokud pečete jen občas pár kousků, můžete samozřejmě používat troubu, kterou máte doma na běžný provoz. Pečte buď na plechu vyloženém pečicím papírem, nebo přímo na keramických dlaždicích. Vždy po upečení výrobků troubu vyvětrejte, případně vnitřní prostor ještě vytřete vlhkým hadříkem. Budete-li se polymery zabývat více, určitě doporučuji pořídit si malou stolní elektrickou troubu a používat pouze tu. Šetříte energii, protože vyhříváte jen malý vnitřní prostor, který je zároveň stejně velký jako keramické dlaždice, na nichž modelujete a zároveň zapékáte. Výhodou těchto malých stolních trub je, že mají většinou časové spínače – tudíž nastavíte teplotu a čas. Po uběhnutí času se trouba sama vypne a vy se nemusíte bát připálení hmoty. Zapékací doba 30 minut je pouze orientační – menší kousky jsou někdy hotové dříve (ale nemusíte se bát, po 30 minutách se nepřipečou), větší kousky potřebují o pár minut více. Výhodou polymerů je, že po vychladnutí hmoty ji můžete zapéct bez problémů znovu a to opakovat i několikrát. Tuto vlastnost při výrobě miniatur určitě využijete. Silikon na výrobu forem Jedná se o speciální dvousložkový silikon, díky kterému si můžete vyrobit vlastní formičky. Po zatuhnutí zůstává pružný, polymerové hmoty v něm lze i péct. Práce s ním je jednoduchá a výsledky jsou přesné a věrné otiskovanému předmětu. Práci s touto silikonovou hmotou si představíme v některém z projektů.
Miniatury z FIMO hmoty
Nejlépe se na magnety hodí minijídlo umístěné na talířku. Křišťálová pryskyřice V projektech se používá místo želatiny či vody v nápojích. Na rozdíl od tekutého polymeru je po zaschnutí zcela průzračná a velice tvrdá. Křišťálová pryskyřice je dvousložková hmota, kterou rozděláte podle pokynů výrobce – většinou v poměru 2:1. Poměry změřte přiloženými odměrkami, snažte se být co nejpřesnější, protože na přesném poměru
míchaných složek opravdu záleží. Pomůcky, které
jste použili (odměrky apod.), ihned vytřete vlh
kými dětskými ubrousky. Dobré je také označit si
víčka obou složek, aby nedošlo k jejich prohození
a ke kontaminaci a následnému zničení pryskyřice.
Obě složky dobře promíchejte. Promíchání je důle
žité, protože špatně rozmíchaná hmota na výrobku
neztuhne.
Pryskyřice má při aplikaci hustotu medu a pracuje
se s ní tak, že na výrobek položený nejlépe na peči
cím papíru nalijete do středu přiměřené množství hmoty a pomocí párátka ji roztáhnete ke krajům. Nemusíte se bát, že by přetekla – hmota má spíš tendenci se stahovat zpět do středu. Pryskyřice schne na výrobcích asi 18–24 hodin. Záleží i na teplotě v místnosti. TIP: Doporučuji pryskyřici nanášet přímo v krabici na pizzu a po nanesení krabici zavřít. Zejména v letních měsících zabráníte hmyzu, aby se přilepil do pryskyřice. Také je dobré dát pod výrobky pečicí papír. Základní zásady práce s hmotou při výrobě miniatur Během práce s polymerovými hmotami nejezte a snažte se pomocí vlhkých ubrousků udržet ruce stále čisté. Rozbalenou hmotu balte do fólie a skladujte v plastové či plechové dóze s těsnícím víkem. I když výrobci polymerových hmot nabízí širokou barevnou škálu, při výrobě miniatur se často nevyhnete míchání jednotlivých barev. Poměry míchání barev se budu snažit u každého projektu uvádět, ale občas jsem maličko přidala jedné z barev bez uvedení v postupu, takže se omlouvám, pokud to nebude stoprocentně přesné. U neprůsvitných barev fi ma je nejlepší barvy prostě míchat mezi s sebou tak dlouho, než dosáhnete požadovaného výsledku, protože klasické barvy fi ma po upečení zůstávají stejné jako před pečením. Barvy míchejte buď promačkáváním v ruce, nebo pomocí strojku na těstoviny, kterým smíchané barvy protahujte, překládejte a stále opakujte, dokud nevznikne jednotná barva.
U průsvitných polymerových hmot doporučuji udě
lat vzorníčky – jak základních barev, tak jejich nami
xovaných hodnot. Toto fi mo totiž po upečení mění
barvu celkem zásadně. Na ukázce vidíte, jak vypadají
mixy průsvitných barev, a poté vzorek po upečení.
Na horním obrázku vidíte průsvitnou hmotu při
pravenou k míchání vždy v poměru 1:1, na spod
ním obrázku již namíchané válečky.
Na horním obrázku jsou vzorečky vykrojené z namí
chaných průsvitných hmot před pečením, na spod
ním po upečení.
Blendování
Při výrobě fi mo jídla stejně jako při ostatní práci
s polymerovými hmotami určitě využijete techniku
Miniatury z FIMO hmoty
míchání dvou barev mezi sebou tak, aby vznikl přechodový barevný pás – tzv. blendování. Blendovat se dají dvě, ale i více barev. Z plátů protažených na nejširší nastavení strojku vykrojte obdélník a rozřízněte jej diagonálně na poloviny. Pokud na začátku a na konci chcete zachovat původní barvu hmoty, neřezejte obdélník přesně od rohu k rohu, ale diagonální řez posuňte asi o půl centimetru. Složte obě půlky na sebe, aby vznikl pravoúhlý trojúhelník. Trojúhelníky ze dvou barev přiložte diagonálně k sobě tak, aby utvořily opět obdélník.
Ten lehce zmáčkněte a poté protáhněte strojkem
nastaveným na nejširší otvor.
Po projetí přehněte na poloviny a opět protáhněte
strojkem.
Stejný postup zopakujte minimálně dvacetkrát. Výsledkem by měl být pás fi ma, v němž jedna barva přechází do druhé. Výsledný blend můžete ještě zjemnit tak, že hotový plát přehnete po delší straně na poloviny a projedete strojkem nastaveným na poloviční šířku otvoru.
Blend se používá zamotaný do válečku nebo se
nakrájí na stejnoměrné dílky, které se pal poskládají
do kvádříku.
Měřítka
Velikosti vymodelovaných výrobků si přizpůsobte
podle vlastních potřeb. Pro panenky typu Tonner,
které jsou vysoké 40 cm, se vše vyrábí v poměru 1:4,
pro Barbie panenky v poměru 1:6, ale miniatury
se běžně vyrábí i ve velik osti 1:12. Pokud chcete
dosáhnout přesného poměru, je dobré si originální
produkt změřit a snažit se míru dodržet. Vyrábíte-li
však minijídlo jako dekorační předměty či šperky,
můžete si velikost určit podle potřeby – nezapo
meňte však myslet na poměry velikostí jednotlivých
součástí jídla.
Válečky s motivy ovoce a zeleniny se vyrábí vždy
větší, než budete potřebovat, a zmenšováním –
tzv. redukcí – je upravíte na požadovaný průměr.
Důležité je, že se nezmenšují válením, k čemuž sice
jejich tvar svádí, ale zničil by se tím vyrobený motiv
uvnitř. Váleček se vždy protahuje pomocí lehkého
otáčení v prstech a teprve na závěr se může lehce
zaválet, aby získal pravidelný tvar, pokud to projekt
vyžaduje.