Soy Luna - Můj tajný deník - Kolektiv

9 8
*
*
Ani nevím, jak mi vlastně dneska je. Připadalo mi, že nejhorší věc
na světě by byla zakopnout a spadnout mezi stoly
ve Foodger Wheels.
Nebo někde zapomenout brusle a muset
kvůli nim prohledat celý Cancún.
Anebo se pohádat se Simonem a celé
odpoledne strávit vysvětlováním,
proč já mám pravdu a on se plete
(obvykle mám pravdu já).
Přišla jsem ale na to, že nejhorší
je něco jiného.
Nejhorší je ...
A loučení se známým místem, s kamarády a domovem. Přechod
do úplně nového města, kde jsem nikdy předtím nebyla. Odjíždíme
z Cancúnu a Mexika. Cílem naší cesty je
Mamka, taťka a já se stěhujeme.
Popravdě se toho trochu děsím, ale současně jsem naštvaná.
Tolik zase ne, ale přece jenom trochu jsem.
Tady jsou naprosto dostatečné důvody, proč jsem tolik rozhozená...
Ačkoli připouštím, že zakopnout a spadnout mezi stoly ve Foodger
Wheels by byla taky pěkná tragédie!
CO SI JEN BEZ NĚJ POČNU?
STĚHOVÁNÍ.
B
U
E
N
O
S
A
I R
E S
,
ARGE
N T
I N
A
.
Začnu chod
do nové školy, která
má být jednou z nejlepších v zemi.
Budu muset poznat nové uč
ele a spolužáky.
Budu se muset nauč
vyznat ve měst
ě,
ve kterém jsem nikdy předtím nebyla.
Nevím, jest
li budu moct tráv
lik času na bruslích,
jak mu bylo

dy.
Urč
ě se mi bude st
ýskat po mých oblíbených
míst ech, škole a věcech, které jsem pravidelně
dělávala.
Ale ze všeho nejdůlež
ější jsou: moji kamarádi.
Simon.