načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Miloňův kratochvilný kalendář - Müllan Öllmann

Miloňův kratochvilný kalendář

Elektronická kniha: Miloňův kratochvilný kalendář
Autor:

Sugestivní autobiografická výpověď dnes nejprodávanějšího autora Dolního Saska, popisující i ty nejintimnější záhyby autorovy složité osobnosti, vycházející vstříc všem ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 110
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-751-2050-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Sugestivní autobiografická výpověď dnes nejprodávanějšího autora Dolního Saska, popisující i ty nejintimnější záhyby autorovy složité osobnosti, vycházející vstříc všem čtenářům podobně nakaženým laskavou mystifikací. Zhoupněte se na vlnách jazykové svobody a humoru, které vás nebudou nutit v nich cokoli nalézat. Obsahuje pestrý výběr z celoživotní tvorby prozaické, básnické, fotografické a laškovně erotické, který zcela jistě zpříjemní nejen vaši krátkou chvíli, ale i každodenní cestu do práce. Vlakem.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


2

Müllan Öllmann

Miloňův kratochvilný

kalendář


3

Copyright

Autor: Müllan Öllmann

Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou, Praha 2014

ISBN:

978-80-7512-048-9 (epub)

978-80-7512-049-6 (mobi)

978-80-7512-050-2 (pdf)


4

Úvodem – několik slov o autorovi

Müllan Öllmann se narodil 3.5. 1974 v úrodném

dolním Sasku v průměrně zámožné rodině brusičky

skla a obchodního náměstka dolnosaských

energetických závodů. V milostné předehře svého

pubertálního období nasával zejména rozjařenost

osmdesátých let okořeněnou humorem revuálního

pořadu Ein Kessel Buntes a tak není divu, že se celá

rodina raději uchyluje k exilu do tehdejší ČSSR. Zde

se Müllan již v útlém věku stal hrdým českým

vlastencem (píšícím německy), jedním z ortodoxních

vyznavačů odkazu Matěje Václava Krameria a jeho

České expedice.

Na prahu svého osobnostního zrání vystudoval

gymnázium v Poděbradech a jeho absolvováním

v roce 1992 zároveň končí jeho klidné předkinetické

období života. Počínaje tímto rokem se stává naším

předním iskejpistou*. Podstatou této negativistické

životní dráhy je neustálá nespokojenost s tím, co

právě má; neodvratná potřeba mít to, co nemá;

permanentní touha být jinde než tam, kde právě je;

dělat vždy něco jiného než to, co právě dělá. Tedy

od roku 1992 střídá množství zaměstnání,

studovaných škol, přechodných i trvalých bydlišť,


5

aby stále a neúspěšně hledal to pravé. Na druhé

straně si však vždy za všech okolností uchovává

potřebnou dávku pozitivního myšlení, které je nutné

ke zvládnutí tohoto náročného způsobu života. Je

tedy rozverným nihilistou, který své neustálé

myšlenky na sebevraždu spolehlivě zahání

neutuchající chutí žít.

Po neuskutečněné touze stát se učitelem na prvním

stupni základní školy způsobené nepřijetím na

pedagogickou fakultu se v něm poprvé viditelně

objevují pochybnosti o nutnosti plnění mozků

informacemi, zatímco srdce zejí prázdnotou. Tyto

náznaky se postupně mění v jistotu, a tak navzdory

veškeré sebevětší nestálosti objevuje se v jeho životě

nit spojující všechny pestrobarevné ústřižky jeho

osobnosti v jednu pevnou látku, jíž je nezkrotná

touha po uskutečnění návratu člověka k přírodě,

k jeho skutečným kořenům a odvrácení se od všech

slepě udržovaných pravidel, kterými je neustále více

a více spoutáván v důsledku masové a novodobě

konzumní civilizace.

Po několika prvních krátkodobých zaměstnáních

jako byl například zaspávač spacáků, testovač

kondomů, či ošoupávač kalhot na volné noze,

nakonec nalézá dlouhodobější uplatnění v Ústavu


6

pro jazyk česko-německý při Akademii vět jako

předseda úseku chuťových pohárků. Ale po

neshodách s mnoha kolegy, kteří neměli pochopení

pro jeho netradiční a pokrokové názory, odešel a

nakonec přijal daleko lukrativnější místo glosátora

dětského pornografického časopisu Pinďik a stal se

spisovatelem.

Z počátku píše v češtině pod pseudonymem Michal

Vjůvek, ale po několika letech, kdy už cítí

neodvratně nastupující konzumní pach své tvorby,

se raději vrací zpět ke svému občanskému jménu

Müllan Öllmann, přece jen lépe ladícímu se světem

jeho dnes již slavného revuálního pořadu Zwei

Kessel Buntes.

Ku přečtení se ti, milý čtenáři, dostává do rukou

první výtěr z jeho celoživotní tvorby, který již

vzbudil veliký rozruch u tvých kolegů v sousedním

Němetzku. Jistě se ptáš (a pokud ne, stejně ti

odpovím) kdo jsou tví kolegové v sousedním

Němetzku. Ano, jsou to stejně pošetilí rozverní

nihilisté, kteří si svojí přemýšlivostí kladou sami

pod nohy takové překážky, které pak nejsou schopni

překonat a tak se uchylují k četbě natolik nezávazné

a uklidňující, že pak tuto neschopnost překonávat


7

překážky lépe nesou. Svého času se tato kniha stala

jakousi biblí spolku Dolnosaských chronických

sebevrahů NCS (Niedersächsisch Chronisch

Selbstmörders), kteří svou filozofií později ovlivnili

všechny v té době vznikající podobné spolky

v celém Německu. Odchýlili se od ní až

s rozhodujícím nástupem Berlínské hudební

skupiny Rammstein na kulturní scénu, kde nalezli

daleko jemnější podání všech problémů mladé

generace, se kterým se pochopitelně sžili lépěji a se

sebevraždami byl útrum. Nicméně dodnes zůstává

několik předáků této knize věrných a tito nadále

pořádají kliduplné večerní dýchánky s knihou,

diskutují o jejich nevyřčených a tajuplných

zákoutích, které neustále nově a nově objevují a pak

se plni nových nadějí na lepší život rozejdou v klidu

do svých domovů. Ze všech tří předáků jmenujme

alespoň ty dva, kteří ještě doposud žijí: Günther

Selbstmordermaschinführer.

Základ tohoto prvního výtěru je tvořen ponejvíce

úryvky ze striktně autobiografického cyklu „Já a mé

ženy“. Ten vyšel ve dvou vydáních pod různými

názvy i jmény autora. Jedna polovina nákladu

Müllan Öllmann – Já a mé ženy a druhá polovina

Saskia Durešová – Já a moji muži, přičemž obsah


8

obou děl byl naprosto shodný. Všechny tyto ženy (i

muži) jsou dále doplněny(i) výběrem z autorovy

tvorby poetické, pozdější tvorby miniprozaické a

konečně i z tvorby grafické (krajinářská fotografie a

laškovné koláže pro všední den)... tak jak se sluší na

správný kratochvilný kalendář, který si klade za cíl

být hrdým pokračovatelem díla M.V. Krameria.

O něm citujme následující úryvek z učebnice

českého jazyka pro 7. ročník základních škol:

„Kramerius vydal přes osmdesát knih, z nichž

většinu sám přeložil nebo napsal. Byly to dílem

knihy kratochvilné, často nevalné úrovně.“

* z angl. to escape (čti iskejp) – unikat, prchat


9


10

Předmluva – levidla českého pravopisu

Milý čtenáři, ještě než se do toho pustíš, přečti tuto

předmluvní kapitolku. Bude se ti snažit popsat a

vysvětlit pohnutky vedoucí k používání některých

slov a spojení, k používání písmenných kombinací a

přesmyček místy bizarních, které v očích „běžného“

čtenáře už mnohdy stojí za hranicí zdravého

rozumu. Celkový náhled autora na mateřský jazyk

totiž vychází právě z vědomí, že do hranice

zdravého rozumu to není žádná zábava. Pouze její

překračování přivede člověka k pocitům barevným

a vzletným a nemačká ho v přízemí smradlavých

vod zamořených prozaickým textem novinových

článků.

Je to náhled, který chce bořit veškerá pravidla, neboť

jakákoli pravidla jsou jen slepou snahou člověka

vnést si řád do svého neřádu; jakákoli pravidla jsou

jen umělé pilíře podpírající moudrost všehomíra,

který ale o žádné podpírání nestojí, protože ho

nepotřebuje. Všehomír stojí sám o sobě a může se

pouze smát pošetilosti lidí v jejich myšlence o sobě

jako o pánech tvorstva.

Takže všechna honba za oficiální správností je zde

nahrazena volností, strach je vystřídán radostí,


11

veškerá upjatost se ráchá v širém moři hravosti a

nakonec se z pravidel stávají levidla.

Ale pozór! - i tato levidla mají svá pravidla.

Nezaměňujme hrátky s neznalostí a ignorancí! Kdo

by chtěl mezi mantinely této hravosti schovávat

například chyby ve shodě přísudku s podmětem,

ten tvrdě narazí...sice snad jen do těch mantinelů, ale

i tak je to vostudáááááá!

Kdo se chce pohybovat na tomto tenkém ledu

jazykových hrátek, musí bezpečně zvládat

základoškolské učivo českého jazyka (německého

výhodou) a navíc nesmí být nikdy zaskočen

nástupem nezdravého rozumu, aby se mohl

zabarvit, vzletět a nemačkat se!

-------------------------------------------------------------------

Alespoň takto je celá autorova filozofie chápána

překladatelem a ten doufá, že vám jeho dílo

předkládá ve formě, která odpovídá originálu co

nejvěrněji, ikdyž to byla práce místy více než

nelehká...protože v němčině žádná shoda přísudku

s podmětem neexistuje.


12

Motto:

rka je možná dobrá věc...ale já nevim, já bych na to nesed!


13


14

ALENKA

(z cyklu Já a mé ženy)

Byl to nádherný květnový den. Ten, kdy již takřka

letní teploty odrážejí se ještě v té krásně svěží jarní

zeleni a nejsou zošklivovány neutěšenou letní

vyprahlostí. Moje chaloupkové poustevnictví

návštěvně rozvířila a moje skromné pohostinství

přijala přítelkyně tak dlouholetá, jak jen opravdová

přítelkyně může být. Ale o ní někdy později.

Rozhovory se vznášely zejména v ovzduší mojí

současné životní osamělosti a nebyla by to tato má

přítelkyně, kdyby mi nechtěla tak horentně pomoci.

A tak počala vyprávět o své kamarádce, kteráž jest

členkou dvoučlenného sdružení KOZ. Klubu

osamělých žen. Jako každé takové vyprávění o

čemkoli novém a neznámém, tak i toto ve mně

vzbuzovalo ihned plně konkrétní optické imaginace

zvící básnické košatosti. Však mě znáš, milý čtenáři,

a tu mou optickou představivost...vlastně ještě ne.

Být tak někdy košatým člověkem...

Ale moji dlouholetou opravdovou přítelkyni neznáš,

a tedy se můžeš trochu pozastavit nad jejím


15

naprosto nekompromisním vytáčením Alenčina čísla

a nesmlouvavým rozhodnutím mi pak telefon vrazit

do ruky. Ale protože já ji znám a vím, že jakékoli

odmlouvání bylo by nejistě se potácející a tedy zhola

zbytečné, nesouhlasil a protestoval jsem pouze tak

nějak formálně. Vše v duchu mojí nesmělosti až

plachosti, aby moje skutečná vnitřní touha

nevystoupla na povrch v nějakých příliš nápadných

tvarech. To, že momentálně nebrala telefon, bylo

v tu chvíli ale přesto vysvobozující, neb to alespoň

trochu rozpustilo moji nervozitu a zředilo

nebezpečně nápadné červené odstíny mých

obličejových partií. Leč nakonec nedbal jsem

nijakých barev v kterýchkoli partiích a druhý den

jsem zavolal sám. Vždyť jsem přece pro každou

špatnost. Je-li dobrá... A tahle byla obzvláště dobrá.

V telefonu byla totiž moje optometrická

představivost obohacena zvukovou kulisou natolik

krásněbarevnou, že moje touha vykvétá do vůní

těžko zde popsatelných. Alenčina hlasová jemnost

přítomná i v tomto prvním rozhovoru s neznámým

člověkem byla pomilováníhodná. A to si ještě

představ, že termín první seznamovací schůzky

jsme zcela bezostyšně stanovili hned na druhý den.

Inu, pro každou špatnost...


16

VÝJEVY Z PŘÍRODY

Labské nábřeží za jarního květu kaštanů nad a

plavby labutí pod námi. Lehký vánek dává vytvořiti

se vlnkám, v jejichž mihotání třpytí se zlomky

protějších obrazů procházejících se lidí, jež přišli

pokochat se bílou krásou těchto ptáků, kteří svými

křivkami touhu po hlazení hebkých žen vzbuzují. A

i racci nedbaje na to, že už v řece nejsou raci, krouží

elegantně na modrém blankytu a co chvíli měníce

aerodynamickou podstatu svého opeření míří

k procházejícím se lidem, zda nemají něco do

zobáku. A hodní lidé mají vždycky něco do

zobáku...

Milý čtenáři, jak je vzrušující pro nás nekonformní

nijak sériové seznamovníky poznávat se při setkání

s dosud nespatřenou osobou podle předem

dohodnutých roztomilých znaků. (v tomto případě

kulhání a berle, neboť Alenka v zimě utrpěla nějaké

lyžařsky kolenní zranění) A jak mám popisovat

chvíli, kdy je srdce ortodoxního estéta tak náhle

šťastné, neb vedle na lavičce sedí jemná slečna

doktorka s černými vlasy a modrými kukadla jak

zrcadla?! Popisovat nebudu, neb bych patrně jen

zbytečně třísnil tento čistoskvouce bílý cár papíru.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist