načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mikroekonomie -- 3., aktualizované a rozšířené vydání – kolektiv; Václav Jurečka

Mikroekonomie -- 3., aktualizované a rozšířené vydání

Elektronická kniha: Mikroekonomie
Autor: kolektiv; Václav Jurečka
Podnázev: 3., aktualizované a rozšířené vydání

Vysokoškolská učebnice seznamuje čtenáře s problematikou mikroekonomie a základními principy fungování ekonomiky. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  365
+
-
12,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 398
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 3., aktualizované a rozšířené vydání
Skupina třídění: Ekonomie
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0146-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Vysokoškolská učebnice seznamuje čtenáře s problematikou mikroekonomie a základními principy fungování ekonomiky.

Popis nakladatele

Třetí vydání je určené všem zájemcům o mikroekonomickou větev ekonomie, která analyzuje chování ekonomických subjektů, tzn. jednotlivců, domácností, podniků a vlád. Autoři nově do knihy zařadili kapitoly o ekonomii rodiny, behaviorální a feministické ekonomii a ekonomii času. Výklad je srozumitelný a přátelský vůči čtenáři.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Václav Jurečka - další tituly autora:
Mikroekonomie -- 2., aktualizované vydání Mikroekonomie
 (e-book)
Mikroekonomie -- 2., aktualizované vydání Mikroekonomie
Makroekonomie -- 3., aktualizované a rozšířené vydání Makroekonomie
 (e-book)
Makroekonomie -- 3., aktualizované a rozšířené vydání Makroekonomie
Mikroekonomie -- 3., aktualizované a rozšířené vydání Mikroekonomie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Mikroekonomie

Václav Jurečka

a kolektiv

3., aktualizované a rozšířené vydání

■ Mechanismus a logika trhu ■ Trh práce, kapitálu a přírodních zdrojů ■ Ekonomické rozhodování jednotlivců,

domácností a podniků

■ Podnik – mezi konkurencí a monopolem ■ Ekonomie rodiny ■ Veřejné statky, externality a úloha vlády ■ Ekonomie politického trhu

Mikroekonomie

3., aktualizované a rozšířené vydání

Grada Publishing

Václav Jurečka

a kolektiv

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodu

kována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Prof. Ing. Václav Jurečka, CSc., a kolektiv Mikroekonomie 3., aktualizované a rozšířené vydání Kniha je monografie Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6973. publikaci Autorský kolektiv: Prof. Ing. Václav Jurečka, CSc. (vedoucí autorského kolektivu) – kapitoly 1, 2, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 (kromě 12.9, 12.10), 13, 14, 15, 17, 21, 22 Ing. Martin Hon, Ph.D. – kapitoly 12.9, 12.10 Ing. Ivana Jánošíková, Ph.D. – kapitoly 16, 18, 19, 20 Dr. Ing. Eva Kolcunová – kapitola 23 Ing. Lenka Spáčilová, Ph.D. – kapitoly 3, 4, 5 Odborní recenzenti: Prof. PhDr. Kamil Fuchs, CSc. Doc. Ing. Jolana Volejníková, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědná redaktorka Alena Tůmová Sazba Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Ondřej Mikulecký Počet stran 400 Třetí vydání, Praha 2018 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2018 Cover Photo © Depositphotos/jeka2009 ISBN 978-80-271-2126-7 (ePub) ISBN 978-80-271-2125-0 (pdf ) ISBN 978-80-271-0146-7 (print)

Obsah

Úvodní slovo recenzentů ...................................................11

O autorech ................................................................12

Úvodem ..................................................................14

Část A Úvod do ekonomie

1. Seznámení s ekonomií ..................................................18

1.1 Proč ji studovat? ...................................................19

1.2 Ekonomie pozitivní a normativní ....................................20

1.3 Vznik a vývoj ekonomie ............................................21

1.4 K názvu našeho předmětu ..........................................23

1.5 Charakter ekonomických zákonů ....................................24

1.6 Metody používané v ekonomii ......................................25

1.7 Místo ekonomie mezi ekonomickými disciplínami .....................26

1.8 Ekonomie jako „imperiální věda“ ....................................27

1.8.1 Ekonomie všeho? ...........................................27

2. Potřeby a výroba .......................................................29

2.1 Potřeby a jejich uspokojování .......................................29

2.1.1 Zájmy .....................................................29

2.2 Výrobky a služby ..................................................30

2.3 Výrobní faktory ...................................................31

2.4 Problém volby a náklady obětované příležitosti ........................34

2.5 Hranice produkčních možností firmy ................................35

2.6 Mezní míra transformace ...........................................39

2.7 Hranice produkčních možností ekonomiky ...........................40

2.8 Dělba práce a specializace ..........................................43

2.9 Směna ...........................................................44

2.10 Peníze ...........................................................44

2.10.1 Co může být penězi? ........................................46

2.10.2 Funkce peněz ..............................................47

2.10.3 Experiment s kryptoměnami .................................48

3. Poptávka, nabídka a tržní cena ..........................................50

3.1 Tři základní ekonomické problémy ..................................50

3.1.1 Typy ekonomik .............................................50

3.1.2 Selhání trhu ................................................52

3.2 Trh a tržní mechanismus ...........................................52

3.3 Poptávka .........................................................55

3.3.1 Zákon poptávky ............................................57

3.3.2 Faktory ovlivňující poptávku .................................58

3.3.3 Změna poptávky versus změna poptávaného množství ...........61

3.4 Nabídka ..........................................................64

3.4.1 Zákon nabídky .............................................65

3.4.2 Faktory ovlivňující nabídku ..................................65

3.4.3 Změna nabízeného množství versus změna nabídky .............67

3.5 Determinace tržní ceny ............................................70

3.5.1 Tržní rovnováha ............................................70

3.5.2 Rovnováha při změnách nabídky a poptávky ....................72

3.5.3 Teorém pavučiny ...........................................78

Část B Teorie poptávky – chování spotřebitele

4. Chování spotřebitele ...................................................84

4.1 Celkový a mezní užitek .............................................84

4.2 Přebytek spotřebitele ...............................................87

4.3 Maximalizace užitku ...............................................89

4.4 Indiferenční analýza – preference, možnosti a optimum spotřebitele ......91

4.4.1 Preference .................................................91

4.4.2 Rozpočtové omezení ........................................98

4.4.3 Optimum spotřebitele ......................................101

4.5 Optimum spotřebitele při změně důchodu spotřebitele a při změně

ceny ............................................................102

4.5.1 Vliv změny důchodu na optimum spotřebitele .................102

4.5.2 Vliv změny ceny na optimum spotřebitele – odvození

individuální poptávkové křivky ..............................103

4.6 Spotřebitel v behaviorální ekonomii .................................107

5. Tržní poptávka a její elasticity ..........................................113

5.1 Cenová elasticita poptávky .........................................113

5.1.1 Výpočet cenové elasticity poptávky ...........................114

5.1.2 Cenově elastická, cenově neelastická a jednotkově elastická

poptávka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

5.1.3 Cenová elasticita, celkový příjem a mezní příjem ...............118

5.1.4 Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky ................120

5.2 Důchodová elasticita poptávky .....................................122

5.3 Křížová cenová elasticita poptávky ..................................124

Část C Teorie nabídky – chování výrobce

6. Firma a její cíle .......................................................130

6.1 Firma ...........................................................130

6.1.1 Období v ekonomii. Jak je chápat? ............................131

6.1.2 Cíle firmy .................................................132

6.2 Produkce firmy a její produkční funkce ..............................134

6.2.1 Kombinace a substituce výrobních faktorů jako ekonomický

problém ..................................................135

6.2.2 Produkční funkce ..........................................137

7. Produkt firmy ........................................................139

7.1 Zákon klesajícího mezního produktu ................................140

7.2 Izokvantová analýza vztahů mezi produkčními vstupy a výstupy firmy ...145

7.2.1 Křivka stejné produkce – izokvanta ...........................145

7.2.2 Izokvantová mapa ..........................................148

7.2.3 Křivka stejných nákladů – izokosta ...........................150

7.2.4 Hledání bodu optima .......................................154

8. Náklady firmy ........................................................158

8.1 Náklady firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

8.1.1 Náklady firmy v krátkém období .............................158

8.1.2 Náklady v dlouhém období ..................................166

8.1.3 Explicitní a implicitní náklady ...............................173

8.1.4 Soukromé, externí a společenské náklady ......................173

8.1.5 Transakční náklady ........................................174

8.1.6 Utopené náklady ...........................................174

9. Příjmy a zisk firmy ....................................................176

9.1 Příjmy firmy .....................................................176

9.2 Zisk firmy .......................................................177

9.2.1 Případ jedné pekárny .......................................179

Část D Firma v tržních strukturách

10. Typy tržních struktur ..................................................184

10.1 Konkurence .....................................................185

11. Firma v dokonalé konkurenci ..........................................188

11.1 Průměrný a mezní příjem firmy v dokonalé konkurenci ................190

11.2 Rozhodnutí firmy o rozsahu produkce ...............................192

11.3 Křivka nabídky firmy .............................................193

11.4 Dokonale konkurenční firma s ekonomickým ziskem ..................195

11.5 Dokonale konkurenční firma s nulovým ekonomickým ziskem

a rovnováha odvětví ..............................................196

11.6 Dokonale konkurenční firma s ekonomickou ztrátou ..................198

11.7 Dokonale konkurenční firma v „bodě uzavření“ ......................199

11.8 Dopřesnění nabídkové křivky firmy .................................203

12. Firma jako monopol ...................................................205

12.1 Bariéry vstupu do odvětví .........................................205

12.2 Monopol jako odvětví .............................................207

12.3 Monopolní firma jako „cenový tvůrce“ ..............................209

12.4 Průměrný a mezní příjem monopolní firmy ..........................210

12.5 Monopolní cena a monopolní zisk ..................................213

12.6 Monopolní firma s normálním ziskem a s ekonomickou ztrátou ........216

12.7 Neefektivnost plynoucí z monopolu .................................218

12.7.1 Ztráta mrtvé váhy ..........................................218

12.7.2 Dobývání či hledání renty ...................................219

12.7.3 X-neefektivnost ............................................220

12.8 Monopol – zaostření pohledu ......................................221

12.9 Protimonopolní politika – ochrana hospodářské soutěže ...............221

12.10 Přirozený monopol ...............................................225

12.11 Smysl studia monopolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

13. Firma v oligopolní tržní struktuře ......................................231

13.1 Oligopol ........................................................231

13.1.1 Komplikace: zalomení křivky poptávky .......................233

13.2 Čtyři cesty k cenové koordinaci .....................................235

13.2.1 Kartel – smluvní oligopol ...................................236

13.2.2 Cenové vůdcovství – oligopol s dominantní firmou .............238

13.2.3 Paralelní tvorba cen ........................................239

13.2.4 Barometrická tvorba cen ....................................240

13.3 Oligopol a velké firmy .............................................241

13.4 Teorie her .......................................................242

13.4.1 „Vězňovo dilema“ a Nashova rovnováha .......................243

14. Firma v monopolistické konkurenci .....................................247

14.1 Monopolisticky konkurenční firma s ekonomickým ziskem ............249

14.2 Monopolisticky konkurenční firma s normálním ziskem ...............250

14.3 Monopolisticky konkurenční firma s ekonomickou ztrátou .............251

14.4 Tržní nabídka a její elasticita .......................................251

14.4.1 Cenová elasticita nabídky v různě dlouhých obdobích ...........253

14.5 Firma v teorii a praxi ..............................................254

Část E Trhy výrobních faktorů

15. Trh práce .............................................................258

15.1 Dokonale konkurenční trh práce ...................................259

15.1.1 Nabídka na trhu práce ......................................259

15.1.2 Poptávka na trhu práce .....................................265

15.1.3 Rovnováha na trhu práce ...................................269

15.2 Nedokonale konkurenční trh práce .................................270

15.2.1 Segmentace trhu práce ......................................271

15.2.2 Vláda a trh práce ...........................................272

15.2.3 Odbory na trhu práce ......................................274

15.2.4 Kolektivní vyjednávání .....................................279

15.2.5 Rozdíly ve mzdách .........................................281

15.2.6 Transferový výdělek a ekonomická renta ......................286

15.2.7 Monopson na trhu práce ....................................288

15.3 Trh práce v čase přeměn ...........................................289

16. Trh kapitálu ..........................................................292

16.1 Formy kapitálu ..................................................292

16.2 Investování ......................................................294

16.3 Poptávka po kapitálu ..............................................296

16.4 Nabídka kapitálu .................................................300


9

16.4.1 Úspory ...................................................300

16.4.2 Nabídka úspor – zapůjčitelných fondů ........................301

16.5 Trh kapitálu – zapůjčitelných fondů .................................302

16.5.1 Mezinárodní pohyby zapůjčitelných fondů – kapitálu ...........305

16.5.2 Kapitálový trh .............................................307

16.6 Investiční rozhodování ............................................309

16.6.1 Současná hodnota .........................................309

16.6.2 Skladba portfolia ...........................................311

17. Trh přírodních zdrojů .................................................314

17.1 K trhu neobnovitelných přírodních zdrojů ...........................314

17.1.1 Poptávka po neobnovitelých přírodních zdrojích a „dusící cena“ ..315

17.1.2 Realita cenového vývoje ....................................316

17.1.3 Automatická regulace trhu neobnovitelných přírodních zdrojů

a optimismus neoklasické ekonomie ..........................318

17.2 K trhu obnovitelných přírodních zdrojů .............................319

17.2.1 „Tragédie obecních pastvin“ – společného vlastnictví ............321

17.3 Trh půdy ........................................................322

17.3.1 Renta jakožto cena služby půdy ..............................322

17.3.2 Cena půdy (kupní cena) ....................................324

Část F Některé souvislosti působení tržního mechanismu

18. Tržní mechanismus a rozdělování důchodu ..............................328

18.1 Příčiny vzniku nerovností v rozdělení důchodu a bohatství .............328

18.2 Způsoby měření nerovností ........................................329

18.2.1 Míra nerovnosti ...........................................329

18.2.2 Lorenzova křivka ..........................................330

18.2.3 Giniho koeficient ..........................................331

18.2.4 Míra chudoby .............................................333

18.3 Úloha státu v přerozdělovacím mechanismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334

18.3.1 Daně a nerovnost v důchodech ..............................334

18.3.2 Transferové platby .........................................335

18.4 Problém ekonomické rovnosti, spravedlnosti a hospodářské výkonnosti ..335

18.4.1 Základní příjem ...........................................336

18.4.2 Dopady přerozdělování .....................................336

19. Externality ...........................................................339

19.1 Externality a problém efektivnosti ..................................341

19.2 Cesty k řešení externalit ...........................................343

19.2.1 Soukromé přístupy k řešení externalit .........................344

19.2.2 Vládní přístupy k řešení externalit ............................345

20. Veřejné statky .........................................................348

20.1 Problém černého pasažéra .........................................350

20.1.1 Financování veřejných statků ................................351

20.2 Optimální množství veřejného statku ...............................352


10

21. Ekonomie rodiny .....................................................355

21.1 Rodina mimo zorné pole mikroekonomické teorie ....................355

21.2 Zrod ekonomie rodiny ............................................356

21.3 Manželství a sňatkový trh ..........................................358

21.4 Ekonomie rozvodu ...............................................359

21.5 Dítě jako problém ekonomie .......................................361

21.5.1 Dítě jako investice? .........................................363

21.6 Ekonomické faktory alokace práce v rodině ..........................364

21.6.1 Dodatek: Ekonomie času ....................................365

21.6.2 Feministická ekonomie .....................................365

22. Trh a mikroekonomická úloha vlády ....................................368

22.1 Vytváření prostředí příznivého pro působení tržního systému ..........369

22.2 Náprava tržních selhání ...........................................371

22.3 Modifikace některých důsledků tržní regulace ........................372

22.3.1 Přerozdělování důchodu a bohatství ..........................372

22.3.2 Ovlivňování alokace zdrojů s cílem změnit geografické složení

národní produkce ..........................................373

22.3.3 Funkce vlády v některých dalších oblastech ....................374

23. Ekonomie politického trhu – teorie veřejné volby .........................376

23.1 Ekonomická analýza politiky .......................................376

23.1.1 Ekonomie politického trhu ..................................376

23.1.2 Subjekty politického trhu ...................................377

23.1.3 Dobývání renty a korupce ...................................379

23.2 Typy rozhodnutí .................................................381

23.3 Mechanismy veřejné volby .........................................382

23.3.1 Hlasovací paradox .........................................383

23.3.2 Jánabráchismus ............................................384

23.4 Teorém středního voliče ...........................................385

23.5 Politicko-ekonomické cykly a konkurence mezi politickými stranami ....386

Použitá literatura .........................................................389

Summary ................................................................392

Rejstřík ..................................................................393


Úvodní slovo recenzentů 11

Úvodní slovo recenzentů

Co do obsahu i struktury se jedná o text, který vytváří úspěšné předpoklady k tomu, aby

byl vhodnou učební pomůckou a naplnil cíl, ke kterému je určen. Kvalita textu je podepře

na obsahovou přesností a srozumitelností výkladu. Splňuje všechny základní metodické

požadavky kladené na vysokoškolskou učebnici a vedle možnosti poskytnout ucelený

systematický výklad úvodu do ekonomie a základů mikroekonomie se jedná o text, který

má předpoklady pro utváření ekonomického myšlení čtenáře.

prof. PhDr. Kamil Fuchs, CSc.

Ústav ekonomie, Provozně ekonomická fakulta

Mendelova univerzita v Brně

Učebnice Mikroekonomie představuje velmi zdařilý a stále žádaný studijní materiál, který

rozšiřuje nabídku původních českých odborných učebních textů z oblasti obecné ekono

mie. Srozumitelnou formou, vhodným, logicky řazeným a pečlivě zpracovaným textem

spolu s bohatou grafickou interpretací a zejména vyváženým výkladem mikroekonomické

problematiky seznamuje čtenáře s problematikou mikroekonomie a základními principy

fungování ekonomiky. Učebnice bezpochyby poskytne neotřelé a přínosné pohledy na

mikroekonomii a posílí rozvoj odborné zdatnosti studentů i dalších čtenářů k věcné eko

nomické argumentaci v dané tematice, neboť ekonomický život žije každý z nás.

doc. Ing. Jolana Volejníková, Ph.D.

vedoucí Ústavu ekonomie, Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice


Mikroekonomie12

O autorech

Prof. Ing. Václav Jurečka, CSc.

Studoval obor Politická ekonomie na Národohospodářské

fakultě (dříve Fakultě politické ekonomie) Vysoké školy

ekonomické v Praze (1967). Po čtrnáctiletém působení ve

sféře vzdělávání dospělých (politická ekonomie, persona

listika, andragogika) se stal docentem Vysoké školy báň

ské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TU Ostrava),

kde působí do současné doby. Osmnáct let vedl katedru

ekonomie na Ekonomické fakultě této univerzity. Dlou

hodobě studoval ekonomické chování malých evropských

zemí; v této oblasti obhájil kandidátskou a habilitační práci.

V dalších letech se zaměřil na vliv institucionálních faktorů

na ekonomický rozvoj. V roce 1993 byl jmenován profe

sorem ekonomie. Vyučoval základní kurz mikroekonomie a makroekonomie, instituci

onální ekonomii a dějiny české ekonomie. Byl školitelem doktorandů a členem několika

vědeckých rad a oborových rad pro doktorská studia. V současné době je emeritním pro

fesorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a čestným členem Vědecké

rady její Ekonomické fakulty.

Ing. Martin Hon, Ph.D.

Absolvent Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Tech

nické univerzity Ostrava, obor Národohospodářství (2002).

V roce 2009 ukončil doktorské studium v oboru Ekonomie

na téže fakultě. Od roku 2004 působil jako odborný asistent

na katedře ekonomie Ekonomické fakulty VŠB – TU Ost

rava. Vyučoval mikroekonomii a makroekonomii ve všech

typech kurzů. V oblasti výzkumu se zaměřoval na regulaci

trhů, ekonomiku energetických odvětví a na ekonomické

nástroje ochrany klimatu. Bohužel, nemoc způsobila de

finitivní ukončení jeho velmi nadějné akademické dráhy.

Ing. Ivana Jánošíková, Ph.D.

Vystudovala Ekonomickou fakultu VŠB – TU Ostrava,

obor Ekonomika průmyslu (1985). Po několikaleté praxi

v podnikové sféře působí od roku 1992 jako odborná asi

stentka na katedře ekonomie Ekonomické fakulty VŠB –

Technické univerzity Ostrava. Přednáší v kurzech mikro

ekonomie a makroekonomie v bakalářském a navazujícím

magisterském stupni studia, včetně výuky těchto předmětů

v angličtině. Pro zahraniční studenty rovněž vyučuje kurz

protimonopolní regulace a ochrany hospodářské soutěže

v EU. Dlouhodobě se specializuje na zkoumání vlivu pří


O autorech 13

mých zahraničních investic na ekonomiku ČR. V této oblasti obhájila v roce 2001 dok

torskou disertační práci v oboru Ekonomie. Pobývala na studijních stážích na několika

zahraničních vysokých školách ekonomického zaměření. V poslední době se zaměřila

na zkoumání efektivnosti využití výdajů ve veřejném sektoru.

Dr. Ing. Eva Kolcunová

Absolvovala studium v oboru Politická ekonomie na Eko

nomické fakultě Rostovské státní univerzity (1979). Dok

torský titul získala v  oboru Ekonomie (1998) na Ekono

mické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity

Ostrava. Na počátku své akademické kariéry pracovala na

katedře politické ekonomie a posléze na katedře ekonomie

Ekonomické fakulty VŠB – TU Ostrava, kde vyučuje mik

roekonomii a makroekonomii pro bakalářské a magister

ské studium. Vede rovněž základní kurzy ekonomie pro

technické obory na jiných fakultách VŠB – TU Ostrava

a na jiných (vyšších odborných) školách v regionu. Absol

vovala několik studijních pobytů ve frankofonních zemích.

Od roku 2010 je předsedkyní regionální pobočky České společnosti ekonomické a členkou

výkonného výboru a představenstva České společnosti ekonomické.

Ing. Lenka Spáčilová, Ph.D.

Je absolventkou Ekonomické fakulty Vysoké školy báň

ské Technické univerzity Ostrava (1985). S touto školou

spojila i svou dosavadní pracovní kariéru a působí zde

jako odborná asistentka na katedře ekonomie. Na stejné

fakultě ukončila v  roce 2000 doktorské studium v  oboru

Ekonomie. Její specializací jsou dějiny ekonomických teorií,

mikroekonomie, manažerská ekonomie a dějiny světového

hospodářství. Kromě výuky v  bakalářském, navazujícím

magisterském a doktorském studiu na Ekonomické fakultě

rovněž přednáší na jiných fakultách VŠB – TU Ostrava

a v kurzech MBA. Absolvovala několik studijních pobytů

na John Moores University v Liverpoolu. Působila také jako

lektor předmětu Ekonomie v Systému vzdělávání účetních organizovaném Institutem svazu

účetních. V oblasti výzkumu se specializuje na problematiku inflace.


Mikroekonomie14

Úvodem

„Všichni jsme obklopeni množstvím informací o ekonomice, které jsou na nás chrleny

hromadnými sdělovacími prostředky a které nás při určitém zájmu o ně mohou činit

informovanými. Samotná fakta však ekonomický svět kolem nás nevysvětlují. K vysvětlení

je nezbytná teorie, ne vždy nutně vědomá, explicitní teorie, ale nicméně teorie.“

D. C. North

Předkládáme vám třetí, aktualizované vydání učebnice Mikroekonomie.

1

Od druhého

vydání uplynulo pět let a  vyvstala potřeba začlenit nové jevy a  poznatky do stávajícího textu. S  ohledem na rozpočtové omezení studentek a  studentů jsme se snažili učebnici aktualizovat tak, aby se výrazněji nezvětšil její rozsah a tím i její výrobní náklady a cena.

Učebnice je studijním materiálem k základnímu (vstupnímu) kurzu mikroekonomie v  rámci bakalářského studia na vysokých školách ekonomického zaměření. Zároveň je koncipována jako uvedení do ekonomie, a to i pro zájemce a zájemkyně o ekonomii z mimoškolního prostředí. Obsahuje standardní problematiku mikroekonomické teorie, která má mezi ekonomickými disciplínami podobné postavení, jaké má anatomie v lékařství. Lékař, který léčí zvýšenou teplotu, aniž zná její příčiny, může svému pacientovi uškodit. Stejně tak uškodí ekonomice lidé, zasahují-li do hospodářského života země, ať již na kterékoliv úrovni a kterémkoliv místě, bez základních ekonomických znalostí. Praktické zkušenosti a „lidová tvořivost“ nestačí...

Obvyklou součástí úvodních učebních textů bývá teorie všeobecné mikroekonomické rovnováhy. Zkušenost z výuky nás přivedla k názoru, že pedagogicky je účinnější, je-li tato problematika součástí středně pokročilého kurzu mikroekonomie. Proto jsme tuto teorii, představovanou nejčastěji Edgeworthovým krabicovým diagramem do této učebnice ani tentokrát nezahrnuli. Nově jsme ale do textu začlenili kapitolu věnovanou ekonomii rodiny, neboť rodina, ač základní jednotka společnosti, zůstávala až do poměrně nedávné doby mimo zorné pole ekonomické teorie. Považujeme za účelné zaměřit pozornost ekonomické pedagogiky k této nedoceněné problematice. Nově zařazené podkapitoly jsou věnovány behaviorální a feministické ekonomii a ekonomii času.

Učební text, který máte před sebou, je textem vysokoškolským, není příručkou ve stylu „ekonomie do každé rodiny“, po jejímž pročtení se každý stává ekonomem. Studium mikroekonomie (ale týká se to i makroekonomie) vyžaduje určité duševní úsilí; pasívní čtení bez přemýšlení k jejímu osvojení nestačí. Nejde o „román nebo cestopis“ – jak to vyjádřil největší český národohospodář K. Engliš.

2

Přesto je naším přáním, aby vás tento učební

text povzbudil ke vstupu do světa ekonomie a aby vám tento vstup usnadnil. Anebo, v tom horším případě, aby vás od sblížení s ekonomií alespoň neodradil.

Pokud jste se dostali ke studiu ekonomie z jiných příčin než z vnitřního zájmu, neklesejte na mysli. Také otec ekonomické vědy Adam Smith a řada dalších velkých postav ekonomie 1

V roce 2017 nakladatelství Grada Publishing potřetí vydala aktualizovanou a rozšířenou verzi Makroekonomie

od autorského kolektivu vedeného prof. Václavem Jurečkou. 2

Engliš, K.: Národní hospodářství (předmluva ke 2. vydání). Praha. F. Borový 1928 (nestránkováno). V podob

ném duchu píše D. N. McCloskey: Ekonomie se nedá naučit „metodou mechanického bezmyšlenkovitého

učení zpaměti, pomoci něhož tak mnoho bystrých a pilných studentů zdolalo střední školu“. Aplikovaná

teorie ceny. Praha. SPN 1993, s. 9.

Úvodem 15

neměli v úmyslu hlouběji studovat ekonomii, natož ji rozvíjet. Nakonec v ní našli zalíbení. Třeba se to stane i vám.

V textu často používáme grafický aparát, nejrůznější grafy a křivky. Přesto ve vás nechceme vzbudit dojem, že obecná ekonomie je „jen o křivkách“, neboť by to bylo hluboké nepochopení! Křivky slouží k tomu, abychom mohli co nejnázorněji vyjádřit to, co vám současně sdělujeme slovně. Samozřejmě neočekáváme, že byste v  praxi při přemýšlení o ekonomickém dění kolem vás kreslili křivky, počítali jejich sklon a průsečíky. Implicitní, tzn. přímo nevyjádřené modely, v podobě určitých logických a analytických postupů, které si studiem grafického aparátu osvojíte, vám budou pomáhat při analýze hospodářské reality, která nás všechny obklopuje. Používání křivek v ekonomii zpravidla kritizují ti, kteří postrádají představivost nebo ochotu vložit do studia teoretického předmětu dostatečné množství duševní energie. Grafy, které používáme, nejsou složité, byť se bez předběžného seznámení s problematikou jimi vyjadřovanou mohou takovými jevit.

Často také používáme anglické symboly. Věřte, že smyslem této „anglizace“ není nějaké poklonkování anglosaskému světu, nýbrž zapojení se do spontánní mezinárodní standardizace některých termínů a symbolů a tím usnadnění studia zahraniční ekonomické literatury. Angličtina se stala mezinárodním jazykem světové ekonomické komunity.

Pokud jste studentkami a studenty, využijte tuto unikátní životní fázi, ve které se nacházíte, k získání nejen vzdělání, ale také vzdělanosti. V praktickém životě budete zatíženi mnoha rozličnými problémy a neodkladnými úkoly spojenými s každodenním životem. Nebudete-li působit v akademické nebo výzkumné oblasti, k hlubšímu studiu se již stěží dostanete.

Během přípravy nového vydání Mikroekonomie jsme využili připomínky a doporučení od kolegů a kolegyň z české ekonomické obce. Děkujeme jim. Upřímné díky také vyslovujeme paní Michaele Pakové za pomoc při technické přípravě učebnice.

Autoři

+



ČÁST A

Úvod do ekonomie


Mikroekonomie18

1. Seznámení s ekonomií

„Vyrůstal jsem v průmyslové oblasti na jižním břehu jezera Michigan – ve městě Gary

ve státě Indiana – a chudobu, nezaměstnanost a diskriminaci jsem denně viděl

na každém kroku. Právě proto jsem šel studovat ekonomii, abych tyto jevy pochopil

a mohl s nimi něco udělat.“

Joseph Stiglitz

Zřejmě jste se odhodlali věnovat část svého disponibilního času studiu ekonomie. Neznáme pohnutky, které vás k takovému rozhodnutí o užití času přiměly. Ať již však byly jakékoli, je účelné, abyste o vědní disciplíně, které chcete či musíte přinést určitou oběť v podobě času a nejrůznějších odříkání, měli určitou předběžnou představu. K jejímu vytvoření má napomoci tato úvodní kapitola.

Ekonomie je vědou, která usiluje o poznání velmi široké a velmi důležité oblasti života člověka a lidské společnosti. Zabývá se tak závažnými a citlivými problémy hospodářského života, jakými nepochybně jsou hojnost a chudoba, tvorba bohatství a jeho rozdělování, peníze a úrok, zaměstnanost a nezaměstnanost, kapitál a práce, zisky a ztráty, ceny a životní úroveň, inflace, deflace, daně, měnové kurzy atd. Ekonomie rovněž hledá odpovědi na otázky, proč jsou určité statky produkovány a jiné nikoli, jak se chová spotřebitel na trhu výrobků a služeb, proč je z celé řady možných výrobních metod zvolena a využívána právě jedna konkrétní apod. Seznam otázek, jejichž řešením se ekonomie zabývá, lze snadno rozšiřovat, není to však účelné. Rozumnější bude, pokusíme-li se předmět zájmu ekonomie vyjádřit souhrnně pomocí její definice.

O definování ekonomie jako vědní disciplíny se pokoušela dlouhá řada autorů, avšak s rozdílnou mírou úspěchu. Některé definice jsou příliš úzké a zjednodušující, jiné jsou naopak příliš široké a všezahrnující. Značná šíře a mnohovrstevnatost problematiky, kterou se ekonomie zabývá, činí definování této vědy obtížným. Jacob Viner, významný ekonom první poloviny 20. století, při svém pokusu o definování ekonomie rezignoval a prohlásil, že „ekonomie je to, co ekonomové dělají“. Svým způsobem má pravdu, avšak vypovídací schopnost takového výroku je problematická. Proto vám z plejády definic nabízíme dvě jiné, které v koncentrované podobě vyjadřují hlavní směr zkoumání v ekonomii: Ekonomie je vědou, která studuje způsob, jakým lidé používají vzácné, omezené zdroje k výrobě užitečných statků a služeb a jak si tyto statky a služby rozdělují a vzájemně směňují. Zhruba totéž říká v  koncentrované podobě definice formulovaná britským ekonomem L. Robbinsem (1898–1984): „Ekonomie je věda, která studuje lidské chování jako vztah mezi cíli a vzácnými prostředky, které mají alternativní použití.“

Z obou definic je zřejmé, že posláním ekonomie je hledání a nalézání takových způsobů umístění a využití vzácných zdrojů, které vedou k co nejúspornějšímu (nejefektivnějšímu) dosažení lidských cílů, ať již individuálních, skupinových nebo celospolečenských.

Ekonomie je již tradičně rozdělována na dvě oblasti: mikroekonomii a makroekonomii. Mikroekonomie a makroekonomie nejsou samostatnými vědními ekonomickými obory. Jsou pouze dvěma důležitými oblastmi ekonomie, chcete-li – „větvemi jednoho stromu“, které se liší úrovní pohledu, z níž je ekonomika studována.

Seznámení s ekonomií 19

Mikroekonomie studuje chování jednotlivých ekonomických jednotek, z nichž se skládá

národní hospodářství. Jde např. o chování firem, jednotlivých spotřebitelů, vlastníků kapitálu, jednotlivých odborových svazů, vlastníků domů, bank, střadatelů, investorů apod. Mikroekonomie studuje také fungování dílčích trhů: trhu výrobků a služeb, trhu práce, trhu kapitálu a trhu přírodních zdrojů.

Makroekonomie studuje ekonomiku jako celek. Zajímá se o taková témata, jako jsou

např. celková produkce v dané zemi, celková zaměstnanost, míra nezaměstnanosti, cenová hladina a inflace, platební bilance, státní rozpočet, veřejný dluh, množství peněz v oběhu apod. Někdy, avšak stále častěji, se v rámci ekonomie utváří relativně samostatná oblast – „mezinárodní ekonomie“, jak bývá překládán termín international economics. Tato část ekonomie, která je úzce spjatá s mikroekonomií i makroekonomií, se soustřeďuje na studium mezinárodních souvislostí ekonomického života země. I

Označení mikroekonomie a  makroekonomie vychází z  řeckých slov mikros a makros, která

znamenají „malý“ a „velký“. Platon a Aristoteles by se možná divili, co všechno dnes do oblasti

„mikro“ zařazujeme. Mikroekonomie se totiž zabývá ekonomickým chováním i  tak velkých

jednotek, jako jsou např. americká firma Exxon Mobil nebo čínská ICBC, jejichž objem ročních

prodejů je větší než celková produkce některých národních ekonomik. Nicméně ten, kdo stu

duje cenovou strategii Exxonu nebo ICBC je mikroekonomem, zatímco ten, kdo studuje inflaci

v Trinidad Tobagu je makroekonomem. Rozlišení mezi mikro- a  makroekonomií není tudíž

založeno jen na rozměru studovaného objektu, jak by se snad dalo z termínů mikros a makros

usuzovat. Zatímco se mikroekonomie zaměřuje na chování jednotlivých jednotek – bez ohle

du  na to, jak jsou velké, makroekonomie se soustřeďuje na chování celých ekonomik  – bez

ohledu na to, jak jsou malé.

I

Ilustrujme rozdíl mezi makroekonomií a mikroekonomií pomoci metafor: Díváme-li se třeba v  bytě na svou knihovnu, jde o  „makropohled“. Prohlížíme-li si jednotlivé knihy, jde o „mikropohled“. Pohlížíme-li na les, jde o „makropohled“. Pozorujeme-li jednotlivé stromy (duby, buky, lípy, břízy), jde o „mikropohled“. 1.1 Proč ji studovat? Ekonomie poskytuje užitečné nástroje k poznání a pochopení ekonomického života a ekonomického prostředí. Není nějakým souborem ustálených závěrů, definitivně poznaných pravd či pouček, které bychom si měli zapamatovat. „Je to spíše nástroj myšlení, technika myšlení, která pomáhá svému majiteli dospět ke správným závěrům,“ prohlásil o ekonomii významný anglický ekonom J. M. Keynes.

Význam znalostí obecné ekonomické vědy pro profesionálního ekonoma není asi potřeb

né zdůrazňovat. Vybavenost poznatky ekonomie je předpokladem pro úspěšné studium jiných ekonomických disciplín. V zemi s tržním hospodářstvím však nejsou ekonomické znalosti potřebné jen pro úspěšný výkon zaměstnání, ale i pro utváření vlastního osobního života, zejména pro organizaci jeho finanční stránky a pro přijímání důležitých životních rozhodnutí. Ve společnosti s tržní ekonomikou jsou poznatky ekonomie součástí osobního vzdělání a „osobního kapitálu“. Pocit, že každý, kdo někdy něco prodal či koupil, je ekonomem, je falešný. Znalost ekonomie umožňuje lépe pochopit historii hospodářského

Mikroekonomie20

vývoje i současný (a zdaleka nejen ekonomický) život společnosti. Napomáhá i k pochopení souvztažnosti mezi minulými ekonomickými ději a dnešní ekonomickou realitou, čímž umožňuje předvídat důsledky dnešních ekonomických procesů pro budoucnost. V tomto smyslu je ekonomie jedním z  předpokladů samostatného myšlení o  světě. Schopnost samostatné osobní interpretace ekonomického života umožňuje lepší orientaci ve spleti protichůdných a ideologií často zastřených stanovisek a návrhů politiků a stran. Ekonomické vzdělání tím, že podporuje samostatné myšlení, osvobozuje občany z psychologické moci hromadných sdělovacích prostředků, resp. jejich vlastníků tím, že umožňuje filtraci zpráv a informací vlastním kritickým rozumem.

Poznatky ekonomie jsou rovněž nezbytné pro tvorbu úspěšné ekonomické politiky státu. Empirické, to znamená z  praxe vycházející poznání, není dostatečným základem pro organizaci ekonomického života země, byť je také velmi důležité. Je poznanou skutečností, že „praktik bez teorie je v pozici poutníka bez kompasu“. K tomu je navíc možné dodat i známé rčení, dle kterého není „nic praktičtějšího než dobrá teorie“.

Ekonomie není nějakou „katedrovou vědou“ odtrženou od života. Téměř na každém kroku se přesvědčujeme o tom, že stále více politických, ekologických, zdravotních a podobných problémů každodenního života velmi úzce souvisí s ekonomií. Inteligentní občan se bez znalostí fundamentálních, tzn. základních ekonomických poznatků, neobejde. Proto také ekonomie dnes není zdaleka jen záležitostí ekonomů. Například konstruktér nemůže o stroji či jeho součásti uvažovat jen z hlediska pevnosti, pružnosti, dynamiky apod., ale také z hlediska ekonomických důsledků zvoleného konstrukčního řešení. Často bývá ekonomické hledisko dokonce rozhodující. 1.2 Ekonomie pozitivní a normativní Podle toho, zda ekonomie hodnotí nebo nehodnotí procesy a jevy, které zkoumá, rozlišujeme ekonomii pozitivní a normativní.

Pozitivní ekonomie má metodologický základ v  pozitivní filozofii, za jejíhož zakladatele je považován francouzský filozof Auguste Comte (1798–1857). Připomeňme si, že základním principem pozitivismu je vycházet z daností, faktů a odmítat všechny úvahy a všechna tázání, která tuto pozitivitu překračují.

Pozitivní (někdy také „pozitivistická“) ekonomie zkoumá ekonomický život takový, jaký je. Snaží se analyzovat fakta ekonomického života, přičemž se zabývá jen takovými jevy, které jsou vědeckými metodami zjistitelné a dokazatelné. V souladu se svou doktrínou se pozitivisté vyhýbají takovým výrokům, dle nichž je např. X dobrá, resp. špatná věc.

Hodnotící soudy jsou dle ekonomů – pozitivistů záležitostí jiných oborů lidské aktivity, zejména politiky, morálky a náboženství. Stejně tak stanovování cílů. Ekonomie má pouze ukazovat racionální (tedy rozumné) cesty k dosažení cílů, nikoli však cíle samotné. I

„Ekonomie je jako cestovní kancelář,“ říkají k tomuto problému Paul Samuelson a William Nord

haus, autoři snad nejznámější učebnice ekonomie. „Řekněte si, zda toužíte po sněhu či slunci. Je

již pak věcí cestovní kanceláře, aby vás tam co nejrychleji a nejefektivněji dopravila. Ale výběr cíle

závisí na vás.“

I




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist