načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Mikroekonomie - Jana Soukupová; Bronislava Hořejší; kolektiv

Mikroekonomie
-15%
sleva

Kniha: Mikroekonomie
Autor: ; ;

Mikroekonomie, první původní české učebnice mikroekonomie pro posluchače ekonomických fakult a užitečný průvodce mikroekonomií pro zájemce z řad širší ekonomické veřejnosti, ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  779 Kč 662
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
22,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 0Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-05-01
Počet stran: 576
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 574 stran : ilustrace
Vydání: 5., aktualiz. vyd.
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788072612185
EAN: 9788072612185
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Mikroekonomie, první původní české učebnice mikroekonomie pro posluchače ekonomických fakult a užitečný průvodce mikroekonomií pro zájemce z řad širší ekonomické veřejnosti, základní dílo autorského kolektivu pedagogů pražské VŠE Bronislavy Hořejší, Jany Soukupové, Libuše Macákové a Jindřicha Soukupa (její nové, 5. aktualizované vydání připravilo nakladatelství Management Press, váz., 576 str., doporučená cena 779 Kč), analyzuje tržní chování a rozhodování jednotlivých mikroekonomických subjektů – jednotlivců (domácností), podnikatelských subjektů (firem) a státu (jako tvůrce „pravidel hry“, ale i jako zřizovatele hospodářských organizací) – na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů, studuje interakce jednotlivých trhů a subjektů a otázky důsledků rozhodnutí státních orgánů na tržní aktivity spotřebitelů a firem.      Učebnice je určena především studentům inženýrského (resp. magisterského) stupně vysokých škol. Její obsah vychází z osnov standardních kursů mikroekonomie na středně pokročilé úrovni. Nové vydání knihy přináší aktualizace příkladů z českého hospodářství, autoři při jeho přípravě vzali v úvahu rovněž zkušenosti z výuky, náměty kolegů a studentů, které výrazně přispěly ke srozumitelnosti výkladu.      Mikroekonomie popisuje a vysvětluje některé aspekty ekonomického chování lidí, a proto lze očekávat, že osloví i širší veřejnost. Vzhledem k tomu se autoři snažili, aby text byl srozumitelný také pro čtenáře bez hlubších předchozích znalostí mikroekonomie (náročnost a hloubka výkladu samozřejmě odpovídají  středně pokročilému kursu). Tam, kde je to vhodné a možné, autoři ilustrují výklad pomocí příkladů.      Matematický výklad je omezen na nezbytně nutnou míru, podrobnější či složitější algebraické odvozování jednotlivých vztahů čtenář najde na konci příslušné kapitoly v matematickém dodatku.      Aby si čtenář mohl samostatně prověřit zvládnutí výkladu, resp. tematizovaných otázek, jsou na konci každé kapitoly zařazeny shrnutí a dále hlavní pojmy, kontrolní otázky a příklady. Výsledky příkladů jsou uvedeny souhrnně na konci učebnice. Jako příloha je zařazen slovník základních pojmů.           Autorům i nakladatelství Management Press patří ocenění za to, že kniha je po technické stránce srovnatelná se zahraniční konkurencí: to se týká použití doplňkové barvy, grafů, členění kapitol na základní výklad, rozšiřující výklad a matematické dodatky, shrnutí výkladu za každou kapitolou, slovník základních pojmů v závěru knihy apod. K přehlednosti textu přispívá i rejstřík.      Další vydání Mikroekonomie svědčí o tom, že si kniha našla cestu k svým čtenářům a uživatelům, a to jak mezi studenty a akademickými ekonomy, tak i mezi širší odbornou ekonomickou veřejností – manažery, podnikateli, státními úředníky a vůbec všemi, kdo se z nějakého důvodu zajímají o ekonomické otázky.

Další popis

Další vydání úspěšné učebnice, bohatě doplněné o aktualizované příklady z domácího ekonomického prostředí, analyzuje chování a rozhodování jednotlivých mikroekonomických subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Vysvětluje interakce jednotlivých subjektů a trhů i důsledky rozhodnutí státních orgánů na aktivity spotřebitelů a firem. Autoři v ní rozebírají chování firmy a formování nabídky, rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika, včetně zvláštností trhů výrobních faktorů. Učebnice obsahuje nejen výklad standardní mikroekonomie, ale i nové, alternativní přístupy k této oblasti. Je určena jak pro inženýrské studium na ekonomických školách, tak i manažerům a podnikatelům se zájmem o mikroekonomickou problematiku.



Další vydání úspěšné učebnice, bohatě doplněné o aktualizované příklady z domácího ekonomického prostředí, analyzuje chování a rozhodování jednotlivých mikroekonomických subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Vysvětluje interakce jednotlivých subjektů a trhů i důsledky rozhodnutí státních orgánů na aktivity spotřebitelů a firem. Autoři v ní rozebírají chování firmy a formování nabídky, rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika, včetně zvláštností trhů výrobních faktorů. Učebnice obsahuje nejen výklad standardní mikroekonomie, ale i nové, alternativní přístupy k této oblasti. Je určena jak pro inženýrské studium na ekonomických školách, tak i manažerům a podnikatelům se zájmem o mikroekonomickou problematiku.


Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jana Soukupová; Bronislava Hořejší; kolektiv - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Mikroekonomie" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Mikroekonomie

Bronislava Horˇejsˇí, Jana Soukupová, Libusˇe Macáková, Jindrˇich Soukup

MANAGEMENT PRESS, PRAHA 2010

5. aktualizované vydání

www.mgmtpress.cz


www.mgmtpress.cz

Autoři kapitol:

Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16)

Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19)

Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly 17.1-17.5, 20)

Ing. Jana Soukupová, CSc. (kapitoly 2, 3, 12)

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc.

© Jana Soukupová, Bronislava Hořejší, Libuše Macáková, Jindřich Soukup, 1996, 1999, 2002,

2006, 2010

Cover design © Petr Foltera, 2006, 2010

Všechna práva vyhrazena

ISBN 978-80-7261-218-5

www.mgmtpress.cz

Obsah

Předmluva 13

Část 1 – ÚVOD 15

1 Nástroje používané v mikroekonomii 17

1.1 Předmět zkoumání 17

1.2 Základní metody a nástroje mikroekonomické analýzy 20

1.3 Hledání optima 23

1.4 Řešení problémů rovnováhy 36

Shrnutí 44 Část 2 – CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 47

2 Užitek, preference a optimum spotřebitele 49

2.1 Předpoklady racionálního chování spotřebitele 49

2.2 Měření užitku 51

2.3 Indiferenční křivky v podmínkách různých preferencí 56

2.4 Linie rozpočtu 62

2.5 Optimum spotřebitele 64

2.6 Přebytek spotřebitele 67

Shrnutí 71

3 Poptávka 73

3.1 Individuální poptávka 73

3.2 Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku 74

3.3 Vliv změn ceny zkoumaného statku na poptávané množství 84

3.4 Vliv změny ostatních cen na poptávku 96

3.5 Vztahy mezi elasticitami 102

3.6 Tržní poptávka 107

Shrnutí 114

4 Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika 117

4.1 Očekávaný výsledek a očekávaný užitek 119

4.2 Stavově preferenční model 131

7


Mikroekonomie

8

4.3 Optimální rozhodnutí 136

4.4 Snižování rizika 137

Shrnutí 152

Část 3 – CHOVÁNÍ FIRMY A FORMOVÁNÍ NABÍDKY 155

5 Teorie firmy 157

5.1 Základní východiska analýzy firmy 157

5.2 Volba technologie 163

5.3 Výroba v krátkém období (krátkodobá produkční funkce) 165

5.4 Výroba v dlouhém období (dlouhodobá produkční funkce) 175

5.5 Technický pokrok 194

Shrnutí 201 ■

6 Náklady firmy 204

6.1 Náklady firmy v krátkém období 206

6.2 Náklady firmy v dlouhém období 221

6.3 Vztah mezi krátkodobými a dlouhodobými náklady 225

6.4 Vliv změny cen vstupů na náklady firmy 232

Shrnutí 235 ■

7 Příjmy firmy 237

7.1 Celkový příjem firmy 237

7.2 Průměrný příjem firmy 241

7.3 Mezní příjem firmy 241

Shrnutí 245 ■

8 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou 247

8.1 Obecná východiska určení výstupu, při němž firma

maximalizuje zisk 247

8.2 Předpoklady modelu dokonalé konkurence 250

8.3 Rozhodování firmy o výstupu v krátkém období 252

8.4 Nabídka dokonale konkurenční firmy v krátkém období 253

8.5 Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období 257

8.6 Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období 259

8.7 Rozhodování firmy o výstupu v dlouhém období 262

8.8 Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období 264

8.9 Nastolování tržní rovnováhy v dlouhém období 271

8.10 Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence 272

8.11 Přebytek výrobce 273

Shrnutí 278

Obsah W

www.mgmtpress.cz


www.mgmtpress.cz

9 Rozhodování monopolu o výstupu a ceně 281

9.1 Hlavní příčiny vedoucí ke vzniku monopolu 282

9.2 Charakteristické rysy monopolu 286

9.3 Volba optimálního výstupu monopolu 287

9.4 Stanovení ceny monopolem 289

9.5 Tvorba cen přirážkou 290

9.6 Monopolní zisk 291

9.7 Křivka nabídky monopolu 292

9.8 Cenová diskriminace 294

9.9 Alokační efektivnost monopolu 304

9.10 Regulace monopolu 306

Shrnutí 310 ■

10 Rozhodování monopolistické firmy o výstupu a ceně 313

10.1 Charakteristika monopolistické konkurence 313

10.2 Maximalizace zisku monopolistické firmy

v krátkém období 314

10.3 Maximalizace zisku monopolistické firmy

v dlouhém období 317

10.4 Chamberlinův model monopolistické konkurence 321

10.5 Efektivnost monopolistické konkurence 325

Shrnutí 326 ■

11 Optimální výstup firmy v podmínkách oligopolu 328

11.1 Charakteristické rysy oligopolu 328

11.2 Základní východiska modelů oligopolu 331

11.3 Kartel 333

11.4 Cournotův model 336

11.5 Modely s odhadovanými reakcemi konkurentů 340

11.6 Stackelbergův model oligopolu 341

11.7 Oligopol s cenovým vůdcem 342

11.8 Model se zalomenou poptávkovou křivkou 345

11.9 Modely oligopolu založené na teorii her 347

Shrnutí 355 ■

12 Alternativní cíle firmy 357

12.1 Příčiny vzniku alternativních teorií firmy 357

12.2 Manažerské teorie firmy 359

12.3 Další alternativní teorie firmy 365

Shrnutí 370

9

Obsah W


www.mgmtpress.cz

Část 4 – TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ 373

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 375

13.1 Podmínky maximalizace zisku na trhu vstupů 375

13.2 Příjmové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů 377

13.3 Nákladové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů 378

Shrnutí 381

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce 382

14.1 Poptávka firmy prodávající svůj výstup

na dokonale konkurenčním trhu 383

14.2 Poptávka firmy prodávající svůj výstup

na nedokonale konkurenčním trhu 395

Shrnutí 400

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 402

15.1 Volba optimálního množství práce v krátkém období 403

15.2 Volba optimálního množství práce v dlouhém období 404

15.3 Mzdová diskriminace monopsonu 406

Shrnutí 409

16 Nabídka práce 410

16.1 Individuální nabídka práce 410

16.2 Tržní nabídka práce 415

16.3 Prosazování monopolní síly na trhu práce 416

16.4 Bilaterální monopol na trhu práce 418 Shrnutí 420

17 Trh kapitálu 422

17.1 Kapitál 422

17.2 Spotřební rozhodování 423

17.3 Investiční rozhodování 430

17.4 Investiční rozhodování pro více období 438

17.5 Reálná a nominální úroková míra 444

17.6 Investiční rozhodování a riziko 448

Shrnutí 461

Část 5 – ROVNOVÁHA, EFEKTIVNOST A ÚLOHA STÁTU 465

18 Všeobecná rovnováha 467

18.1 Efektivnost ve výrobě 470

10

Mikroekonomie

Obsah W


www.mgmtpress.cz

18.2 Efektivnost ve směně 483

18.3 Výrobně spotřební efektivnost 487

18.4 Dosahování všeobecné rovnováhy 491

18.5 Efektivnost a spravedlnost 493

Shrnutí 504

19 Tržní selhání 507

19.1 Nedokonalá konkurence (monopolní síla) 507

19.2 Externality 509

19.3 Veřejné statky 514

19.4 Asymetrická informace 520

Shrnutí 531

20 Mikroekonomická politika státu 534

20.1 Institucionální rámec ekonomiky 534

20.2 Mikroekonomická politika zaměřená

na překonávání tržních selhání 539

20.3 Konflikt mezi efektivní alokací zdrojů

a hodnotovým systémem společnosti 546

20.4 Přerozdělování příjmů 547

20.5 Selhávání státu 550

Shrnutí 553 Slovník základních pojmů 555 Výsledky příkladů 561 Rejstřík 565 Literatura 573 O autorech 574

11

Obsah W


www.mgmtpress.cz

Mikroekonomická politika státu

V předcházejících kapitolách jsme sledovali chování dvou ekonomických subjektů – spotřebitelů a firem. Nyní naše zkoumání rozšíříme o třetí subjekt, stát,

a budeme sledovat, jak je jeho působením ovlivňován trh.

Státní aktivity, jimiž se budeme zabývat, jsou součástí hospodářské politiky. Hospodářskou politiku budeme chápat jako souhrn cílů, nástrojů,rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech hospodářské reality.

V obecném povědomí je hospodářská politika spjata s makroekonomickou činností státu, tj. s působením státu v takových oblastech hospodářské politiky, jako jsou např. fiskální nebo monetární politika, a s řešením problémů, jako jsou např. vysoká míra inflace nebo vysoká míra nezaměstnanosti.

Stát však svými opatřeními také působí na chování mikroekonomickýchsubjektů – spotřebitelů a firem. Mění podmínky, za nichž probíhá rozhodovánítěchto subjektů, a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích ivšeobecnou tržní rovnováhu. Hospodářská politika státu má tudíž nezbytně i svůjmikroekonomický aspekt. 20.1 Institucionální rámec ekonomiky V předcházejících kapitolách jsme prokázali, že dokonale konkurenční tržní mechanismus je schopen zajistit efektivní alokaci vzácných zdrojů, jimižspolečnost disponuje. Aby však mohl trh v této podobě fungovat, musí existovatúčinný institucionální rámec, jehož prostřednictvím se uskutečňují vztahy mezitržními subjekty. Institucionální rámec v podstatě tvoří „pravidla hry“ jednotlivých účastníků trhu. Pravidla sama však nestačí, účastníci trhu musí mít téměř úplnou jistotu, že budou postiženy ty subjekty, které pravidla nedodržují. Základnípravidla chování tržních subjektů se vyvíjejí evolučně, avšak jejich formulaci (např. formou zákonů) a vymahatelnost na sebe obvykle přebírá stát jako reprezentant celé společnosti. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že základní pravidla by měla platit stejně pro všechny tržní subjekty, a proto musí státem vyhlášená pravidla platit především pro stát.

Poznámka: V určitých případech vyhlašují pravidla chování tržních subjektů

a sledují jejich dodržování i jiné instituce. Často mají formu profesníchsdružení, např. podobu lékařské komory, advokátní komory či komory auditorů. 534

20

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

Význam vlastnických práv Významnou součástí institucionálního rámce je vymezení vlastnických práv. Stát by měl vlastnická práva přesně definovat a účinně zajistit jejich ochranu. Problematika vlastnických práv je komplexní; zaměříme se proto pouze na jednu otázku a budeme sledovat dopad vymezení vlastnických práv na efektivnostvyužití výrobních faktorů. Budeme porovnávat dvě možné situace: v prvnívariantě budeme předpokládat, že se vzácné výrobní faktory nacházejí v soukromém vlastnictví, a v druhém případě budeme vycházet z toho, že existují zcela volné a všem dostupné vstupy. Budeme řešit důsledky obou variant na příkladě lovu mořských ryb.

Nejdříve budeme sledovat důsledky, které přináší v tržní ekonomice situace, kdy může mořských zdrojů využívat každý zájemce.

Předpokládejme na obr. 20-1, že každá další loď, která se zúčastní rybolovu, uloví méně ryb než loď předcházející (tj. předpokládáme klesající „mezní příjem“ z rybolovu MR) a že každá nová loď snižuje úlovek všech předcházejících lodí (tj. předpokládáme klesající „průměrný příjem“ AR).

Nebudeme přihlížet k provozním nákladům lodí a budeme sledovat pouze náklady spojené s chovem ryb; protože však v této variantě jsou ryby volným statkem, jsou celkové náklady na rybolov pro každého rybáře nulové. Z toho plyne, že průměrné náklady (AC) a mezní náklady (MC) jsou také nulové.

Za těchto podmínek (a pokud budeme brát v úvahu dokonale konkurenční trh) se bude počet soukromých lodí zvyšovat tak dlouho, dokud jejich majitelé budou dosahovat zisku, tj. dokud jim hodnota příjmů z rybolovu bude alespoň pokrývat náklady. Protože jsou však provozní náklady nulové, bude se počet soukromých lodí zvyšovat tak dlouho, dokud nebude průměrný příjem AR, který přinášínasazení lodi, nulový (dokud tudíž nebude platit rovnost AR = AC a zároveň AC = 0). Za této podmínky budou soukromí rybáři dosahovat normálního zisku a tím je též určeno, že bude celkem nasazeno L

Y

lodí. Tuto situaci vidíme na obr. 20-1.

Přejdeme ke druhé variantě. Pokud by se moře nacházela v soukromém

vlastnictví, museli by rybáři za lov ryb platit částku, která by odpovídalanákladům, které by vynaložili vlastníci moří na chov ryb, takže celkové nákladyrybářů by byly větší než nula. Pokud budeme předpokládat existenci konstantních

výnosů z rozsahu, můžeme na obr. 20-1 zobrazit průměrné a mezní náklady

(MC’ = AC’) jako přímku rovnoběžnou s osou x. V tomto případě budou opět

přibývat lodě, dokud se nevyrovnají (v podmínkách dokonalé konkurence)průměrné náklady AC’ a průměrné příjmy AR, takže bude nasazeno L

S

lodí.

Nyní porovnáme obě varianty. Z obr. 20-1 zjistíme, že na rybolov se vydá v podmínkách dokonalé konkurence a volných výrobních faktorů více lodí (které vyloví více ryb) než v případě soukromého vlastnictví, kdy se za použitívýrobních faktorů musí platit. V daném případě má vláda usilovat o co nejzřejmější

535

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

(nejjasnější) rozdělení vzácných výrobních faktorů jednotlivým vlastníkům,

neboť se tak zabrání plýtvání těmito vzácnými zdroji.

536

Část 5 Rovnováha, efektivnost a úloha státu

Obr. 20-1 Míra využití volných zdrojů

Přesto však je skutečností, že i v tržních ekonomikách existují volné výrobní zdroje. Jedním z důvodů, proč tomu tak v některých případech bývá, jeskutečnost, že náklady spojené s vybíráním příjmů plynoucích z vlastnictvípříslušného výrobního faktoru mohou být vyšší než takto získaný příjem. (Například nelze vybrat mýto z ulic ve městě, kde je řada křižovatek, neboť by mýtnice musela stát na každé z nich a náklady by vysoce převyšovaly získané příjmy).

Realitou rovněž je, že nemusí ani existovat vlastník výrobního faktoru (viz náš příklad o rybolovu na volných mořích) nebo že vlastník nemusí býtzainteresován na vybírání příjmu z vlastnictví svého výrobního faktoru (např. státrealizuje své příjmy zejména z daní a na základě politických procesů může býtrozhodnuto, že jízda na dálnicích bude zdarma; toto rozhodnutí státních orgánů je možné, protože cílem státu není maximalizovat zisk nebo alespoň jej dosahovat, jako je tomu u soukromých firem).

■■

Coaseova věta Dobře definovaná vlastnická práva brání plýtvání výrobními faktory. Avšak samo vymezení vlastnických práv nestačí, pokud se svých práv tržní subjekty nemohou účinně domáhat.

X Chicagský ekonom R. H. Coase prokázal, že ekonomika dospěje kefektivní alokaci zdrojů, pokud jsou vlastnická práva dobře definována a účinněvymaMikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

hatelná, tj. pokud vlastníci mohou řešit sporné případy mezi sebou s velminíz

kými náklady vyjednávání. W

Coaseova věta říká, že bez ohledu na počáteční rozdělení vlastnických práv

bude konečný výsledek v tržní rovnováze efektivní – za podmínek, že počáteční

zákonné rozdělení vlastnictví je dobře definováno a že transakce týkající se

obchodu vlastnickými právy mají nulové náklady.

X Význam vymahatelnosti práv si doložíme na jednoduchém příkladězápor

né externality. Předpokládáme, že vedle sebe sousedí dvě živnosti – restaurace

a kovárna. Hluk z kovárny snižuje počet hostů v restauraci. V tabulce 20-1vidí

me, o kolik hostů (a následně i příjmů) majitel restaurace přichází, pokud hluk

trvá určitou dobu. Na druhé straně výroba přináší kováři každých 5 minutdoda

tečných 15 Kč příjmů. Dále předpokládáme, že kovář maximalizuje svůj zisk,

pokud jsou jeho stroje v chodu 25 minut za hodinu.

Tabulka 20-1

537

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20

min./hod.

5

10

15

20

25

počet

odrazených

hostů

1

3

6

10

15

ztráta TR

(Kč)

6

18

36

60

90

ztráta MR

(Kč)

6

12

18

24

30

TR (Kč)

15

30

45

60

75

MR (Kč)

15

15

15

15

15

Doba trvání hluku Dopad na restauraci Dopad na kovárnu

Budeme porovnávat dvě varianty. V první z nich stát nereguluje hlučnost ve

městě. Restauratér ví, že získá dodatečný příjem MR = 30 Kč, pokud kovář omezí

chod strojů o 5 minut. Může proto kováři nabídnout, že mu bude kompenzovat

ztrátu ve výši 15 Kč, a navíc mu nabídne, řekněme, polovinu z vyššího příjmu

restaurace. Nabízí mu tak částku 15 + 0,5 (30 – 15) = 22,50 Kč. Restauratérovi

se přitom zvýší příjem o 7,50 Kč.

Existuje i další prostor pro jednání o redukci provozu strojů. Teprve při chodu

strojů 10 minut za hodinu je již dodatečný příjem kováře větší než mezní ztráta

restauratéra. Pokud oba jedinci maximalizují své příjmy, jednáním dospějí

k optimální délce chodu strojů v trvání 10 minut.

Změníme nyní pravidla, v jejichž rámci se oba živnostníci pohybují. Stát určí

zákonem, že si lidé mohou vynucovat omezení hluku. Také v tomto případě ale

existuje prostor pro vyjednávání mezi oběma živnostníky. S nabídkou nyní přijde


www.mgmtpress.cz

kovář. Ví, že za prvních pět minut vydělá 15 Kč a restauratér přijde o 6 Kč.

Nabídne proto restauratérovi kompenzaci jeho ztráty a nabídku rozšíří např.

o polovinu svého dodatečného výdělku; nabídne tak restauratérovi 6 + 0,5

(15 – 6) = 10,50 Kč. Prostor pro jednání ještě existuje při zvýšení délky chodu

strojů na 10 minut. Nakonec tak oba jedinci jednáním dospějí ke stejnéoptimální délce provozu strojů jako v první variantě.

Vymezení vlastnických práv odlišné v obou variantách vedlo ke stejnému optimálnímu výsledku. Rozdíl daný opět vlastnickými právy je však v tom, kdo komu kompenzoval ztrátu příjmu. W

Podle Coaseovy věty existuje možnost dohody za výše uvedených podmínek, neznamená to však automatickou realizaci dohod. Pokud jeden ze subjektů bude očekávat lepší výsledek od konfliktu a nikoliv od dohody, nemusí se dohoda uskutečnit. Problémy rovněž nastávají, pokud nejsou splněny výše uvedené předpoklady, tj. pokud jsou vysoké náklady na vyjednávání (např. vysoké ceny právnických služeb) nebo špatně definovaná vlastnická práva.

X Jednání dvou lidí nemusí být spojeno s transakčními náklady. V příkladě o dvou živnostnících jsme řešili jednoduchý problém a dohoda obou jedinců mohla být uzavřena s nulovými transakčními náklady. Ve složitějších sporech či při účasti více stran však transakční náklady roli hrají. W

V případě volných zdrojů jsme upozornili na podmínku přesného vymezení vlastnických práv, v případě Coaseovy věty jsme sledovali nutnost zajištěníefektivního vyjednávání pro zajištění práv soukromých vlastníků. Vlastnictví se dotýká zájmů všech subjektů. Je tedy zřejmé, že vymezení a prosazovánívlastnických práv přebírá stát jako reprezentant celé společnosti.

X Vlastnické vztahy v České republice výrazně ovlivnily v 90. letech 20. stol. privatizační a restituční zákony. Rozhodujícím pramenem našeho obchodního práva je v současné době obchodní zákoník, který je doplněn řadou jinýchpředisů, často i z jiných právních odvětví. Na čelném místě je nutno uvéstživnostenský zákon, zákon o konkursu a vyrovnání, zákon o ochraně hospodářské soutěže či zákon o účetnictví. Pramenem obchodního práva je také občanský zákoník jako jeho obecný a subsidiární základ a též normy, jež vznikají živelně – jde zejména o tzv. obchodní zvyklosti a (v souvislosti se soutěžním právem) o tzv. dobré mravy hospodářské soutěže. (Pramen: Pelikánová, I.: Obchodní právo, 1. díl. Praha, Codex Bohemia 1998, s. 42-43). W 538

Část 5 Rovnováha, efektivnost a úloha státu Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

20.2 Mikroekonomická politika zaměřená na překonávání

tržních selhání

Dokonale konkurenční ekonomika je alokačně efektivní. Jak však již víme, vtržním hospodářství se objevují tržní selhání, která způsobují neefektivní alokaci

zdrojů.

Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalákonkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existujívýrobci, kteří jsou schopní z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.

Trh také nepůsobí efektivně, jestliže se v ekonomice vyskytují externality, tj.

záporné nebo kladné účinky plynoucí z výroby nebo spotřeby některých statků,

které dopadají na další tržní subjekty, aniž tyto subjekty za ně dostávají náhradu

nebo ji musí jiným subjektům poskytovat. Tržní mechanismus může takéselhávat v efektivní alokaci veřejných statků. Specifickým problémem je nerovnýpřístup tržních subjektů k informacím. Jednotlivé tržní subjekty nemusí disponovat

informacemi, které by byly adekvátní realizovaným tržním transakcím,

a v důsledku této skutečnosti mohou být jejich rozhodnutí z hlediskaefektivnosti nesprávná.

Důvodem hospodářské politiky tak může být úsilí státu napomáhat trhu

v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce. V dalším textubudeme analyzovat dopady některých mikroekonomických opatření státu, která jsou

zaměřená na oslabování důsledků výše uvedených čtyř forem tržních selhání.

20.2.1 Nedokonalá konkurence

Problematiku alokační i výrobní efektivnosti firem, které působí v různýchtržních systémech, jsme podrobně zkoumali v řadě pasáží této knihy. Víme, že

v řadě odvětví má tržní systém podobu nedokonalé konkurence. Nežádoucí

chování firem v postavení nedokonalých konkurentů se může projevovat v řadě

podob, např.

ve speciálních slevách pro privilegované zákazníky (i když ostatní zákazníci

nakupují stejná množství zboží), ● v nižších cenách v určitých oblastech s úmyslem eliminovat konkurenci, ●

ve slevách za nákupy ve větším rozsahu, jež redukují konkurenci nebopodorují vznik monopolů, ● ve fúzích firem, zejména když nejde o firmy s navazujícím výrobnímprogramem, ale se stejným programem, čímž se snižuje počet konkurentů atd.

539

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

X Efektivností dokonalé konkurence jsme se zabývali v bodě 8.10 (Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence), nedokonalé konkurence v bodech 9.9 (Alokační efektivnost monopolu) a 10.5 (Efektivnost monopolistické konkurence). W

Státní orgány mohou reagovat na tyto negativní jevy antimonopolní politikou. Antimonopolní politika je termín, který se používá k popisu programů, které jsou určeny ke kontrole růstu monopolů a k ochraně konkurentů přednežádoucími praktikami monopolních firem.

Součástí antimonopolní politiky je např. speciální soustava programůpodpory rozvoje drobného a středního podnikání, opatření na ochranu hospodářské soutěže a na ochranu spotřebitelů.

Antimonopolní opatření se realizují často na základě soudních rozhodnutí. Problémem potom je, zda se nalezne subjekt, který soudní při vyvolá – lzeočekávat, že to budou případné konkurenční firmy nebo státní orgány na základě podnětů ze strany konkurenčních firem či spotřebitelských svazů.

Stát může působit na chování tržních subjektů prostřednictvím státníregulace. V některých případech státní orgány regulují trhy určitých zboží – v řadě zemí tak stát ovlivňuje situaci na trzích zemědělských výrobků.

X Otázka regulace dílčích trhů byla předmětem výkladu 1. kapitoly, kde jsme se věnovali problematice cenového stropu, resp. cenového dna. W

Státní regulace může být používána vůči jednotlivým firmám, které senacházejí v podmínkách, kdy se nedokonalá konkurence již blíží situaci dokonalého (perfektního) monopolu. Firma, která podléhá regulaci, zůstává v soukromém vlastnictví, avšak stát reguluje její ceny, úroveň poskytovaných služeb, normy bezpečnosti apod.

Přehled vybraných státních institucí v České republice a některé jejich funkce z hlediska antimonopolní politiky nebo tržní regulace uvádínásledující tabulka. Tabulka 20-2 540

Část 5 Rovnováha, efektivnost a úloha státu

Instituce

Česká národní banka

www.cnb.cz

Ministerstvo financí

www.mfcr.cz

Celní správa ČR

www.cs.mfcr.cz

Oblast působení

Dohled nad finančním trhem

Regulace cen, regulace pojistného trhu,

regulace penzijních fondů

Cla

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

Pramen: internetové stránky uvedených institucí

V případě cenové regulace existuje několik možností. Obvykle se stát snaží

vyloučit z ceny prvek monopolního zisku. Smyslem této regulace je snížení

monopolně vysokých cen a zvětšení objemu produkce, které firmy vmonopol

ním postavení nabízejí. Nevýhody regulace cen vidí její odpůrci v tom, žezpo

maluje reakci firem na tržní signály (regulace neznamená jen nižší, ale takézaru

čené ceny), a tak mohou vést k neefektivní alokaci vzácných výrobních zdrojů

i finální produkce.

X Konkrétní formy cenové regulace monopolů jsme analyzovali vpodkapi

tole 9.10 (Regulace monopolu). W

541

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20

Instituce

Ministerstvo průmyslu a obchodu

www.mpo.cz

CzechInvest

www.czechinvest.cz

Ministerstvo místního rozvoje

www.mmr.cz

Ministerstvo životního prostředí

www.env.cz

Energetický regulační úřad

www.eru.cz

Úřad pro ochranu hospodářské

soutěže

www.compet.cz

Podpůrný a garanční rolnický

a lesnický fond

www.pgrlf.cz

Státní zemědělský intervenční fond

www.szif.cz

Grantová agentura ČR

www.gacr.cz

Ministerstvo dopravy

www.mdcr.cz

Oblast působení

Ochrana spotřebitele, podpora

podnikání

Agentura pro podporu podnikání

a investic

Regionální politika, programy

podpory bydlení

Ochrana vod, vzduchu, přírody

a krajiny, zemědělského půdního fondu

Ochrana zájmu spotřebitelů v těch

oblastech energetických odvětví, kde

není možná konkurence

Ochrana hospodářské soutěže

Podpora úvěrování v zemědělství

Regulace trhů zemědělskými produkty

Podpora výzkumu a vývoje

Regulace všech druhů dopravy.

Pozemní komunikace a dráhy


www.mgmtpress.cz

X Podmínkou uplatnění regulace cen v České republice je podle zákona o cenách ohrožení trhu účinky omezení hospodářské soutěže nebo mimořádná tržní situace. Při splnění těchto podmínek ustanovení o cenové regulacipřipouští celkem tři způsoby usměrňování cen. Nejtvrdší, dosud nikdy nepoužitý způsob je cenové moratorium. Dalším je stanovení pevných maximálních či minimálních cen určujících nepřekročitelnou hranici pro sjednání ceny. Volnější formoucenové regulace je tzv. věcné usměrňování cen, které spočívá v určování závazných pravidel pro sjednávání ceny. Časové usměrňování cen (jako čtvrtá formacenové regulace) se od roku 1993 neuplatňuje a novelou z roku 2009 bylo ze zákona vypuštěno.

V závislosti na rozvoji konkurenčního prostředí a vzniku účinné soutěže na daném trhu je státní cenová regulace postupně omezována, případnězeslabována (záměnou forem regulace). Z cen zboží a služeb, pomocí nichž ČSÚ sleduje vývoj míry inflace, podléhalo regulaci na počátku roku 2010 cca 23,7 procent komodit, což v zásadě odpovídá rozsahu regulace uplatňované v některých vyspělejších státech EU. (Pramen: Vývoj a současný rozsah cenové regulace, www.mfcr.cz, ze dne 2. 3. 2010). W

Pro úplnost uveďme, že speciální formou státní regulace činnosti monopolů je zestátnění. U státních podniků však nebyl dosud nikde ve světě vytvořensystém ekonomické stimulace, který by byl na úrovni stimulace na základě zisku. Na druhé straně poukazují analýzy sice na nižší náklady soukromých firem, avšak nedospívají k jednoznačnému závěru, zda je lepší státní vlastnictví nebo státní regulace (výsledky se mění podle států, odvětví, velikosti firem apod.).

Na druhé straně je však třeba upozornit na to, že nelze zcela odmítat činnost velkých firem. Rozsah jejich podnikání je často podmíněn technologicky asouvisí s úsporami, které plynou z masové velkovýroby; velké firmy tak mohou uspokojit levněji více zákazníků. Je též skutečností, že velké firmy vynakládají větší prostředky na výzkum než malé a střední firmy a jejich zisky jsou obvykle rozhodujícím zdrojem daně ze zisku právnických osob. 20.2.2 Externality Tržní selhání mohou mít rovněž podobu externalit. Důsledky existence kladných nebo záporných externalit na alokační efektivnost jsme analyzovali již v předcházející kapitole. Na tento výklad navážeme a budeme sledovatdůsledky některých základních opatření mikroekonomické politiky, které mohou státní orgány použít k oslabení důsledků alokační neefektivnosti externalit.

Základní příčinou existence externalit jsou nepřesně vymezená vlastnická práva. Na existenci externalit tudíž mohou státní orgány reagovat přesnějším vymezením a snadnější vymahatelností vlastnických práv. Externality se nemo- 542

Část 5 Rovnováha, efektivnost a úloha státu Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

hou projevit, pokud jsou vlastnická práva zformulována tak, aby odpovídala

podmínkám Coaseovy věty, s nimiž jsme se seznámili již dříve.

X V předcházejícím příkladě kovárny a restaurace byl zápornou externalitou nadměrný hluk. Vymezení vlastnických práv a jejich snadná vymahatelnostzajistily, aby oba živnostníci zahrnuli důsledky hluku do svých kalkulací a dospěli tak v konečném důsledku svého rozhodnutí k efektivnímu výsledku. W

Obdobou přesnějšího vymezení vlastnických práv je podpora internalizace externalit státem. Externalita zanikne, pokud dojde ke spojení dvou původně samostatných tržních subjektů. Pokud např. státní orgány podpoří fúzi dvou firem, stávají se původně externí náklady součástí soukromých (interních)nákladů nově vytvořené firmy.

X Předpokládejme v příkladě kovárny a restaurace, že kovář koupí od restauratéra jeho živnost. Pro kováře byl hluk externalitou, hladina hluku honezajímala. Protože však nyní vlastní i restauraci, bude sledovat příjmy a náklady obou provozoven dohromady. Úsilí o maximalizaci zisku za obě živnostidohromady ho přivede k omezení výše hluku na efektivní úroveň. W

Třetí možností státních orgánů je uplatnění sankcí vůči subjektům, které jsou zdrojem externalit. Sankce mohou mít v krajním případě podobu zákazu výroby zboží, které je spojeno s výraznou zápornou externalitou. Obvykle však zákaz nahrazuje stanovení limitů na objem produkované záporné externality, použití ekologických daní, státních subvencí producentům kladných externalit nebo subvencí na odstranění záporných externalit (např. na likvidaci zdrojůznečištění ovzduší, vody) apod.

Uplatnění limitů naráží na obdobný problém jako všechna ostatníadministrativní opatření a tím je efektivní fungování státní byrokracie. Pověřené instituce musí provádět kontroly dodržování stanovených limitů, musí zjistit subjekty, které porušují vyhlášená pravidla, a nakonec musí prosadit potrestání viníků. V případě nekvalitní činnosti státních orgánů se limity samozřejmě míjejí účinkem.

Problémem je také výše sankcí spojených s překračováním limitů. Vněkterých případech může být z hlediska původce externality levnější zaplatit pokutu za překročení limitu než uhradit náklady na snížení externality pod stanovenou mez.

Limit má navíc jedno výrazné objektivně dané omezení: nestimulujepůvodce externalit k tomu, aby je snižovali pod stanovenou hranici.

Druhou formou sankce mohou být ekologické daně. Víme, že tržní subjekty se v případě záporných externalit rozhodují podle svých soukromých mezních nákladů, které se odlišují od celkových mezních nákladů o externí meznínáklady. Ideální výše daně by odpovídala právě externím mezním nákladům. Vpřípadě kladných externalit by výše subvence (což fakticky není nic jiného nežzáporná daň) měla odpovídat externímu meznímu užitku. Takto ideálně stanovená daň se označuje jako daň Pigouova.

543

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

Poznámka: Výši Pigouovy daně můžeme odečíst i z obrázků v předcházející

kapitole. Na obr. 19-2 výše daně odpovídá vertikální vzdálenosti mezicelkovými a soukromými mezními náklady při úrovni produkce Y

E

. Na obr. 19-3

výše subvence (čili záporné daně) odpovídá vertikální vzdálenosti mezicelkovým a soukromým mezním užitkem, opět při objemu produkce Y

E

.

Státní orgány mohou rovněž subvencovat odstranění záporných externalit. Porovnáme dopady těchto subvencí s vlivem daní, které může stát uložit firmám za produkci záporných externalit.

Vliv daně na rovnovážné množství a rovnovážnou cenu na dílčím trhuvidíme na obr. 20-2. Jestliže firma platí daň za znečištění životního prostředí,zvyšují se její náklady. Růstu nákladů odpovídá posun křivky nabídky vlevo z S na S’. Omezí se sice objem externalit, ale nevýhodou je, že vzrostou ceny a sníží se objem nabízené produkce.

Vláda může také subvencovat část nákladů, které jsou určeny k odstranění externality. V tomto případě se posune křivka nabídky vpravo z S na S’’ –výsledkem je růst produkce a pokles ceny daného statku. Vzniká však nebezpečí, že při vyšším rozsahu výroby se nakonec bude produkovat celkově vyšší objemzáporných externalit. 544

Část 5 Rovnováha, efektivnost a úloha státu

Obr. 20-2 Vliv poplatků a subvencí na tržní rovnováhu

Volba mezi subvencemi a poplatky tudíž závisí na zvážení jejich pozitivních i negativních účinků na rovnováhu na dílčím trhu a na objemu externalit a musí být posuzována případ od případu.

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

X V České republice jsou vybírány od 1. 1. 2008 tři druhy ekologických daní.

Prvním je daň z elektřiny. Předmětem druhého typu daně jsou pevná paliva,

tj. černé i hnědí uhlí, koks a rašeliny (od daně jsou přitom osvobozena pevnápaliva určená k výrobě elektřiny). Poslední ekologickou daní je daň ze zemního plynu

a některých dalších plynů. Od daně je osvobozen zemní plyn určený pro výrobu

tepla v domácnostech a v domovních kotelnách. Plátcem ekologické daně jedodavatel, který dodal příslušný druh energie konečnému spotřebiteli. Správa daně je

vykonávána celními orgány, které vybraly v roce 2009 přibližně 3,2 mld. Kč.

Aktivním prvkem jsou také poplatky a úplaty za znečištění, které tvoří společně

s výdaji (ve formě dotací a půjček) funkční celek, který spravuje Státní fondživotního prostředí (SFŽP). Příjmy SFŽP v roce 2008 činily cca 2,4 mld. Kč. (Pramen:

Český statistický úřad a SFŽP, červen 2010.) W

20.2.3 Veřejné statky

Jak víme z předcházející kapitoly, vyznačují se veřejné statky dvěmavlastnostmi: nevyloučitelností a nedělitelností. Obě vlastnosti veřejných statků vedou

mimo jiné k tendenci jedinců zaujmout pozici „černého pasažéra“.

Pokud státní orgány zjistí optimální potřebný objem veřejných statků, musí

získat dostatečné finanční prostředky k zajištění jejich výroby. Stát můžepoměrně snadno překonat problém „černých pasažérů“ zdaněním všech potenciálních

spotřebitelů veřejných statků tak, aby vybral potřebnou peněžní částku.

Další otázkou je, kdo bude veřejné statky poskytovat spotřebitelům. Vurčitých případech (např. obrana) připadá tato úloha státu. V některých jinýchpřípadech (např. soukromé školství) mohou poskytovat veřejné statky soukromé firmy,

avšak jejich činnost stát plně nebo částečně subvencuje z daňového výnosu.

Oba mechanismy poskytování veřejných statků jsou přitom spojeny sespecifickými problémy. Poskytování veřejných statků soukromými firmami může být

problematické, protože spotřebitelé mají tendenci požadovat – v důsledkuproblému „černého pasažéra“ – méně veřejných statků v relaci ke statkům soukromým.

Není možné ani zaručit, že spotřebitelé budou správně informovat státníorgány, které se zabývají poskytováním veřejných statků, o svých preferencích.

Nelze se také spolehnout na to, že je státní aparát schopen dostatečně přesnězjišťovat preference spotřebitelů. Nepřesné informace o preferencích vedou kchybným rozhodnutím státních orgánů o struktuře a objemu poskytovaných veřejných statků. Výsledkem tak může být obdobné neefektivní rozhodování jako

v případě, kdy veřejné statky poskytují soukromé firmy.

X Problematikou veřejných statků jsme se zabývali v předchozí 19. kapitole.

Komplikací při rozhodování může být samotný rozhodovací proces státních

orgánů. W

545

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

20.2.4 Tržní selhání na trhu s informacemi

Posledním problémem, jímž se budeme z hlediska tržních selhání zabývat, jeotázka informací. V ideálním světě dokonalé konkurence mají všichni spotřebitelé

a výrobci úplné a přesné informace. Avšak informace jsou v realitě předmětem

obchodu stejně jako všechna ostatní zboží. Obvykle tudíž ani trh s informacemi

není dokonale konkurenčním trhem. V podmínkách nedokonalé konkurence pak

dochází na trhu s informacemi také k výrobní a alokační neefektivnosti.

Příčinou neefektivní alokace informací prostřednictvím tržního mechanismu může být i to, že informace (nebo alespoň určitá jejich část) odpovídají svými rysy veřejným statkům. Získat informaci je nákladné, avšak jakmile jsou určitéinformace k dispozici, jsou mezní náklady na jejich poskytnutí dalším zájemcům nulové (tj. informace se vyznačují nedělitelností). Je také velice obtížné, a často i nemožné, předat určité informace pouze těm, kteří jsou ochotni za ně zaplatit (tj. informace jsou nevyloučitelné). Jakmile však mají informace charakter veřejných statků, bude mít trh tendenci produkovat je v nedostatečném množství či je nebude nabízet vůbec.

Dalším problémem je asymetrie informací. Je téměř pravidlem, že prodejce má úplnější informace o nabízeném zboží než jeho potenciální spotřebitel.Neříznivé důsledky asymetrických informací na alokační efektivnost jsme siukázali v předcházející kapitole na procesu nepříznivého výběru.

Státní orgány mohou působit proti tržním selháním na trhu s informacemi.Státní orgány mohou působit na výrobce a nutit je, aby vyráběli svá zboží v souladu se zdravotními či bezpečnostními předpisy, které jsou platné v příslušném státě.

Dále mohou státní orgány určit a vynucovat na prodejcích, aby zveřejňovali klíčové informace o svých produktech.

Státní orgány také mohou zajišťovat veřejnou dostupnost potřebných informací. Tyto informace mohou shromažďovat a nabízet přímo státní agentury. V úvahu připadá i druhá možnost, o které jsme hovořili v souvislosti sveřejnými statky: stát může subvencovat soukromé subjekty, které se zabývajíposkytováním informací veřejnosti. 20.3 Konflikt mezi efektivní alokací zdrojů a hodnotovým

systémem společnosti

Trh v některých případech zajišťuje efektivní alokaci zdrojů, avšak efektivníalokace zdrojů není obvykle jediným cílem, který společnost sleduje. Trh může

nabízet spotřebitelům zboží, která jsou pro ně škodlivá, nebo naopak některá

546

Část 5 Rovnováha, efektivnost a úloha státu Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

zboží jsou vytěsněna z trhu jinými statky s menším užitkem pro spotřebitele (viz

výše zmíněný proces nepříznivého výběru). Příčinou může být skutečnost, že

spotřebitelé nejsou suverény trhu a jsou manipulovatelní reklamou. Stát sepotom snaží některými zásahy, např. omezením některých typů reklamy, posílitpostavení spotřebitelů na trhu. Jiným důvodem pro státní zásahy mohou býtpreference některých spotřebitelů, které společnost považuje za chybné a pokouší se

je korigovat (např. poptávku narkomanů po drogách). Zdůvodnění pro státníopatření, která prosazují hodnotový systém společnosti, jsou však většinou etická

než čistě ekonomická.

Státní zásahy mohou mít v těchto případech podobu úplného zákazu prodeje určitých statků všem spotřebitelům (jako je tomu v případě drog) nebo vybraným skupinám spotřebitelů (např. zákaz prodeje alkoholických nápojů dětem). O omezení spotřeby určitých zboží (např. cigaret) může stát rovněž usilovat jejich vyšším zdaněním proti jiným statkům. Na druhé straně stát můžepodporovat daňovými úlevami nebo subvencemi spotřebu jiných statků (např. podpora bytové výstavby).

Je přitom zřejmé, že efektivní alokace zdrojů se přitom může dostat dokonfliktu s ostatními cíli společnosti. Klasickým příkladem je v historii častoprosazovaná úplná nebo částečná prohibice, která vede k redukci vysoce efektivní výroby alkoholických nápojů. 20.4 Přerozdělování příjmů Významnou formou konfliktu mezi efektivní alokací zdrojů a hodnotovýmsystémem společnosti je skutečnost, že společnost (reprezentovaná státem)nepovažuje rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.

X Vztahem mezi efektivností a spravedlností a kritérii sociální spravedlnosti jsme se zabývali v kapitole 18 (Všeobecná rovnováha). W

Nejdříve vymezíme faktory, které určují prvotní rozdělení příjmů, jež je generováno tržním mechanismem. Vyjdeme přitom z předpokladů modeluvšeobecné rovnováhy a budeme předpokládat, že výrobní faktory vlastníspotřebitelé, kteří prodejem služeb těchto faktorů získávají příjem. Příjmy jedinců potom závisejí na cenách a na množství služeb výrobních faktorů, které jejich vlastníci realizovali na trzích.

Prvotní rozdělení příjmů mohou ovlivňovat státní orgány; dochází tak kpřerozdělovacím procesům. Státní orgány mění prvotní rozdělení příjmů v zásadě dvěma způsoby. První způsob je založen na přerozdělení majetku. Důsledky přerozdělení majetku na postavení tržních subjektů ilustruje obr. 20-3, na němž

547

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20


www.mgmtpress.cz

jsme se vrátili ke krabicovému schématu směny. Bod F, stejně jako při výkladu

všeobecné rovnováhy, odpovídá výchozímu rozdělení dvou statků (X a Y) mezi

dva spotřebitele (A a E). Výchozí bod lze změnit změnou struktury vlastnictví.

Může dojít k přerozdělení vlastnictví statku X ve prospěch spotřebitele A (což je

na obrázku znázorněno horizontální šipkou směřující k bodu F

1

) či kpřerozdělení vlastnictví statku Y, opět ve prospěch spotřebitele A (tuto situaci ilustruje

vertikální šipka směřující k bodu F

2

). Ani původní bod F a ani oba novévýchozí body, které jsme získali přerozdělením majetku obou spotřebitelů,nepředstavují efektivní rozdělení statků. Teprve následná směna mezi oběma spotřebiteli

zajistí efektivní rozdělení obou statků mezi spotřebitele A a E. V první situaci,

které odpovídá původní tržní rozdělení statků, vede směna k efektivní alokaci,

jež je na obr. 20-3 vyjádřena bodem G. Ve druhé situaci, v níž došlo kpřerozdělení majetku, odpovídá efektivní alokaci obou statků bod H.

548

Část 5 Rovnováha, efektivnost a úloha státu

Obr. 20-3 Formy přerozdělování

Druhý způsob státní intervence je založen na přerozdělení příjmůspotřebitelů. Státní orgány nemění strukturu vlastnictví výrobních faktorů. Odčerpávají však část příjmů (většinou pomocí daní) od jednoho spotřebitele a získanéprostředky poskytují jiným spotřebitelům (např. formou transferů). Na obr. 20-3 opět předpokládáme přerozdělení příjmů ve prospěch spotřebitele A; tatosituace je vyjádřena na obr. 20-3 posunem linie rozpočtu KL doprava na K’L’.

Přerozdělením se mění prvotní rozdělení v rozdělení konečné. Jak je patrné z obr. 20-3, oba způsoby přerozdělení mohou vést nakonec ke stejnému aefektivnímu výsledku. Ať již došlo k přerozdělení majetku nebo příjmů, je efektivním bodem alokace obou statků bod H.

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20

Obr. 20-4 Srovnání daňové kvóty (včetně sociálního a zdravotního pojištění) zemí EU a ČR

v % HDP (rok 2004)


www.mgmtpress.cz

549

Mikroekonomická politika státu Kapitola 20

Ve stabilizované společnosti ovšem státní orgány pouze výjimečněpřistupu

jí k přerozdělení majetku. Důvodem je úsilí státních orgánů o stabilituinstitucio

nálního rámce (a tudíž i vlastnických práv), jímž jsme se zabývali na počátku

této kapitoly. Druhým důvodem je problém oddělitelnosti výrobního faktoru od

jejího nositele. Tento problém se týká práce, která je úzce spojena se znalostmi,

zkušenostmi či dovednostmi konkrétního člověka. Pokud je práce neoddělitelná

od jednotlivce, je obtížné provádět její přerozdělování mezi různé osoby.

Standardní je proto spíše druhý postup, tj. přerozdělení prvotních (tržních)příj

mů prostřednictvím soustavy veřejných rozpočtů.

Skutečností ovšem zůstává, že po uskutečnění přerozdělení majetku nebopříj

mů a směny bude struktura efektivní alokace obou statků mezi spotřebiteleodliš

ná proti stavu před přerozdělením. Na obrázku se tato situace projevila tím, že

se spotřebitelé ocitli v odlišných bodech smluvní křivky směny. Pokudspotřebi

telé při směně vycházejí pouze z prvotního (tržního) rozdělení příjmů, efektivní

alokaci obou statků odpovídá bod G na obr. 20-3. Pokud dojde k přerozdělení

majetku nebo příjmů, efektivní alokaci obou statků odpovídá bod H.

1 – Dánsko, 2 – Švédsko, 3 – Belgie, 4 – Francie, 5 – Rakousko, 6 – Finsko, 7 – Itálie,

8 – Německo, 9 – Nizozemsko, 10 – Spojené království, 11 – Portugalsko, 12 –Lucem

bursko, 13 – Česká republika, 14 – Řecko, 15 – Španělsko, 16 – Irsko

Pramen: Eurostat (červen 2010); http://appsso.eurostat.eu.europa.eu

Obr. 20-4 Srovnání daňové kvóty (včetně sociálního a zdravotního pojištění) zemí EU a ČR

v % HDP (rokk 2004)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

49,0

47,0

46,5

44,6

44,4

43,4

43,2

40,6

39,8 38,9

37,7 36,4

36,2

35,1

33,9

30,8

60,0

50,0

40,0

30,0

20,0

10,0

0,0

%


www.mgmtpress.cz

O autorech

Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc., spoluzakládala počátkem 90. letbakalář

ský a magisterský kurs mikroekonomie na VŠE v Praze. V letech 1994–2000

pracovala jako proděkanka Fakulty podnikohospodářské VŠE, v letech

2000–2006 jako prorektorka VŠE a vystupovala na mnoha významnýchzahra

ničních univerzitách. V současnosti kromě výuky magisterského kursu ekono

mie, jehož je garantkou, přednáší kurs Microeconomics v mezinárodnímprogra

mu International Business – Central European Business Realities a pravidelně

vyučuje studenty W. P. Carey School of Business Arizona State University. Je

členkou správní rady Fulbrightovy komise v Praze.

Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc., je docentkou na katedře mikroekonomie

VŠE v Praze. Podílela se na přípravě bakalářských, magisterských idoktorand

ských kursů pro výuku ekonomie na českých vysokých školách. Je garantkou

předmětů Teorie firmy, Trh práce, Ekonomie volného času a Ekonomie I.Autor

sky se podílela na vydání původních českých učebnic pro výuku těchtopředmě

tů. Je a byla hlavní řešitelkou a spoluřešitelkou několika výzkumných projektů

zaměřených především na problematiku trhů práce. Vystupovala na mnoha

zahraničních, zejména anglických univerzitách.

Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc., je profesorem ekonomie VŠE v Praze. Vle

tech 1986–1987 byl redaktorem Hospodářských novin a v období 1996–1998

členem podvýboru pro průmyslovou politiku Poslanecké sněmovny Parlamen

tu ČR. V letech 1998–2002 působil jako poradce místopředsedy vlády prohos

podářskou politiku pro oblast veřejných financí. Přednášel na Staffordshire

University ve Velké Británii a v americkém Rochester Institute of Technology.

V současné době je vedoucím katedry mikroekonomie VŠE v Praze.

Ing. Jana Soukupová, CSc., pracuje na katedře mikroekonomie VŠE v Praze,

kterou ukončila v roce 1984. V roce 1992 obhájila kandidátskou disertační práci.

Začátkem 90. let se podílela na přípravě bakalářského i magisterského kursu

mikroekonomie. V roce 1989 absolvovala stáž v EU ČSAV, v roce 1992 na

Staffordshire University a v roce 1998 na Keele University ve Velké Británii. Je

spoluautorkou učebnic i dalších studijních materiálů. Svou odbornou a vědeckou

činnost zaměřuje především na alternativní teorie firmy.

574

Bronislava Hořejší, Jana Soukupová,

Libuše Macáková, Jindřich Soukup

Mikroekonomie


www.mgmtpress.cz

Bronislava Hořejší, Jana Soukupová,

Libuše Macáková, Jindřich Soukup

Mikroekonomie

V roce 2010 vydalo nakladatelství Management Press, s. r. o.,

nám. W. Churchilla 2, 130 00 Praha 3, jako svou 408. publikaci

Obálku navrhl Petr Foltera

Vydání 5., aktualizované

Sazba CADIS, DTP Studio, Praha

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

ISBN 978-80-7261-218-5

www.mgmtpress.cz




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist