načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mikrobiologie -- Pro studenty zdravotnických oborů - Jiří Schindler

Mikrobiologie -- Pro studenty zdravotnických oborů

Elektronická kniha: Mikrobiologie
Autor: Jiří Schindler
Podnázev: Pro studenty zdravotnických oborů

Učebnice pro studenty zdravotnických oborů, především pro studentky bakalářského studia oboru všeobecná sestra, se zabývá mikrobiologií člověka pojednávající o původcích ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 223
Rozměr: 21 cm
Úprava: 24 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Mikrobiologie
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-3170-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Učebnice pro studenty zdravotnických oborů, především pro studentky bakalářského studia oboru všeobecná sestra, se zabývá mikrobiologií člověka pojednávající o původcích onemocnění i o nepatogenních mikrobech v těle a jeho bezprostředním okolí.

Popis nakladatele

Stručná učebnice zaměřená na studující, pro něž je klinická mikrobiologie součástí zdravotnického vzdělání. Vědomosti o vybraných druzích bakterií, virů, hub a parazitických prvoků mají napomáhat orientaci v mikrobiologii denní zdravotnické praxe. Kniha je určena studujícím bakalářského studia ošetřovatelství, nutričním terapeutům, studentům VOŠ, zdravotnických škol, přírodovědných oborů a gymnázií a asistentům hygienické služby. Je bohatě dokumentována tabulkami, grafy a fotografiemi. (pro studenty zdravotnických oborů)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Schindler - další tituly autora:
Mikrobiologie -- Pro studenty zdravotnických oborů, 2., doplněné a přepracované vydání Mikrobiologie
 (e-book)
Ze života bakterií Ze života bakterií
 (e-book)
Mikrobiologie -- Pro studenty zdravotnických oborů, 2., doplněné a přepracované vydání Mikrobiologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MIKROBIOLOGIE

Pro studenty zdravotnických oborů

prof. MUDr. Jiří Schindler, DrSc.

© Grada Publishing, a.s., 2010

Cover Photo © fotobanka allphoto, 2009

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 3822. publikaci

Odpovědný redaktor Mgr. Jan Lomíček

Sazba a zlom Josef Lutka

Počet stran 224 + 24 stran barevné přílohy

1. vydání, Praha 2010

Vytiskl PBtisk s.r.o.

Dělostřelecká 344, 261 01 Příbram

Technická kvalita některých obrázků je snížena vzhledem k množství a růz né

kvalitě zdrojů.

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvlášt

ním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávko

vání a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického

uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem

reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-3170-4


Obsah Úvod ....................................................... 13

1 Lékařská mikrobiologie .................................. 15

2 Bakteriální buňka ........................................ 17

2.1 Morfologie ........................................... 17

2.2 Cytologie ............................................ 19

2.3 Růst a množení bakterií ............................... 25

2.3.1 Růst v tekuté půdě ............................. 26

2.3.2 Růst na pevné půdě ............................. 28

2.4 Biofilm .............................................. 29

2.4.1 Vznik a složení biofi lmu ........................ 30

2.4.2 Biofi lm a medicína ............................. 32

2.4.3 Rezistence buněk biofi lmu k antibiotikům ........ 34

2.5 Genetika bakterií ..................................... 35

2.6 Nástroje patogenity a patogeneze bakteriálních

infekcí ............................................... 38

2.6.1 Adherence, kolonizace .......................... 39

2.6.2 Tvorba toxinů, toxiny ........................... 41

2.6.3 Patogenní ostrovy v genomu .................... 43

2.6.4 Perzistoři ...................................... 45

2.7 Usmrcení bakterií .................................... 46

2.7.1 Fyzikální vlivy ................................. 48

2.7.2 Chemické vlivy ................................. 48

2.8 Klasifikace bakterií ................................... 49

3 Antibiotika .............................................. 51

3.1 Charakteristika antibiotik ............................. 51

3.2 Vyšetření citlivosti bakterií k antibiotikům .............. 54

3.3 Mechanizmus účinku antibiotik ....................... 56

3.4 Rezistence bakterií k antibiotikům ..................... 57

3.4.1 Přirozená rezistence ............................ 57

3.4.2 Rozložení rezistence v populaci bakterií .......... 57

3.4.3 Přenos rezistence ............................... 58

3.4.4 Rezistence změnou cílové struktury mutací ......... 59


3.4.5 Enzymatická inaktivace antibiotik ............... 60

3.5 Multirezistence ....................................... 61

3.6 Problémové druhy bakterií ............................ 62

3.7 Budoucnost antimikrobní terapie ...................... 63

3.7.1 Nové látky ..................................... 63

3.7.2 Nové cílové struktury ........................... 63

4 Speciální bakteriologie ................................... 65

4.1 Pyogenní koky ....................................... 66

4.1.1 Staphylococcus aureus .......................... 66

4.1.2 Staphylococcus epidermidis ..................... 69

4.1.3 Streptokoky .................................... 69

4.1.4 Streptococcus pyogenes ......................... 70

4.1.5 Streptococcus agalactiae ........................ 71

4.1.6 Streptococcus pneumoniae ...................... 71

4.1.7 Ostatní streptokoky a „viridující streptokoky“ ..... 74

4.1.8 Enterokoky .................................... 74

4.1.9 Neisserie ...................................... 74

4.2 Enterobacteriaceae ................................... 76

4.2.1 Escherichia coli ................................ 78

4.2.2 Klebsiella pneumoniae .......................... 79

4.2.3 Enterobacter cloacae ............................ 79

4.2.4 Serratia marcescens ............................. 80

4.2.5 Proteus ........................................ 80

4.2.6 Yersinia enterocolitica .......................... 80

4.2.7 Salmonely ..................................... 81

4.2.8 Shigelly ........................................ 82

4.2.9 Vibria ......................................... 83

4.3 Hemofily a bordetely ................................. 84

4.3.1 Haemophilus infl uenzae ........................ 84

4.3.2 Bordetella pertussis, Bordetella parapertussis ..... 84

4.4 Legionella pneumophila .............................. 85

4.5 Gramnegativní nefermentující aerobní tyčky ............ 85

4.5.1 Pseudomonas aeruginosa ....................... 86

4.5.2 Burkholderia cepacia a Stenotrophomonas

maltophilia .................................... 87

4.6 Mikroaerofilní pohyblivé prohýbané tyčky .............. 87

4.6.1 Campylobacter jejuni ........................... 87


4.6.2 Helicobacter pylori ........................... 88

4.7 Spirochety .......................................... 90

4.7.1 Treponema pallidum ......................... 90

4.7.2 Borrelia burgdorferi .......................... 91

4.7.3 Leptospira interrogans ........................ 91

4.8 Rickettsia prowazekii a Coxiella burneti ................ 92

4.9 Chlamydie ........................................... 93

4.9.1 Chlamydia trachomatis ......................... 93

4.9.2 Chlamydia psittaci ............................. 94

4.9.3 Chlamydia pneumoniae ........................ 94

4.10 Anaerobní bakterie .................................. 94

4.10.1 Anaerobní koky .............................. 95

4.10.2 Gramnegativní anaerobní tyčky ................ 96

4.10.3 Grampozitivní anaerobní tyčky ................ 96

4.10.4 Actinomyces israeli ........................... 97

4.10.5 Klostridia .................................... 98

4.10.6 Clostridium tetani ............................ 98

4.10.7 Clostridium botulinum ....................... 99

4.10.8 Clostridium perfringens ...................... 100

4.10.9 Clostridium diffi cile .......................... 101

4.11 Grampozitivní tyčky ................................. 101

4.11.1 Corynebacterium diphtheriae ................. 101

4.11.2 Corynebacterium jeikeium .................... 103

4.11.3 Listeria monocytogenes ....................... 104

4.11.4 Nocardia asteroides ........................... 105

4.11.5 Bacillus anthracis ............................. 105

4.12 Mykobakterie ....................................... 107

4.12.1 Mycobacterium tuberculosis .................. 108

4.12.2 Mycobacterium avium complex ............... 111

4.12.3 Mycobacterium kansasii ...................... 111

4.13 Bakterie bez buněčné stěny, mykoplazmata ............ 111

4.13.1 Mycoplasma pneumoniae ..................... 112

5 Normální flóra ........................................... 113

5.1 Význam mikrobní flóry ............................... 113

5.2 Kolonizace povrchu těla a sliznic ....................... 114

6 Biologie virů ............................................. 117


6.1 Klasifikace virů ...................................... 118

6.2 Struktura virů ........................................ 119

6.2.1 Symetrie virionu ............................... 119

6.3 Replikace virů ........................................ 121

6.3.1 Adsorpce viru .................................. 122

6.3.2 Penetrace viru ................................. 122

6.3.3 Odstranění obalu .............................. 123

6.3.4 Aktivace genomu ............................... 123

6.3.5 Syntéza viru a uvolnění ......................... 125

6.3.6 Efektivita virové replikace ....................... 126

6.3.7 Cytopatogenní efekt ............................ 126

6.3.8 Výsledek infekce buňky ......................... 127

6.4 Patogeneze a rozvoj virové infekce ..................... 128

6.4.1 Brána vstupu ................................... 128

6.4.2 Místo primárního pomnožení ................... 129

6.4.3 Šíření k cílové tkáni či orgánu ................... 129

6.4.4 Sekundární pomnožení ......................... 129

6.4.5 Vyloučení ..................................... 130

7 Speciální virologie ....................................... 131

7.1 Adenoviry ........................................... 131

7.2 Herpesviry ........................................... 132

7.2.1 Herpesvirus hominis ........................... 132

7.2.2 Varicella zoster virus ........................... 133

7.2.3 EBV ........................................... 134

7.2.4 Cytomegalovirus ............................... 135

7.2.5 HHV 6 – HHV 7 (Roseolovirus) ................ 136

7.3 Poxviry .............................................. 136

7.3.1 Virus varioly ................................... 136

7.3.2 Virus vakcinie ................................. 137

7.3.3 Virus molluscum contagiosum .................. 138

7.4 Papovaviry .......................................... 138

7.4.1 Papilomaviry .................................. 138

7.4.2 Polyomaviry ................................... 140

7.5 Pikornaviry .......................................... 140

7.5.1 Enteroviry ..................................... 141

7.5.2 Poliovirus hominis ............................. 141

7.5.3 Coxsackieviry (C-viry) ......................... 142


7.5.4 Echoviry .................................... 144

7.5.5 Rinoviry ..................................... 144

7.5.6 Virus hepatitidy A ............................ 145

7.6 Ortomyxoviry ....................................... 145

7.6.1 Myxovirus infl uenzae ......................... 145

7.7 Paramyxoviry ....................................... 151

7.7.1 Viry parainfl uenzy ........................... 151

7.7.2 RSV ......................................... 151

7.7.3 Virus spalniček .............................. 152

7.7.4 Virus příušnic ................................ 152

7.8 Rubivirus ........................................... 152

7.9 Virus vztekliny ...................................... 153

7.10 Arboviry ........................................... 153

7.10.1 Virus klíšťové encefalitidy ..................... 154

7.10.2 Virus žluté zimnice ........................... 155

7.10.3 Virus západodonilské encefalitidy ............. 155

7.12 Viroví původci zánětu jater ........................... 156

7.12.1 Virus hepatitidy B ............................ 156

7.12.2 Virus hepatitidy C ............................ 157

7.12.3 Virus hepatitidy D ........................... 157

7.12.4 Virus hepatitidy E ............................ 158

7.13 Rotaviry ............................................ 158

7.14 Caliciviry, Astroviry, Koronaviry ..................... 159

7.15 HIV, lidský virus ztráty imunity ...................... 160

7.16 Infekční jednotky podobné virům .................... 162

7.17 Imunizace proti virovým onemocněním,

virové vakcíny ...................................... 162

7.17.1 Vlastnosti vakcíny ........................... 163

7.17.2 Inaktivované vakcíny ......................... 163

7.17.3 Živé vakcíny ................................. 164

7.17.4 Rekombinantní vakcíny ....................... 164

7.17.5 Vakcíny v praxi .............................. 165

7.18 Chemoterapie virových infekcí ........................ 165

8 Houby (Fungi) ........................................... 169

8.1 Rod Candida ......................................... 169

8.2 Cryptococcus neoformans ............................ 171

8.3 Rod Aspergilus ....................................... 171


8.4 Pneumocystis jiroveci .............................. 172

8.5 Původci systémových endemických mykóz ........... 172

8.6 Původci dermatomykóz ............................. 173

9 Prvoci (Protozoa) ....................................... 175

9.1 Trichomonas vaginalis .............................. 175

9.2 Cryptosporidium .................................. 176

9.3 Entamoeba histolytica .............................. 177

9.4 Giardia lamblia .................................... 178

9.5 Jiná parazitická protozoa menšího významu .......... 179

10 Klinická mikrobiologie .................................. 181

10.1 Infekce horních cest dýchacích ...................... 182

10.1.1 Pneumonie v komunitě ...................... 182

10.1.2 Nozokomiální pneumonie ................... 183

10.1.3 Bronchitida ................................. 184

10.2 Sepse ............................................. 184

10.2.1 Zdroj nozokomiální sepse .................... 185

10.2.2 Mikrobiologické vyšetření ................... 185

10.3 Endokarditida ...................................... 188

10.4 Močové infekce ..................................... 189

10.4.1 Uretritida ................................... 190

10.4.2 Cystitida .................................... 190

10.4.3 Pyelonefritida ............................... 190

10.4.4 Prostatitida ................................. 191

10.4.5 Mikrobiologické vyšetření moči .............. 191

10.5 Sexuálně přenosné infekce ........................... 192

10.6 Průjmová onemocnění .............................. 193

10.7 Infekce ran ......................................... 196

10.8 Nemocniční infekce ................................ 197

11 Principy diagnostiky infekčních chorob .................. 199

11.1 Odběr materiálu .................................... 200

11.2 Mikroskopické vyšetření vzorku ..................... 200

11.3 Kultivace .......................................... 200

11.4 Identifikace bakterií ................................ 201

11.5 Testování citlivosti k antimikrobním látkám .......... 203

11.6 Sdělení výsledku ................................... 204


11.7 Virologické vyšetření ............................... 204

12 Nové a obnovené infekční nemoci ....................... 205

Poděkování ................................................. 207

Doporučená literatura ....................................... 209

Rejstřík ..................................................... 211



13

12

Úvod Lékařská mikrobiologie je mikrobiologie člověka pojednávající o původcích onemocnění i o nepatogenních mikrobech v těle a v jeho bezprostředním okolí.

Tato stručná učebnice lékařské mikrobiologie je zaměřena na studenty zdravotnických oborů, především na studentky a studenty bakalářského studia oboru všeobecná sestra.

Výběr, rozsah a hloubka látky vycházely ze zkušenosti s výukou na tomto stupni a z realisticky pochopených potřeb v praxi. Hlavní snahou je, aby studenti poznali obecné souvislosti existence mikrobů a jejich vztahu k člověku. Cílem není memorování látky, ale její pochopení. Znalosti lékařské mikrobiologie jsou pro zvolený obor studia nástrojem a prostředkem orientace. Jejich samostatné používání je však určeno lékařům.

Všichni studenti přicházející do prvního školního kontaktu s lékařskou mikrobiologií si stěžují na obtížnost systematiky a množství jmen mikrobů, jež mají znát. Jejich stesky lze samozřejmě chápat. Z množství mikrobů byly proto v kapitolách speciální mikrobiologie, virologie, mykologie a parazitologie vybrány druhy, s nimiž se v povolání častěji setkají nebo které znamenají ohrožení života pacienta. To je však vše, čím lze studium lékařské mikrobiologie ulehčit. Některé druhy mikrobů jsou probírány kvůli hrozbě bioterorizmu, jiné pro možnost epidemického šíření. Jména některých druhů mikrobů jsou uváděna pro seznámení a jako připomínka při případném výskytu v praxi. Každopádně je hlavním cílem studia vědět „Jak?“ a „Proč?“.

Problém výuky virologie u studentů zdravotnických oborů spočívá kromě jiného v tom, že viry pouhým okem nebo jednoduchým mikroskopem „nejsou vidět“. Druhy probíraných virů jsou vybrány podle závažností onemocnění, podle praktické potřeby studentů, zejména všeobecných sester, a podle epidemiologické naléhavosti.

Objem informací o virech může pro studenty zdravotnických oborů působit někde nepřiměřeně, je však potřebné poukázat na rozmanitost a komplikovanost ustrojení virů, a zdůraznit tak biomedicínský význam virových infekcí. Je na učiteli, aby své požadavky přizpůsobil svému pedagogickému záměru.

Úvod


14

Mikrobiologie

Vydavatelé se snažili umožnit prezentaci co nejvíce obrazového materiálu z archivu autora, případně elektronoptických snímků autorů z významných světových pracovišť. Z technických a ekonomických důvodů však všechny kapitoly nemohly být názorně doplněny dostatečným počtem obrázků, a proto i počet barevných verzí obrázků byl omezen. Je opět na pedagogovi, který je hlavním mediátorem výuky, aby v přednáškách a praktikách to potřebné prezentoval. Poznámka autora: v nadpisech 2. a 3. úrovně jsou názvy virů a bakterií z grafických důvodů uvedeny obyčejným písmem, ačkoli v odborné terminologii se používá kurzíva.


15

1Lékařská mikrobiologie

1 Lékařská mikrobiologie Mikrorganizmy, které žijí v lidském těle, nejsou výhradně škodlivé. Člověk je s některými (převážně bakteriemi) ve vzájemném pozitivním vztahu. Člověk – hostitel – zajišťuje prostředí, z něhož bakterie těží živiny, a jejich metabolity jsou mu prospěšné. Příkladem je Escherichia coli v tlustém střevě obstarávající menachinon – vitamin K, který je zpracováván v játrech při syntéze protrombinu, jenž má význam pro srážlivost krve. Určité druhy bakterií, virů, hub i prvoků jsou přítomny na sliznicích a na kůži, aniž by vyvolávaly onemocnění. Jsou to organizmy nepatogenní. Vztah člověka jako hostitele a mikrobů je vztah dynamický, to jest takový, při němž se mění kvalita i kvantita mikrobů a současně s nimi i reakce organizmu hostitele.

Lékařská mikrobiologie se zabývá jak mikroby, které jsou vysloveně patogenní, tak i takovými, které vyvolávají onemocnění jen za určitých podmínek, nejčastěji při snížení imunity hostitele. Zabývá se i mikroby v bezprostředním okolí člověka, které se na člověka přenášejí, a mikroby, které se na člověka přenášejí ze zvířat. Prvotními a nejdůležitějšími objekty jsou však mikroby patogenní.

Čtyři skupiny mikrobů se vztahem k člověku jsou od sebe více či méně biologicky vzdáleny. Jejich spektrum jde od nebuněčných virů, přes jednobuněčné bakterie schopné již samostatné existence a houby – složitější organizmy s bohatou morfologií s organelami až po parazitické jednobuněčné prvoky již podobné buňkám vyšších živočichů.

Kromě popisu vlastností těchto mikroorganizmů se lékařská mikrobiologie zabývá způsobem zneškodňování původců onemocnění fyzikálními i chemickými vlivy, zejména antimikrobními látkami – antibiotiky a antivirovými látkami. Lékařská mikrobiologie také zkoumá teorie očkovacích látek a jejich přípravy.

Klinická mikrobiologie se zabývá infekčními onemocněními a podmínkami výskytu nemocničních infekcí u pacientů oslabených základním onemocněním a zároveň vystavených infekci z prostředí. Do tohoto oboru patří i epidemiologie používaná jako nástroj zkoumání šíření infekčních onemocnění v nemocnicích i v komunitě mimo ně. V neposlední řadě k lékařské mikrobiologii patří i zájem o nová a znovu se vyskytující infekční onemocnění.

+


16

1

Nejjednodušší organizmy schopné reprodukce jsou viry. Jsou živé v tom smyslu, že se replikují, nejsou však schopny samostatné existence (života), protože jsou závislé na hostitelské buňce. Jsou nejmenšími infekčními agens s jedním druhem nukleové kyseliny. K replikaci používají v různé míře aparát hostitelské buňky, kterou pak většinou ničí. Jsou tedy parazity na molekulární úrovni, protože využívají makro molekuly, zejména enzymy, pro svou reprodukci. Míra tohoto využívání, tedy míra relativní autonomie, je různá. Jejich původ je předmětem teorií. Podle regresivní teorie vznikly viry únikem z hostitelské buňky. Podle teorie progresivní je základem plazmid nebo transpozon, jehož DNA byla obalena bílkovinou a získala schopnost vniknutí do buňky. RNA viry mají původ v mRNA buňky. Byly by tedy vývojově mladší než bakterie. Koevoluční teorie praví, že se viry jako biologické struktury vyvíjely nezávisle a jsou na počátku vývojové řady organizmů schopných množení. O žádné z těchto teorií nejsou důkazy a vývoj virů je zřejmě provždy tajemstvím.

Bakterie jsou nejstarší organizmy na Zemi. Existuje jich něco mezi 300 000 a jedním milionem druhů, z nichž bylo nalezeno a popsáno na tři tisíce. Bakterie jsou jednobuněčné organizmy, které si mohou obstarat energii a výživu z anorganických zdrojů. Evolucí se však tato vysoká nezávislost na prostředí změnila, některé bakterie se přizpůsobovaly prostředí, ztrácely schopnost stavby těla z anorganických zdrojů, potřebovaly doplnit výživu aminokyselinami, cukry i bílkovinami a adaptovaly se dokonce na určitého hostitele, ačkoliv mohou růst i na relativně bohaté umělé půdě. Například Streptococcus pyogenes se vyskytuje jen u člověka. Některé bakterie ztratily schopnost růstu mimo buňku a jsou obligatorními intracelulárními parazity. Jejich strategií je množit se s co nejmenším vynaložením energie, což je vedlo k parazitizmu. Paradoxně však působí skutečnost, že činnost patogenu vede k smrti hostitele, čímž však je ohrožen sám patogen, protože logicky ztrácí možnost další existence.

Houby jsou mikroorganizmy s rozvětvenými vlákny – myceliem, která mají průchodné přepážky, jsou mnohojaderná a cytoplazma či nukleové kyseliny jimi procházejí. Nepravé houby jsou kvasinkovité organizmy, buď jednobuněčné, nebo tvoří mnohobuněčná vláknitá pseudomycelia.

Protozoa jsou jednobuněčné eukaryontní (mají jádro) organizmy s organelami. Některé mají bičíky, jiné se pohybují pomocí pseudopodií jako améby.

Mikrobiologie


17

Bakteriální buňka

2 Bakteriální buňka V průběhu evoluce trvající miliony let se bakterie rozrůznily jak ve způsobu života, tak svým tvarem a velikostí. Jejich velikost je od 0,2 μ až po 0,75 mm, některé druhy rostou při 0 °C a jiné při 113 °C, při pH 0,06 a pH 12, při tlaku více než 1000 atm nebo v 32% nasyceném roztoku NaCl. Vlastnosti bakterií v okolí člověka jsou dány charakterem jeho životního prostředí a vlastnostmi hostitele. 2.1 Morfologie Morfologie bakterií se studuje mikroskopickými metodami. V diagnostice se běžně používá pozorování obarvených usmrcených bakterií, v praxi kombinované Gramovo barvení. To kromě znázornění tvaru bakterií vypovídá o jejich charakteru – bakterie grampozitivní se od bakterií gramnegativních liší strukturou a jinými vlastnostmi včetně mechanizmu infekce.

Velikost nejmenšího objektu, který lze spatřit (při dané vlnové délce světla) světelným mikroskopem, je dána rozlišovací schopností mikroskopu. Je to nejmenší vzdálenost dvou bodů (objektů), které lze jako dva body rozlišit. Užitečné zvětšení mikroskopu je takové zvětšení, jež umožní pozorovat objekt nejmenší rozlišitelné velikosti. Celkové zvětšení mikroskopu je dáno součinem zvětšení objektivu (například 100×) a okuláru, kterým se zvětšený obraz pozoruje (například 10×) (obr. 2.1). Konfokální mikroskop umožňuje ostře pozorovat objekt v rovině zaostření a překrýt obraz v rovinách nad a pod rovinou zaostření. Procházením rovin lze získat trojrozměrný obraz objektu. Obraz se zpracovává elektronicky pomocí vestavěného počítače. Jako zdroj světla se používá laserový paprsek, rozlišovací schopnost tohoto typu mikroskopu je větší než obyčejného světelného.

Elektronový mikroskop pracuje s elektrony, které mají menší vlnovou délku, má větší rozlišovací schopnost a umožňuje vyšší zvětšení. Paprsek elektronů buď objektem (například ultratenkým řezem bakterie) prochází, nebo se od objektu (celé bakterie) odráží. Transmisivní elektronová mikroskopie pracuje s paprskem elektronů podobně jako světelný mikroskop se světelným paprskem. Procházející elektro

2




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist