Kniha: Microsoft Windows 8 -- Podrobná uživatelská příručka - Ondřej Bitto

161

KAPITOLA 8

Domácí síť

a sdílení

Jedním z důkazů pokroku v síťových komunikacích je i to, že už není potřeba zdůrazňovat

význam připojení počítače na síť a jejího využití. To platí zejména v současné době, kdy se

pod slovem síť myslí i síť s velkým S, tedy Internet – ve všech případech jde o to, že vášpočítač, za kterým sedíte a na kterém pracujete, je připojen k počítačům jiným, využívá jejich

služeb a umožňuje mnoha různými způsoby s nimi komunikovat.

Windows 8 jsou bez využívání těchto možností skutečně polovičním systémem, uživatel by

proto měl nastudovat všechny důležité možnosti, které po své instalaci nabízejí. Síťové služby

a nastavení ve Windows 8 prorůstají celým systémem a objevují se i v dalších aplikacích, které

z tohoto faktu těží. Řádky této kapitoly se proto podrobně podívají nejen na jednotlivémožnosti a související výhody i nevýhody jednotlivých typů připojení, ale zejména detailnímožnosti uživatelského nastavení. Spolu s tím samozřejmě souvisejí také volby a funkce sdílení.

Ačkoliv se poměrně velká skupina uživatelů bojí jakéhokoliv spojení slov síť a konfi gurace

či nastavení, musí i oni občas sáhnout po úpravě některých základních parametrů. Typicky

se pak setkáte s významem následujících klíčových pojmů:

 IP-adresa – jedinečné číselné označení počítače, pomocí kterého jej ostatní strojerozpoznají. Nejčastěji se lze setkat s IP-adresami čtvrté verze (IPv4), jejichž zápis má podobu

111.111.111.111, kde žádné číslo mezi tečkami nesmí přesáhnout 255. Do budoucna

se však předpokládá rozmach IP-adres šesté verze (IPv6), jež jsou o poznání delší (128

bitů), nicméně jejich detailní popis přesahuje rozsah a zaměření této knihy.

Tip: Koncový uživatel do podrobností ohledně IP-adres většinou nemusí příliš zabíhat, všechny

odpovídající údaje mu totiž zpravidla sdělí (nebo pokročilými technikami zajistí) poskytovatel

Internetu, případně správce místní sítě.

Tip: Koncový uživatel do podrobností ohledně IP-adres většinou nemusí příliš zabíhat, všechny

odpovídající údaje mu totiž zpravidla sdělí (nebo pokročilými technikami zajistí) poskytovatel

Internetu, případně správce místní sítě.

V této kapitole:

 Typické součásti domácí sítě

 Domácí skupina

 Centrum síťových připojení

a sdílení

 Univerzální sdílení síťových

prostředků

162

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

 Port – jedná se o číselné označení služby, pomocí které si lze od vzdáleného počítače

vyžádat potřebná data.

 Brána – počítač nebo jiné zařízení, které odděluje místní síť od sítí vnějších. Uživatel

většinou potřebuje zadat IP-adresu brány pouze při prvotní konfi guraci (pokud to za něj

neučiní odpovědný administrátor) a poté není zapotřebí dalších úprav. V domácnosti

bývá nejčastěji bránou připojení k Internetu bezdrátový router, který má za úkol rozdělit

internetové připojení mezi více počítačů a zároveň jim dovolit komunikovat mezi sebou.

 Protokol – předem defi novaná sada komunikačních pravidel, jejichž dodržením dva

počítače mohou dosáhnout kýženého cíle při výměně informací. Typickými příklady

protokolů, se kterými se můžete setkat při běžné práci ve Windows 8, jsou například

HTTP pro přenos webových stránek nebo TCP/IP, který zajišťuje obecnější výměnu dat

a garantuje některé vlastnosti síťového propojení. Poznámka: Současné adresy IPv4 mají tvar 123.123.123.123, přičemž každá z uvedených trojic je při přepisu do dvojkové soustavy reprezentována osmi bity. Maximální možnýpočet adres by tedy v tomto případě byl 2^32. Naproti tomu adresy v IPv6 jsou defi noványjako 128bitové (osm segmentů o 16 bitech), takže jejich celkový počet hypoteticky dosahuje 2^128. Zápis pak má podobu čtyř šestnáctkových čísel oddělených dvojtečkou, například 8FA2:A33D:81B9:E3B4:5CF8:DCB1:E84A:FC16.

Typické součásti domácí sítě

Domácí síť je často vytvořena několika počítači najednou, typicky jde například o stolní

počítač a notebook. Pokud máte Internet, je nejčastějším způsobem rozšíření na jednotlivé

počítače již zmíněný bezdrátový router – ten může klasický stolní počítač připojitk Internetu pomocí kabelu, stejně tak ale zvládne i pokrytí notebooku bezdrátovým signálem. Jeden

z nich ukazuje obrázek 8.1.

Obrázek 8.1: Jeden z typických bezdrátových routerů pro domácí použití

Poznámka: Současné adresy IPv4 mají tvar 123.123.123.123, přičemž každá z uvedených

trojic je při přepisu do dvojkové soustavy reprezentována osmi bity. Maximální možnýpočet adres by tedy v tomto případě byl 2^32. Naproti tomu adresy v IPv6 jsou defi noványjako 128bitové (osm segmentů o 16 bitech), takže jejich celkový počet hypoteticky dosahuje

2^128. Zápis pak má podobu čtyř šestnáctkových čísel oddělených dvojtečkou, například

8FA2:A33D:81B9:E3B4:5CF8:DCB1:E84A:FC16.

Typické součásti domácí sítě

163

Mezi výhody bezdrátových připojení patří větší fl exibilita přístupu – pokud máte síť oněkolika stolních počítačích a noteboocích, není žádný problém se začleněním nověpříchozího notebooku. S tím souvisí také již tradiční zabudování bezdrátových adaptérů přímo do

notebooků, oproti starším modelům tak nemusíte kupovat samostatnou rozšiřující kartu.

Správné zapojení bezdrátového routeru

Domácí zapojení bezdrátových routerů se u různých značek příliš neliší, proto lze obecný

návod shrnout pro univerzální použití:

1. Prvním krokem je propojení routeru a modemu (obecně vstupního bodu vnějšíhointernetu) klasickými ethernetovými kabely, tj. s propojkami RJ-45.

2. Jakmile máte připojení PC-router-modem, nastavíte parametry (které jsou popsány

v manuálu) zpravidla pomocí webového rozhraní v prohlížeči na defi novaném portu.

Typicky tedy ve Windows 8 otevřete Internet Explorer a jako adresu zadáte IP-adresu,

která je s daným routerem spjata.

3. Po zajištění klasického kabelového spojení se můžete pustit do konfi guracebezdrátových funkcí a parametrů, šifrovacího klíče pro bezpečnou komunikaci apod. Tyto

detaily se liší v  závislosti na konkrétním modelu, a tak si raději vždy vezměte k  ruce

odpovídající manuál Stolní počítač a bezdrátová síť V případě moderních notebooků je připojení k bezdrátové síti zpravidla poměrnějednoduché, jelikož tyto jsou již většinou vybaveny odpovídajícím zabudovaným zařízením a dokáží detekovat síť v dosahu. Mírně složitější může být situace u klasických stolních počítačů, které musíte vybavit dodatečným zařízením pro příjem Wi-Fi. Využít můžete jak interních karet, kterými obsadíte některý z volných rozšiřujících slotů, lépe se však rozhodněte pro zařízení připojitelné prostřednictvím USB portů. Po instalaci požadovaných ovladačů můžete naplno využívat bezdrátového připojení. Rychlé připojení k bezdrátové síti Jakmile se nacházíte v dosahu některé z bezdrátových sítí, upozorní vás systém Windows 8 na její přítomnost prostřednictvím samostatného panelu. Po klepnutí do něj se otevřeseznam dostupných bezdrátových sítí – připojení k vybrané určete poklepáním levýmtlačítkem myši na její název a za pár okamžiků budete automaticky bezdrátově připojeni. Pokud navíc síť vyžaduje zadání hesla, vložte je do pole Klíč zabezpečení, které se v takovémpříadě automaticky zobrazí.

164

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

Kvalitu přenosu dat prostřednictvím bezdrátové sítě z největší míry ovlivňuje aktuální dosah

a dostupnost odpovídající Wi-Fi. Pokud tedy máte potíže s nekvalitním připojením,zkuste nejprve zjistit odpovídající rychlost – v systému Windows 8 vám k tomu rychle poslouží

především ikona v systémové liště, díky níž získáte potřebné údaje.

Obrázek 8.2: Informace o připojení v hlavním panelu

Bezpečný bezdrátový přenos

Základní, dnes již poněkud zastaralá a bohužel často nepostačující ochrana bezdrátového

přenosu nese označení WEP (z anglického spojení Wired Equivalent Privacy). Alfu a omegu

této varianty představuje tajný klíč, jehož délku je možné zvolit – minimum v podobě 40 bitů

patří do již zastaralých hodnot, proto byste měli volit více. Hlavní problém spočívá v tom,

že útočníkovi k úspěšnému odhalení použitého klíče stačí sledovat odpovídajícíbezdrátový přenos a nasbírat dostatek informací. Aby byla zastoupena také pozitiva, WEP je široce

kompatibilní a snadno použitelný.

Slabiny představeného WEP postupem času odstranily spolehlivější bezpečnostní prvky

šifrování nazvaného WPA2 (Wi-Fi Protected Access), a to přes mezistupeň v podobě WPA.

Díky principu dynamicky se měnících klíčů není tak jednoduché vydobýt si neoprávněný

přístup jako v případě WEP, vlastní šifrování přenosu zajišťuje symetrický standard AES.

Společně s tím stouply také požadavky na délku použitého klíče.

Jaké typy Wi-Fi jsou k dispozici

V rámci budování domácích Wi-Fi sítí se můžete setkat hned s několika označeními, která

jsou charakteristická pro jednotlivé technologie. Odpovídající standardy 802.11 jsou odlišeny

koncovým písmenem, podle nějž máte možnost rozpoznat detaily. Ze všech nejdůležitější

je následující čtveřice:

 802.11a – tato bezdrátová síť navazuje na dále představený standard 802.11b, přičemž

nejvýraznějším zlepšením je podpora přenosové rychlosti až 54 Mb/s. Odpovídající

zařízení pracují na frekvenci 54 GHz.

 802.11b – starší standard, který nabízí přenosovou rychlost o horní hranici pouze 11

Mb/s. V rámci frekvenčního pásma je nekompatibilní s uvedenou variantou 802.11a,

jelikož pracuje na 2,4 GHz.

Domácí skupina

165

 802.11g – tento typ bezdrátového přenosu nabízí práci v  rámci frekvence 2,4 GHz,

nicméně podobně jako 802.11a nabízí navýšení rychlosti (při zachování kompatibility

s pomalejším 2,4GHz 802.11b).

 802.11n – Wi-Fi připojení, se kterým se můžete setkávat stále častěji a jež se staví po

bok původních a, b nebo g. Výhodou je opravdu vysoká přenosová rychlost 300 Mb/s

(podle typu i vyšší), jež do velké míry kompenzuje rozdíl rychlostí bezdrátové a pevné

domácí sítě. Tiskárny, disky a další zařízení Domácí síť samozřejmě není tvořena pouze klasickými počítači či notebooky, ale také dalšími doplňujícími zařízeními. Do této kategorie spadají například síťové tiskárny, které můžete přidat postupem, který byl již popsán v dřívější kapitole této knihy. Z dalších zařízení semůžete setkat třebas se síťovými disky, jež bývají zapojeny do již zmíněného routeru a které vám Windows 8 zpřístupní v přehledu dostupných síťových prvků. Návody pro sdílení dat, které budou uvedeny dále v této kapitole, lze univerzálně použít i pro přístup k těmto zařízením. Domácí skupina Tak jako v dřívějších verzích Windows byla k dispozici možnost nastavení takzvané pracovní skupiny, nabízí vám Windows 8 (přesně v duchu Windows 7) přípravu a propojení počítačů v rámci domácí skupiny. Do jedné domácí skupiny můžete přidat vybrané počítače a mezi nimi pak sdílet libovolnou hudbu, fi lmy a další data, vše je přitom chráněno přístupovým heslem. Vytvoření domácí skupiny Abyste mohli možnosti a výhody domácí skupiny využívat, musíte ji nejprve samozřejmě vytvořit. Poslouží vám k tomu specializovaná součást Ovládacích panelů, přesný postup je přitom následující:

1. Otevřete Ovládací panely (například po stisknutí klávesové zkratky Win + X).

2. Levým tlačítkem myši klepněte na možnost Zvolit možnosti domácí skupiny asdílení (obrázek 8.3).

3. Stiskněte tlačítko Vytvořit domácí skupinu.

4. Automaticky se spustí průvodce, který vám s vytvořením skupiny detailně pomůže.

166

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

Obrázek 8.3: Odkaz pro vytvoření domácí skupiny v Ovládacích panelech

Obrázek 8.4: Výběr dat pro sdílení v rámci domácí skupiny

Domácí skupina

167

V prvním kroku právě otevřeného průvodce aktivací jednotlivých polí, jaká data budete chtít

v domácí skupině sdílet. Jedná se o výmluvně pojmenované položky Obrázky,Dokumenty, Hudba, Videa a z hardwarové oblasti také Tiskárny a zařízení, jež zachycuje obrázek 8.4.

Do dalšího kroku průvodce poté pokračujte stisknutím tlačítka Další. Systém Windows 8

prohledá počítač a pokusí se najít všechna data, která vyhovují vámi vybraným kategoriím

a mohou být sdílena.

Přidání počítače do domácí skupiny

Do domácí skupiny, kterou jste právě vytvořili, do budoucna budete moct přidat dalšípočítač, například při připojení nového počítače nebo notebooku, s nímž budete chtít data sdílet.

Pro tento účel je zapotřebí znát přístupové heslo, jež vám Windows 8 na konci průvodcevytvořením nabídl. Opište si jej, případně následujte odkaz Vytisknout heslo a pokyny. Přidání

nového počítače proveďte následujícím způsobem:

1. Otevřete nabídku Start a poté Ovládací panely.

2. Klepněte na možnost Zvolit možnosti domácí skupiny a sdílení.

3. Stiskněte tlačítko Připojit.

4. V průvodci se řiďte odpovídajícími pokyny a zadejte heslo, které bylo vygenerováno při

vytvoření domácí skupiny.

Poznámka: Zjišťování součástí sítě samozřejmě funguje jen v případě, že jsou tato zařízení

plně funkční a dostupná. Typicky u počítačů to tedy znamená, že v síti neuvidíte ty z nich,

které jsou vypnuté nebo v režimu spánku. Změna hesla domácí skupiny Automaticky vygenerované heslo k domácí skupině si můžete jen velice těžko zapamatovat, snaží se totiž splnit požadavky na co nejvyšší bezpečnost. Jde tedy o změť znaků a číslic,jestliže si chcete vytvořit vlastní, můžete to opět provést v sekci Domácí skupina v Ovládacích panelech. Následujte zde možnost Změnit heslo a do nabídnutého pole zadejte libovolné vlastní heslo. Nezapomínejte ale, že toto heslo musíte ručně zadat také do všech počítačů, které jsou již do domácí skupiny připojeny. Obrázek 8.5: Dialog pro změnu hesla domácí skupiny

Poznámka: Zjišťování součástí sítě samozřejmě funguje jen v případě, že jsou tato zařízení

plně funkční a dostupná. Typicky u počítačů to tedy znamená, že v síti neuvidíte ty z nich,

které jsou vypnuté nebo v režimu spánku.

168

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

Tip: U pole pro zadání nového hesla najdete tlačítko se symbolem dvou šipek. Pokud na něj

klepnete levým tlačítkem myši, dojde k vygenerování dalšího automatického hesla.

Zobrazení sdílených souborů

Jakmile máte do domácí skupiny připojeno více počítačů, můžete listovat soubory, které

jsou na jednotlivých z nich sdílené. Nejsnazší přístup přitom představuje využití výchozího

Průzkumníka souborů, jemuž byla v dřívějším textu této knihy věnována samostatnápodrobná pozornost. Otevřete Průzkumníka souborů, nejrychleji stisknutím klávesové zkratky

Win + E, v levé části následujte možnost Domácí skupina a poté již vpravo můžete listovat

dostupnými daty.

Změna názvu a popisu počítače

Každý počítač v síti by měl být snadno identifi kovatelný hned podle svého názvu – zabráníte

tím mýlkám při připojování a neztratíte se ani ve větší či menší síti. Pro určení názvunásledujte příkaz Start → Ovládací panely → Systém a zabezpečení → Zobrazit název tohoto

počítače, kde pak levým tlačítkem myši klepněte na možnost Změnit nastavení. Nový název

počítače určete po stisknutí tlačítka Změnit.

Obrázek 8.6: Změna stávajícího názvu počítače

Název počítače (obrázek 8.6) slouží k jednoznačné identifi kaci v síti, měl by proto být co

možná nejvýstižnější a především krátký. Aby ale nedošlo k chybnému určení danéhostroTip: U pole pro zadání nového hesla najdete tlačítko se symbolem dvou šipek. Pokud na něj

klepnete levým tlačítkem myši, dojde k vygenerování dalšího automatického hesla.

Centrum síťových připojení a sdílení

169

je podle takto zvoleného názvu, doplňuje se také o podrobný popis – na něj nejsou kladeny

žádné formální nároky. Popis můžete určit ze stejného dialogu, jako tomu bylo v případě

zvolení názvu, a to prostřednictvím textového pole Popis počítače.

Centrum síťových připojení a sdílení

Systém Windows 8 kompletní možnosti nastavení připojení k síti sdružuje do takzvaného

Centra síťových připojení a sdílení. Naleznete zde tedy vše – konfi gurací jednotlivých síťových adaptérů počínaje a nastavením sdílení konče. Centra síťových připojení a sdílení

můžete otevřít prostřednictvím hlavní nabídky Ovládacích panelů, a sice příkazem Start →

Ovládací Panely → Síť a Internet → Centrum sítí a sdílení.

Tip: O poznání rychleji můžete Centrum sítí a sdílení spustit také přímo prostřednictvím

hlavního panelu. Pravým tlačítkem myši klepněte na ikonu připojení, kde pak z odpovídající

kontextové nabídky vyberte požadovaný příkaz Centra síťových připojení a sdílení. Obrázek 8.7: Hlavní okno síťového centra

Tip: O poznání rychleji můžete Centrum sítí a sdílení spustit také přímo prostřednictvím

hlavního panelu. Pravým tlačítkem myši klepněte na ikonu připojení, kde pak z odpovídající

kontextové nabídky vyberte požadovaný příkaz Centra síťových připojení a sdílení.

170

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

Praktické nastavení síťového připojení

Pokud v Centru síťových připojení a sdílení následujete odkaz Změnit nastavení adaptéru

a vyberete požadované síťové rozhraní, můžete určit všechny základní informace aktuálního

síťového připojení. Pokud se jedná o počítač umístěný v místní síti, pak je zpravidla zapotřebí

konfi gurovat zejména IP-adresu, bránu a DNS server – všechny tyto informace by vám měl

sdělit odpovědný správce. Nastavení parametrů připojení se provádí v dialogu Vlastnosti.

Pro nastavení uvedených základních parametrů pak postupujte následovně:

1. Na záložce Sítě levým tlačítkem myši poklepejte na možnost Protokol TCP/IPv4 vseznamu nazvaném Toto připojení používá následující položky:. Otevře se tímspecializovaný konfi gurační dialog.

2. Jestliže je lokální síť vybavena systémem přidělování IP-adres protokolem DHCP aautokonfi gurací serveru DNS, pak pouze aktivujte možnosti Získat adresu IP ze serveru

DHCP automaticky a Získat adresu serveru DNS automaticky. Jelikož jmenované

principy nemusejí být použity v každé síti, zabývají se další kroky ruční konfi gurací

síťových parametrů.

Obrázek 8.8: Dialog nastavení vlastností TCP/IPv4

3. Pro ruční nastavení IP-adres aktivujte odpovídající možnost Použít následujícíadresu IP:. Do pole Adresa IP nyní vložte tu IP-adresu, pod kterou má být aktuální síťové

připojení rozpoznatelné. Do pole Maska podsítě vepište hodnotu, kterou vám sdělí

Centrum síťových připojení a sdílení

171

administrátor (v případě konfi gurace vlastní malé domácí sítě lze jako nejčastějšívariantu použít 255.255.255.0).

4. Pro příchozí spojení uživatel musíte zadat IP-adresu brány, a to do odpovídajícího pole

Výchozí brána. Při ruční konfi guraci serverů DNS pak stačí vložit IP-adresu hlavního

z nich (Upřednostňovaný server DNS) a také zástupného (Náhradní server DNS).

5. Všechny provedené změny uložte stisknutím tlačítka OK, případně se také beze změn

můžete vrátit k původní konfi guraci tlačítkem Storno.

Maska podsítě na první pohled připomíná běžnou IP-adresu, jedná se totiž o čtveřiciklasických čísel, která jsou od sebe vzájemně odděleny tečkou. Významově se však jedná o naprosto

odlišné pojetí – maska podsítě totiž dovoluje odlišit adresu podsítě a počítače.

Poznámka: V postupu zmiňovaný protokol DHCP (Dynamic Host Confi guration Protocol) se

používá zejména ve velkých sítích, a není díky němu zapotřebí nastavovat parametry připojení

na jednotlivých počítačích ručně. Jeden centrální počítač totiž rozesílá všechnyodpovídající údaje všem dostupným v síti a udržuje seznam aktuálně používaných IP-adres. Jedná se

o pokročilou cestu, díky níž lze ušetřit práci a zároveň trable s nechtěným dvojím použitím

identické IP-adresy v lokální síti. Uvedená nastavení se již vzhledem k původnímu názvu konfi gurační možnosti Protokol TCP/IPv4 samozřejmě týkají parametrů IP protokolu čtvrté verze. Pokud byste namísto toho potřebovali určit možnosti IP protokolu šesté verze, zvolte v původním dialogu Vlastnosti variantu Protokol IP verze 6. Zadávání souvisejících parametrů probíhá zcela stejně, ačkoliv se tyto svým formátem nebo účelem mohou mírně odlišovat. Podrobný popis dobudoucnosti příslibného protokolu IPv6 výrazně spadá mimo rámec a zaměření této knihy, proto mu není věnována detailní pozornost. Která připojení jsou právě funkční Pokud chcete získat přehled o stavu všech svých připojení, samotný hlavní panel anisystémová lišta vám v takovémto případě nepomohou. Navštivte proto Ovládací panely, přesně řečeno si počínejte následovně:

1. Následujte příkaz Start → Ovládací panely → Síť a Internet → Centrum sítí a sdílení.

2. Pomocí vlevo umístěné nabídky rychlých odkazů zvolte možnost Změnit nastavení

adaptéru.

3. V nově otevřeném okně nyní máte možnost přehledně sledovat všechna aktuální síťová

připojení a okamžitě poznáte, které není funkční – zobrazí se u něj symbol červeného

křížku s popiskem Síťový kabel byl odpojen, Nepřipojeno apod.

Poznámka: V postupu zmiňovaný protokol DHCP (Dynamic Host Confi guration Protocol) se

používá zejména ve velkých sítích, a není díky němu zapotřebí nastavovat parametry připojení

na jednotlivých počítačích ručně. Jeden centrální počítač totiž rozesílá všechnyodpovídající údaje všem dostupným v síti a udržuje seznam aktuálně používaných IP-adres. Jedná se

o pokročilou cestu, díky níž lze ušetřit práci a zároveň trable s nechtěným dvojím použitím

identické IP-adresy v lokální síti.

172

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

Obrázek 8.9: Přehled aktuálního stavu síťových adaptérů

Univerzální sdílení síťových prostředků

Počítačové sítě samozřejmě neslouží pouze ke komunikaci jednotlivých v ní připojených

počítačů, ale poskytují také možnost sdílení libovolných dat nebo tiskáren. V praxi toznamená výrazný přinos v tom, že v případě dat není zapotřebí jejich „ruční“ přenos z jednoho

stroje na druhý a podobně také sdílení tiskáren na síti ušetří práci při hromadném tisku více

uživateli. Jednotlivé typy sdílení lze charakterizovat následovně:

 Sdílení souborů – o své libovolné soubory může pohodlně podělit s ostatními kolegy na

síti. Sdílení jednotlivých souborů nachází uplatnění například při poskytování několika

dokumentů, plánů, pár fotografi í apod.

 Sdílení složek – zejména složky lze sdílet na síti a tento přístup se vyplatí v případě, kdy

chcete poskytnout některé ucelené kolekce souborů. Procházení logicky uspořádaných

sdílených složek zjednoduší práci i orientaci všem uživatelům, kteří takto nabídnutého

prostředku využijí.

 Sdílení tiskárny – nachází uplatnění především v kancelářích a dalších oblastech, kde je

kladen důraz na bezproblémový tisk. K jedné sdílené tiskárně může vzdáleně přistupovat

větší množství uživatelů, nezávisle na sobě na ni zasílat dokumenty ke zpracování apod.

Tip: Pokud byste se při sdílení vlastních dat obávali přístupu nelegitimních uživatelů, můžete

samozřejmě nastavit odpovídající oprávnění pouze pro některé z nich. Odpovídajícímmožnostem konfi gurace se věnuje pozdější část textu v této kapitole.

Již dříve v této kapitole byly popsány možnosti rychlého sdílení v domácí síti, které vámmohou pomoci při potřebě okamžitého poskytnutí souborů všem připojeným počítačům.Následující řádky se zaměří na ruční konfi guraci, kterou ocení především pokročilejší uživatelé.

Základní nastavení

Ještě před vlastním sdílením osobních souborů nebo dalších prostředků byste měli provést

několik základních nastavení, díky nimž si zajistíte požadované vlastnosti. Ke konfi guraci

Tip: Pokud byste se při sdílení vlastních dat obávali přístupu nelegitimních uživatelů, můžete

samozřejmě nastavit odpovídající oprávnění pouze pro některé z nich. Odpovídajícímmožnostem konfi gurace se věnuje pozdější část textu v této kapitole.

Univerzální sdílení síťových prostředků

173

přitom slouží část nazvaná Změnit pokročilé nastavení sdílení, kterou můžete v Centru

sítí a sdílení otevřít následováním stejnojmenného odkazu.

Tip: Pokud pod tíhou okolností vyloženě nemusíte, neměli byste jen tak měnit výchozína

stavení. To totiž zajišťuje, že se ke sdíleným prostředkům po síti dostanou pouze již „známí“

uživatelé, a tedy spíše uchrání zneužití obsažených dat těmi cizími, nově se připojivšími.

Obrázek 8.10: Detailní možnosti nastavení sdílení

U skupiny možností s názvem Sdílení veřejné složky máte možnost nastavit, jakýmizpů

soby budou moci vzdálení uživatelé nakládat s obsahem složky, jež poskytuje sdílená data.

Tato složka má ve Windows 8 předem určené umístění, a to C:UsersVeřejné – právě do ní

zkopírujte své soubory a složky, které chcete přímo sdílet s ostatními. S přepínačem veřejná

složka si pak počínejte následovně (obdobně i se sdílením tiskáren):

1. Chcete-li úplně zakázat síťový přístup k veřejné složce s daty, aktivujte možnost Vy

pnout sdílení veřejné složky.

2. Jestliže naopak chcete síťovým uživatelům povolit vzdálený přístup ke své veřejné složce

s daty, aktivujte možnost Zapnout sdílení, aby každý uživatel s přístupem k síti mohl

část soubory ve veřejných složkách.

3. Jestliže si přejete sdílet svou místní tiskárnu s ostatními síťovými uživateli, musíte mít

bezpodmínečně aktivovanou možnost Zapnout sdílení souborů a tiskáren.

4. Všechna provedená nastavení sdílení dat a tiskáren uložte a uveďte v platnost stisknutím

tlačítka Uložit změny, případně se navraťte k původní konfi guraci stisknutím tlačítka

Storno.

Tip: Pokud pod tíhou okolností vyloženě nemusíte, neměli byste jen tak měnit výchozína

stavení. To totiž zajišťuje, že se ke sdíleným prostředkům po síti dostanou pouze již „známí“

uživatelé, a tedy spíše uchrání zneužití obsažených dat těmi cizími, nově se připojivšími.

174

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

Sdílení dat ve složce Veřejné

Jakmile jste provedli požadované nastavení sdílení síťových prostředků a základní oprávnění

přístupu k nim, můžete přejít k výběru a poskytnutí dat ostatním síťovým uživatelům.Sdílení dat prostřednictvím k tomu určené složky C:UsersVeřejné probíhá velice jednoduše

tak, že do ní (nebo některé z jejích podsložek) zkopírujete odpovídající soubory a složky.

U každé složky umístěné ve složce Veřejné dále můžete nastavit několik parametrů přímo

souvisejících se sdílením vnořených dat. Prvním krokem k tomu je klepnutí na danousložku v Průzkumníku Windows pravým tlačítkem myši a zvolení příkazu Vlastnosti. Otevře

se tím specializovaný dialog. Možnosti související se sdílením jsou sdruženy naodpovídající záložce příhodně nazvané Sdílení. Na záložce Sdílení (obrázek 8.11) můžete nastavit

základní vlastnosti následujícím způsobem:

1. Klepnutím levým tlačítkem myši na tlačítko Sdílení nastavte základní vlastnosti přístupu.

Síťovou cestu k právě konfi gurované sdílené složce můžete vidět v textovém poli Síťová

cesta – jedná se o neaktivní prvek, není tedy možné jej editovat a má čistě informativní

charakter.

2. Pokud chcete na poslední pozměnit vlastnosti sdílení (zejména v právě upravované

složce Veřejné), můžete se rychle přesunout do odpovídající a v textu dříve popsané

části Ovládacích panelů prostřednictvím hypertextového odkazu Centrum síťových

připojení a sdílení.

Obrázek 8.11: Vlastnosti složky Veřejné, záložka Sdílení

Univerzální sdílení síťových prostředků

175

3. Stisknutím tlačítka Rozšířené možnosti sdílení máte možnost určit celou řadudetail

ních vlastností – odpovídající dialog má další volby a význam jeho jednotlivýchmož

ností je následující:

 Sdílet tuto složku – předurčí aktuálně konfi gurovanou složku ke sdílení sostat

ními uživateli po síti. Aktivace této možnosti je nezbytná pro zpřístupnění všech

dalších možností, jež jsou v dialogu nabízeny.

 Název sdílené položky – do tohoto textového pole můžete vložit libovolnépojme

nování, pod kterým se sdílená složka zobrazí připojivším se síťovým uživatelům.

 Omezit počet současných uživatelů na – dovoluje určit maximální počet síťových

uživatelů, kteří se v jeden okamžik mohou připojit ke konfi gurované složce.

 Komentář – dovoluje rozšířit prosté pojmenovaní sdílené složky o detailní popis,

takže síťoví uživatelé snáze rozpoznají její obsah a účel.

 Oprávnění – nastavení přístupových práv uživatelům, podrobně se této konfigu

raci věnuje pozdější část textu.

4. Na původní záložce Sdílení můžete všechny provedené změny uložit a uvést vokamži

tou platnost stisknutím tlačítka OK, případně se beze změn vrátit k původnímunasta

vení tlačítkem Storno.

Obrázek 8.12: Nastavení rozšířených možností sdílení

Jak již bylo naznačeno v právě uvedeném postupu nastavení sdílené složky umístěné veVeřej

né, máte pod rozšířenými možnostmi sdílení k dispozici konfi guraci přístupových oprávnění.

V odpovídajícím dialogu Oprávnění pro, jenž je zachycen na obrázku 8.13 a který můžete

otevřít stisknutím tlačítka Oprávnění, máte možnost určit následující:

176

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

 Název skupiny nebo jméno uživatele – slouží k výběru pracovní skupiny čijednotlivého uživatele, kterého se budou nastavená oprávnění týkat. Pokud požadovaný není

v seznamu, můžete jej doplnit stisknutím tlačítka Přidat, případně mu naopak zcela

zamítnout přístup tlačítkem Odebrat.

 Oprávnění pro – seznam jednotlivých konfi gurovatelných oprávnění, máte přitom

možnost danou akci buď aktivovat (Povolit), nebo naopak zakázat (Odepřít). Jedná se

o následující oblasti přístupu:

 Úplné řízení – vybraný síťový uživatel nebo skupina uživatelů bude moci aktuálně

konfi gurovanou složku libovolně měnit, tedy nejen otevírat v ní přítomné soubory,

ale také je upravovat, mazat nebo například vytvářet zcela nové.  Změnit – dovoluje síťovým uživatelům sdílené složky procházet a měnit, nikoliv

však mazat v nich obsažené soubory či podsložky, ani upravovat přístupováoprávnění (což úplné řízení umožňuje).  Číst – tato možnost určuje, že uživatelé budou moci soubory číst. Oproti možnosti

Změnit tedy nejsou povoleny jejich jakékoliv úpravy a dále s tím související mazání

či přejmenování. Obrázek 8.13: Detailní nastavení přístupových oprávnění

Univerzální sdílení síťových prostředků

177

Tip: Pokud se chcete o uživatelských oprávněních a ochraně nejen sdílených dat dozvědět

mnohem více, můžete přímo v právě popsaném dialogu Oprávnění levým tlačítkem myši

klepnout na hypertextový odkaz Další informace o řízení přístupu a oprávnění, čímž se

otevře odpovídající a především velice podrobná část nápovědy systému Windows 8.

Sdílení libovolných dat

Pokud si nepřejete sdílet data prostřednictvím předurčené složky C:UsersVeřejné, můžete

samozřejmě sáhnout po jejich poskytnutí z libovolného původního umístění. Postup je velice

obdobný jako v případě sdílení ve složce Veřejné, nicméně dovoluje nastavit mírně odlišná

přístupová oprávnění. V případě sdílení libovolné složky postupujte následovně:

1. V Průzkumníku Windows na požadovanou složku klepněte pravým tlačítkem myši

a z odpovídající místní nabídky vyberte příkaz Vlastnosti a pak Sdílení. Tím bude

otevřen specializovaný dialog.

2. Na vybrané záložce Sdílení nejprve stiskněte tlačítko Rozšířené možnosti sdílení, čímž

si zpřístupníte možnosti nastavení přístupových oprávnění. Postup jejich nastavenípřesně kopíruje případ sdílení ve složce Veřejné.

3. Jakmile jste nastavili požadovaná přístupová oprávnění, můžete zkontrolovat umístění

v neaktivním textovém poli Síťová cesta a všechny změny provedené na záložce Sdílení

uvést v platnost stisknutím tlačítka OK. Připojení síťové jednotky Až do této chvíle předchozí řádky popisovaly techniky poskytnutí vlastních zdrojů ostatním uživatelům – ať už se jednalo sdílení dat nebo tiskárny. Neméně zajímavá, a v řadě případů dokonce i mnohem důležitější je pro uživatele možnost nalezení sdílených síťovýchprostředků, k nimž má vzdálený přístup. Ve svém principu je procházení sítě za tímto účelem velice podobné procházení obsahu vlastního pevného disku – listujete jednotlivými počítači v okně Průzkumníka Windows a okamžitě vidíte, kterých sdílených síťových prostředků může využít. Pro procházení počítačů dostupných v místní síti můžete využít jednoduchého listování v okně Průzkumníka Windows, jak již bylo zmíněno v rámci domácí skupiny dříve v této kapitole. Pokud chcete používat složku, která je sdílena na některém z počítačů dostupných v lokální síti, můžete ji ve svém systému také velice jednoduše připojit ve smyslu samostatné diskové jednotky. V takovém případě postupujte následovně:

1. V Průzkumníku Windows zvolte příkaz Počítač| Připojit síťovou jednotku, čímž se

otevře specializovaný dialog.

2. V roletové nabídce Jednotka vyberte jednopísmenné označení, pod kterým má být nově

připojovaná složka dostupná jako jednotka. Systém Windows 8 automatickyodstraňuTip: Pokud se chcete o uživatelských oprávněních a ochraně nejen sdílených dat dozvědět

mnohem více, můžete přímo v právě popsaném dialogu Oprávnění levým tlačítkem myši

klepnout na hypertextový odkaz Další informace o řízení přístupu a oprávnění, čímž se

otevře odpovídající a především velice podrobná část nápovědy systému Windows 8.

178

KAPITOLA 8 Domácí síť a sdílení

je již používaná označení, takže se nemusíte bát konfl iktu v podobě stejného označení

dvou jednotek.

3. Vzdálenou složku, která má být připojena, nejsnáze určíte nalistováním po stisknutí

tlačítka Procházet. Jedná se právě o tu složku, která bude v místním počítači následně

spojena s dříve vybraným označením jednotky. Poznámka: Nalistování složky po stisknutí tlačítka Procházet představuje jednoduchoumožnost nalezení, pokud neznáte její přesné umístění. Jestliže naopak víte její název i jménovzdáleného počítače, můžete cestu k ní zadat přímo, a to ve tvaru \jméno počítačeázev složky.

4. Pokud požadujete připojení stejné složky pod identickým označením jednotky i během

příštího startu systému, aktivujte samostatnou možnost Znovu připojit při přihlášení.

5. Klepnutím na tlačítko Dokončit dojde k připojení vybrané složky, máte ji pak napříč

celým systémem dostupnou pod zvoleným písmenem jednotky.

Obrázek 8.14: Připojení nové síťové jednotky

Jestliže máte problémy s připojením složky v síti v podobě místní jednotky, může se problém

ukrývat hned na několika místech. Zdroje trablů jsou například následující:

 Omezení fi rewallem – v takovém případě zkontrolujte nastavení základníchsystémových služeb, případně na malou chvíli pro připojení fi rewall vypněte (i když to není

zrovna bezpečné řešení).

 Změny zdroje – vzdálená složka mohla být přejmenována, respektive pozměněnaodovídající přístupová práva. Zkuste se dopátrat případných provedených změn.

 Chybné uživatelské jméno nebo heslo – někdy je zapotřebí přihlásit se pod jinýmmístním uživatelským účtem vzdáleného počítače. Poznámka: Nalistování složky po stisknutí tlačítka Procházet představuje jednoduchoumožnost nalezení, pokud neznáte její přesné umístění. Jestliže naopak víte její název i jménovzdáleného počítače, můžete cestu k ní zadat přímo, a to ve tvaru \jméno počítačeázev složky.