Kniha: Mezinárodní účetní standardy a daňové systémy – 5. vydání – Jiří; Ficbauer David Ficbaurer

1

Mezinárodní účetní standardy

a daňové systéMy

KEY Publishing s.r.o.

Ostrava

2012

Jiří Ficbauer

David Ficbauer

5. aktualizované vydání

© Jiří Ficbauer, David Ficbauer 2012

isBn 978-80-7418-143-6

Obsah

1 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚýETNICTVÍ ................................................................................. 7

1.1 STRUýNÝ POPIS ÚýETNÍCH SYSTÉMģ A JEJICH ZAMċěENÍ ...................................................................... 9

1.2 PODSTATA HARMONIZACE ÚýETNICTVÍ A JEJÍ VÝVOJ ........................................................................... 10

1.2.1 Harmonizace úþetních systémĤ v rámci EU ................................................................................. 10

1.2.2 Harmonizace úþetnictví v USA ..................................................................................................... 14

1.2.3 CelosvČtová harmonizace ............................................................................................................ 22

1.3 STRUýNÁ CHARAKTERISTIKA US GAAP ............................................................................................. 23

1.3.1 Zásada historické hodnoty (Historical Cost) ............................................................................... 24

1.3.2 Zásada uznání tržeb (Revenue Recognition) ................................................................................ 25

1.3.3 Zásada þasové a vČcné souvislosti (Matching Principle) ............................................................. 26

1.3.4 Zásada úplné informovanosti (Full Disclosure) .......................................................................... 26

1.3.5 Zásada omezení (constrain) ......................................................................................................... 26

1.3.6 Hierarchie v rámci US GAAP ...................................................................................................... 27

1.3.7 Elementy ....................................................................................................................................... 27

1.4 STRUýNÁ CHARAKTERISTIKA IFRS ..................................................................................................... 28

1.5 PěEDPOKLÁDANÝ DALŠÍ VÝVOJ OBOU SYSTÉMģ ................................................................................. 30

2 ORGÁNY ZABÝVAJÍCÍ SE TVORBOU A AKTUALIZACÍ STANDARDģ

A NA Nċ NAVAZUJÍCÍCH INTERPRETACÍ ........................................................................................ 33

2.1 IASCF ................................................................................................................................................. 34

2.2 IASB ................................................................................................................................................... 34

2.3 IFRIC .................................................................................................................................................. 35

2.4 PORADNÍ SBOR ..................................................................................................................................... 35

3 IFRS A IAS ................................................................................................................................................... 36

3.1 SEZNAM A ýLENċNÍ IFRS (IAS) A JEJICH ZÁVAZNOST ......................................................................... 36

3.2 SEZNAM A ýLENċNÍ SIC A IFRIC A JEJICH ZÁVAZNOST ....................................................................... 38

3.3 KONCEPýNÍ RÁMEC IFRS..................................................................................................................... 40

3.4 CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH NÁLEŽITOSTÍ JEDNOTLIVÝCH IFRS VýETNċ JEJICH APLIKACE ......... 46

3.4.1 IFRS 1 – První aplikace IFRS ...................................................................................................... 46

3.4.2 IFRS 2 – Úhrady akciemi ............................................................................................................. 51

3.4.3 IFRS 3 – Podnikové kombinace ................................................................................................... 53

3.4.4 IFRS 4 – PojišĢovací smlouvy ...................................................................................................... 56

3.4.5 IFRS 5 – Dlouhodobá aktiva urþená k prodeji a ukonþované þinnosti ........................................ 58

3.4.6 IFRS 6 – PrĤzkum a hodnocení nerostných zdrojĤ ...................................................................... 64

3.4.7 IFRS 7 – Finanþní nástroje: zveĜejĖování ................................................................................... 65

3.4.8 IFRS 8 – Funkþní segmenty.......................................................................................................... 68

3.4.9 IFRS 9 – Finanþní nástroje .......................................................................................................... 71

3.4.10 IFRS 10 – Konsolidovaná úþetní závČrka .................................................................................... 72

3.4.11 IFRS 11 – Spoleþná uspoĜádání ................................................................................................... 74

3.4.12 IFRS 12 - ZveĜejnČní podílĤ v jiných úþetních jednotkách ........................................................... 75

3.4.13 IFRS 13 – OcenČní v reálné hodnotČ ........................................................................................... 76

3.4.14 IAS 1 – Sestavování a zveĜejĖování úþetní závČrky ...................................................................... 78

3.4.15 IAS 2 – Zásoby ............................................................................................................................. 85

3.4.16 IAS 7 – Výkaz o penČžních tocích ................................................................................................. 86

3.4.17 IAS 8 – Úþetní pravidla (politiky), zmČny v úþetních odhadech a Ĝešení chyb ............................ 89

3.4.18 IAS 10 – Události po rozvahovém dni .......................................................................................... 91

3.4.19 IAS 11 – Stavební smlouvy ........................................................................................................... 92

3.4.20 IAS 12 – DanČ ze zisku ................................................................................................................. 93

3.4.21 IAS 16 – Pozemky, budovy, zaĜízení ............................................................................................. 95

3.4.22 IAS 17 – Leasingy ........................................................................................................................ 99

3.4.23 IAS 18 – Výnosy ......................................................................................................................... 101

3.4.24 IAS 19 – ZamČstnanecké požitky ................................................................................................ 104

3.4.25 IAS 20 – Vykazování státních dotací a zveĜejnČní státní podpory .............................................. 107

3.4.26 IAS 21 – Dopady zmČn smČnných kurzĤ cizích mČn ................................................................... 108

3.4.27 IAS 23 – VýpĤjþní náklady ......................................................................................................... 109

3.4.28 IAS 24 – ZveĜejnČní spĜíznČných stran ....................................................................................... 111

3.4.29 IAS 26 – Penzijní plány .............................................................................................................. 112

3.4.30 IAS 27 – Konsolidovaná a separátní úþetní závČrka .................................................................. 113

3.4.31 IAS 28 – Investice do pĜidružených podnikĤ .............................................................................. 116

3.4.32 IAS 29 – Vykazování v hyperinflaþních ekonomikách ................................................................ 119

3.4.33 IAS 31 – Úþasti ve spoleþných podnicích ................................................................................... 120

3.4.34 IAS 32 – Finanþní nástroje: prezentace (vykazování) a IAS 39 – Finanþní nástroje:

úþtování a oceĖování ................................................................................................... 121

3.4.35 IAS 33 – Zisk na akcii ................................................................................................................ 126

3.4.36 IAS 34 – Mezitímní úþetní výkaznictví ........................................................................................ 126

3.4.37 IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv ................................................................................................... 127

3.4.38 IAS 37 – Rezervy, podmínČné závazky a podmínČná aktiva ....................................................... 130

3.4.39 IAS 38 – Nehmotná aktiva.......................................................................................................... 132

3.4.40 IAS 40 – Investice do nemovitostí .............................................................................................. 134

3.4.41 IAS 41 – ZemČdČlství.................................................................................................................. 136

4 IFRS PRO MALÉ A STěEDNÍ PODNIKY ............................................................................................ 138

4.1 STRUKTURA IFRS PRO MALÉ A STěEDNÍ PODNIKY ............................................................................. 138

4.2 TRÉNINKOVÉ MODULY PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ IFRS PRO MALÉ A STěEDNÍ PODNIKY ........................ 139

4.3 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH SEKCÍ IFRS PRO MALÉ A STěEDNÍ PODNIKY ............................... 140

4.3.1 Sekce 1 – Malé a stĜední podniky ............................................................................................... 140

4.3.2 Sekce 2 – Koncepce a principy ................................................................................................... 140

4.3.3 Sekce 3 – Prezentace úþetních závČrek ...................................................................................... 141

4.3.4 Sekce 4 – Výkaz o finanþní pozici .............................................................................................. 142

4.3.5 Sekce 5 – Výkaz o úplném výsledku za období a výsledovka ...................................................... 143

4.3.6 Sekce 6 – Výkaz zmČn ve vlastním kapitálu a výkaz výsledku a nerozdČlených ziskĤ /

neuhrazených ztrát ....................................................................................................... 144

4.3.7 Sekce 7 – Výkaz penČžních tokĤ ................................................................................................. 144

4.3.8 Sekce 8 – KomentáĜe k úþetním výkazĤm ................................................................................... 144

4.3.9 Sekce 9 – Konsolidovaná a separátní úþetní závČrka ................................................................ 144

4.3.10 Sekce 10 – Úþetní pravidla, odhady a chyby ............................................................................. 145

4.3.11 Sekce 11 – Základní finanþní nástroje ....................................................................................... 145

4.3.12 Sekce 12 – Ostatní finanþní nástroje .......................................................................................... 146

4.3.13 Sekce 13 – Zásoby ...................................................................................................................... 147

4.3.14 Sekce 14 – Investice v pĜidružených podnicích.......................................................................... 148

4.3.15 Sekce 15 – Investice ve spoleþných podnicích ............................................................................ 148

4.3.16 Sekce 16 – Investice do nemovitostí ........................................................................................... 148

4.3.17 Sekce 17 – Pozemky, budovy, zaĜízení ....................................................................................... 148

4.3.18 Sekce 18 – Nehmotná aktiva jiná jak goodwill........................................................................... 149

4.3.19 Sekce 19 – Podnikové kombinace a goodwill ............................................................................. 149

4.3.20 Sekce 20 – Pronájmy .................................................................................................................. 149

4.3.21 Sekce 21 – Rezervy a podmínČné události .................................................................................. 150

4.3.22 Sekce 22 – Závazky a vlastní kapitál .......................................................................................... 151

4.3.23 Sekce 23 – Tržby ........................................................................................................................ 151

4.3.24 Sekce 24 – Státní dotace ............................................................................................................. 153

4.3.25 Sekce 25 – VýpĤjþní náklady ...................................................................................................... 153

4.3.26 Sekce 26 – Úhrady vázané na akcie ........................................................................................... 153

4.3.27 Sekce 27 – Snížení hodnoty aktiv ............................................................................................... 153

4.3.28 Sekce 28 – ZamČstnanecké požitky ............................................................................................. 154

4.3.29 Sekce 29 – DaĖ z pĜíjmĤ ............................................................................................................ 155

4.3.30 Sekce 30 – PĜepoþty cizích mČn ................................................................................................. 155

4.3.31 Sekce 31 – Hyperinflace ............................................................................................................. 156

4.3.32 Sekce 32 – Události po skonþení úþetního období ..................................................................... 156

4.3.33 Sekce 33 – ZveĜejnČní spĜíznČných stran ................................................................................... 156

4.3.34 Sekce 34 – Speciální aktivity ...................................................................................................... 156

4.3.35 Sekce 35 – PĜechod na IFRS pro SME ....................................................................................... 157

5 STRUýNÉ POROVNÁNÍ IFRS A ýESKÉ ÚýETNÍ LEGISLATIVY ............................................... 159

5.1 KONCEPCE DALŠÍHO ROZVOJE ÚýETNICTVÍ V ýR ............................................................................... 159

5.2 ZPěEHLEDNċNÍ ZÁKLADNÍCH ROZDÍLģ MEZI OBċMA SYSTÉMY ......................................................... 160

6 SBLIŽOVÁNÍ DANÍ ................................................................................................................................. 163

6.1 DAĕOVÁ SOUSTAVA A EVROPSKÁ UNIE ............................................................................................. 163

6.2 DģVODY PRO HARMONIZACI .............................................................................................................. 164

6.3 SBLIŽOVÁNÍ PěÍMÝCH DANÍ ............................................................................................................... 165

6.4 SBLIŽOVÁNÍ NEPěÍMÝCH DANÍ ........................................................................................................... 169

6.4.1 DaĖ z pĜidané hodnoty ............................................................................................................... 169

6.4.2 Akcízy 171

SEZNAM NEJDģLEŽITċJŠÍCH ZKRATEK .............................................................................................. 174

PěÍLOHY

Seznam tabulek Tabulka 1 – Souþasné rozšíĜení IFRS u spoleþností kótovaných na burze .................................................... 32

Tabulka 2 - Seznam platných Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví .................................................... 36

Tabulka 3 - Seznam platných IFRIC a SIC ........................................................................................................... 38

Tabulka 4 - Financial Instrument Measurement in accordance IFRS 9 ................................................................ 72

Tabulka 5 - Hodnoty z pĜíkladu rozvahy .............................................................................................................. 84

Tabulka 6 - PĜíklad lineárního odpisu ................................................................................................................... 97

Tabulka 7 - PĜíklad odpisu využitím metody SYD ............................................................................................... 98

Tabulka 8 - PĜíklad odpisu využitím metody DDB ............................................................................................... 98

Tabulka 9 - Financial Instrument Measurement and Dislosure ........................................................................... 124

Tabulka 10 - PĜíklad zajišĢovacího úþetnictví .................................................................................................... 125

Tabulka 11 - Sekce IFRS pro malé a stĜední podniky ......................................................................................... 138

Tabulka 12 - Tréninkové moduly ........................................................................................................................ 139

Seznam rovnic Rovnice 1 - Stavební smlouvy .............................................................................................................................. 93

Rovnice 2 - Pozemky, budovy, zaĜízení ................................................................................................................ 96

Rovnice 3 - Úþtování u nájemce ......................................................................................................................... 100

Seznam obrázkĤ

Obrázek 1 - Základní schéma zpracování ekonomických informací ...................................................................... 8

Obrázek 2 - Filosofický základ IFRS .................................................................................................................... 41

Obrázek 3 - Základní nároky vyplývající ze standardu ......................................................................................... 59

Obrázek 4 - Rozhodovací diagram identifikace vykazovacího segmentu ............................................................. 70

Obrázek 5 – Posuzování spoleþného ovládání ...................................................................................................... 74

Obrázek 6 - Základní náležitosti výkazĤ ............................................................................................................... 81

Obrázek 7 - Jednoduchý vztah mezi mateĜským a dceĜiným podnikem ............................................................. 115

Obrázek 8 - SložitČjší organizaþní struktura konsolidaþního celku .................................................................... 116

Obrázek 9 - Jednoduchý vztah mezi investorem a pĜidruženým podnikem ........................................................ 118

Obrázek 10 - SložitČjší organizaþní struktura celku ............................................................................................ 118

Obrázek 11 - Diagram k testování ...................................................................................................................... 131

Obrázek 12 - Rozhodovací strom ........................................................................................................................ 135

Obrázek 13 – Právo v EU ................................................................................................................................... 165

Obrázek 14 - Struktura pĜíjmĤ státního rozpoþtu ýR 2010 ................................................................................. 166

Obrázek 15 - Metody zabránČní dvojímu zdanČní .............................................................................................. 168 1 Mezinárodní harmonizace úþetnictví

Jedním z významných trendĤ souþasného svČta je integrace charakteristická svými

globálními rozmČry. Ta je spojena s Ĝadou rysĤ vysvČtlujících hlavní pĜíþiny vzniku poptávky po uceleném jednotném svČtovém úþetnictví. PatĜí k nim pĜedevším: ¾ rostoucí tok zboží a služeb mezi jednotlivými státy a jejich uskupeními; ¾ nárĤst využití finanþních operací

1

širokou škálou podnikatelĤ;

¾ nárĤst aktivit investorĤ.

Výsledek zmínČných procesĤ se také oznaþuje jako internacionalizace

2

. Logickým

vyústČním byla nejprve snaha o maximální harmonizaci jednotlivých úþetních systémĤ, která postupnČ pĜešla v úsilí spojené s vytvoĜením jediného úþetnictví jako souboru pĜedpisĤ (norem) – standardĤ, podle kterých budou v úþetních závČrkách vykazovány informace transparentním zpĤsobem a také tak, aby byly srovnatelné. Takto zpracované informace slouží všem zainteresovaným, tzv. tĜetím stranám k odpovídajícímu uspokojení jejich potĜeb. K nejvíce frekventovaným tĜetím stranám patĜí pĜedevším investoĜi, management, zamČstnanci, poskytovatelé zápĤjþního kapitálu, dodavatelé a ostatní obchodní vČĜitelé, zákazníci, vlády a jejich orgány, zástupci rĤzných odborných profesí

3

a veĜejnost, krátce

Ĝeþeno stakeholders. Peter F. Drucker Ĝekl, že znalosti a informace jsou dnes jediným smysluplným zdrojem. Jsou vysoce dĤležitým výrobním faktorem a vytváĜí i základní pĜedpoklady pro racionální rozhodování. Pro potĜeby rozhodování je informace možné rozdČlit následujícím hierarchicky uspoĜádaným zpĤsobem: ¾ informace o potĜebČ uþinit rozhodnutí spojené s procesem jejich získávání tak, aby byl

relevantním zpĤsobem popsán daný problém (realita apod.);

¾ informace o možných alternativních Ĝešeních vedoucích k možnosti podání návrhu na

optimální Ĝešení;

¾ informace o kritériích hodnocení vedoucích k možnosti volby Ĝešení.

Výše uvedený model rozhodovacího procesu nakonec vyústí k implementaci

rozhodnutí do praxe. Tato fakta v podstatČ slouží i k vysvČtlení otázky, co je základní funkcí a úkolem (významem) úþetnictví. Jeho úkolem je zachytit všechna data ekonomické reality pĜíslušného subjektu a ta poté zpracovat do podoby, jejímž prostĜednictvím jsou podány odpovídající informace. Jeho základní funkcí je poskytovat svým uživatelĤm (viz výše) spolehlivé informace o ekonomické realitČ. 1

Jedná se napĜ. o operace s finanþními deriváty, promptní obchody s cennými papíry apod. 2

Pojmem internacionalizace se oznaþuje proces stále vyššího stupnČ propojování národních ekonomik navzájem. 3

Jedná se napĜ. o auditory, analytiky, burzovní makléĜe, daĖové poradce, úþetní znalce apod.

7

Základní schéma zpracování ekonomických informací

Obrázek 1 - Základní schéma zpracování ekonomických informací

Ekonomická realita

Zachycení ekonomické reality pomocí úþetních

PĜenos úþetních

dokladĤ do jednotlivých úþetních

Zpracování úþetních výkazĤ

dokladĤ

knih

Je-li tedy základní funkcí úþetnictví podávat uživatelĤm spolehlivé informace o ekonomické realitČ, pak je nutné v úþetnictví spolehlivČ zabezpeþit pĜedevším tyto þinnosti: ¾ objektivnČ zjistit, o jaký prvek (element) ekonomické reality se jedná

4

a jak bude tento

prvek v rámci daného posouzení subklasifikován; na základČ této subklasifikace pak

¾ objektivnČ zjistit (pĜiĜadit) danému elementu hodnotu a dále pak ¾ posoudit kritéria uznání tržeb; ¾ k tČmto pĜiĜadit všechny odpovídající náklady, tj. splnit zásadu þasové a vČcné souvislosti

nákladĤ a výnosĤ a nakonec

¾ zjištČné informace v odpovídajícím, srozumitelném rozsahu zveĜejnit.

To jsou v podstatČ základní þinnosti, které je nutné v úþetnictví naplnit a jsou také základem rozdílĤ mezi jednotlivými úþetními systémy.

V této souvislosti je nutné zdĤraznit, že ani úkolem, ani funkcí úþetnictví není a nikdy ani nebylo sloužit apriori daĖovým potĜebám, jinak Ĝeþeno vyjádĜit správným zpĤsobem základ danČ z pĜíjmĤ, i když je tak v rámci nČkterých modelĤþinČno. Význam úþetnictví spoþívá v podávání spolehlivých informací o ekonomické zdatnosti daného subjektu tak, aby na jejich základČ mohl každý informovaný uživatel vyvodit odpovídající závČry a uþinit rozhodnutí.

Výše uvedená fakta jsou dĤvodem vzniku a postupného prosazování mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví do naší praxe. Je pĜitom reálné oþekávat, že jejich význam poroste pĜímo úmČrnČ s nárĤstem vlivu všech tendencí globalizace a s rozvojem informaþních technologií. Objektivní nutnost vzniku a všeobecného využívání jednotného úþetnictví jako nástroje sbČru, zpracování, zveĜejĖování a uchování informací je tak vysoce aktuální. 4

Jedná se o aktivum, závazek, vlastní kapitál, výnos, náklad, zisk a nebo ztrátu

8

Nutnost vČnovat þas pĜedmČtu, který se zabývá IFRS a US GAAP vþ. konvergence

obou systémĤ je aktuální právČ proto, že jejich využití v praxi výhradnČ naplĖuje požadavky, které jsou na úþetnictví kladeny.

Otázky k zamyšlení

1. Zkuste blíže objasnit roli informací a jejich význam v dnešním podnikatelském svČtČ.

Namalujte struþné schéma vstupĤ do reprodukþního procesu a pokuste se je seĜadit podle

významu. 2. Pokuste se vysvČtlit dĤvody vedoucí k uplatnČní pokud možno jednoho úþetního systému.

Jak dlouhá bude, podle Vašeho názoru, doba, po kterou bude trvat tento proces? Pokuste

se popsat a struþnČ vysvČtlit faktory urychlující a brzdící tento proces vþetnČ urþení jejich

váhy. 3. Pokuste se formou zjednodušujícího schéma popsat význam informací ve vztahu

k rozhodovacímu procesu. 4. Popište struþnČ základní funkci a úkol úþetnictví. Komu informace podané formou

úþetních výkazĤ slouží? 5. Jaké þinnosti je nutné v úþetnictví realizovat ke správnému a nezkreslenému zpracování

a zveĜejnČní informací. 6. ObjasnČte, proþ úþetnictví nesmí sloužit daĖovým potĜebám. 1.1 Struþný popis úþetních systémĤ a jejich zamČĜení

ěada pĜedních odborníkĤ zabývajících se touto problematikou klasifikuje úþetní

systémy na základČ rĤznČ volených hledisek (napĜ. literatura 14). Vyšší stupeĖ shody existuje v pĜípadČ znakĤ, pomocí kterých jsou tyto systémy þlenČny. PatĜí k nim zejména: ¾ vymezení okruhu uživatelĤ finanþních úþetních výkazĤ; ¾ míra regulace úþetnictví; ¾ Ĝešení vztahĤ mezi úþetnictvím a danČmi; ¾ vykazování danČ ze zisku; ¾ stupeĖ uplatĖované opatrnosti pĜi vykazování hospodáĜského výsledku bČžného roku; ¾ volba oceĖovacích veliþin, zejména pak rozsah uplatĖování historických cen; ¾ stupeĖ zohlednČní inflace.

5

ýlenČní úþetních systémĤ je pak závislé na nČkterých z pĜevažujících znakĤ. Jedním

z pĜístupĤ je þlenČní závislé na makroekonomickém nebo mikroekonomickém pĜístupu, které je blíže popsáno v literatuĜe [14]. Makroekonomický pĜístup pĜedstavuje ovlivnČní tČchto systémĤ vládou, legislativou nebo daĖovou soustavou. Naopak mikroekonomický koncept je založen buć na ekonomické teorii, nebo na praxi. Rozhodující je zde pohled na malé subjekty, tedy podniky.

Jiným druhem þlenČní je rozlišení jednotlivých hlavních modelĤ úþetnictví, a to

zejména podle míry a zpĤsobu regulace, informaþní otevĜenosti a zohledĖování inflaþních vlivĤ. V souladu s tím je pak rozlišován: Ÿ anglosaský, nČkdy též britsko-americko-holandský model zohledĖující rozsáhlý

a rozvinutý penČžní a kapitálový trh s množstvím nadnárodních uskupení a firem.

Úþetnictví je v souladu s tímto modelem orientováno na uspokojení požadavkĤ investorĤ

a vČĜitelĤ a jeho fair-value vyjádĜení má totální pĜednost pĜed ostatními hledisky. Tento

5

Kovanicová (14, s. 2 – 3)

9

model využívá více než 40 zemí svČta, z nichž k nejznámČjším patĜí pĜedevším USA,

Velká Británie, Holandsko, Austrálie, Kanada, Hong Kong, Izrael, Singapur a další; Ÿ kontinentální model zohledĖující tradiþní závislost firem a organizací na finanþních

institucích. Regulace úþetnictví podléhá ve vČtšinČ pĜípadĤ právním normám, a tím

i daĖovým zákonĤm a obchodnímu právu. Fair value obraz o firmách a organizacích je

potlaþen na úkor plnČní daĖových a makroekonomických potĜeb. Tento model využívá

cca 30 zemí kontinentální Evropy vyjma postkomunistických, ale také Japonsko, Alžír

a další; Ÿ Jihoamerický model zohledĖující pĜedevším vysoké inflaþní vlivy a kromČ toho též

potĜeby vlád a daĖových orgánĤ. Také v tomto pĜípadČ je fair value vyjádĜení totálnČ

potlaþeno. Uvedený model využívají prakticky všechny státy Latinské a Jižní Ameriky

a také další zemČ, jako napĜ. Indie, Pákistán apod.; Ÿ smíšený model se snahou pokrýt jak potĜeby centrálnČĜízené ekonomiky, tak i tržní

aktivity podnikĤ a organizací. O podání fair value obrazu není možné vĤbec hovoĜit.

Uvedený model je využíván vČtšinou postkomunistických zemí, i když v ĜadČ z nich je

možné pozorovat tendence vedoucí k pĜechodu na model kontinentální.

6

Otázky k zamyšlení

1. Vyjmenujte základní znaky þlenČní úþetnictví. 2. Vyjmenujte základní þlenČní úþetních systémĤ. 3. Zkuste struþnČ popsat rozlišení základních modelĤ úþetnictví založených na míĜe

a zpĤsobu regulace, informaþní otevĜenosti a zohledĖování inflaþních vlivĤ.

1.2 Podstata harmonizace úþetnictví a její vývoj

V úvodu této knihy jsou uvedena základní fakta, která vedla nejprve

k harmonizaþnímu úsilí a následnČ k vybudování tzv. jediného úþetnictví, nČkdy také nazývaného svČtového. Proto musíme procesy harmonizace chápat alespoĖ v následovnČ specifikovaných etapách: Ÿ jednou z nich je harmonizace jednotlivých úþetních systémĤ v rámci Evropské Unie; Ÿ další je harmonizace úþetnictví v USA; Ÿ zatím nejvyšší formou je snaha o celosvČtovou harmonizaci, tedy o maximální sblížení

IFRS a US GAAP. 1.2.1 Harmonizace úþetních systémĤ v rámci EU

Založením Evropského hospodáĜského spoleþenství v roce 1957 vzniklo zcela nové

hospodáĜské uskupení, jehož životaschopnost a dlouhodobá perspektiva vedla až k souþasné vysoké úrovni sjednocení Evropy v jeden ucelený hospodáĜský a následnČ i politický celek. Tyto integraþní kroky pochopitelnČ vyvolávaly, vyvolávají a budou vyvolávat Ĝadu požadavkĤ vznášených mj. na sjednocení právních, ekonomických a sociálních podmínek. I proto jsou tendence vedoucí k zeslabování významu místních vlád tak, jak o nich hovoĜí napĜ. Peter F. Drucker logickým završováním procesu sjednocování. Má-li být EU jako hospodáĜský celek konkurenceschopná nejvČtším svČtovým ekonomikám a pĜinášet tak i odpovídající efekt svým obyvatelĤm v podobČ rĤstu jejich životní úrovnČ, pak budou muset v ĜadČ oblastí platit jednotná pravidla. Tyto záležitosti jsou Ĝešeny v rámci uspoĜádání EU 6

Zdroj Kovanicová (14)

10