načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mezinárodní turismus -- 2., aktualizované a rozšířené vydání - Monika Palatková

Mezinárodní turismus -- 2., aktualizované a rozšířené vydání

Elektronická kniha: Mezinárodní turismus -- 2., aktualizované a rozšířené vydání
Autor:

Publikace přináší komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu. Je určena odborníkům soukromého i veřejného sektoru působícím v mezinárodním prostředí, včetně studentů ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  253
+
-
8,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 251
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2., aktualiz. a rozš. vyd.
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4862-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Monografie přináší komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu. První část sleduje postavení cestovního ruchu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích. Druhá část je zaměřena na regionální a subregionální rozložení mezinárodního turismu. Třetí část se pokouší o charakteristiku vybraných subjektů mezinárodního turismu v podobě cestovních kanceláří nebo hotelových skupin.

Popis nakladatele

Publikace přináší komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu. Je určena odborníkům soukromého i veřejného sektoru působícím v mezinárodním prostředí, včetně studentů vysokých a středních škol zaměřených na turismus či institucí zabývajících se rozvojem turismu. Nové vydání knihy je aktualizováno s ohledem na vývoj mezinárodního turismu a souvisejících oblastí. Kniha je rozšířena o pasáže zaměřené na možnosti sledování významu turismu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích a zabývá se novou metodikou sledování turismu, která bude používána od roku 2014. Aktualizace kvantitativních údajů se týká zejména kapitol zaměřených na regionální rozložení mezinárodního turismu a jeho hlavní zdrojové země a destinace. Rozšíření doznala i kapitola věnující se konkurenceschopnosti, turismu v rozvojových zemích a zcela nově jsou podle Vize 2030 zpracovány předpokládané trendy mezinárodního turismu. (analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Monika Palatková

Monika Palatková

turismus

Doporučujeme:

Publikace přináší komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu.

Je určena odborníkům soukromého i veřejného sektoru působícím v mezi

národním prostředí, včetně studentů vysokých a středních škol zaměřených

na turismus či institucí zabývajících se rozvojem turismu. Nové vydání knihy

je aktualizováno s ohledem na vývoj mezinárodního turismu a souvisejících

oblastí. Kniha je rozšířena o pasáže zaměřené na možnosti sledování významu

turismu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích aza

bývá se novou metodikou sledování turismu, která bude používána od roku

2014. Aktualizace kvantitativních údajů se týká zejména kapitol zaměřených

na regionální rozložení mezinárodního turismu a jeho hlavní zdrojové země

a destinace. Rozšíření doznala i kapitola věnující se konkurenceschopnosti,

turismu v rozvojových zemích a zcela nově jsou podle Vize 2030 zpracovány

předpokládané trendy mezinárodního turismu.

První část knihy se věnuje analýze postavení cestovního ruchu ve světové

ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích. Druhý blok je zaměřen

na regionální a subregionální rozložení mezinárodního turismu. Třetí částcha

rakterizuje vybrané subjekty mezinárodního turismu v podobě cestovníchkan

celáří, hotelových skupin a zejména vládních a mimovládních mezinárodních

organizací. Mezi další témata publikace patří turismus v rozvojových zemích,

hodnocení konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu, prosazováníprin

cipů udržitelnosti a řešení otázek spojených s důsledky členství v EU vlegisla

tivní oblasti. Výklad je doplněn praktickými příklady.

analýza pozice turismu ve světové ekonomice

změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn

evropská integrace a mezinárodní turismus

Mezinárodní turismus

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod

@

grada.cz, www.grada.cz



Monika Palatková

Mezinárodní

turismus

Grada Publishing

analýza pozice turismu ve světové ekonomice

změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn

evropská integrace a mezinárodní turismus

Doc. Ing. Monika Palatková, Ph.D.

Mezinárodní turismus

2., aktualizované a rozšířené vydání

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE

Kniha je monografie

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 5390. publikaci

Odborně recenzovala:

doc. Ing. Ingeborg Němcová, CSc.

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Odpovědné redaktorky Mgr. Marie Zelinová, Mgr. Kamila Nováková

Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková

Počet stran 256

Druhé vydání, Praha 2014

Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Design © Eva Hradiláková ISBN 978-80-247-4862-7

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE

ISBN 978-80-247-8921-7 (ve formátu PDF)

ISBN 978-80-247-8922-4 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.


Obsah / 5

Obsah

O autorce .............................................................................................................................................. 9

Úvod ..................................................................................................................................................... 10

1 Turismus jako světový fenomén .................................................................................. 11

1.1 Mezinárodní turismus ............................................................................................................. 11

1.1.1 Vymezení základních pojmů ................................................................................................... 11

1.1.2 Turismus jako světový fenomén ............................................................................................. 12

1.2 Přístupy k hodnocení významu turismu ve světové ekonomice ............................................. 13

1.2.1 Statistické hodnocení vlivu mezinárodního turismu .............................................................. 15

1.2.2 Ekonomickoeněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu ............................................. 15

1.2.3 Individuální hodnocení vlivu mezinárodního turismu ........................................................... 23

1.2.4 Sociokulturní hodnocení vlivu mezinárodního turismu ......................................................... 24

1.2.5 Globální dopady mezinárodního turismu na světovou ekonomiku ........................................ 25

1.3 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................ 27

2 Postavení a význam turismu ve světové ekonomice ............................................ 29

2.1 Turismus a světová ekonomika .............................................................................................. 29

2.1.1 Vznik a vývoj světové ekonomiky a turismu do 2. světové války ......................................... 29

2.1.2 Rozvoj mezinárodního turismu po 2. světové válce ............................................................... 31

2.2 Turismus v mezinárodních ekonomických vztazích .............................................................. 38

2.2.1 Subjekty mezinárodního turismu ............................................................................................ 38

2.2.2 Turismus a mezinárodní ekonomické vztahy ......................................................................... 42

2.3 Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice ............................................ 48

2.3.1 Neoficiální satelitní účet světové ekonomiky ......................................................................... 48

2.3.2 Kvantitativní ukazatele mezinárodních ekonomických vztahů v turismu ............................. 52

2.3.3 Pozice hlavních exportérů služeb turismu .............................................................................. 57

2.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................ 60

3 Postavení turismu v mezinárodním obchodě službami ........................................ 62

3.1 Mezinárodní klasifikace služeb .............................................................................................. 62

3.1.1 Služby a jejich vlastnosti ........................................................................................................ 62

3.1.2 Klasifikace služeb s ohledem na vymezení sektoru turismu .................................................. 62

3.2 Kvantifikace mezinárodního obchodu službami turismu ....................................................... 72

3.2.1 Možnosti kvantifikace mezinárodního obchodu službami turismu ........................................ 72

3.2.2 Současný stav mezinárodního obchodu službami turismu ..................................................... 73

3.3 Liberalizace mezinárodního obchodu službami turismu ........................................................ 75

3.3.1 Role WTO v liberalizaci obchodu službami ........................................................................... 75

3.3.2 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) – obecné závazky a pravidla ................... 76

3.3.3 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) – specifické oblasti úpravy a výjimky .... 79

3.4 Liberalizace pohybu služeb turismu v evropském prostoru ................................................... 81

3.4.1 Obecná východiska volného pohybu služeb ........................................................................... 81

3.4.2 Směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu .............................................................. 85

3.4.3 Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací ....................................................... 88

3.4.4 Směrnice 1990/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy ...................... 89


6 / Mezinárodní turismus

3.4.5 Nařízení EP a Rady (ES) 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování

leteckých služeb ...................................................................................................................... 89

3.4.6 Nařízení EP a Rady 261/2004 o společných pravidlech náhrad a pomoci cestujícím

v letecké dopravě .................................................................................................................... 90

3.4.7 Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) 1371/2007 o právech a povinnostech

cestujících v železniční přepravě ............................................................................................ 91

3.5 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................ 92

4 Statistický monitoring mezinárodního turismu ...................................................... 97

4.1 Vymezení a hlavní instituce statistického monitoringu mezinárodního turismu .................... 97

4.1.1 Pojem a charakteristiky statistického monitoringu mezinárodního turismu .......................... 97

4.1.2 Statistický monitoring mezinárodního turismu UNWTO ...................................................... 97

4.1.3 Statistický monitoring mezinárodního turismu WTTC .......................................................... 99

4.2 Statistický monitoring vybraných institucí ............................................................................. 99

4.2.1 Eurostat ................................................................................................................................... 99

4.2.2 OECD ................................................................................................................................... 100

4.2.3 Ostatní subjekty statistického monitoringu turismu ............................................................. 100

4.3 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 101

5 Regionální rozložení mezinárodního turismu ........................................................ 103

5.1 Regionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO ............................................. 103

5.1.1 Pět regionů světového turismu ............................................................................................. 103

5.1.2 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a příjmů ....................................................... 106

5.1.3 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a výjezdů ..................................................... 108

5.2 Subregionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO ........................................ 110

5.2.1 Subregionální rozložení turismu v regionu Asie a Pacifik ................................................... 110

5.2.2 Subregionální rozložení turismu v regionu Ameriky ........................................................... 112

5.2.3 Subregionální rozložení turismu v regionu Afrika ............................................................... 113

5.2.4 Rozložení turismu v regionu Střední východ ....................................................................... 114

5.3 Evropa jako dominantní region světového turismu .............................................................. 114

5.3.1 Charakteristika Evropy jako regionu mezinárodního turismu ............................................. 114

5.3.2 Subregionální rozložení turismu v evropském regionu ........................................................ 116

5.3.3 Hlavní evropské trhy mezinárodního turismu ...................................................................... 116

5.3.4 Význam turismu v evropské ekonomice .............................................................................. 117

5.4 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 119

6 Hlavní světové trhy mezinárodního turismu .......................................................... 121

6.1 Hlavní světové trhy příjezdového turismu ........................................................................... 121

6.1.1 Přehled hlavních světových trhů příjezdového turismu ....................................................... 121

6.1.2 Charakteristika hlavních světových trhů příjezdového turismu ........................................... 122

6.2 Hlavní světové trhy výjezdového turismu ............................................................................ 129

6.2.1 Přehled hlavních světových trhů výjezdového turismu ........................................................ 129

6.2.2 Charakteristika hlavních světových trhů výjezdového turismu ........................................... 130

6.3 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 131

7 Význam mezinárodních organizací pro mezinárodní turismus ......................... 133

7.1 Vymezení mezinárodních organizací .................................................................................... 133

7.1.1 Vymezení a klasifikace mezinárodních organizací ............................................................... 133

7.1.2 Mezivládní organizace .......................................................................................................... 134

7.1.3 Mimovládní organizace ........................................................................................................ 134

7.2 UNWTO (Světová organizace turismu) ............................................................................... 135


Obsah / 7

7.3 WTTC (Světová rada cestování a turismu) .......................................................................... 136

7.4 OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) ................................................. 137

7.5 Organizace a programy v systému OSN ............................................................................... 139

7.5.1 OSN (Organizace spojených národů) ................................................................................... 139

7.5.2 WTO (Světová obchodní organizace) .................................................................................. 139

7.5.3 ILO (Mezinárodní organizace práce) ................................................................................... 141

7.5.4 UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) ................................................. 142

7.5.5 IMF (Mezinárodní měnový fond) a WB (Skupina Světové banky) ..................................... 143

7.5.6 UNCTAD (Konference o obchodu a rozvoji) ....................................................................... 144

7.5.7 UNEP (Program OSN pro životní prostředí) ........................................................................ 145

7.6 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 145

8 Privátní subjekty mezinárodního turismu .............................................................. 150

8.1 Privátní subjekty mezinárodního turismu ............................................................................. 150

8.1.1 Hotelové skupiny .................................................................................................................. 150

8.1.2 Cestovní kanceláře a agentury .............................................................................................. 152

8.1.3 Letecké společnosti ............................................................................................................... 153

8.1.4 Ostatní soukromé subjekty mezinárodního turismu ............................................................. 153

8.2 Hotelové skupiny .................................................................................................................. 154

8.2.1 Intercontinental Hotels Group (IHG) ................................................................................... 154

8.2.2 Wyndham Hotel Group ......................................................................................................... 154

8.2.3 Accor ..................................................................................................................................... 155

8.3 Cestovní kanceláře a agentury .............................................................................................. 156

8.3.1 TUI ........................................................................................................................................ 156

8.3.2 Thomas Cook ........................................................................................................................ 158

8.3.3 Kuoni .................................................................................................................................... 159

8.3.4 Club Méditerrannée .............................................................................................................. 160

8.3.5 Virgin .................................................................................................................................... 161

8.4 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 162

9 Prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu ............................................ 164

9.1 Pozitivní a negativní vliv turismu ......................................................................................... 164

9.1.1 Vliv turismu na fyzické prostředí ......................................................................................... 164

9.1.2 Vliv turismu na sociokulturní prostředí ................................................................................ 165

9.1.3 Globální působení turismu na fyzické prostředí ................................................................... 168

9.2 Možnosti řešení negativních vlivů turismu .......................................................................... 169

9.2.1 Udržitelný turismus .............................................................................................................. 169

9.2.2 Strategie prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu .............................................. 170

9.2.3 Udržitelnost v certifikačních systémech kvality ................................................................... 174

9.3 Role mezinárodních organizací v prosazování udržitelného turismu .................................. 175

9.3.1 UNWTO a udržitelný turismus ............................................................................................. 175

9.3.2 Aktivity dalších mezinárodních organizací .......................................................................... 176

9.4 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 178

10 Konkurenceschopnost a možnosti jejího měření v mezinárodním turismu .... 180

10.1 Konkurenceschopnost v mezinárodním turismu .................................................................. 180

10.1.1 Pojem konkurenceschopnost ................................................................................................ 180

10.1.2 Vývoj pojetí konkurenceschopnosti ..................................................................................... 182

10.2 Možnosti měření konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu .................................... 184

10.2.1 Metody hodnocení konkurenceschopnosti ......................................................................... 184

10.2.2 Monitoring konkurenceschopnosti turismu ........................................................................ 186


8 / Mezinárodní turismus

10.3 Pozice země v mezinárodním turismu .................................................................................. 188

10.3.1 Kvantifikace pozice země v mezinárodním turismu ............................................................ 188

10.3.2 Další způsoby hodnocení pozice země v mezinárodním turismu ........................................ 189

10.4 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 189

11 Postavení rozvojových zemí v mezinárodním turismu ........................................ 191

11.1 Rozvojové země a mezinárodní turismus ............................................................................. 191

11.1.1 Vymezení a typologie rozvojových zemí ............................................................................. 191

11.1.2 Specifické skupiny rozvojových zemí .................................................................................. 195

11.2 Specifika rozvoje turismu v rozvojovém světě ..................................................................... 196

11.2.1 Problémy turismu v rozvojových zemích ............................................................................. 196

11.2.2 Problém a možnosti rozvoje udržitelného turismu ............................................................... 199

11.2.3 Pozice turismu v ekonomice rozvojových zemí ................................................................... 199

11.3 Možnost zapojení rozvojových zemí do mezinárodního turismu ........................................ 202

11.3.1 Rozvojová pomoc a podpora turismu ................................................................................... 202

11.3.2 Podpora rozvoje turismu vybraných skupin zemí ................................................................ 203

11.3.3 Program rozvojové pomoci UNWTO na podporu udržitelného turismu ............................. 205

11.3.4 Rozvojová podpora turismu vybraných mezinárodních organizací ..................................... 207

11.4 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 210

12 Turismus v evropském prostoru ................................................................................. 213

12.1 Vliv evropského integračního procesu na turismus ............................................................. 213

12.1.1 Historický vývoj turismu v integrované Evropě .................................................................. 213

12.1.2 Politika turismu ..................................................................................................................... 217

12.1.3 Vybrané politiky EU a jejich dopad na turismus .................................................................. 219

12.2 Institucionální zajištění turismu v Evropské unii ................................................................. 221

12.2.1 Role evropských institucí v zajištění rozvoje turismu .......................................................... 221

12.2.2 Evropská komise turismu a ETAG ....................................................................................... 224

12.2.3 Zásadní dokumenty a akty rozvoje turismu .......................................................................... 225

12.2.4 Udržitelný turismus .............................................................................................................. 226

12.3 Legislativní úprava evropského turismu .............................................................................. 227

12.3.1 Působnost směrnic a nařízení v turismu ............................................................................... 227

12.3.2 Směrnice 314/1990/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy .................... 227

12.3.3 Další směrnice upravující ochranu spotřebitele v turismu ................................................... 230

12.4 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 231

13 Předpokládané trendy a aktuální problémy mezinárodního turismu ............ 234

13.1 Předpokládané trendy podle Vize 2020 (2030) ................................................................... 234

13.1.1 Vize 2020 (2030) .................................................................................................................. 234

13.1.2 Trendy v regionálním rozložení mezinárodního turismu ..................................................... 236

13.1.3 Kvalitativní trendy v mezinárodním turismu ....................................................................... 238

13.2 Aktuální problémy mezinárodního turismu .......................................................................... 240

13.2.1 Globální problémy a mezinárodní turismus ......................................................................... 240

13.2.2 Aktuální ekonomické problémy ........................................................................................... 241

13.3 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 244

Závěr ................................................................................................................................................ 245

Shrnutí/Summary ........................................................................................................................... 246

Seznam zkratek ............................................................................................................................ 247

Rejstřík .............................................................................................................................................. 249


O autorce

Doc. Ing. Monika Palatková, Ph.D. 

Vystudovala Fakultu mezinárodních vztahů se specializací na mezinárodníekono

mické vztahy a cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze (1993). V rámci

postgraduálního studia absolvovala část studia na Universität St. Gallen veŠvýcar

sku (1996). Pracovala v České centrále cestovního ruchu (CzechTourism), kde se

zabývala marketingovými průzkumy zaměřenými zejména na zkoumánízahranič

ní poptávky po destinaci Česká republika. Od roku 1998 působila na poziciředitel

ky marketingu a zastupovala CzechTourism v sekci Evropské komise cestovního

ruchu zaměřené na marketingový výzkum a plánování. Později působila v cestovní

kanceláři Fischer, nejprve jako manažerka produktu pro domácí a příjezdovýturis

mus a poté jako manažerka pro prodej a marketing v oblasti domácího a příjezdového turismu. V současné

době se věnuje přednáškové a konzultační činnosti v oblasti vysokoškolského a celoživotního vzdělávání.

V době vydání publikace působila na Vysoké škole obchodní v Praze. V rámci expertní činnosti se zabývá

i zpracováním strategií a podobných dokumentů ve společnosti CzechIt – Institute for Strategic Studies

on Tourism, kde mimo jiné vedla i zpracování marketingové strategie České republiky na zahraničním

a domácím trhu. Od roku 1998 je členkou Mezinárodní organizace odborníků v oblasti turismu AIEST.

V roce 2013 se habilitovala na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v oboru

Ekonomika a management.

O autorce / 9


10 / Mezinárodní turismus

Úvod

Publikaci si klade za cíl podívat se komplexním způsobem na problematiku mezinárodního turismu a jeho

rozvoje v rámci světové ekonomiky a mezinárodních ekonomických vztahů. K relativně úzkému okruhu

témat tradičně spojovaných s mezinárodním turismem přidává publikace řadu dalších tak, aby byla

problematika mezinárodního turismu maximálně pokryta. Kromě témat regionálního a subregionálního

rozložení mezinárodního turismu se publikace zabývá dalšími otázkami, jako je pozice mezinárodního

turismu ve světové ekonomice a v mezinárodním obchodě službami, jak vypadá pozice rozvojových zemí

ve vztahu k mezinárodnímu turismu nebo jakým způsobem lze měřit v mezinárodním turismukonkurenceschopnost zejména na úrovni destinací.

V publikaci lze najít i základní přehled vybraných subjektů mezinárodního turismu ze soukromého

sektoru i řady mezinárodních organizací, jejichž činnost rozvoj mezinárodního turismu ovlivňuje, např.

WTO díky postupům v liberalizaci obchodu službami (Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS).

Zcela zvláštním tématem, které by jistě zasloužilo další rozpracování, je pozice rozvojových zemí

v mezinárodním turismu, která se v posledních letech významně změnila z hlediska způsobu zapojení jako

importérů či exportérů služeb turismu. Téma rozvojových zemí a mezinárodního turismu je dnes řešeno

v agendě řady mezinárodních organizací, ať už na úrovni technické a konzultační pomoci či na úrovni

jednotlivých projektů.

U vybraných témat se publikace snaží o spojení obchodních a právních aspektů mezinárodního turismu,

a to v části věnované liberalizaci služeb v evropském prostoru a dále v pasáži věnované nejvýznamnějším

právním aktům Evropské unie, zejména ve vztahu k ochraně spotřebitele.

Mezinárodní turismus jako součást světové ekonomiky představuje zcela zvláštní linii v mezinárodních

ekonomických vztazích, kterou se snaží publikace postihnout a podat základní přehled o vazbách a do -

padech, resp. vzájemném ovlivňování mezinárodního turismu a vybraných oblastí.

Publikace zahrnuje témata, která by mohla být dále rozpracována, např. otázka politiky turismu v Ev -

ropské unii, ochranu spotřebitele v Evropské unii, otázka statistického monitoringu včetně metodiky

sledování a samozřejmě i určité právní aspekty rozvoje mezinárodního turismu.

Jednotlivé kapitoly publikace jsou doplněny příklady, tabulkami a obrázky. Úkoly kladené v závěru

každé z kapitol by měly napomoci pochopení podstaty řešených otázek a prakticky ověřit pochopení

dané problematiky.


Turismus jako světový fenomén / 11

1 Turismus jako světový fenomén

1.1 Mezinárodní turismus

1.1.1 VyMezení základních POjMů

Turismus (cestovní ruch) je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžnéživotní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání

výdělečné činnosti v navštíveném místě (výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém

či přechodném pracovním poměru).

1

Doba pobytu mimo běžné životní prostředí je v domácím turismu

do šesti měsíců, v mezinárodním turismu do jednoho roku. [8, s. 11] Mezinárodní turismus označuje

účast na turismu, kdy dochází k překročení hranice národního státu. Mezinárodní turismus představuje

nejširší (nejvolnější) pojem z hlediska územní realizace turismu, zahrnující pohyb účastníků turismu mezi

státy, bez konkrétního teritoriálního určení (zahraniční turismus více států či regionů). Světový turismus

je veškerý turismus na světě, při němž dochází k překračování hranic, tedy souhrn veškerého příjezdového

a výjezdového turismu všech států světa (souhrn incomingu a outgoingu světa). Turismus světa zahrnuje

veškerý turismus, který je na světě realizován, tedy souhrn domácího i zahraničního turismu všech států

světa. [8, s. 11–14, 21–23]

Návštěvník v mezinárodním turismu je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé

bydliště, na dobu nepřekračující jeden rok. Hlavním důvodem cesty nesmí být výkon výdělečné činnosti

v navštívené destinaci. [10, s. 11] Na základě revize definic UNWTO z roku 2008 je návštěvník vymezen

jako účastník turismu podnikající cestu do hlavní destinace mimo své běžné životní prostředí na dobu

kratší než jeden rok a za účelem jiným než zaměstnání u rezidentského subjektu v navštívené zemi nebo

místě. [34, s. 1] Výjezdový turismus zahrnuje aktivity návštěvníka (rezidenta) mimo sledovanou zemi

buď jako součást cesty v rámci pasivního turismu, nebo jako součást cesty v rámci domácího turismu.

Příjezdový turismus zahrnuje aktivity návštěvníka (nerezidenta) uvnitř sledované země během cesty

v rámci příjezdového turismu. [34, s. 17]

Turista v mezinárodním turismu je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalébydliště, na dobu nepřekračující jeden rok, ale zahrnující alespoň jedno přenocování. Hlavním důvodem cesty

nesmí být výkon výdělečné činnosti v navštívené destinaci. Výletník (jednodenní návštěvník) vmezinárodním turismu je osoba, která cestuje do jiné země, než je místo jejího trvalého bydliště, na dobu

kratší 24 hodin a během cesty nepřenocuje. Hlavním důvodem cesty nesmí být výkon výdělečné činnosti

v navštívené destinaci. Rezident (stálý obyvatel) v mezinárodním turismu je osoba žijící v zemiminimálně jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. [10, s. 11–12]

Světová ekonomika

Světová ekonomika představuje reálný sociálně-ekonomický systém, jehož základními prvky jsou

ekonomiky národních států a vazby mezi nimi, ostatní složky (nadnárodní korporace, mezinárodníorganizace, integrační seskupení a další), mezi nimiž existují různé typy vazeb (tok zboží, služeb, mobilních

výrobních faktorů a informací). [1, s. 23–25]

Stutz a Warf rozumějí pod pojmem světová ekonomika multistátní ekonomický systém vytvořený

na přelomu 15. a 16. století evropským kapitalismem a rozšířený později jeho následovníky v zámoří.

[12, s. 508] Za hlavní regiony světové ekonomiky považují první a třetí svět, přičemž systému světové

ekonomiky dominuje vždy jeden stát nebo skupina států.

Systém světové ekonomiky má svoji strukturu, kterou lze popsat jak v obecné rovině, tak i z hlediska

turismu [1, s. 28–29]:

1 V roce 2008 došlo ke zpřesnění některých definic v rámci revize UNWTO (International Reccommendations on Tourism

Statistics, 2008). Jednou ze změn je např. zavedení pojmů cesta (trip) jako aktivita realizovaná k návštěvě daného místa

a návštěva (tourism visit) vztahující se k pobytu v navštíveném místě během cesty.


12 / Mezinárodní turismus

– měřitelnými vlastnostmi prvků i vazeb mezi součástmi systému (hodnota mezinárodního obchodu,

obchodu službami a další),

– neměřitelnými vlastnostmi prvků i vazeb mezi součástmi systému (kulturní a civilizační vlastnosti

etnik, politika – ideologie, zájmy a instituce).

V současné době lze ve světové ekonomice vymezit asi 240 suverénních států či teritorií (národních

ekonomik), mezi nimiž se utvářejí vztahy ekonomické, politické, kulturní a další.

1.1.2 TurisMus jakO s VěTOVý fenOMén

Turismus se stal v poválečném období významným jevem s dopady do ekonomické oblasti, do socio -

kulturního prostředí i do prostředí fyzického. Význam turismu, ať už mezinárodního či domácího, lze

ve světovém kontextu chápat ve třech rovinách [9]:

1. Turismus jako fenomén světové ekonomiky.

2. Turismus jako fenomén světové spotřeby.

3. Turismus jako fenomén vzájemného porozumění mezi národy.

Turismus jako fenomén světové ekonomiky

Vývoj (mezinárodního) turismu je neoddělitelně spojen s vývojem světové ekonomiky od počátku jejího

zformování v poslední třetině 19. století až po současnost. Turismus je vývojem světové ekonomiky přímo

ovlivňován nejen co do tempa růstu (mezinárodní příjmy, mezinárodní příjezdy), ale i co do rozložení

hlavních zdrojových trhů. Na druhou stranu turismus ovlivňuje světovou ekonomiku v podoběekono

mických přínosů (HDP, zaměstnanost, daňový přínos a další).

Turismus jako fenomén světové spotřeby

Spotřeba coby komplexní pojem zahrnuje několik rovin – sociologickou rovinu (standard života, třída,

status), psychologickou a sociokulturní rovinu. Posouzení spotřeby lze provést z hlediska sociologického,

z hlediska neoklasické ekonomie (vztah mezi nabídkou a poptávkou) i z hlediska marxistického(komo

dity nejsou pouze věci, ale skrývají i sociální dimenzi). Stejně tak má spotřeba (a zejména v turismu)

rozměr geografický i rozměr fyzického prostředí. [12]

Z hlediska ekonomického představuje spotřeba část poptávky, která byla realizována. Spotřeba

v turismu znamená uspokojování potřeb lidí pomocí účasti na turismu. Spotřeba v turismu se stávávý

znamnou částí spotřeby, a to díky funkcím, které plní turismus v životě lidí. Patří k nim [10, s. 91–92]:

– reprodukce pracovních sil,

– rozvoj osobnosti člověka,

– zdravotní funkce,

– vědecko-informační funkce,

– postavení turismu ve volném čase,

– význam turismu pro utváření životního stylu lidí,

– význam zdravotní.

Spotřebu lze vyjádřit hmotně (např. počet účastníků zahraničního turismu) nebo hodnotově (např.cel

kové výdaje obyvatelstva na turismus a jejich struktura, výše výdajů zahraničních účastníků turismu).

Současná úroveň světové spotřeby činila dle neoficiálního satelitního účtu WTTC (2009) 4,995 bilionu

USD. Metodika neoficiálního satelitního účtu započítává do světové spotřeby osobní spotřebu v turismu

(výdaje na domácí a pasivní turismus), spotřebu v obchodním turismu, individuální vládní výdaje a příjmy

z aktivního turismu.


Turismus jako světový fenomén / 13

Turismus jako fenomén vzájemného porozumění mezi národy

Turismus bývá považován za prostředek porozumění mezi návštěvníky destinace a rezidenty a za pro

středek k udržení dobrých vztahů mezi národy. Turismus lze rovněž chápat jako prostředek k budování

sociokulturního pilíře udržitelného rozvoje (nejen turismu).

Na druhou stranu je třeba počítat i s negativním působením turismu v sociokulturní oblastispoje

ným s následujícími faktory:

– střetávání rozdílných kultur – obohacování či degradace sociokulturního prostředí destinace,

– vlivy pozitivní, ale i negativní,

– v reálném prostředí se může turismus stát naopak kontroverzním tématem ve vztahu návštěvníků a re -

zidentů (významnou roli hraje ekonomický pilíř udržitelného rozvoje).

Zásady chování subjektů v turismu jsou předmětem Globálního kodexu etiky v turismu UNWTO, který

rámcově stanovuje morální pravidla tak, aby mohl být turismus za prostředek porozumění mezi národy

skutečně považován.

1.2 Přístupy k hodnocení významu turismu

ve světové ekonomice

Turismus je heterogenní a průřezové odvětví, někdy bývá označován dokonce jako „jev“, který jeob

tížně definovatelný a uchopitelný. Turismus není oproti zemědělství či průmyslové výrobě odvětvím

ekonomicky ani statisticky uzavřeným kvůli tomu, že přesahuje do řady dalších ekonomických ineeko

nomických činností a oborů. Ekonomická a statistická neuzavřenost a heterogennost turismu způsobuje

nelehké sledování jeho ekonomických i neekonomických efektů a vlivů, což je jistě také jednou z příčin

jeho nedostatečného politického a ekonomického docenění. Turismus bývá zjednodušován na sektorho

telů, stravovacích zařízení, cestovních kanceláří, leteckých společností, které představují těžiště turismu,

ale ne turismus a jeho efekty jako celek. Souhrnné vymezení ekonomických efektů turismu lze rozdělit

na tři oblasti:

1. Přímé efekty turismu.

2. Nepřímé efekty turismu.

3. Indukované efekty turismu.

2

Přímé a nepřímé vlivy turismu

Rozdělení vlivu turismu na přímý a nepřímý je podstatné pro sledování efektu turismu na národní

(regionální či světovou) ekonomiku. Jedná se o tradiční přístup statistického sledování s využitím

standardních odvětvových a produktových klasifikací běžně využívaných v národním účetnictví.

Podle nové metodiky UNWTO (2008) je uvedené tradiční rozdělení na přímé vlivy (průmyslturis

mu) a nepřímé vlivy (ekonomika turismu) rozšířeno o vlivy indukované. Nová metodika je postupně

zaváděna národními státy, jež se zabývají konstrukcí satelitního účtu turismu, a stejně tak i organizací

WTTC, která od roku 2011 člení vliv turismu na přímý a celkový jako součet přímého, nepřímého

a indukovaného vlivu na danou ekonomiku.

Přímé efekty turismu jsou realizovány v odvětvích přímo spojených s turismem, tedy v odvětvích, kde

dochází k přímému kontaktu poskytovatele/zprostředkovatele služby turismu a zákazníka/spotřebitele.

Zakoupením pobytu v hotelu, paketu u cestovní kanceláře či agentury nebo letenky je realizován přímý

efekt turismu.

2 Indukované efekty turismu představují dodatečnou realizaci příjmů z turismu ze strany soukromého sektoru, veřejného

sektoru i domácností (zaměstnanců). Příkladem může být zvýšení výdajů sektoru domácností na základě zvýšení příjmů ze

zahraničního turismu v destinaci.


14 / Mezinárodní turismus

Nepřímé efekty turismu bývají označovány jako tzv. vyvolané nebo multiplikované/multiplikační a k je

jich realizaci dochází zejména u dodavatelských odvětví. Realizace nepřímých efektů turismu není tedy

spojena s přímým kontaktem zákazníka/spotřebitele a poskytovatele/zprostředkovatele služby, ale jedná

se o směnu v oblasti tzv. dodavatelsko-odběratelských vztahů. Příkladem může být poskytováníúčet

ních služeb, marketingových služeb pro hotel, cestovní kancelář, poskytování stavebních služeb a nákup

vybavení pro hotelový řetězec, nákup potravin a zemědělských produktů pro restauraci a řada dalších.

Nepřímé efekty turismu jsou spojeny s jeho multiplikační funkcí. Multiplikační efekty nejsou na první

pohled zřejmé právě proto, že jsou realizovány v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Existuje

řada multiplikátorů turismu – multiplikátor příjmový, multiplikátor zaměstnanosti, multiplikátorin

vestic, multiplikátor mzdový, multiplikátor vládních výdajů, multiplikátor výrobní a další. [10, s. 91]

Multiplikátory obecně udávají, o kolik vzroste určitá veličina (např. zaměstnanost v turismu), změní-li

se nějaký vstup (většinou výdaje návštěvníků) o dodatečnou jednotku (např. 1 USD, 100 CZK).Multipli

kátor příjmový vyjadřuje změnu příjmů z turismu, multiplikátor zaměstnanosti zvýšení zaměstnanosti atd.

Vedle výše uvedených lze sledovat i multiplikátory daňové, výdajové či multiplikátory obratu (prodeje).

Multiplikátory se používají pro vyčíslení zprostředkovaných efektů turismu v tzv. nepřímých odvětvích.

Průmysl a ekonomika turismu

Prvním krokem k vymezení pojmu turismus zejména v ekonomickém slova smyslu jsou pojmy průmysl

turismu (travel & tourism industry) a ekonomika turismu (travel & tourism economy).

3

Jedná se

o odvětvové členění národní ekonomiky na dva typy odvětví v závislosti na přímých a nepřímýcheko

nomických efektech turismu. Průmysl turismu zahrnuje přímá odvětví turismu, ekonomika turismu je

pak souhrnem přímých i nepřímých odvětví turismu. Průmysl turismu zahrnuje z hlediska odvětvového

specifická odvětví turismu, která vytvářejí specifické produkty turismu [34, s. 27]:

– ubytovací služby,

– stravovací služby a prodej nápojů,

– služby osobní dopravy,

– pomocné služby v osobní dopravě,

– pronájem osobních dopravních prostředků,

– udržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků,

– cestovní kanceláře a průvodcovské služby, informační kanceláře,

– kulturní služby,

– rekreační a zábavní služby,

– různé služby pro turisty (prodej jízdenek, cestovní a zdravotní pojištění, lázeňské, směnárenské služby

a další).

Ekonomika turismu zahrnuje průmysl turismu a všechna další odvětví, která slouží pro odvětvíprů

myslu jako dodavatelská. Může se jednat o prodej cestovních potřeb, výrobu a dodávky potravin do re -

stauračních zařízení, marketingové služby, účetní služby, stavební služby, prodej a opravy motorových

vozidel, catering letecké dopravy, výrobu a dodávky vybavení pro hotely, služby hotelovému průmyslu

(např. prádelny) a další.

Odvětvové vymezení vychází z klasifikace ekonomických činností SICTA (Standard International

Classification of Tourism Activities), která člení odvětví turismu na přímá a nepřímá. Od roku 2008 se

používá čtyřmístná klasifikace ISIC (Rev. 4) a pětimístná produktová klasifikace CPC (Ver. 2). Přímá

odvětví lze dále rozdělit na odvětví plně související s turismem a odvětví, která se na realizaci turismu

podílejí pouze částečně. Příkladem je poskytování stravovacích služeb v restauraci, kterou navštěvují

jak turisté/návštěvníci, tak i rezidenti, takže ne všechny stravovací služby poskytované v restauraci jsou

spojeny s turismem, část je spojena se stravováním rezidentů. Rozlišení části služeb, která je s turismem

spojena, a části, která s ním spojena není, je předmětem tzv. analýzy vstupů a výstupů (input-output

analýza) a satelitního účtu turismu.

3 Překlady do českého jazyka mohou být zavádějící, ale termíny průmysl a ekonomika turismu jsou vžité a běžně používané.


Turismus jako světový fenomén / 15

K vysvětlení pozice turismu ve světové ekonomice je možné využít další možné přístupy hodnocení

vlivu a významu turismu ve světové ekonomice. Podle Freyera lze vymezit pět okruhů zkoumání a hod -

nocení vlivu turismu na ekonomiku [2, s. 316–353]: – Statistické hodnocení sledující účastníka turismu jako statistickou jednotku (spíše hmotné vyjádření).

–Ekonomickoeněžní hodnocení sledující účastníka turismu jako zdroj příjmů (hodnotové vyjádření).

– Individuální hodnocení, které pojímá účastníka turismu jako jedince s jeho potřebami odrážejícími

se ve spotřebě.

– Sociokulturní hodnocení vnímající účastníka turismu jako sociální bytost vstupující do vztahů s dal -

šími účastníky, s poskytovateli a zprostředkovateli služeb a zejména s rezidenty.

– Globální dopady turismu na světové hospodářství jako souhrn přímých, nepřímých a indukovaných

dopadů turismu, které jsou sledované pomocí dvou globálních ukazatelů – platební bilance a satelitního

účtu turismu.

1.2.1 sTaTis Tické hOdnOcení Vli Vu MezinárOdníhO TurisMu

Statistické hodnocení představuje vlastně problematiku statistického monitoringu turismu, a to z pohle -

du sledování trhu turismu (nabídky a poptávky). Součástí statistického hodnocení je sledováníekonomických přínosů turismu, ale i snaha vyhodnotit jeho negativní efekty např. pomocí analýzy nákladů

a výnosů. Statistické hodnocení turismu je tak základem pro další hodnocení vlivu a významu turismu

v ekonomické oblasti. K hlavním statistickým ukazatelům mezinárodního turismu patří počet účastníků

mezinárodního turismu, devizové příjmy a výdaje, spotřeba v pasivním a aktivním turismu a řada dalších.

Problematika statistického hodnocení mezinárodního turismu bude podrobněji popsána v části 4.

1.2.2 ekOnOMickO-Peněžní hOdnOcení Vli Vu MezinárOdníhO TurisMu

Ekonomickoeněžní hodnocení vlivu turismu je základem hodnocení efektů mezinárodního turismu

a pracuje s tzv. magickým čtyřúhelníkem, který tvoří:

– hrubý domácí produkt (HDP),

– nezaměstnanost,

– cenová stabilita,

– vnější ekonomická rovnováha.

Hodnocení vlivu turismu by mělo být prováděno s ohledem na jeho pozitivní a negativní efekty v rámci

výše uvedených čtyř bodů. Hodnocení uvedených parametrů vypovídá o postavení turismu v ekonomice.

Hrubý domácí produkt (HDP)

Ukazatel hrubého domácího produktu HDP (GDP, gross domestic product) se používá pro stanovení

výkonnosti ekonomiky a označuje peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených rezidenty (domácnosti, podniky) i nerezidenty v daném období na určitém území. HDP je stanovenrůznými metodami (důchodová, výdajová, produkční) na základě statistiky národních účtů. HDP zahrnuje součet hrubé přidané hodnoty vytvořené v rezidentské ekonomice a daně z produktů minus dotace naprodukty, které nejsou zahrnuty v hodnotě produkce (produkční metoda). Hodnota ukazatele HDP (vběžném USD) pro světovou ekonomiku činila 71,4 bil. USD (2012) a ve srovnání s předchozími lety 2009 (58,2 bil. USD), 2010 (63,6 bil. USD) a 2011 (70,2 bil. USD) vzrostla. Odvozeným ukazatelemvypovídajícím o ekonomické úrovni jednotlivých zemí je ukazatel HDP/obyvatele, který činil v nominální

hodnotě 10 132 USD (2012) a jeho tendence od roku 2009 byla rovněž rostoucí. Trend nárůstu platil i pro

obdobné hodnoty vykázané ve stálých cenách a stálém devizovém kurzu (2005). [19]

Dalším ukazatelem charakterizujícím výkonnost světové ekonomiky, na níž je přímo závislý objem

mezinárodního turismu, je ukazatel hrubého národního příjmu GNI (gross national income), dříve GNP

(gross national product – hrubý národní produkt). Zatímco ukazatel HDP se vztahuje k určitému území, je

pro ukazatel GNI rozhodující vlastnictví a zahrnuje HDP a čistý příjem (příjmy z tuzemských výrobních

faktorů využívaných v zahraničí a výdaji za zahraniční výrobní faktory využívané v domácí ekonomice)

16 / Mezinárodní turismus

z majetku rezidentů dané ekonomiky v zahraničí. Hodnota GNI vyjádřená v běžném USD činila dle

údajů Světové banky 71,572 bil. USD (2012), hodnota přepočtená na obyvatele pak 10 015 USD (2012).

4

Vzájemnou provázanost HDP/GNI a mezinárodního turismu je možné nahlížet ve dvou rovinách:

1. vliv výše HDP/GNI na mezinárodní turismus,

2. vliv mezinárodního turismu na výši (i strukturu) HDP/GNI.

V současné době lze vymezit hlavní růstové faktory světového HDP/GNI jako práce (pracovní síla), půda,

kapitál a vědecko-technický pokrok, a to jako rozvoj dopravních technologií (nárůst mobility), a stejně tak

jako rozvoj informačních a komunikačních technologií vedoucí ke změně obchodních modelů i světových

distribučních kanálů mezinárodního turismu.

Vliv HDP na objem mezinárodního turismu

Vliv světového HDP na mezinárodní turismus je zřejmý. Empiricky zjištěnou závislost vývojemeziná

rodních příjezdů na tempu růstu světové ekonomiky ukazuje obrázek 1.1 Roste-li světová ekonomika

tempem 2 % a vyšším, roste počet mezinárodních příjezdů nadproporcionálně. Dojde-li k růstu světové

ekonomiky na úrovni 2 % nebo nižšímu, dochází k výraznému snížení tempa mezinárodních příjezdů,

případně k absolutnímu poklesu příjezdů.

5

V poválečné historii měření objemu mezinárodního turismu

nastala uvedená situace pouze dvakrát, a to v roce 1982 a v roce 2009. Zejména rok 2009 byl všakhloub

kou poklesu bezprecedentní (–4,2 %). K poklesu sice došlo i v letech 2001 a 2003, ale příčiny nebyly

ekonomické.

Obr. 1.1 Vliv růstu světového HDP na objem mezinárodních příjezdů

Zdroj: UNWTO: http://www.unwto.org/facts/eng/economy.htm

Stejně tak ovlivňuje tvorba světového HDP rozložení mezinárodního turismu. Tvorba světového HDP

je nerovnoměrná a soustředěná do rozvinutých tržních ekonomik, kdy podle UNCTAD vytváří 15 %

světové populace asi 60 % světového HDP (tabulka 2.1). Z rozložení HDP je zřejmé, které země se budou

zapojovat do mezinárodního obchodu službami turismu jako tradiční hlavní zdrojové země (Německo,

4 Stejně tak lze přepočítat GNI pomocí parity kupní síly (PPP, purchasing power parity). Ukazatel GNI pak označuje hodnotu

přepočtenou na tzv. mezinárodní dolar s využitím kurzů na základě parity kupní síly. Mezinárodní dolar má pak tutéž kupní

sílu jako americký dolar (USD) v USA.

5 Mak uvádí dva ukazatele, jednak sklon k účasti na mezinárodním turismu a jednak sklon k výdajům na mezinárodnítu

rismus, které jsou několikanásobně vyšší v rozvinutých ekonomikách (Švýcarsko, Německo, Velká Británie) na rozdíl

od ekonomik rozvojových. Korelace ukazatelů sklon k výdajům na mezinárodní turismus a příjem per capita je těsnější než

korelace ukazatelů sklon k účasti na mezinárodním turismu a příjem per capita. [7, s. 198–199]

1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

(meziroční změna v

%)

12

10

8

6

4

2

–2

reálný HDP

počet mezinárodních příjezdů

průměr 1975–2000 (HDP)

průměr 1975–2000 (příjezdy)

Turismus jako světový fenomén / 17

USA, Velká Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada), přestože stále roste váha některých zemíroz

vojových a rozvíjejících se zemí, které se jako zdrojové země stále více prosazují (Čína, Jižní Korea,

Hongkong, Brazílie, Rusko, Indie). I přes jednoznačnou diverzifikaci importu a exportu turismu bylo

v roce 2012 téměř 50 % světového importu služeb turismu soustředěno do deseti zemí. Diverzifikace

je charakteristická i pro export služeb turismu. Jestliže v roce 1950 představovalo 15 hlavních destinací

88 % světového exportu služeb turismu, pak v roce 2012 činil podíl první patnáctky pouze 58 %.

Další významnou skutečností je, že jsou to právě rozvinuté tržní ekonomiky, které na mezinárodním

trhu turismu vystupují i jako významné destinace, a to nejen díky existenci atraktivit turismu (primární

nabídka), ale také díky existenci a vyspělosti infrastruktury pro turismus (sekundární nabídka). Jedná se

o tradiční destinace jako Francie, Itálie, Španělsko, USA, Německo, Velká Británie, Rakousko. Na druhou

stranu dochází i k daleko většímu zapojení některých rozvíjejících se ekonomik jako exportérů služebturi

smu, zejména vAsijskoacifickém regionu (Čína, Malajsie, Thajsko). S rychle se měnícím rozložením sil

ve světové ekonomice zejména v posledním desetiletí dochází k posunu významu jednotlivých regionů,

subregionů i zemí v mezinárodním turismu. Naprosto zásadní je nástup Číny, která se v roce 2012 vmezi

národním obchodě službami turismu stala světovým importérem číslo jedna (102 mld. USD) a světovým

exportérem číslo čtyři (50 mld. USD).

Vliv turismu na HDP

Mezinárodní turismus ovlivňuje tvorbu světového HDP v přímých a nepřímých odvětvích turismu. Je-li

zmiňován vliv turismu na světové HDP, mělo by být specifikováno, zda se jedná o průmysl či ekonomiku

turismu. Údaj o vlivu turismu na světové HDP lze zjistit v současné době pouze z neoficiálníhosatelit

ního účtu

6

pro světovou ekonomiku. Přímý vliv turismu na světové HDP je pro rok 2013 odhadován

na 3,1 % (2 120 mld. USD) a celkový vliv na 9,4 % (6 842 mld. USD). Satelitní účet turismu, ať už

neoficiální či oficiální, zahrnuje kromě zahraničního turismu i domácí turismus, a tak je vliv 3,1 %, resp.

9,4 % vlivem turismu světa na světové HDP. [29]

Pro hodnocení významu (váhy) turismu ve světové ekonomice není ani tak rozhodující absolutní výše

vytvořeného HDP (asi 2 bil. USD, resp. 6,8 bil. USD) jako podíl na celkovém světovém HDP a vztah

přímých a nepřímých odvětví.

Tab. 1.1 Srovnání ekonomického významu turismu ve vybraných zemích podle HDP (2012)

Aruba

Česká

republika

Francie Španělsko USA Čína

PŘÍMÝ VLIV TURISMU NA HDP

absolutně v mld. USD 0,7 5,7 100,2 71,6 459,0 245,6

relativně v % 27,7 % 2,9 % 3,8 % 5,4 % 2,7 % 2,6 %

CELKOVÝ VLIV TURISMU NA HDP

absolutně v mld. USD 2,3 17,0 256,2 199,6 1 409,1 864,2

relativně v % 87,0 % 8,8 % 9,8 % 15,1 % 8,5 % 9,2 %

MEZINÁRODNÍ HODNOCENÍ PODLE HDP (celkový vliv)

absolutně celosvětově 104. pozice 49. pozice 4. pozice 7. pozice 1. pozice 2. pozice

relativně celosvětově 2. pozice 100. pozice 86. pozice 47. pozice 102. pozice 92. pozice

Zdroj: vlastní tabulka n



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist