načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mezinárodní management - Pavel Štrach

Mezinárodní management

Elektronická kniha: Mezinárodní management
Autor: Pavel Štrach

Kniha o budování mezinárodních firem k užití v akademickém prostředí, zejména na úrovni magisterského a doktorského stupně studia. Moderní publikace poskytuje komplexní obraz o ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 167
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Management. Řízení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2987-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha o budování mezinárodních firem k užití v akademickém prostředí, zejména na úrovni magisterského a doktorského stupně studia. Moderní publikace poskytuje komplexní obraz o důvodech vzniku, funkci, vnitřních řídících a rozhodovacích procesech, produktech a budoucnosti nadnárodních firem v kontextu současných světových událostí a reálií ČR. Věnuje se prostředí mezinárodního managementu, mezinárodnímu obchodu, strategiím nadnárodních firem, globálním produktům a lokálním trhům, přímým zahraničním investicím, mezinárodnímu managementu lidských zdrojů, inovacím, výzkumu a vývoji. Každá z kapitol je zakončena případovou studií s otázkami k zamyšlení.

Popis nakladatele

Moderní publikace poskytuje komplexní obraz o důvodech vzniku, funkci, vnitřních řídících a rozhodovacích procesech, produktech a budoucnosti nadnárodních firem v kontextu současných světových událostí a reálií ČR. Věnuje se prostředí mezinárodního managementu, mezinárodnímu obchodu, strategiím nadnárodních firem, globálním produktům a lokálním trhům, přímým zahraničním investicím, mezinárodnímu managementu lidských zdrojů, inovacím, výzkumu a vývoji. Každá z kapitol je zakončena případovou studií s otázkami k zamyšlení.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ing. Pavel Štrach, Ph.D., Ph.D.

Mezinárodní management

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3709. publikaci

Recenzenti:

Doc. Ing. Jaroslava Hyršlová, Ph.D.

Doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.

Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.

Odpovědný redaktor PhDr. Milan Pokorný

Sazba Jan Šístek

Počet stran 168

První vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Photo © profi media.cz

ISBN 978-80-247-2987-9


Obsah 5

Obsah

O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1 Prostředí mezinárodního managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Případová studie: Dow Chemical v Bhópálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2 Mezinárodní obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.1 Teorie mezinárodního obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.1.1 Teorie absolutní výhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.1.2 Teorie komparativní výhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.1.3 Teorie reciproční poptávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.1.4 Heckscher-Ohlinova teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

2.1.5 Teorie New Trade . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.2 Bariéry mezinárodního obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Případová studie: Novozélandské máslo v Evropské unii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3 Strategie nadnárodních fi rem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.1 Nadnárodní fi rma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 3.2 Vstup nadnárodních fi rem na zahraniční trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

3.2.1 Stopfordův model internacionalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.2.2 Uppsala model internacionalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.2.3 Přístup Danielse a Radebaugha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.3 Vztah centrála – pobočka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.4 Strategie mezinárodní expanze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Případová studie: Rio Tinto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

4 Globální produkty, lokální trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4.1 Efekt země původu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 4.2 Mezinárodní životní cyklus výrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Případová studie: Liebherr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

5 Mezinárodní management lidských zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

5.1 Perlmutterova typologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 5.2 Expatrianti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

5.2.1 Kompenzace expatriantům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

5.2.2 Selhání expatriantů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

5.2.3 Výběr expatriantů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86


Mezinárodní management6

5.2.4 Trénink expatriantů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

5.2.5 Repatriace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Případová studie: Virtuální expatriant bez domova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 6 Kultura a kulturní rozdíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

6.1 Měření kulturních rozdílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

6.2 Kulturní šok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Případová studie: Česká kultura v cizích očích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 7 Přímé zahraniční investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

7.1 Investiční pobídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

7.2 Investiční pobídky v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

7.3 Rozhodování nadnárodních fi rem o přímých zahraničních investicích . . . . 120

7.4 Atraktivní lokality pro umisťování přímých zahraničních investic . . . . . . . 122

Případová studie: Flextronics . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 8 Inovace, výzkum a vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

8.1 Klastry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

8.2 Strategie modrého oceánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

Případová studie: GlaxoSmithKline . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Rejstřík. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163


O autorovi 7

O autorovi

Pavel Štrach je vedoucím Institutu managementu a mar

ketingu na Škoda Auto Vysoké škole a odborným asis

tentem Vysoké školy ekonomie a managementu. Je také

stálým hostujícím profesorem mezinárodního mana

gementu na IONA College, Hagan School of Business

v New Yorku. Více než tři roky působil na University

of Otago v Dunedinu na Novém Zélandu. K jeho hlav

ním výzkumným oblastem patří problematika strategií

mezinárodně úspěšných fi rem. Výsledky práce dr. Štra

cha byly dosud publikovány ve více než dvaceti zemích

čtyř kontinentů, mj. v odborných časopisech jako SAM

Advanced Management Journal, Journal of Knowledge

Management, Journal of Product and Brand Mana

gement či Qualitative Research in Organizations and

Management. Pavel Štrach je také autorem úspěšné

učebnice Principy managementu.



Úvod 9

Úvod

Kdykoli vystupuji na téma mezinárodního managementu před publikem poprvé, vzná

ším obvykle dvě zásadní otázky směrem k auditoriu. Nejprve: Jste si jisti, že dnes nemáte

s sebou nebo na sobě jedinou věc, která by pocházela z Číny? Obvykle vidím jen odmí

tavé kroucení hlavou. Poté se zeptám znovu: Můžete mi ukázat jednu jedinou věc, kterou

dnes máte s sebou a o níž jste stoprocentně přesvědčeni, že pochází jen a pouze z České

republiky? Vzpomínám si na posluchače, který ukázal na láhev s balenou vodou. Obsah

byl možná vydolován z hlubinných českých vrtů, avšak plastová láhev ropného „základu“

nejspíše neměla původ v hodonínských ropných polích. Jiná posluchačka hrdě vytáhla

bochník chleba, který zřejmě zakoupila v kantýně pro pozdější domácí konzumaci. Ani

ta ale nevěděla, že její bochník by se k ní nedostal bez francouzských přípravků zlepšují

cích těsto, bez pekařky ukrajinského původu, bez převozu německou dodávkou a bez toho,

aniž by ho pokladní namarkovala na japonské registrační pokladně a přijala české koruny

vytištěné v kanadské tiskárně.

Mezinárodní spolupráce je dnes podstatou nejen ekonomické činnosti, ale samotné lid

ské existence. Bez styků s okolím bychom se ještě dnes pohupovali na liánách v korunách stromů. Mezinárodní obchod a mezinárodní podnikání jsou jedním z hlavních motorů eko

nomického výtěžku fi rem a životní úrovně jednotlivců. V časech celosvětového ekonomic

kého poklesu, kdy mnohé země mohou sahat po zapomenutých ochranářských doktrínách

dob koloniálních, které přinesly tolik zmaru zejména Evropě první poloviny 20. století, je

nutné více než kdy v historii znát a chápat motivy, postoje, procesy a důsledky řízených

aktivit nadnárodních fi rem ve světovém kontextu. Procesy ekonomické a společenské inte

grace je nutno vnímat jako příležitost, z níž je možno se učit a profi tovat.

Tat o k n i h a je u rčena všem, kteří takové příležitosti chtějí poznat. Svým pojetím a zalo

žením na odborných zdrojích má tato publikace povahu, která ji předurčuje spíše k užití v akademickém prostředí, zejména na úrovni magisterského a doktorského stupně studia. Je ojedinělá svým založením na aktuálních odborných zdrojích a refl ektováním skutečného současného stavu poznání. Přestože pohled na některé zákonitosti může být vnímán

jako histor iz ující, od raz nov ých směrů je tím základním hnacím motorem a diferen ciačním

znakem, významně odlišujícím tuto knihu od všech, které byly dosud v České republice

na podobné téma napsány.

Kniha odhaluje základy disciplíny, pro niž se v anglosaské literatuře ustálily výrazy

jako international management nebo international business. Něk teré pojmy ponechávám

zcela záměrně v jejich původním, často anglickém znění. Není to snad neláskou k mateř

skému jazyku, ale spíše snahou refl ektovat stav disciplíny, která je svou podstatou zalo


Mezinárodní management10

žena na cizojazyčné terminologii. Uvádění pojmů v jazyce českém by vedlo jen k vytvá

ření dalšího zmatečného názvosloví.

Obsah této knihy je prezentován od obecných témat k tématům zvláštním a zvláště

ak tuálním. Nejprve představuji současné globalizační prostředí mezinárodního managementu, vedené prohlubující se integrací, zvyšujícím se počtem států, růstem integračních mezinárodních uskupení, rostoucí silou a přítomností světových značek nebo mezinárodní snahou o ochranu životního prostředí. Mottem tohoto prostředí je změna, a to i třeba změna místa či sídla podnikání nebo bydliště. Poté se věnuji problematice mezinárodního obchodu, který je stále podstatou mezinárodního podnikání a evolučně také jednou z jeho raných forem. Následně vymezuji nadnárodní fi rmy a jejich jednotlivé vlastnosti a strategie. Jednou ze strategických dichotomií je úvaha nad tím, jak poskytovat globální standardizované produkty lokálním trhům; tomuto tématu je věnována čtvrtá kapitola. Umožňuje tak odpovědět na otázku, co, kde a jak má fi rma vyrábět, aby byla lokálně úspěšná a globálně efektivní.

V nadnárodních fi rmách pracují lidé a jejich řízení v mezinárodním měřítku klade na

manažery specifi cké nároky. Proč je však v nadnárodních fi rmách časté nadřazené posta

vení manažerů pocházejících z mateřské země fi rmy? Je možno očekávat, že toto postavení se někdy změní? A jak vůbec vnímat kulturní rozdíly, které existují mezi příslušníky různých národů? A jak tyto rozdíly ovlivňovat či chápat? Na tyto otázky poskytuje odpověď čtvrtá a pátá kapitola.

Lidé jsou bezesporu důležití, ale krví podnikatelské činnosti jsou peníze. Jak si tedy

zvolit lokalitu pro zahraniční investici a které prvky zvážit, tomu se věnuje část o pří

mých zahraničních investicích. Knihu uzavírá téma nanejvýš aktuální a palčivé – jak může

orientace fi rmy na výzkum, vývoj a inovace přinést fi rmě mimořádný úspěch ve vysoce

konkurenčním mezinárodním tržním prostředí zejména v době celosvětového ekonomic

kého poklesu, pravděpodobně nejhlubšího od třicátých let 20. století.

Věřím, že v této knize naleznete inspiraci, stejně jako její autor nalezl inspiraci pro její

tvorbu běhe m poznávání různých koutů naší planety. Často můžeme slyšet, že to nebo ono

se pro české prostředí nebo pro Českou republiku nehodí, protože naše země je přece jiná.

Jiná, a přece stejná... Naiv ní víra ve vlast ní českou unikátnost a nenahraditelnost je ve světle konzumace jogurtů, polévek, oděvů, automobilů či stavebních hmot nadnárodních značek jen logicky nesmyslnou a neomluvitelnou zástěrkou vlastní malosti, směřující k za ostávání a konzervaci zpátečnických pořádků – v politice stejně jako ve společnosti nebo v podnikání. Pojďme proto nahlédnout do praktik toho, co je ve světovém měřítku běžné.

Za pomoc a podporu bych rád zvláště poděkoval Kateřině Drongové, šéfredaktorce eko

nomické redakce vydavatelství Grada Publishing, jež podporovala vznik této knihy i mou tvůrčí pouť během psaní, a Tomáši Kinclovi, odbornému asistentovi Vysoké školy ekonomické v Praze, který mi pomohl se zpracováním některých grafi ckých prvků.


KAPITOLA 1

Prostředí

mezinárodního

managementu


Mezinárodní management12

Internacionalizace prostupuje v současnosti takřka všemi činnostmi člověka. Vysoká tech

nická náročnost výrobků a služeb vyžaduje často nepřenositelné zdroje. Spolupráce, ať již

na úrovni mezistátní, institucionální nebo mezilidské, vytváří předpoklady ke globalizaci.

Globalizací chápeme rostoucí propojenost jednotlivých společenských procesů a subjektů.

Globalizační tendence nejsou žádným způsobem omezeny pouze na ekonomickou stránku – na spojování podniků, rostoucí podíl operací mezinárodního obchodu na hrubém domácím produktu nebo problematiku koncentrace kapitálu, nýbrž se výrazně dotýkají oblasti trvale udržitelného rozvoje, životního prostředí, terorismu nebo rolí jednotlivce a základních sociálních jed notek ve společnosti. Výsledkem ekonomické globalizace je dnes stav, kdy většina

spotřebovávaných výrobků téměř ve všech zemích nepochází z domácích zdrojů. V posled

ních pěti dekádách roste zahraniční obchod rychlejším tempem než celková ekonomická výkonnost, a proto se neustále zvyšuje podíl komodit, které jsou obchodovány mezinárodně.

K růstu mobility zboží, práce a kapitálu přispěl velkou měrou rozvoj technické a techno

logické infrastruktury, mezi niž patří především dostupné, rychlé a progresivní informační technologie, rychlost, přesnost, četnost a pravidelnost dopravního spojení či technologie umožňující regulovat některá tržní selhání a nahrazovat je pseudo- či kvazitržními strukturami. Podle studie Roland Berger Strategy Consultants (2008) klesla oproti roku 1930 cena lodní dopravy na 30 % původní úrovně, cena letecké přepravy na 15 % a cena minutového

telekomunikačního provozu dokonce na 2 % úrovně třicátých let 20. století.

Druhou významnou skupinu podmínek, které zapříčinily nebývalý rozmach meziná

rodního podnikání a mezinárodního obchodu, tvoří společenské předpoklady, k nimž lze přiřadit:

■ ustálení relativně stabilního ekonomicko-politického rámce; ■ vznik regionálních obchodních organizací a společenství, které snížily obchodní bariéry

a vytvořily prostor pro volnější pohyb osob, zboží a kapitálu;

■ privatizace, která neproběhla pouze ve východním bloku, ale i v zemích vyspělého světa;

■ znalosti a pokrok vědy a techniky;

■ podstatné snížení nákladů na jednotku produkce spojených s proniknutím na meziná

rodní trhy, tj. větší přístupnost mezinárodního obchodu pro malé a střední fi rmy.

Globalizace stírá možnosti užívání aktivní obchodní politiky a systému měnových kurzů

jako nástroje ke zvýšení konkurenceschopnosti země. Technické a společenské předpo

klady stimulují převahu ekonomických aspektů života nad jinými sociálními otázkami. Roste úloha oběhu peněz a zboží v životě člověka, rozvíjí se to, co někdy bývá označováno

pojmem „ konzumní společnost“. Pojem „globalizace“ je v anglických slovnících znám asi

od padesátých či šedesátých let 20. století, avšak četnost jeho užití v ekonomické literatuře

byla pravděpodobně vyvolána článkem Theodora Levitta The Globalization of Markets

publikovaném v časopise Harvard Business Review v roce 1983. Pojem globalizace je zde

používán pro standardizované, levné a vysoce kvalitní produkty, které fi rmy zpřístupňují

zákazníkům na celém světě. Zajímavé je, že poslední podtitul zmiňovaného článku zní

The Earth is fl at (země je plochá) a v jiném sousloví The World is Flat (svět je plochý) se

stal titulkem velmi populární knihy sloupkaře listu New York Times Thomase Friedmana.

Friedman (2006) vidí v globalizaci mnohá pozitiva – upozorňuje na informační a zna

lostní propojenost jednotlivých zemí i kontinentů, na možnost mnohých lidí vybrat si svo

bodně místo k životu a nalézt smysluplné zaměstnání poskytující životní standard západní

střední třídy. Přestože původem Američan, nahlíží na globalizaci z pohledu evropské kul

tury a domnívá se, že proces globalizace se odehrál ve třech vlnách:


Prostředí mezinárodního managementu 13

■ Globalizace 1.0: započala rokem 1492, kdy byla objevena Amerika. Objevení nových

teritorií zahájilo koloniální éru a éru mnohem čilejší obchodní výměny se zámořskými

destinacemi. Kolonie se staly odběrateli průmyslových a jiných zpracovaných výdobytků

evropské civilizace, levným zdrojem pracovní síly i některých vzácných nerostných

surovin. Cesty za oceán se týkaly jen úzké skupiny lidí, kteří je obvykle podnikali jen

jednou či párkrát v životě. Globalizace byla především globalizací států, které se snažily

získat moc nad zámořskými územími, jejichž vlastnictví a vytěžování bylo zdrojem

blahobytu. ■ Globalizace 2.0: nastoupila počátkem 19. století v čase průmyslové revoluce. Evropa,

hnána moderními vynálezy a technickými novinkami, mohla častěji a čileji obchodovat

se zámořím. Byly objeveny nové vzdálené země včetně Austrálie a Nového Zélandu.

Obchodní výměna spotřebního zboží, ale i potravin se stala běžnou. Lidé postupem doby

začali cestovat a větší skupina obyvatelstva několikrát v životě podnikla zaoceánské

cesty. Pohyb osob v mezinárodním prostředí se stal běžným. Globalizace 2.0 se týkala

především rostoucí propojenosti fi rem a jejich působení na mezinárodních trzích. Klí

čovou roli tu hrála výměna zboží. O moc a rozdělení svět a se bojovalo na úrovni států.

Koloniální řád ustupoval. ■ Globalizace 3.0: počíná kolem roku 2000 a je symbolem 21. století. Pád bipolárního

(sovětského a západního) světa otevírá nové možnosti a trhy. Technické výdobytky typu

internetu, způsobů výměny dat, ale i snaha fi rem outsourcovat činnosti a nacházet pro

ně výhodné offshore lokality zrychlují vzájemnou ekonomickou i společenskou propo

jenost zemí. Globalizace je znakem individuálního života každého jedince. Vzdálenost

a velikost naší planety přestává být důležitá. Lidé se pohybují nejen ve fyzickém, ale

i ve virtuálním prostoru. Stejně tak se mohou pohybovat některé druhy zboží nebo slu

žeb. Velkou roli zastává výměna informací. Kontraindikací stále větší propojenosti se

stává soupeření některých skupin lidí o moc či o svrchovanost – tyto skupiny vytvářejí

teroristické organizace. Problematice sporů a neshod v globalizaci se Friedman věnuje i ve své knize The Lexus and The Olive Tree (Lexus a olivovník, 1999), kde představuje teorii konfl iktu zlatých oblouků. Zlatý oblouk coby logo řetězce jídelen McDonald’s je jedním z hlavních symbolů rostoucí propojenosti i standardizace konzumních návyků spotřebitelů. Friedman si však všímá, že dvě země, v nichž existují fungující provozovny McDonald’s, spolu nikdy nebyly ve válečném konfl iktu. Válka totiž bývá pro spotřebitele nákladná, planýruje veřejné fi na nce, a proto ubírá z individuálního blahobytu. Je otázkou, který konfl ikt považovat za válečný, avšak nedávná minulost způsobuje v teorii trhliny. Vzpomeňme například na bombardo

vání Jugoslávie (1999), krátký raketový spor mezi Izraelem a Libanonem (2006) nebo úsilí

o osamostatnění Kosova (2008). Ve všech těchto lokalitách v době eskalujících sporů byly

v provozu fastfoody se zlatým obloukem. Zdá se však, že ekonomický rozměr globalizace postupem doby skutečně začíná převažovat nad ostatními dimenzemi tohoto jevu.

Lexus je symbolem snahy o efektivitu, prosperitu a technologickou vyspělost. Tento au

tomobil je zhmotněním globálního produktu, který je v takřka nezměněné podobě dostupný

v celém západním světě. Jde o produkt globálního technického know-how a západního

životního standardu. Olivovník je protipólem lexusu – symbolem lokální etnické identity

a tradic. Friedman (1999) pozoruje mýcení olivových sadů při čištění nárazníkového pásma

mezi Palestinou a Izraelem. Farmáři se násilnému kácení brání a snaží se připoutat ke stro

mům, neboť olivovníky jsou plodem práce, která tr vala desetiletí. Olivovník se může doží

vat stáří i několika tisíc let (a přitom stále plodit). Vždy však trvá několik dlouhých let, než


Mezinárodní management14

strom může být využit ke sklizni. Olivové sady jsou proto produktem několika generací

a jejich ztrátu není jednoduché nahradit. Lidé, přestože globální a globalizovaní ve svých

spotřebních návycích, jsou do jisté míry připoutáni k místu svého původu a chovají se tak,

jak je obvyklé tam, kde se narodili.

Rostoucí propojenost jednotlivých národních států v různých rozměrech společenského

života lze také postihnout určitými indikátory. Jedním z nich je index globalizace, který

pravidelně publikuje konzultační společnost A. T. Kearney a který zkoumá globalizaci na

úrovni států ve čtyřech dimenzích:

■ Ekonomická integrace: zde je zkoumán mezinárodní obchod a toky přímých zahra

ničních investic.

■ Osobní kontakt: globalizace je měřena podle mezinárodní turistiky, mezinárodního

telekomunikačního provozu, mezinárodních převodů peněz či plateb zaměstnancům

do zahraničí.

■ Te c h no l o g i c k á pr o p oje no s t : zkoumanými indikátory jsou například počet uživatelů

internetu, internetových hostitelských serverů či zabezpečených serverů umožňujících

kódované transakce.

■ Politická angažovanost: jde o členství země v mezinárodních organizacích, osobní

a fi nanční příspěvky Organizaci spojených národů, účast státu na mírových vojenských

a humanitárních misích, počet ratifi kovaných multilaterálních smluv či množství vlád

ních transferových plateb.

Poslední publikovaný průzk um s dat y rok u 2007 zah r nuje 72 zemí. Dvacet nejglobalizova

nějších ekonomik ukazuje tabulka 1.1. Česká republika dosahuje nízkých hodnot v oblasti

technologické propojenosti, neboť v indexu globalizace je větší váha přisuzována pevným

internetovým připojením na úkor bezdrátových, která jsou v ČR oproti jiným zemím rozší

řenější. Index globalizace tak vlastně vyjadřuje stupeň, v jakém je země zapojena do mezi

národních struktur a v jakém je její domácí dění determinováno zahraničím.

Ekonomická, politická, bezpečnostní, technologická a obecná společenská situace v jed

notlivých zemích i mezinárodně určuje povahu prostředí, v něm ž se odeh rávají ak tivit y jed

Tab. 1.1 Nejglobalizovanější země světa

Pořadí Země Pořadí Země

1. Singapur 11. Švédsko

2. Hongkong 12. Velká Británie

3. Nizozemsko 13. Austrálie

4, Švýcarsko 14. Rakousko

5. Irsko 15. Belgie

6. Dánsko 16. Nový Zéland

7. Spojené státy americké 17. Norsko

8. Kanada 18. Finsko

9. Jordánsko 19. Česká republika

10. Estonsko 20. Slovinsko

Zdroj: A. T. Kearney (2008).


Prostředí mezinárodního managementu 15

notlivých fi rem. Není cílem podávat zde teritoriální pohled na jednotlivé státy či skupiny

zemí, avšak je nutno poznamenat, že globalizačními tendencemi a rostoucí propojeností

nejsou zdaleka do stejné míry postižena všechna teritoria. Existuje stále několik oblastí,

jichž se globalizace týká jen okrajově nebo vůbec – uzavřené režimy Kuby či Severní Koreje

anebo státy subsaharské Afriky zmítané kmenovým násilím či pandemiemi nedisponují

informační infrastrukturou, která by jim umožnila být součástí globálního světa v mnoha

jeho rozměrech.

V celosvětovém měřítku sice roste počet svobodných zemí, praktikujících demokratické

principy a principy konkurenčního podnikání jako hlavní společenské doktríny, avšak záro

veň roste i počet národních států obecně. Globalizace na jedné straně spojuje a na druhé

fragmentuje a rozděluje jednotlivá etnika státními hranicemi. Diskuse mezi společným

(st and ardizovaný m, u n ifi kovaným, mezinárodním) a samostatným (individuálním, loka

lizovaným, národně či jinak specifi ckým) je hlavním rozporem mezinárodního manage

mentu, nadnárodních fi rem i individuálního života dneška.

+


Mezinárodní management16

Případová studie: Dow Chemical v Bhópálu

4. prosince 2004, v den dvacátého výročí jednoho z největších průmyslových neštěstí,

přinesly hlavní světové zpravodajské agentury a média zprávu člověka, který tvrdil, že

reprezentuje společnost Dow Chemical a že se fi rma rozhodla odškodnit oběti neštěstí

mnohamilionovou kompenzací. V Indii se zpráva o možných kompenzacích šířila jako vítr.

Když se ukázalo, že se jedná o nevhodný kanadský žert, obyvatelé Bhópálu a okolí propadli

opět deziluzi, zklamání, zlobě a beznaději. BBC i CNN, které zprávu i přímé vyjádření falešného tiskového mluvčího vysílaly, se omluvily.

Domnělý představitel fi rmy byl později identifi kován jako Jude Finisterra, člen rece

sistické skupiny Yes Men zabývající se rozšiřováním mýtů, falešných zpráv a kanadských žertíků o fi rmách a vládách, která si vzala na mušku Dow Chemical již dříve. Tisková mluvčí Dow Chemical ve Švýcarsku bryskně médiím potvrdila, že zpráva se nezakládá na pravdě. Akcie fi rmy na zprávu o kompenzaci okamžitě reagovaly pádem – jen na frankfurtské burze se během 23 minut obchodování propadly o 4,24 %, čímž fi rma ztratila více než 2 mld. USD své hodnoty. Akcie korigovaly právě po oz námení tiskové mluvčí a omluvě.

Finisterra v interview pro BBC tvrdil, že Dow zřídí ve prospěch obětí fond ve výši

12 mld. USD, aby konečně a zcela odškodnil oběti neštěstí včetně 120 000 lidí, kteří mohou potřebovat speciální lékařskou péči, a aby bylo zcela rekultivováno místo nehody.

Do té doby společnost Dow Chemical vždy tvrdila, že nemá žádnou zodpovědnost za

neštěstí, které se událo v továrně vlastněné fi rmou Union Carbide, dceřinou fi rmou Dow Chemical. 3. prosince 1984 ráno došlo v továrně na hnojiva necelých 5 km od indického Bhópálu k úniku metylizokyanátu prasklým ventilem z podzemního tanku. Vznikl smrtonosný mrak plynu, který se vznesl nad město s více než 900 000 obyvateli. Ve městě propukl chaos. Více než 20 000 lidí okam žitě vyhledalo nemocniční péči s opuchlýma očima, pěnou z úst nebo dýchacími obtížemi. Tisíce mrtvých domácích zvířat, krav a ptáků pokryly ulice

města. Lidé se dusili a vzduch je zevnitř spaloval. Město bylo v mlze, všude zněly sirény.

Nebylo jasné, kudy nebo kam prchat. Rodiny hledaly své mrtvé, kterých bylo na 3 000.

Továrna byla okamžitě uzavřena a tři vedoucí pracovníci zatčeni. Vyšetřování se roz

běhlo na plné obrátky. Indický premiér odletěl na návštěvu oblasti. Na místo se vypra

vili experti. Odhaduje se, že v prvních dnech po nehodě došlo u 50 000 lidí k nevratnému

poškození zdraví – slepotě, selhání jater nebo selhání ledvin. Celkově na následky nehody

zemřelo 20 000 obyvatel.

Vyšetřování prokázalo špatné zacházení se smrtícím plynem a chyby v procesních postu

pech. V roce 1989 se společnost Union Carbide dohodla s indickou vládou na odškodnění

ve výši 470 mil. liber. O deset let později skupina dobrovolníků zahájila ve Spojených

státech soudní spor, ve kterém tvrdila, že společnost porušila mezinárodní právo a lid

ská práva. V listopadu 2002 indická vláda potvrdila, že požádala Spojené státy o vydání

Warrena Andersona, bývalého ředitele Union Carbide, pro podezření z vraždy, neboť za

účelem snížení nákladů nebyly dodrženy potřebné bezpečnostní limity. V říjnu 2004 roz

hodl nejvyšší indický soud, že státní fond blahobytu má 570 000 obětí vyplatit kompen

zaci ve výši 350 mil. USD, což je částka rovnající se zhruba 500 USD pro každou oběť.

Mnohé z obětí dodnes trpí zdravotními obtížemi, jejich potomci se rodí s vrozenými vadami

a deformacemi.


Prostředí mezinárodního managementu 17

Otázky:

1. Sumarizujte důvody, proč by společnost Dow Chemical měla a proč by neměla

uvažovat o dalším odškodnění obětí.

2. Ve kterých odvětvích mohou být standardy ochrany životního prostředí nebo bez

pečnosti práce důvodem k přesunu výrob do zemí s méně rozvinutým regulatorním

rámcem?

3. Diskutujte, zda by nadnárodní fi rmy měly v mezinárodním měřítku působit jako

nositelé vysokých standardů etiky, péče o životní prostředí, bezpečnosti práce

a společenské zodpovědnosti.

4. Které další mezinárodně významné průmyslové havárie znáte? Ve kterých odvět

vích může podnikání být eticky problematické?

Zdroje k případové studii

BBC (2008): 1984: Hundreds die in Bhopal chemical accident. BBC.com. Staženo dne

1. k větna 2009 z http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/december/3/new-

sid_2698000/2698709.stm.

Paterson, C., Bindra, S. (2004, 3. prosince): Bhopal hoax sends Dow stock down. CNN.

com. Staženo dne 1. května 2009 z http://www.cnn.com/2004/WORLD/europe/12/03/

bhopal.hoax/index.html.





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist