načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mezinárodní kapitálové trhy - zdroj financování - Romana Nývltová; Mária Režňáková

Mezinárodní kapitálové trhy - zdroj financování

Elektronická kniha: Mezinárodní kapitálové trhy
Autor: Romana Nývltová; Mária Režňáková
Podnázev: zdroj financování

Kniha přibližuje situaci na mezinárodních kapitálových trzích a popisuje různé možnosti, jak zde mohou české podniky získat vlastní i cizí kapitál. Autorky nabízejí přehledný ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  339
+
-
11,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 222
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1922-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha přibližuje situaci na mezinárodních kapitálových trzích a popisuje různé možnosti, jak zde mohou české podniky získat vlastní i cizí kapitál. Autorky nabízejí přehledný výklad procesu financování cennými papíry na základě aktuálních požadavků jednotlivých kapitálových trhů a kniha tak může českým podnikům sloužit jako metodická příručka. Každá část knihy je pro názornost doplněna aktuálními praktickými příklady z prostředí České republiky (např. mezinárodní nabídka akcií společnosti Zentiva či emise eurobondů společnosti ČEZ), které poslouží nejen jako zdroj inspirace, ale i jako případové studie pro studenty finančních oborů na vysokých školách. (zdroj financování)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Romana Nývltová; Mária Režňáková - další tituly autora:
Mezinárodní kapitálové trhy a zdroj financování Mezinárodní kapitálové trhy a zdroj financování
Efektivní financování rozvoje podnikání Efektivní financování rozvoje podnikání
Řízení platební schopnosti podniku Řízení platební schopnosti podniku
 (e-book)
Efektivní financování rozvoje podnikání Efektivní financování rozvoje podnikání
 (e-book)
Řízení platební schopnosti podniku Řízení platební schopnosti podniku
 (e-book)
Finanční řízení podniku -- Moderní metody a trendy Finanční řízení podniku
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Edice Finanční trhy a instituce

Ing. Romana Nývltová, Ph.D., doc. Ing. Mária Režňáková, CSc.

Mezinárodní kapitálové trhy

zdroj financování

Poděkování doc. Ing. Zdeňku Sojkovi, CSc.

za recenzi této publikace.

Vydala GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 2 884. publikaci

Cover Photo © gettyimages.com

Realizace obálky Michal Dusil

Sazba Jan Šístek

Odpovědná redaktorka Dana Kristen

Počet stran 224

První vydání, Praha 2007

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova 1881, Havlíčkův Brod

ISBN 978-80-247-1922-1

(tištěná verze)

ISBN 978-80-247-6339-2 (elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2007

© Grada Publishing, a.s. 2011


Obsah

O autorkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1. Kapitálové trhy a burzy ve světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.1 Principy a fungování kapitálových trhů a burz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.1.1 Burzovní publikum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.1.2 Burzovní příkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.1.3 Předmět burzovních obchodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.1.4 Standardizace obchodovaného množství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.1.5 Obchodní systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.1.6 Druhy burzovních obchodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.1.7 Vypořádání burzovních obchodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.1.8 Burzovní informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

1.1.9 Burzovní regulace a kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.2 Český kapitálový trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.2.1 Burza cenných papírů Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

1.2.2 Mimoburzovní trh RM-Systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

1.2.3 Neorganizovaný trh OTC v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

1.3 Současné trendy na kapitálových trzích a burzách ve světě . . . . . . . . . . . . . 33

1.4 Integrace evropských kapitálových trhů a nejvýznamnější evropské burzy

cenných papírů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

1.4.1 London Stock Exchange . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

1.4.2 Euronext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

1.5 Kapitálové trhy v USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

1.5.1 Nejvýznamnější americká burza cenných papírů – NYSE . . . . . . . . . . . . . . . 44

1.5.2 Americký mimoburzovní trh NASDAQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

1.6 Tokijská burza cenných papírů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

2. České podniky a zahraniční investoři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

2.1 Přímé a portfoliové zahraniční investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

2.2 Rozhodování investorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

2.2.1 Bohatství a magický trojúhelník investování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

2.2.2 Teorie portfolia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

2.2.3 Rozhodování zahraničních portfoliových investorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

2.2.4 Aspekty rozhodování o přímých zahraničních investicích . . . . . . . . . . . . . . . 63

2.2.5 Faktory omezující zahraniční investování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

3. Kapitálový trh jako zdroj financování podniků v České republice . . . . . 73

3.1 Faktory determinující strukturu zdrojů financování podniků . . . . . . . . . . . . . . 73

3.1.1 Životní cyklus podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

3.1.2 Majetková struktura podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

3.1.3 Náklady kapitálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

3.1.4 Velikost a stabilita vytvořeného zisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

3.1.5 Vliv zadlužení na strukturu zdrojů financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

3.2 Významnost českého bankovního sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

3.3 Proč je kapitálový trh důležitý? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89


3.4 Český kapitálový trh jako zdroj financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 3.4.1 Je český kapitálový trh integrovaný a efektivní? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 3.4.2 Je český kapitálový trh likvidní? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 4. Venture kapitálové financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 4.1 Vznik a vývoj financování venture kapitálem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 4.2 Typy venture kapitálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 4.3 Proces financování venture kapitálem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 4.3.1 Vyhledávání a vyhodnocování investičních příležitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 4.3.2 Výběr a realizace investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 4.3.3 Monitorování investic a řešení krizových situací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 4.3.4 Dezinvestice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 4.4 Peněžní toky spojené s venture kapitálovou investicí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 4.5 Výhody a nevýhody financování formou venture kapitálu . . . . . . . . . . . . . . 120 4.6 Problematické aspekty venture kapitálu v České republice . . . . . . . . . . . . . 121 4.7 Czech On Line – exit prodejem strategickému partnerovi

(případová studie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 4.7.1 Historie podniku a vstup rizikového kapitálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 4.7.2 Pod vedením rizikového kapitálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 4.7.3 Ukončení investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 5. Emise akcií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 5.1 Proces přípravy a realizace IPO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 5.1.1 Výběr trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 5.1.2 Sestavení realizačního týmu a první fáze spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 5.1.3 Marketing emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 5.1.4 Určení emisního kurzu, alokace akcií a fáze stabilizace . . . . . . . . . . . . . . . 139 5.1.5 Obchodování s akciemi a pravidelná informační povinnost . . . . . . . . . . . . . 141 5.2 Emise akcií formou SEO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 5.3 Náklady spojené s financováním podniku emisí akcií . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 5.4 Řízení rizik spojených s emisí akcií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 5.5 Dlouhodobý vývoj na primárních akciových trzích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 6. Emise dluhopisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 6.1 Proces vydání emise dluhopisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 6.1.1 Identifikace potřeb financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 6.1.2 Návrh struktury a charakteristik emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 6.1.3 Určení týmu lidí, kteří se na vydání dluhopisů budou podílet . . . . . . . . . . . . 162 6.1.4 Upřesnění struktury emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 6.1.5 Marketing před zahájením nabídky emise, návrh ceny

a příprava dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 6.1.6 Zahájení nabídky cenných papírů (launch emise) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 6.1.7 Syndikace, distribuce a úpis emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 6.1.8 Období životnosti dluhopisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 6.1.9 Splacení jistiny investorům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 6.2 Jak správně stanovit kupónovou sazbu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 6.2.1 Očekávaná reálná úroková míra a inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 6.2.2 Prémie za likviditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 6.2.3 Prémie za riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 6.2.4 Význam ratingu při stanovení kupónové sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 6.2.5 Postup při stanovení kupónové sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176


6.3 Identifikace a řízení rizik spojených s emisí dluhopisů . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 6.4 Emise komunálních dluhopisů statutárního města Ostravy –

případová studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 6.4.1 Výběr manažera emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 6.4.2 Ratingové hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 6.4.3 Průběh a struktura emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 6.4.4 Zajištění kurzových rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 6.4.5 Předchozí zkušenosti města Ostravy s emisí eurobondů . . . . . . . . . . . . . . 184 Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 7. Duální a vícestranné kotace cenných papírů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 7.1 Proč uskutečnit vícestrannou kotaci cenných papírů? . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 7.1.1 Motivy vyplývající ze situace na domácím kapitálovém trhu . . . . . . . . . . . . 191 7.1.2 Ostatní interní podnikové motivy pro uskutečnění vícestranné kotace . . . . 192 7.2 Důsledky duálních a vícestranných kotací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 7.3 Jak probíhá emise depozitních certifikátů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 7.3.1 Historický vývoj depozitních certifikátů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 7.3.2 Konstrukce globálních a amerických depozitních certifikátů . . . . . . . . . . . . 197 7.3.3 Účastníci emise depozitních certifikátů a její průběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 8. Zkušenosti podniků v České republice se získáváním zdrojů

financování na mezinárodních kapitálových trzích . . . . . . . . . . . . . . . . 203 8.1 Limart, a.s. – první emise na pražské burze? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 8.1.1 Charakteristika Limartu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 8.1.2 Cíl a strategie společnosti Limart, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 8.1.3 Příprava primární emise akcií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 8.1.4 Rozhodný krok pro vstup na BCPP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 8.1.5 Můžeme se z případu Limart poučit? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 8.2 Zdroje financování nadnárodního podniku Zentiva N.V. . . . . . . . . . . . . . . . 208 8.2.1 Historie společnosti Léčiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 8.2.2 Historie společnosti Slovakofarma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 8.2.3 Nadnárodní podnik Zentiva – financování zahraniční expanze emisí akcií . 210 8.2.4 Klíčové události vývoje nadnárodního podniku Zentiva po úspěšné

emisi akcií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 8.2.5 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 8.3 Aktivity společnosti Orco Property Group S.A. na trzích střední Evropy

a zdroje financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214

8.3.1 Historie společnosti Orco . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 8.3.2 Vstup Orca na Burzu cenných papírů Praha a další vývoj . . . . . . . . . . . . . . 217 Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Příloha – Evropské burzy cenných papírů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222


Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování

8

O autorkách

Ing. Romana Nývltová, Ph.D. je vedoucí Institutu účetnictví a finančního řízení pod

niku na Škoda Auto a.s. Vysoké škole. Dlouhodobě působí na Fakultě podnikatelské

Vysokého učení technického v Brně jako odborná asistentka. V květnu 2005 na VUT

obhájila disertační práci na téma „Finanční management nadnárodních podniků“. V prů

běhu svého působení se věnovala nejen přednáškové a výzkumné činnosti, ale absol

vovala také zahraniční studijní pobyt na univerzitě ve finském Tampere a dvě půlroční

odborné stáže v nadnárodních podnicích. Výzkumné aktivity dlouhodobě zaměřuje na

problematiku vztahů podniku ke kapitálovému trhu. Publikuje odborné příspěvky jak

na mezinárodních a tuzemských konferencích, tak i v časopisech, rovněž zajišťuje spe

cializované přednášky věnované kapitálovým trhům mimo jiné i v rámci studijních pro

gramů MBA a LLM.

Doc. Ing. Mária Režňáková, CSc. působí od roku 1996 na Fakultě podnikatelské Vyso

kého učení technického v Brně, v současnosti na Ústavu financí. Je absolventkou VŠE

v Bratislavě, obor Ekonomicko-matematické výpočty. V roce 2002 obhájila habilitační

práci na téma „Strategické finanční řízení podniků v ČR“. Je garantem předmětů Finanční

management, Finance podniku, Finanční řízení a investování a dalších, se zaměřením na

finance podniku a finanční trhy, které se vyučují na všech stupních vysokoškolského

studia a studijních programů MBA, resp. LLM – Obchodní právo. Publikovala řadu

odborných a vědeckých článků, je také autorkou a spoluautorkou dvaceti vysokoškol

ských učebních textů a spoluautorkou čtyř knižních publikací. Ve vědeckovýzkumné

činnosti se zaměřuje na oblast hodnocení výkonnosti podniků, finanční řízení podniků,

oceňování podniků a s tím související témata.

Z recenze:

„Globalizace ekonomiky v sobě nese, kromě jiného, i řádově vyšší přesuny kapitálu jak

na mezinárodní, tak i národní úrovni, v porovnání s předchozími fázemi vývoje světové

ekonomiky. Souvisí to i se stále se zvyšující náročností výroby na kapitál a s rychlou

změnou struktury výrobních odvětví a oborů. Z tohoto hlediska je tato publikace velmi

aktuální a jistě přispěje nejenom k rozvoji ekonomické teorie, ale bude se orientovat i na

podnikatelské subjekty.

V knize se nejedná pouze o mezinárodní kapitál, ale i o způsoby získávání kapitálu

obecně, tedy i o získávání kapitálu národního např. pomocí primární emise akcií. Proto

tuto knihu jistě využijí i ty subjekty, které chtějí vstoupit na akciový trh, a to nejen český,

ale i mezinárodní. Je zcela evidentní, že dobře fungující české firmy, pro které se domácí

trh stává těsným, čeká v dohledné době expanze do zahraničí nejen v oblasti expor

tu, ale i v oblasti získávání kapitálu. A tato kniha jim dává nejen inspiraci, ale i návod

k jednání.“

Doc. Ing. Zdeněk Sojka, CSc.


Úvod

9

Úvod

Kontakt podniku s kapitálovým trhem je nezbytný. Vyplývá to z nutnosti financovat další

expanzi podniku a tím přijímat i rizikovější projekty. Charakteristickým znakem finan

cování prostřednictvím kapitálového trhu je individualizace rizika, proto je kapitálový

trh schopen financovat i bankami odmítnuté záměry, které přinášejí výnos odpovídající

podstupované míře rizika a ve svém důsledku vedou k vyšší výkonnosti podnikatelských

subjektů.

Vývoj českého kapitálového trhu nepřesvědčuje o tom, že by si vlastníci, resp. manažeři

českých podniků uvědomovali uvedené příležitosti, i když důvodů by bylo jistě něko

lik. Některé podniky jsou značně podkapitalizované, jiné jsou poznamenané nedosta

tečnou výkonností a další hledají vhodné motivační plány. Avšak výzva „going public“

je s ohledem na nutnost absolutní informační otevřenosti a celkové vyspělosti neláká,

zvláště v kontextu nízkých úrokových sazeb, nejasných vlastnických vztahů, jako i skryté

nákladovosti mezipodnikové zadluženosti. Proto vzniká otázka: musejí české podniky

s ohledem na malý význam a nedostatečnou velikost českého kapitálového trhu emitovat

cenné papíry v zahraničí, nebo mají možnost přilákat zahraniční kapitál z tuzemska?

Hledání odpovědi na uvedenou otázku nás vedlo k volbě struktury publikace. První kapi

tola se věnuje analýze mezinárodních kapitálových trhů, investorů i emitentů. Druhá

kapitola zkoumá chování investorů z hlediska motivace investování v zahraničí a sou

časně přetrvávající preference nakupování investičních instrumentů pouze na domácích

kapitálových trzích. Závěry z této kapitoly podporují myšlenku vstupu podniků na mezi

národní trhy s cílem získat kapitál od zahraničních investorů. Třetí kapitola se věnuje

problematice získávání zdrojů financování českých podniků – přetrvávajícím zvyk

lostem, ale i naskýtajícím se možnostem. Další kapitoly přibližují možnosti českých

podniků získat zahraniční zdroje financování, a to formou venture kapitálu, emisí akcií

a dluhopisů, případně formou vícestranných kotací cenných papírů. Poslední kapitola

prezentuje pozitivní i negativní zkušenosti českých podniků při získávání finančních

zdrojů na mezinárodních kapitálových trzích.

Vydání této publikace je motivováno vyplněním existující mezery na knižním trhu

a naší snahou přiblížit odborné veřejnosti, studentům vysokých škol, studentům MBA

programů a dalších kurzů v koncentrované podobě teoretické pohledy na rozhodování

o získávání zahraničních zdrojů financování a současně demonstrovat na příkladech

významnost tohoto problému, jako i pozitivní, resp. negativní zkušenosti podniků, vyu

žívajících financování z mezinárodních zdrojů.

Věříme, že se nám podařilo alespoň částečně tento záměr naplnit a děkujeme všem

čtenářům za projevený zájem. Rovněž děkujeme za případné připomínky a náměty,

které nám můžete zaslat na e-mailové adresy: romana.nyvltova@skoda-auto.cz nebo

reznakova@fbm.vutbr.cz.

autorky


Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování

10

Seznam použitých zkratek ADR – Americký depozitní certifikát AIM – Alternativní investiční trh (Alternative Investment Market) AKAT – Asociace pro kapitálový trh ANPV – metoda upravené čisté současné hodnoty (adjusted net present value) AOS – Automatizovaný obchodní systém BCPP – Burza cenných papírů Praha CAPM – Model oceňování kapitálových aktiv (Capital Asset Pricing Model) CSD – Národní vypořádací systém (Central Securities Depository) CVCA – Česká asociace rizikového kapitálu (Czech Private Equity and Venture Capital

Association) ČNB – Česká národní banka DR – Depozitní certifikát (Depositary Receipt) EAT – zisk po zdanění (earnings after tax) EBAN – Evropská obchodní síť andělů (European Business Angels Network) EBIT – Zisk před nákladovými úroky a zdaněním (Earnings before interest and taxes) EU – Evropská unie EVCA – European Private Equity and Venture Capital AssociationFESE

Federace evropských burz (Federation of European Stock Exchanges) GDR – Globální depozitní certifikát IAS – Mezinárodní účetní standardy (International Accouting Standard) IBO – Institutional buy-out ICSD – Mezinárodní depozitář (International Central Securities Depository) IMF – Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund) IPO – Primární emise akcií (Initial Public Offering) IRR – Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return) ISIN – International Securities Identification Number LBO – leveraged buy-outs LIBOR – Londýnská mezibankovní nabídková sazba (London InterBank Offered Rate) LYSE (LSE) – Londýnská burza cenných papírů (London Stock Exchange)

MBI – Management buy-in MBO – Management buy-out MCC – Marginal Cost of Capital (mezní náklady kapitálu) MF – Ministerstvo financí MMF – Mezinárodní měnový fond MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu NYSE – Newyorská burza cenných papírů (New York Stock Exchange) OTC – Over-The-Counter (přes přepážku) PEG – Price-To-Earnings Grovoth P/E – Price-To-Earnigs PRIBOR – Pražská mezibankovní nabídková sazba (Prague InterBank Offered Rate) PZI – Přímé zahraniční investice SBU – Strategická obchodní jednotka (Strategic Business Unit) SCP – Středisko cenných papírů SEC – Americká komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commision) SEO – Sezónní emise akcií (Seasoned Equity Offering) SPAD – Systém pro podporu akcií a dluhopisů


Kapitálové trhy a burzy ve světě

11

1. Kapitálové trhy a burzy ve světě

Subjekty v ekonomickém systému se často dostávají do situace, kdy mají buď přebytek,

nebo nedostatek finančních prostředků. Přesun finančních prostředků od přebytkových

jednotek k jednotkám deficitním, s cílem jejich efektivního a produktivního využití, se

uskutečňuje prostřednictvím systému finančních trhů. Finanční trhy tedy umožňují, aby

finanční systém nasál a začlenil do peněžního okruhu ekonomického systému i dočasně

volné peněžní prostředky, které by jinak v dané době zůstaly nevyužity.

Proces financování na finančních trzích může probíhat přímo, polopřímo či nepřímo,

prostřednictvím finančních zprostředkovatelů. Při přímém financování si dlužníci půjčují

peněžní prostředky přímo od spořitelů na finančních trzích tak, že jim sami prodávají své

finanční dokumenty (např. cenné papíry) představující věřitelský nárok. V rámci polo

přímého financování se investoři a vypůjčovatelé nestřetávají přímo mezi sebou, ale pro

střednictvím určitého prostředníka, tedy specializovaných firem, které buď pouze posky

tují informace o možných nákupech a prodejích finančních dokumentů, nebo sami přímo

kontaktují potenciální kupce a prodejce. Existence značných informačních a transakč

ních nákladů těchto operací vyvolává potřebu využít služeb tzv. finančních zprostředko

vatelů, jejichž úlohou je usnadnit tok prostředků od věřitelů k dlužníkům za nižší náklady.

Nepřímé financování obsahuje dvě separátní, ale zároveň simultánní transakce:

• zprostředkovatel emituje sekundární finanční instrumenty, které nakupují přebytkové

jednotky;

• zprostředkovatel nakupuje primární finanční instrumenty, které emitují deficitní jed

notky.

Nepřímé financování zajišťují zejména komerční banky, pojišťovny, investiční společ

nosti, spořitelny, penzijní fondy a další obdobné finanční instituce. Například v České

republice mají nejvýznamnější postavení mezi finančními zprostředkovateli dlouhodobě

komerční banky. Strukturu finančních zprostředkovatelů v České republice na konci

roku 2005 znázorňuje graf 1-1.

Investiční

společnosti;

Investiční

a podílové fondy

(3,70 %)

Penzijní fondy

(3,10 %)

Leasingové

společnosti

(5,50 %)

Ostatní

nebankovní

finanční

společnosti

(5,90 %)

Banky

(73,70 %)

Pojišťovny

(8 %)

Družstevní

záložny

(0,10 %)

Graf 1-1 Struktura finančních zprostředkovatelů dle podílu na aktivech finančního sektoru

v České republice k 31. 12. 2005

Zdroj: ČNB


Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování

12

Na finančním trhu se soustřeďuje nabídka a poptávka po penězích a kapitálu. Z hlediska

délky splatnosti jednotlivých nástrojů, které se zde obchodují, lze finanční trh rozdělit

na trh peněžní, kapitálový, devizový a poněkud specifický trh drahých kovů (viz obrá

zek 1-1).

Obr. 1-1 Základní rozdělení finančního trhu

Zdroj: Rejnuš (2001)

Cílem úvodní kapitoly je detailně analyzovat zejména kapitálový trh, ve smyslu trhu

cenných papírů, a to primárně z hlediska možností získávání zdrojů financování deficit

ními jednotkami.

1.1 Principy a fungování kapitálových trhů a burz

Kapitálový trh je trhem dlouhodobých finančních instrumentů, přičemž jako kritérium

dlouhodobosti se zpravidla uvádí splatnost delší než 1 rok. Jako na každém segmentu

finančního trhu se zde střetávají přebytkové a deficitní jednotky, mezi které však téměř

vždy vstupují finanční zprostředkovatelé. Za instrumenty kapitálového trhu, na jejichž

základě dochází k přemísťování kapitálu, lze považovat:

• investiční cenné papíry (akcie, dluhopisy a cenné papíry opravňující k nabytí cen

ných papírů – např. depozitní certifikáty),

• cenné papíry vydané fondem kolektivního investování,

• deriváty (tedy opce a finanční termínové smlouvy, které umožňují přenos rizika –

např. futures, swapy atp.).

Za hlavní instrumenty kapitálového trhu bývají považovány především akcie a dluho

pisy, proto je tento trh někdy sám o sobě nazýván trhem cenných papírů (tedy bez ohledu

na trh dlouhodobých úvěrů a krátkodobých cenných papírů). Cenný papír obecně je lis

tinou (resp. záznamem), která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo cenný

papír emitoval. Cenný papír je tedy nositelem právního nároku, který v sobě ztělesňuje.

Pro vznik, existenci, převod a zánik tohoto nároku je v podstatě nenahraditelný. Cenné

papíry se mohou vyskytovat v materializované (listinné) podobě nebo v podobě dema

terializované (zaknihované), kdy listinou podobu cenného papíru nahrazuje záznam

v zákonem stanovené formě. Například v České republice vede evidenci zaknihovaných

Finanční trh

Devizový

trh

Peněžní

trh

Kapitálový

trh

Trh drahých

kovů

Trh

dlouhodobých

cenných

papírů

Trh

krátkodobých

úvěrů

Trh

krátkodobých

cenných

papírů

Trh

dlouhodobých

úvěrů

Trh cenných papírů

Pojistný

trh


Kapitálové trhy a burzy ve světě

13

cenných papírů a jejich majitelů Středisko cenných papírů (SCP). To vede jednak regis

try emitentů (evidenci cenných papírů vydaných jedním emitentem) a jednak účty všech

majitelů cenných papírů (evidenci cenných papírů v majetku jednoho majitele). Převody

zaknihovaných cenných papírů jsou pak prováděny v evidenci SCP jako zápisy na vrub

a ve prospěch účtů jednotlivých majitelů.

Dle druhu kapitálové potřeby, kterou jejich emise zabezpečuje, se cenné papíry člení na

majetkové a úvěrové. Majetkové cenné papíry (zejména akcie a podílové listy) neob

sahují nárok investora na vrácení investovaného kapitálu a emitentovi umožňují obstarat

trvalý (vlastní) kapitál. Úvěrové cenné papíry (zejména dluhopisy) jsou založeny na

úvěrovém vztahu mezi investorem a emitentem, přičemž emitent si jejich emisí opatřuje

dočasný (cizí) kapitál k podnikání a investor očekává, že investovaný obnos získá ve

stanové lhůtě zpět zvýšený o přislíbený výnos.

První prodej cenného papíru se uskutečňuje jeho emisí na primárním trhu, kde emi

tenti vydávají cenné papíry za účelem získání peněžních zdrojů. Emisní obchody, tedy

jejich přípravu, provedení, následné zajištění a podporu, provádí buď emitent sám

(vlastní emise), nebo využívá služeb investiční banky či obchodníka s cennými papíry

(cizí emise). Vlastní emisi realizují pouze ti emitenti, kteří jsou schopni vlastními silami

zabezpečit technickou, právní a ekonomickou stránku celého emisního obchodu – zpra

vidla komerční a hypoteční banky nebo velké podniky. Při cizí emisi využívají emitenti

služeb specializovaných emisních prostředníků, kteří zabezpečují emisní poradenství,

vyhotovení emisního prospektu, registraci emise, vytvoření emisního konsorcia, umís

tění cenných papírů a jejich podporu na trhu. V tomto směru mají nejvýznamnější posta

vení na světových emisních trzích finanční skupiny, banky, nebo investiční firmy.

Dle míry angažovanosti emisního prostředníka v procesu emise se může jednat o emis

ního obstaravatele, emisního prostředníka komisionářského emisního obchodu nebo

emisního garanta. Emisní obstaravatel (aranžér, organizátor, hlavní manažer) přebírá

emisi za emisní kurz a prodej uskutečňuje cizím jménem na cizí účet, přičemž odbytové

riziko nese emitent.

Emisní prostředník komisionářského emisního obchodu přebírá emisi komisionářským

způsobem za emisní kurz a prodej uskutečňuje vlastním jménem na cizí účet. Tento typ

emisního obchodu se může realizovat na bázi „maximální snahy“, přičemž se ručitel

zavazuje prodat co nejvíce cenných papírů, avšak negarantuje rozprodání celé emise,

nebo „všechno, nebo nic“. V tomto případě se předpokládá úplné umístění emise ve

stanoveném období a pokud k umístění do konce stanoveného období nedojde, emisní

smlouva se zruší.

Povinností emisního garanta (manažera emise) je nakoupit celou emisi na vlastní účet

a riziko, přičemž nese riziko jejího nerozprodání. Ručitelský emisní obchod lze realizo

vat v různých formách, přičemž nejrozšířenějšími způsoby jsou náhradní ručení a pevný

závazek ručitele. V rámci náhradního ručení je ručitel povinen odebrat za předem stano

venou cenu pouze ty cenné papíry, které nebyly umístěny. Při pevném závazku se ručitel

zavazuje odebrat celý objem emise cenných papírů a současně vyplatit emitentovi výnos

z celé emise v předem stanovené výši (jedná se o tzv. emisního tvůrce). Pevný závazek

tedy zaručuje stoprocentní úspěšnost emise.


Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování

14

Jsou-li v rámci emise cenné papíry nabízeny široké investorské veřejnosti, jedná se o veřejnou emisi cenných papírů (primární veřejný trh). Smluvní ujednání v případě veřejné emise jsou složitější a smlouvy jsou vysoce standardizované. Veřejná emise podléhá také určitému typu regulace, proto je při její přípravě nutno dodržet určité kroky, zejména je nutno vyhotovit prospekt cenného papíru. Emise je poté schvalována nebo registrována regulatorním orgánem. Naopak v některých případech jsou cenné papíry nabízeny pouze předem vymezené skupině investorů, kteří jsou obeznámeni se situací emitenta, mnohdy ani nevyžadují vyhotovení prospektu cenného papíru a cenný papír zpravidla drží po celou dobu jeho životnosti (nevyžadují tedy jeho obchodovatelnost na organizovaných trzích). V tomto případě se jedná o soukromou emisi, která se provádí na primárním neveřejném trhu. Již emitované cenné papíry jsou poté prodávány a nakupovány dalšími investory na sekundárním trhu, na kterém emitent žádné další volné finanční prostředky nezískává. Předností cenných papírů je tedy fakt, že dlouhodobá vázanost prostředků platí pouze pro subjekt, který primárně získává finanční prostředky, tj. pro emitenta cenného papíru a nikoli pro subjekt prostředky poskytující (investor). Investor totiž může cenný papír teoreticky kdykoli prodat na sekundárním kapitálovém trhu. Kromě likvidity jsou dalším motivem pro obchodování na sekundárním trhu informace. Každý účastník trhu věří, že má lepší informace než ostatní účastníci. To jej může vést k přesvědčení, že aktuální tržní cena neodpovídá správné (vnitřní) hodnotě cenného papíru a že je tedy možné nákupem či prodejem realizovat zisk. Členění kapitálového trhu z hlediska primárního a sekundárního trhu cenných papírů znázorňuje obrázek 1-2. Obr. 1-2 Členění kapitálového trhu Přesuny cenných papírů mezi jednotlivými investory mohou probíhat na bázi individuálně dohodnutých transakcí přímo mezi vlastníky cenných papírů a potenciálními zájemci o nákup za dohodnutou cenu v dohodnutém objemu. Tyto typy obchodů jsou prováděny na neveřejném sekundárním trhu. Na sekundárním trhu dále obchodují investoři, kteří disponují určitými instrumenty a prodávají každému, kdo přijde a respektuje jejich cenu. Tento trh je tedy veřejný, volně přístupný, ovšem neorganizovaný. Bývá označován jako trh OTC (over-the-counter market) neboli trh přes přepážku. Na OTC trhu je prostřednictvím bank či soukromých makléřů obchodována značná část skutečně obíhajících cenných papírů. V některých případech nabídku a poptávku po investičních instrumentech organizuje licencovaný subjekt, a to v souladu s platnou legislativou a dle stanovených pravidel

Primární

Sekundární

Veřejný

Neveřejný

Neveřejný

Veřejný

Organizovaný

Neorganizovaný

Burzovní

Mimoburzovní

Kapitálový trh


Kapitálové trhy a burzy ve světě

15

a předpisů. Tento tzv. organizovaný trh může fungovat jako trh burzovní či mimoburzovní. Burzy cenných papírů mají centrální parket, na kterém burza dohlíží nad správností a korektností uzavíraných obchodů a zároveň garantuje jejich vypořádání. S cennými papíry přitom zpravidla mohou obchodovat výhradně členové burzy. Cenné papíry, které nesplnily podmínky pro připuštění k burzovním obchodům se obchodují na mimoburzovním trhu – v České republice probíhá mimoburzovní trh v rámci RM-Systému. Cenné papíry splňující přísné burzovní podmínky lze obchodovat na prestižních burzovních trzích, na kterých se obchodují nejbonitnější cenné papíry. V České republice existuje jediný burzovní trh, jehož organizátorem je akciová společnost Burza cenných papírů Praha (BCPP). Význam burzy se zpravidla hodnotí dle ročního objemu obchodů s cennými papíry, které se na ni uskutečnily nebo podle celkové tržní kapitalizace zde obchodovaných cenných papírů. Největší světové burzy cenných papírů v pořadí dle jejich tržní kapitalizace znázorňuje tabulka 1-1. Tab. 1-1 Sedm největších světových burz dle tržní kapitalizace v roce 2005

Burza cenných papírů

Tržní kapitalizace

(mld. USD)

Objem akciových

obchodů

(mld. USD)

Kotované emise

akcií

New York Stock Exchange 13 311 14 125 2 270

Tokyo Stock Exchange 4 572 4 482 2 351

Nasdaq Stock Exchange 3 604 10 087 3 164

London Stock Exchange 3 058 5 678 3 091

Euronext 2 707 2 906 1 259

Toronto Stock Exchange Group 1 482 900 3 758

Deutsche Börse 1 221 1 915 764 Zdroj: World Federation of Exchanges (2006) Burzu cenných papírů lze vymezit jako zvláštním způsobem organizované shromáždění subjektů, které se pravidelně v určenou dobu osobně tváří v tvář scházejí na přesně vymezeném místě (prezenční burza), nebo jsou propojeni prostřednictvím počítačové sítě bez osobního setkávání (elektronická burza) a obchodují s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Burzy bývají obvykle založeny ve formě akciové společnosti. Jak již bylo uvedeno, zpravidla se nejedná o volně přístupné trhy. Jsou založeny na členském principu a přístup na ně tedy mají pouze vybrané osoby nebo instituce. Členství na burze lze získat buď na základě splnění určitých požadavků (veřejnoprávní typ burzy), nebo koupí křesla (členství) ve veřejných aukcích (soukromoprávní typ burzy) tak, jako je tomu například na Newyorské burze cenných papírů NYSE. Investoři mají na burzu přístup pouze prostřednictvím zprostředkovatelů, jejichž prostřednictvím zde obchodují individuální investoři (osoby nebo firmy) nebo investoři institucionální (banky, penzijní fondy, investiční společnosti atp.). Zprostředkovatelé těchto obchodů jsou označováni jako obchodníci s cennými papíry, kterým burzovní komora udělila k obchodování s cennými papíry oprávnění. Ti obchodují nejen na cizí (klientův), ale i na vlastní účet a svou činnost mohou vykonávat pouze pomocí makléře (fyzické osoby s příslušnou makléřskou licencí).

+


Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování

16

Fungování burzy, její pravomoci a povinnosti, způsoby, techniky a pravidla obchodo

vání vymezují burzovní předpisy, tedy stanovy burzy, burzovní řád atp. Burzovní před

pisy samozřejmě musí být v souladu s legislativou, týkající se fungování kapitálového

trhu dané země. Kontrola dodržování burzovních pravidel a předpisů je zajišťována

jednak ze strany regulatorního orgánu zpravidla prostřednictvím burzovního komisaře

a jednak ze strany samotné burzy prostřednictvím burzovních orgánů (burzovní komora

či burzovní výbory).

Vnitřní systém burzy je relativně složitý, má několik subsystémů, které jsou propojeny

vzájemnými vazbami. Jejich bezproblémové fungování je pro plynulý efektivní chod

burzy nezbytné. K základním prvkům burzovního systému patří burzovní publikum,

burzovní příkazy, předmět burzovních obchodů, standardizace obchodovaného množ

ství, obchodní systémy, druhy burzovních obchodů, vypořádání burzovních obchodů,

burzovní informace a burzovní regulace a kontrola.

1.1.1 Burzovní publikum

Investory, kteří mají zájem kupovat nebo prodávat cenné papíry na burze, lze zpravidla

považovat za nepřímé účastníky obchodování, neboť nejsou členy burzy, a proto na ni

nemají přístup. K nákupu či prodeji cenných papírů musí tedy využít služeb přímých

účastníků (viz obrázek 1-3), kteří jsou členy burzy a mají na burzovní trh přímý pří

stup a možnost realizace obchodů. Jedná se o burzovní obchodníky zastupující členské

firmy a o burzovní zprostředkovatele, kteří v aktivní či pasivní roli přispívají k uzavírání

obchodů.

Obr. 1-3 Typy přímých účastníků burzovních obchodů

Burzovní obchodníci zastupující členské firmy nabízejí svým klientům služby spojené

s investováním (poradenství, správu a úschovu, majetkovou správu a provádění kupních

a prodejních příkazů), ale provádějí rovněž vlastní obchody, čímž přispívají ke zvyšování

likvidity trhů. Burzovní zprostředkovatelé mají zprostředkovatelskou a kurzotvornou

úlohu, neboť stanoví burzovní kurz a vyřizují burzovní obchody. Úkolem burzovních

zprostředkovatelů v pasivní roli (dohodců) je v systému řízeném příkazy shromažďovat

nákupní a prodejní příkazy, tyto příkazy párovat a stanovovat kurz. Sami však obchody

neuzavírají. Burzovní zprostředkovatelé v aktivní roli (tvůrci trhu – market makers) se

vyskytují v systémech řízených cenou či kvótami. Jejich hlavním úkolem je neustále pro

vymezené cenné papíry kotovat nákupní a prodejní kurzy, za které jsou ochotni nakupo

vat a prodávat. Mají tedy povinnost vytvářet oboustranný trh kotací cenných papírů na

straně nabídky i poptávky. Jelikož mohou uzavírat obchody jak na cizí účet (broker), tak

i na vlastní účet (dealer), dodávají svou činností cenným papírům likviditu.

Přímí účastníci

Burzovní obchodníci zastupující

členské firmy

Burzovní zprostředkovatelé

v aktivní roli

(market makers)

v pasivní roli

uzavírající obchody

na cizí účet (brokeři)

uzavírající obchody

na vlastní účet (dealeři)


Kapitálové trhy a burzy ve světě

17

1.1.2 Burzovní příkazy

K reálnému fungování burzovních obchodních systémů je třeba do nich vkládat nákupní

a prodejní příkazy. Každý burzovní příkaz přitom musí jednoznačně definovat předmět

obchodu, tedy stanovit, kterého cenného papíru se příkaz týká. Každý existující veřejně

obchodovaný cenný papír ve světě má svůj vlastní identický kód ISIN (International

Securities Identification Number), což je dvanáctimístní alfanumerický kód, kde první

dvě pozice představují zkratku země emitenta, za níž následuje devítimístné číselné

označení národní identifikace cenného papíru a nakonec jednomístné kontrolní číslo.

Pokud si klient přeje realizovat koupi či prodej cenného papíru, udělí svému obchod

níkovi příkaz některou z předepsaných forem (např. elektronickým systémem, faxem,

telefonicky či osobně na přepážce). Obchodníci s cennými papíry vedou interní elektro

nické databáze burzovních příkazů, které následně ve vhodný okamžik převádějí v elek

tronické formě na burzu. Obsah, formu a druhy burzovních příkazů, které jsou přípustné

pro daný obchodní systém upravují burzovní předpisy dané burzy. Zejména speciálně

definované příkazy bývají na různých burzách odlišné. Kromě definice příkazu (nákup/

prodej), identifikace cenného papíru, množství a časové platnosti příkazu je klíčovou

informací prodejní (resp. kupní) kurz, tedy údaj, za jakých kurzových podmínek je

možné příkaz provést. Z tohoto hlediska je možno vytvořit příkaz nelimitovaný, v rámci

kterého se obchodník bude snažit prodat či nakoupit cenný papír za co nejvýhodnější

cenu na trhu (at best order, at least order), nebo příkaz limitovaný, kdy investor stanoví

nejvyšší kupní či nejnižší prodejní kurz. Dále existují příkazy zajišťující zisk či ome

zující ztrátu, jejichž podstatou je snaha podílet se na kurzovém vzestupu, či eliminovat

rizika kurzových ztrát.

1.1.3 Předmět burzovních obchodů

Na burze cenných papírů se obchoduje s různými druhy cenných papírů, mezi které patří

zejména akcie, podnikové a bankovní dluhopisy, dlouhodobé státní dluhopisy, hypoteční

zástavní listy a podílové listy.

Každý cenný papír musí být nejdříve připuštěn na burzu, resp. na její segment (např. seg

ment pro zahraniční akcie, segment pro malé rizikové podniky apod.) na základě splnění

přesně vymezených podmínek pro kotaci na burzovním trhu, které určují burzovní, pří

padně regulatorní orgány. Rozhodnutí o přijetí cenného papíru k obchodování obvykle

přísluší kotačnímu výboru dané burzy.

Struktura, vymezení a úroveň jednotlivých podmínek pro kotaci na burzovním trhu se

na jednotlivých burzách liší. Zpravidla se však týkají minimální výše vlastního kapitálu,

doby existence podniku, minimálního objemu emise vydané na základě veřejné nabídky,

dostatečné likvidity emise či určité úrovně hospodaření emitenta. Hlavní důraz je však

kladen na informační povinnost. Emitent je povinen pravidelně zveřejňovat výsledky

hospodaření v požadované struktuře a veškeré další informace, které by mohly ovlivnit

kurz cenných papírů.

1.1.4 Standardizace obchodovaného množství

Množství cenných papírů, které může být zobchodováno, je na většině světových burz

standardizováno. Jsou tedy stanoveny minimální jednotky pro obchodování v počtu kusů




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist