načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Mezinárodní humanitární právo - Ondřej; Šturma; Bílková; Jílek; kolektiv

Mezinárodní humanitární právo
-7%
sleva

Kniha: Mezinárodní humanitární právo
Autor: ; ; ; ;

Publikace přináší ucelený rozbor mezinárodněprávní regulace ozbrojených konfliktů v současnosti. Mezinárodní humanitární právo je zde chápáno v širokém slova smyslu zahrnující ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: C. H. Beck
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 08.06.2010
Počet stran: 560
Rozměr: 145x230
Úprava: xxiii, 238 stran
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ISBN: 978-80-7400-185-7
EAN: 9788074001857
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace přináší ucelený rozbor mezinárodněprávní regulace ozbrojených konfliktů v současnosti. Mezinárodní humanitární právo je zde chápáno v širokém slova smyslu zahrnující jak tzv. „ženevské právo“ sloužící k ochraně obětí ozbrojených konfl iktů, tak i „haagské právo,“ které reguluje ozbrojené konfl ikty tím, že zakazuje určité chování za ozbrojeného konfl iktu, z hlediska prostředků, metod apod. Obsahem díla je rovněž vývoj a soudobé prameny mezinárodního humanitárního práva, z hlediska mezinárodních ozbrojených konfl iktů, zmezinárodněných ozbrojených konfl iktů, jakož i vnitřních ozbrojených konfl iktů.
Pozornost je zaměřena rovněž na implementaci příslušných pravidel mezinárodního humanitárního práva při těchto konfl iktech, včetně otázek postihu závažných porušení mezinárodního humanitárního práva (válečných zločinů) na vnitrostátní úrovni i mezinárodními trestními tribunály a soudy.

Další popis

V současné době stále dochází v různých částech světa k ozbrojeným konfliktům. Jedná se o konflikty mezistátní, ale i o vnitřní ozbrojené konflikty uvnitř jednotlivých států. Při těchto ozbrojených konfliktech mají státy povinnost dodržovat pravidla mezinárodního práva – mezi - národního humanitárního práva. Publikace obsahuje jednak pravidla týkající se „tradičního“ válečného práva ve vztazích mezi státy. V tomto směru jsou zde vymezeny základní pojmy mezinárodního humanitárního práva, zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů apod. Publikace zahrnuje i normy upravující vnitřní ozbrojené konflikty, které nemají mezinárodní charakter. Ozbrojené konflikty se netýkají jen příslušníků ozbrojených sil, ale stále více dopadají i na civilní obyvatelstvo. Pozornost je proto také věnována ochraně tzv. obětí ozbrojených konfliktů, tj. civilního obyvatelstva, zajatců, zraněných apod. Obsahem výkladu jsou i právní následky porušení pravidel mezinárodního humanitárního práva. Publikace je určena pro výuku mezinárodního humanitárního práva zejména na právnických fakultách. Rovněž je využitelná pro nauku mezinárodního práva a její výsledky rovněž pro rezorty Ministerstva obrany, včetně Armády ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. V rámci šíření výuky mezinárodního humanitárního práva z ní mohou čerpat i další zájemci při studiu na středních školách.



Předmětná hesla
mezinárodní právo humanitární
Mezinárodní právo
Související tituly dle názvu:
Spiritualita humanitární pomoci Spiritualita humanitární pomoci
Jílek Petr J.
Cena: 177 Kč
Spiritualita humanitární pomoci Spiritualita humanitární pomoci
Jílek Petr J.
Cena: 99 Kč
Kapitoly z mezinárodního dopravního práva II Kapitoly z mezinárodního dopravního práva II
Poláček Bohumil
Cena: 757 Kč
Kapitoly z mezinárodního dopravního práva I Kapitoly z mezinárodního dopravního práva I
Poláček Bohumil
Cena: 623 Kč
Spiritualita humanitární pomoci Spiritualita humanitární pomoci
Jílek Petr
Cena: 99 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Část první. Vymezení pojmu a systémových vazeb mezinárodního

humanitárního práva

Kapitola I. Pojem práva ozbrojených konfliktů a mezinárodního

humanitárního práva

1.1 Úvod

1.2 Rozlišení mezi ius ad bellum a ius in bello

1.3 Vznik pozitivněprávní regulace použití síly. Ius ad bellům nebo

ius contra bellům

1.4 Relativní samostatnost práva ozbrojených konfliktů (ius in bello) .

1.5 Definice mezinárodního humanitárního práva

Kapitola II. Vztah mezinárodního humanitárního práva

k právu odzbrojení

2.1 Vymezení pojmů týkajících se odzbrojení jako odvětví

mezinárodního práva

2.2 Právo odzbrojení a mezinárodní humanitární právo

Kapitola III. Vztah mezinárodního humanitárního práva

a mezinárodního práva lidských práv

3.1 Úvodní vymezení

3.2 Aplikovatelnost lidských práv v situacích ozbrojeného konfliktu..

3.2.1 Rozsah použití smluv o lidských právech

3.2.2 Derogace a nederogovatelná lidská práva

3.2.3 Mezera v právní úpravě - vnitřní nepokoje a napětí

3.2.4 Deklarace minimálních humanitárních standardů

3.3 Případy týkající se lidských práv v kontextu ozbrojeného

konfliktu

3.3.1 Mezinárodní soudní dvůr

3.3.2 Evropský soud pro lidská práva

3.3.3 Jiné mezinárodní lidskoprávní orgány

3.4 Částečné překrývání a sbližování mezinárodního humanitárního

práva a práva na lidská práva

Kapitola IV. Působnost norem mezinárodního humanitárního

práva

4.1 Působnost norem ratione materiae

4.1.1 Pojem ozbrojený konflikt

4.1.2 Klasifikace ozbrojených konfliktů

4.1.3 Mezinárodní ozbrojené konflikty

4.1.3.1 Mezistátní konflikty

4.1.3.2 Boje za národní osvobození


4.1.4 Vnitrostátní ozbrojené konflikty

4.1.5 Zmezinárodnělé ozbrojené konflikty

4.1.5.1 Konflikty s cizí intervencí

4.1.5.2 Konflikty za účasti jednotek OSN

4.1.5.3 Konflikty při rozpadu státu či odtržení části

státního území

4.1.6 Další typy ozbrojených konfliktů

Působnost norem ratione temporis

4.2.1 Zahájení ozbrojeného konfliktu

4.2.2 Obecné uzavření míru či dosažení mírového urovnání

4.2.3 Výjimky z obecného pravidla

Působnost norem ratione loci

4.3.1 Prameny právní úpravy

4.3.2 Současná právní úprava místní působnosti norem

mezinárodního humanitárního práva

4.3.3 Jiné instituty týkající se území

Působnost norem ratione personae

4.4.1 Státy

4.4.2 Mezinárodní organizace

4.4.3 Jednotlivci

4.4.4 Národně osvobozenecká hnutí

4.4.5 Povstalci

4.4.6 Mezinárodní výbor Červeného kříže

Část druhá. Historický vývoj a prameny

Kapitola I. Historický vývoj mezinárodního humanitárního práva

1.1 Nej starší vývoj

1.1.1 Válka v neolitu

1.1.2 Sumerové a Chetité

1.1.3 Pravidla vedení válek a zacházení s nepřáteli v Egyptě

1.1.4 Humanizace války v nej starších staroindických písemných

památkách

1.1.5 Vliv buddhismu na humanizaci válek v Číně

1.1.6 Starozákonní představy o spravedlivé válce

1.1.7 Období antického Řecka

1.1.8 Římské pojetí spravedlivé války

1.1.9 Nástup křesťanství

1.1.10 Války ve středověku

1.1.11 Klasikové mezinárodního práva a právo válečné

1.1.12 Reformace a třicetiletá válka

1.1.13 Důvody měnícího se charakteru války od 18. století

1.2 Vývoj od druhé poloviny 19. století

1.2.1 Vznik ženevského práva

1.2.2 První haagská mírová konference

1.2.3 Haagské a ženevské právo

1.2.4 Klauzule si omneš


Kapitola II. Hlavní prameny mezinárodního

humanitárního práva

2.1 Pojem pramen

2.1.1 Pravidla pro určování formálních pramenů mezinárodního

práva

2.2 Konsenzuální prameny mezinárodního humanitárního práva

2.3 Mezinárodní obyčej

2.3.1 Pojem obyčej

2.3.2 Konvergence, teorie dvou prvků obyčeje

2.3.3 Dynamický charakter obyčeje

2.3.4 Obyčejové humanitární právo

2.4 Mezinárodní humanitární právo a obecné zásady právní

Část třetí. Obsahová a funkční analýza pravidel mezinárodního

humanitárního práva

Kapitola I. Ženevské právo - ochrana obětí ozbrojeného

konfliktu

1.1 Obecné znaky ženevského práva

1.1.1 Prameny ženevského práva

1.1.2 Chráněné osoby a povinné subjekty

1.1.3 Základní zásady ženevského práva

1.2 Ranění, nemocní a trosečníci

1.2.1 Ochrana raněných, nemocných a trosečníků

1.2.2 Ochrana osob a objektů zajišťujících pomoc raněným,

nemocným a trosečníkům

1.2.3 Ochrana rozeznávacího znaku

1.3 Váleční zajatci

1.3.1 Vymezení válečného zajatce

1.3.2 Řešení pochybností o statusu válečného zajatce

1.3.3 Kategorie osob s odlišným nebo sporným právním

postavením

1.3.4 Obecné zásady právní úpravy válečného zajetí

1.3.5 Právní úprava počátku válečného zajetí

1.3.6 Právní úprava průběhu válečného zajetí

1.3.7 Právní úprava konce válečného zajetí

1.4 Civilní obyvatelstvo

1.4.1 Vymezení chráněných osob

1.4.2 Obecné zásady právní ochrany civilního obyvatelstva

1.4.3 Ochrana cizinců na území strany v konfliktu

1.4.4 Ochrana civilních osob na okupovaném území

1.4.4.1 Zachování statusu quo na okupovaném území

1.4.4.2 Ochrana obyvatel okupovaného území

1.4.5 Ochrana internovaných civilistů

1.5 Zvláště chráněné kategorie osob

1.5.1 Ženy

1.5.2 Děti

1.5.2.1 Obecná ochrana dětí jako členů civilního

obyvatelstva


1.5.2.2 Základní zásady ochrany dětí v mezinárodním

humanitárním právu

1.5.2.3 Obecná ustanovení o ochraně dětí v konfliktech

nemezinárodního charakteru

1.5.2.4 Speciální úprava ochrany dětí

1.5.3 Novináři

1.5.3.1 Ochrana novinářů v mezinárodním humanitárním

právu

1.5.3.2 Úvahy o posílení ochrany novinářů

1.5.4 Nezvěstné osoby

1.5.5 Mrtví

Kapitola II. Zásady a pravidla regulující vedení ozbrojených

konfliktů. Haagské právo. Zakázané způsoby a prostředky

vedení války

2.1 Zásada vojenské nutnosti

2.2 Zásada rozlišování

2.2.1 Vojenské objekty

2.3 Zásada proporcionality

2.4 Zásada zakazující zbytečné útrapy

2.5 Některé zakázané způsoby vedení války

2.5.1 Přímé útoky proti civilistům, objektům civilního rázu

a terorizování civilního obyvatelstva

2.5.2 Nerozlišující útoky

2.5.3 Přímé útoky proti nebráněným místům

2.5.4 Hladovění civilních osob

Kapitola III. Zákaz použití jaderných zbraní

3.1 Posudek Mezinárodního soudního dvora týkající se legality

hrozby nebo použití jaderných zbraní

3.2 Zákaz použití jaderných zbraní z hlediska smluvního a obecného

mezinárodního práva

Kapitola IV. Zákaz použití chemických a bakteriologických

zbraní

4.1 Zákaz použití chemických a bakteriologických zbraní v období

do konce 60. let 20. století

4.1.1 Prostředky pro potlačování nepokojů

4.2 Zákaz použití chemických a bakteriologických zbraní

od 70. let 20. století do současnosti

4.2.1 Zákaz použití bakteriologických zbraní

4.2.2 Úmluva o zákazu chemických zbraní

4.2.3 Kontrolní ustanovení v Úmluvě o zákazu chemických

zbraní

4.2.4 Vyšetřování údajného použití chemických zbraní

a poskytnutí pomoci

Kapitola V. Zákaz použití určitých konvenčních prostředků

v ozbrojených konfliktech

5.1 Petrohradská deklarace

5.2 Zákaz rozšiřujících nebo zplošťujících střel

5.3 Zákaz jedů


5.4 Zákazy týkající se námořní války

5.5 Úmluva o zákazu použití některých konvenčních zbraní

5.5.1 Protokol o nezjistitelných střepinách

5.5.2 Protokol o zápalných zbraních

5.5.3 Protokol o laserových oslepujících zbraních

5.5.4 Protokol o zákazu nebo omezení použití min, nástražných

min a jiných prostředků

5.5.5 Dodatek k protokolu z roku 1996

5.5.6 Protokol o výbušných pozůstatcích války

Kapitola VI. Smíšené instrumenty v oblasti zákazu

konvenčních zbraní

6.1 Úmluva o úplném zákazu protipěchotních min

6.2 Úmluva o zákazu kazetové munice

Kapitola VII. Hlavní hlediska ochrany kulturních statků

7.1 Vývoj konceptu ochrany před přijetím Haagské úmluvy

z roku 1954 na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu

a jejich dvou protokolů (1954 a 1999)

7.1.1 Historický vývoj

7.1.2 Haagské úmluvy z roku 1907 a Washingtonský pakt

z roku 1935

7.1.3 Důvody pro vypracování Haagské úmluvy z roku 1954 ...

7.2 Hlavní body Haagské úmluvy z roku 1954 a jejího Protokolu

z roku 1954

7.2.1 Úvod

7.2.2 Poznávací znak Úmluvy

7.2.3 Zvláštní ochrana

7.2.4 Časové uplatňování Úmluvy

7.2.5 Ochrana kulturních statků v ozbrojených konfliktech

jiných než mezinárodní povahy

7.2.6 Trestní opatření

7.2.7 Provádění Úmluvy

7.2.8 Kontrolní systém Úmluvy

7.2.9 Protokol z roku 1954

7.2.10 Statut Úmluvy a jejího Protokolu z roku 1954

7.2.11 Důvody pro přezkoumání Úmluvy

7.3 Ochrana kulturních statků za ozbrojeného konfliktu ve dvou

Dodatkových protokolech z roku 1977 ke čtyřem Ženevským

úmluvám o ochraně obětí války z roku 1949 a stanovy

Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii

a Mezinárodního trestního soudu

7.3.1 Příslušné ustanovení obou Dodatkových protokolů

z roku 1977.

7.3.2 Statut Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou

Jugoslávii

7.3.3 Římský statut Mezinárodního trestního soudu

7.4 Druhý protokol k Haagské úmluvě z roku 1999

7.4.1 Úvod

7.4.2 Ustanovení o zabezpečení a šetření kulturních statků


7.4.3 Zvýšená ochrana

7.4.4 Trestní aspekty

7.4.5 Institucionální otázky

7.4.6 Různé

7.5 Úloha Sekretariátu při provádění Haagské úmluvy z roku 1954

a jejich dvou protokolů z let 1954 a 1999

7.5.1 Úvod.

Kapitola VIII. Úprava vnitrostátních ozbrojených konfliktů

v mezinárodním humanitárním právu

8.1 Vývoj právní úpravy

8.1.1 Období do roku 1949, uznání za bojující stranu

a za povstalce

8.1.2 Vznik samostatné právní úpravy vnitrostátních konfliktů

vletech 1949-1989

8.1.3 Období po roce 1989, nové výzvy a postupná proměna

právní úpravy

8.2 Současná právní úprava, znaky a prameny

8.2.1 Znaky současné úpravy

8.2.2 Prameny současné úpravy

8.3 Společný článek 3 Ženevských úmluv z roku 1949

8.3.1 Rozsah použití

8.3.2 Obsah

8.3.3 Přínos

8.3.4 Nedostatky

8.3.5 Společný článek 3 v praxi

8.4 Dodatkový protokol II z roku 1977 k Ženevským úmluvám

8.4.1 Rozsah použití

8.4.2 Obsah

8.4.3 Přínos

8.4.4 Nedostatky

8.4.5 Dodatkový protokol II v praxi

8.5 Další smluvní prameny úpravy vnitrostátních ozbrojených

konfliktů

8.5.1 Mezinárodní smlouvy haagského práva

8.5.2 Mezinárodní smlouvy smíšené povahy

8.6 Obyčejové právo platné za vnitrostátních ozbrojených

konfliktů

8.7 Úprava vnitrostátních ozbrojených konfliktů

Část čtvrtá. Závazky a odpovědnost za porušení mezinárodního

humanitárního práva

Kapitola I. Implementace mezinárodního humanitárního

práva

1.1 Povinnost dodržovat mezinárodní humanitární právo

1.2 Implementační opatření

1.2.1 Preventivní opatření

1.2.1.1 Šíření znalostí mezinárodního humanitárního

práva


1.2.1.2 Postižitelnost porušení mezinárodního

humanitárního práva

1.2.1.3 Právní poradci v ozbrojených silách

1.2.1.4 Kvalifikovaný personál

1.2.1.5 Systém disciplíny v ozbrojených silách

1.2.1.6 Výměna ověřených překladů smluv

1.2.1.7 Zavádění nových zbraní

1.2.1.8 Preventivní opatření proti následkům útoku

1.2.1.9 Organizace civilní obrany

1.2.1.10 Uznání a zmocnění nestátních zdravotnických

jednotek

1.2.1.11 Chráněné zóny

1.2.1.12 Ochranné mocnosti

1.2.1.13 Identifikace osob a objektů

1.2.2 Kontrolní opatření

1.2.2.1 Ochranné mocnosti

1.2.2.2 Mezinárodní výbor Červeného kříže

1.2.2.3 Vyšetřování údajných porušení ženevských úmluv.

Mezinárodní vyšetřovací komise

1.2.3 Represivní opatření

1.2.3.1 Vynucení mezinárodního humanitárního práva....

1.2.3.2 Odpovědnost fyzických osob za porušení

mezinárodního humanitárního práva

Kapitola II. Mezinárodní odpovědnost v mezinárodním

humanitárním právu

2.1 Odpovědnost států

2.1.1 Základy odpovědnosti

2.1.2 Přičitatelnost chování státu

2.1.3 Standard kontroly v judikatuře mezinárodních soudů

2.1.4 Okolnosti vylučující protiprávnost

2.1.5 Obsah a formy mezinárodní odpovědnosti

2.1.6 Stupně odpovědnosti, mezinárodní zločin státu

2.1.7 Uplatňování odpovědnosti, aktivní legitimace

2.1.8 Odškodnění individuálních obětí závažných porušení

mezinárodního humanitárního práva

2.2 Odpovědnost mezinárodních organizací

2.2.1 Přičitatelnost chování mezinárodní organizaci

2.2.2 Protiprávnost chování

2.2.3 Povinnost kompenzace

2.3 Odpovědnost nestátní strany v konfliktu

2.3.1 Nepřímá odpovědnost za činy nestátní strany v konfliktu.

2.3.1.1 Odpovědnost státu za činy nestátní strany

v konfliktu

2.3.1.2 Odpovědnost jednotlivců za činy nestátní strany

v konfliktu

2.3.2 Přímá odpovědnost za činy nestátní strany v konfliktu .. .

Kapitola III. Trestní postih porušení mezinárodního

humanitárního práva


3.1 Porušení mezinárodního humanitárního práva jako zločiny

podle mezinárodního práva

3.1.1 Počáteční vývoj válečných zločinů

3.1.2 Závažná porušení Ženevských úmluv z roku 1949

3.1.3 Statuty a judikatura mezinárodních trestních tribunálů ..

3.1.4 Válečné zločiny v Římském statutu

Mezinárodního trestního soudu

3.2 Stíhání válečných zločinů na vnitrostátní úrovni

3.3 Mezinárodní a smíšené trestní tribunály

3.4 Mezinárodní trestní soud




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist