načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mezinárodní finance a devizový trh - Martin Mandel; Jaroslava Durčáková

Mezinárodní finance a devizový trh

Elektronická kniha: Mezinárodní finance a devizový trh
Autor: ;

Ucelený výklad teorie a praxe mezinárodních financí s důrazem na význam a fungování devizového trhu. Kniha předních českých odborníků na problematiku mezinárodních financí ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  329
+
-
11
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 452
Rozměr: 24 cm
Úprava: tran : ilustrace (převážně barevné)
Vydání: Vydání 1.
Spolupracovali: Jaroslava Durčáková
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-726-1287-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Základní poznatky o fungování devizového trhu, mezinárodních investicích, platební bilanci a mezinárodní měnové politice.

Popis nakladatele


Ucelený výklad teorie a praxe mezinárodních financí s důrazem na význam a fungování devizového trhu.

Kniha předních českých odborníků na problematiku mezinárodních financí podává ucelený výklad teorie a praxe mezinárodních financí s důrazem na význam a fungování devizového trhu. Je založena na propojení mikroekonomického a makroekonomického pohledu a vysvětluje význam a fungování mezinárodních finančních operací jak z pohledu firmy a obchodní banky, tak i z pohledu měnové a kursové politiky centrální banky. Autoři se zabývají problematikou systémů měnových kursů, fundamentální, technickou a forwardovou analýzou spotového kursu, jakož i otázkami fungování devizového trhu, mezinárodního investování a mezinárodních měnových a finančních institucí. Monografie je určena nejen studentům ekonomických fakult, ale i pracovníkům v bankovním a v podnikovém sektoru.

Kniha Mezinárodní finance a devizový trh je určena širokému okruhu studentů vyšších ročníků bakalářského studia a magisterského studia na oborech ekonomického a manažerského zaměření. Výklad zkoumané problematiky se opírá o teoretické vymezení a ukotvení problematiky mezinárodních financí a devizového trhu, přináší však také řadu řešených příkladů, číselných grafů a tabulek a je tak přizpůsoben potřebám nejen presenčního, ale i kombinovaného a distančního studia. Obsahuje řadu praktických doporučení z oblasti mezinárodního investování a řízení měnového rizika. Proto může být využita jako základní učební text v rámci studijních programů MBA. Výklad postupuje od základní charakteristiky mezinárodních ekonomických transakcí, popisu fungování devizového trhu a analýzy pohybu měnových kursů ke složitější problematice konkrétních forem devizových operací a významu přímých a portfoliových investic v globalizované světové ekonomice. Velký důraz je kladen na analýzu otevřené devizové pozice, devizové expozice a měnového tržního rizika a na možnosti hedgingu prostřednictvím měnových (devizových) forwardů, opcí a swapů.

Celkové tematické zaměření knihy je orientováno na podnikový a bankovní sektor, zároveň však respektuje skutečnost vzájemného propojení mikroekonomického a makroekonomického pohledu v oblasti mezinárodních finančních vztahů. Čtenář může získat poznatky nejenom o současných systémech měnových kursů, ale i o možnostech prognózování budoucího pohybu kursu pomocí fundamentální, technické a forwardové analýzy. V makroekonomických částech jsou vysvětleny základní souvislosti fungování malé otevřené ekonomiky z pohledu potřeb finančního analytika. Důraz je kladen na interakci pohybu měnového kursu, úrokové míry, cenové hladiny a platební bilance. Závěrečná část informuje čtenáře i o problematice kursové politiky centrálních bank, jakož i o roli mezinárodních měnových a finančních institucí. Ve snaze zachovat přiměřený rozsah knihy nebyly nakonec zařazeny kapitoly věnované problematice mezinárodního platebního styku.

Doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc. , působí na katedře měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v Praze, kde v letech 1990–1993 zastávala funkci vedoucí této katedry. V období 1993–2000 pracovala jako prorektorka pro zahraniční vztahy této vysoké školy. V této funkci dosáhla začlenění VŠE do dvou prestižních mezinárodních sítí vysokých škol: evropské Community of European Management Schools (CEMS) a celosvětové sítě Partnership in International Management (PIM). Získala celou řadu zkušeností díky svému dlouholetému působení ve vrcholových orgánech významných evropských vzdělávacích asociací a institucí (EAIE, CEMS, Erasmus Mundus Selection Board, EQUIS Awarding Body, EIASM Board) i při řízení rozsáhlých mezinárodních vzdělávacích projektů TEMPUS. Absolvovala studijní, přednáškové a pracovní pobyty na univerzitách v Evropě, USA, Kanadě, Mexiku, Chile, Austrálii, Číně a na Novém Zélandě. V letech 2000–2006 byla rektorkou Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členkou několika vědeckých rad: Vědecké rady Fakulty financí a účetnictví VŠE, Vědecké rady VŠE, Vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Působila rovněž jako členka Vědecké rady Ekonomické univerzity v Bratislavě a od roku 2006 je členkou mezinárodního poradního sboru rektora WU Vídeň. Její odborný zájem se dlouhodobě orientuje na problematiku mezinárodních financí, které přednáší i v mezinárodních studijních programech, ve společném studijním programu VŠE a ČVUT a v manažerských kursech PIBS. Je autorkou a spoluautorkou řady publikací, vědeckých statí a článků publikovaných v domácích impaktovaných časopisech i v zahraničí. Je spoluřešitelkou grantového projektu GAČR zaměřeného na problematiku monetárních a nemonetárních aspektů inflačního vývoje.

Prof. Ing. Martin Mandel, CSc. , absolvoval v roce 1984 Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde po ukončení studia nastoupil na katedru financí jako asistent prof. Václava Bakuleho v sekci mezinárodních financí. V roce 1992 ukončil doktorské studium v oboru finance. Absolvoval studijní a přednáškové pobyty na Business School of Kopenhagen (1993) a na Stirling University (1994). V letech 1993–1998 pracoval v České národní bance jako poradce viceguvernéra Ing. Pavla Kysilky. V letech 2001–2006 zastával funkci vedoucího katedry měnové teorie a politiky na Vysoké školy ekonomické v Praze. V současné době je předsedou Výkonné rady časopisů Politická ekonomie a Prague Economic Papers a členem ediční rady časopisu Statistika. Rovněž je členem Vědecké rady fakulty managementu v Jindřichově Hradci a Akademické rady NEWTON College.
Je autorem či spoluautorem řady vysokoškolských učebnic (např. Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice, Peněžní ekonomie a bankovnictví). Podílel se na zpracování publikace Dějiny bankovnictví v českých zemích a na zpracování hesel pro Velkou ekonomickou encyklopedii. Výsledky svého výzkumu pravidelně publikuje v domácích a zahraničních odborných impaktovaných časopisech. Přednáší problematiku mezinárodní monetární ekonomie a mezinárodních financí na katedře měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomickév Praze a je hlavním řešitelem grantového projektu GAČR zaměřeného na problematiku monetárních a nemonetárních aspektů inflačního vývoje.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Martin Mandel; Jaroslava Durčáková - další tituly autora:
Zákazníci kupující zboží "Mezinárodní finance a devizový trh" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

Martin Mandel, Jaroslava Durčáková: Mezinárodní finance a devizový trh

Recenzovali:

Prof. Ing. Josef Valach, CSc., a Prof. Ing. Jiří Fárek, CSc.

© Martin Mandel, Jaroslava Durčáková, 2016

Cover design © Petr Foltera, 2016

Všechna práva vyhrazena

ISBN 978-80-7261-287-1


5

|

OBSAH

Předmluva 9

ČÁST 1  PLATEBNÍ BILANCE A DEVIZOVÝ TRH 11

Kapitola 1 

Platební bilance 15

1.1 Vnější ekonomické vztahy z pohledu platební bilance 16

1.2 Základní pojmy a salda platební bilance 18

1.3 Empirická analýza platební bilance na příkladu České republiky 26 1.4 Platební bilance a investiční pozice země vůči zahraničí 33 1.5 Platební bilance jako faktor devizové poptávky a nabídky 36 Kontrolní otázky 45 Doporučená literatura 47

Kapitola 2 

Organizace devizového trhu a struktura devizového obratu 49

2.1 Základní pojmy a charakteristika devizového trhu 50

2.2 Velikost a struktura devizového trhu 61

2.3 Konkrétní formy měnového kursu a jejich kótování 69

Kontrolní otázky 83

Doporučená literatura 84

ČÁST 2   FUNDAMENTÁLNÍ A TECHNICKÁ

ANALÝZA MĚNOVÉHO KURSU 85

Kapitola 3 

Fundamentální analýza a tradiční tokové teorie měnového kursu 89

3.1 Teorie parity kupní síly a inflační diferenciál 90 3.2 Nekrytá parita úrokové míry a přístup přes úrokový diferenciál 102 3.3 Platebně bilanční přístup ke kursu a vliv mezinárodního zadlužení 107 Kontrolní otázky 110 Doporučená literatura 111


|

6

Obsah Mezinárodní finance a devizový trh

Kapitola 4

Přístupy ke kursu založené na teorii efektivních trhů 113

4.1 Teorie efektivních trhů a vztah k nekryté úrokové paritě 114

4.2 Mezinárodní Fisherův efekt a jeho vztah k teorii efektivních trhů 119

4.3 Monetární přístup ke kursu a nový pohled na vliv úrokových měr

a reálného důchodu 125

Kontrolní otázky 132

Doporučená literatura 132

Kapitola 5 

Technická analýza pohybu měnového kursu v krátkém období 135

5.1 Vztah fundamentální a technické analýzy 136

5.2 Technická analýza založená na technických indikátorech 139

5.3 Diskuse nad úspěšností technické analýzy 146

Kontrolní otázky 148

Doporučená literatura 148

ČÁST 3  DEVIZOVÝ TRH, DEVIZOVÉ OPERACE

A ANALÝZA DEVIZOVÉ EXPOZICE 151

Kapitola 6 

Forwardové a swapové devizové operace 155

6.1 Forwardová operace a forwardový kurs 156

6.2 Devizový, měnový a měnově úrokový swap 174

Kontrolní otázky 191

Doporučená literatura 192

Kapitola 7 

Měnové futures a měnová opce  193

7.1 Rozvoj měnových derivátů a diskuse jejich regulace 193

7.2 Měnové futures 195

7.3 Měnová opce 207

Kontrolní otázky 223

Doporučená literatura 224


7

|

Kapitola 8 

Transakční, ekonomická a translační devizová expozice 225

8.1 Devizová expozice, její klasifikace a přístupy k jejímu snížení 226

8.2 Transakční devizová expozice 234

8.3 Ekonomická devizová expozice 246

8.4 Účetní (translační) devizová expozice 256

Kontrolní otázky 265

Doporučená literatura 266

ČÁST 4  MEZINÁRODNÍ INVESTOVÁNÍ 267

Kapitola 9 

Přímé zahraniční investice 271

9.1 Přímé zahraniční investice – teorie, financování a jejich forma 272

9.2 Faktory motivující realizaci přímých investic 276

9.3 Podpora přílivu přímých investic a jejich efekty v tranzitivních

ekonomikách 280

9.4 Propočet efektivnosti přímých zahraničních investic 283

Kontrolní otázky 291

Doporučená literatura 292

Kapitola 10

Portfoliové investice 293

10.1 Rizikovost, výnosnost a likvidita u portfoliové investice 294

10.2 Empirický výzkum a problémy s účinností mezinárodní

diverzifikace 306 10.3 Některé praktické obchodní problémy spojené s mezinárodní

diverzifikací 312 Kontrolní otázky 316 Doporučená literatura 316 Kapitola 11 Model CAPM v otevřené ekonomice 319 11.1 Základní filozofie modelu CAPM 319 11.2 Přímka trhu cenných papírů 323 11.3 Problémy modelu CAPM v otevřené ekonomice 326 Kontrolní otázky 334 Doporučená literatura 335

Mezinárodní finance a devizový trh Obsah


|

8

Obsah Mezinárodní finance a devizový trh

Kapitola 12

Mezinárodní dluhopisový trh a rating dluhu 337

12.1 Instrumenty a organizace mezinárodního dluhopisového trhu 338

12.2 Základní formy eurodluhopisů 343

12.3 Riziko země jako základ ratingu dluhopisů 348

Kontrolní otázky 358

Doporučená literatura 358

ČÁST 5   MEZINÁRODNÍ MĚNOVÁ POLITIKA

A INSTITUCE 361

Kapitola 13  

Systémy měnového kursu 365

13.1 Klasifikace systémů měnových kursů 365

13.2 Systémy pohyblivých měnových kursů 374 13.3 Systémy pevných měnových kursů 378 13.4 Volba systému měnového kursu 387 Kontrolní otázky 401 Doporučená literatura 402

Kapitola 14

Mezinárodní měnová a finanční spolupráce 405

14.1 Mezinárodní měnové a finanční instituce 406

14.2 Evropská měnová a finanční integrace 429 Kontrolní otázky 440 Doporučená literatura 440 Resumé 443 Rejstřík 445 O autorech 451


9

|

Před mlu va

K

niha Mezinárodní finance a devizový trh je určena širokému okruhustudentů vyšších ročníků bakalářského studia a magisterského studia na oborech

ekonomického a manažerského zaměření. Výklad zkoumané problematiky

se opírá o teoretické vymezení a ukotvení problematiky mezinárodních financí

a devizového trhu, přináší však také řadu řešených příkladů, číselných grafů a tabulek a je tak přizpůsoben potřebám nejen prezenčního, ale i kombinovaného a distančního studia. Kniha obsahuje řadu praktických doporučení z oblastimezinárodního investování a řízení měnového rizika. Proto může být využita jako základní učební text v rámci studijních programů MBA.

Ve výkladu postupujeme od základní charakteristiky mezinárodních ekonomických transakcí, popisu fungování devizového trhu a analýzy pohybuměnových kursů ke složitější problematice konkrétních forem devizových operací

a významu přímých a portfoliových investic v globalizované světové ekonomice.

Velký důraz je kladen na analýzu otevřené devizové pozice, devizové expozice

a měnového tržního rizika a na možnosti hedgingu prostřednictvím měnových

(devizových) forwardů, opcí a swapů.

Celkové tematické zaměření knihy je orientováno na podnikový a bankovní

sektor, zároveň však respektuje skutečnost vzájemného propojení mikroekonomického a makroekonomického pohledu v oblasti mezinárodních finančních

vztahů. Čtenář může získat poznatky nejenom o současných systémech měnových kursů, ale i o možnostech prognózování budoucího pohybu kursu pomocí

fundamentální, technické a forwardové analýzy. V makroekonomických částech

jsou vysvětleny základní souvislosti fungování malé otevřené ekonomiky

z pohledu potřeb finančního analytika. Důraz je kladen na interakci pohybu

měnového kursu, úrokové míry, cenové hladiny a platební bilance. Závěrečná část informuje čtenáře i o problematice kursové politiky centrálních bank, jakož i o roli mezinárodních měnových a finančních institucí. Ve snaze zachovatpřiměřený rozsah knihy nebyly nakonec zařazeny kapitoly věnované problematice mezinárodního platebního styku.

Autoři vyjadřují poděkování svým kolegům za četné diskuse, připomínky

a postřehy, které byly zohledněny při psaní této publikace, zejména pak (vabecedním pořadí) prof. Josefu Arltovi, doc. Karlu Brůnovi, prof. Janu Koderovi,


|

10

Předmluva Mezinárodní finance a devizový trh

doc. Jiřímu Málkovi, doc. Janě Markové, prof. Vladimíru Tomšíkovi, Ing. Janu

Vejmělkovi a v neposlední řadě doc. J. Witzanymu. Za nemalou technickoupo

moc pak děkují Daniele Čermákové, Samymu Metrahovi, Ondřeji Šímovi,

Salome Lekishvili a Tomáši Kunzovi. Tento text byl zpracován v rámciinstitu

cionální podpory výzkumu na FFÚ VŠE v Praze č. IP 100040.

Autoři

Září 2015


ČÁST 1

PLATEBNÍ BILANCE

A DEVIZOVÝ TRH



13

|

M

ezinárodní finance se zabývají problematikou peněžních a kapitálových

toků mezi domácí ekonomikou a zahraničím (tj. makro pohled), resp.

mezi domácími a zahraničními subjekty (tj. mikro pohled). Řada těchto

toků, které probíhají mezi domácími a zahraničními subjekty, resp. mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci, je spojena s konverzí jedné měny do

jiné měny. Středobodem mezinárodních financí je tedy devizový a valutový

trh. Klíčovou cenou na tomto trhu je měnový kurs, resp. devizový a valutový

kurs jako jeho konkrétní formy.

1

Problematika mezinárodních financí nezačíná

a nekončí s existencí národních měn, tj. s existencí devizového a valutového trhu. Řada problémů, které spadají do oblasti zájmu mezinárodních financí, lze pozorovat i v rámci fungování měnové unie, pokud jednotlivé státy jsou suverénními subjekty, jak je tomu např. v eurozóně. Nerovnováha národníchplatebních bilancí, výše zahraničního zadlužení zemí, mezinárodní pohyby přímých a portfoliových investic mezi členskými zeměmi eurozóny sice nemají bezprostřední spojení s devizovým a valutovým trhem, avšak řada problémů zůstává v platnosti. Skrytě probíhající nerovnovážné procesy, které by v podmínkách národních měn vedly k jejich depreciaci nebo k devalvaci, v rámci měnové unie však ohrožují její další fungování a existenci. Bez znalosti problematiky vnější rovnováhy, která úzce souvisí se saldy platební bilance a s čistou investičnípozicí země vůči zahraničí, bez znalosti fungování devizového trhu a role devizového kursu, nemůžeme pochopit ani problémy a možnosti řešení nerovnováhy vpříadě Řecka, ani zásadní ekonomické a politické rozpory mezi severním a jižním křídlem eurozóny.

V první kapitole se nejprve seznámíme s významem platební bilance, která

z jednoho pohledu zachycuje toky zboží, služeb, peněz a kapitálu mezidevizovými tuzemci a devizovými cizozemci, z druhého pohledu pak zachycuje otisk

těchto toků ve změně aktiv a pasiv domácí ekonomiky vůči zahraničí. Vysvětlíme

si, že tyto toky motivují vznik devizové poptávky a devizové nabídky nadevizovém trhu, určují hodnotu devizového kursu a jeho případné změny. Ukážeme si

také, že devizový kurs a jeho „výše“ má zpětný dopad na chování exportérů

a importérů jak v případě zboží a služeb, tak i kapitálu (resp. investic). Rovněž

1

Za chybný považujeme termín „směnný kurs“, který vznikl nesprávným (částečným) překladem

anglického pojmu „foreign exchange rate“. V dalším textu budeme používat termín „devizový kurs“

v konkrétních případech analýzy fungování devizového trhu. V abstraktní rovině systémové analýzy pak

budeme používat termín „měnový kurs“.


|

14

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

se poprvé seznámíme s rolí centrální banky, která v České republice má nejenom

na starost statistiku v oblasti platební bilance, ale má na starost i správudevizových rezerv země a svými nástroji (devizovými intervencemi) může působit na

devizovou poptávku, devizovou nabídku a tedy může ovlivňovat i úroveňdevizového (resp. měnového) kursu.

Ve druhé kapitole se seznámíme se základními charakteristikami devizového

trhu, s jeho organizací i s vývojem a strukturou devizového obratu. Poznáme, že

fungují dvě základní formy devizového trhu, devizový trh spotový (promptní) a devizový trh termínový. Budeme věnovat pozornost nejen termínovýmoperacím typu forward, ale v závěru této části se budeme zabývat rovněž trhyměnových (devizových) futures a opcí. Vysvětlíme si, jak se kótují různé specifické formy devizového kursu související s těmito operacemi. Ukážeme si, že i v ČR je úspěšnost podniku ve vnějších vztazích ovlivněna nejen cenami, které podnik dosahuje při exportu nebo importu v zahraničí, a úroky, za které si půjčuje potřebné zdroje, ale do značné míry také úrovní a vývojem devizových kursů. Ve finančním řízení podniku mají proto otázky devizových kursů a devizového trhu své nezastupitelné místo.


15

|

KAPI TO LA 1

PLATEBNÍ BILANCE

V

eškeré vnější vztahy, které nabývají podoby toků zboží, služeb, kapitálu

a peněz mezi domácí ekonomikou a zahraničím procházejí platební bilancí.

Vývoj platební bilance země působí na ostatní klíčové makroekonomické veličiny, jako jsou hrubý domácí produkt, zaměstnanost, úroveň cen zboží

a služeb, úroková míra a měnový kurs. Současně je platební bilance také zpětně

těmito makroekonomickými veličinami ovlivňována. Dílčí a kumulativní salda

platební bilance poskytují důležité informace pro rozhodování finančníchmanažerů a investorů. Je tomu tak zejména proto, že:

a) salda platební bilance poskytují základní informace o vnější (ne)rovnováze

ekonomiky z tokového pohledu; b) jsou důležitým indikátorem vývoje měnového kursu, resp. tržních tlaků, které

mohou vést ke zhodnocení nebo ke znehodnocení domácí měny (vizfundamentální analýza měnového kursu); c) dlouhodobý deficit platební bilance může vést k omezení směnitelnosti

domácí měny, např. vyústit do zavedení devizové kontroly plateb spojených

s exportem kapitálu a s převodem zisků a dividend, licenčních poplatků do

zahraničí;

d) vývoj salda obchodní bilance umožňuje předvídat kapacitu trhu příslušné

země (např. země, která se potýká s deficitem obchodní bilance, nebude mít

schopnost zvyšovat svůj import z ostatních zemí);

e) vývoj salda běžného účtu ovlivňuje měnově politická rozhodnutí centrální

banky zejména v oblasti měnového kursu;

f) vývoj sald platební bilance (výkonové bilance a běžného účtu) v poměru

k HDP poskytuje důležitou informaci při stanovení ratingu země; g) deficitní nerovnováha běžného účtu akumulovaná v nárůstu zahraničního

zadlužení země může být příčinou budoucího prudkého propadu HDP země,

neboť předchozí hospodářský růst byl strukturálně nerovnovážný (podobná

situace jako při deficitu státního rozpočtu a nárůstu vládního dluhu).


|

16

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

1.1 Vnější ekonomické vztahy z pohledu platební bilance

Platební bilanci budeme chápat jako systematický statistický výkaz z oblasti

národního účetnictví, který souhrnně zachycuje veškeré ekonomické transakce mezi rezidenty domácí země a rezidenty ostatních zemí (tedy mezi devizovými tuzemci a cizozemci), které se uskutečnily za určité období. Tyto ekonomickétransakce jsou spojeny s toky zboží, služeb, peněz a kapitálu mezi domácí ekonomikou a zahraničím a zpravidla vedou ke změně zahraničních aktiv a zahraničních pasiv. Jak si později ukážeme, platební bilance je rovněž spojena s utvářením devizové poptávky a devizové nabídky na devizovém trhu. Platební bilance má silněsezónní charakter, proto při její analýze klademe důraz na roční data, i když je možno pracovat se čtvrtletní frekvencí a výběrově i s měsíční frekvencí časové řady.

Platební bilance je sestavena na principu podvojného účetnictví. Z účetního

hlediska „v celkovém součtu všech podvojně zachycených operací“ proto musí

být platební bilance vždy formálně (účetně) vyrovnaná. Kreditní operace, které

podporují devizovou nabídku, tvoří export zboží a služeb, import důchodů

(důchody obdržené), snížení zahraničních aktiv nebo zvýšení zahraničních pasiv.

Debetní operace, které podporují devizovou poptávku, tvoří import zboží aslužeb, export důchodů (důchody placené), zvýšení zahraničních aktiv nebo snížení

zahraničních pasiv.

Přestože platební bilance nese ve svém názvu slovo „platební“, zachycuje

nejen peněžní a finanční transakce, ale i transakce spojené s nepeněžními toky (např. věcné dary). Jednotlivé položky mají v platební bilanci přesně stanovené pořadí – od autonomních položek postupuje záznam transakcí k položkámindukovaným (financujícím). Platební bilance jako toková bilance má bezprostřední vazbu na národohospodářskou stavovou bilanci investiční pozice země vůči zahraničí. Právě tento vztah je akcentován v poslední schválené metodice Mezinárodního měnového fondu pro sestavování platební bilance s označením BPM6.

 BOX 1.1 „Dřívější“ metodika platební bilance v rámci BPM5

Struktura platební bilance se řídí metodikou doporučenou Mezinárodnímměnovým fondem (MMF), vyjádřenou v tzv. Manuálu platební bilance. Do roku 2014

vycházela struktura platební bilance z The Balance of Payments Manual No. 5

(BPM5) z roku 1993. Její identitu tvořily:

● Běžný účet

● Kapitálový účet


17

|

Platební bilance Kapi to la 1

● Finanční účet

● Chyby a opomenutí

● Změna devizových rezerv,

přičemž z hlediska základní identity platilo, že

Běžný účet + Kapitálový účet + Finanční účet + Chyby a opomenutí =

= – (Změna devizových rezerv)

Změna devizových rezerv byla „vyrovnávací“ položkou platební bilance.

Přebytek platební bilance (levá strana identity) vyrovnávalo zvýšení devizových

rezerv (pravá strana identity) označené znaménkem „minus“. Naopak deficit

platební bilance vyrovnávalo snížení devizových rezerv označované znaménkem

„plus“.

V roce 2009 Mezinárodní měnový fond vydal v pořadí šestý nový manuálplatební bilance s názvem „The Balance of payments and international investment

position manual“. Reagoval tak po více než patnácti letech na nové jevy

v mezinárodním ekonomickém prostředí, zejména na rozvoj globalizace, ale

i podrobnější zpracování rozvah (investiční pozice vůči zahraničí) a finanční inovace (početnější a složitější finanční nástroje). Manuál známý pod zkratkou BPM6 klade stejný důraz jak na transakce (toky) zachycené platební bilancí, tak na pozice (stavy) prezentované v investiční pozici země vůči zahraničí. Manuál byl revidován zároveň se zavedením systému národních účtů 2008 (2008 SNA) a Evropského systému národních účtů 2010 (ESA 2010), aby byl zajištěn soulad mezi mezinárodní a domácí makroekonomickou statistikou.

Základní účty platební bilance podle Manuálu BPM6 tvoří:

● Běžný účet

● Kapitálový účet

● Finanční účet

● Chyby a opomenutí,

přičemž platí základní identita:

Běžný účet + Kapitálový účet + Chyby a opomenutí = Finanční účet

Změna devizových rezerv je pod názvem „rezervní aktiva“ začleněna dofinančního účtu. Při počátečním zjednodušení můžeme podvojné účetnictví v platební

bilanci chápat tak, že hmotné (zboží), nehmotné (služby), kapitálové a peněžní

toky mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci zaznamenané na levé


|

18

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

straně základní identity se otiskují do změny zahraničních aktiv a zahraničních pasiv na pravé straně základní identity. „Vyrovnávací“ položkou je pak zvýšení (snížení) zahraničních aktiv nebo zvýšení (snížení) zahraničních pasiv v rámci finančního účtu. Při podrobnější analýze však zjistíme, že je řada operací, které se podvojně účtují pouze na levé straně základní identity (např. hmotná pomoc do zahraničí) nebo naopak pouze na pravé straně základní identity (např. většina finančních investic a devizové intervence centrální banky). K tomuto problému se podrobně vrátíme později.

1.2 Základní pojmy a salda platební bilance

Z hlediska významu platební bilance pro formování poptávky a nabídky deviz

na devizovém trhu nás bude nejprve zajímat, co jsou a jak vznikají kreditní

a debetní položky (resp. operace) platební bilance v souvislosti s transakcemi na

běžném účtu, kapitálovém účtu a účtu chyb a opomenutí (tj. levá strana základní

identity). Názorně tyto souvislosti ukazuje tabulka 1.1.

Tabulka 1.1 Kreditní a debetní položky na levé straně základní identity

platební bilance

Kredit (+) Debet (–)

Běžný účet

● Zboží Export Import

● Služby Export Import

● Prvotní důchody Import (příjmy) Export (výdaje)

● Druhotné důchody Import (příjmy) Export (výdaje)

Kapitálový účet

● Kapitálové transfery Import Export

Chyby a opomenutí Dopočet (+/–)

Běžný účet platební bilance

Běžný účet platební bilance (viz tabulku 1.1) zahrnuje zboží a služby, prvotní důchody (výnosy a náklady) spojené s mezinárodním pohybem kapitálu a pracovních sil a dále pak druhotné důchody (jednostranné běžné převody, tj.nekaitálové transfery). V agregované teritoriální struktuře (obrázek 1.1) MMF člení běžný účet na podskupiny pro vyspělé země (advanced economies) a prorozvíjející se a rozvojové země (emerging and developing countries). Překvapivý


19

|

Platební bilance Kapi to la 1

přebytek běžných účtů rozvíjejících se a rozvojových zemí lze vysvětlitintertemorálně, kdy po období dovozu přímých, portfoliových a ostatních investic z vyspělých zemí následuje fáze zvýšeného exportu (fáze splácení závazků) jako výsledku nově vytvořených výrobních kapacit. Na deficitu běžných účtůvyspělých zemí se významně podílí deficit běžného účtu USA, který je zdrojem emise dolaru jako mezinárodní obchodní a rezervní měny. V rozporu s pravidlemnulového součtu vykazuje celý svět (všechny země a mezinárodní organizace) kladné saldo běžného účtu. Zde lze formulovat hypotézu, že část importů ve výkaznictví není přiznána, neboť je zde snaha se vyhnout importním clům.

Obrázek 1.1 Teritoriální struktura běžného účtu platební bilance

v rozdělení na vyspělé a rozvíjející se a rozvojové země (v USD)

Pramen: IMF, IFS, BOP 2015.

V ČR jsou základem pro sestavení běžného účtu údaje ČSÚ o vývozu a dovozu zboží, služeb a vybraných položek prvotních a druhotných důchodů, údaje

obchodních bank, přímý reporting údajů vybraných podniků, vlastní propočty

a expertní odhady ČNB.

Významnou součástí běžného účtu platební bilance je obchodní bilance, která

zahrnuje export zboží (kredit) a import zboží (debet). Podle klasifikace OSN SITC

(Standard International Trade Classification) je export a import zboží komoditně členěn do následujících skupin: potraviny, nápoje a tabák, suroviny, paliva, tuky a oleje, chemikálie, tržní výrobky, stroje a dopravní prostředky, průmyslovévýrobky a nezařazené zboží. V teritoriální struktuře ČR je export a import sledován v rozdělení na svět celkem, eurozónu, ostatní evropské země, země Ameriky, Afriky a Asie. Dále je evidován export a import do/z Austrálie a Nového Zélandu.

Statistika platební bilance nově zahrnuje kromě exportu a importu zboží do

obchodní bilance i re-export (dovoz zboží rezidentem domácí ekonomiky ze


|

20

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

zahraničí s následným vývozem) a merchantingové obchody (nákup zbožírezidentem domácí ekonomiky v zahraničí od nerezidenta s následným prodejem

jinému nerezidentovi bez uskutečnění dovozu zboží do domácí ekonomiky).

Pohyb služeb v rámci běžného účtu zachycuje bilance služeb. Mezi nejvýznamnější položky patří mezinárodní doprava, zahraniční cestovní ruch amezinárodní pojištění. Mezi služby se řadí rovněž diplomatické, obchodní a vojenské

zastoupení, spoje, informační služby, filmové poplatky a další. V některých

zemích jsou právě služby velmi dynamickou složkou platební bilance a výrazně

ovlivňují výsledné saldo běžného účtu (např. u Španělska nebo Řecka).

Bilance prvotních důchodů zahrnuje náhrady zaměstnancům (příjmy z práce

v zahraničí, výdaje na platy nerezidentů zaměstnaných v domácí ekonomice)

a výnosy a náklady spojené s předchozím investováním rezidentů v zahraničí

nebo nerezidentů v domácí ekonomice. Na straně kreditních položek jde zejména

o výnosy z finančních aktiv a investování v zahraničí, ale i o příjmy rezidentů ze

zaměstnání v cizině. Nejčastěji jde o zisky, úroky, dividendy a renty. Na straně

debetních položek v případě ČR zaujímají důležité místo zejména reinvestované

zisky zahraničních firem v ČR a vyplácené dividendy zahraničním investorům.

Dále jde o úroky placené domácími podniky do zahraničí z úvěrů přijatých od

zahraničních bank a úroky, které platí komerční banky z přijatých depozit aúvěrů ze zahraničí. Bilance prvotních důchodů nahrazuje původní bilanci výnosů

a tvoří ji příjmy z výrobních faktorů.

Bilance druhotných důchodů zachycuje jednostranné platby ze zahraničí(kreditní položky) nebo do zahraničí (debetní položky), které nevedou ke vzniku

zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země. Bilanci druhotných

důchodů, která je nově součástí běžného účtu platební balance namísto dřívější bilance běžných převodů, tvoří: daně z příjmu, bohatství atd., čisté prémie

z neživotního pojištění, pojistné plnění z neživotního pojištění, mezinárodníspolupráce, ostatní běžné transfery, korekce související s penzemi a další.

Schéma dílčích a kumulativních sald platební bilance v rámci běžného účtu

ukazuje tabulka 1.2. Mezi dílčí salda platební bilance patří: saldo obchodní

bilance, saldo bilance služeb, saldo bilance prvotních důchodů a saldo bilance

druhotných důchodů. Dále pak budeme věnovat pozornost kumulativním saldům

platební bilance: saldu výkonové bilance, které zahrnuje bilanci zboží a služeb,

a saldu bilance běžného účtu, které zahrnuje saldo výkonové bilance a salda

bilancí prvotních a druhotných důchodů.


21

|

Platební bilance Kapi to la 1

Tabulka 1.2 Dílčí a kumulativní salda platební bilance v rámci běžného

účtu platební bilance

Kredit

(+)

Debet

(–)

Saldo

dílčí kumulativní

Vývoz zboží 120

Dovoz zboží 200

Obchodní bilance –80

Příjmy za služby 230

Výdaje za služby 50

Bilance služeb 180

Výkonová bilance 100

Prvotní důchody – příjmy 30

Prvotní důchody – výdaje 20

Bilance prvotních důchodů 10

Druhotné důchody – příjmy 20

Druhotné důchody – výdaje 10

Bilance druhotných důchodů 10

Bilance běžného účtu 120

Pro ekonomickou praxi mají význam zejména následující typy kumulativních

sald platební bilance:

● Saldo výkonové bilance zahrnuje salda bilance obchodu a bilance služeb.

Výsledné saldo výkonové bilance, zejména v případě malé otevřené ekono

miky, může významně ovlivňovat výši hrubého domácího produktu. Tuto

skutečnost odráží výdajový přístup k výpočtu hrubého domácího produktu,

kdy vedle spotřeby, investic a vládních výdajů výši hrubého domácího pro

duktu ovlivňuje i čistý export zboží a služeb – tedy výsledné saldo výkonové

bilance. V rámci cenových indexů je statisticky dlouhodobě sledován vývoj

indexů exportních a importních cen dosahovaných v zahraničním obchodě.

Podíl těchto dvou cenových indexů je známý jako ukazatel zahraničních

směnných relací a vyjadřuje efektivnost zahraničního obchodu. Indexzahra

ničních směnných relací se v praxi celosvětového inflačního vývoje zlepšuje,

pokud exportní ceny dané země rostou rychleji než její importní ceny. Tento

pozitivní vývoj efektivnosti zahraničního obchodu znamená, že daná země

zajišťuje stejný objem reálného dovozu se stále menším objemem reálného

vývozu, resp. se stejným objemem reálného vývozu může zajišťovat vyšší

reálný dovoz. Země tak může zvyšovat svoji spotřebu, aniž by zvyšovala

objem výroby.


|

22

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

● Saldo běžného účtu jako saldo tokové platební bilance má úzkou návaznost na

klíčovou stavovou bilanci čistá investiční pozice země vůči zahraničí,

2

která

zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zahraničí. Pro období t až t+1

platí vztah:

Investiční pozice (v t+1) = Saldo běžného a kapitálového účtu

(za období t až t+1) + Investiční pozice (v t)

Na straně aktiv v této stavové bilanci vystupují pohledávky za zahraničními

subjekty a držba zahraničního majetku domácími subjekty. Na straně pasiv

pak závazky domácích subjektů vůči zahraničním subjektům a držba majetku

v domácí ekonomice zahraničními subjekty. Kladné saldo běžného účtu může

vést ke zvýšení zahraničních pohledávek, ke snížení zahraničních závazků, nebo se může akumulovat v podobě držby zahraničního majetku (např. akciízahraničních firem). Rovněž může vést ke zvýšení devizových rezerv. Opak nastává při deficitu běžného účtu. Při nulovém saldu běžného účtu se nemění celkováinvestiční pozice země. Proto vyrovnanost běžného účtu je nejčastěji považována za

ekonomickou rovnováhu platební bilance. Relativně dlouhodobě udržitelná však

může být i situace, kdy deficit běžného účtu je financován přílivem nedluhového

kapitálu (zejména přímých zahraničních investic). Kombinace tokového pohledu

přes saldo běžného účtu a stavového přístupu přes čistou investiční pozici země

(resp. přes bilance zahraničního zadlužení země) je základem jednoho z přístupů

k fundamentální analýze vývoje měnového kursu.

Kapitálový účet platební bilance Kapitálový účet nezobrazuje toky kapitálu v tradičním pojetí ekonomické teorie, ale pouze tzv. kapitálové transfery. Do transferů kapitálového charakteru spadají kapitálové transfery související s čerpáním zdrojů z Evropské unie, s převody majetku migrujícího obyvatelstva, s promíjením dluhů i s vlastnickými právy k základním prostředkům. Spadají sem však i převody nevýrobních nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv, jako jsou patenty, autorská práva apod. Ostatní kapitálové transakce, spojené především s mezinárodním investováním,

jsou zachyceny na finančním účtu platební bilance.

Finanční účet platební bilance

Finanční účet platební bilance zachycuje mezinárodní pohyby finančníhokapitálu v členění na přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice, finanční

2

Samozřejmě je nutné uvažovat i saldo kapitálového účtu. Ten je však ve většině zemí relativně

nevýznamným faktorem.


23

|

Platební bilance Kapi to la 1

deriváty a rezervní aktiva. Kreditní operace zahrnují snížení zahraničních aktiv

nebo zvýšení zahraničních pasiv. Debetní operace zahrnují zvýšení zahraničních

aktiv nebo snížení zahraničních pasiv. Kreditní operace představují importkapitálu do domácí ekonomiky. Debetní operace představují naopak export kapitálu z domácí ekonomiky.

Kritériem pro začlenění kapitálového toku do přímých investic je stupeňkontroly zahraničního podniku. V dnešní praxi sestavování platební bilance se již

10% podíl na základním kapitálu (resp. hlasovacích právech) podniku považuje

za dostatečně významný na to, aby zahraniční investor mohl ovlivňovat řízení

firmy a podílet se na její kontrole. Z této skutečnosti vychází i devizový zákon

a metodika platební bilance uplatňovaná v ČR. Podle devizového zákona z roku

1995 se přímou investicí rozumí vynaložení peněžních prostředků (nebo jiných

ocenitelných majetkových hodnot či práv), jejichž účelem je vytvoření „trvalých“ ekonomických vztahů investujícího devizového tuzemce v zahraničí nebo

cizozemce podnikajícího v tuzemsku. Může jít o takovou formu investice, která

vede k získání nejméně 10% podílu investora na základním nebo obchodním

jmění nebo nejméně 10% podílu hlasovacích práv. Přímé investice mohou být

spojeny s nákupem akcií, může však jít i o reálné investování nebo reinvestování

zahraničního zisku. Mezi přímé investice zahrnujeme i dlouhodobé úvěry, které

poskytují mateřské společnosti svým zahraničním pobočkám a dceřinýmspolečnostem.

Portfoliové investice (nepřímé investice) představují prodeje a nákupy akcií

nebo jiných majetkových cenných papírů a účastí, pokud není splněna 10%podmínka kontroly podniku. Dále zahrnují i prodeje a nákupy dluhopisů a ostatních

dlouhodobých dluhových cenných papírů. Do roku 2000 byly v ČR součástí

portfoliových investic i tzv. finanční deriváty, kam patří termínové obchody,

jako jsou např. forwardy, swapy, futures a opce. Od roku 2001 tvoří finanční deriváty samostatnou část finančního účtu platební bilance. Tyto operace, které jsou spojovány s různými podkladovými aktivy (např. měny a akcie), jsou hojně využívané jak k zajištění rizik, tak i ke spekulačním operacím. V této knize se budeme systematicky věnovat finančním derivátům, u nichž jako podkladová aktiva vystupují jednotlivé měny.

Ostatní investice pak zahrnují poskytnuté a přijaté dlouhodobé úvěrypodniků, obchodních bank, vlády, centrální banky a pohyby krátkodobého kapitálu

(tvorba krátkodobých termínových depozit, poskytování krátkodobých úvěrů,

nákupy a prodeje pokladničních poukázek, komerčních papírů atd.).

V dalším textu budeme věnovat pozornost souvislostem jednotlivýchtransakcí evidovaných na finančním účtu ve vztahu ke zvýšení/snížení zahraničních

aktiv a zahraničních pasiv.


|

24

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

 BOX 1.2 „Stará“ metodika finančního účtu platební bilance

a devizových rezerv v rámci BPM5

V tabulce 1.3 je zachyceno standardní účetní, tj. kreditní a debetní, pojetízázna

mu platební bilance v oblasti finančního účtu a devizových rezerv, které manuály

platební bilance respektovaly desítky let (naposledy v rámci BPM5). Kreditní

operace představovaly skutečné nebo potenciální zvýšení devizové nabídky

a debetní operace skutečné nebo potenciální zvýšení devizové poptávky.

Tabulka 1.3 Operace na finančním účtu a v devizových rezervách

akcentující pohled kredit a debet

Kredit (+) Debet (–)

Finanční účet

● přímé investice

● portfoliové investice

● finanční deriváty

● ostatní investice

Zvýšení zahraničních

pasiv

Snížení zahraničních

aktiv

(import kapitálu)

Zvýšení zahraničních

aktiv

Snížení zahraničních

pasiv

(export kapitálu)

Devizové rezervy

(změna)

Snížení zahraničních

aktiv

Zvýšení zahraničních

aktiv

Tento přístup užívaný po řadu desetiletí byl však v rámci nové metodiky BPM6

„upozaděn“ ve snaze zdůraznit návaznost na „čistou investiční pozici země vůči

zahraničí“. Tato metodologická změna má jeden zcela zásadní obsahový dopad.

V současném pojetí již nelze postupnými horizontálními řezy platební bilan

ce posloupně vymezovat jednotlivá kumulativní salda platební bilance (např.

Bakule, 1984; Durčáková a Mandel, 2010) v pořadí saldo výkonové bilance,

saldo běžného účtu, saldo základní bilance a saldo celkové platební bilance (tj.

změna devizových rezerv).

V tabulce 1.4 je zachyceno současné pojetí finančního účtu v rámci BPM6.

Devizové rezervy s novým názvem „rezervní aktiva“ ztratily samostatnost a jsou

vykazovány v rámci finančního účtu platební bilance. Čtenář s delší historickou

pamětí proto bude překvapen, že např. růst devizových rezerv (resp. rezervních

aktiv) je nyní označen „plus“, neboť je akcentována skutečnost, že dochází ke

zvýšení zahraničních aktiv. Příliv (import) zahraničního kapitálu cestou prode

je domácích cenných papírů devizovému cizozemci je nyní výsledně označen

„minus“, neboť je akcentována skutečnost, že dochází ke zvýšení čistýchzahra

ničních finančních pasiv.


25

|

Platební bilance Kapi to la 1

Tabulka 1.4 Operace na finančním účtu v současném pojetí platební bilance

Čistá změna

zahraničních finančních

aktiv (+)

Čistá změna

zahraničních finančních

pasiv (–)

Finanční účet

● přímé investice

● portfoliové investice

● finanční deriváty

● ostatní investice

Zvýšení zahraničních

aktiv (+)

Snížení zahraničních

aktiv (–)

Zvýšení zahraničních

pasiv (+)

Snížení zahraničních

pasiv (–)

● rezervní aktiva

(devizové rezervy)

Zvýšení zahraničních

aktiv (+)

Snížení zahraničních

aktiv (–)

Jak již bylo naznačeno, smyslem této metodologické úpravy je bližší„tabulko

vé“ propojení tokové platební bilance, resp. jejího finančního účtu, se stavovou

bilancí čisté investiční pozice země vůči zahraničí. Tato úprava je vyjádřením

převahy formalistického pohledu národohospodářské statistické evidence nad

ekonomickou analýzou vnější rovnováhy využívající systému sald platební

bilance v souladu s pojetím kreditních a debetních operací. Způsob účtování

jednotlivých operací platební bilance přibližuje příklad 1.1.

Příklad 1.1

Do vybraných položek platební bilance zapracujte následující operace ve vzta

hu k  zahraničí a  spočítejte saldo běžného a  finančního účtu platební bilance.

Abstrahujte od kapitálového účtu a chyb a opomenutí.

1. Domácí firma realizovala vývoz automobilů v  celkové hodnotě 1000 tis. USD

a  zahraničnímu odběrateli poskytla krátkodobý obchodní úvěr splatný v dal

ším roce.

2. Vláda prodala v  rámci privatizace 49%  akciový podíl v  domácí společnosti

v hodnotě 2000 tis. USD zahraničnímu subjektu. Zaplaceno bylo na účet vlády

u České národní banky.

3. Domácí investiční fond nakoupil dluhopisy americké vlády za 3000 tis. USD.

4. Domácí vláda poskytla finanční pomoc do zahraničí v  celkové výši 4000 tis.

USD.

5. Zahraniční vlastník firmy v ČR si vyplatil dividendy 5000 tis. USD.


|

26

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

Tabulka 1.5 Operace a jejich záznam v platební bilanci

Běžný účet Kredit (+) Debet (–)

● Zboží 1 000 tis. USD

● Služby

● Prvotní důchody 5 000 tis. USD

● Druhotné důchody 4 000 tis. USD

Finanční účet Čistá změna

zahraničních finančních

aktiv (+)

Čistá změna

zahraničních finančních

pasiv (–)

● Přímé investice +2 000 tis. USD

● Portfoliové investice +3 000 tis. USD

● Finanční deriváty

● Ostatní investice +1 000 tis. USD

–3 000 tis. USD

–5 000 tis. USD

● Rezervní aktiva +2 000 tis. USD

–4 000 tis. USD

Z pohledu „ účetní matematiky“ v tis. USD je možno psát:

+ 1 000 – (5 000 + 4 000) = + (3 000 + 1 000 – 3 000 – 5 000 + 2 000 – 4 000) – (+ 2 000)

–8 000 = –8 000

Na základě zjednodušené základní identity platební bilance jsme spočítali, že

běžný účet (levá strana identity) a  finanční účet (pravá strana identity) vykazují

záporné saldo –8 000 tis. USD.

1.3 Empirická analýza platební bilance na příkladu

České republiky

Způsob zobrazení jednotlivých položek a jejich začlenění do jednotlivých částí

platební bilance se může v jednotlivých zemích a v různých obdobích lišit. Země,

které jsou členy Mezinárodního měnového fondu, respektují metodiku dopo

ručenou Fondem (Balance of Payments Manual and International Investment


27

|

Platební bilance Kapi to la 1

Position, 2009). Konkrétní strukturu platební bilance podle BPM6 a základní

trendy jejího vývoje v období 1993–2014 si názorně ukážeme na příkladu platební bilance ČR (tabulka 1.6).

Tabulka 1.6 Platební bilance ČR v období 1993–2014 (v mld. CZK)

1993 1996 1999 2002 2005 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Běžný účet +13,3 –111,9 –50,6 –136,4 –30,8 –75,3 –89,2 –141,8 –84,8 –63,3 –21,8 +26, 1

Zboží –36,8 –170,3 –154,3 –173,9 +19,7 –4,4 +65,0 +40,4 +75,5 +123,8 +167,0 +239,0

Služby +50,9 +67,6 +130,0 +124,4 +66,8 +89,3 +81,9 +78,5 +81,3 +77,6 +70,4 +55,9

Prvotní

důchody

–3,4 –19,6 –46,7 –115,6 –128,3 –147,7 –216,7 –249,9 –223,3 –237,5 –249,0 –259,0

Druhotné

důchody

+2,6 +10,4 +20,4 +28,7 +11,0 –12,4 –19,4 –10,7 –18,2 –27,2 –10,1 –9,7

Kapitálový

účet

–16,2 0 –0,1 –0,1 +5,5 +6,0 +51,3 +37,6 +12,7 +53,0 +82,4 +32,2

Chyby

a opomenutí

+3,0 –24,2 +1,2 +5,6 –41,8 +6,0 –34,4 –18,2 –2,7 +22,0 +7,7 –10,3

Finanční

účet

+0,1 –136,1 –49,4 –130,9 –67,1 –43,2 –72,3 –122,3 –74,8 +11,7 +68,3 +48,0

Přímé

investice

–16,4 –34,6 –215,7 –271,0 –279,6 –36,3 –37,7 –95,0 –46,8 –121,3 +7,4 –133,6

Portfoliové

investice

–46,7 –19,7 +48,3 +46,7 +81,2 +9,1 –158,7 –150,4 –5,8 –54,8 –92,8 +90,2

Finanční

deriváty

0 0 0 +4,3 –0,2 +2,6 +1,3 +4,7 +3,7 –8,6 –4,7 –6,0

Ostatní

investice

–25,1 –59,3 +60,9 –127,8 +38,6 –58,8 +62,1 +76,8 –8,6 +115,9 –29,7 +24,3

Rezervní

aktiva

+88,3 –22,5 +57,1 +216,9 +92,9 +40,1 +60,6 +41,4 –17,2 +80,4 +188,2 +73,1

Pramen: Statistika platební bilance on-line. ČNB, 2015.

Pro platební bilanci ČR jsou v období 1993–2014 charakteristické následující

základní vývojové trendy:


|

28

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

Běžný účet platební bilance (obrázek 1.2 a 1.3) vykazoval dlouhodobě deficit.

V roce 2007 (začátek světové hospodářské krize a vysoký deficit státního roz

počtu) dosáhl v absolutním vyjádření hodnoty –64 485,1 mil. CZK. Chronický

deficit běžného účtu byl překonán až v roce 2014, kdy jeho přebytek dosáhl

26 099,5 mil. CZK. V relativním poměru k HDP dosáhl deficit běžného účtu

nejvyšší hodnoty v roce 1996 a to –6,2 % HDP. Po měnové krizi české koruny

a restriktivních opatřeních v měnové a fiskální politice v letech 1998 a 1999 došlo

k podstatnému snížení deficitu běžného účtu přibližně na –2 % HDP. V dalších

letech 2000–2003 v období prudkého posílení koruny a uvolněné fiskální poli

tiky dochází k opětovnému zvýšení deficitu běžného účtu až na –5,9 % HDP.

Pozitivní efekt přílivu přímých zahraničních investic v oblasti obchodní bilance

vedl k postupnému zlepšování běžného účtu. V roce 2014 (rok oživení světové

ekonomiky při nízkých světových cenách surovin) bylo dosaženo kladnéhosal

da běžného účtu, které činilo +0,6 % HDP. Nesporný pozitivní efekt z pohledu

výkonové bilance mělo i postupné oslabování koruny v letech 2011–2013, které

bylo završeno devizovou intervencí ČNB v listopadu 2013 a stanovenímkurso

vého závazku ČNB 27 CZK/EUR.

Obrázek 1.2 Vývoj položek běžného účtu platební bilance ČR

v letech 1993–2014 (v mil. CZK)

Pramen: Statistika platební bilance, ARAD ČNB, 2015.


29

|

Platební bilance Kapi to la 1

Obrázek 1.3 Vývoj poměru salda běžného účtu k HDP v letech 1993–2014 (v %)

Pramen: Statistika platební bilance, ARAD ČNB, 2015.

Zatímco bilance druhotných důchodů je při utváření salda běžného účtu ČR

relativně nevýznamnou položkou, bilance prvotních důchodů je naopak určující

determinantou našeho běžného účtu (viz obrázek1.2). Po celé sledované období

se její saldo meziročně výrazně zhoršovalo (mírné zpomalení tohotonegativního trendu v období 2012–2013). V roce 2014 dosáhl deficit bilance prvotních

důchodů hodnoty –259 mld. CZK, což je v přepočtu na HDP jedna z „nejhorších“ hodnot v rámci zemí OECD. Dlouhodobě rostoucí deficit bilance prvotních důchodů je způsoben zejména odlivem dividend a reinvestovaným ziskem

v rámci přímých zahraničních investic. Je ovlivněn rovněž výdaji na zahraniční pracovníky v ČR. Zaměstnávání zahraničních pracovníků se stalo významným jevem na českém trhu práce.

Důležitým pozitivním trendem bylo ve sledovaném období zlepšování vývoje

salda obchodní bilance. Do roku 2004 se její deficit postupně snižoval. Po roce

2004 vykazuje obchodní bilance stále narůstající přebytek. Zlepšování obchodní

bilance se prosazovalo i přesto, že dopad pozitivních efektů byl v některých

letech tlumen nepříznivým vývojem cen (zejména ropy a zemního plynu) idlouhodobou apreciací kursu české koruny. Podstatné zvýšení přebytku obchodní

bilance v letech 2013 a 2014 bylo ovlivněno zejména pozitivním vývojemzahraničních směnných relací (v roce 2014 se zlepšily o 4,5 %). Obrázek 1.4 ukazuje

vývoj cen vývozu zboží, dovozu zboží a zahraničních směnných relací v období

1996–2014. Ke zvýšení pozitivního salda obchodní bilance přispělo rovněžzlepšení věcné i teritoriální struktury vývozu a dovozu (např. snížením schodku

nerostných paliv, zvýšením vývozu v položce stroje).


|

30

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

Obrázek 1.4 Zahraniční směnné relace ČR 1996–2014 (v %)

Pramen: ČSÚ, 2014.

Bilance služeb sice vykazovala po celé období 1993–2014 přebytek, jeho objem

se však v posledních deseti letech meziročně snižoval. Zhoršující se trend vývoje

bilance služeb je spojen s méně příznivým vývojem jak v dopravních službách, tak v cestovním ruchu i v ostatních podnikatelských službách. To je patrné zejména po roce 2008.

3

V případě kapitálového účtu (z předchozího výkladu víme, že jde vlastně

o převody kapitálové povahy) lze ve sledovaném období rozlišit dvě etapyvývoje. Do roku 2004 vykazuje kapitálový účet permanentní deficit. Jeho pozitivní

význam vzrostl po přistoupení ČR do EU. Po roce 2004 vykazuje kapitálový účet

postupně narůstající přebytek, což odpovídá podstatně vyššímu čerpáníprostředků ze zdrojů EU. V roce 2013 dosáhl přebytek kapitálového účtu v rámcisledovaného období svého maxima a činil 82,4 mld. CZK. V roce 2014 došlo krazantnímu poklesu přebytku kapitálového účtu o 50 mld. CZK.

Finanční účet je po celé sledované období determinován zejména vývojem

přímých zahraničních investic (obrázek 1.5). První etapa sledovaného období (do

roku 2004) byla charakteristická narůstajícím přílivem přímých zahraničních

investic. Jak už jsme si vysvětlili, podle metodiky BPM6 se tento přílivzahraničního kapitálu odráží ve zvýšení zahraničních závazků, účtovaných se znaménkem

3

Při srovnání roků 2008 a 2014 zjistíme, že čisté příjmy z cestovního ruchu poklesly z 56,6 mld. CZK

na 35,1 mld. CZK, v dopravních službách poklesly z 24,4 mld. CZK na 11,1 mld. CZK a v ostatních

podnikatelských službách z 9,8 mld. CZK na –8,1 mld. CZK.


31

|

Platební bilance Kapi to la 1

„minus“. Proto také finanční účet vykazuje po převážnou část sledovanéhoobdobí záporné saldo, které v roce 2004 dosahuje svého maxima –175 mld. CZK. Po roce 2004 dochází k postupnému poklesu přílivu přímých zahraničních investic v důsledku dokončení privatizačních procesů. Příliv zahraničního kapitálu sesnižoval i v důsledku globální finanční krize. Po roce 2004 se začínají objevovat i první významnější investice devizových tuzemců v zahraničí.

Obrázek 1.5 Vývoj finančního účtu ČR a přímých zahraničních investic 1993–2014 (mil. CZK)

Pramen: Statistika platební bilance, ARAD ČNB, 2015.

Po roce 2012 vykazuje finanční účet přebytek zejména díky vlivu růsturezervních aktiv (devizových rezerv ČNB), které podle metodiky BPM6 jsou nově

součástí finančního účtu. Položka rezervní aktiva v platební bilanci představuje

zvýšení nebo snížení zahraničních aktiv. Jde o tokovou veličinu a nesmíme ji

proto zaměňovat se stavem devizových rezerv vykazovaných k příslušnému datu. Rezervní aktiva v našem případě mohou růst z několika důvodů. V listoadu 2013 to byly devizové intervence ČNB (oslabující kurs české koruny)přibližně v rozsahu 7,5 mld. EUR.

4

Další možností jsou odkupy deviz, které ČNB

provádí pro své klienty (např. pro vládu v případě přílivu finančních prostředků

z evropských fondů). V neposlední řadě je to pak inkaso úrokových výnosů

4

Vysoký přírůstek rezervních aktiv v roce 2002 byl způsoben rovněž devizovými intervencemi proti

apreciaci koruny, naopak pokles rezervních aktiv v roce 1997 souvisel s měnovou krizí koruny a sintervencemi proti jejímu oslabování.


|

32

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

z devizových rezerv, které je významné zejména v období vysokých úrokových

sazeb. Jednorázově rezervní aktiva vzrostla rozhodnutím MMF v roce 2009

o všeobecné a speciální alokaci SDR určené k navýšení mezinárodní likvidity

členských zemí MMF.

5

Obrázek 1.6 názorně ukazuje, že rezervní aktiva vykazovala po celésledované období (s výjimkou let 1996, 1997 a 2011) kladné přírůstky.

Obrázek 1.6 Vývoj finančního účtu ČR a rezervních aktiv (devizových rezerv ČNB)

1993–2014 (mil. CZK)

Pramen: Statistika platební bilance, ARAD ČNB, 2015.

5

Rada guvernérů MMF rozhodla o alokaci SDR pro 186 členských zemí v srpnu 2009. Byla uskutečněna tzv. všeobecná alokace SDR v ekvivalentu 250 mld. USD a speciální jednorázová alokace

v ekvivalentu 33 mld. USD. Obě alokace SDR byly spojeny se záměrem dodání likvidity do světového ekonomického systému formou dodatku k devizovým rezervám členských zemí. ČR obdržela z všeobecné alokace 607 355 119 SDR dne 28. 8. 2009 a ze speciální jednorázové alokace 172 845 891 SDR dne 9. 9. 2009. V souladu se statistickými standardy MMF byly alokované prostředky zahrnuty dodevizových rezerv ČNB do položky SDR. (Pramen: Marek Petruš, mluvčí ČNB, 2009.)


33

|

Platební bilance Kapi to la 1

1.4 Platební bilance a investiční pozice země

vůči zahraničí

Vysvětlili jsme si, že na platební bilanci, která zachycuje mezinárodní tokyzbo

ží, služeb, peněz a kapitálu, navazuje investiční pozice země vůči zahraničí, která

poskytuje další pohled na postavení země ve vnějších vztazích. Investiční pozice

země je sledována jak za celé národní hospodářství, tak i za jednotlivé sektory

(vládní instituce, centrální banka, finanční a podnikový sektor). Důležité je ičle

nění v návaznosti na položky ve finančním účtu platební bilance (obrázek 1.7).

Z hlediska analýzy vnější rovnováhy země považujeme za důležité mít schopnost

dezagregovat investiční pozici země na věřitelskou (resp. dlužnickou) pozici

a na majetkovou (rozuměj vlastnickou) pozici.

6

Investiční pozice země na straně

aktiv zachycuje pohledávky za zahraničními subjekty a vlastnictví zahraničního

majetku domácími subjekty. Na straně pasiv jsou evidovány závazky domácích

subjektů vůči zahraničním subjektům a vlastnictví majetku na domácím území

zahraničními subjekty. Následující tabulka 1.7 názorně ukazuje, že čistáinvestič

ní pozice země vůči zahraničí je součtem věřitelské pozice země vůči zahraničí

a majetkové (vlastnické) pozice země vůči zahraničí.

Tabulka 1.7 Investiční pozice země vůči zahraničí

Složky investiční pozice

země vůči zahraničí

Aktiva Pasiva

Věřitelská (dlužnická)

pozice země

Pohledávky za

zahraničními subjekty

Závazky vůči zahraničním

subjektům

(Hrubý „brutto“ dluh)

Majetková (vlastnická)

pozice země

Majetkové (vlastnické)

investice v zahraničí

uskutečněné domácími

subjekty

Majetkové (vlastnické)

investice v domácíeko

nomice uskutečněné

zahraničními subjekty

Protože jde o stavovou bilanci, získáme informaci o finanční situaci domácí

ekonomiky ve vztahu k zahraničí k určitému datu. Ve vztahu k platební bilanci

platí účetní identita:

Investiční pozice země (v čase t+1) – Investiční pozice země (v čase t) =

= Saldo běžného a kapitálového účtu (za období t až t+1)

6

Majetek chápeme v užším slova smyslu, a to výhradně ve spojení s vlastnickým právem, anezahr

nujeme do něj tu formu finančního majetku, která je založena na vztahu věřitele a dlužníka.


|

34

Část 1 Mezinárodní finance a devizový trh

Vývoj investiční pozice ČR a její struktury v období 1993–2014 zachycuje

obrázek 1.7.

Obrázek 1.7 Investiční pozice ČR vůči zahraničí 1993–2014 (v mil. CZK)

Pramen: Statistika platební bilance, ARAD ČNB



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist