načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Mezinárodní ekonomie v teorii a praxi - Ingrid Majerová

Mezinárodní ekonomie v teorii a praxi
-15%
sleva

Kniha: Mezinárodní ekonomie v teorii a praxi
Autor:

Učebnice je určena především studentům mezinárodní ekonomie a vnějších ekonomických vztahů, respektive mezinárodního obchodu, které jsou standardně vyučovány na českých vysokých ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  349 Kč 297
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011
Počet stran: 368
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: vii, 357 stran: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
Datum vydání: 27. 4. 2011
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2011
ISBN: 9788025134214
EAN: 9788025134214
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Učební text určený studentům ekonomických fakult je věnován mezinárodní teorii obchodu, makroekonomii veřejné ekonomiky, mezinárodní obchodní politice a vnějším ekonomickým vztahům rozvojových ekonomik.

Popis nakladatele

Učebnice je určena především studentům mezinárodní ekonomie a vnějších ekonomických vztahů, respektive mezinárodního obchodu, které jsou standardně vyučovány na českých vysokých školách ekonomického směru v rámci bakalářských a magisterských studijních programů. Současně mohou tuto učebnice využít také studenti vyšších odborných škol, a to v rámci předmětu ekonomie, jenž je na těchto školách vyučován.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Ingrid Majerová - další tituly autora:
Základy makroekonomie -- Učebnice pro ekonomické a podnikatelské faktulty Základy makroekonomie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2 Neoklasická a standardní teorie obchodu V rámci této kapitoly:  dozvíte se, že neoklasičtí ekonomové použili pro svou analýzu vícefaktorový model;  pochopíte roli, kterou hrají v mezinárodním obchodě i ostatní výrobní faktory;  naučíte se, jaký efekt má zapojení ekonomik do mezinárodního obchodu;  zjistíte, co je to Leontiefův paradox;  na závěr získáte informace o směnných relacích, relativní nabídce a relativní poptávce. 2.1 Neoklasická teorie obchodu

Neoklasičtí ekonomové, kromě toho, že se orientují na stranu poptávky, se liší od

svých předchůdců hlavně v zavržení teorie pracovní hodnoty jako podstaty ceny

zboží. Zásadním argumentem je fakt, že zboží se nevyrábí jen pomocí práce, ale také pomocí dalších výrobních faktorů – kapitálu nebo půdy

17

. Odtud název vícefaktorový model .

2.1.1 Teorie alternativních nákladů

Cena statku je v pojetí neoklasiků dána alternativními náklady . Autorem teorie

alternativních nákladů je Gottfried Haberler

18

, který zavedl grafické vyjádření této

teorie pomocí křivek hranice produkčních možností (PPF). Z mikroekonomie víte, co tyto křivky vyjadřují, a  také to, jaký mají tvar. Z  hlediska mezinárodní ekonomie a  našeho příkladu alternativní náklady piva představují to množství sýra, kterého se musí ekonomika Alfa vzdát, aby získala dodatečné litry piva, jak jsme již popsali v předchozí kapitole 1.3.1.

Provedeme si nyní analýzu těchto křivek v různých situacích – při konstantních

nebo rostoucích nákladech, v jednotlivých ekonomikách zvlášť a poté při zapojení

se do mezinárodního obchodu. Nejdříve se podívejme na to, jak budou PPF vypadat v případě konstantních nákladů pro jednotlivé ekonomiky. Zůstaneme-li u našeho příkladu, tak v ekonomice Alfa se bude se stejnými náklady vyrábět 6 litrů piva (P) a 8 kg sýra (S), v ekonomice Beta 2 litry piva a 4 kg sýra (viz obrázek 2-1). 17 My budeme v našich analýzách používat dva výrobní faktory – práci a kapitál. 18 Gottfried von Haberler (1900–1995) byl americký ekonom rakouského původu zabývající se problematikou mezinárodní ekonomie.

Vícefaktorový

model

Alterantivní

náklady

Konstantní

náklady


20 ODDÍL I Teorie mezinárodního obchodu

Obrázek 2-1 – Křivka PPF při konstantních nákladech

P

6

8S 4 S

P

2

Alfa Beta

Co se stane, když se obě země zapojí do mezinárodního obchodu? Zkonstruujeme

si PPF do jednoho grafu ve větším měřítku se zapojením indiferenčních křivek.

Tyto indiferenční křivky jsou v našem případě společenskými indiferenčními křivkami (dále

jen IC) vyjadřujícími spotřební preference a poptávku obyvatel dané ekonomiky a jsou analogické

k individuálním indiferenčním křivkám. V ekonomice Alfa se bude za 40 kg sýra směňovat 30

l piva, v ekonomice Beta za 40 kg sýra 20 l piva. V případě, že ekonomika Beta bude autarkní,

její výrobní a  spotřební možnosti by dosáhly 20 kg sýrů a  10 l piva (bod E). V  případě jejího

zapojení se do mezinárodního obchodu a specializace by dle teorie komparativních výhod její

výrobní a  spotřební možnosti stouply do bodu E ́ (vzhledem k  výrobě 40 kg sýra), a  tak by

ekonomika Beta mohla vyvážet vyšší množství sýra a  dovážet vyšší množství piva, které je

znázorněno na obrázku 2-2.

Obrázek 2-2 – Křivka PPF a zapojení zemí do mezinárodního obchodu

P

30

20

10

Alfa

Beta

E

E ́

Vývoz sýrů

Dovoz piva

20 40 S

Výroba

ekonomiky Beta

po vstupu do MO

Protože specializací dochází k  realokaci výrobních faktorů, a  tedy k  rostoucím

nákladům, opustíme tuto modelovou situaci a zkonstruujeme si PPF odpovídající

této situaci. Případ uzavřené ekonomiky zobrazuje křivka na obrázku 2-3. Bod E znamená

Zapojení

do MO

Rostoucí

náklady


Kapitola 2 Neoklasická a standardní teorie obchodu 21

rovnováhu v  ekonomice, která se nachází v  situaci maximální efektivnosti, neboť sklon tečny

mezinárodního směnného poměru, mezní míra transformace produktu (vyjadřující sklon PPF)

a mezní míra substituce (vyjadřující sklon IC) se rovnají.

Obrázek 2-3 – Křivka PPF v případě rostoucích nákladů

P

E

S

V případě, že ekonomika vstoupí do mezinárodního obchodu, díky situaci, která

tím nastane, se bod rovnováhy posune do bodu F (viz obrázek 2-4). Jak velký bude

tento posun, záleží především na směnných relacích, jejichž rovnováhu znázorňuje přerušovaná

přímka. Díky tomuto obchodu spotřebovává ekonomika takové množství statků, které odpovídá

bodu G.

Obrázek 2-4 – Křivka PPF a zapojení zemí do mezinárodního obchodu

P

S

E

F

G

Vývoz

Dovoz

Zapojení

do MO


22 ODDÍL I Teorie mezinárodního obchodu

Výše uvedený obrázek tak graficky zobrazuje efekty a  důsledky zapojení ekono

mik do mezinárodního obchodu, mezi které patří:

 zvýšení spotřebních možností dané ekonomiky;

 realokace výrobních faktorů v dané ekonomice;

 získání nových trhů;

 rozšíření výroby;

 zvýšení životní úrovně ekonomik vstupujících do mezinárodního obchodu;

 v neposlední řadě dynamické změny jako zvýšení produktivity práce, rostoucí úspory

z rozsahu nebo tržní síla.

2.1.2 Teorie vybavenosti výrobními faktory

Nejvýznamnějším přínosem k definování dvoufaktorového modelu mezinárodní

ho obchodu byla teorie vybavenosti výrobními faktory , vytvořená ekonomy Eli

Heckscherem

19

a  Bertilem Ohlinem

20

. K  pochopení této teorie musíme znát následující

předpoklady:

 existence dokonalé konkurence, volného obchodu a stejných preferencí spotřebitelů,

neexistence transakčních nákladů a mobility výrobních faktorů mezi ekonomikami;

 existence dvou ekonomik se dvěma statky, k jejichž výrobě se používají dva výrobní

faktory, např. práce a kapitál;

 ekonomiky mají odlišnou vybavenost výrobními faktory – v našem případě to zna

mená, že ekonomika Alfa má relativně více kapitálu, Beta pracovní síly (K/L

A

>K/L

B

);

 výroby jsou rozdílně náročné na vybavenost a použití výrobních faktorů – v našem

případě pivo je náročnější na kapitál a sýry na práci;

 obě ekonomiky používají stejné výrobní technologie, nelze tedy nahrazovat výrobní

faktory (práci kapitálem a kapitál prací);

 existence klesajících výnosů z rozsahu.

Heckscher s Ohlinem vycházeli z toho, že cena výrobního faktoru závisí na jeho

relativní nabídce, tzn. na relativním dostatku či nedostatku. V  případě dostatku

bude jeho cena nízká a naopak. Znamená to tedy, že země se bude specializovat na

výrobu a  vývoz takového statku, který je relativně náročný na ten výrobní faktor, jímž je daná

ekonomika relativně lépe vybavena, dovoz bude zaměřen na ty statky, jejichž výroba je náročná na

nedostatkový faktor. Toto je podstata Heckscher-Ohlinova teorému . Jinak řečeno, klasická

teorie mezinárodního obchodu vidí příčiny obchodu v  existenci komparativních výhod

a  v  nákladech, zatímco neoklasická teorie rozšiřuje komparativní výhody o  rozdíly zemí ve

vybavenosti výrobními faktory.

Vycházíme-li z výše uvedeného, můžeme toto slovní vysvětlení převést do grafické

podoby (viz obrázek 2-5). Na levé straně grafu vidíme autarkní ekonomiky, na

pravé ekonomiky zapojené do mezinárodního obchodu. IC se rovnají, dle předpokladu stejných

preferencí. Tyto IC protínají PPF v bodech A a A ́, což znamená, že právě tolik se bude vyrábět

a  spotřebovávat v  jednotlivých zemích za relativní ceny určené tečnami jednotlivých PPF.

19 Eli Filip Heckscher (1879–1952) byl švédský politický ekonom a ekonomický historik.

20 Bertil Gotthard Ohlin (1899–1979) byl švédský ekonom a politik, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Důsledky

zapojení

Teorie

vybavenosti VF

Heckscher

-Ohlinův

teorém

Zapojení do

MO


Kapitola 2 Neoklasická a standardní teorie obchodu 23

Z  tohoto grafu je jasné, že ekonomika Alfa bude mít komparativní výhodu ve výrobě piva (produkce je kapitálově náročná) a  ekonomika Beta ve výrobě sýra (produkce je náročná na práci). Pokud obě ekonomiky vstoupí do vzájemného obchodu, situace se mění. Ekonomika Alfa, vyrábějící v bodě B, díky směně piva za sýry dosáhne ve spotřebě bodu E, stejně tak Beta. Ta vyrábí v bodě B ́a směnou sýrů za pivo získá spotřební rovnováhu v bodě E ́. Obě ekonomiky tedy profitují z  mezinárodního obchodu tím, že spotřebovávají na úrovni vyšší indiferentní křivky. Obrázek 2-5 – Heckscher-Ohlinův teorém

SS

P

Beta

Alfa

II

I

II

I

A

A ́

B

B ́

E=E ́

P

2.1.3 Kritika Heckscher-Ohlinova teorému

Nejprve se budeme věnovat kritice některých výchozích předpokladů teorie

vybavenosti výrobními faktory. Pomineme-li tradiční kontroverzi předpokladu

dokonalé konkurence, volného obchodu a neexistence transakčních nákladů, předpoklad neexistence mobility výrobních faktorů (zejména kapitálu) je také velmi nereálný, protože do ekonomiky, kde se kapitálu nedostává, není problém jej dovézt a  zaměřit se na výrobu kapitálově náročnou i přesto, že je země lépe vybavena prací. Další kontroverzí je nemožnost nahrazování výrobních faktorů. Je možné, že určitý statek může být vyráběn v zemi relativně lépe vybavené kapitálem s jeho větším množstvím, zatímco v zemi relativně vybavené prací ne, což znamená, že stejný výrobek může být v  první zemi kapitálově náročný, kdežto v  zemi druhé náročný pracovně. Jak již bylo zmíněno, Heckscher s  Ohlinem vycházeli také z  předpokladu závislosti ceny výrobního faktoru na relativní nabídce. Na druhé straně musíme brát v potaz i poptávku po výrobních faktorech, protože pokud je v ekonomice např. nabídka práce vysoká, nemusí to automaticky znamenat, že je zde tento výrobní faktor levný. Existuje-li vysoká poptávka po práci, může být její cena vysoká, i když je jí relativní dostatek.

Další kritiku stálé vybavenosti ekonomik výrobními faktory provedl anglický

ekonom Tadeusz Rybczynski

21

, jehož závěry jsou známy jako Rybczynského teo

rém , který říká, že v ekonomice může nastat situace, kdy výše uvedené pravidlo neplatí a dojde 21 Tadeusz Rybczynski (1923–1998) byl anglický ekonom polského původu.

Kritika

předpokladů

Rybczynského

teorém


24 ODDÍL I Teorie mezinárodního obchodu

ke změně, např. z důvodu epidemie nebo naopak populační exploze či přílivu kapitálu do ekonomiky. Dojde-li například k tomu, že se zvýší vybavenost ekonomiky kapitálem (a vybavenost prací zůstává stejná), projeví se to v posunu křivky PPF, ovšem neproporcionálně, z větší míry v oblasti kapitálově náročné (pootočení křivky). Z laického hlediska by se měla výroba zvýšit jak u  piva, tak u  sýra. Opak je pravdou, zatímco u  piva dochází k  velkému zvýšení výroby, u  sýra dochází k jejímu útlumu odpovídajícímu bodu E ́ (viz obrázek 2-6). Závěr tohoto teorému tedy je, že pokud se zvýší vybavenost ekonomiky jedním faktorem, výroba statku relativně náročnější na tento faktor se zvýší, avšak zároveň se sníží výroba statku náročnější na ten faktor, jehož vybavenost zůstala stejná. Obrázek 2-6 – Mezinárodní obchod a Rybczynského teorém

P

E

S

E ́

2.1.4 Teorie vyrovnávání cen výrobních faktorů

Tato teorie bývá někdy zařazována mezi kritiku Heckscher-Ohlinova teorému

z toho důvodu, že jeho autoři vycházeli z konstantních cen výrobních faktorů. Dle

našeho názoru je lépe považovat tuto teorii, jejímž závěrem je Stolper-Samuelso

nův teorém

22

, za rozšíření teorie vybavenosti výrobními faktory. A  to právě o  předpoklad

změny ceny výrobního faktoru a poté změny (světové) ceny statku při zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu.

Jestliže je ekonomika dobře vybavena kapitálem, práce je vzácnější, a existuje tedy

nízká cena kapitálu r a  vysoká cena práce w. Pokud se země zapojí do

mezinárodního obchodu, rozšíří výrobu (a  vývoz) piva, a  protože je pivo kapitálově náročné, zvýší se poptávka po kapitálu a zvýší se zisky. Naopak sýry (jako pracovně náročné výrobky) se začnou dovážet, klesne poptávka po pracovní síle a klesnou i nominální mzdy. Znamená to tedy, že zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu vede ke zvýšení ceny toho faktoru, na který je jeho výroba relativně náročnější a snižuje cenu toho faktoru, na který je tato výroba méně náročná. Po otevření ekonomiky se tedy cena a  výnosnost výroby statku s  komparativní výhodou 22 Tento teorém je nazván podle svých autorů – amerického ekonoma rakouského původu Wolfganga Friedricha Stolpera (1912–2002)

a amerického ekonoma a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Anthonyho Samuelsona (1915–2009).

Stolper

Samuelsonův

teorém

Zapojení do

MO


Kapitola 2 Neoklasická a standardní teorie obchodu 25

(s  výrobou náročnou na dostatečný, levný výrobní faktor) zvyšuje a  cena statku náročného na nedostatečný, vzácný zdroj se snižuje. Tím dochází ke zmenšování (vyrovnávání) rozdílů v cenách výrobních faktorů mezi zeměmi s rozdílným vybavením těchto faktorů.

Zůstaňme u  našeho příkladu dvou ekonomik produkujících pivo a  sýr. Nejlépe

vyjádříme tuto skutečnost pomocí Edgeworthova box diagramu

23

, kdy si

nejdříve pro lepší názornost vytvoříme diagram pro každou ekonomiku zvlášť a teprve poté je spojíme dohromady (obrázky 2-7 až 2-9).

V  levém dolním rohu výše uvedeného obrázku 2-7 je znázorněn nulový výstup

sýrů, čím dále postupují izokvanty od tohoto počátku, tím se výstup zvětšuje.

Stejně tak v pravém horním rohu je znázorněn nulový výstup piva a směrem dolů se produkce zvětšuje. Každý bod v  boxu udává, kolik celkového množství práce a  kapitálu je použito na výrobu sýra či piva, např. v bodě B je potřeba k výrobě 80 kg sýra množství práce L

B

a množství

kapitálu K

B

a zbývající hodnota, tedy L – L

B

a K – K

B,

je nutná pro výrobu 240 l piva. Spojením

všech bodů, ve kterých je P-izokvanta (izokvanta piva) tečnou S-izokvanty (izokvanty sýra) získáme produkční smluvní křivku. Osy vně boxu udávají hodnotové kombinace produkce piva a  sýra (v  těchto bodech protínají izokvanty diagonálu při předpokladu konstantních výnosů z rozsahu), které bychom mohli vyjádřit pomocí křivky PPF (tím provedeme převod vstupů na výstupy). Tvar tohoto boxu nám zobrazuje nadbytek kapitálu ekonomiky Alfa ve srovnání s ekonomikou Beta, jejíž komparativně výhodná produkce sýrů je pracovně náročnější (znázorněno plošším průběhem smluvní křivky – viz obrázek 2-8). Obrázek 2-7 – Edgeworthův box diagram ekonomiky Alfa 23 Edgeworthův box diagram je nazván dle svého autora Fransice Ysidora Edgewortha (1845–1926), který byl neoklasickým ekonomem

a významně přispěl svou činností (nejen) k rozvoji mezinárodní ekonomie.

Edgeworthův

box diagram

EDB země

Alfa a Beta


26 ODDÍL I Teorie mezinárodního obchodu

Obrázek 2-8 – Edgeworthův box diagram ekonomiky Beta

Nyní, po zobrazení box diagramů jednotlivých ekonomik, přistoupíme k vysvětlení

teorému vyrovnanosti cen výrobních faktorů pomocí spojených Edgeworthových

box diagramů (viz obrázek 2-9). Obrázek 2-9 – Produkce ekonomik Alfa a Beta pomocí Edgeworthova box diagramu

Spojení

EDB


Kapitola 2 Neoklasická a standardní teorie obchodu 27

Vložením box diagramu ekonomiky Beta do box diagramu ekonomiky Alfa se počátky zobra

zující komoditu sýra kryjí. A  protože obě ekonomiky používají stejnou technologii,

S-izokvanty jsou identické (měřeno od počátku 0

s

), stejně je tomu tak u P-izokvant (měřeno od

P

pro ekonomiku Alfa a od 0

P

́pro ekonomiku Beta). Body na produkční smluvní křivce A, F,

B, resp. A ́, F ́, B ́ odpovídají bodům na křivce PPF ekonomiky Alfa, resp. ekonomiky Beta.

Pokud eliminujeme výše uvedené izokvanty a body F a F ́, které jsou pro určení

vyrovnanosti cen výrobních faktorů nadbytečné, dojdeme k závěru, že ekonomiky

se budou specializovat v mezinárodním obchodě tak dlouho, než dosáhnou bodu B, resp. B ́

24

.

Právě v  těchto bodech jsou poměry K/L (neboli w/r) stejné, jak ukazuje obrázek 2-10. Připo

meňme si, že při absenci mezinárodního obchodu je poměr K/L (w/r) nižší v ekonomice Beta,

což je vyjádřeno plošším sklonem tečny izokvant protínající bod A ́. Vstoupí-li ekonomiky do

vzájemného obchodu a bude-li se ekonomika Alfa (ekonomika s vysokými mzdami) specializo

vat na výrobu piva, poměr cen výrobních faktorů se bude snižovat v  produkci obou komodit.

Stejně tak bude-li se specializovat ekonomika Beta na výrobu sýra, poměr cen bude růst. Tato

specializace bude pokračovat tak dlouho, až poměry cen výrobních faktorů v  obou ekonomi

kách dosáhnou stejné úrovně, tedy v bodech B a B ́, jejichž sklony tečen budou stejné.

Obrázek 2-10 – Teorie vyrovnání cen výrobních faktorů v Edgeworthově box diagramu

P

́

K

K

P

K

S

L

B

A

A ́

B ́

L

Stolper a  Samuelson tak dospěli k  závěru, že zvýšení světové ceny statku vede ke

zvýšení ceny toho faktoru, na který je jeho výroba relativně náročnější, a snižuje cenu

toho faktoru, na který je tato výroba méně náročná. Z tohoto teorému plynou ještě další dva závěry:

 Z mezinárodního obchodu nemají prospěch všechny ekonomické subjekty. Vezmeme-li

v úvahu náš příklad, ty subjekty, které vlastní kapitál, budou profitovat, zatímco vlastníci

24 V případě zapojení ekonomik do mezinárodního obchodu body A a A ́ již nejsou body rovnováhy (viz obrázek 2-5).

Specializace

v MO

Závěry

teorému


28 ODDÍL I Teorie mezinárodního obchodu

pracovní síly na tom budou hůře. Ekonomicky řečeno, vstup ekonomiky do mezinárod

ního obchodu bude znamenat změnu struktury rozdělení domácího důchodu.

 Po otevření ekonomiky se cena a  výnosnost výroby statku s  komparativní výhodou

(s  výrobou náročnou na dostatečný, levný výrobní faktor) zvyšuje a  cena statku

náročného na nedostatečný, vzácný zdroj se snižuje. Tím dochází ke zmenšování roz

dílů v cenách faktorů mezi zeměmi s jejich rozdílným vybavením.

2.1.5 Empirické ověření Heckscher-Ohlinova teorému

Pravdivost teorie vybavenosti výrobními faktory se pokusil v 50. letech minulého

století empiricky doložit Wassily Leontief

25

, který se snažil potvrdit hypotézu, že

USA jako země více kapitálově vybavená vyváží kapitálově náročné výrobky a dováží výrobky

pracovně náročné. Na základě svých výzkumů však dospěl k názoru, který je znám jako Leon

tiefův paradox a z nějž plyne, že export USA byl méně kapitálově náročný než import (tedy že

USA vyvážejí pracovně náročné výrobky a dovážejí výrobky kapitálově náročné). Leontief pou

žil ke své analýze input-output tabulky zahraničního obchodu USA z  roku 1947 a  výsledek

shrnul do hodnot, jež jsou uvedeny v následující tabulce 2-1.

Tabulka 2-1 – Domácí kapitálová a pracovní náročnost exportu a importu USA na mil. USD

ukazatel export import

kapitál (USD v cenách 1947) 2.550.780 3.091.339

práce (osoby/rok) 182.313 170.004

Pramen: Leontief, 1953

Tato čísla dokazují, že v průměru export USA v hodnotě milionu dolarů vyžaduje

podstatně méně kapitálu a poněkud více práce, než by bylo zapotřebí k nahrazení

domácí produkce ekvivalentním množstvím dovozů. Leontief se tuto skutečnost

pokoušel vysvětlovat tím, že USA disponují více produktivním kapitálem na jednoho pracovníka

než jiné země, proto jsou výrobky (díky vyšší produktivitě práce vyžadující vyšší kapitálovou

vybavenost) kapitálově náročné. Dnešní ekonomové to vysvětlují tím, že vysoká produktivita je

způsobena vysokou kvalifikací, která vyžaduje vysoké investice, tedy kapitál. Vznikl tak pojem

lidský kapitál , který znáte z  mikroekonomie. Export USA je tedy náročný na kapitál, jehož

podstatnou částí je právě lidský kapitál.

PŘÍKLAD 2-1

Leontiefův paradox o 15 let později

V  roce 1971 uveřejnil v  Americké ekonomické revui ekonom Robert E. Baldwin článek, který

potvrzoval platnost Leontiefova paradoxu v  případě amerického zahraničního exportu i  pat

náct let po jeho definování. V níže uvedené tabulce, která zobrazuje data o exportu a importu

USA v  roce 1962, můžeme vysledovat stejný výsledek, k  jakému dospěl Leontief v  roce 1953:

americký export byl „produkován“ s menším poměrem kapitálu k práci než import.

25 Wassily Wasilievich Leontief (1905–1999) byl americký ekonom ruského původu, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Leontiefův

paradox

Lidský

kapitál


Kapitola 2 Neoklasická a standardní teorie obchodu 29

Zahraniční obchod USA v roce 1962

ukazatel export import

kapitál na mil. $ 1 876 000 2 132 000

práce (osoby/rok) 131 000 119 000

poměr kapitál/práce ($/pracovníka) 14 200 17 916

Pramen: Baldwin, 1971

2.2 Standardní teorie mezinárodního obchodu

Na základě poznatků vyplývajících z výše popisovaných teorií a následných změn

ve světové ekonomice – obrovský exportní nárůst Japonska, rozmach skupiny

nově industrializovaných zemí – provedl ekonom Paul Krugman

26

zobecnění dosud platných

teorií mezinárodního obchodu, a to z hlediska analýzy křivek nabídky a poptávky, které ozna

čujeme jako standardní teorii mezinárodního obchodu . Tato teorie analyzuje model dvou

ekonomik, které vyrábějí dva statky, a vychází z následujících klíčových vztahů:

 existuje vzájemná souvislost mezi PPF a křivkou relativní nabídky (RS);

 existuje vzájemná souvislost mezi relativními cenami a relativní poptávkou (RD);

 světová rovnováha se stanoví prostřednictvím RS a RD;

 existuje vliv směnných relací TT na národní blahobyt.

Analyzujeme-li první vztah, vztaženo k našemu příkladu, můžeme konstatovat, že

RS piva roste, pokud roste relativní cena piva (a její relativní množství). Hranice

produkčních možností je totožná s termínem směnné relace (TT) a tečny představují relativní

ceny piva a  sýra P

P

/P

S

, jejichž sklon závisí na preferencích spotřebitelů. Graficky vyjádřeno,

pokud rostou relativní ceny (přerušovaná tečna PPF), objem piva se zvýší z Q

1

na Q

2

a zároveň

se sníží nabídka a cena sýra (viz obrázek 2-11).

Obrázek 2-11 – Relativní nabídka a křivka PPF

Q

sýru

Q piva

Q

1

Q

2

TT

26 Paul Robin Krugman (1953) je americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Základní

vztahy

Křivka

PPF a RS


30 ODDÍL I Teorie mezinárodního obchodu

Pokud bychom analyzovali druhý předpoklad, můžeme vycházet z  toho, co už

známe z  minulé kapitoly. Na obrázku 2-12 jsou graficky vyjádřeny preference

spotřebitelů prostřednictvím indiferenčních křivek. Zpočátku tedy ekonomika Alfa produkuje

na úrovni Q

1

a  poptávka je na úrovni D

1

. Rozdíl mezi poptávkou a  produkcí bude vyrovnán

zahraničním obchodem, jak ukazuje obrázek. V případě, že v této ekonomice stoupne relativní

cena piva (například z  důvodu vstupu do mezinárodního obchodu) produkované množství se

posune do Q

2

a poptávka z D

1

do D

2

. Efekt vzrůstu relativní ceny je takový, že stoupne blahobyt

ekonomiky, ale pokud by došlo k jejímu poklesu, klesl by také blahobyt.

Obrázek 2-12 – Efekt vzrůstu relativní ceny ve vztahu k relativní poptávce

Q

sýra

dovoz

sýra

Q piva

Q

1

Q

2

D2

D1

vývoz piva

Pro odvození třetího předpokladu a jeho analýzu musí „do hry“ vstoupit i druhá

ekonomika Beta. Stejně jako u  předchozích příkladů tato ekonomika vyváží sýr,

zatímco ekonomika Alfa se věnuje exportu piva. Následující obrázek 2-13 zobrazuje situaci před

a  po vstupu ekonomik do mezinárodního obchodu. V  levé části grafu je zobrazeno odvození

křivek relativní nabídky a  relativní poptávky u  autarkní ekonomiky Alfa. P

R

a  Q

R

znamenají

relativní ceny a relativní množství piva. RS je rostoucí, protože vyšší relativní ceny piva vedou

ke vzrůstu produkce piva v  poměru k  sýru, RD je klesající vzhledem ke klesající relativní

poptávce v případě vzrůstu relativní ceny piva.

Relativní ceny

a RD

Světová

rovnováha


Kapitola 2 Neoklasická a standardní teorie obchodu 31

Obrázek 2-13 – Křivky relativní nabídky a relativní poptávky

V  pravé části grafu vidíme změny po vstupu ekonomik do mezinárodního

obchodu. RD zůstává vzhledem k identickým spotřebním preferencím stejná, jen

nabídka se liší. Proč? Ekonomiky disponují různými technologiemi a různou úrovní výrobních faktorů. Zatímco ekonomika Alfa má lepší vybavenost kapitálem a  je „chudá“ na práci, ekonomika Beta je na tom opačně. Proto RS Alfy leží napravo od RS Bety (její P

R

je nižší). Když

vstoupí tyto dvě země do mezinárodního obchodu, výroba piva a  sýra je sumou těchto výrob v  jednotlivých zemích, a  proto světová RS leží mezi RS jednotlivých zemí (stejně jako světová P

R

). Znamená to tedy, že mezinárodní obchod zvyšuje ceny piva v  ekonomice Alfa a  snižuje

v ekonomice Beta, jinak řečeno, zlepšuje směnné relace v ekonomice Alfa a zhoršuje v ekonomice Beta. Toto zlepšování či zhoršování má samozřejmě vliv na blahobyt jednotlivých ekonomik – zatímco v ekonomice Alfa se tak zvyšuje, ekonomika Beta zaznamenává jeho pokles. Obrázek 2-14 – Posuny v křivce relativní poptávky

Doposud jsme předpokládali, že relativní poptávka po pivu zůstává stejná (tedy

jsou stejné preference spotřebitelů v obou ekonomikách), což nemusí být v urči

Odlišné

preference

Směnné

relace


32 ODDÍL I Teorie mezinárodního obchodu

tém případě pravdou. Kdy se tedy RD změní? Odpověď je jednoduchá – v případě změn preferencí spotřebitelů v jed notlivých ekonomikách. Představme si, že spotřebitelé v ekonomice Alfa začnou preferovat větší spotřebu sýra a spotřebitelé ekonomiky Beta větší spotřebu piva. To se odrazí v  posunech relativní poptávky, jak ukazuje obrázek 2-14. Zatímco relativní nabídka zůstává stejná, národní relativní ceny se různí. Odlišné preference tak vedou k odlišné poptávce po zboží druhé ekonomiky, což pro dané země znamená výhody ze zapojení do mezinárodního obchodu, neboť se zvyšují ceny vyváženého zboží (u ekonomiky Alfa se zlepšují směnné relace piva a u ekonomiky Beta se zlepšují směnné relace sýra).

V této subkapitole jsme analyzovali základní předpoklady standardní teorie mezi

národního obchodu a  ukázali jsme si, jak se tvoří relativní nabídka a  relativní

poptávka a  jaký vliv mají výrobní faktory a  preference vliv na posuny jednotlivých křivek. P. Krugman analyzoval také další efekty na posuny křivek, jako byl ekonomický růst (se zohledněním růstu produkce jednoho či druhého zboží), transfery důchodu, reparace, zahraniční pomoc či protekcionistická opatření. Vzhledem k  omezenému rozsahu kapitol autoři této učebnice hlubší analýzu daných efektů neprovedli a odkazují informací chtivého čtenáře na knihu samotného autora

27

.

ZAJÍMAVOSTI Z INTERNETU

Vybavenost České republiky výrobními faktory

Do počáteční fáze transformace vstupovala naše ekonomika s existencí sice levných, ale zasta

ralých technologií v tradičních odvětvích zpracovatelského průmyslu. Dodávky vyspělé techni

ky a technologie byly řešeny importem. V exportu na západní trhy byly slabě zastoupeny tech

nologicky náročné výrobky, protože česká výroba výrazně zaostávala v  produktivitě. Česká

ekonomika nemá komparativní výhodu ve výrobcích, které jsou technologicky vysoce náročné.

Odvětví náročná na lidský kapitál a  nenáročná na fyzický kapitál a  práci a  odvětví náročná na

práci a  nenáročná na ostatní faktory snížila svůj podíl v  importu a  současně posílila podíl ve

výrobě a v exportu. U výrobků náročných na prostou práci, ale nenáročných na fyzický kapitál,

to bylo v  souladu se všeobecně očekávanými hypotézami o  komparativních výhodách práce

v postkomunistických zemích.

V případě české ekonomiky se předpokládalo, že pracovní síla je právě oním klíčovým faktorem

a očekávalo se, že bouřlivý rozvoj v období transformace nastane v odvětvích, která jsou pracov

ně náročná. Po kvalitativních změnách v ekonomice začal být drahý fyzický kapitál vytlačován

svým přirozeným substitutem, kterým je lidský kapitál. Odvětví náročná na lidský kapitál posílila

ve vývozu a  částečně z  domácího trhu vytlačila dovozy. Podobný jev byl pozorován také

v Maďarsku.

Výroby náročné na fyzický kapitál měly v podstatě opačný vývoj. Jejich podíl na domácí výrobě

se mírně oslabil, k mnohem výraznějšímu oslabení ale došlo u exportu. U skupiny odvětví nároč

ných na práci a  fyzický kapitál a  nenáročných na lidský kapitál navíc došlo k  posílení pozice

importu. V období centrálního plánování totiž výroby tohoto typu byly všestranně preferovány

a jejich účast v mezinárodní dělbě práce byla uměle zvyšována. V průběhu transformace se staly

obory této skupiny útlumovými, což se projevilo v první řadě poklesem jejich podílu na celko- 27 Krugman, Obsfeld, 2003

Další

efekty


Kapitola 2 Neoklasická a standardní teorie obchodu 33

vém exportu. Uvolněný prostor u podílu domácí výroby začal zabírat dovoz. Tento výsledek byl spojen s racionálním vývojem specializace české výroby a obchodu. Autor: Petra Strýčková (zkráceno a upraveno) Zdroj: http://is.muni.cz/th/62585/esf_m/PETRA_STRYCKOVA-diplomova_prace.pdf, s. 47–49 SHRNUTÍ

 Neoklasičtí ekonomové vnesli do teorie mezinárodního obchodu další výrobní faktor

– odtud název vícefaktorový model. Vycházeli z alternativních nákladů, které vyjad

řují cenu statků, a  zavedli do teorie grafický aparát, kdy k  vyjádření vztahů mezi

ekonomikami používali křivku hranice produkčních možností a společenské indife

renční křivky. Nejvýznamnějším přínosem k  definování dvoufaktorového modelu

mezinárodního obchodu byla teorie vybavenosti výrobními faktory, spojená s for

mulací Heckscher-Ohlinova teorému. Tato teorie říká, že země se bude specializovat

na výrobu a vývoz takového statku, který je relativně náročný na ten výrobní faktor,

jímž je daná ekonomika relativně lépe vybavena, a dovoz bude zaměřen na ty statky,

jejichž výroba je náročná na nedostatkový faktor.

 Teorie vybavenosti výrobními faktory byla podrobována kritice, především kvůli

nesprávnému předpokladu imobility výrobních faktorů a nemožnosti jejich nahrazo

vání či závislosti ceny výrobního faktoru na relativní nabídce. Významnou kritiku

obsahuje Rybczynského teorém, který uvádí, že dojde-li například k  tomu, že se

zvýší vybavenost ekonomiky kapitálem (a vybavenost prací zůstává stejná), projeví se

to v  posunu křivky PPF, ovšem neproporcionálně, z  větší míry v  oblasti kapitálově

náročné (pootočení křivky), což navíc způsobí pokles produkce pracovně náročného

zboží.

 Významným rozšířením Heckscher-Ohlinova teorému byla teorie vyrovnávání cen

výrobních faktorů se Stolper-Samuelsonovým teorémem. Jeho závěr zní, že po ote

vření ekonomiky se cena a výnosnost výroby statku s komparativní výhodou (s výro

bou náročnou na dostatečný, levný výrobní faktor) zvyšuje a cena statku náročného

na nedostatečný, vzácný zdroj se snižuje. Zvýšení světové ceny statku tak vede ke

zvýšení ceny toho faktoru, na který je jeho výroba relativně náročnější, a snižuje cenu

toho faktoru, na který je tato výroba méně náročná.

 Pravdivost teorie vybavenosti výrobními faktory se pokusil v  50. letech minulého

století empiricky doložit Wassily Leontief. Na základě svých výzkumů však dospěl

k názoru, který je znám jako Leontiefův paradox a z nějž plyne, že export USA byl

méně kapitálově náročný než import (tedy že USA vyvážejí pracovně náročné výrob

ky a dovážejí výrobky kapitálově náročné).

 Standardní teorie mezinárodního obchodu odvozuje relativní nabídku od hranice

produkčních možností a relativní poptávku od preferencí spotřebitele. Stanoví rovno

váhu v  mezinárodním obchodě jako střet relativní nabídky a  relativní poptávky při

dané relativní ceně (směnné relaci zboží) a daném relativním množství.


34 ODDÍL I Teorie mezinárodního obchodu

KLÍČOVÁ SLOVA

alternativní náklady relativní poptávka

Edgeworthův box diagram Rybczynského teorém

Heckscher-Ohlinův teorém směnné relace

Leontiefův paradox standardní teorie

mezinárodní obchod Stolper-Samuelsonův teorém

relativní cena vícefaktorový model

relativní nabídka vybavenost výrobními faktory




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist