načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mezinárodní cestovní ruch - Monika Palatková

Mezinárodní cestovní ruch

Elektronická kniha: Mezinárodní cestovní ruch
Autor: Monika Palatková

Kniha poskytuje komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu. Je určena studentům vysokých a středních škol zaměřených na turismus, institucím zabývajícím se rozvojem ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  237
+
-
7,9
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 221
Rozměr: 24 cm
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Hospodářská a výrobní odvětví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3750-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha poskytuje komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu. Je určena studentům vysokých a středních škol zaměřených na turismus, institucím zabývajícím se rozvojem turismu, cestovním kancelářím a hotelovým i dopravním společnostem. První část publikace je věnována analýze postavení turismu ve světové ekonomice a zhodnocení jeho významu v mezinárodním obchodě službami. Druhý blok je zaměřen na regionální a subregionální rozložení mezinárodního turismu, pozornost je věnována i rozvojovým zemím. Třetí část charakterizuje vybrané subjekty mezinárodního turismu v podobě cestovních kanceláří, hotelových skupin a mezinárodních organizací. Mezi další témata publikace patří hodnocení konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu či prosazování principů udržitelnosti. K aktuálním tématům lze řadit i řešení agendy turismu v Evropské unii a výběr z legislativní úpravy turismu na úrovni Evropské unie. V závěru je rekapitulován vývoj mezinárodního turismu a podána vize jeho dalšího rozvoje. Výklad je doplňován praktickými příklady.

Popis nakladatele

Publikace přináší komplexní pohled na problematiku mezinárodního cestovního ruchu. Je určena studentům vysokých a středních škol zaměřených na turismus, institucím zabývajícím se rozvojem turismu, cestovním kancelářím, hotelovým a dopravním společnostem působícím v mezinárodním prostředí. Věnuje se analýze postavení turismu ve světové ekonomice a zhodnocení jeho významu v mezinárodním obchodě službami. Zaměřuje se na regionální a subregionální rozložení mezinárodního cestovního ruchu, pozornost je věnována i rozvojovým zemím. Autorka charakterizuje také vybrané subjekty mezinárodního turismu v podobě cestovních kanceláří, hotelových skupin a mezinárodních organizací. Mezi další témata publikace patří hodnocení konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu, prosazování principů udržitelnosti a řešení otázek spojených s důsledky členství v EU. V závěru je rekapitulován vývoj mezinárodního cestovního ruchu a podána vize jeho dalšího rozvoje. Výklad je doplněn praktickými příklady. (analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Monika Palatková - další tituly autora:
Marketingový management destinací Marketingový management destinací
Management cestovních kanceláří a agentur Management cestovních kanceláří a agentur
Mezinárodní turismus -- 2., aktualizované a rozšířené vydání Mezinárodní turismus
Ekonomika turismu -- Turismus České republiky - 2., aktualizované a rozšířené vydání Ekonomika turismu -- Turismus České republiky
 (e-book)
Marketingový management destinací Marketingový management destinací
 (e-book)
Management cestovních kanceláří a agentur Management cestovních kanceláří a agentur
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Monika Palatková

Grada Publishing

analýza pozice turismu ve světové ekonomice

význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích

evropská integrace a mezinárodní turismus

Ing. Monika Palatková, Ph.D.

Mezinárodní cestovní ruch

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 4357. publikaci

Odborně recenzovala:

doc. Ing. Ingeborg Němcová, CSc. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědná redaktorka Mgr. Marie Zelinová Grafi cká úprava a sazba Eva Hradiláková Počet stran 224 První vydání, Praha 2011 Vytisklo TISK CENTRUM s.r.o., Moravany © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Design © Eva Hradiláková ISBN 978-80-247-3750-8 Upozornění: Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována a používána v elektronické podobě, kopírována a nahrávána bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Obsah / 5

Obsah

O autorce ......................................................................................................................................... 9

Úvod ............................................................................................................................................... 10

1 Turismus jako světový fenomén .................................................................................... 11

1.1 Mezinárodní turismus ............................................................................................................... 11

1.1.1 Vymezení základních pojmů ...................................................................................................... 11

1.1.2 Turismus jako světový fenomén ................................................................................................ 12

1.2 Přístupy k hodnocení významu turismu ve světové ekonomice .............................................. 13

1.2.1 Statistické hodnocení vlivu mezinárodního turismu ................................................................. 15

1.2.2 Ekonomicko-peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu ................................................ 15

1.2.3 Individuální hodnocení vlivu mezinárodního turismu .............................................................. 22

1.2.4 Sociokulturní hodnocení vlivu mezinárodního turismu ............................................................ 23

1.2.5 Globální dopady mezinárodního turismu na světovou ekonomiku .......................................... 24

1.3 Shrnutí a úkoly .......................................................................................................................... 25

2 Postavení a význam turismu ve světové ekonomice .............................................. 28

2.1 Turismus a světová ekonomika ................................................................................................ 28

2.1.1 Vznik a vývoj světové ekonomiky a turismu do 2. světové války .............................................. 28

2.1.2 Rozvoj mezinárodního turismu po 2. světové válce .................................................................. 30

2.2 Turismus v mezinárodních ekonomických vztazích ................................................................ 35

2.2.1 Subjekty mezinárodního turismu .............................................................................................. 35

2.2.2 Turismus a mezinárodní ekonomické vztahy ............................................................................ 37

2.3 Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice .............................................. 42

2.3.1 Neofi ciální satelitní účet světové ekonomiky ............................................................................ 43

2.3.2 Kvantitativní ukazatele mezinárodních ekonomických vztahů v turismu ................................. 46

2.3.3 Pozice hlavních exportérů služeb turismu ................................................................................ 50

2.4 Shrnutí a úkoly .......................................................................................................................... 52

3 Postavení turismu v mezinárodním obchodě službami .......................................... 54

3.1 Mezinárodní klasifi kace služeb ................................................................................................ 54

3.1.1 Služby a jejich vlastnosti .......................................................................................................... 54

3.1.2 Klasifi kace služeb s ohledem na vymezení sektoru turismu ..................................................... 54

3.2 Kvantifi kace mezinárodního obchodu službami turismu ......................................................... 60

3.2.1 Možnosti kvantifi kace mezinárodního obchodu službami turismu ........................................... 60

3.2.2 Současný stav mezinárodního obchodu službami turismu ....................................................... 61

3.3 Liberalizace mezinárodního obchodu službami turismu .......................................................... 62

3.3.1 Role WTO v liberalizaci obchodu službami ............................................................................. 62

3.3.2 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) – obecné závazky a pravidla ....................... 63

3.3.3 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) – specifi cké oblasti úpravy a výjimky .......... 66

3.4 Liberalizace pohybu služeb turismu v evropském prostoru ..................................................... 68

3.4.1 Obecná východiska volného pohybu služeb ............................................................................. 69

3.4.2 Směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu ................................................................ 73


6 / Mezinárodní cestovní ruch

3.4.3 Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifi kací ......................................................... 75

3.4.4 Směrnice 90/134/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy ............................. 76

3.5 Shrnutí a úkoly .......................................................................................................................... 77

4 Statistický monitoring mezinárodního turismu ........................................................ 81

4.1 Vymezení a hlavní instituce statistického monitoringu mezinárodního turismu ..................... 81

4.1.1 Pojem a charakteristiky statistického monitoringu mezinárodního turismu ............................ 81

4.1.2 Statistický monitoring mezinárodního turismu UNWTO .......................................................... 81

4.1.3 Statistický monitoring mezinárodního turismu WTTC ............................................................. 82

4.2 Statistický monitoring vybraných institucí ............................................................................... 83

4.2.1 Eurostat ..................................................................................................................................... 83

4.2.2 OECD ....................................................................................................................................... 84

4.2.3 Ostatní subjekty statistického monitoringu turismu ................................................................. 84

4.3 Shrnutí a úkoly .......................................................................................................................... 85

5 Regionální rozložení mezinárodního turismu ............................................................ 87

5.1 Regionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO ................................................ 87

5.1.1 Pět regionů světového turismu ................................................................................................. 87

5.1.2 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a příjmů ........................................................... 88

5.1.3 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a výjezdů .......................................................... 91

5.2 Subregionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO ............................................ 93

5.2.1 Subregionální rozložení turismu v regionu Asie a Pacifi k ........................................................ 93

5.2.2 Subregionální rozložení turismu v regionu Ameriky ................................................................ 94

5.2.3 Subregionální rozložení turismu v regionu Afrika .................................................................... 95

5.2.4 Rozložení turismu v regionu Střední východ ............................................................................ 97

5.3 Evropa jako dominantní region světového turismu .................................................................. 97

5.3.1 Charakteristika Evropy jako regionu mezinárodního turismu ................................................. 97

5.3.2 Subregionální rozložení v evropském regionu .......................................................................... 99

5.3.3 Hlavní evropské trhy mezinárodního turismu ........................................................................... 99

5.3.4 Význam turismu v evropské ekonomice .................................................................................... 99

5.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................ 102

6 Hlavní světové trhy mezinárodního turismu ............................................................ 104

6.1 Hlavní světové trhy příjezdového turismu ............................................................................. 104

6.1.1 Přehled hlavních světových trhů příjezdového turismu ......................................................... 104

6.1.2 Charakteristika hlavních světových trhů příjezdového turismu ............................................. 104

6.2 Hlavní světové trhy výjezdového turismu ............................................................................... 111

6.2.1 Přehled hlavních světových trhů výjezdového turismu ............................................................ 111

6.2.2 Charakteristika hlavních světových trhů výjezdového turismu ............................................... 112

6.3 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................ 113

7 Význam mezinárodních organizací pro mezinárodní turismus ........................... 114

7.1 Vymezení mezinárodních organizací ...................................................................................... 114

7.1.1 Vymezení a klasifi kace mezinárodních organizací .................................................................. 114

7.1.2 Mezivládní organizace ............................................................................................................ 115

7.1.3 Mimovládní organizace ........................................................................................................... 115

7.2 UNWTO (Světová organizace turismu) .................................................................................. 116

7.3 WTTC (Světová rada cestování a turismu) ............................................................................. 117

7.4 OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) ................................................... 118

Obsah / 7

7.5 Organizace a programy v systému OSN ................................................................................. 119

7.5.1 OSN (Organizace spojených národů) ..................................................................................... 119

7.5.2 WTO (Světová obchodní organizace) ..................................................................................... 120

7.5.3 ILO (Mezinárodní organizace práce) ..................................................................................... 121

7.5.4 UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) .................................................... 122

7.5.5 IMF (Mezinárodní měnový fond) a WB (Skupina Světové banky) .......................................... 123

7.5.6 UNCTAD (Konference o obchodu a rozvoji) .......................................................................... 125

7.5.7 UNEP (Program OSN pro životní prostředí) .......................................................................... 125

7.6 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................ 126

8 Privátní subjekty mezinárodního turismu ................................................................. 130

8.1 Privátní subjekty mezinárodního turismu ............................................................................... 130

8.1.1 Hotelové skupiny ..................................................................................................................... 130

8.1.2 Cestovní kanceláře a agentury ................................................................................................ 130

8.1.3 Letecké společnosti ................................................................................................................. 132

8.1.4 Ostatní soukromé subjekty mezinárodního turismu ................................................................ 133

8.2 Hotelové skupiny .................................................................................................................... 133

8.2.1 Intercontinental Hotels Group (IHG) ..................................................................................... 133

8.2.2 Wyndham Hotel Group ............................................................................................................ 134

8.2.3 Accor ....................................................................................................................................... 134

8.3 Cestovní kanceláře a agentury ................................................................................................ 135

8.3.1 TUI .......................................................................................................................................... 135

8.3.2 Thomas Cook .......................................................................................................................... 136

8.3.3 Kuoni ........................................................................................................................................ 137

8.3.4 Club Méditerrannée ................................................................................................................ 138

8.3.5 Virgin ....................................................................................................................................... 139

8.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................ 139

9 Prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu .............................................. 142

9.1 Pozitivní a negativní vliv turismu ........................................................................................... 142

9.1.1 Vliv turismu na fyzické prostředí ............................................................................................ 142

9.1.2 Vliv turismu na sociokulturní prostředí .................................................................................. 143

9.1.3 Globální působení turismu na fyzické prostředí ..................................................................... 146

9.2 Možnosti řešení negativních vlivů turismu ............................................................................. 147

9.2.1 Udržitelný turismus ................................................................................................................. 147

9.2.2 Strategie prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu ................................................. 148

9.2.3 Udržitelnost v certifi kačních systémech kvality ...................................................................... 152

9.3 Role mezinárodních organizací v prosazování udržitelného turismu ..................................... 152

9.3.1 UNWTO a udržitelný turismus ................................................................................................ 153

9.3.2 Aktivity dalších mezinárodních organizací ............................................................................. 154

9.4 Shrnutí a úkoly ........................................................................................................................ 156

10 Konkurenceschopnost a možnosti jejího měření v mezinárodním turismu .... 158 10.1 Konkurenceschopnost v mezinárodním turismu .................................................................. 158

10.1.1 Pojem konkurenceschopnost ................................................................................................. 158

10.1.2 Vývoj pojetí konkurenceschopnosti ....................................................................................... 159

10.2 Možnosti měření konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu ...................................... 160

10.2.1 Metody hodnocení konkurenceschopnosti ............................................................................ 160

10.2.2 Monitoring konkurenceschopnosti turismu .......................................................................... 162

10.3 Pozice země v mezinárodním turismu .................................................................................. 164

8 / Mezinárodní cestovní ruch

10.3.1 Kvantifi kace pozice země v mezinárodním turismu .............................................................. 164

10.3.2 Další způsoby hodnocení pozice země v mezinárodním turismu .......................................... 165

10.4 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 165

11 Postavení rozvojových zemí v mezinárodním turismu ........................................ 167

11.1 Rozvojové země a mezinárodní turismus ............................................................................. 167

11.1.1 Vymezení a typologie rozvojových zemí ................................................................................ 167

11.1.2 Specifi cké skupiny rozvojových zemí ..................................................................................... 169

11.2 Specifi ka rozvoje turismu v rozvojovém světě ..................................................................... 171

11.2.1 Problémy turismu v rozvojových zemích ............................................................................... 171

11.2.2 Problém a možnosti rozvoje udržitelného turismu ................................................................ 173

11.2.3 Pozice turismu v ekonomice rozvojových zemí ..................................................................... 173

11.3 Možnost zapojení rozvojových zemí do mezinárodního turismu ......................................... 175

11.3.1 Rozvojová pomoc a podpora turismu ................................................................................... 175

11.3.2 Podpora rozvoje turismu vybraných skupin zemí ................................................................. 176

11.3.3 Program rozvojové pomoci UNWTO na podporu udržitelného turismu .............................. 179

11.3.4 Rozvojová podpora turismu vybraných mezinárodních organizací ..................................... 180

11.4 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 183

12 Turismus v evropském prostoru ................................................................................. 186

12.1 Vliv evropského integračního procesu na turismus .............................................................. 186

12.1.1 Historický vývoj turismu v integrované Evropě .................................................................... 186

12.1.2 Politika turismu ..................................................................................................................... 190

12.1.3 Vybrané politiky EU a jejich dopad na turismus .................................................................. 192

12.2 Institucionální zajištění turismu v Evropské unii ................................................................. 193

12.2.1 Role evropských institucí v zajištění rozvoje turismu ........................................................... 193

12.2.2 Evropská komise turismu a ETAG ........................................................................................ 196

12.2.3 Zásadní dokumenty a akty rozvoje turismu ........................................................................... 197

12.2.4 Udržitelný turismus ............................................................................................................... 198

12.3 Legislativní úprava evropského turismu ............................................................................... 199

12.3.1 Působnost směrnic a nařízení v turismu ............................................................................... 199

12.3.2 Směrnice 314/1990/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy ..................... 199

12.3.3 Další směrnice upravující ochranu spotřebitele v turismu .................................................. 201

12.4 Shrnutí a úkoly ......................................................................................................................... 202

13 Předpokládané trendy a aktuální problémy mezinárodního turismu ............. 205

13.1 Předpokládané trendy podle Vize 2020 ................................................................................ 205

13.1.1 Vize 2020 ............................................................................................................................... 205

13.1.2 Trendy v regionálním rozložení mezinárodního turismu ....................................................... 206

13.1.3 Kvalitativní trendy v mezinárodním turismu ......................................................................... 208

13.2 Aktuální problémy mezinárodního turismu .......................................................................... 210

13.2.1 Globální problémy a mezinárodní turismus .......................................................................... 210

13.2.2 Aktuální ekonomické problémy ............................................................................................. 211

13.3 Shrnutí a úkoly ...................................................................................................................... 213

Závěr ............................................................................................................................................... 215

Shrnutí/Summary ......................................................................................................................... 216

Seznam zkratek ............................................................................................................................ 217

Rejstřík ............................................................................................................................................ 219 O autorce

Ing. Monika Palatková, Ph.D.

Vystudovala Fakultu mezinárodních vztahů se specializací na cestovní ruch na

Vysoké škole ekonomické v Praze (1993). V rámci postgraduálního studia absol

vovala část studia na Universität St. Gallen ve Švýcarsku (1996). Pracovala na

České centrále cestovního ruchu (CzechTourism), kde se zabývala marketingový

mi průzkumy zaměřenými zejména na zkoumání zahraniční poptávky po destinaci

Česká republika. Od roku 1998 působila na pozici ředitelky marketingu a zastu

povala CzechTourism v sekci Evropské komise cestovního ruchu zaměřené na

marketingový výzkum a plánování. Později působila v cestovní kanceláři Fischer,

nejprve jako manažerka produktu pro domácí a příjezdový turismus a poté jako manažerka pro prodej a marketing v oblasti domácího a příjezdového turismu. V současné době se věnuje přednáškové a konzultační činnosti v oblasti vysokoškolského a celoživotního vzdělávání. Od roku 1998

je členkou mezinárodní organizace odborníků v oblasti cestovního ruchu AIEST.

O autorce / 9


10 / Mezinárodní cestovní ruch

Úvod

Publikace si klade za cíl podívat se komplexním způsobem na problematiku mezinárodního turismu

a jeho rozvoje, a to s ohledem na potřeby bakalářského a zejména magisterského studia oborů Cestovní

ruch a Management cestovního ruchu přednášených na Vysoké škole obchodní v Praze, o. p. s. Kurzy jsou založeny na systému ECTS (European Credit Transfer and Accumulation System) a přednášená problematika není zpracována vůbec nebo není obsažena komplexně v žádné publikaci tak, aby odpovídala nárokům kladeným na oba studijní obory.

K relativně úzkému okruhu témat tradičně spojovaných s mezinárodním turismem přidává kniha řadu

dalších tak, aby byla problematika mezinárodního turismu maximálně pokryta. Kromě témat regionálního a subregionálního rozložení mezinárodního turismu se publikace zabývá také dalšími otázkami, jako je pozice mezinárodního turismu ve světové ekonomice a v mezinárodním obchodě službami, i tím, jak vypadá pozice rozvojových zemí ve vztahu k mezinárodnímu turismu nebo jakým způsobem lze měřit v mezinárodním turismu konkurenceschopnost zejména na úrovni destinací.

V publikaci lze najít i základní přehled vybraných subjektů mezinárodního turismu ze soukromého

sektoru i řady mezinárodních organizací, jejichž činnost rozvoj mezinárodního turismu ovlivňuje, např. WTO díky postupům v liberalizaci obchodu službami (Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS).

Zcela zvláštním tématem, jež by jistě zasloužilo další rozpracování, je pozice rozvojových zemí v mezi

národním turismu, která se v posledních letech významně změnila z hlediska způsobu jejich zapojení coby importérů či exportérů služeb turismu. Téma rozvojových zemí a mezinárodního turismu je dnes řešeno v agendě řady mezinárodních organizací, ať už na úrovni technické a konzultační pomoci či na úrovni jednotlivých projektů.

U vybraných témat se publikace snaží o spojení obchodních a právních aspektů mezinárodního turismu,

a to v části zaměřené na liberalizaci služeb v evropském prostoru a dále v pasáži věnované nejvýznamnějším právním aktům Evropské unie zejména ve vztahu k ochraně spotřebitele.

Mezinárodní turismus jako součást světové ekonomiky představuje zcela zvláštní linii v mezinárodních

ekonomických vztazích – publikace se ji snaží postihnout a podat základní přehled o vazbách a dopadech, resp. vzájemném ovlivňování mezinárodního turismu a vybraných oblastí.

Publikace zahrnuje témata, která by mohla být dále rozpracována, např. otázku politiky turismu

v Evropské unii, ochranu spotřebitele v Evropské unii, otázku statistického monitoringu včetně metodiky

sledování a samozřejmě i určité právní aspekty rozvoje mezinárodního turismu.

Jednotlivé kapitoly publikace jsou doplněny příklady, tabulkami a obrázky. Úkoly kladené v závěru

každé z kapitol by měly napomoci pochopení podstaty řešených otázek a prakticky ověřit pochopení dané problematiky.

Turismus jako světový fenomén / 11

1 Turismus jako světový fenomén

1.1 Mezinárodní turismus

1.1.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

Turismus (cestovní ruch) je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné život

ní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém

či přechodném pracovním poměru).

1

Doba pobytu mimo běžné životní prostředí je v domácím turismu

do šesti měsíců, v mezinárodním turismu do jednoho roku. [8, s. 11] Mezinárodní turismus označuje

účast na turismu, kdy dochází k překročení hranice národního státu. Mezinárodní turismus představuje

nejširší (nejvolnější) pojem z hlediska územní realizace turismu, zahrnující pohyb účastníků turismu mezi

státy, bez konkrétního teritoriálního určení (zahraniční turismus více států či regionů). Světový turismus je veškerý turismus na světě, při němž dochází k překračování hranic, tedy souhrn veškerého příjezdového a výjezdového turismu všech států světa (souhrn incomingu a outgoingu světa). Turismus světa zahrnuje veškerý turismus, který je na světě realizován, tedy souhrn domácího i zahraničního turismu všech států světa. [8, s. 11–14, 21–23]

Návštěvník v mezinárodním turismu je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé

bydliště, na dobu nepřekračující jeden rok. Hlavním důvodem cesty nesmí být výkon výdělečné činnosti

v navštívené destinaci. [10, s. 11] Na základě revize defi nic UNWTO z roku 2008 je návštěvník vymezen

jako účastník turismu podnikající cestu do hlavní destinace mimo své běžné životní prostředí na dobu

kratší než jeden rok a za účelem jiným než zaměstnání u rezidentského subjektu v navštívené zemi nebo místě. [27, s. 1] Výjezdový turismus zahrnuje aktivity návštěvníka (rezidenta) mimo sledovanou zemi buď jako součást cesty v rámci pasivního turismu, nebo jako součást cesty v rámci domácího turismu. Příjezdový turismus zahrnuje aktivity návštěvníka (nerezidenta) uvnitř sledované země během cesty v rámci příjezdového turismu. [27, s. 17]

Turista v mezinárodním turismu je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé byd

liště, na dobu nepřekračující jeden rok, ale zahrnující alespoň jedno přenocování. Hlavním důvodem cesty nesmí být výkon výdělečné činnosti v navštívené destinaci. Výletník (jednodenní návštěvník) v mezinárodním turismu je osoba, která cestuje do jiné země, než je místo jejího trvalého bydliště, na dobu kratší 24 hodin a během cesty nepřenocuje. Hlavním důvodem cesty nesmí být výkon výdělečné činnosti v navštívené destinaci. Rezident (stálý obyvatel) v mezinárodním turismu je osoba žijící v zemi

minimálně jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. [10, s. 11–12] Světová ekonomika Světová ekonomika představuje reálný sociálně-ekonomický systém, jehož základními prvky jsou ekonomiky národních států a vazby mezi nimi, ostatní složky (nadnárodní korporace, mezinárodní organizace, integrační seskupení a další), mezi nimiž existují různé typy vazeb (tok zboží, služeb, mobilních výrobních faktorů a informací). [1, s. 19]

Stutz a Warf rozumějí pod pojmem světová ekonomika multistátní ekonomický systém vytvořený

na přelomu 15. a 16. století evropským kapitalismem a rozšířený později jeho následovníky v zámoří. [12, s. 508] Za hlavní regiony světové ekonomiky považují první a třetí svět, přičemž systému světové ekonomiky dominuje vždy jeden stát nebo skupina států.

Systém světové ekonomiky má svoji strukturu, kterou lze popsat jak v obecné rovině, tak i z hlediska

turismu [1, s. 20]:

1 V roce 2008 došlo ke zpřesnění některých defi nic v rámci revize UNWTO (Reccommendations on Tourism Statistics, 2008).

Jednou ze změn je např. zavedení pojmů cesta (trip) jako aktivita realizovaná k návštěvě daného místa a návštěva (tourism

visit) vztahující se k pobytu v navštíveném místě během cesty.


12 / Mezinárodní cestovní ruch

– měřitelnými vlastnostmi prvků i vazeb mezi součástmi systému (hodnota mezinárodního obchodu,

obchodu službami a další),

– neměřitelnými vlastnostmi prvků i vazeb mezi součástmi systému (kulturní a civilizační vlastnosti

etnik, politika – ideologie, zájmy a instituce).

V současné době lze ve světové ekonomice vymezit asi 240 suverénních států či teritorií (národních

ekonomik), mezi nimiž se utvářejí vztahy ekonomické, politické, kulturní a další.

1.1.2 TURISMUS JAKO SVĚTOVÝ FENOMÉN

Turismus se stal v poválečném období významným jevem s dopady do ekonomické oblasti, do socio

kulturního prostředí i do prostředí fyzického. Význam turismu, ať už mezinárodního či domácího, lze ve

světovém kontextu chápat ve třech rovinách [9]:

1. Turismus jako fenomén světové ekonomiky.

2. Turismus jako fenomén světové spotřeby.

3. Turismus jako fenomén vzájemného porozumění mezi národy.

Turismus jako fenomén světové ekonomiky

Vývoj (mezinárodního) turismu je neoddělitelně spojen s vývojem světové ekonomiky od počátku jejího zformování v poslední třetině 19. století až po současnost. Turismus je vývojem světové ekonomiky přímo ovlivňován nejen co do tempa růstu (mezinárodní příjmy, mezinárodní příjezdy), ale i co do rozložení hlavních zdrojových trhů. Na druhou stranu turismus ovlivňuje světovou ekonomiku v podobě ekonomických přínosů (HDP, zaměstnanost, daňový přínos a další). Turismus jako fenomén světové spotřeby Spotřeba coby komplexní pojem zahrnuje několik rovin – sociologickou rovinu (standard života, třída, status), psychologickou a sociokulturní rovinu. Posouzení spotřeby lze provést z hlediska sociologického, z hlediska neoklasické ekonomie (vztah mezi nabídkou a poptávkou) i z hlediska marxistického (komodity nejsou pouze věci, ale skrývají i sociální dimenzi). Stejně tak má spotřeba (a zejména v turismu)

rozměr geografi cký i rozměr fyzického prostředí. [1, s. 360–363]

Z hlediska ekonomického představuje spotřeba část poptávky, která byla realizována. Spotře

ba v turismu znamená uspokojování potřeb lidí pomocí účasti na turismu. Spotřeba v turismu se stá

vá významnou částí spotřeby, a to díky funkcím, které plní turismus v životě lidí. Patří k nim [10,

s. 91–92]:

– reprodukce pracovních sil,

– rozvoj osobnosti člověka,

– zdravotní funkce,

– vědecko-informační funkce, – postavení turismu ve volném čase, – význam turismu pro utváření životního stylu lidí, – význam zdravotní. Spotřebu lze vyjádřit hmotně (např. počet účastníků zahraničního turismu) nebo hodnotově (např. celkové výdaje obyvatelstva na turismus a jejich struktura, výše výdajů zahraničních účastníků turismu). Současná úroveň světové spotřeby činila dle neofi ciálního satelitního účtu WTTC (2009) 4,995 bilionu USD. Metodika neofi ciálního satelitního účtu započítává do světové spotřeby osobní spotřebu v turismu (výdaje na domácí a pasivní turismus), spotřebu v obchodním turismu, individuální vládní výdaje a příjmy z aktivního turismu.

Turismus jako světový fenomén / 13

Turismus jako fenomén vzájemného porozumění mezi národy

Turismus bývá považován za prostředek porozumění mezi návštěvníky destinace a rezidenty a za pro

středek k udržení dobrých vztahů mezi národy. Turismus lze rovněž chápat jako prostředek k budování sociokulturního pilíře udržitelného rozvoje (nejen turismu).

Na druhou stranu je třeba počítat i s negativním působením turismu v sociokulturní oblasti spoje

ným s následujícími faktory: – střetávání rozdílných kultur – obohacování či degradace sociokulturního prostředí destinace, – vlivy pozitivní, ale i negativní, – v reálném prostředí se může turismus stát naopak kontroverzním tématem ve vztahu návštěvníků a rezi

dentů (významnou roli hraje ekonomický pilíř udržitelného rozvoje).

Zásady chování subjektů v turismu jsou předmětem Globálního kodexu etiky v turismu UNWTO, který rámcově stanovuje morální pravidla tak, aby mohl být turismus za prostředek porozumění mezi národy skutečně považován.

1.2 Přístupy k hodnocení významu turismu

ve světové ekonomice

Turismus je heterogenní a průřezové odvětví, někdy bývá označován dokonce jako „jev“, který je obtížně

defi novatelný a uchopitelný. Turismus není oproti zemědělství či průmyslové výrobě odvětvím ekono

micky ani statisticky uzavřeným kvůli tomu, že přesahuje do řady dalších ekonomických i neekonomic

kých činností a oborů. Ekonomická a statistická neuzavřenost a heterogennost turismu způsobuje nelehké

sledování jeho ekonomických i neekonomických efektů a vlivů, což je jistě také jednou z příčin jeho

nedostatečného politického a ekonomického docenění. Turismus bývá zjednodušován na sektor hotelů,

stravovacích zařízení, cestovních kanceláří, leteckých společností, které představují těžiště turismu, ale

ne turismus a jeho efekty jako celek. Souhrnné vymezení ekonomických efektů turismu lze rozdělit na

tři oblasti:

1. Přímé efekty turismu.

2. Nepřímé efekty turismu.

3. Indukované efekty turismu.

2

Přímé a nepřímé vlivy turismu

Přímé efekty turismu jsou realizovány v odvětvích přímo spojených s turismem, tedy v odvětvích, kde dochází k přímému kontaktu poskytovatele/zprostředkovatele služby turismu a zákazníka/spotřebitele. Zakoupením pobytu v hotelu, paketu u cestovní kanceláře či agentury nebo letenky je realizován přímý efekt turismu.

Nepřímé efekty turismu bývají označovány jako tzv. vyvolané nebo multiplikované/multiplikační

a k jejich realizaci dochází zejména u dodavatelských odvětví. Realizace nepřímých efektů turismu není tedy spojena s přímým kontaktem zákazníka/spotřebitele a poskytovatele/zprostředkovatele služby, ale jedná se o směnu v oblasti tzv. dodavatelsko-odběratelských vztahů. Příkladem může být poskytování účetních služeb, marketingových služeb pro hotel, cestovní kancelář, poskytování stavebních služeb a nákup vybavení pro hotelový řetězec, nákup potravin a zemědělských produktů pro restauraci a řada dalších.

Nepřímé efekty turismu jsou spojeny s jeho multiplikační funkcí. Multiplikační efekty nejsou na první

pohled zřejmé právě proto, že jsou realizovány v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Existuje

2 Indukované efekty turismu představují dodatečnou realizaci příjmů z turismu ze strany soukromého sektoru, veřejného

sektoru i domácností (zaměstnanců). Příkladem může být zvýšení výdajů sektoru domácností na základě zvýšení příjmů ze

zahraničního turismu v destinaci.


14 / Mezinárodní cestovní ruch

řada multiplikátorů turismu – multiplikátor příjmový, multiplikátor zaměstnanosti, multiplikátor inves

tic, multiplikátor mzdový, multiplikátor vládních výdajů, multiplikátor výrobní a další. [10, s. 91]

Multiplikátory obecně udávají, o kolik vzroste určitá veličina (např. zaměstnanost v turismu), změní-li

se nějaký vstup (většinou výdaje návštěvníků) o dodatečnou jednotku (např. 1 USD, 100 CZK). Mul

tiplikátor příjmový vyjadřuje změnu příjmů z turismu, multiplikátor zaměstnanosti zvýšení zaměstna

nosti atd. Vedle výše uvedených lze sledovat i multiplikátory daňové, výdajové či multiplikátory obratu

(prodeje). Multiplikátory se používají pro vyčíslení zprostředkovaných efektů turismu v tzv. nepřímých odvětvích. Průmysl a ekonomika turismu Prvním krokem k vymezení pojmu turismus zejména v ekonomickém slova smyslu jsou pojmy průmysl

turismu (travel & tourism industry) a ekonomika turismu (travel & tourism economy).

3

Jedná se

o odvětvové členění národní ekonomiky na dva typy odvětví v závislosti na přímých a nepřímých ekonomických efektech turismu. Průmysl turismu zahrnuje přímá odvětví turismu, ekonomika turismu je pak souhrnem přímých i nepřímých odvětví turismu. Průmysl turismu zahrnuje z hlediska odvětvového specifi cká odvětví turismu, která vytvářejí specifi cké produkty turismu [27, s. 27]: – ubytovací služby, – stravovací služby a prodej nápojů, – služby osobní dopravy, – pomocné služby v osobní dopravě, – pronájem osobních dopravních prostředků, – udržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků, – cestovní kanceláře a průvodcovské služby, informační kanceláře, – kulturní služby, – rekreační a zábavní služby, – různé služby pro turisty (prodej jízdenek, cestovní a zdravotní pojištění, lázeňské, směnárenské služby

a další).

Ekonomika turismu zahrnuje průmysl turismu a všechna další odvětví, která slouží pro odvětví průmyslu jako dodavatelská. Může se jednat o prodej cestovních potřeb, výrobu a dodávky potravin do restauračních zařízení, marketingové služby, účetní služby, stavební služby, prodej a opravy motorových

vozidel, catering letecké dopravy, výrobu a dodávky vybavení pro hotely, služby hotelovému průmyslu

(např. prádelny) a další.

Odvětvové vymezení vychází z klasifi kace ekonomických činností SICTA (Standard International

Classifi cation of Tourism Activities), která člení odvětví turismu na přímá a nepřímá. Od roku 2008 se

používá čtyřmístná klasifi kace ISIC (Rev. 4) a pětimístná produktová klasifi kace CPC (Ver. 2). Přímá

odvětví lze dále rozdělit na odvětví plně související s turismem a odvětví, která se na realizaci turismu

podílejí pouze částečně. Příkladem je poskytování stravovacích služeb v restauraci, kterou navštěvují

jak turisté/návštěvníci, tak i rezidenti, takže ne všechny stravovací služby poskytované v restauraci jsou spojeny s turismem, část je spojena se stravováním rezidentů. Rozlišení části služeb, která je s turismem

spojena, a části, která s ním spojena není, je předmětem tzv. analýzy vstupů a výstupů (input-output

analýza) a satelitního účtu turismu.

K vysvětlení pozice turismu ve světové ekonomice je možné využít další možné přístupy hodnocení

vlivu a významu turismu ve světové ekonomice. Podle Freyera lze vymezit pět okruhů zkoumání a hod

nocení vlivu turismu na ekonomiku [2, s. 316–353]:

– Statistické hodnocení sledující účastníka turismu jako statistickou jednotku (spíše hmotné vyjádření). – Ekonomicko-peněžní hodnocení sledující účastníka turismu jako zdroj příjmů (hodnotové vyjádření). – Individuální hodnocení, které pojímá účastníka turismu jako jedince s jeho potřebami odrážejícími

se ve spotřebě.

3 Překlady do českého jazyka mohou být zavádějící, ale termíny průmysl a ekonomika turismu jsou vžité a v publikaci budou

nadále využívány.


Turismus jako světový fenomén / 15

– Sociokulturní hodnocení vnímající účastníka turismu jako sociální bytost vstupující do vztahů s dal

šími účastníky, s poskytovateli a zprostředkovateli služeb a zejména s rezidenty.

– Globální dopady turismu na světové hospodářství jako souhrn přímých, nepřímých a indukovaných

dopadů turismu, které jsou sledované pomocí dvou globálních ukazatelů – platební bilance a satelitního

účtu turismu.

1.2.1 STATISTICKÉ HODNOCENÍ VLIVU MEZINÁRODNÍHO TURISMU

Statistické hodnocení představuje vlastně problematiku statistického monitoringu turismu, a to z pohledu sledování trhu turismu (nabídky a poptávky). Součástí statistického hodnocení je sledování ekonomických přínosů turismu, ale i snaha vyhodnotit jeho negativní efekty např. pomocí analýzy nákladů

a výnosů. Statistické hodnocení turismu je tak základem pro další hodnocení vlivu a významu turismu

v ekonomické oblasti. K hlavním statistickým ukazatelům mezinárodního turismu patří počet účastníků

mezinárodního turismu, devizové příjmy a výdaje, spotřeba v pasivním a aktivním turismu a řada dalších.

Problematika statistického hodnocení mezinárodního turismu bude podrobněji popsána v části 4.

1.2.2 EKONOMICKO-PENĚŽNÍ HODNOCENÍ VLIVU MEZINÁRODNÍHO TURISMU

Ekonomicko-peněžní hodnocení vlivu turismu je základem hodnocení efektů mezinárodního turismu a pracuje s tzv. magickým čtyřúhelníkem, který tvoří: – hrubý domácí produkt (HDP), – nezaměstnanost, – cenová stabilita, – vnější ekonomická rovnováha. Hodnocení vlivu turismu by mělo být prováděno s ohledem na jeho pozitivní a negativní efekty v rámci výše uvedených čtyř bodů. Hodnocení uvedených parametrů vypovídá o postavení turismu v ekonomice. Hrubý domácí produkt (HDP/GDP) Ukazatel HDP (GDP, gross domestic product) se používá pro stanovení výkonnosti ekonomiky a označuje peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území. HDP (GDP) je stanoven různými metodami (důchodová, výdajová, produkční) na základě statistiky národních účtů. HDP (GDP) zahrnuje součet hrubé přidané hodnoty vytvořené v rezidentské ekonomice a daně z produktů minus dotace na produkty, které nejsou zahrnuty v hodnotě produkce (produkční metoda). Hodnota ukazatele HDP (v běžném USD) pro světovou ekonomiku činila 58,2 bil. USD (2009) a 61,3 bil. USD (2008). Odvozeným ukazatelem vypovídajícím o ekonomické úrovni jednotlivých zemí je ukazatel HDP/obyvatele, který činil 9 153 USD (2008) a poklesl na 8 594 USD (2009). [20]

Dalším ukazatelem charakterizujícím výkonnost světové ekonomiky, na níž je přímo závislý objem

mezinárodního turismu, je ukazatel GNI (gross national income – hrubý národní příjem), dříve GNP

(gross national product – hrubý národní produkt). GNI zahrnuje součet hrubé přidané hodnoty rezidentských výrobců plus daně na produkty (bez subvencí) nezahrnuté v hodnotě výstupu plus rozdíl příjmů ze zahraničí (zaměstnanecké kompenzace a příjmy z majetku/vlastnictví) a podobných plateb do zahraničí. Hodnota GNI vyjádřená v běžném USD činila 58,4 bil. USD (2008) a 59,2 bil. USD (2009), hodnota přepočtená na obyvatele pak na 8 712 USD (2008) a 8 741 (2009).

4

Vzájemnou provázanost GDP/GNI a mezinárodního turismu je možné nahlížet ve dvou rovinách:

1. vliv výše GDP/GNI na mezinárodní turismus,

2. vliv mezinárodního turismu na výši (i strukturu) GDP/GNI.

4 Stejně tak lze přepočítat GNI pomocí parity kupní síly (PPP, purchasing power parity). Ukazatel GNI pak označuje hodnotu

přepočtenou na tzv. mezinárodní dolar s využitím kurzů na základě parity kupní síly. Mezinárodní dolar má pak tutéž kupní

sílu jako americký dolar (USD) v USA.


16 / Mezinárodní cestovní ruch

V současné době lze vymezit hlavní růstové faktory světového GDP/GNI jako práce (pracovní síla), půda,

kapitál a vědecko-technický pokrok, a to jako rozvoj dopravních technologií (nárůst mobility) a stejně

tak jako rozvoj informačních a komunikačních technologií vedoucí ke změně světových distribučních

kanálů mezinárodního turismu.

Vliv HDP na objem mezinárodního turismu

Vliv světového HDP na mezinárodní turismus je zřejmý. Empiricky zjištěnou závislost vývoje meziná

rodních příjezdů na tempu růstu světové ekonomiky ukazuje obrázek 1.1 Roste-li světová ekonomika

tempem 2 % a vyšším, roste počet mezinárodních příjezdů nadproporcionálně. Dojde-li k růstu světové

ekonomiky na úrovni 2 % nebo nižšímu, dochází k výraznému snížení tempa mezinárodních příjezdů,

případně k absolutnímu poklesu příjezdů.

5

V poválečné historii měření objemu mezinárodního turismu

nastala uvedená situace pouze dvakrát, a to v roce 1982 a v roce 2009. Zejména rok 2009 byl však hloub

kou poklesu bezprecedentní (-4,2 %). K poklesu sice došlo i v letech 2001 a 2003, ale příčiny nebyly

ekonomické.

Obr. 1.1 Vliv růstu světového HDP na objem mezinárodních příjezdů

Zdroj: UNWTO: http://www.unwto.org/facts/eng/economy.htm

Stejně tak ovlivňuje tvorba světového HDP rozložení mezinárodního turismu. Tvorba světového HDP

je nerovnoměrná a soustředěná do rozvinutých tržních ekonomik, kdy podle UNCTAD vytváří 15 %

světové populace téměř 70 % světového HDP. Z rozložení HDP je zřejmé, které země se budou zapojovat

do mezinárodního obchodu službami turismu jako tradiční hlavní zdrojové země (Německo, USA, Velká

Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada), přestože stále roste váha některých zemí rozvojových a roz

víjejících se zemí, které se jako zdrojové země stále více prosazují (Čína, Jižní Korea, Hongkong). I přes

jednoznačnou diverzifi kaci importu a exportu turismu bylo v roce 2009 téměř 50 % světového importu

služeb turismu soustředěno do deseti zemí.

Další významnou skutečností je, že jsou to právě rozvinuté tržní ekonomiky, které na mezinárodním

trhu turismu vystupují i jako významné destinace, a to nejen díky existenci atraktivit turismu (primární

nabídka), ale také díky existenci a vyspělosti infrastruktury pro turismus (sekundární nabídka). Jedná se

o tradiční destinace jako Francie, Itálie, Španělsko, USA, Německo, Velká Británie, Rakousko. Na druhou

5 Mak uvádí dva ukazatele, jednak sklon k účasti na mezinárodním turismu a jednak sklon k výdajům na mezinárodní turis

mus, které jsou několikanásobně vyšší v rozvinutých ekonomikách (Švýcarsko, Německo, Spojené království) na rozdíl od

ekonomik rozvojových. Korelace ukazatelů sklon k výdajům na mezinárodní turismus a příjem per capita je těsnější než

korelace ukazatelů sklon k účasti na mezinárodním turismu a příjem per capita. [7, s. 198–199]

1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

(meziro

č

ní zm

ě

na v %)

12

10

8

6

4

2

-2

reálný HDP

počet mezinárodních příjezdů

průměr 1975–2000 (HDP)

průměr 1975–2000 (příjezdy)


Turismus jako světový fenomén / 17

stranu dochází i k daleko většímu zapojení některých rozvíjejících se ekonomik jako exportérů služeb

turismu, zejména v asijsko-pacifi ckém regionu (Čína, Malajsie, Thajsko).

Vliv turismu na HDP

Mezinárodní turismus ovlivňuje tvorbu světového HDP v přímých a nepřímých odvětvích turismu. Je-li zmiňován vliv turismu na světové HDP, mělo by být specifi kováno, zda se jedná o průmysl či ekono

miku turismu. Údaj o vlivu turismu na světové HDP lze zjistit v současné době pouze z neofi ciálního

satelitního účtu

6

pro světovou ekonomiku. Přímý vliv turismu na HDP je pro rok 2010 odhadován na

3,2 % (průmysl turismu), součet přímého a nepřímého vlivu (ekonomika turismu) na 9,2 %. Satelitní účet turismu, ať už neofi ciální či ofi ciální, zahrnuje kromě zahraničního turismu i domácí turismus, a tak je vliv 3,2 %, resp. 9,2 % vlivem turismu světa na světové HDP. [24]

Pro hodnocení významu (váhy) turismu ve světové ekonomice není ani tak rozhodující absolutní výše

vytvořeného HDP (asi 2 bil. USD, resp. 5,8 bil. USD) jako podíl na celkovém světovém HDP a vztah přímých a nepřímých odvětví. Tab. 1.1 Srovnání ekonomického významu turismu ve vybraných zemích podle HDP (2010)

NĚMECKO ANTIGUA A BARBUDA ČESKÁ REPUBLIKA

PŘÍMÝ VLIV TURISMU NA HDP

absolutně v mld. USD 79,0 0,2 4,0

relativně v % 2,2 % 16,1 % 1,8 %

PŘÍMÝ A NEPŘÍMÝ VLIV TURISMU NA HDP

absolutně v mld. USD 273,0 0,9 21,0

relativně v % 7,6 % 78,5 % 10,4 %

CELKOVÉ HODNOCENÍ PODLE HDP (přímý a nepřímý vliv)

absolutně celosvětově 5. pozice 131. pozice 37. pozice

relativně celosvětově 108. pozice 1. pozice 70. pozice

Zdroj: vlastní tabulka na základě údajů WTTC [21], [22], [23]

Příklad uvedený v tabulce 1.1 ukazuje srovnání tří vybraných zemí – Německa, Antiguy a Barbudy a Čes

ké republiky. Ze srovnání absolutní výše HDP vytvořeného v odvětvích průmyslu (přímý efekt) a eko

nomiky turismu (přímý a nepřímý efekt) je patrné, že absolutně nejvyšší HDP bylo vytvořeno v turismu

v Německu (79, resp. 273 mld. USD). Pokud je však srovnáván relativní podíl HDP v průmyslu a eko

nomice turismu, je zemí s nejvyšším vlivem turismu na ekonomiku Antigua a Barbuda s 16,1 %, resp.

78,5 %, přestože zde absolutně představuje hodnota vytvořeného HDP zlomek hodnoty HDP vytvořené

v průmyslu a ekonomice turismu v Německu.

Při hodnocení významu turismu v ekonomice na základě HDP je třeba vyjít z relativního podílu turismu

ve sledované ekonomice, tedy z podílu HDP vytvořeného v odvětvích průmyslu a ekonomiky turismu na celkovém HDP. S hodnocením vlivu turismu na HDP je úzce spojeno i hodnocení dalších významných oblastí, k nimž patří: – vztah turismu k dalším odvětvím ekonomiky (přímé, nepřímé, indukované efekty), – význam turismu jako faktoru rozvoje území (ekonomické i mimoekonomické efekty), – fi skální efekty turismu plynoucí z rozvoje ekonomické aktivity – turismus jako generátor příjmů veřej

ných rozpočtů,

– vztah turismu a životního prostředí s cílem rozvoje udržitelného turismu.

6 Neofi ciální satelitní účet (TSA, tourism satellite account) je realizován na zakázku WTTC asi pro 180 zemí světa a pro

světovou ekonomiku jako celek. Od ofi ciálních satelitních účtů se liší daleko vyšší mírou odhadování a modelování, takže

je schopen poskytnout neofi ciální údaje o ekonomickém přínosu turismu za země, které svůj ofi ciální satelitní účet nemají,

a to v časové řadě od roku 1988 s odhady do roku 2017 (stav k 31. 11. 2010).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist