načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Metodika psychofyzické přípravy na porod – Martina Bašková

Metodika psychofyzické přípravy na porod

Elektronická kniha: Metodika psychofyzické přípravy na porod
Autor: Martina Bašková

Autorka sumarizuje nejnovější teoretická východiska, dokládá je vědeckými studiemi, výzkumy, teoretickými a praktickými zkušenostmi. Vychází z platných právních norem týkajících se psychofyzické přípravy a kompetencí porodních asistentek. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 112
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: překlad Ludmila Míčová
Skupina třídění: Gynekologie. Porodnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5361-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorka sumarizuje nejnovější teoretická východiska, dokládá je vědeckými studiemi, výzkumy, teoretickými a praktickými zkušenostmi. Vychází z platných právních norem týkajících se psychofyzické přípravy a kompetencí porodních asistentek. Zabývá se hlavními postupy správného vedení psychofyzické přípravy na porod, šestinedělí a péči o novorozence. Publikace zaměřená na oblast přípravy na porod z pohledu porodní asistence a příbuzných oborů. Daná problematika z hlediska potřeb porodní asistence v interdisciplinárním kontextu.

Popis nakladatele

Publikace se zabývá hlavními postupy správného vedení psychofyzické přípravy na porod, její obsahovou náplní, organizací vedení kurzů psychofyzické přípravy na porod.

Obsaženy jsou také faktory ovlivňující průběh psychofyzické přípravy na porod a management přípravy na porod, šestinedělí a péči o dítě.

Vytvoření publikace přispěje k atraktivnějšímu způsobu studia a ke zkvalitnění výuky hlavně rozšířením samostudia pro studenty prezenční a distanční formy studia. Mohou ji využít také studenti specializačního a certifikačního studia k výkonu psychofyzické přípravy na porod.

Další popis

Správná příprava na porod pod vedením porodní asistentky a příprava těhotné ženy po stránce fyzické i psychické je předpokladem pro dobře probíhající porod a narození dítěte.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Martina Bašková - další tituly autora:
Metodika psychofyzické přípravy na porod Metodika psychofyzické přípravy na porod
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Martina Bašková

Metodika

psychofyzické

přípravy na porod

Metodika psychofyzické přípravy na porod

Martina Bašková

9 788024 753614 ISBN 978-80-247-5361-4

GRADA Publishing

Martina Bašková

Metodika

psychofyzické

přípravy na porod

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodu

kována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Doc. Mgr. Martina Bašková, PhD.

Metodika psychofyzickÉ pŘípravy na porod

Recenzentky: doc. PhDr. Adriana Repková, PhD. Mgr. Věra Vránová, Ph.D. PhDr. Radka Wilhelmová, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Photo © allphoto, 2015 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5845. publikaci Překlad Ludmila Míčová Odpovědná redaktorka Karla Hejduková Sazba a zlom Filip Bartiš – FLAdizajn Perokresby dle podkladů autorky překreslila Jana Nejtková. Počet stran 112 Vydání první, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Autorka a nakladatelství děkují společnosti Johnson & Johnson, s.r.o. za podporu, která umožnila vydání publikace. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-9728-1 (ePub) ISBN 978-80-247-9727-4 (pdf ) ISBN 978-80-247-5361-4 (print)

Obsah

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1 Prenatální péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Psychická adaptace na těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.2 Fyzická adaptace na těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.3 Charakteristika prenatální péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.4 Porodní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

2 Psychofyzická příprava na porod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.1 Charakteristika a vymezení pojmu

psychofyzická příprava na porod . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.2 Historický vývoj psychoprofylaktické přípravy na porod . . . 32

2.3 Koncepce psychofyzické přípravy na porod . . . . . . . . . . . 35

2.4 Úloha a význam psychofyzické přípravy na porod . . . . . . . 36 2.5 Hlavní komponenty správného vedení

psychofyzické přípravy na porod . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.5.1 Obsah psychofyzické přípravy na porod . . . . . . . . . 39 2.5.2 Organizace vedení kurzů

psychofyzické přípravy na porod . . . . . . . . . . . . . 41

2.5.3 Edukace v kurzech psychofyzické přípravy na porod . . 43 2.6 Specifika fyzické přípravy na porod . . . . . . . . . . . . . . . 46 2.7 Management procvičování dýchání

a tlačení v průběhu porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

3 Psychické faktory ovlivňující průběh přípravy na porod . . . . . . . 58

3.1 Úzkost a strach . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.2 Prenatální komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 3.3 Význam doprovázející osoby v přípravě na porod . . . . . . . 60

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61


6

Metodika psychofyzické přípravy na porod

4 Průběh porodu z aspektu psychofyzické přípravy . . . . . . . . . . . 63

4.1 Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

4.1.1 První doba porodní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

4.1.2 Druhá doba porodní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

4.1.3 Třetí doba porodní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

4.1.4 Včasná poporodní doba . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

4.2 Význam bolesti během porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

4.3 Management zvládání bolesti během porodu . . . . . . . . . . 74 4.4 Nefarmakologické postupy zvládání bolesti během porodu . . 75 4.5 Vedení alternativních metod porodu . . . . . . . . . . . . . . . 78 4.6 Vedení porodu v domácím prostředí . . . . . . . . . . . . . . . 80 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

5 Příprava na šestinedělí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

5.1 Vymezení pojmů a definic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 5.2 Podpora fyziologického průběhu involučních změn

na pohlavních orgánech v šestinedělí . . . . . . . . . . . . . . . 84

5.3 Podpora fyziologického průběhu involučních změn

na extragenitálních orgánech v šestinedělí . . . . . . . . . . . . 87

5.4 Kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

6 Péče o novorozence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

6.1 Vymezení pojmů a definic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 6.2 Hygienická péče o novorozence . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 6.3 Péče o kůži novorozence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 6.4 Masáž novorozence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 6.5 Imunizace novorozence a kojence . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Souhrn/Summary


7

Úvod

Úvod Předkládaná publikace se zaměřuje na otázky v oblasti přípravy na porod z pohledu porodní asistence a příbuzných oborů. Psychofyzická příprava na porod a její možnosti byly už předmětem zájmu v mnohých předcházejících pracích, ale v této publikaci přistupujeme k dané problematice z hlediska potřeb porodní asistence v interdisciplinárním kontextu.

Snahou autorky bylo po delším časovém odstupu doplnit nedostatek tohoto druhu literatury v Čechách a na Slovensku. Cílem bylo sumarizovat nejnovější teoretická východiska, která jsou doložená domácími i zahraničními vědeckými studiemi, výsledky výzkumů autorky a také jejími teoretickými a praktickými zkušenostmi z dané problematiky. Zároveň vychází z platných právních norem týkajících se psychofyzické přípravy a kompetencí porodních asistentek. Potřeba psychofyzické přípravy na porod v současnosti narůstá z hlediska zefektivňování a zkvalitňování poskytování zdravotnické péče o těhotnou, rodičku, šestinedělku a novorozence.

Zaobírá se hlavními komponenty správného vedení, obsahovou náplní i  organizací vedení kurzů psychofyzické přípravy na  porod. Popisuje faktory ovlivňující její průběh a management přípravy na porod, šestinedělí a péči o novorozence.

Publikace je určená studentům zdravotnických věd, zejména v oblasti porodní asistence, ošetřovatelství a medicíny a jiných zdravotnických oborů. Kromě toho může sloužit také ostatní odborné veřejnosti přicházející do kontaktu s touto problematikou.

doc. Mgr. Martina Bašková, PhD.

listopad 2014



9

Prenatální péče 1

1 Prenatální péče Prenatální péče poskytuje péči o matku a plod v průběhu období těhotenství. Pro pochopení úloh a  významu prenatální péče je třeba v  první řadě znát fyzické a  psychické adaptační změny související s  těhotenstvím. Na  základě těchto vědomostí se posuzuje zdravotní stav těhotné ženy v  rámci pravidelných preventivních prohlídek. 1.1 Psychická adaptace na těhotenství Těhotenství představuje jedno z  vývojových období v  životě ženy, tj. období výrazných změn. Snaží se ztotožnit s novou životní rolí. Je třeba modifikovat vžité modely chování, od  některých úplě upustit a  osvojit si nové. Tato přechodná fáze vede k pocitům úzkosti, zmatku, strachu a často i nostalgii. Důležitou součástí nové role je, aby byla těhotná žena akceptovaná svým okolím.

Změny v těhotenství, ať už z tělesného nebo psychického hlediska, je možné rozdělit podle jednotlivých trimestrů:

V  I. trimestru je těhotná žena zaměřená na  sebe, může se projevit jako introvert, sleduje vlastní tělo, ztotožňuje se s  těhotenstvím prostřednictvím prvního odborného vyšetření. Úlohou tohoto období je přijetí těhotenství. Z  hlediska afektivity je typická rozladěnost, nejistota a  náladovost. Často se v průběhu těhotenství u matek i u otců manifestují latentní a nevyřešené konflikty, které nesouvisí s těhotenstvím jako takovým, sahají daleko do života jedince a těhotenstvím jsou aktualizovány. V těchto případech dává těhotenství jedinečnou možnost budoucím rodičům, za pomoci porodní asistentky nebo případně psychologa, řešit tyto problémy a urychlit vlastní psychický vývoj.

Těhotná žena (a  také pochopitelně „těhotný otec“) není jen pasivní nositelkou nebo přijímačem rostoucího plodu, ale velmi aktivní účastník vzájemného psychobiologického dialogu. Těhotné ženě je třeba přiznat kompetence velkých kreativních možností pro sebe i dítě v průběhu těhotenství a též prenatálnímu dítěti kompetenci rovnocenného partnera v  tomto dialogu (Freybergh, 2013).

Druhý trimestr začíná ve  13. týdnu těhotenství, první pohyby plodu se objevují v 18.–20. týdnu těhotenství. Těhotná žena se cítí relativně dobře, snaží se co nejvíc spolupracovat se zdravotnickým personálem a vést zdravý životní styl. Úkolem druhé fáze je přijetí dítěte jako nezávislého samostatného jedince.

Prenatální dítě je aktivním partnerem v  těhotenství a  to nejen partnerem ve fyziologických, ale i psychických a sociálních funkcích. Interakce mezi matkou

1 Metodika psychofyzické přípravy na porod

a dítětem v těhotenství nemá tedy jen biologický, ale i psychologický a sociální charakter. Prenatální dítě je velmi aktivním a vnímavým „pasažérem v děloze“. Vývoj všech jeho funkcí je v každé vývojové fázi kvalitativně rovnocenný a  dítě je po  celou dobu tohoto prenatálního vývoje z  kvalitativního hlediska stejně zranitelné.

Třetí trimestr je obdobím zvýšených nároků a zátěže na mateřský organizmus. V tomto období se mohou objevit obavy z předčasného porodu a porodu jako takového. Mysl a chování ženy v tomto období je charakterizováno „stavěním hnízda“, připravuje svoje prostředí na  příchod novorozence. Afektivní reakce v  průběhu tohoto časového úseku se projeví silnými protichůdnými pocity zranitelnosti, obavy o průběh těhotenství, strach z porodu na jedné straně a na druhé straně se těhotenství stává nepohodlným. Těhotenství se může stát zdrojem významné úzkosti a  ta  často bývá spojená s  prožíváním úzkostných stavů a  nepohody. Období po  porodu je rizikovým obdobím pro vznik a zhoršení úzkostných poruch. Etiopatogeneticky významnou úlohu představují faktory biologické (hormonální a těhotenské změny organizmu) a potíže z nich pocházející (v těhotenství a šestinedělí), a psychosociální (zvýšená míra stresu a nedostatečná sociální podpora). Úzkost se projevuje problémy s akceptováním ženské role u  prvorodiček, (manželskými) partnerskými problémy, poruchami spánku, případně ambivalentními nebo negativními pocity vůči dětem. Významný a hlavní problém je strach z porodu a porodní bolesti, mateřská separační úzkost a fobické vyhýbání se dítěti. Další příčiny úzkosti v graviditě byly zdokumentovány na  souboru těhotných žen, které byly vyšetřeny pro obavy z  porodu. Nejčastěji udávaly nedůvěru k  personálu (73 %), strach z  vlastní neschopnosti (65 %) strach ze své smrti a  smrti dítěte (55 %), strach z nesnesitelné bolesti (44 %) a strach ze ztráty sebeovládání (43 %). Tři sledované skupiny těhotných žen prvorodiček, těhotných s předcházejícím komplikovaným a nekomplikovaným porodem se lišily jen v jednom kritériu: strach ze smrti se častěji vyskytoval u žen s předcházejícím komplikovaným porodem.

Práce v  této oblasti nezjistily přímý vztah mezi úzkostí a  nižší porodní hmotností dítěte, stejně jako předčasným a indukovaným porodem a anestezií v  první a  druhé době porodní. Jiné studie poukazují na  strach z  porodu ve III. trimestru, kdy se signifikantně zvýšilo riziko následného akutního porodu sekcí. Naopak, psychoterapeutická podpora žen, které se obávají porodu, může snížit počet porodů císařským řezem až o 50 %.

Úkolem III. trimestru, a to hlavně v posledních čtyřech týdnech těhotenství je příprava na porod a existenci nového člena rodiny. Významné místo tu má porodní asistentka, která při vedení předporodní přípravy na porod může snížit obavu a strach z porodu.

Prenatální péče 1

V  průběhu těhotenství a  po  narození dítěte dochází k  vývoji mateřské identity, jedinečné pro každé dítě. V  procesu adaptace na  mateřskou roli se žena snaží vyrovnat s vývojovou krizí provázející těhotenství. Jako adaptační mechanizmy se postupně uplatňují proces imitace, hraní role, fantazie, introjekce, projekce a nakonec akceptace nebo zamítnutí. Jejich cílem je integrovat vlastní osobu do nové role.

Adaptační mechanizmy na těhotenství:

Imitace – proces, kdy se žena snaží osvojit si úlohu prostřednictvím napodobování chování osob, které už jsou v dané roli, nebo už v ní byly. Příkladem může být oblékání se do typických těhotenských šatů.

Hraní role – je chování, kdy se žena snaží vyzkoušet svoji novou roli, jako například vyhledávání situace, kde se může starat o malé dítě.

Fantazie – rozvíjí se v myšlenkách, má podobu obav, přání a představ o budoucím mateřství.

Introjekce – je proces, kdy žena přijímá a  přebírá cizí názory a  motivy od osob, které jsou už v roli matky.

Projekce – představuje si samu sebe v dané situaci.

Na základě tohoto procesu změn přijme svou roli, a tehdy můžeme hovořit o akceptaci, nebo naopak když je pro ni nevhodná, následuje zamítnutí.

Psychické změny v  těhotenství se projevují především v  oblasti emocionální, tj. v citové reaktivitě. Intenzita projevu změněné emocionality je závislá na  osobnostním charakteru těhotné ženy a  na  jejím okolí. I  při pozitivním postoji k těhotenství je normální, že se objeví protichůdné projevy. Projevují se strachem o dítě, obavou z nových povinností a zodpovědnosti. V neposlední míře přichází také strach z porodu, který se ke konci těhotenství stupňuje.

Tím, že přiznáváme těhotným ženám a prenatálnímu dítěti vysokou kompetenci a též zodpovědnost, nesmíme ale na druhé straně u nich vyvolat potenciální nebo skutečné pocity viny. Úkolem poradců je informovat matku o  jejích kreativních možnostech ve  spoluvytváření optimálního těhotenství, ale současně jí umožnit tolerantní pohled na vlastní situaci, která sama o sobě není vždy optimální a  může představovat objektivní a  subjektivní, emočně psychické i sociálně ekonomické problémy. Těhotenství je vždy dynamickým procesem konstantně fluktujících emocí, postojů a  také intelektuálních hodnocení.

Prenatální fáze života nám dává ojedinělou a neopakovatelnou příležitost k primární prevenci onemocnění ve všech sférách jednotného lidského organizmu a jeho sociálního prostředí a dává možnost zajištění optimálního vývoje k tělesnému, duševnímu a sociálnímu zdraví jedince. S tímto neoddělitelně a vitálně souvisí otázka respektu života jako takového, bez kterého není možná

1 Metodika psychofyzické přípravy na porod

ani prevence a  ani zdraví. Optimalizace prenatálního období života člověka může vést nejen ke zdraví, ale i k civilizovanému přátelskému a mírumilovnému soužití lidí a národů bez násilí a hrůz. K tomu je potřebná prvopočáteční výchova člověka k respektu pro všechno živé a k pocitu nesmírné zodpovědnosti k tomuto životu.

Tyto změny se ale netýkají jen těhotné ženy a prenatálního dítěte, ale i otce dítěte a také členů její rodiny. Významnými psychickými změnami procházejí i děti, které se musí vyrovnat s novou rolí. Reakce staršího dítěte je zpravidla ovlivněná postojem rodičů, ale je též založená na vlastní vývojové úrovni dítěte. Členové rodiny procházejí změnami identity, mění se jejich postoj k ženě – matce. V některých případech se popisuje u otců syndrom „couvade“, tj. přítomnost somatických symptomů těhotných žen (Rastislavová, 2008). 1.2 Fyzická adaptace na těhotenství Těhotenství způsobuje změny téměř ve všech orgánech. Fyziologické, biochemické a anatomické změny odrážejí adaptaci organizmu ženy na nároky vyvíjejícího se plodu, stejně jako adaptační změny zabraňující poškození organizmu ženy v průběhu těhotenství, porodu nebo šestinedělí.

Adaptační změny organizmu indukované těhotenstvím jsou většinou reverzibilní a  vracejí se na  původní úroveň jako před těhotenstvím v  průběhu několika měsíců po porodu nebo po ukončení kojení.

Tabulka 1 uvádí přehled fyziologických změn a  jejich subjektivního vnímání těhotnou ženou.

Odchylky těhotenských změn od fyziologické normy představuje zvýšené riziko, které v určitých případech může způsobit i zhoršení zdravotního stavu těhotné ženy, plodu nebo zapříčinit potrat nebo předčasný porod. Proto má u nás každá těhotná žena v období gravidity nárok na prenatální péči.

Prenatální péče 1

Tab. 1 Fyziologické adaptace během těhotenství

Orgánový

systém

Fyziologické změny Subjektivní vnímání

Endokrinní

systém

(má zvláštní

význam,

protože

reguluje

průběh

těhotenství)

Lidský choriogonadotropin je produkovaný buňkami tvořícího se trofoblastu od 9. do 10. dne gestace.

Většina těhotenských testů je

založená na měření zvyšující

se hladiny tohoto hormonu.

Považuje se za příčinu nauzey

provázející začátek těhotenství. Estrogen se vytváří v placentě po 12. týdnu gestace; potlačuje ovulaci, inhibuje laktaci, podporuje růst prsou, dělohy a vagíny.

Zvýšení citlivosti prsou.

Amenorea.

Růst dělohy. Progesteron je produkován žlutým tělískem a následně se vytváří v placentě po 12. týdnu gestace; zodpovídá za vývoj mléčných žláz, relaxuje hladké svalstvo.

Zvýšení citlivosti prsou.

Zabraňuje kontrakcím dělohy.

Může vést k varixům žil,

zácpě a vyššímu riziku infekce

močových cest. Tyroid – stimulující hormon (TSH): stimuluje metabolizmus prostřednictvím tyroxinu.

Návaly horka. Melanocyty – stimulující hormon: v průběhu těhotenství se zvyšuje jeho tvorba.

Ztmavnutí pokožky, linea

nigra, chloasma gravidarum,

ztmavnutí okolí dvorců prsou.

1 Metodika psychofyzické přípravy na porod

Orgánový

systém

Fyziologické změny Subjektivní vnímání

Metaboliz

mus a tělesná

hmotnost

Metabolické změny ovlivňují také hormony, které se aktivizují během těhotenství. V posledních 3 měsících těhotenství je energetická potřeba vyšší o 15–20 %. Zvyšování tělesné hmotnosti je způsobené růstem dělohy, plodu , placent y, zvětšováním objemu prsou a přibývajícím množstvím vody v těle.

Objektivním ukazatelem je

BMI, který se pro značnou

variabilitu hmotnosti během

těhotenství nepočítá.

Doporučený hmotnostní

přírůstek se odvíjí od BMI před

začátkem těhotenství (Hronek,

2004).

• BMI 18,5–19,9: hmotnostní

přírůstek 12,5–18 kg

• BMI 20,0–25,9: hmotnostní

přír ůstek 11, 5 –16 kg

• BMI ≥ 26: hmotnostní

přírůstek 7–11,5 kg

• BMI více než 29: hmotnostní

přírůstek nejméně 7 kg

• při dvojčatech: hmotnostní

přírůstek 16–20,5 kg

• při trojčatech: hmotnostní

přírůstek 16–23 kg

Přírůstek hmotnosti podle

orgánů:

• prsa 1–1,5 kg

• děloha 0,5–1 kg

• plod a placenta 5 kg

• voda a minerály 1–1,5 kg

• přírůstek tuku 4–4,5 kg

Prenatální péče 1

Orgánový

systém

Fyziologické změny Subjektivní vnímání

Kardiovasku

lární systém

srdce Objem srdce se postupně zvětšuje, ke konci těhotenství je větší o 12 %. Srdeční výdej se zvyšuje o 40 %, začíná se zvyšovat od 8. týdne těhotenství s maximem ve 30.–34. týdnu. Od tohoto času se nemění až do porodu. krevní obraz Normální počet erytrocytů je 4,5 mil. U těhotné ženy je nejnižší ve 30. týdnu těhotenství a dosahuje hodnotu 3,7. Potom se už počet červených krvinek nemění.

Bušení srdce.

Normální frekvence srdce

je 60–80/min. Ke konci

těhotenství se zvyšuje o 15

úderů/min.

Až 90 % žen má systolický

šelest v důsledku zvýšeného

tepenného objemu.

Anemie.

Respirační

systém

15–20% zvýšení požadavku na kyslík; zvýšená výměna plynů.

Dyspnoe během pozdních sta

dií těhotenství (III. trimestr).

Gastro

intestinální

systém

Relaxace gastrointestinálního systému, hlavně působením progesteronu, stlačování vnitřních orgánů. V některých aspektech je zvýšená činnost jater (vyšší hodnota alkalické fosfatázy, vyšší tvorba cholesterolu, globulinů, nižší tvorba albuminu).

Pocit plnosti.

Zácpa.

Konzumace menších dávek

jídel – tlak dělohy na žaludek

(možnost kompenzovat

konzumaci menších dávek

jídla).

Renální

systém

Zvýšení průtoku krve ledvinami zvyšuje až o 50 % glomerulární filtraci.

Časté nutkání na močení,

hlavně v I. trimestru

(hyperemie) a ve III. trimestru

(způsobené tlakem dělohy

na močový měchýř).

Vyšší riziko vzniku infekce

močových cest.

+


16

1 Metodika psychofyzické přípravy na porod

Orgánový

systém

Fyziologické změny Subjektivní vnímání

Reprodukční

systém

děloha Hmotnost netěhotné dělohy je 70 g a objem její dutiny menší než 10 ml. V průběhu těhotenství celkově naroste z přibližně 70 g až do 1 kg. V období porodu váží děloha 1100 g a má objem 5–20 litrů, někdy i více. Zvýšení krevního zásobování.

Změny tělesného vzhledu:

• Ve 12. týdnu fundus uteri

sahá ke stydké kosti.

• Ve 24. týdnu je možné

fundus uteri nahmatat

v úrovni pupku.

• Ve 36. týdnu děloha sahá

po processus xyphoideus.

vagína Zvyšuje se její prokrvenost, podporuje růst a estrogeny podporují tvorbu hlenu. Hlen je bělavý, není zbarvený, nejsou přítomny známky zánětu.

Zvýšení výtoku z pochvy

(množství hlenu stoupá

v předporodním období).

Prsa Estrogeny stejně jako

progesteron podporují růst a prokrvení prsou. Zvětšení a hyperpigmentace prsních dvorců se zvýrazněním papil Montgomeryho žlázek.

Viditelné cévní změny,

od 16. týdne se může tvořit

kolostrum.

Kostní

systém

Progesteron změkčuje ligamenta, což je potřebné během porodu.

Může se vyskytnout bolest zad

nebo zvýšení zakřivení páteře.

Prenatální péče 1

1.3 Charakteristika prenatální péče Cílem prenatální péče je pomáhat těhotné ženě při udržování a podpoře jejího zdraví s cílem fyziologického průběhu těhotenství a správného vývoje plodu. To znamená, že prenatální péče by se měla zaměřovat nejen na zdravotnickou péči, ale i  na  výchovu a  vzdělání rodičů. Kromě podpory a  poradenství pro těhotné ženy se zaměřuje i  na  jejího partnera a  ostatní členy rodiny, aby jim pomohla v jejich přípravě a adaptaci na rodičovství. Význam prenatální péče: 1. Zdravotní význam • včasné podchycení a evidence • včasná příprava na porod a mateřství • včasný záchyt rizikových faktorů, diagnostika a léčba patologií 2. Sociálně-pracovní a právní význam • úprava pracovních poměrů • sledování sociálních a rodinných poměrů Hlavním cílem prenatální péče vyplývající z koncepce oboru porodní asistence je udržení zlepšení kvality zdravotního stavu žen, jejich dětí, rodin a komunity v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.

K  dosažení těchto cílů v  rámci prenatální péče je potřebných několik činností: • samostatné poskytování prenatální péče porodní asistentkou při fyziolo

gických stavech těhotenství, • spolupráce se ženou, rodinou a komunitou ve smyslu výchovy a edukace

v prožívání těhotenství, výchovy k rodičovství, uspokojování potřeb a ře

šení jejich nedostatku porodní asistentkou, • poskytování informací o včasné diagnostice těhotenství, diagnostikování

těhotenství, • monitorování průběhu těhotenství, provádění základních screeningových

vyšetření, • provádění základního screeningu na odhalení rizikového i patologického

těhotenství a při odhalení těchto faktorů informování lékaře a úzká spolu

práce s ním, • vedení kurzů psychofyzické přípravy na porod pro těhotné ženy i pro do

provázející osoby, • spolupráce s těhotnou ženou a její rodinou při tvorbě porodního plánu, • vedení příslušné dokumentace.

1 Metodika psychofyzické přípravy na porod

Cílem preventivní péče o  těhotnou ženu je co nejdříve rozpoznat vznikající nepravidelnosti:

a) u plodu – zjišťují se nepravidelnosti jeho nitroděložního vývoje,

b) u matky – zjišťují se nepravidelnosti organizmu ženy v samotném

průběhu gravidity.

Jen včasné odhalení umožňuje včas vykonat potřebná opatření, a  to buď preventivní, nebo léčebné. I  když mnohé ženy ani v  současnosti nedoceňují význam prenatální péče v graviditě a pravidelné prohlídky někdy považují za skutečnost, která je zatěžuje docházením, čekáním na prohlídku apod.

V rámci preventivní péče zaměřené na vývoj plodu a vyhledávání: • hypoxických plodů, • plodů se zaostávajícím růstem, • rizika předčasných porodů, • vrozených vývojových vad a poruch plodu.

Samozřejmě není možné oddělit prenatální péči o plod od péče o gravidní ženu. Onemocnění ženy je příčinou téměř poloviny všech úmrtí matky, v  ostatních případech má následky na  trvání gravidity, vývoj plodu, průběh porodu, zdravotní stav dítěte.

V rámci preventivní péče zaměřené na zdraví těhotné ženy vyhledáváme rizikové skupiny těhotných žen, a to: s rizikovým chováním, s nízkým a vysokým BMI, mladistvé těhotné ženy a ženy ve vyšším věku a s nízkým socioekonomickým statutem apod. Frekvence prohlídek Preventivní prohlídky by měly probíhat v pravidelných intervalech, přičemž je doporučená frekvence minimálně 8–10 krát v průběhu těhotenství, případně i více podle potřeby (Zákon č. 576/2004 Sb. z. – platný na Slovensku – pozn. překladatele): • do 28. týdne těhotenství – prohlídka každé 4 týdny, • do 36. týdne těhotenství – prohlídka každé 2 týdny, • od 37. týdne těhotenství – prohlídka každý týden. Prenatální péče zahrnuje v rámci péče o ženu a plod následující úkoly: • zjištění podrobné komplexní anamnézy, • stanovení termínu porodu, • vyšetření v graviditě,

Prenatální péče 1

• prenatální diagnostika, • palpační vyšetření, • ultrazvukové vyšetření, • předporodní kardiografie, • poradenská činnost, • příprava na porod (profylaxe). Zjištění anamnézy Anamnéza je neoddělitelnou součástí každého prenatálního vyšetření. Umožňuje porodní asistentce zjistit důležité údaje, které jsou potřeba zjistit pro individuální diagnostický a případně také léčebný postup.

V rámci prenatální poradny pomáhá zjistit fyzické a psychické zvláštnosti těhotné, které mohou ovlivnit jednak průběh gravidity, jednak samotný porod. Při zjišťování základních anamnestických údajů se porodní asistentka kromě jiného zaměří na analýzu menstruačního cyklu. Zjišťuje údaje o průběhu předcházejících těhotenství a  porodů. Porodní asistentka musí být informována o minulých i současných onemocněních těhotné, absolvovaných operacích, užívaných léčebných preparátech a také musí přezkoumat rodinnou anamnézu. Stanovení termínu porodu Stanovení termínu porodu souvisí s anamnézou menstruačního cyklu. Přesná analýza cyklu umožňuje jednak zjistit očekávaný termín porodu, ale i poruchy ovariální funkce před otěhotněním, které mohou mít za následek např. různé nepravidelnosti v průběhu těhotenství a ve třetí době porodní, tedy při porození placenty.

Přesný termín ovulace je důležitý pro co nejpřesnější určení předpokládaného termínu porodu. Zjistit jej lze na základě údajů: • o cyklu (přesná analýza předcházejícího cyklu, „ideální“ je 28denní pravi

delný cyklus), • o termínu pohlavního styku, při kterém pravděpodobně došlo k oplodně

ní – nejpřesněji pomáhá za předpokladu, že došlo k jedinému styku nebo

aspoň zřídkavému styku přibližně ve středu cyklu, • o zaznamenaných údajích naměřené bazální teploty – vzestup bazální tep

loty nastává těsně před ovulací.

V  rámci analýzy cyklu se zaměřujeme na  délku cyklu, jeho pravidelnost a na intenzitu menstruačních krvácení v posledním období. Důležité je totiž odlišit menstruační krvácení od krvácení, které se může vyskytnout v malém



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.