načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Metafyzika A – Aristotelés

Metafyzika A
-7%
sleva

Kniha: Metafyzika A
Autor: Aristotelés

Metafyzika A je úvodní knihou souboru Aristotelových spisů věnovaných otázkám první filosofie. Aristotelés zde definuje filosofii jako vědu o prvních počátcích a příčinách. Na ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  118 Kč 110
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
3,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 74Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » OIKOYMENH
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 74
Rozměr: 110x150
Úprava: svazků
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: přeložil Filip Karfík
Jazyk: česky
Datum vydání: 15.10.2015
ISBN: 978-80-7298-209-7
EAN: 9788072982097
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Metafyzika A je úvodní knihou souboru Aristotelových spisů věnovaných otázkám první filosofie. Aristotelés zde definuje filosofii jako vědu o prvních počátcích a příčinách. Na pozadí své vlastní nauky o příčinách podává přehled názorů svých předchůdců od Thaléta přes pythagorejce až po Platóna a podrobuje je kritice. Nový český překlad F. Karfíka.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Aristotelés - další tituly autora:
Athénská ústava Athénská ústava
Poetika Poetika
 (audio-kniha)
Rady a zlomyslnosti. Ze světa aforismu a epigramu Rady a zlomyslnosti. Ze světa aforismu a epigramu
O nebi, O vzniku a zániku O nebi, O vzniku a zániku
Politika I. -- řecko-česky Politika I.
Kategorie Kategorie
 
Ke knize "Metafyzika A" doporučujeme také:
Úvod do myšlení Edmunda Husserla Úvod do myšlení Edmunda Husserla
Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

64

Poznámka překladatele

Tento překlad první knihy Aristotelovy Metafyziky byl po

řízen v letech 1993–1997 souběžně s komentářem ke kapi

tolám 1–6. Protože komentář ke kapitolám 6 a 9, které jsou

věnovány Aristotelovu výkladu a jeho kritice Platónových

teorií, si vyžádal rozsáhlejší přípravné práce, zůstal celý

komentář pro zaneprázdnění autora jinými úkoly nedokon

čen a překlad nepublikován. Uveřejněna byla pouze první

kapitola s komentářem, a to v knize P. Dvorský (vyd.),

ΦΙΛΟΣΟΦΙΑ ΚΑΙ ΣΥΝΟΥΣΙΑ. Sborník k 75. narozeni

nám Karla Flosse, Olomouc 2002, str. 125–146. Vzhledem

k tomu, že dopracování komentáře si vyžádá ještě nějaký

čas, rozhodl jsem se uveřejnit prozatím alespoň samotný

překlad. Jeho poslední revizi jsem provedl v červenci 2015.

Překládal jsem podle kritického vydání Aristotelovy Me­

tafyziky, které pořídil Werner Jaeger pro řadu Scriptorum

Classicorum Bibliotheca Oxoniensis a které vyšlo v Oxford

University Press v r. 1957. Jde o doposud poslední kritické

vydání celé Aristotelovy Metafyziky založené na zevrubném

studiu rukopisné tradice.

V roce 2012 uveřejnil Oliver Primavesi novou kritic

kou edici první knihy Aristotelovy Metafyziky. K této edici,


65

Poznámka překladatele

založené na novém, od Jaegerova odchylném vyhodnocení

rukopisné tradice, jsem při poslední revizi svého překladu

nepřihlížel. Učiním tak spolu s dopracováním komentáře

v rámci knižní publikace, která přinese i řecký text. Zmíně

ná nová kritická edice první knihy Aristotelovy Metafyziky

byla uveřejněna v kolektivním svazku, který obsahuje také

systematické výklady k jednotlivým kapitolám této knihy:

C. Steel (vyd.), Aristotle’s Metaphysics Alpha. Symposium

Aristotelicum, with a new critical edition of the Greek Text by

O. Primavesi, Oxford 2012, str. 385–516. Zájemcům o hlubší

porozumění Aristotelovu textu a o poznání současného stavu

bádání doporučuji tuto publikaci.

V textu českého překladu jsem použil těchto značek:

Běžné uvozovky „...“ označují Aristotelem užité citace.

Jednoduché uvozovky ,...‘ označují Aristotelovy pojmy

vytvořené zpodstatněním některých nesubstantivních výrazů,

popř. syntagmat, např. ,že‘, ,proč‘, ,kvůli čemu‘, ,co to je‘ apod.

Kulaté závorky (...) a pomlčky – ... – slouží k členění

Aristotelova textu, bohatého na vsuvky a odbočky.

Kulaté závorky v kurzivě (...) vyznačují doplňky překla

datele, které buď usnadňují pochopit strukturu Aristotelovy

argumentace (číslování argumentů: (1)..., (2)... atd.), nebo

uvádějí Aristotelovy řecké pojmy v přepise latinkou tam, kde je

užitečné vědět, jaký český ekvivalent překladatel zvolil pro ten

který Aristotelův termín, např. bytnost (úsia), bytostné určení

(ti én einai), rozumové poznání (logos) apod.


66

Metafyzika A

Špičaté závorky <...> vyznačují slova doplněná překladatelem v zájmu lepší srozumitelnosti. (To se nevztahuje na případy, kde je v řečtině dříve použitý výraz v následujícím textu zastoupen zájmenem, pouhým členem či zůstává nevyjádřen, v překladu do češtiny je však znovu uveden.) Hranaté závorky [...] vyznačují místa, která jsou dochována jen v části rukopisné tradice a která Werner Jaeger ve svém vydání vyznačil jako místa pravděpodobně nepravá (snad původně glosy, které pronikly do textu). Odkazy na paginaci řeckého textu uváděné v margině se vztahují k Bekkerovu vydání Aristotelových spisů (Aristoteles Graece, ex recensione E. Bekkeri, Berlin 1831), čísla řádků se vztahují k výše uvedené Jaegerově edici. Poznámky pod čarou jsem pro toto vydání omezil jen na odkazy k identifikovatelným přímým citátům, dále na odkazy k jiným Aristotelovým spisům, pokud se o nich v textu činí výslovná zmínka, a na případy, kdy se v překladu odchyluji od Jaegerova textu nebo kdy se Jaegerův text výrazněji odchyluje od textu Bonitzova a Rossova. Při překladu a volbě textových variant jsem přihlížel zejména k těmto publikacím (v chronologickém pořadí jejich vydání): Aristotelis Metaphysica, recognovit et enarravit H. Bonitz, I–II,

Bonn 1848–1849. Aristoteles, Metaphysik, übersetzt von H. Bonitz, aus dem Na

chlass herausgegeben von E. Wellmann, Berlin 1890.

Poznámka překladatele

Alexandri Aphrodisiensis in Aristotelis Metaphysica commenta­

ria (Commentaria in Aristotelem Graeca, I), edidit M. Hay -

duck, Berlin 1891. L. Robin, La théorie platonicienne des Idées et des Nombres

d’après Aristote, Paris 1908. W. D. Ross, Aristotle’s Metaphysics, a revised text with intro

duction and commentary, I–II, Oxford 1924. H. Cherniss, Aristotle’s Criticism of Plato and the Academy,

B a l t i m o r e 1 9 4 4 . S. Thomae Aquinatis in duodecim libros Metaphysicorum Aris­

totelis expositio, editio iam a M.-R. Cathala exarata retracta

tur cura et studio R. M. Spiazzi, Torino 1964. Aristote, La Métaphysique, I–II, nouvelle édition entièrement

refondue, avec commentaire par J. Tricot, Paris 1964. Аристотель, Сочинени я в че ты рех томах, том 1, Ред. В. Ф. Асм ус

[překl. Metafyziky A. V. Kubickij (Аристотель, М е т а ф и з и ­

ка, перевод и примечания А. В. Кубицкого, Москва – Ле -

нин град 1934), revidoval M. I. Itkin], Moskva 1976. Metafísica de Aristóteles, editión trilingüe por V. García Ybera,

secunda edición revisada, Madrid 1982. The Complete Works of Aristotle, the revised Oxford translation,

edited by J. Barnes [překl. Metafyziky W. D. Ross (The Works

of Aristotle, vol. 8: Metaphysica, by W. D. Ross, London

1908), revidoval J. Barnes] Princeton, N. J. 1984. Aristotele, Metafisica, saggio introduttivo, testo greco con tra

duzione a fronte e commentario a cura di G. Reale, I–III,

Milano 1993.

Metafyzika A

V poznámkách jsou citováni antičtí autoři podle následujících edic: Anthologia Lyrica Graeca, edidit E. Diehl, I–II, Leipzig 1925. Aristotelés, De caelo, recognovit D. J. Allan, Oxford 1936. Aristotelés, Ethica Nicomachea, recognovit I. Bywater, Ox

ford 1894. Aristotelés, On Coming­to ­be and Passing­away (De genera­

tione et corruptione), a revised text with introduction and

commentary by H. H. Joachim, Oxford 1922. Aristotelés, Magna Moralia, recognovit F. Susemil, Leipzig

1883. Aristotelés, Physica, recognovit W. D. Ross, Oxford 1956. Die Fragmente der Vorsokratiker, griechisch und deutsch

von H. Diels, fünfte Auflage herausgegeben von W. Kranz,

I–III, Berlin 1934–1937. Hésiodos, Theogonia. Opera et dies. Scutum, edidit F. Solm -

sen, Fragmenta selecta, ediderunt R. Merkelbach –

M. L. West, Oxford 1970.

Platón, Opera, recognovit I. Burnet, Oxford 1987

19

.

Pro lepší orientaci v Aristotelově pojmosloví, jež bývá do češtiny i do jiných jazyků překládáno různě, jsem do textu doplnil některé klíčové řecké pojmy v přepise latinkou (podle zásad zjednodušené transliterace užívané v publikacích nakladatelství Oikúmené) a za překlad jsem připojil řecko-český slovníček těchto pojmů. Tento slovníček se na řecké straně vztahuje jen k pojmům užitým v první knize

69

Poznámka překladatele

Metafyziky a na české straně zachycuje pouze ekvivalenty

užité v tomto překladu.

První kniha Aristotelovy Metafyziky je podobně jako její

celek textem složeným z různorodých částí, které nesou více

nebo méně zjevné stopy různých redakcí. Aniž bych se zde

chtěl vyjadřovat ke sporným otázkám vzniku a kompozice

Aristotelovy Metafyziky, pokládám za užitečné upozornit

čtenáře na skutečnost, že kniha A, jejíž nový český překlad

dostává do rukou, obsahuje tyto tematicky, koncepčně i sty

listicky odlišné části:

1) Kapitoly 1–2, stylisticky uhlazené a obsahově sevře

né, jsou věnovány tématu poznání a jeho forem a předsta

vují protreptické uvedení do filosofie jako nejvyšší formy

lidského poznání, kterou je nazírání (theória) prvních po

čátků a příčin.

2) V kapitolách 3–8 se Aristotelés zabývá otázkou, co

považovali za první počátky a příčiny jeho předchůdci. Vo

dítkem tohoto výkladu je Aristotelovi jeho vlastní teorie čtyř

příčin, jak ji formuloval ve Fyzice (II,3, 194b16–195b30;

II,7, 198a14–198b9). Kapitoly 3–6 podávají pozitivní ná

stin starších filosofických teorií až po Platóna a kapitoly

7–8 přinášejí jejich kritiku až po pythagorejce. Celý tento

oddíl představuje souvislý výklad, který však působí méně

uspořádaným a uhlazeným dojmem než kapitoly 1–2.

3) Kapitola 9 obsahuje rozsáhlou kritiku akademické

teorie idejí, idejí-čísel a prvních počátků. Tematicky tak

sice patří ke kapitolám 7–8 (po kritice starších myslitelů

70

Metafyzika A

následuje kritika Platóna a jeho stoupenců), svou povahou

se však od nich z větší části liší. Přináší totiž především su

chý výčet argumentů proti teorii idejí vůbec (990b2–991b9)

a proti teorii idejí-čísel zvláště (991b9–992a24). Aristotelés

zde resumuje obsah svého pojednání O idejích (tento spis

je ve svém celku bohužel ztracen, hojně však z něho ve

svém komentáři k Aristotelově Metafyzice cituje Alexan

dros z Afrodisiady) a první část tohoto textu se až na malé

odchylky kryje s textem v Metafyzice M (990b2–991b9

= 1078b34–1080a8; podle Jaegera představuje text v Met.

A starší, text v Met. M pozdější verzi). Teprve po tomto

resumé, zhuštěném místy až k nesrozumitelnosti, následuje

obecnější kritika Platóna a platoniků koncipovaná podobně

jako kapitoly 7–8 na pozadí Aristotelovy teorie čtyř příčin

(992a24–993a10).

4) Krátká kapitola 10 je shrnujícím závěrem ke kapito

lám 3–9.

Celkem vzato lze říci, že kniha A se skládá z programa

tické úvodní části (kap. 1–2) a z delší kritické doxografie

(kap. 3–10), do níž je ne zcela organicky vloženo resumé

argumentů proti akademickým naukám o idejích a číslech

(kap. 9, 990b1–992a24).

Posledně jmenovaná pasáž je bez pomoci komentáře jen

těžko srozumitelná a čtenář, jehož by mohla od dočtení kni

hy A odradit, ji může případně přeskočit. Nepostradatelným

průvodcem touto částí Aristotelova textu je komentář Ale

xandra z Afrodisiady. Spolehlivou moderní pomůckou jsou

71

Poznámka překladatele

kapitoly 9–10 výše citované knihy C. Steel (vyd.), Aristotle’s

Metaphysics Alpha, str. 265–334, kde jsou shrnuty výsledky

moderního bádání. Na tomto místě budiž poznamenáno jen

tolik, že funkcí deváté kapitoly v rámci knihy A je ukázat,

proč akademická teorie idejí, idejí-čísel či ,jedna‘ a neurčité

dvojice nemůže být hledanou vědou o prvních počátcích

a příčinách, jak byla definována v kapitolách 1–2 a na po

čátku kapitoly 3. Problematikou akademických nauk se na

větší ploše zabývají rovněž knihy Λ, Μ a N Metafyziky, které

jsou věnovány otázce, zda vedle smyslově vnímatelných, fy

zických bytností (úsiai) existuje také nějaká věčná nehybná

bytnost, která je ,oddělena‘ od smyslově vnímatelných věcí.

Takovou oddělenou věčnou bytností, která je počátkem pohy

bu všech bytností fyzických, je podle Aristotela božská ,mysl‘

(nús) (Met. Λ), ale nejsou jí ani matematické předměty, ani

ideje, ani ideje-čísla (Met. M), ani ,jedno‘ a neurčitá dvojice

(Met. N), jak je postulují zastánci různých variant akademic

kých nauk, jmenovitě Platón, Speusippos a Xenokratés.

Za podněty a připomínky k pracovní verzi překladu dě

kuji účastníkům semináře věnovaného četbě Aristotelovy

Metafyziky A, který se konal v letech 1993–1995 v Ústa

vu řeckých a latinských studií FF UK. Za pomoc s kon

trolou pracovní verze z r. 1997 děkuji Cyrilu Říhovi. Za

připomínky k revidované verzi z r. 2015 děkuji Jaroslavu

Rytířovi. Publikaci věnuji památce přítele Aleše Havlíčka,

z jehož podnětu tento překlad i tato kniha vznikly.

F. K.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist