načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Meritum Obchodní korporace a nekalá soutěž - Eva Večerková; Milan Pekárek; Jarmila Pokorná

Meritum Obchodní korporace a nekalá soutěž

Elektronická kniha: Meritum Obchodní korporace a nekalá soutěž
Autor: ; ;

Publikace z ediční řady Meritum poskytuje odpovědi na řadu otázek z obchodního práva vyskytujících se v každodenní praxi. Kniha je rozdělena do tří částí, v nichž se detailně ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  960
+
-
32
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 636
Rozměr: 24 cm
Úprava: xvii, 614 stran
Vydání: Vydání první
Skupina třídění: Obchodní právo. Finanční právo. Právo průmyslového vlastnictví. Patentové právo. Autorské právo
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-8873-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kapitoly rozebírají postavení podnikatelů, obchodních korporací a nekalé souteže v současném českém právu na základě právního stavu z června 2015. Výklad je doplněný poznámkami a judikaturou.

Popis nakladatele

Publikace z ediční řady Meritum poskytuje odpovědi na řadu otázek z obchodního práva vyskytujících se v každodenní praxi. Kniha je rozdělena do tří částí, v nichž se detailně věnuje problematice obchodních korporací a nekalé soutěže dle zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eva Večerková; Milan Pekárek; Jarmila Pokorná - další tituly autora:
Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury
Obchodní korporace a nekalá soutěž Obchodní korporace a nekalá soutěž
Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů Ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obchodní

korporace

a nekalá

soutìž

Výklad je zpracován k právnímu stavu

èerven 2015.

Jarmila Pokorná

Eva Veèerková

Milan Pekárek


Vzor citace: POKORNÁ, J., VEČERKOVÁ, E., PEKÁREK, M. Meritum Obchodní korporace

a nekalá soutěž. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 636 s.

Upozornění

Všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být bez předchozího souhlasu

nakladatele reprodukována nebo kopírována v jakékoli formě. Dílo nebo jeho části ne

lze přetisknout ani jinak užít, včetně užití v elektronické podobě. Chráněno je textové

uspořádání i grafická úprava a zapovídá se i jejich napodobování. Právo na ochranu před

nekalou soutěží zůstává nedotčeno.

© Wolters Kluwer, a. s., 2015

© prof. JUDr. Jarmila Pokorná, CSc., JUDr. Eva Večerková, Ph.D.,

doc. JUDr. Ing. Milan Pekárek, CSc., 2015

ISBN 978-80-7478-873-4 (váz.)

ISBN 978-80-7478-874-1 (pdf)

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Pokorná, Jarmila

Obchodní korporace a nekalá soutěž / Jarmila Pokorná, Eva Večerková, Milan Pekárek.

-- 1. vydání. -- Praha : Wolters Kluwer, 2015. -- 636 stran. -- (Meritum)

ISBN 978-80-7478-873-4

658.114-051 * 347.72 * 346.545 * (437.3)

- podnikatelé -- Česko

- obchodní společnosti -- Česko

- nekalá soutěž -- Česko

- kolektivní monografie

347.7 - Obchodní právo. Finanční právo. Právo průmyslového vlastnictví. Patentové

právo. Autorské právo [16]


V

Obsah

ČÁST I Právní postavení podnikatele

DÍL I Zákonné vymezení pojmu podnikatel

Kapitola 1 Pojem podnikatel v občanském zákoníku . . . . . . . . . . . . . . 3

1.1 Osoby v občanském zákoníku a důvody vedoucí

k úpravě kategorie podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

1.2 Znaky vymezující podnikatele v platném občanském

zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1.3 Další znaky vymezující v občanském zákoníku

podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Kapitola 2 Negativní vymezení podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.1 Osoby, které nejsou podnikateli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.2 Útvary, které nejsou podnikateli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

DÍL II Identifikace podnikatele

Kapitola 1 Význam identifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Kapitola 2 Jméno a obchodní firma podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.1 Jméno, název, obchodní firma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.2 Podnikatelé nezapsaní do obchodního rejstříku . . . . . 33

2.3 Podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku . . . . . . . 34

2.4 Firma, ochranná známka, doménové jméno . . . . . . . . 45 Kapitola 3 Sídlo podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Kapitola 4 Předmět podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

DÍL III Podnikatel v právním styku

Kapitola 1 Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Kapitola 2 Osobní jednání podnikatele – fyzické osoby . . . . . . . . . . . 67 Kapitola 3 Jednání podnikatele – právnické osoby zastoupené

statutárním orgánem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Kapitola 4 Jednání podnikatele v zastoupení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Kapitola 5 Jednání podnikatele pomocí opatrovníka . . . . . . . . . . . . . 83

DÍL IV Informace o podnikatelích

Kapitola 1 Veřejné rejstříky, v nichž se nacházejí informace

o podnikatelích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

4.1 Obchodní rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

4.2 Živnostenský rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

4.3 Další rejstříky a seznamy, do nichž se zapisují

podnikatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98


VI

OBSAH

Kapitola 2 Informace v obchodních listinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Kapitola 3 Informace na internetových stránkách podnikatelů . . . 100

ČÁST II Obchodní korporace

DÍL I Obecná úprava obchodních korporací

Kapitola 1 Charakteristika obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

1.1 Základní prvky charakterizující obchodní

korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 1.2 Formy obchodních korporací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 1.3 Prameny právní úpravy obchodních korporací . . . . . 111

Kapitola 2 Založení a vznik obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . 113

2.1 Založení obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 2.2 Získání průkazu podnikatelského oprávnění . . . . . . . 116 2.3 Splnění vkladové povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 2.4 Vznik obchodní korporace zápisem do obchodního

rejstříku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 2.5 Jednání jménem společnosti mezi jejím založením

a vznikem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Kapitola 3 Financování činnosti obchodních korporací . . . . . . . . . . 121

3.1 Zdroje financování činnosti obchodních korporací

a bilanční pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 3.2 Vklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

3.2.1 Právní povaha vkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

3.2.2 Charakteristika předmětu vkladu . . . . . . . . . . 124

3.2.3 Charakteristika vkladové povinnosti . . . . . . . 125

3.2.4 Vklad jako součást základního kapitálu . . . . . 128 3.3 Základní kapitál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Kapitola 4 Právní postavení společníků obchodních korporací . . . 133

4.1 Charakteristika podílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 4.2 Soustava práv a povinností společníka – kvalitativní

stránka podílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

4.2.1 Úprava některých práv tvořících obsah

podílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

4.3 Velikost podílu – kvantitativní stránka podílu . . . . . . 144 4.4 Podíl jako nehmotná movitá věc . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Kapitola 5 Vnitřní organizace obchodních korporací . . . . . . . . . . . . 149

5.1 Charakteristika vnitřní organizace . . . . . . . . . . . . . . . . 149 5.2 Vnitřní struktura osobních společností . . . . . . . . . . . . 151 5.3 Vnitřní struktura kapitálových společností . . . . . . . . . 153

5.3.1 Soustava vnitřních orgánů kapitálových

společností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

5.3.2 Požadavky na osoby, které se mají stát členy

statutárních a dozorčích orgánů . . . . . . . . . . . 156

5.3.3 Vyloučení člena statutárního orgánu

z výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157


OBSAH

VII

5.3.4 Pravidla pro výkon funkce členů orgánů . . . . 159

5.3.5 Pravidla střetu zájmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

5.3.6 Smlouva o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . 168 5.4 Vnitřní struktura družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

Kapitola 6 Zrušení a zánik obchodních korporací . . . . . . . . . . . . . . . 171

6.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 6.2 Zrušení a zánik obchodních korporací s likvidací . . 173

6.2.1 Zrušení obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . 173

6.2.2 Likvidace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

6.2.3 Zánik obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . 186 6.3 Přeměny obchodních korporací – obecný přehled . . 186

6.3.1 Charakteristika přeměn . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

6.3.2 Prameny právní úpravy přeměn . . . . . . . . . . . 187

6.3.3 Druhy přeměn – přehled . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

6.3.4 Zásady přeměn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

6.3.5 Právní postavení společníků při přeměnách . . 193

6.3.6 Ochrana věřitelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

6.3.7 Postup přeměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

Kapitola 7 Podnikatelská seskupení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

7.1 Ovlivnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 7.2 Ovládání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 7.3 Koncern . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213

DÍL II Jednotlivé formy obchodních korporací

Kapitola 8 Veřejná obchodní společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

8.1 Charakteristika společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 8.2 Založení a vznik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

8.2.1 Společenská smlouva veřejné obchodní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219

8.3 Financování činnosti společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 8.4 Právní postavení společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

8.4.1 Práva a povinnosti společníka veřejné

obchodní společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

8.4.2 Podíl společníka na veřejné obchodní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

8.4.3 Vznik a zánik účasti společníka

ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231

8.5 Vnitřní organizace společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 8.6 Zrušení a zánik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

8.6.1 Důvody zrušení veřejné obchodní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

Kapitola 9 Komanditní společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

9.1 Charakteristika společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 9.2 Založení a vznik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241

9.2.1 Společenská smlouva komanditní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241


VIII

OBSAH

9.3 Financování činnosti společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 9.4 Právní postavení společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246

9.4.1 Práva a povinnosti komanditisty v komanditní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

9.4.2 Podíl společníka na komanditní

společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253

9.4.3 Vznik a zánik účasti společníka

ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

9.5 Vnitřní organizace společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 9.6 Zrušení a zánik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257

Kapitola 10 Společnost s ručením omezeným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258

10.1 Charakteristika společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 10.2 Založení a vznik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261

10.2.1 Společenská smlouva společnosti s ručením

omezeným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261

10.2.2 Splnění zákonem stanovené části vkladové

povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266

10.2.3 Návrh na zápis do obchodního rejstříku . . . . 267 10.3 Financování činnosti společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 10.4 Právní postavení společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

10.4.1 Práva a povinnosti společníka ve společnosti

s ručením omezeným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

10.4.2 Podíl společníka společnosti s ručením

omezeným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289

10.4.3 Vznik a zánik účasti společníka

ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298

10.5 Vnitřní organizace společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304

10.5.1 Valná hromada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304

10.5.2 Jednatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313

10.5.3 Dozorčí rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319 10.6 Zrušení a zánik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321

Kapitola 11 Akciová společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322

11.1 Charakteristika společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322

11.1.1 Akcie a jiné účastnické cenné papíry

vydávané akciovou společností . . . . . . . . . . . . 324

11.2 Založení a vznik společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330

11.2.1 Stanovy akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . . 330

11.2.2 Splnění zákonem stanovené části vkladové

povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332

11.2.3 Návrh na zápis do obchodního rejstříku . . . . 332 11.3 Financování činnosti společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 333 11.4 Právní postavení společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341

11.4.1 Práva a povinnosti akcionářů . . . . . . . . . . . . . 341

11.4.2 Podíl na akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . 361

11.4.3 Vznik a zánik účasti akcionáře

na společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370

11.5 Vnitřní organizace společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372

OBSAH

IX

11.5.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372

11.5.2 Dualistický systém vnitřního uspořádání

akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384

11.5.3 Monistický systém vnitřního uspořádání

akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 388

11.6 Zrušení a zánik akciové společnosti . . . . . . . . . . . . . . 390

Kapitola 12 Družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390

12.1 Charakteristika družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 12.2 Založení a vznik družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392

12.2.1 Stanovy družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 12.3 Majetek družstva, majetková účast člena

v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 12.4 Členství v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399

12.4.1 Členství v družstvu – jeho podstata

a základ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399

12.4.2 Vznik členství v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . 399

12.4.3 Seznam členů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 401

12.4.4 Obsah členství (členského poměru) . . . . . . . . 401

12.4.5 Družstevní podíl (práva a povinnosti člena) . . 406

12.4.6 Zánik členství v družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . 411

12.4.7 Vypořádací podíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 12.5 Orgány družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418

12.5.1 Orgány družstva – obecné otázky . . . . . . . . . . 418

12.5.2 Členská schůze družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . 421

12.5.3 Zvláštní formy členské schůze . . . . . . . . . . . . 428 12.6 Představenstvo družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 12.7 Kontrolní komise družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438 12.8 Orgány malého družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 12.9 Zánik družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 12.10 Bytové družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443

12.10.1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443

12.10.2 Zvláštnosti právní úpravy bytových

družstev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445

12.11 Sociální družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453

Kapitola 13 Evropské formy korporací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456

13.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 13.2 Evropské hospodářské zájmové sdružení . . . . . . . . . . 458

13.2.1 Povaha sdružení, prameny jeho úpravy . . . . 458

13.2.2 Členové sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459

13.2.3 Označení sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459

13.2.4 Založení a vznik sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . 459

13.2.5 Vnitřní organizace EHZS . . . . . . . . . . . . . . . . . 460

13.2.6 Hospodaření EHZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461

13.2.7 Členství v EHZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 462

13.2.8 Jednání EHZS navenek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464

13.2.9 Zrušení a zánik sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . . 464 13.3 Evropská společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465

X

OBSAH

13.3.1 Povaha evropské společnosti, prameny

úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465

13.3.2 Označení evropské společnosti . . . . . . . . . . . . 466

13.3.3 Založení a vznik evropské společnosti . . . . . . 466

13.3.4 Vnitřní organizace evropské společnosti . . . . 468

13.3.5 Hospodaření evropské společnosti . . . . . . . . . 471

13.3.6 Společníci a společnická práva . . . . . . . . . . . . 471

13.3.7 Zrušení a zánik evropské společnosti . . . . . . 472 13.4 Evropské družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472

13.4.1 Povaha evropského družstva, prameny jeho

úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472

13.4.2 Označení evropského družstva . . . . . . . . . . . . 474

13.4.3 Založení a vznik evropského družstva . . . . . . 474

13.4.4 Vnitřní organizace evropského družstva . . . . 475

13.4.5 Hospodaření evropského družstva . . . . . . . . . 478

13.4.6 Členové a členská práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . 479

13.4.7 Jednání evropského družstva ve vnějších

vztazích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 480

13.4.8 Zrušení a zánik evropského družstva . . . . . . 480

ČÁST III Nekalá soutěž

Kapitola 1 Obecně o hospodářské soutěži, soutěžním prostředí

a základních subjektech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489 1.1 Mezinárodní úprava hospodářské soutěže . . . . . . . . . 491 1.2 Tuzemská úprava hospodářské soutěže . . . . . . . . . . . 492 1.3 Účast na hospodářské soutěži – zneužití a omezení . . 494 1.4 Soutěžitelé a hospodářská soutěž . . . . . . . . . . . . . . . . . 496 1.5 Zakázaná konkurenční doložka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500

Kapitola 2 Obecně o nekalé soutěži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503

2.1 Generální klauzule – základní ustanovení o nekalé

soutěži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 507 2.2 Nepojmenované nekalosoutěžní delikty . . . . . . . . . . . 519

Kapitola 3 Pojmenované skutkové podstaty nekalé soutěže . . . . . . 526

3.1 Klamavá reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 3.2 Klamavé označení zboží nebo služby . . . . . . . . . . . . . 543 3.3 Srovnávací reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548 3.4 Vyvolání nebezpečí záměny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 557 3.5 Parazitování na pověsti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 564 3.6 Podplácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 567 3.7 Zlehčování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 570 3.8 Porušení obchodního tajemství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 575 3.9 Dotěrné obtěžování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 577 3.10 Ohrožení zdraví nebo životního prostředí . . . . . . . . . 579

Kapitola 4 Ochrana proti nekalé soutěži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 581

4.1 Ochrana mimoprávní, mimosoudní a vybraná

soudní ochrana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 582

OBSAH

XI

4.2 Soudní ochrana a legitimace osob . . . . . . . . . . . . . . . . 588 4.3 Aktivní legitimace a žalobní nároky dle § 2988 . . . . . 590

4.3.1 Žalobní nárok na zdržení se protiprávního

jednání (žaloba zápůrčí – negatorní) . . . . . . . 591

4.3.2 Žalobní nárok na odstranění protiprávního

stavu (žaloba odstraňovací – restituční) . . . . 593

4.3.3 Žalobní nárok na vydání bezdůvodného

obohacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 594

4.3.4 Žalobní nárok na přiměřené zadostiučinění

(žaloba satisfakční) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 595

4.3.5 Žalobní nárok na náhradu škody . . . . . . . . . . 598 4.4 Aktivní legitimace dle § 2989 odst. 1 – právnická

osoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 599 4.5 Aktivní legitimace dle § 2989 odst. 2 – spotřebitel . . . 602

Věcný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 607



XIII

Zkratky a užité právní předpisy

ČR Česká republika EU Evropská unie KOS Praha Krajský obchodní soud v Praze Listina Listina základních práv a svobod NS Nejvyšší soud České republiky NS ČSR Nejvyšší soud Československé republiky (judikatura z let tzv.

první republiky) o. s. ř. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů obč. zák. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník obch. zák. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších

předpisů obch. zák. SR zákon č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, ve znění

pozdějších předpisů (slovenský obchodní zákoník) Pařížská unijní úmluva

Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

z r. 1883 prvorepublikový zákon

zákon č. 111/1927 Sb. z. a n., proti nekalé soutěži RPR Rada pro reklamu ČR Sb. z. a n. Sbírka zákonů a nařízení směrnice o klamavé a srovnávací reklamě nebo směrnice 2006/114/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (2006/114/ES)

o klamavé a srovnávací reklamě (kodifikované znění),

přijata dne 12. 12. 2006 směrnice o nekalých obchodních praktikách nebo směrnice 2005/29/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (2005/29/ES)

o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům

na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS,

směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES

a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách),

přijata dne 11. května 2005 tr. zák. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon tr. zákoník zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ÚS Ústavní soud České republiky VS Praha Vrchní soud v Praze VS Olomouc Vrchní soud v Olomouci ust. ustanovení vyhl. vyhláška z. o. k. zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech

a družstvech (zákon o obchodních korporacích) XIV ZKRATKy A UŽITé PRÁVNÍ PřEDPISy

zák. zákon č. 111/1927 Sb. z. a n., proti nekalé soutěži

(v judikatuře z období tzv. první republiky)

zák. o ochraně

spotřebitele

zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění

pozdějších předpisů

zák. o přeměnách zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností

a družstev

zák. práce zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

zák. o regulaci

reklamy

zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších

předpisů

zák. o veř. rejstřících zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických

a fyzických osob

zákon zákon č. 111/1927 Sb. z. a n., proti nekalé soutěži

(v judikatuře z období tzv. první republiky)

zákon proti nekalé

soutěži

zákon č. 111/1927 Sb. z. a n., proti nekalé soutěži

živnostenský zákon zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon)

Seznam souvisejících předpisů Ústavní zákony: z. č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky z. č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Kodexy: z. č. 140/1961 Sb., trestní zákon z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník z. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník z. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník z. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korpo

racích)

z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních Zákony: z. č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky z. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) z. č. 21/1992 Sb., o bankách z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny z. č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České re

publiky

z. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) z. č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání au

torizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

z. č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři z. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele z. č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých

zákonů souvisejících s jeho zavedením

z. č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provo

zování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů


ZKRATKy A UŽITé PRÁVNÍ PřEDPISy

XV

z. č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím sou

visejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů z. č. 85/1996 Sb., o advokacii z. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla

a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu

vozidla) z. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách z. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) z. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vy

nálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších před

pisů z. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích z. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů z. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších

zákonů z. č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb.,

o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon

o ochraně práv k odrůdám) z. č. 458/2000 Sb., podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvět

vích a o změně některých zákonů (energetický zákon) z. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon

o ochraně hospodářské soutěže) z. č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších

zákonů z. č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona

o ochraně spotřebitele z. č. 477/2001 Sb., obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) z. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech,

soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zá

kon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných znám

kách) z. č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojist

ných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředko

vatelích a likvidátorech pojistných událostí) z. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu z. č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně

zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském

hospodářském zájmovém sdružení) z. č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti z. č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti z. č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z. č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o na

bídkách převzetí) z. č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev z. č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví z. č. 280/2009 Sb., daňový řád z. č. 284/2009 Sb., o platebním styku z. č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření z. č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření z. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší z. č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech z. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob XVI ZKRATKy A UŽITé PRÁVNÍ PřEDPISy Nařízení vlády: nař. vl. č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených

s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena

orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního

věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob Sdělení: Ministerstva zahraničních věcí č. 68/1994 Sb., MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA na ochranu no

vých odrůd rostlin z 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě dne 10. listopa

du 1972 a 23. října 1978 Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., Evropská dohoda zakládající přidružení

mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich člen

skými státy na straně druhé Vyhlášky: vyhl. č. 64/1975 Sb., o Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20.

března 1883, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. červ

na 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne

31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967 vyhl. č. 65/1975 Sb., o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchod

ních známek ze dne 14. dubna 1891, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve

Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2.

června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967 vyhl. č. 64/1963 Sb., o Madridské dohodě o potlačování falešných nebo klamavých údajů

o původu zboží ze dne 14. dubna 1891 revidované ve Washingtonu dne 2. června 1911,

v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934 a v Lisabonu dne 31.

října 1958 vyhl. č. 67/1975 Sb., o Lisabonské dohodě na ochranu označení původu a o jejich meziná

rodním zápisu ze dne 31. října 1958, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967 vyhl. č. 68/1975 Sb., o Stockholmském dodatkovém znění ze dne 14. července 1967 k Mad

ridské dohodě o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží ze dne

14. dubna 1891, revidované ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listo

padu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 vyhl. 118/1979 Sb., o Niceské dohodě o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely

zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července

1967 a v Ženevě dne 13. května 1977 vyhl. č. 204/2008 Sb., o listinách, které je česká zúčastněná společnost povinna předložit

notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí Evropské předpisy Nařízení: Nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července 1985 o evropském hospodářském

zájmovém sdružení (EHZS) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní

společnosti (SCE) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolu

práci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na

ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství Směrnice: První směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opat

ření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských

ZKRATKy A UŽITé PRÁVNÍ PřEDPISy

XVII

státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem do

sažení rovnocennosti těchto opatření Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3

písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností Jedenáctá směrnice Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček

vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem ji

ného členského státu Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společ

nosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské

družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách

převzetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých

obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady

84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES

a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých

obchodních praktikách) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshranič

ních fúzích kapitálových společností 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé

a srovnávací reklamě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu

některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordi

naci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do

převoditelných cenných papírů (SKIPCP) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci

ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžado

vána v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlou

vy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu

proti opožděným platbám v obchodních transakcích Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích ak

ciových společností Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích

alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a naří

zení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se

mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/

ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejs

tříků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci

ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžado

vána v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlou

vy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování

a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření

(přepracované znění)

ČÁST PRVNÍ

Právní postavení

podnikatele

DÍL I / ZÁKONNé VyMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

3

1–5

DÍL I

Zákonné vymezení pojmu

podnikatel

OBSAH

Kapitola 1 Pojem podnikatel v občanském

zákoníku ................................................ 3

1.1 Osoby v občanském zákoníku

a důvody vedoucí k úpravě

kategorie podnikatele ...................... 3

1.2 Znaky vymezující podnikatele

v platném občanském zákoníku ...... 7

1.3 Další znaky vymezující v občanském

zákoníku podnikatele .................... 12

Kapitola 2 Negativní vymezení

podnikatele .......................................... 17

2.1 Osoby, které nejsou podnikateli .... 18

2.2 Útvary, které nejsou podnikateli .... 21

KAPITOLA 1

Pojem podnikatel v občanském

zákoníku

1.1

Osoby v občanském zákoníku a důvody

vedoucí k úpravě kategorie podnikatele

Občanský zákoník vymezuje v úvodních ustanoveních své druhé hlavy osoby,

které jediné mohou mít práva a mohou je vykonávat a jimž jako jediným lze

též ukládat povinnosti a plnění povinností vůči nim vymáhat. Osoby potom dělí

na osoby fyzické a právnické. Zatímco fyzické osoby jsou reálně existující lidé,

právnické osoby jsou chápány jako organizované útvary závislé na ustanove

ních zákona. Člověk je reálně existující bytost, která je jako taková nadána

vrozenými a nezcizitelnými přirozenými právy, jichž se nelze vzdát. V práv

ním styku je potom charakterizován právní osobností jako způsobilostí mít

v mezích právního řádu práva a povinnosti a svéprávností jako způsobilostí

nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povin

nostem. Právnická osoba nabývá právní osobnosti, pokud tak stanoví zákon

nebo pokud zákon její právní osobnost uzná. Jako taková proto nemůže sama

vlastním právním jednáním nabývat práv a zavazovat se, nýbrž tak za ni činí

její zástupci, které označuje zákon.

V závěrečných ustanoveních druhé části občanského zákoníku nacházíme

další vymezení, z něhož lze rovněž dovodit, že zde zákon upravuje nositele

právní osobnosti schopné právně jednat, avšak množina těchto subjektů je cha

rakterizována odlišně. Zahrnuje osoby fyzické i osoby právnické, avšak jejich

1

2

3

4

5

ČÁST PRVNÍ / PRÁVNÍ POSTAVENÍ PODNIKATELE

okruh je užší než množina všech osob, neboť jejich definičním znakem je určitá specializovaná činnost, kterou bychom mohli označit jako podnikání a soubor osob ji provozujících jako podnikatele.

V běžném životě jsou termíny podnikání a podnikatel používány v nejrůznějších souvislostech, vždy jsou však spojeny s tržním hospodářstvím a vztahy konkurence a soutěže. Podnikatelé jsou zde producenty zboží a služeb, které nabízejí jiným podnikatelům jako vstupy pro jejich produkty, nebo spotřebitelům pro konečnou spotřebu. V tržním hospodářství představují podnikatelé zvláštní skupinu osob, která je pro fungování trhu nezbytná, neboť vytváří produkty, o jejichž odbyt soutěží s jinými producenty, a vytváří tak vztah nabídky a poptávky, jehož dynamika je hnací silou hospodářství.

Fungování vztahu nabídky a poptávky je na první pohled regulativní samo o sobě, neboť směřuje k výběru produktů, které optimalizují užitné vlastnosti, náklady na svoje zhotovení i odbytovou cenu, a tlak konkurence vede ke snaze nabízet produkty technicky dokonalejší, schopné lépe uspokojit potřeby zákazníků a současně reagovat i na obecně významné požadavky, jako jsou např. energetická úspornost nebo ochrana životního prostředí. Přesto i sem vstupuje právní regulace, která je významná ve dvou zdánlivě protichůdných směrech: – zajišťuje svobodu rozhodování a soutěže, aby se všichni účastníci tržních

vztahů mohli zcela svobodně rozhodovat o tom, jaké činnosti budou vykoná

vat a jak budou uspokojovat svoje potřeby, – vytváří určitý řád, který zmenšuje rizika nepředvídatelného nebo svévolné

ho jednání účastníků tržních vztahů, a zmenšuje tak rizika spojená s vytvá

řením i odbytem produktů.

Základní charakteristikou optimálního podnikatelského prostředí je proto sepětí svobody a bezpečnosti, spojení prostoru pro soutěživost a tvořivost i limitů, jež brání zneužití soutěže, omezují nejistoty a zabraňují proměně podnikatelské svobody v libovůli. Tržní hospodářství se tak neobejde bez právních pravidel, která spojují svobodu a nutnost respektovat určité organizační uspořádání, které chrání svobodu rozhodování, předcházejí snahám o zneužívání konkurenčních vztahů a soutěže a díky své obecnosti a státně mocenské vynutitelnosti vytvářejí prostředí alespoň relativní jistoty. Příslušnost ke skupině podnikatelů má význam především pro relativní majetková práva. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník sjednocuje režim závazkového práva dosud rozdělený na úpravu pro podnikatele (obchodní zákoník) a úpravu určenou ostatním subjektům (původní občanský zákoník), obsahuje v rámci úpravy relativních práv řadu ustanovení, jejichž adresáty jsou podnikatelé. Tato ustanovení směřují v zásadě následujícími směry: – úprava odchylek aplikovatelná pouze na podnikatele, např. § 1732 odst. 2

o nabídce učiněné reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží, § 1751

odst. 3 o určení obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky, § 1757

odst. 2 o potvrzení obsahu smlouvy, § 1801 o výjimkách pro adhezní smlouvy

uzavřené mezi podnikateli, § 1963 o splatnosti ceny při vzájemném závazku

podnikatelů dodat zboží nebo službu za úplatu, § 1964 o právu právnické

osoby založené k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů dovolat se

neúčinnosti ujednání o splatnosti, které se odchyluje od § 1963, a ujednání,

které se odchyluje od zákonné výše úroku z prodlení, – úprava smluvních typů, které může jako jedna ze smluvních stran uza

vřít pouze podnikatel (např. smlouva o účtu § 2662 a násl., u níž je nutno

DÍL I / ZÁKONNé VyMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

5

respektovat úpravu podnikání bank a spořitelních a úvěrových družstev, kte

ré jediné jsou oprávněny shromažďovat finanční prostředky od veřejnosti), – úprava smluv, které mezi jinými subjekty než podnikateli nejsou možné

(např. smlouva o obchodním zastoupení – § 2483 a násl.).

Zvláštní kategorii potom představují spotřebitelské smlouvy (§ 1810–1867), u nichž právní úprava funkčně sleduje ochranu slabší strany právě proti informační a zkušenostní převaze podnikatelů, kteří nabízejí spotřebitelům určité zboží a služby.

Obecné vymezení osob i definování skupiny osob, které jsou označovány jako podnikatelé, určuje okruh adresátů právních norem chování a dovoluje též podrobit je speciálním pravidlům, která řeší zvláštnosti jejich právního postavení i možné střety s jinými skupinami osob, např. spotřebiteli, osobami v roli soutěžitelů nebo zákazníků. Uvedená pravidla nalézáme ve všech částech občanského zákoníku, neboť jsou funkčně propojena s úpravou dalších otázek, které nemají jen podnikatelskou povahu. Jako příklad uvádíme: – úpravu zákazu konkurence (§ 432–435), – úpravu obchodního závodu jako samostatné kategorie věci, kterou je orga

nizovaný soubor jmění, který podnikatel vytváří a který z jeho vůle slouží

k provozování činnosti podnikatele (§ 502), – úpravu výrazu připouštějícího různý výklad, kterému se ve styku s podnika

telem přisoudí ten význam, jaký má v daném styku pravidelně. Pravidlo sou

časně chrání nepodnikatele, vůči němuž musí osoba, která se dovolává této

interpretace, prokázat, že nepodnikatelské straně byl pravidelný význam vý

razu znám (§ 558 odst. 1), – právní úpravu obchodních zvyklostí (§ 558 odst. 2), – úpravu nevyváženého postavení smluvních stran: podnikatel, který uzavřel

smlouvu při svém podnikání, není oprávněn požadovat zrušení smlouvy pro

neúměrné zkrácení, ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy, při jejímž

uzavření bylo zneužito tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení

nebo lehkomyslnosti druhé strany (§ 1797).

POZNÁMKA

Úprava podnikatelů v občanském zákoníku není novým jevem, který by byl charakteris

tický jen pro tento nový kodex. Již všeobecný obchodní zákoník z roku 1863 (č. 1/1863

ř. z.) upravoval skupinu osob, která se profesionálně věnovala podnikání. Označuje je jako

kupce a upravuje též různé druhy obchodů, které kupci provozovali. Podle povahy obcho

dů rozlišuje obchody absolutní definované jako smlouvy, které musí být pokládány vždy

za obchody, bez zřetele na to, zda ten, který je provozuje, je kupcem, či nikoliv, a zda jsou

provozovány po živnostensku, tj. k dosažení stálého výdělku, nebo jen příležitostně.

Kromě absolutních obchodů existovaly i obchody relativní, k nimž patřily určité zákonem

vypočtené smlouvy, pokud byly uzavírány po živnostensku, a všechna jednotlivá právní

jednání kupcova, která náležela k provozování jeho obchodní živnosti. Pro řešení otázky,

zda živnost přesahuje meze pouhého řemesla, byl rozhodujícím kritériem roční čistý výtě

žek, který musel přesahovat 50 000 Kč, a skutečnost, že celé řízení a vedení podniku byly

organizovány po obchodnicku, zejména pokud šlo o způsob, jakým byla živnost vedena.

Absolutní obchody a relativní obchody vypočtené v prvním odstavci čl. 272 všeobecného

obchodního zákoníku (č. 1/1863 ř. z.) se nazývaly obchody základními, neboť zakláda

ly kupecký stav, kupeckou povahu subjektu, pokud byly provozovány po živnostensku.

Logický protějšek k těmto obchodům tvořily obchody akcesorické (čl. 273 všeobecného

obchodního zákoníku), za něž byla pokládána všechna jednání kupcova, která náležela

ČÁST PRVNÍ / PRÁVNÍ POSTAVENÍ PODNIKATELE6

k provozu jeho obchodní živnosti, jednání, kterými kupec provedl již uzavřené základní obchody nebo kterými tyto základní obchody zajistil, podporoval nebo usnadňoval jejich uzavírání. Zatímco obchody základní zakládaly kupeckou povahu subjektu, obchody akcesorické ji předpokládaly. Podle toho, zda jednání zúčastněných stran bylo možno pokládat za obchod u obou, nebo jen u jedné z nich, dělily se obchody na jednostranné nebo oboustranné. Kupcem ve smyslu obchodního zákoníku byla každá osoba, která vlastním jménem provozovala po živnostensku alespoň jeden ze základních obchodů. Mohlo se jednat o osobu fyzickou nebo právnickou, sdružení osob (zejména obchodní společnost) nebo svépomocné společenstvo. Za nezbytné znaky kupce byly považovány následující skutečnosti: 1. Provoz alespoň jednoho ze základních obchodů. 2. Provoz zákadních obchodů byl prováděn po živnostensku, tj. s úmyslem opatřit si opě

tovným uzavíráním základních obchodů téhož druhu trvalý zdroj výdělku. 3. Subjekt uzavírající obchody musel jednat vlastním jménem, přičemž nebylo nutno

obchody provozovat osobně. Kupcem mohla být např. i vdova zastoupená v provozu

obchodu prokuristou nebo dítě, které mělo poručníka. Kupcem byly vždy společnosti

s ručením omezeným, i když neprovozovaly obchodní živnosti, ale věnovaly se činnos

tem humanitárním, zábavným, vzdělávacím apod. Na rozdíl od kupců, kteří skutečně

obchody provozovali, byly tyto společnosti nazývány fiktivními kupci. Kategorie kupce se ještě vnitřně dělila na kupce plného a kupce neúplného práva. Dělení bralo v úvahu, že se některá pravidla obchodního zákoníku nehodí pro menší podnikatele, protože předpokládají buď širší rozhled a větší obchodnickou zkušenost, nebo počítají se zařízeními, kterých se v menších podnicích neužívá. Všechny předpisy obchodního práva se proto uplatňovaly jen pro kategorii plnoprávných kupců, pro kupce neúplného práva se neuplatňovala pravidla o firmě, obchodních knihách a prokuře. Toto dělení nesmělo být zaměňováno s dělením na kupce protokolované, tj. zapsané do obchodního rejstříku, a kupce neprotokolované, kteří v obchodním rejstříku zapsáni nebyli. Ve většině případů byli sice plnoprávní kupci současně i kupci zapsanými do obchodního rejstříku, avšak zápis nebyl rozhodujícím kritériem pro kategorii kupců úplného práva. Příslušnost k této kategorii kupců byla dána naplněním předepsaného daňového základu (čistý zisk 50 000 Kč), plnoprávným kupcem byl tedy i ten, který, ač splňoval daňový základ, nesplnil povinnost dát se zapsat do obchodního rejstříku. Kupec, který daného daňového základu nedosahoval, se stejně tak nemohl stát plnoprávným kupcem jen na základě zápisu do obchodního rejstříku. Zápis měl právní význam v tom smyslu, že některé zákony spojovaly se zápisem kupce do obchodního rejstříku určité právní účinky, které postihovaly i zapsané kupce neúplného práva, nikoliv však nezapsané kupce plnoprávné. V návaznosti na tradici meziválečného obchodního práva obnovuje obchodní zákoník v roce 1992 právní úpravu podnikajících osob. Nevychází však z kategorie kupce, nýbrž zavádí nový pojem podnikatele, pro jehož vymezení volí kritéria veřejného práva a podnikatele v podstatě charakterizuje jako osobu, která oprávněně podniká. Ustanovení § 2 odst. 2 písm. b), c) a d) obch. zák. totiž výslovně určuje, že podnikatelem je osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění nebo oprávnění, které je požadováno speciálními právními předpisy pro takové činnosti, které nejsou živnostmi, nebo jde o zemědělské podnikatele, kteří musí splnit určité požadavky spojené se zápisem do evidence podle zákona o zemědělství. Podnikateli jsou dále všechny osoby zapsané do obchodního rejstříku – do této kategorie patřily především obchodní společnosti a družstva. Zákon zde nevyžadoval faktický výkon podnikání, podnikateli se tak stávala např. i bytová družstva, jejichž předmětem činnosti byla správa bytového fondu a poskytování bydlení jejich členům. Takoví podnikatelé byli v nauce známi již dříve a byli označováni jako „fiktivní podnikatelé“ nebo jako „podnikatelé podle formy“ – fakticky nepodnikali, ale využívali jen organizační formu obchodních společností nebo družstev. Povahu podnikatele tak nabý

6


DÍL I / ZÁKONNé VyMEZENÍ POJMU PODNIKATEL

7

7

vala akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo, i když nebyly

založeny k podnikání.

Za přínos vymezení podnikatele v obchodním zákoníku lze i dnes považovat propojení

soukromoprávních a veřejnoprávních prvků, které umožnilo harmonizaci základních pra

menů práva v dané otázce, tedy obchodního zákoníku a živnostenského zákona. Kladem

této úpravy byla i její stejnorodost, neboť se u pojmu podnikatel nerozlišovalo, zda jde

o osobu fyzickou, nebo právnickou, a byly zachyceny i osoby provozující činnosti, u nichž

by mohly vznikat pochybnosti (např. lékaři).

1

1.2

Znaky vymezující podnikatele v platném

občanském zákoníku

Úprava kategorie podnikatele v občanském zákoníku spatřuje základní znak charakterizující tuto skupinu osob v činnosti vykonávané profesionálním podnikatelským způsobem. Tuto činnost bychom mohli nazvat podnikáním, zákonná úprava tak však nečiní a podnikání jako specifickou činnost výslovně nedefinuje.

V živnostenském zákoně (zák. č. 455/1991 Sb.) jako základním zákoně veřejnoprávní povahy, který upravuje podmínky živnostenského podnikání, nalézáme vymezení živnosti jako soustavné činnosti provozované samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Jak vyplyne z dalšího výkladu, jsou znaky živnosti totožné se znaky, jimiž vymezuje občanský zákoník podnikatele, provozovatel živnosti je tedy podnikatelem, avšak ne každý podnikatel je současně živnostníkem. Kategorie podnikatele je širší, živnostníci tvoří jen jednu její součást, i když je to součást početně nejrozsáhlejší.

Na rozdíl od shora zmíněného historického pojetí kupce ve všeobecném obchodním zákoníku nerozlišuje platná právní úprava více dílčích kategorií podnikatelů, nýbrž obdobně, jako tomu bylo v obchodním zákoníku, zachovává jednotný pojem podnikatele zahrnující osoby fyzické i právnické. Na rozdíl od obchodního zákoníku spojuje podnikatele s jeho činností a charakteristiku podnikatele neodvozuje od oprávněnosti jeho podnikání. Není proto pochyb o tom, že podnikatelé jsou osoby, které spojuje předpoklad profesionální zdatnosti, s níž vykonávají výrobní, obchodní a jiné obdobné aktivity, jejichž cílem je uspět na trhu v konkurenci ostatních podnikatelů a v soutěži s nimi a získat pro sebe hospodářský prospěch.

Ustanovení § 420 ve svém prvním odstavci vymezuje znaky, které jsou pro činnost podnikatele příznačné: – Samostatnost: znak vyjadřuje nezávislou a svobodnou podstatu podnikatel

ské činnosti. Podnikatel činí sám veškerá rozhodnutí o místě, čase a způso

bu výkonu svého podnikání, stanoví podnikatelské záměry, dlouhodobé cíle

i taktiku k jejich dosažení. V právním styku pro něj platí zásada autonomie

vůle – volí si sám svoje partnery, s nimiž uzavírá smlouvy, a bere na sebe

povinnosti, které vyjednal vlastními svobodnými projevy vůle. Nemusí re

spektovat žádné příkazy jiných osob, není s nimi ve vztahu nadřízenosti 1

Tato část je zpracována podle kapitoly, kterou autorka napsala pro učebnici BEJČEK, J.,

HAJN, P., POKORNÁ, J. a kol. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vydání. Praha:

C. H. Beck, 2014. 410 s. ISBN 978-80-7400-547-3.

7


8

ČÁST PRVNÍ / PRÁVNÍ POSTAVENÍ PODNIKATELE

a podřízenosti. Samostatnost tak odlišuje podnikatele od osob, které pracují

v zaměstnaneckém vztahu a jsou povinny plnit příkazy zaměstnavatele. Au

tonomie vůle a svoboda rozhodování však nejsou zcela bez hranic – podni

katel musí respektovat svobodu rozhodování a činnosti jiných podnikatelů,

často ekonomicky silnějších či disponujících zdroji, které podnikatel pro

svou činnost potřebuje. Příkladem může být financování podnikatelských

aktivit z cizích zdrojů a nutnost přistoupit na podmínky poskytovatelů úvě

rů, popř. podřízení podnikatelských aktivit zájmům propojené skupiny pod

nikatelů (podnikání v rámci koncernu). – Výkon činnosti na vlastní účet a odpovědnost: znak nutně doprovází pod

nikatelskou svobodu a představuje její rubovou stranu – vyjadřuje, že podni

katel musí velmi dobře uvážit svoje rozhodnutí a právní jednání, protože je

to pouze on sám, který bude povinen splnit veškeré závazky, jež na sebe při

podnikání vzal, bude muset čelit nepříznivým důsledkům svých rozhodnutí,

jen on sám je ohrožen rizikem ztrát. V totožném postavení jsou však i jeho

obchodní partneři, na nichž naopak může vyžadovat plnění jejich povinností

vůči sobě jako oprávněnému. Z tohoto znaku vycházejí požadavky přesné

identifikace podnikatele obchodní firmou nebo jiným označením i povin

nost kompenzovat újmu, která jiným osobám vznikla porušením převzatých

povinností. Kritéria, podle nichž lze posuzovat, zda postup podnikatele byl

profesionální a zda podnikatel respektoval nebezpečí hrozících rizik, vytváří

judikatura. I když jde mnohdy o rozhodnutí z meziválečného období, závěry

soudů jsou použitelné i dnes:

JUDIKATURA

Jest na podnikateli pouliční dráhy, by při rozkopané trati šetřil pozornosti § 1299 obč. zák.

(zde jde o rakouský občanský zákoník – ABGB). Jest jeho povinností, by učinil taková opat

ření, aby v noci nebyla bezpečnost lidí a cizího majetku vykopávkami ohrožena, a jež i při

větru, dešti a nepříznivých vlivech povětrnostních jsou způsobilé a neselhávají. Pokud

nestačí nastavení výstražných svítilen na místě rozkopávky. (Vážný 6777/1927)

Při jednáních vyžadujících zvláštních znalostí odpovídati jest i za nedostatek pozornosti

a znalostí, které mají pouze odborníci



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist