E-kniha: Mentální postižení -- 2., přepracované a aktualizované vydání - Milan Valenta; kolektiv; Jan Michalík; Martin Lečbych

Milan Valenta, Jan Michalík, Martin Lečbych a kolektiv MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ 2., PŘEPRACOVANÉ A AKTUALIZOVANÉ VYDÁNÍ y osobnostní struktura člověka

s mentálním postižením y speciálněpedagogická podpora

pro žáky s mentálním postižením y edukační schéma y diagnostika osob s mentálním

postižením

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Valenta, Milan

Mentální postižení / Milan Valenta, Jan Michalík, Martin Lečbych a kolektiv. -

2., přepracované a aktualizované vydání. -- Praha : Grada, 2018. -- 392 stran. -- (Psyché)

Anglické resumé

ISBN 978-80-271-0378-2 (brožováno)

316.344.6-056.36 * 616.899 * 304 * 34 * 159.9.072.5 * 616-07 *

159.9:364.694 * 376 * 364-3 * (048.8:082)

- osoby s mentálním postižením

- osoby s mentálním postižením -- právní postavení

- mentální retardace -- psychologické aspekty

- mentální retardace -- sociální aspekty

- mentální retardace -- právní aspekty

- psychodiagnostika

- diagnostika (lékařství)

- psychologie handicapu -- právní aspekty

- speciální pedagogika

- sociální péče

- kolektivní monografie

159.9 - Psychologie [17] Milan Valenta, Jan Michalík, Martin Lečbych a kolektiv MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ 2., PŘEPRACOVANÉ A AKTUALIZOVANÉ VYDÁNÍ y osobnostní struktura člověka

s mentálním postižením y speciálněpedagogická podpora

pro žáky s mentálním postižením y edukační schéma y diagnostika osob s mentálním postižením

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována ani šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

prof. PaedDr. Milan Valenta, Ph.D., prof. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D., doc. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D., a kolektiv MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ 2., přepracované a aktualizované vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6878. publikaci Spoluautoři: Mgr. Božena Doleželová Mgr. Jitka Jarmarová Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D. Mgr. Olga Kulíšková Mgr. Oldřich Müller, Ph.D. PaedDr. Petr Petráš

Mgr. Eva Stupňánková

PhDr. Magda Navrátilová

doc. PhDr. Alena Petrová, Ph.D.

PhDr. Miroslav Procházka, Ph.D.

Mgr. Pavel Svoboda, Ph.D. Recenzovali: prof. PhDr. RNDr. Marie Vágnerová, CSc. Mgr. Ivana Klenová Mgr. Jiřina Muchová Mgr. Lenka Mikulášková Odpovědný redaktor Štěpán Böhm Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 392 Vydání 2., 2018 Vytisklo TISK CENTRUM, s.r.o., Moravany © Grada Publishing, a.s., 2018 Cover Photo © Depositphotos / ginosphotos1 ISBN 978-80-247-3043-1 (ePub) ISBN 978-80-247-3050-9 (pdf ) ISBN 978-80-271-0378-2 (print)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah

Úvod 13

Kompatibilita textu publikace s klasifikacemi využívanými ve zdravotnictví, v sociální péči a ve školství

Milan Valenta

Referenční rámec MKF 15 Referenční rámec SIS 17 Referenční rámec Katalogu posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb (část diagnostické domény pro žáky s mentálním postižením) 19

I. ČÁST

Teoreticko-systémový kontext

1. P ojem inteligence 22

Martin Lečbych Vývoj testování inteligence 23

Faktorově analytické modely inteligence 25

Gardnerův multidimenzionální model inteligence 26

Sternbergova triarchická teorie inteligence 27 Kritika konceptu inteligence 27 Testování inteligence u osob s mentální retardací 29

2. K oncept mentálního postižení a terminologie 31

Milan Valenta Mentální postižení a oslabení kognitivního výkonu 33 Mentální retardace 34

MKN-10 (F70–F79) 35

DSM-5 (2013) 37

AAMR/AAIDD 37 Modely mentální retardace 39 Martin Lečbych Diagnostika mentální retardace 47

Diferenciální diagnostika dalších duševních poruch v souvislosti

s mentální retardací 50

Martin Lečbych

Některá specifika a problematické okruhy diagnostikování Romů 59

Milan Valenta

Marginálie k pojmům relevantním mentálnímu postižení 61

——— 6 —————————————————

Etiologie mentální retardace 63 Milan Valenta, Oldřich Müller

3. P rávní úprava postavení osob s mentálním postižením 71

Jan Michalík Mezinárodní přístup k ochraně práv osob s mentálním postižením 73 Svéprávnost 78

Předběžné prohlášení 80

Nápomoc při rozhodování 81

Zastoupení členem domácnosti 82

Omezení svéprávnosti 83

Opatrovnictví 87

Princip ochrany a minimálního zásahu do ústavního práva osoby 95

Právní a faktické důsledky omezení a zbavení způsobilosti k právním

úkonům 96 Odpovědnost za škodu u osob s mentální retardací 97 Občan s mentální retardací v rodinně právních vztazích 103 Občan s mentální retardací v trestně právních vztazích 105

Mentální retardace a její vymezení pro účely trestního zákoníku 105

Ochrana osob s mentální retardací ve skutkové podstatě vybraných

trestných činů 108 Občan s mentální retardací a poskytování zdravotní péče 113

Souhlas pacienta 113

Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu

zdravotnické péče 118

4. E dukace, sociální služby a intervenční strategie pro osoby s mentálním

postižením 122 Edukace osob s mentálním postižením 122 Milan Valenta

Příklady obsahu / tematických okruhů 124 Podpůrná opatření 128 Milan Valenta Systém sociálních služeb 131 Jan Michalík

Služby sociální péče do roku 2006 131

Základní principy organizace nového systému sociálních služeb 132

Druhy sociálních služeb 133

Příspěvek na péči 138

Standardy kvality sociálních služeb 143

————————————————— 7 ———

Obsah

Psychoterapeutické přístupy k osobám s mentální retardací 146 Martin Lečbych

Adaptace rogeriánského přístupu – preterapie 147

Kognitivně-behaviorální terapie 148

Rodinná terapie 153 Další terapeutické přístupy ve speciálně pedagogické péči o osoby s mentálním postižením 156 Oldřich Müller

Klasifikace a charakteristika terapií využitelných

ve speciálněpedagogické péči o osoby s mentálním postižením 158

5. P artnerské vztahy a sexualita osob s mentálním postižením 172

Zdeňka Kozáková Vývoj přístupu k partnerským vztahům a sexualitě osob s mentálním postižením 172

Nejčastější předsudky v oblasti partnerských vztahů a sexuality osob

s mentálním postižením 174 Sexuální vývoj jedince s mentálním postižením 178 Partnerské vztahy osob s mentálním postižením 180 Manželství a rodičovství osob s mentálním postižením 182 Sexuální zneužívání osob s mentálním postižením 185

Doporučení pro omezení výskytu sexuálního zneužívání 188 Podpora v oblasti partnerství a sexuality osob s mentálním postižením 191

Specifika podpory v pobytových službách 193

II. ČÁST

Domény osobnostní struktury osob s mentálním postižením

a jejich diagnostikování

6. S myslová percepce 198

Petr Petráš Deskripce domény 198 Specifika u osob s mentálním postižením 199 Vizuální percepce 200

Deskripce subdomény 200

Specifika u osob s mentálním postižením 201

Diagnostické nástroje 202 Sluchová percepce 207

Deskripce subdomény 207

——— 8 —————————————————

Specifika u osob s mentálním postižením 208

Diagnostické nástroje 209

7. M otorika 212

Eva Stupňánková, Magda Navrátilová, Miroslav Procházka Hrubá motorika 212

Obecná charakteristika subdomény 212

Motorické schopnosti 212

Specifika u osob s mentálním postižením 214

Diagnostické nástroje 214 Jemná motorika 219

Deskripce subdomény 219

Specifika u osob s mentálním postižením 219

Diagnostické nástroje 220 Grafomotorika 222

Deskripce subdomény 222

Specifika u osob s mentálním postižením 223

Diagnostické nástroje 223 Psychomotorika 224

Charakteristika subdomén 224

Specifika u osob s mentálním postižením 225

Diagnostické nástroje 225

8. L ateralita 227

Milan Valenta Deskripce domény 227 Specifika osob s mentálním postižením 228 Diagnostické nástroje 229

9. Ori entační funkce – orientace časem, místem, osobou 230

Martin Lečbych Charakteristika domény 230 Poruchy v rámci domény 231 Specifika u osob s mentálním postižením 233

Osoby s lehkou mentální retardací 234

Osoby se středně těžkou mentální retardací 234 Diagnostika a diferenciální diagnostika orientačních funkcí 235

Testové metody 236

Diferenciální diagnostika 236

————————————————— 9 ———

Obsah

10. I ntelektové poznávací funkce 238

Miroslav Procházka, Jana Petrášová Obecná charakteristika domény 238 Rámcová specifika domény u klientů s mentálním postižením 239 Diagnostické nástroje a diferenciální diagnostika 239 Struktura intelektu 240

Charakteristika subdomény 240

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 241

Diagnostické nástroje a diferenciální diagnostika 241 Myšlenkové operace 246

Charakteristika subdomény 246

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 247

Diagnostické nástroje a diferenciální diagnostika 248 Organizace a plánování 249

Charakteristika subdomény 249

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 249

Diagnostické nástroje a diferenciální diagnostika 250 Úsudek 250

Deskripce subdomény 250

Specifika subdomény u osob s mentálním postižením 251 Řešení problémů 253

Deskripce subdomény 253

Specifika subdomény u osob s mentálním postižením 255

Exekutivní funkce 255

Diagnostické nástroje 256 Kognitivní styl 257

Deskripce subdomény 257

Specifika subdomény u osob s mentálním postižením 258

Diagnostické nástroje 258

11. P ozornost 260

Miroslav Procházka Obecná charakteristika domény 260 Rámcová specifika domény u klientů s mentálním postižením 261 Diagnostické nástroje 261 Udržení záměrné pozornosti 265

Charakteristika subdomény 265

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 265

Diagnostické nástroje 265 Přesouvání pozornosti 266

Charakteristika subdomény 266

——— 10 —————————————————

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 266

Diagnostické nástroje 267 Rozdělení pozornosti 267

Charakteristika subdomény 267

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 268

Diagnostické nástroje 268

12. P aměť 269

Pavel Svoboda Deskripce subdomény 269 Tradiční dělení paměti 270

Krátkodobá (pracovní) paměť 271

Střednědobá paměť 273

Dlouhodobá paměť 274 Specifika paměti u osob s mentálním postižením 275 Diagnostické nástroje 278

Poznámky k testování 279

Střednědobá paměť 282

Dlouhodobá paměť 283

13. F atické funkce 286

Olga Kulíšková Deskripce domény 286

Druhy komunikace 287

Poruchy fatických funkcí 288 Specifika fatických funkcí u klientů s mentálním postižením 289

Řeč osob s mentálním postižením 289 Diagnostika a diferenciální diagnostika 293

Silné a slabé stránky diagnostiky fatických funkcí u osob s mentálním

postižením 294

Diagnostické prostředky 295

14. E moce 300

Jana Petrášová Obecná charakteristika domény 300

Dělení emocí 300

Vývoj emocí 302

Emoce jako projev funkčního systému mozku 302

Emoce a poznávací procesy 303

Emoce a motivace 303

Emoční inteligence 304

————————————————— 11 ———

Obsah

Poruchy emocí podle kritéria intenzity a časového průběhu 304 Rámcová specifika u klientů s mentálním postižením 306 Diagnostické nástroje 306

15. A daptace a adaptabilita 309

Alena Petrová Deskripce domény 309

Vývoj a determinace adaptability 310

Míra adaptability a její aspekty 311

Poruchy adaptace 312 Specifika domény – problematika adaptace v kontextu mentální retardace 317 Diagnostika domény 319

Testy inteligence a specifických schopností 320

Testy sociálních vztahů a testy emoční inteligence 321

16. K onace a aspirace 323

Martin Lečbych Charakteristika domény 323 Specifika poruch u osob s mentální retardací 323 Poruchy cíleného jednání 324 Aspirace 325 Diagnostika poruch volního jednání 326

17. S ebeobsluha 328

Petr Petráš Deskripce domény 328 Specifika u osob s mentálním postižením 328 Diagnostické nástroje 331

Vývojové škály 331

Klinické metody 335

Diferenciální diagnostika 336

18. R odinné prostředí 337

Božena Doleželová, Jan Michalík, Milan Valenta Charakteristika domény 337

Výchovně-socializační funkce rodiny 337

Styly výchovných interakcí 338 Dítě s mentálním postižením v rodině 339

Fáze šoku a popření 341

Fáze bezmocnosti 341

Fáze postupné adaptace a vyrovnávání se s problémem 342

——— 12 —————————————————

Fáze smlouvání 343

Fáze smíření 344 Rodinná diagnostika 346

Obecné principy rodinné diagnostiky a výběr diagnostických metod 347 Diagnostické metody 349

19. E dukační schéma – dovednosti, vědomosti, návyky, zájmy 353

Jitka Jarmarová Charakteristika domény 353 Trivium 354

Charakteristika subdomény 354

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 354

Rámcové vzdělávací programy 354

Diagnostické nástroje 355 Společenskovědní a přírodovědná oblast, oblast zdraví, práce a kultury 357

Charakteristika domény 357

Diagnostické nástroje 359 Zájmy 359

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 359

Diagnostické nástroje 359 Návyky 361

Specifika subdomény u klientů s mentálním postižením 361

Summary 363

Seznam použité literatury 365

Rejstřík věcný 377

Rejstřík jmenný 385

————————————————— 13 ———

Úvod

Úvod Kompatibilita textu publikace s klasifikacemi využívanými ve zdravotnictví, v sociální péči a ve školství Milan Va l e n t a Text publikace vychází ze základních pilířů trojice stratifikačních systémů, které se nově implantují v oblasti zdravotnictví (MKF – Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví), v oblasti sociálních služeb (SIS – Supports Intensity Scale, tj. Škála stanovení míry podpory) a pilotážně ve (speciálním) školství a poradenství (KaSPC – katalog posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb, část diagnostické domény pro žáky s mentálním postižením). Nyní blíže k těmto systémům.

Od července 2010 nabyla ve zdravotnictví platnosti nová MKF – M ezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF – International Classification of Functioning, Disability and Health) pro rehabilitační, posudkové a praktické lékaře, ale i p ro další členy multidisciplinárních týmů, kteří se zabývají péčí o osoby s  disabilitou, včetně terapeutů, psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovníků (certifikované kurzy MKF realizuje Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR; v knižní podobě vydalo klasifikaci nakladatelství Grada Publishing v Praze, v elektronické podobě ji lze vyhledat na portálech MZ www.mzcr.cz).

MKF je určena pro měření zdravotního postižení na individuální i populační úrovni (ČSÚ, sdělení 431/2009 Sb., částka 137/2009 Sb.):

Klasifikace MKF je určena pro účely hodnocení stupně disability, posuzování zdravotní způsobilosti k práci (pokud je fyzická osoba disabilní), posuzování speciálních potřeb ve vzdělávání, předepisování a proplácení zdravotnických prostředků pro účely zdravotních pojišťoven... Klasifikaci MKF je povinen používat každý ošetřující lékař (zdravotnické zařízení), pokud u pacienta zjistí zdravotní stav (diagnózu) s určitým stupněm disability, která bude dlouhodobého nebo trvalého charakteru. Příslušné klasifikační kódy dle klasifikace MKF musí být uvedeny ve zdravotnické dokumentaci pacienta a zároveň musí být součástí propouštěcí zprávy ze zdravotnického zařízení u všech pacientů, kteří jsou disabilní.

„Přidaná hodnota“ aplikace MKF v prostředí českého zdravotnictví spočívá v tom, že odborníci v další péči (především sociální pracovníci, speciální pedagogové a psy——— 14 ————————————————— chologové) dostanou o klientovi informace relevantní jejich profesní oblasti (tj. oblast sociální péče a „speciálního“ vzdělávání), které nelze jinak vyvodit ze stanovené diagnózy MKN-10 (např. diagnóza F84.0 dětský autismus nemá téměř žádnou výpovědní hodnotu o f unkčnosti klienta, jeho disabilitách, popř. edukabilitě). Dalším pozitivem klasifikace je možnost sledování vývoje disability v čase – přehledně lze stanovit efektivitu vynaložené intervence, progres či regresi. Neméně důležitý je fakt, že MKF zlepšuje prostupnost pacientů – u klienta, který přejde příkladně z brněnské kliniky na pražskou kliniku, není třeba další doplňující diagnostiky zaměřené na jeho funkční schopnosti.

Paralelně a zcela nezávisle na MKF se u nás krok za krokem implementuje v oblasti sociálních služeb další mezinárodní (AAIDD) klasifikace, a sice SIS – Supports Intensity Scale (Škála stanovení míry podpory), zaměřená na stanovení a klasifikování míry podpory a n a mapování potřeb uživatelů sociálních služeb v  procesu individuálního plánování s odkazem na zákon o sociálních službách a příslušné standardy kvality (kurzy SIS pořádá Quip – Společnost pro změnu Praha, www.kvalitavpraxi.cz). Klasifikace je určena především klientům s mentálním postižením a poruchami autistického spektra (PAS), případně dětskou mozkovou obrnou (DMO), a d alším uživatelům služeb nad šestnáct let (SIS pro děti se připravuje). Škála slouží především jako diagnostický nástroj stanovení míry potřebné podpory (a tím také finanční náročnosti péče) a pro individuální plánování.

S ohledem a v návaznosti na MKF a SIS byl ověřen v našich SPC (speciálněpedagogických centrech) pro mentálně postižené Katalog posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb. Systém se snaží nastavit a ověřit rámec pro posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb u žáků se zdravotním postižením jako východisko pro stanovení speciálněpedagogické a psychologické podpory (podpůrných opatření) těmto žákům.

Jednalo se o jeden z výstupů tříletého projektu v rámci OP VK v gesci MŠMT s názvem „Inovace činnosti SPC při posuzování SVP dětí a žáků se zdravotním postižením“, jehož nositelem byla Univerzita Palackého v Olomouci. Hlavním řešitelem byl doc. Jan Michalík, který byl rovněž společně s prof. Potměšilem a prof. Valentou (všichni Ústav speciálněpedagogických studií UP Olomouc) autorem navržené metodiky řešící posuzování míry (hloubky) speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením. Tento projekt mj. reagoval na usnesení vlády ČR, kterým se přijímal Národní plán vytváření příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta 2010–2014. Úkol č. 9.3. zněl: „Nově definovat způsoby poskytování speciálněpedagogické podpory dětem, žákům a studentům se z. p. v závislosti na hloubce a závažnosti daného postižení a j im odpovídajících dopadů na vzdělávací podmínky dané osoby.“ Zodpovídá: MŠMT ČR.

Takže v  současnosti stojíme před fenoménem implementace trojice strukturálně-funkčních kvantifikací (MKF, SIS, KaSPC) ve třech kooperujících oblastech péče o klienta se zdravotním postižením v České republice – ve zdravotnictví, v sociálních službách a ve školství.

————————————————— 15 ———

Úvod

Přestože autoři MKF a SIS při tvorbě svých systémů nekooperovali, je až s podivem, nakolik spolu oba systémy rezonují z hlediska „filozofie“ a strategie tvorby, implementace, výstupů a cílů (takto lze usuzovat na společensko-antropologické paradigma doby). Katalogy SPC (dále KaSPC) se snaží o určitou kompatibilitu s oběma systémy, především vytěžují domény komponent i aplikace MKF. Referenční rámec MKF MKF (WHO, 2001) se soustřeďuje na pětici bazálních komponent mapujících funkční schopnosti, disabilitu a zdraví člověka: ■ tělesné funkce (fyziologické funkce tělesných systémů včetně psychických) – b; ■ tělesné struktury (anatomické části těla – orgány, končetiny a jejich součásti) – s; ■ aktivity (provádění úkolu nebo činu člověka) a participace (zapojení do životní si

tuace) – d; ■ faktory prostředí (facilitující či bariérové prostředí konkrétního klienta) – e; ■ osobní faktory jako doplňující okruh.

MKF užívá alfanumerické kódování v systému – na rozdíl od MNK-10 se využívají malá písmena pro určení komponent (b, s, d, e), číslice pak pro specifikaci domén a pro kvalifikátory. Příklad: b 140 – funkce pozornosti; b 1400 – udržení pozornosti; b 1400.1 – lehký problém s udržením pozornosti.

Systému KaSPC jsou relevantní následující selektované domény komponent tělesných funkcí, aktivit a participací a faktory prostředí: ■ b – tělesné funkce:

● Kap. I: Mentální funkce (např. intelektuální funkce, psychosociální funkce, orien

tační funkce, pozornost, paměť, emoce, percepce, psychomotorika, kognitivní

funkce, temperament, řeč, ...).

● Kap. II: Smyslové funkce a bolest (vidění, slyšení, chuť, čich, hmat, vnímání bo

lesti, ...).

● Kap. III: Hlas a funkce řeči (artikulace, fluence, alternativní vokalizace, ...).

● Kap. VII: Funkce vztahující se k pohybu (kloubní hybnost, stabilita, svalová síla,

tonus, kontrola volní hybnosti, mimovolní hybnost, pohyb, chůze, ...).

■ d – aktivity a participace:

● Kap. I: Učení se a aplikace znalostí (pozorování, naslouchání, triviální učení,

pozornost, myšlení, čtení, psaní, počítání, řešení problémů, ...).

+

——— 16 —————————————————

● Kap. III: Komunikace (příjem zpráv mluvených, nonverbálních, ve znakové řeči,

psaných a exprese těchto zpráv, konverzace, používání komunikačních pomůcek

a technik, ...). ● Kap. IV: Pohyblivost (přemisťování se, změna či udržení pozice těla, pohyb po

mocí dolních končetin, využití ruky k jemným pohybům, chůze, pohybování se

jinak než chůzí, používání dopravních prostředků, ...). ● Kap. V: Péče o sebe (mytí, používání toalety, oblékání, příjem potravy, péče

o sebe, ...). ● Kap. VI: Domácí život (získávání nezbytných věcí a služeb, příprava jídel, vyko

návání domácích prací, ...). ● Kap. VI: Mezilidské jednání a vztahy (mezilidská jednání, jednání s cizími lidmi,

formální a neformální vztahy, rodinné vztahy, intimní vztahy, ...). ● Kap. VIII: Hlavní oblasti života (výchova a vzdělávání – neformální, předškolní,

školní, příprava na povolání či na práci, získání, udržení a ukončení zaměstnání,

základní ekonomické jednání, život v komunitě, rekreace a volný čas, ...).

■ e – faktory prostředí:

● Kap. III: Podpora a vztahy (rodina, přátelé, autority, osobní asistent, zdravotničtí

pracovníci, ...). ● Kap. IV: Postoje (jednotlivé postoje osob jmenovaných v předcházející kapitole). ● Kap. V: Služby, systémy a principy řízení (služby a systémy – pro bydlení, veřej

ně prospěšné, komunikační, dopravní, právní, mediální, neziskového sektoru,

ekonomické, sociálního zabezpečení, zdravotnické, edukativní, zaměstnanecké

služby a systémy, ...). Každá otevřená doména je kvantifikována a posuzována pomocí škál kvalifikátorů,

jejichž počet je u jednotlivých komponent MKF různý.

Tělesné funkce (b) mají jediný kvalifikátor – rozsah poruchy:

■ 0 – žádný problém.

■ 1 – mírný impairment (problém je přítomen méně než 25 % času, v intenzitě, kterou

může osoba tolerovat, a stal se zřídka během posledních 30 dní).

■ 2 – střední impairment (problém je přítomen méně než 50 % času, v intenzitě, která

zasahuje do každodenního života osoby, a děje se občas za posledních 30 dní).

■ 3 – silný impairment (problém přítomen více než 50 % času, v intenzitě, která čás

tečně rozvrací každodenní život osoby, a děje se často během posledních 30 dní).

■ 4 – kompletní impairment (problém přítomen více než 95 % času, s intenzitou, která

totálně rozvrací každodenní život osoby, a děje se každý den v posledních 30 dnech).

■ 8 – nespecifikováno.

■ 9 – neaplikováno.

————————————————— 17 ———

Úvod

Jednotlivé otevřené domény komponenty aktivity a p articipace (d) jsou posuzovány pomocí dvojice kvalifikátorů – kvalifikátoru výkonu (první číslo za tečkou kódu) a kapacity (druhé číslo).

Simplifikovaně řečeno, rozumí se výkonem jedince aktivita v jeho běžném prostředí, tj. s pomocí faktorů tohoto prostředí, jako jsou kompenzační pomůcky, invalidní vozík, osobní asistent etc., zatímco kapacitou se rozumí schopnost člověka bez ovlivnění faktory jeho konkrétního prostředí (bez pomůcek, asistence, ...). Diference mezi výkonem a ka pacitou reflektuje rozdíl mezi vlivem skutečného a „standardizovaného“ prostředí a je signalizací pro nápravu prostředí, která může vést ke zlepšení klientova výkonu.

Pro oba kvalifikátory – jak výkonu, tak i kapacity („bez asistence“) – se využívá stejné škály jako u tělesných funkcí.

Faktory prostředí (e), reflektující fyzické, sociální a postojové prostředí klienta, jsou škálovány s pomocí speciálního kvalifikátoru, kterým jsou bariéry a facilitátory prostředí, takto: ■ 0 – nejsou bariéry ■ 1 – mírné bariéry ■ 2 – střední bariéry ■ 3 – silné bariéry ■ 4 – kompletní bariéry ■ 8 – nespecifická bariéra ■ 9 – nelze použít

V kódování se značí jako číslice za tečkou (exxx.1). ■ 0 – není facilitátor ■ +1 – lehce podporující facilitátor ■ +2 – středně podporující facilitátor ■ +3 – podstatně podporující facilitátor ■ +4 – kompletně podporující facilitátor ■ +8 – nespecifický facilitátor ■ 9 – nelze použít

V kódování se značí jako číslice za znaménkem + bez tečky (exx+1). Referenční rámec SIS Aplikace SIS se užívá primárně v sociálních službách, přičemž oblast vzdělávání je zde implementována v širším kontextu. Nástroj je využíván především pro alokaci zdrojů, neboť výsledný kvantifikátor v podobě SIS indexu vyjadřuje míru podpory potřebné pro zvládnutí každodenních činností konkrétního klienta (srovnáno s osobou bez postižení), ——— 18 ————————————————— a t udíž může být využit k optimálnímu rozložení poskytované podpory na základě měřitelných a k omparabilních údajů. Takto může SIS index sloužit i jako argumentace při jednáních o finančních zdrojích pro poskytovatele služeb a také při jednáních o příspěvku na péči a žádosti o přehodnocení stupně závislosti (jednotlivým stupňům závislosti I–IV odpovídá určité rozpětí SIS indexu, např. I. stupeň = 60–84 bodů). SIS obsahuje tři oddíly, z nichž relevantní KaSPC je škála potřebné podpory v každodenních aktivitách, zahrnující šest oblastí (srovnej s doménami MKF): a) činnost v domácnosti (příprava jídla, oblékání, použití toalety, ...); b) činnosti spojené se životem v obci (návštěva přátel, doprava, nakupování, ...); c) činnosti celoživotního vzdělávání (strategie řešení problémů, interakce s ostatními

lidmi při vzdělávání, ...);

d) činnosti v zaměstnání (učení se pracovním dovednostem, ...); e) činnosti spojené se zdravím a bezpečím (užívání léků, správná výživa, ...); f ) sociální činnosti (vytváření a udržení přátelství, komunikace, ...).

Míra podpory je škálována ze tří hledisek: 1. Typ podpory:

● 0 – bez podpory

● 1 – dohled, sledování

● 2 – vedení, instruktáž

● 3 – částečná fyzická pomoc s činností, dovedností

● 4 – plná fyzická pomoc s činností, dovedností 2. Frekvence podpory:

● 0 – bez podpory nebo méně než měsíčně

● 1 – alespoň jednou měsíčně, ne však týdně

● 2 – alespoň jednou týdně, ne však denně

● 3 – alespoň jednou denně, ne však každou hodinu

● 4 – každou hodinu či častěji 3. Délka denní podpory:

● 0 – bez podpory

● 1 – méně než 30 minut

● 2 – 0,5 až 2 hodiny

● 3 – 2 až 4 hodiny

● 4 – 4 a více hodin

————————————————— 19 ———

Úvod

Kvantifikace v SIS využívá de facto čtyřstupňové škály, stejně jako KaSPC a MKF, s tím podstatným rozdílem, že v SIS se neposuzuje schopnost/dovednost (funkční schopnost a j ejí ztráta, disabilita) jako v případě KaSPC a MKF, ale míra podpory pro zvládnutí konkrétní činnosti každodenního života. Referenční rámec Katalogu posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb (část diagnostické domény pro žáky s mentálním postižením) Kruciálním cílem Katalogu SPC pro mentálně postižené je implantovat pětistupňovou (původně čtyřstupňovou) stratifikaci (relevantní klasifikacím, jež se využívají ve zdravotnictví i v sociálních službách) do oblasti (speciálního) školství, a především poradenství. Na rozdíl od zdravotnictví a sociálních služeb, kde se jedná o kvantifikaci funkčnosti a disability či míry potřebné podpory, ve speciálně školské oblasti jde o kvantifikaci speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů s mentálním postižením, oslabením kognitivního výkonu, pomalejším tempem práce etc. jakožto nezbytného východiska pro stanovení míry speciálněpedagogické podpory (podpůrných opatření). Tímto procesem dochází k završení kompatibility nových přístupů ke klientům ve třech nejvíce se prolínajících a kooperujících pomáhajících profesích – ve školství, v sociální péči a ve zdravotnictví.

Dítě, žák či student je diagnostikován a na základě komplexního posouzení poradenskými pracovníky (zde především psychologem a psychopedem) je stanovena míra podpůrných opatření (v případě SPC se jedná o podpůrná opatření druhého až pátého stupně), které klientovi poskytne škola, speciální škola či škola v součinnosti s SPC.

Diagnostikované domény: ■ smyslová percepce:

● vizuální percepce

● sluchová percepce ■ motorika:

● hrubá motorika

● jemná motorika

● grafomotorika

● vizuomotorika

● psychomotorika