načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Medicína katastrof - Robin Šín

Medicína katastrof

Elektronická kniha: Medicína katastrof
Autor: Robin Šín

Publikace se zabývá definicí krizí a katastrof, civilní ochranou, profesionální meziresortní spoluprací v rámci integrovaného záchranného systému, zdravotnickými aspekty mimořádných ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  550
+
-
18,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Galén
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 351
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-749-2295-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace se zabývá definicí krizí a katastrof, civilní ochranou, profesionální meziresortní spoluprací v rámci integrovaného záchranného systému, zdravotnickými aspekty mimořádných událostí i specifickými činnostmi zdravotnických záchranných služeb. Informace o všech typech ohrožení, psychologických dopadech katastrof a humanitárním právu.

Popis nakladatele

Ani v dnešní přetechnizované době není lidstvo schopné účinně předcházet všem mimořádným událostem a katastrofám, ať již přírodním nebo způsobeným lidmi. Je tedy nutné připravovat se na jejich řešení komplexně a následně je vhodnými opatřeními a postupy zvládat. Řešení většiny mimořádných událostí významně zasahuje do kompetence resortu zdravotnictví, a proto se neustále zvyšuje důležitost medicíny katastrof, která je součástí oboru urgentní medicína. O to naléhavější je potřeba mít pro tuto oblast vhodnou monografii. Tato kniha je určena především pro pracovníky poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a nemocnic, pro krizové manažery úřadů a zdravotnických zařízení a také pro studenty, kteří se připravují na zdravotnické povolání nebo činnosti související s krizovým řízením a ochranou obyvatelstva.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Robin Šín - další tituly autora:
Medicína katastrof Medicína katastrof
Lékařská první pomoc Lékařská první pomoc
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Robin Šín et al.

MEDICÍNA katastrof

Galén

Galén

Robin Šín et al.

9 788074 922954



Medicína

Robin Šín et al.

Galén

katastRof


Robin Šín et al.

Medicína katastRof

První vydání

Vydalo nakladatelství Galén, Na Popelce 3144/10a, 150 00 Praha 5

Editor PhDr. Lubomír Houdek

Šéfredaktorka PhDr. Soňa Dernerová

Redakční spolupráce Alena Regalová

Obrazová dokumentace z archivu autorů

Obálka Ondřej Pfeiffer

Sazba Václav Zukal

Určeno odborné veřejnosti

G 361016

Upozornění

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Autoři i nakladatel vynaložili značné úsilí, aby informace o léčivech odpovídaly stavu znalostí

v době zpracování díla. Nakladatel za ně nenese odpovědnost a doporučuje řídit se údaji o doporu

čeném dávkování a kontraindikacích uvedených výrobci v příbalovém letáku příslušného léčivého

přípravku. Týká se to především přípravků vzácněji používaných nebo nově uváděných na trh.

V textu jsou používány ochranné obchodní známky léků a dalších produktů.

Absence symbolů ochranných známek (

®

,

ap.) neznamená, že jde o nechráněné názvy a značky.

© Galén, 2017

isBn 978-80-7492-342-5 (PDF)

isBn 978-80-7492-343-2 (PDF pro čtečky)

Hlavní autor a pořadatel

MUdr. ing. Robin Šín, MBa

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje;

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva,

Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze

Recenzenti

ing. Mgr. Miloš fiala, Ph.d.

Katedra ochrany obyvatelstva, technických a úpolových sportů,

Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova

prof. MUdr. oto Masár, Phd.

Klinika urgentnej a všeobecnej medicíny, Lekárska fakulta,

Univerzita Komenského v Bratislave

ing. Mgr. Josef Vilášek

Katedra ochrany obyvatelstva, technických a úpolových sportů,

Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova


5

Hlavní autor a pořadatel

MUdr. ing. Robin Šín, MBa

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje;

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva,

Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze

Autoři

MUdr. ondřej franěk

Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy

ing. Jiří Halaška, Ph.d.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva,

Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze

plk. Rndr. tomáš Holec

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje

Mgr. Zdeněk Hon, Ph.d.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva,

Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze

• AUTORSKÝ KOLEKTIV


6  Medicína katastrof

doc. Rndr. Marek Jukl, Ph.d.

Katedra algebry a geometrie, Přírodovědecká fakulta,

Univerzita Palackého v Olomouci;

Český červený kříž

plk. doc. Pharmdr. daniel Jun, Ph.d.

Katedra toxikologie a vojenské farmacie,

Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Univerzita obrany v Brně

plk. Mgr. Štěpán kavan, Ph.d.

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje;

Ústav radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva,

Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

MUdr. Radovan Matoušek, Ph.d.

Katedra urgentní medicíny a vojenského všeobecného lékařství,

Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Univerzita obrany v Brně

kpt. ing. René Mildorf

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje

doc. ing. Vladimír Pitschmann, csc.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva,

Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze;

Oritest spol. s r. o.

plk. MUdr. Michal Plodr, Ph.d., MBa

Katedra urgentní medicíny a vojenského všeobecného lékařství,

Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Univerzita obrany v Brně

Phdr. Mgr. dana Rebeka Ralbovská, Ph.d.

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva,

Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze

doc. ing. Jozef sabol, drsc.

Katedra krizového řízení, Fakulta bezpečnostního managementu,

Policejní akademie České republiky v Praze

plk. MUdr. Miloš sokol, Ph.d.

Vojenský ústav soudního lékařství,

Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha


7AUTORSKÝ KOLEKTIV 

kpt. Pharmdr. Vendula Šepsová, Ph.d.

Katedra toxikologie a vojenské farmacie,

Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Univerzita obrany v Brně

por. ing. Lenka Vavrová

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje

MUdr. Jana Vidunová

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje;

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva,

Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze

Recenzenti

ing. Mgr. Miloš fiala, Ph.d.

Katedra ochrany obyvatelstva, technických a úpolových sportů,

Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova

prof. MUdr. oto Masár, Phd.

Klinika urgentnej a všeobecnej medicíny, Lekárska fakulta,

Univerzita Komenského v Bratislave

ing. Mgr. Josef Vilášek

Katedra ochrany obyvatelstva, technických a úpolových sportů,

Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova


neúnavné rameno

corpuls cpr

www.corpuls.com

Vynikající vlastnosti corpuls cpr

:

Minimální intervaly bez masáže / Optimální ergonomie ++

Nastavitelné parametry terapie / Hloubka komprese až 6 cm ++

Doba provozu až 1,5 hodiny (baterie) / Volný přístup k hrudníku

za probíhající léčby ++

Stabilní fixace na podložkách Spineboard v kombinaci s Recboard ++

Podložky propouštějící rentgenové záření

Nové standardy v kardiopulmonární resuscitaci (Kpr

)

Rameno s otočným kloubem může být rychle přizpůsobeno

pacientovi a  umožňuje optimální a ergonomické nastave

-

ní masážního bodu. Díky upevnění pouze na jedné straně nabízí přístroj volný přístup k  pacientově hrudníku během probíhající léčby.


9

• ObSAh

Předmluva ................................................................................................................ 17

Jana Šeblová

1. Typologie a teorie krizových situací ...................................................................... 19

Štěpán Kavan 1.1. Základní dělení mimořádných událostí ................................................. 21

1.2. Vybrané právní normy ve vztahu k typologii krizových situací......... 23

1.3. klasifikace mimořádných událostí z pohledu iZs ................................ 27

1.4. Rozlišování událostí světovou zdravotnickou organizací ................... 29

1.5. druhy povodní ............................................................................................. 29

1.6. stupně povodňové aktivity ........................................................................ 31

1.7. klasifikace mimořádných událostí z hlediska provozu

jaderných zařízení ....................................................................................... 32

2. Ochrana obyvatelstva ............................................................................................. 37

Lenka Vavrová, Tomáš Holec, René Mildorf 2.1. Postavení a úkoly ochrany obyvatelstva .................................................. 37

2.2. Legislativa v ochraně obyvatelstva ........................................................... 38

2.3. opatření k ochraně obyvatelstva .............................................................. 40

2.3.1. Varování a vyrozumění .................................................................... 40

2.3.2. Evakuace ............................................................................................ 44

2.3.3. Ukrytí ................................................................................................. 47

2.3.4. Nouzové přežití ................................................................................. 50

2.4. individuální ochrana obyvatelstva ........................................................... 54  Medicína katastrof

3. Integrovaný záchranný systém .............................................................................. 57

Robin Šín 3.1. definice a účel systému .............................................................................. 57

3.2. Základní složky ............................................................................................ 59

3.2.1. Hasičský záchranný sbor České republiky .................................... 59

3.2.2. Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby .............................. 62

3.2.3. Policie České republiky .................................................................... 66

3.3. společný zásah složek ................................................................................. 67

3.4. společné cvičení složek ............................................................................. 71

4. Krizová připravenost a krizové řízení ................................................................... 73

Jiří Halaška 4.1. Základní pojmy ............................................................................................ 73

4.2. krizové stavy ................................................................................................ 77

4.3. Zabezpečení krizové připravenosti .......................................................... 81

4.4. Hospodářská opatření pro krizové stavy ................................................ 86

5. Krizová připravenost ve zdravotnictví .................................................................. 95

Robin Šín 5.1. Ministerstvo zdravotnictví ........................................................................ 95

5.2. kraj ................................................................................................................. 98

5.3. obec s rozšířenou působností .................................................................100

5.4. ochrana veřejného zdraví ........................................................................102

5.5. Poskytovatelé zdravotních služeb ...........................................................104

5.5.1. Krizová připravenost poskytovatele zdravotnické

záchranné služby.............................................................................105

5.5.2. Traumatologický plán poskytovatele jednodenní

nebo lůžkové zdravotní péče .........................................................106

5.5.3. Urgentní příjem jako vstupní brána při hromadném

postižení osob .................................................................................108

6. Činnost zdravotnického operačního střediska při mimořádné události .........111

Ondřej Franěk 6.1. Úvod do problematiky zdravotnického operačního střediska .........111

6.2. funkční modely práce zdravotnického operačního střediska ..........112

6.3. Zásady racionální týmové spolupráce ...................................................113

6.4. Vymezení pojmu mimořádná událost s hromadným

postižením osob .........................................................................................114

6.5. Základní podmínky zvládnutí situace při hromadném

postižení osob .............................................................................................115

6.6. Příprava na HPo z pohledu zdravotnického

operačního střediska .................................................................................116


11ObSAh 

6.7. Řešení situace HPo ...................................................................................117

6.7.1. Rozpoznání HPO ...........................................................................117

6.7.2. Včasná mobilizace sil a prostředků včetně IZS, záloh a posil ....119

6.7.3. Řízení události, vedoucí zdravotnické složky, spojení ...............120

6.7.4. Koordinovaná distribuce postižených osob ...............................122

6.7.5. Hromadné postižení osob a LZS ..................................................123

6.7.6. Zajištění běžného provozu na území mimo HPO .....................124

6.7.7. Účast dobrovolníků a ostatních subjektů ....................................125

6.7.8. Poskytování informací a »public relations« ................................126

6.7.9. Nejčastější chyby při řešení HPO .................................................127

7. Činnost zdravotnické složky v místě hromadného postižení osob ..................129

Jana Vidunová

7.1. Mimořádné události s hromadným postižením osob ........................129

7.2. typová činnost složek iZs při společném zásahu ...............................130

7.3. organizace zdravotnické složky v místě zásahu ..................................131

7.4. Prvotní průzkum a zpráva z místa události .........................................135

7.4.1. Strukturovaná zpráva z místa zásahu ...........................................135

7.4.2. Komunikace v místě mimořádné události ..................................136

7.5. třídění postižených osob .........................................................................137

7.5.1. START ..............................................................................................137

7.5.2. Lékařské třídění pomocí identifikační a třídicí karty ................140

7.6. ošetřování postižených osob ..................................................................143

7.6.1. Stanoviště přednemocniční neodkladné péče ............................143

7.6.2. Materiálové vybavení na místě mimořádné události .................144

7.6.3. Princip ošetření pacientů na stanovišti skupiny

přednemocniční neodkladné péče ...............................................145

7.7. odsun postižených osob ..........................................................................147

8. Chemická ohrožení ................................................................................................151

Zdeněk Hon, Vladimír Pitschmann

8.1. nakládání s ncHL ....................................................................................152

8.2. Účinky ncHL ............................................................................................153

8.2.1. Toxické účinky ................................................................................153

8.2.2. Hořlavé účinky ................................................................................154

8.2.3. Výbušné účinky ..............................................................................155

8.3. chemické havárie ......................................................................................155

8.3.1. Stacionární zdroje ...........................................................................156

8.3.2. Mobilní zdroje .................................................................................156

8.3.3. Základní havarijní projevy chemických havárií .........................158

8.3.4. Vnější havarijní projevy chemických havárií ..............................159

8.4. Průmyslové škodliviny .............................................................................160


12  Medicína katastrof

8.5. Bojové chemické látky ..............................................................................162

8.5.1. Nervově paralytické látky ..............................................................163

8.5.2. Zpuchýřující látky...........................................................................164

8.5.3. Dusivé látky .....................................................................................164

8.5.4. Všeobecně jedovaté látky ..............................................................165

8.5.5. Dráždivé látky .................................................................................165

8.5.6. Zneschopňující látky ......................................................................165

8.5.7. Přírodní jedy a toxiny ....................................................................166

8.6. analýza ncHL ...........................................................................................166

8.6.1. Cíle a úkoly analýzy ........................................................................166

8.6.2. Základní prostředky chemického průzkumu a terénní analýzy ....167

8.7. Prostředky individuální ochrany ...........................................................169

8.7.1. Ochrana dýchacích orgánů ...........................................................170

8.7.2. Ochrana povrchu těla .....................................................................170

8.7.3. Dětské prostředky individuální ochrany .....................................171

8.8. dekontaminace ..........................................................................................171

8.8.1. Definice, cíle a úkoly dekontaminace ..........................................171

8.8.2. Základní metody dekontaminace .................................................172

8.8.3. Prostředky prvotní (částečné) dekontaminace osob .................173

8.9. První pomoc a terapie ..............................................................................173

8.9.1. Zásady ..............................................................................................173

8.9.2. Antidota ...........................................................................................174

8.10. Zneužití ncHL a BcHL ...........................................................................175

9. Biologická ohrožení ..............................................................................................179

Jana Vidunová

9.1. Biologická rizika a jejich historie ...........................................................179

9.2. Možnosti zneužití biologických agens ..................................................181

9.2.1. Způsoby vniknutí biologických agens do organismu ................182

9.2.2. Kategorizace biologických agens ..................................................183

9.3. Činnost zdravotnické záchranné služby při ohrožení vysoce

nakažlivou nemocí ....................................................................................185

9.4. Úloha orgánu ochrany veřejného zdraví při výskytu

vysoce nakažlivé nemoci ..........................................................................186

9.5. Vybraná nebezpečná biologická agens a toxiny ..................................186

9.5.1. Bacillus anthracis ............................................................................187

9.5.2. Burkholderia mallei ........................................................................188

9.5.3. Coronavirus .....................................................................................188

9.5.4. Coxiella burnetii ..............................................................................189

9.5.5. Francisella tularensis .......................................................................189

9.5.6. Ricin .................................................................................................190

9.5.7. Rickettsia prowazeki ........................................................................190ObSAh 

9.5.8. Saxitoxin ..........................................................................................190

9.5.9. Clostridium botulinum ...................................................................191

9.5.10. Variola virus ...................................................................................192

9.5.11. Vibrio cholerae .................................................................................193

9.5.12. Virus pandemické chřipky A(H1N1) ..........................................193

9.5.13. Viry hemorhagických horeček ......................................................194

9.5.14. Yersinia pestis ...................................................................................194

9.6. Prostředky osobní ochrany ......................................................................195

9.6.1. Osobní ochranné pracovní pomůcky ..........................................196

9.6.2. Transportní izolační prostředek osob ..........................................200

9.7. dekontaminace ..........................................................................................200

10. Radiační a nukleární ohrožení .............................................................................203

Jozef Sabol, Robin Šín

10.1. Vlastnosti ionizujícího záření .................................................................203

10.2. Zdroje záření ..............................................................................................205

10.3. interakce záření s látkou ..........................................................................207

10.4. Veličiny a jednotky záření ........................................................................211

10.5. Biologické účinky záření ..........................................................................216

10.6. Monitorování záření a radionuklidů .....................................................217

10.7. ochrana před škodlivými účinky záření ...............................................220

10.8. standardy a doporučení v oblasti radiační ochrany ...........................223

10.9. Havárie radiačních zdrojů a jaderných zařízení .................................228

10.10. Činnost zdravotnické složky při radiační mimořádné události ....232

11. Urgentní péče v polních podmínkách .................................................................241

Radovan Matoušek, Michal Plodr, Daniel Jun, Vendula Šepsová

11.1. Historie a současnost zdravotnického zabezpečení v polních

podmínkách ................................................................................................241

11.2. struktura zdravotnického zabezpečení v polních podmínkách ......245

11.3. specifika poskytování zdravotnické péče v podmínkách použití

chemických, biologických, radiologických a nukleárních zbraní ...247 11.4. Plán hromadného příjmu raněných ......................................................249

11.5. Zdravotnická dokumentace v polních zdravotnických zařízeních ... 252

12. Soudně lékařské aspekty hromadného postižení osob ....................................261

Miloš Sokol

12.1. konstatování smrti, prohlídka zemřelého a nařízení pitvy ..............261

12.2. Posmrtné změny v kontextu stanovení doby smrti.............................264

12.3. Mimořádná událost s větším počtem zemřelých ................................267

12.4. Činnost prohlížejícího lékaře v rámci mimořádné události,

spolupráce s dVi týmem ..........................................................................268  Medicína katastrof 12.5. identifikace osob při katastrofách ..........................................................270

12.6. Poranění při dopravních nehodách .......................................................271

13. Základní aspekty terorismu .................................................................................275

Zdeněk Hon, Vladimír Pitschmann 13.1. Podstata terorismu ....................................................................................275

13.2. typologie terorismu ..................................................................................276

13.3. současný terorismus .................................................................................278

13.4. Vývoj terorismu ve světě ...........................................................................279

13.5. teroristické metody a prostředky...........................................................280

13.5.1. Zdravotní dopady teroristických bombových útoků .................281

13.5.2. CBRN terorismus ...........................................................................283

13.6. terorismus a Česká republika .................................................................284

14. Psychologické aspekty mimořádných událostí ..................................................287

Dana Rebeka Ralbovská 14.1. Psychické reakce obětí mimořádné události ........................................287

14.2. krizová komunikace ................................................................................292

14.3. specifika telefonické krizové komunikace poskytované ZZs ...........295

14.4. Psychosociální krizová pomoc pro členy iZs .....................................296

14.5. Metody psychosociální krizové pomoci členům iZs ..........................301

14.6. Posttraumatický růst.................................................................................304

15. Mezinárodní humanitární právo .........................................................................309

Marek Jukl 15.1. Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce ..........310

15.2. Mezinárodní humanitární právo ...........................................................312

15.2.1. Aplikace MHP .................................................................................313

15.2.2. Ochrana civilních osob a civilních objektů .................................313

15.2.3. Omezení způsobů a prostředků vedení boje ...............................314

15.2.4. Ochrana osob vyřazených z boje ..................................................315

15.2.5. Ochrana zdravotní péče a jejích poskytovatelů ..........................315

15.2.6. Ochrana osob zbavených svobody ...............................................317

15.2.7. Trestní stíhání .................................................................................317

15.2.8. Ochrana lidské důstojnosti a rodiny ............................................318

15.2.9. Porušení MHP a jeho stíhání ........................................................318

16. Přehled pojmů v krizovém řízení a medicíně katastrof ....................................321

Robin Šín Zkratky ....................................................................................................................341

Rejstřík ...................................................................................................................345


Český červený kříž (ČČK) je jednou z národních společností Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Je humanitární organizací s celorepublikovou působností a partnerem veřejné správy pro oblast sociální, zdravotní a humanitární. Mezi základní programové činnosti ČČK patří seznamování dětí, mládeže a dospělých se zásadami poskytování předlékařské první pomoci a ochrany zdraví, oceňování bezpříspěvkových dárců krve a krevních složek, propagace bezpříspěvkového dárcovství, zajišťování pátrací služby, šíření znalostí mezinárodního humanitárního práva, pořádání rekondičních pobytů pro děti i seniory či poskytování sociálních a zdravotnických služeb. S ČČK je také spojena ediční činnost, v jejímž rámci jsou vydávány příručky a publikace určené jak pro interní potřeby společnosti, tak pro veřejnost.

• ČČK dále působí jako další složka Inte

grovaného záchranného systému a po

skytuje pomoc při katastrofách a jiných

mimořádných událostech.

V neposlední řadě realizuje ve spolu

práci s dalšími národními společnostmi

v případě potřeby zahraniční humani

tární pomoc a je zapojen do meziná

rodních projektů zaměřených například

na bezpečnost silničního provozu či ob

last předlékařské první pomoci.

• ČČK se při všech svých aktivitách vždy

řídí Základními principy Červeného

kříže a Červeného půlměsíce, kterými

jsou: humanita, nestrannost, neutrali

ta, nezávislost, dobrovolnost, jednota

a světovost.

• Český červený kříž je jedinou státem

uznanou národní společností Červe

ného kříže na území České republi

ky ve smyslu mezinárodního práva

a jeho postavení je upraveno zákonem

č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a ná

zvu Červeného kříže a o Českosloven

ském červeném kříži. humanita nestrannost neutralita nezávislost dobrovolnost jednota světovost

Více informací naleznete na: www.cervenykriz.eu

PRVNÍ POMOC V MOBILU

APLIKACE ČESKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE

• může zachránit lidský život

• jednoduchá

• zdarma

• interaktivní

Aplikace je v češtině a plně přizpůsobena českým podmínkám

pro telefony s OS Android a Apple iOS. Aplikaci si můžete

zdarma stáhnout zde:


16  Medicína katastrof

Archiv 2001– 2014 na www.urgentnimedicina.cz

Urgentní medicína je v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum a vývoj ČR.

Časopis je excerpován v Bibliographia medica čechoslovaca.

ISSN 1212-1924Vydává: MEDIPRAX CB s.r.o. Ročník 19

ČASOPIS

PRO NEODKLADNOU

LÉKAŘSKOU PÉČI

Urgentní medicína

je partnerem

České resuscitační rady

Urgentní medicína je vydávána

ve spolupráci se Společností

urgentní medicíny a medicíny

katastrof ČLS JEP

Urgentní medicína je vydávána

ve spolupráci se Slovenskou

spoločnosťou urgentnej medicíny

a medicíny katastrof SLS

... JIŽ 19 LET S VÁMI

Odborné periodikum pro lékaře a ostatní zdravotníky v oboru urgentní

medicíny a příbuzných klinických oborů. V časopise jsou publikovány původní

příspěvky ze všech oblastí neodkladné péče.

Archiv 2001– 2014 na www.urgentnimedicina.cz

Urgentní medicína je v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum a vývoj ČR.

Časopis je excerpován v Bibliographia medica čechoslovaca.

ISSN 1212-1924Vydává: MEDIPRAX CB s.r.o. Ročník 19

ČASOPIS

PRO NEODKLADNOU

LÉKAŘSKOU PÉČI

Urgentní medicína

je partnerem

České resuscitační rady

Urgentní medicína je vydávána

ve spolupráci se Společností

urgentní medicíny a medicíny

katastrof ČLS JEP

Urgentní medicína je vydávána

ve spolupráci se Slovenskou

spoločnosťou urgentnej medicíny

a medicíny katastrof SLS

... JIŽ 19 LET S VÁMI

Odborné periodikum pro lékaře a ostatní zdravotníky v oboru urgentní

medicíny a příbuzných klinických oborů. V časopise jsou publikovány původní

příspěvky ze všech oblastí neodkladné péče.


17

• PřEdmLUVA

Jsem z generace, která na základní i střední škole absolvovala zcela neúčinná cviče

ní civilní ochrany s plynovými maskami, u nichž jsme si navzájem ucpávali vrapo

vané choboty. Také nám říkali, že až uvidíme atomový hřib na obzoru, máme si

lehnout nohama k výbuchu – tyto osvětové informace jsme házeli za hlavu s opráv

něným pocitem, že by to asi už bylo jedno. Devadesátá léta přinesla spolu s koncem

studené války i euforii, že medicínu katastrof či civilní ochranu už nikdy – alespoň

v našem koutu světa – nebudeme potřebovat.

Příchod nového tisíciletí nás z  těchto iluzí velmi rychle vyvedl. Zvyšující se

množství přírodních katastrof, nástup mezinárodního terorismu a psychologicko

-informační válka s využitím moderních technologií přinesly také nezbytnost vě

novat se prevenci, přípravě i  zvládání následků mimořádných událostí systema

ticky a na nových základech. Pochopili jsme, že medicína katastrof nejen že není

mrtvá, ale stává se jedním z  nejmladších a  nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů

medicíny. Ze své podstaty je mezioborová a meziresortní, z lékařských specializací

navazuje na urgentní medicínu (v některých státech včetně České republiky je její

integrální součástí, v jiných je nástavbovým či zcela samostatným oborem), ale za

hrnuje množství postupů řízení a  organizace, sousedí s  humanitární medicínou

a měla by obsahovat i civilní ochranu obyvatelstva, jakousi první pomoc u mimo

řádných událostí a katastrof.

Spolu s poznáním, že medicínu katastrof potřebujeme, přišla i potřeba vzdělává

ní a utřídění poznatků. Publikací na toto téma je velmi málo, proto je každý střípek

do mozaiky přínosný. Kniha, kterou držíte v ruce, obsahuje všechna výše zmíněná

témata – definici krizí a katastrof, civilní ochranu, profesionální meziresortní spo

lupráci v rámci integrovaného záchranného systému, zdravotnické aspekty mimo

Archiv 2001– 2014 na www.urgentnimedicina.cz

Urgentní medicína je v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum a vývoj ČR.

Časopis je excerpován v Bibliographia medica čechoslovaca.

ISSN 1212-1924Vydává: MEDIPRAX CB s.r.o. Ročník 19

ČASOPIS

PRO NEODKLADNOU

LÉKAŘSKOU PÉČI

Urgentní medicína

je partnerem

České resuscitační rady

Urgentní medicína je vydávána

ve spolupráci se Společností

urgentní medicíny a medicíny

katastrof ČLS JEP

Urgentní medicína je vydávána

ve spolupráci se Slovenskou

spoločnosťou urgentnej medicíny

a medicíny katastrof SLS

... JIŽ 19 LET S VÁMI Odborné periodikum pro lékaře a ostatní zdravotníky v oboru urgentní medicíny a příbuzných klinických oborů. V časopise jsou publikovány původní příspěvky ze všech oblastí neodkladné péče.  Medicína katastrof řádných událostí i specifické činnosti zdravotnických záchranných služeb. Najdete v ní rovněž informace o všech typech ohrožení, psychologických dopadech katastrof a humanitárním právu.

Pojmenované a roztříděné děsí méně, informace snižují míru strachu.

Příjemné čtení se asi vzhledem k  tématu nesluší přát, tak vám alespoň přeji, abyste informace v knize obsažené nikdy nemuseli použít. A pokud ano, tak aby vám byly k užitku a ve prospěch váš a vašich pacientů.

MUDr. Jana Šeblová, Ph.D.

předsedkyně Společnosti urgentní medicíny

a medicíny katastrof ČLS JEP


19

Téma bezpečnosti a její ochrany před narušením je fenomén spojený s lidskou společností odpradávna. U pojmů a výrazů, které se vztahují k bezpečnosti, jako jsou např. krizová situace, krizový stav, katastrofa a pohroma, existuje v českém prostředí terminologická neujasněnost a mnohdy i nejednotnost. Uvedené pojmy se často zaměňují a  kombinují. Bezpečnost má multioborový charakter. Každý obor bezpečnost vnímá svým vlastním způsobem a v tomto směru ji i rozvíjí.

Bezpečnost není samostatná, bez vazeb, ale je vždy vztahována k referenčnímu objektu. Referenčním objektem může být stát, firma, komunita, člověk, stavba, utajovaná informace atd. Lze pak hovořit o bezpečnosti státu, informační bezpečnosti apod. Bezpečnostní prostředí tvoří řada aktérů neboli prvků referenčních objektů, které mají vazby na další aktéry. Samotné bezpečnostní prostředí představuje reálné a obvykle známé referenční objekty, jako jsou např. státy, jejich organizační složky nebo mezinárodní organizace. Na místní a regionální úrovni má udržení bezpečnosti charakter havarijního plánování a  ochrany obyvatelstva. Tyto přístupy vycházejí ze snahy o komplexní pojetí řešení krizového řízení. Lze předpokládat, že oblast krizového řízení vznikla jako samostatná oblast bezpečnosti z důvodu specializace činností a specifik řešených typů mimořádných událostí

Pro možnost stanovení odchylek od bezpečnosti a  narušení bezpečnosti, tedy vymezení různých druhů událostí, je nezbytné zformovat vnímání bezpečnosti. Výraz »bezpečnost« je vytvořen souslovím »bez péče«. Vyjadřuje stav klidu, pokoje, kdy referenční objekt nic nenarušuje a neohrožuje, není proto třeba aktivní péče o zajištění požadovaného stavu. Jedna z akceptovaných definic vychází z kontextu teorie rizik: »Bezpečnost je takový stav referenčního objektu, kdy rizika plynoucí z hrozeb jsou minimalizována na přijatelnou úroveň.« 1 TyPOLOgIE A TEORIE

KRIzOVÝch SITUAcí

Štěpán Kavan


20  Medicína katastrof

Uvedená definice vychází z příčin ohrožení bezpečnosti. Bezpečnost lze však definovat i z hlediska důsledku: »Bezpečnost je takový stav referenčního objektu, kdy je jeho újma minimalizována.« Společným základem pro všechny obory řešící téma bezpečnosti je přijetí souboru opatření k zajištění bezpečnosti. Opatření mají navodit stav, kdy je újma minimalizována a  referenční objekt může dále fungovat a plnit svoji cílovou funkci.

Mimořádné události (katastrofy, krize, apod.) se rozlišují podle rozsahu: • Mimořádné události malého rozsahu jsou takové, které řeší právnické nebo fy

zické osoby vlastními silami, zpravidla bez podílu bezpečnostního systému. • Mimořádné události středního rozsahu, které jsou řešeny národním bezpeč

nostním systémem a jednotlivci. • Mimořádné události velkého rozsahu a po nich následující bezpečnostní stavy,

které znamenají rozsáhlé použití národního bezpečnostního systému. • Mimořádné události a po nich následující bezpečnostní stavy v mezinárodním

rozsahu, které znamenají použití bezpečnostního systému v mezinárodním pro

středí. • Mimořádné události a po nich následující bezpečnostní stavy v globálním roz

sahu, které znamenají použití bezpečnostního systému v globálním prostředí. Pokud nastane nebezpečná mimořádná událost, pak orgány, které ji řeší, mohou po posouzení její nebezpečnosti, za podmínek daných zákonem, zvýšit své pravomoci vyhlášením tzv.  krizového stavu. Jedná se zejména o  mimořádné události středního a většího rozsahu.

Rizika vyvolávají události způsobující ohrožení životů lidí, jejich zdraví, ohrožují a ničí materiální hodnoty, životní prostředí a kulturní hodnoty. Riziko je nežádoucí a  negativní odchylka objektu, subjektu, systému, funkce, činnosti či vazeb a je potencionálním zdrojem hrozby, případně hrozby vyvolává. Hrozba je událost či jev, při kterém je omezen, ohrožen, poškozen, ničen či devastován konkrétní objekt nebo subjekt (tělesa, věci a osoby). Nevzniká nahodile, ale vždy v důsledku nějaké příčiny. Vždy probíhá v konkrétním prostoru a čase, s různou mírou intenzity, ale vždy s  konkrétními následky. Hrozby mohou být jevy na základě fyzikálním (teplota, tlak, hmotnost, pohyb, objem, čas, elektrický proud, elektrické napětí, rychlost, energie, síla, hybnost), chemickém (výbušné, oxidující, hořlavé, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní), biologickém (karcinogenní, mutagenní, teratogenní, strumigenní) a společenském (stres, agrese, fanatismus).

Obecné rozdělení rizik a  hrozeb je nezbytné z  hlediska nutnosti pojmenování rizika, vymezení jeho vlastností a  popisu jeho působení. Z  potřeby zabezpečení funkcí státu lze rizika a hrozby rozdělit na: vnější a vnitřní, vojenská a nevojenská, bezpečnostní, politická (mezinárodněpolitická, vojensko-politická), ekonomická (společensko-ekonomická), sociální, kulturní a náboženská, ekologická a civilizačTypOLOgIE A TEORIE KRIzOVÝch SITUAcí  ní (globalizační). Z hlediska jejich nebezpečnosti pro člověka a společnost, z hlediska možných následků a z hlediska zabezpečení udržitelného rozvoje je dělíme na omezující, ohrožující, poškozující, ničící, devastující a existenční.

Z hlediska místa a rozsahu je lze dále rozdělit na: bodová, liniová, lokální, plošná a územní; místní, oblastní, regionální, celostátní, kontinentální a globální. Rizika a hrozby také ohrožují jednotlivce (individuální) a skupiny (kolektivní). Z hlediska času jejich působení a výskytu se dělí na: evoluční – skoková, pomalá – rychlá, ojedinělá – periodická, nárazová – kontinuální, dále pak krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Z hlediska vzniku dělíme rizika a hrozby na reálná, pravděpodobná, možná a  teoretická. Stupně působení hrozby jsou omezení, ohrožení, poškození, zničení, devastace společnosti. 1.1. Základní dělení mimořádných událostí Dělení mimořádných událostí lze charakterizovat jako dvě základní skupiny. Jedná se o přírodní – živelní (naturogenní) mimořádné události a antropogenní mimořádné události – události způsobené činností člověka. Přírodní mimořádné události se člení na: • abiotické mimořádné události – způsobené neživou přírodou; • biotické mimořádné události – způsobené živou přírodou. antropogenní mimořádné události se člení na: • technogenní mimořádné události – provozní havárie a havárie spojené s infra

strukturou; • sociogenní mimořádné události interní – vnitrostátní společenské, sociální a eko

nomické krize; • sociogenní mimořádné události externí – vojenské krizové situace; • agrogenní mimořádné události – spojené se zemědělstvím a půdou. Abiotické mimořádné události se dále člení takto: požáry způsobené přírodními vlivy; kosmické záření, radioaktivita přírodního prostředí, únik radonu, zvýšené radioaktivní pozadí; povodně a záplavy; dlouhodobá sucha; dlouhodobé inverzní situace; propad zemských dutin; zemětřesení; sopečná činnost; posun říčního koryta; půdní eroze; silné mrazy a vznik námraz; sněhové kalamity; zemské sesuvy; krupobití; vichřice, větrné poryvy, větrné víry – tornáda; mlhy – dlouhodobá ztráta viditelnosti; atmosférické výboje; geomagnetické anomálie; narušování ozónové vrstvy z důvodů velké produkce metanu (velkochovy hospodářských zvířat); narušování krajinných celků a celkové ekologické rovnováhy; přepólování zemských pólů; globální změna klimatu; pád kosmických těles, meteorických dešťů; výbuch supernovy.  Medicína katastrof

Biotické mimořádné události lze dále rozčlenit na: • epifytie – rozsáhlá nákaza rostlin; • epizootie – rozsáhlá nákaza zvířat; • epidemie – velká nákaza lidí; • přemnožení přírodních škůdců; paraziti; živočišní a rostlinní vetřelci; přemno

žení plevelů; rychlé vymírání druhů; genové a biologické manipulace. Technogenní mimořádné události – provozní havárie a  havárie spojené s  infrastrukturou lze dále členit na: radiační havárie velkého rozsahu; technologické havárie spojené s výronem nebo únikem nebezpečných látek; havárie v dopravě s výronem toxických látek; rozsáhlé ropné havárie; požáry; rozsáhlé dopravní havárie v  silniční, železniční, letecké, městské a  vnitrozemské lodní dopravě a  na lanovkách; důlní neštěstí; mechanické a statické poruchy staveb a zařízení; mimořádné události v tunelech a jiných podzemních stavbách; technické a technologické havárie – požáry, exploze, destrukce; narušení hrází vodohospodářských děl; znečištění životního prostředí rozsáhlými haváriemi; havárie v dopravě – požáry, exploze, destrukce; nepříznivé působení člověka na životní prostředí (ekologické havárie) – smog, skleníkový efekt, ztenčování ozónové vrstvy, toxické a infekční odpady, likvidace ekologické rovnováhy, neodborné používání agrochemikálií, odpady ve vodních tocích apod.

Sociogenní vnitřní mimořádné události – vnitrostátní společenské, sociální a ekonomické negativní jevy lze dále členit na: narušení finančního a devizového hospodářství státu; narušení dodávek ropy a ropných produktů; narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepla; narušení dodávek potravin; narušení dodávek pitné vody; narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu; narušení funkčnosti dopravních systémů; narušení funkčnosti informačních systémů a komunikačních vazeb; narušení funkčnosti systémů pro varování a vyrozumění obyvatelstva; totální zhroucení ekonomiky státu; migrační vlny a rozsáhlá emigrace ze státu; rozvoj rasové, národností a náboženské nesnášenlivosti; hromadné postižení osob mimo epidemie; hrozba teroristických akcí, aktivity vnitřního a mezinárodního zločinu a terorismu; závažné narušení veřejného pořádku, nárůst závažné majetkové a násilné kriminality, soupeření militantních nebo extrémních politických skupin mezi sebou. Dále se jedná o ohrožení života a zdraví občanů jiných zemí, a to takového rozsahu, kdy je vyžadována humanitární pomoc nebo nasazení záchranných sil v rámci zahraniční pomoci; ohrožení demokratických základů státu extrémistickými politickými skupinami; psychosociální negativní jevy; záměrné šíření poplašných a nepravdivých zpráv, vyvolávání stavu paniky; záměrné šíření drogových závislostí; působení toxických odpadů na okolí; použití zbraní hromadného ničení jaderných, chemických a  biologických; decimování a  vyhlazování obyvatelstva; vliv přelidnění.

Sociogenní vnější mimořádné události – vojenské mimořádné události lze dále členit na: násilné akce subjektů cizí moci spojené s použitím vojenských sil a proTypOLOgIE A TEORIE KRIzOVÝch SITUAcí  středků na území, ke kterému jsou plněny spojenecké závazky, nebo je poskytována mezinárodní humanitární pomoc; diverzní činnost spojená s přípravou vojenské agrese nebo v  průběhu vojenské agrese; vnější vojenské napadení státu nebo jeho spojenců; ohrožení základních demokratických hodnot v takovém rozsahu, že je požadováno nasazení ozbrojených sil pro provedení mezinárodní mírové nebo humanitární operace; hospodářské sankce a  hospodářský nátlak; rozsáhlé ekologické havárie, přesahující hranice států; politický nátlak; přenos hospodářských krizí z důvodů propojení ekonomik.

Agrogenní mimořádné události lze dále členit na: eroze půdy; degradace kvality půdy; splavování půd do vodních toků; zhutňování půd z důvodů používání těžké mechanizace; nevhodné používání hnojiv a  agrochemikálií; vysychání a  znehodnocování vodních zdrojů; monokulturní zemědělská výroba; zhoršení kvality zemědělské produkce vlivem velkoprodukce (rostlinné i živočišné). 1.2. Vybrané práVní normy Ve VZtahu k typologii

kriZoVých situací

Člověk žije v lidském společenství, které se skládá z rozdílných lidí z hlediska zájmů, schopností a preferencí. Proto je nezbytná regulace vzájemného soužití, která je řešena např. právní úpravou. Právní normou se zpravidla rozumí obecně závazné pravidlo chování, které je vytvořené nebo alespoň uznané a vynucované státem. V rámci legislativního procesu byly rovněž vytvořeny regulativy pro oblast bezpečnosti a krizového řízení.

Rozlišení a určitou kategorizaci v oblasti bezpečnosti definuje ústavní zákon č.  110/1998 Sb., o  bezpečnosti České republiky. Ústavní zákon je právní předpis nejvyšší právní síly, který zpřesňuje ústavu. Ústavní zákony v České republice přijímá Parlament České republiky, a to kvalifikovanou většinou, tedy třemi pětinami hlasů všech poslanců a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů. Prezident je nemůže vetovat. Ústavní zákon V čl. 2 ústavního zákona o bezpečnosti ČR je uvedeno, že pro případ bezprostředního ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, demokratických základů České republiky nebo značného rozsahu vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví, majetkových hodnot nebo životního prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a  charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.

Vláda může vyhlásit nouzový stav v  případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném roz Medicína katastrof sahu ohrožují životy, zdraví či majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost, a to na dobu nejdéle třiceti dnů. Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a  v  jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

Nouzový stav nemůže být vyhlášen z  důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

Pravomoc Parlamentu ČR rozhodovat o vyhlášení válečného stavu je dána Ústavou ČR v případě, že je Česká republika napadena nebo je třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu. Zákony Další vymezení stavů či situací ve vztahu k bezpečnosti lze nalézt v zákonech. Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem – parlamentem. Pokud jde o  právní sílu, jsou zákony nadřazeny podzákonným předpisům, jako jsou vyhlášky a nařízení, avšak podřízeny Ústavě a ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám. V § 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZS) je vymezen jeden ze základních termínů, který se používá v  oblasti krizového řízení a  složkami IZS. Jedná se o obsah pojmu »mimořádná událost«. Mimořádná událost je chápána jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

V návaznosti na termín mimořádná událost je v zákoně o krizovém řízení definována krizová situace. V § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů je krizovou situací označena mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav TypOLOgIE A TEORIE KRIzOVÝch SITUAcí  nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen krizový stav). Z uvedených stavů jsou nouzový stav a  stav ohrožení státu řešeny ústavním zákonem č.  110/1998 Sb. Právní předpis tak zavádí další pojem, kterým je stav nebezpečí. Typy krizových situací z hlediska druhů ohrožení jsou uvedeny v tab. 1.1. Přehled krizových stavů se stručnou charakteristikou je uveden v tab. 1.2.

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy ži

voty, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury.

Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s  uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu

a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí Tab. 1.1. Typy krizových situací (druh ohrožení)

1. Dlouhodobá inverzní situace

2. Povodně velkého rozsahu

3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu, kromě typu krizové situace č. 1–3, jako např. rozsáhlé lesní

požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení apod.

4. Epidemie – hromadné nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů)

5. Epifytie – hromadné nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů)

6. Epizootie – hromadné nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů)

7. Radiační havárie

8. Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými

přípravky

9. Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu – požáry, exploze, destrukce nadzemních

a podzemních částí staveb

10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně

11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu

12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu

13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu

14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu

15. Narušení dodávek potravin velkého rozsahu

16. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu

17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu

18. Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu

19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb velkého rozsahu

20. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu

21. Migrační vlny velkého rozsahu

22. Hromadné postižení osob mimo epidemie – řešení následků včetně hygienických a dalších režimů

23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu

24. Narušení funkčnosti poštovních služeb velkého rozsahu Zdroj: Bezpečnostní rada státu

26  Medicína katastrof

být rovněž vyhlášena. Stav nebezpečí nelze vyhlásit z  důvodu stávky vedené na

ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.

Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze

primátor hlavního města Prahy (dále jen »hejtman«). Hejtman, který stav nebez

pečí vyhlásil, o  tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední

kraje, a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje. Stav nebezpečí

lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se

souhlasem vlády. Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,

pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení.

Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejt

man neprodleně požádá vládu o  vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových

opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu, pokud

vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se

dále považují za krizová opatření nařízená vládou.

Tab. 1.2. Krizové stavy a jejich stručná charakteristika

Krizový

stav

Určující právní

norma

Vyhlašující

orgán

Důvod Území Doba trvání

Stav

nebezpečí

Zákon č.

240/2000 Sb.,

o krizovém řízení

hejtman/

primátor

hl. m. Prahy

Při vzniku krizové situace

nastalé v důsledku živelní

pohromy, průmyslové havárie,

nehody nebo jiného

nebezpečí, které ve značném

rozsahu ohrožuje zdraví, život,

majetek nebo vnitřní

bezpečnost a veřejný pořádek

celý kraj/

část kraje

nejvýše 30 dní,

prodloužení se

souhlasem

vlády

Nouzový

stav

ústavní zákon

č. 110/1998 Sb.,

o bezpečnosti ČR,

čl. 5 a 6

vláda

(předseda

vlády)

V případě živelních MU,

ekologických nebo

průmyslových havárií, nehod

nebo jiného nebezpečí, které

ve značném rozsahu



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist