načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Matyáš Gallas (1588–1647) -- Císařský generál a Valdštejnův "dědic" – Robert Rebitsch

Matyáš Gallas (1588–1647) -- Císařský generál a Valdštejnův

Elektronická kniha: Matyáš Gallas (1588–1647)
Autor: Robert Rebitsch
Podnázev: Císařský generál a Valdštejnův "dědic"

Matyáš Gallas, narozený v tridentském biskupství, se rozhodl pro vojenskou dráhu. Nejdřive vstoupil do vojska katolické Ligy, posléze byl přijat do císařské armády. Monografie popisuje ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  424
+
-
14,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 399
Rozměr: 24 cm
Úprava: 16 stran obrazové přílohy: ilustrace (převážně barevné), portréty, faksim., erby
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Matthias Gallas (1588-1647)
Spolupracovali: přeložil, úvodem a závěrečnou kapitolou opatřil Jan Kilián
Skupina třídění: Vojenství. Obrana země. Ozbrojené síly
Biografie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4778-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Matyáš Gallas, narozený v tridentském biskupství, se rozhodl pro vojenskou dráhu. Nejdřive vstoupil do vojska katolické Ligy, posléze byl přijat do císařské armády. Monografie popisuje Gallasovu vojenskou kariéru v císařských službách, jeho podíl na vedení bojových operací za třicetileté války (bitva u Nördlingen, tažení proti Francii či proti Švédům). Zabývá se zároveň úlohou, kterou Matyáš Gallas sehrál při odstranění Albrechta z Valdštejna roku 1634. Gallas získal jako odměnu za věrné služby rozsáhlé majetky v Čechách (Frýdlant, Liberec), byl přijat do panského stavu a získal český inkolát. České země se tak staly pro další generace Gallasů novým domovem. Dalším osudům rodu Gallasů na našem území se věnuje doplňující stať Jana Kiliána. Nechybí chronologie Gallasova života, historické portréty a vyobrazení míst, která jsou s Matyášem Gallasem spojena. Životopis rakouského generála italského původu, který působil během třicetileté války ve službách císařů Ferdinanda II. a Ferdinanda III.

Popis nakladatele

Vůbec poprvé má český čtenář možnost přečíst si životopis této přední vojenské osobnosti třicetileté války. Matyáš Gallas, původem italský šlechtic, vstoupil do našich dějin nejen proto, že byl v roce 1634 jmenován vrchním velitelem císařských vojsk operujících i na českém území, ale také proto, že po Valdštejnově zavraždění obdržel jeho obrovský majetek (Frýdlant, Smiřice, Liberec ad.). Tím se rod Gallasů natrvalo usadil v Čechách, od druhé poloviny 18. století jako Clam-Gallasové. V knize je barvitě vykreslena závratná kariéra generála, který proslul jako výborný stratég, na straně druhé si vysloužil přízvisko kazivoj. Spolu s ním projdeme válečná jeviště, na nichž velel, a prožijeme hrůzy, které válečné běsnění přinášelo. Text oživuje barevná příloha. ((1588-1647) : císařský generál a Valdštejnův "dědic")

Předmětná hesla
Gallas, Matthias, Graf, 1588-1647
VojevůdciRakousko – 17. stol.
Třicetiletá válka (1618-1648)
Zařazeno v kategoriích
Robert Rebitsch - další tituly autora:
Matyáš Gallas 1588-1647 Matyáš Gallas 1588-1647
Valdštejn -- Životopis mocnáře Valdštejn
Hermann Hallwich 1838-1913 -- Historik, politik, byrokrat, sběratel a básník Hermann Hallwich 1838-1913
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Mat yá š

G

all as

Robert Rebitsch

(1588 -1647)

Císařský generál

a Valdštejnův „dědic”

M

at yá š

G

all as

Robert

Rebitsch

Vůbec poprvé se dostává do rukou českého čtenáře biogra e jedné

z  předních vojenských osobností třicetileté války, původem ital

ského šlechtice, Matyáše Gallase. Do našich dějin vstoupil nejen

proto, že byl v  roce 1634 jmenován vrchním velitelem císařských

vojsk operujících i na českém území, ale také proto, že po Valdštej

nově zavraždění obdržel jeho obrovský majetek (Frýdlant, Smiřice,

Liberec, Hořiněves a  přilehlá území). Tím se rod Gallasů natrvalo

usadil v Čechách, od 2. pol. 18. století jako Clam-Gallasové.

Císařský generál Matyáš Gallas (1588–1647) byl nesporně kon

troverzní osobností. Na jedné straně proslul jako výborný stratég,

na straně druhé jako pijan a  „kazivoj“. Podporoval jej Albrecht

z  Valdštejna, kterého nakonec zradil. Několikrát byl povolán do

čela armády vzdor utrpěným porážkám a celý život zůstal favoritem

obou císařů, Ferdinanda II. i Ferdinanda III.

Jaký byl císařský generál ve skutečnosti, jak se odvíjela jeho

závratná kariéra, byl opravdu zářnou ukázkou neschopnosti, nekom

petentnosti a nestřídmého života? Více se dozvíte v této knize...petentnosti a nestřídmého života? Více se dozvíte v této knize...

GRADA Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, Praha 7, 170 00

Tel.: +420 234 264 420, fax +420 234 264 421

E-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz



Mat yá š

G

all as

Robert Rebitsch

(1588 -1647)

Císařský generál

a Valdštejnův „dědic”

Přeložil, úvodem a závěrečnou kapitolou opatřil Jan Kilián

Grada PublishinG


Robert Rebitsch Matyáš Gallas (1588–1647) Císařský generál a Valdštejnův „dědic“ Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5295. publikaci Odpovědná redaktorka Danuše Martinová Přeložil, úvodem a závěrečnou kapitolou opatřil PhDr. Jan Kilián, Ph.D. Sazba Q point Barevné fotografie v 1. příloze Petr Kříž, ve 2. příloze Robert Rebitsch Fotografie na obálce Petr Kříž Černobílé fotografie v knize jsou z fotoarchivu Jana Kiliána Počet stran 400 a 16 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Originally published by Aschenndorff Verlag GmbH & Co. KG, Münster, Germany, 2005. Kniha byla přeložena ze zkráceného a upraveného originálu Matthias Gallas (1588–1647). Generalleutnant des Kaisers zur Zeit des Dreißigjährigen Krieges. Eine militärische Biographie vydaného nakladatelstvím Aschendorff Verlag GmbH & Co. KG, Münster, Německo. © 2006 Aschendorff Verlag GmbH & Co. KG, Münster Czech language editionm © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Design © Q point, 2013 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4778-1 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-9288-0 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9289-7 (elektronická verze ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

– 5 –

Obsah Úvodní slovo k českému vydání .............................................................. 7

I. Úvod .......................................................................................... 9

II. Matyáš Gallas v historiografii a literatuře .................................. 15

III. Zázemí a původ ...................................................................... 25

Tridentské biskupství ................................................................ 25

La famiglia (Gallaso) di Castel Campo ....................................... 28

Původ a socializace .................................................................... 29

IV . Matyáš Gallas v katolické Lize ................................................. 34

V. Křest ohněm v císařských službách:

Účast ve válce o mantovské dědictví ......................................... 42

VI. Gallas pod velením Albrechta z Valdštejna ............................... 52

VII. Likvidace frýdlantského vévody ............................................... 59

VIII. Přípravy na velkou ofenzivu ..................................................... 72

IX. Nördlingen – velký triumf ....................................................... 76

X. Tažení proti Francii ................................................................. 83

Začátek války proti Francii ........................................................ 83

Císařská armáda v Lotrinsku ..................................................... 89

Přípravy k tažení proti Francii roku 1636 .................................. 94

Vpád hlavní císařské armády do Burgundska ............................ 99

XI. Tažení proti Švédům ............................................................. 111

Politicko-vojenské pozadí ......................................................... 111

Tažení k pobřeží ...................................................................... 114

Ústup ze severu ........................................................................ 124

Obléhání Prahy a Gallasovo propuštění ................................... 131

XII. Znovu vrchním velitelem císařských sborů ............................ 137

První generalát arcivévody Leopolda Viléma ............................ 137

Návrat Matyáše Gallase v roce 1643 ........................................ 138

XIII. Císařské tažení do holštýnského vévodství v roce 1644 ........... 145

Vojensko-politická situace ........................................................ 145

Vojenské přípravy a plány tažení ............................................. 146

Císařské tažení ........................................................................ 154

Ústup ..................................................................................... 159


Robert Rebitsch – Matyáš Gallas

– 6 –

Bernburg ................................................................................. 162

Magdeburk ............................................................................. 167

Výsledky tažení do Holštýnska ................................................. 172

XIV. Síť vztahů: Příznivci a důvěrníci na císařském dvoře .............. 175

X V. Jako generál poručík pod velením Leopolda Viléma ............... 185

Obrana habsburských dědičných zemí .................................... 185

Tažení Leopolda Viléma v roce 1646 ....................................... 192

XVI. Třetí generalát ........................................................................ 196

XVII. Alkoholismus, nemoci a smrt ................................................ 204

Alkoholik ................................................................................. 204

Dna ........................................................................................ 206

Smrt, pohřeb a závěť ............................................................... 209

XVIII: Společenský a ekonomický vzestup díky vojenské kariéře ....... 214

Společenský vzestup ................................................................ 214

Ekonomické výhody: výsluhy, dary a kořist .............................. 219

Výsluhy ............................................................................. 219

Dary .................................................................................. 223

Kořist ................................................................................. 227

XIX. Chronologie Gallasova života ................................................ 229

XX. Konec Gallasů v Čechách (Jan Kilián) ................................... 231

Poznámky ........................................................................................... 244

Seznam použitých zkratek ................................................................. 321

Prameny archivní .............................................................................. 324

Prameny editované ............................................................................. 327

Literatura .......................................................................................... 336

Jmenný rejstřík ................................................................................... 393


– 7 –

ÚVODNÍ SLOVO K  ČESKÉMU VYDÁNÍ

Ž

ivotopisy předních vojevůdců a  politiků různých dějinných epoch

bezesporu patří ke čtenářsky mimořádně vděčným tématům a  na tento zájem slyší jak popularisté, tak seriózní historiografie. Konflikt, který sužoval v  17.  století Evropu po dlouhých třicet let, měl rovněž své hvězdné postavy, které se již dočkaly ne jedné či několika, ale dokonce i mnoha desítek monografií, ať již budeme uvažovat o kardinálovi Richelieu nebo o českému čtenáři ještě důvěrněji známém císařském generalissimovi Albrechtu Václavovi Eusebiovi z Valdštejna. Právě ve stínu této osobnosti, s  mimořádným osudem a  velmi tragickým koncem, zůstali ostatní muži třicetileté války, ačkoli se třeba i  oni výrazně zapsali do středoevropských, potažmo českých dějin, a  na odstranění frýdlantského vévody se podíleli velkou měrou. Zatímco tedy Valdštejn přitahoval, přitahuje a  přitahovat jistě i  nadále bude celé generace historiků, muži jako Jan Aldringen, Ottavio Piccolomini, Jindřich Šlik, ba dokonce Maxmilián z Trauttmansdorffu, přední císařský diplomat a spolutvůrce vestfálského míru, jsou stále bez moderní biografie a poznání jejich životních osudů, duševních pochodů a historického významu jsou značně torzovitá. Stejná slova, a to možná ještě dvojnásobně, donedávna platila o Matyáši Gallasovi. Přestože tento tridentský rodák po Valdštejnově smrti stanul v absolutním čele habsburské generality a k vykreslení jeho barvitého života je k dispozici úctyhodné množství kartonů v rámci rodinného archivu, tradovalo se donedávna mylně i datum jeho narození (1584/1588) a jméno (Jan Matyáš/Matyáš). Nemluvě o tom, že Gallas autorům psaného slova velmi často posloužil jako údajně zářná ukázka neschopnosti, nekompetentnosti a nestřídmého života – příkladem za všechny budiž oblíbená a ve velkých nákladech vydávaná práce švédského historika Petera Englunda (česky vyšla pod názvem Nepokojná léta), který nedokázal Gallasovo jméno v podstatě ani jednou přejít bez invektivy. Jaký však byl císařský generál poručík ve skutečnosti, jak probíhala jeho kariéra, jak je možné, že v  čele armády stanul hned třikrát, byl-li opravdu tak neschopný?

Na uvedené otázky i  na mnoho dalších se ve své knize snaží odpově

dět rakouský historik Robert Rebitsch (*1968). Stejně jako Matyáš Gallas je i  jeho první životopisec tyrolského původu, nikoli však z  Tridentu, ale z Brixleggu, absolventem innsbrucké univerzity v oborech historie a filozo


Robert Rebitsch – Matyáš Gallas

– 8 –

fie s pedagogikou a psychologií. Magisterského gradu dosáhl v roce 1996,

o  čtyři roky později pak následovala disertační práce o  Tyrolsku za vlády

Karla V. (Tirol, Karl V. und der Fürstenaufstand von 1552), publikovaná

vzápětí knižně. V  Innsbrucku, nyní již jako docent na Institutu pro his

torické vědy a  evropskou etnologii (Institut für Geschichtswissenschaften

und Europäische Ethnologie), působí Rebitsch nadále. Je mj. odborným

členem Innsbruckých historických studií, členem pracovního spolku pro

poznání úlohy vojska v raně novověké společnosti (Arbeitskreis Militär und

Gesellschaft in der frühen Neuzeit) a  nositelem ceny Theodora Körnera

za rok 2002. Specializuje se na evropské a tyrolské dějiny 16. a 17. století,

zvláště pak na vojenskou historii a biografiku. Vedle uvedené prvotiny a zde

předkládaného Gallase je autorem celé řady odborných článků a ještě dvou

dalších významných knih, které jsou tematicky interesantní také pro čes

kého čtenáře. V  roce 2005 Rebitsch v  innsbruckém univerzitním nakla

datelství publikoval životopis Ruprechta Falckého, syna falckého kurfiřta

Fridricha V., syna proslulého českého „zimního krále“ (Rupert von der Pfalz

[1619–1682]. Ein deutscher Fürstensohn im Dienst der Stuarts). Zanedlouho

následoval Gallas a po něm i Valdštejn, vydaný nedávno v prestižním nakla

datelství Böhlau (Wallenstein. Biografie eines Machtmenschen, Wien–Köln–

Weimar 2010) a  vzniklý především v  souvislosti s  prací na životopisu tri

dentského rodáka.

Český čtenář se dosud musel spokojit jen s více či méně stručnými a velmi

černobílými črtami Gallasovy pestré kariéry, které pravidelně i na pouhých

několika řádcích přinášely větší množství nekorektních nebo zavádějících

údajů. Mohl se také obracet ke starším knihám a studiím německých histo

riků z českého pohraničí, mj. k pracím Franze Némethyho, Antona Ressela

a na prvním místě Hermanna Hallwicha, jejich zpracování však již dávno

zastarala. Kniha Roberta Rebitsche je každopádně moderním a vyčerpáva

jícím zpracováním tématu se širokým pramenným záběrem a  zohledňující

velké množství odborné literatury. V předkládané publikaci se přitom nejedná

o  doslovný překlad německého originálu Matthias Gallas (1588–1647).

Generalleutnant des Kaisers zur Zeit des Dreißigjährigen Krieges.  Eine mili­

tärische Biographie (Münster 2006), ale o mírně zkrácenou a také (autorem

samotným, redakcí a překladatelem) upravenou verzi, doplněnou pro čes

kého čtenáře o stručný nástin osudů Matyášových potomků až do vymření

rodu v 18. století.


– 9 –

I.

ÚVOD

S

ledujeme-li odbornou literaturu o třicetileté válce poněkud podrobněji,

musíme nutně dospět k  závěru, že až na pár výjimek bylo zatím zcela okrajově pojednáno o vojenských událostech, stejně jako politických jednáních druhé poloviny tohoto krvavého konfliktu. Odhlédneme-li od několika děl, která se zaměřují na poslední roky války,

1

jedná se u výzkumů saha

jících za rok 1634 většinou o důkladné pramenné sondy ve formě disertací.

2

Nicméně všeobecně platí, že první polovina války až do smrti generalissima Albrechta z Valdštejna je prozkoumána mnohem lépe než polovina druhá. Přehledová pojednání ke vzniku, průběhu a  důsledkům konfliktu reflektují od Valdštejnovy smrti další události, jako například vojenské operace a rozhodující momenty, už pouze okrajově a soustřeďují se podstatně detailněji na mírová jednání ve Vestfálsku, která jsou velmi dobře známa díky klasickým pracím Fritze Dickmanna a  také díky obsáhlé edici Acta Pacis Westphalicae. Skoro můžeme získat dojem, jako by soupeřící strany během jednání v Münsteru a Osnabrücku zastavily všechny válečné operace. Tak to ale opravdu nebylo.

Nejinak je tomu se znalostí jednajících osob. Jistě, existuje řada přínos

ných i  méně přínosných biografií z  doby třicetileté války, přesto nakonec vzbudily větší zájem mezi historiky jen některé postavy této epochy. Bezpochyby k nim patřili a patří český šlechtic Albrecht z Valdštejna, francouzský kardinál a premiér Armand Jean du Plessis, tedy Richelieu, a švédský král Gustav II. Adolf, kteří byli ceněni natolik, že se dočkali vlastních životopisů. Je nesporné, že tito přední a  také protikladně hodnocení vojevůdci, resp. knížata, vyzařují zcela mimořádné fluidum. Na druhou stranu je ovšem při podrobnějším pohledu na biografie z třicetileté války také velmi překvapivé, že pro uvedený konflikt natolik zásadní osobnosti panovníků, jakými byli Ferdinand II. a jeho syn Ferdinand III., se v moderních pojednáních dosud nedočkaly rozhodně uspokojivého zhodnocení. Co ostatně platí pro ony habsburské vládce, platí ještě mnohem více pro císařskou generalitu třice


Robert Rebitsch – Matyáš Gallas

– 10 –

tileté války – přirozeně, odhlédneme-li od Valdštejna. Skvělá práce Barbary Stadler o Gottfriedu Heinrichu Pappenheimovi

3

zůstává světlou výjimkou.

Protagonistou předkládané studie je generál poručík Matyáš Gallas, hrabě z Kampu (Castel Campo v někdejším tridentském biskupství)

4

a Freyen ­

thurnu (Torre Franca, Mattarello; tamtéž), pán na Smiřicích, Liberci a Frýd­ lantu, skutečný tajný a válečný rada Jeho císařského Majestátu, komorník, gene­ rál lajtnant, polní maršál a nejvyšší, který byl během Valdštejnovy likvidace dosazen Ferdinandem II. za prozatímního vrchního velitele a  po mnoho let stál v čele císařské armády. Gallas, za jehož největší počin můžeme jistě považovat vyhranou bitvu u Nördlingenu (5.–6. září 1634), se nikdy nestal předmětem samostatného výzkumu a vskutku také nepatří ke (kdysi) mnohem proslulejším nebo alespoň pozornost přitahujícím osobnostem třicetileté války. Ačkoli historická věda v  posledních desetiletích stanovila jiná kritéria biografické záslužnosti než jen antikvární přívlastky vojenské slávy, pochybného hrdinství a sporného úspěchu,

5

césura v příslušném výzkumu

s ohledem na jeho hodnost císařského generála poručíka a de facto vrchního velitele přece jen překvapí. Vždyť tento muž byl po císaři, případně po generalissimovi, nejvyšším důstojníkem říšské armády.

Pokud už Gallas nalezl v literatuře ohlas, pak spíš negativní, přinejmenším coby neúspěšný zjev, jako takzvaný „kazivoj“. Nedávno dokonce jeden historik a  specialista na skandinávské dějiny konstatoval, že švédští vědci císařskému generálu poručíkovi věnovali málo pozornosti právem.

6

S  tímto názorem lze

sotva souhlasit, jelikož životopisná záslužnost se nevztahuje jen na úspěch, historickou velikost, prominenci, mimořádnost nebo zvláštní vlastnosti. Ani ty, kdo byli po právu zapomenuti, ať je tomu z  jakýchkoli důvodů, věda opomíjet nesmí. Již delší čas už nejsou beztak sporná klíčová slova jako „jedinečnost“, „nenahraditelnost“, „ojedinělost“, „proslulost“, „osobnost“, „hrdinství“ a „významnost“ výlučnými kritérii pro osoby, jež si zaslouží pozornost, jelikož se novější biografie zabývají také tzv. „prostými lidmi“, typy či skupinami (např. i rodinami

7

).

8

Má-li být historiografie chápána jako věda o člověku a jako věda

o  lidském jednání (nebo také ne-jednání) v  prostoru a  čase, musí se rovněž rozšířit spektrum biograficky zpracovávaných osob, ať už jde o  individuality nebo uzpůsobené a propojené kolektivy. Toto spektrum je takřka bez hranic.

Biografická historiografie sice může postavit do středu svého pozorování individuální životopis (nebo kolektivy), měla by ale přesto uspokojit historický zájem o poznání.

9

Proto především platí potřeba pojednat historický


– 11 –

Úvod

a také osobnostní moment, a nikoli jen všeobecně historickou či osobní bio

grafii. Musí být tudíž zkoumána otázka, nakolik a kdy pojednávaná osob

nost vůbec disponovala dějinnou relevancí. Přitom nelze líčit jen osobní

životopis, ale je nutno zohlednit rovněž historické události, procesy, ekono

mické a sociální rámcové podmínky a struktury. Zkrátka, postava sledovaná

v  biografickém dějepisectví musí být zasazena do politického, sociálního,

konfesního a ekonomického kontextu, resp. do všeobecných dějin své doby.

Olaf Hähner rozdělil historické biografie na dva základní typy, syntag

matickou a  paradigmatickou. Syntagmatická se soustřeďuje na jednající,

dějinotvorné osobnosti, paradigmatické biografie naproti tomu pojednávají

o  osobách, které mohou být „považovány za předmět působení dějin“.

10

Řečeno trochu jednodušeji, redukují se tu oba zmíněné typy na „tvůrce

a hrací figurky dějin“. Byť budou takové kategorizace na základě šedých zón

a  smíšených forem vždy poněkud problematické, musí být Matyáš Gallas

zařazen spíš do druhé kategorie. Generál poručík jistě nebyl osobností, která

by představovala hybatele historických událostí, jakými byli např. Alexandr

Veliký nebo Napoleon, nebyl v žádném případě iniciátorem a tvůrcem důle

žitých historických procesů nebo počinů, naopak jen jakousi převodovou

pákou a zrcadlem dobových okolností, stejně jako obětí pro dobu typických

rámcových podmínek. Přesto může být na jeho osobě velmi dobře ukázán

význam individuálního jednání a rovněž selhání. V osobě generála poručíka

se přímo zosobňuje vedení války císařskou stranou ve druhé polovině tři

cetileté války: strategie, rozhodovací procesy, rozhodnutí samotná, rozkazy,

plány, záměry, schopnosti, ale také nemohoucnost Habsburků přivodit ve

válce rozhodující obrat. Gallas byl bez nadsázky výkonným orgánem Habs

burků, ačkoli přirozeně mohl vnést do rozhodovacích procesů své myšlenky

a  názory v  podobě plánů polních tažení a  zhodnocení situace. Tridentský

rodák byl člověkem s nosnou funkcí, jehož záměry a motivy k jednání musely

být podřízeny cizím tlakům. Tento antagonismus se dá nejlépe doložit před

polními taženími nebo během nich. Ať už byl jeho vliv na císaře (případně

námitky proti jeho rozhodnutím) jakkoli velký, musel nakonec Gallas pří

kazy a pokyny z Vídně provést. Právě v tom však spočívá podnět k zabývání

se osobou a činností generála poručíka, neboť historický výzkum se dosud

nezaměřil ani na průběh řešení rozhodovacích problémů, ani na přesnější

postup většiny vojenských operací zejména ve čtyřicátých letech 17. století.

Mnohé zůstalo torzem, detaily se pak dají nalézt ve speciálních výzkumech.


Robert Rebitsch – Matyáš Gallas

– 12 –

Čtenáři předkládaná publikace je vojenskou biografií, začleněnou do politického, ekonomického a sociálního kontextu třicetileté války. Tak jako politické životopisy státníků, zřídka i žen,

11

zkoumají zvláště jejich vliv, pří

padně působení na důležité a státní počiny, na vnitřní i zahraniční politiku jejich doby, může být biografie generála poručíka jen vojensko-historickým pojednáním jeho činnosti. Jednak byl Matyáš Gallas – alespoň pro dobu, kdy je pro nás zachytitelný prameny – od mládí vojákem, jednak je většina archivního materiálu zahlcena vojenskou tematikou. Život generála poručíka Gallase se odehrával ve válce, on sám byl čistě polním důstojníkem, nikoli poradcem na dvoře ve vojenské šarži, nepatřil k vojenským velkopodnikatelům á la Valdštejn, ani ke dvořanům či velkoryse vystupujícím mecenášům umění. Jeho vojenstvím ražený životní osud se pochopitelně odráží v archivním materiálu. Sotva Gallas opustil jeviště válečného divadla, jako například v  letech 1640–1642, písemné záznamy o  jeho životě a  počínání se ihned rapidně ztenčily. Dosud málo využitý rodinný archiv Clam-Gallasů, dnes uložený v  děčínské pobočce Státního oblastního archivu v  Litoměřicích, skrývá pro téma Matyáš Gallas obsáhlou, k  rekonstrukci jeho vojenských misí nepostradatelnou válečnou kancelář z  let 1629 až 1647.  Nevojenské složky z  rodinného archivu informují jen velmi málo o  soukromém životě generála poručíka, výrazně více informací skýtají k jeho majetkům a obchodům. Pro vojenské aktivity v období od roku 1630 do roku 1637 mají rovněž velký význam Stará polní akta (Alte Feldakten) v oddělení Válečného archivu Rakouského státního archivu (Kriegsarchiv des österreichischen Staatsarchivs) ve Vídni. Po roce 1637 je obsah Starých polních akt k Matyáši Gallasovi mnohem útlejší. Teprve pro rok 1644 se stává Gallasova válečná korespondence ve Válečném archivu znovu vydatnější. Třetím významným pramenným zdrojem pro vedení války císařskou armádou, a tím i pro Gallase, jsou Válečná akta (Kriegsakten) v oddělení Rodinného, dvorského a státního archivu (Haus-, Hof- und Staatsarchiv) ve Vídni. Tento fond vhodně doplňuje Stará polní akta. Uvedené tři zdroje obsahují korespondenci Gallasem odeslanou i  přijatou, příslušné rozkazy a  informace od obou Ferdinandů i dopisy různých generálů a císařových poradců. Samozřejmě, že i v jiných, v příloze uvedených archivech lze nalézt cenné údaje k životopisu a k vojenským aktivitám v Tridentu narozeného generála.

Nikoli nepodstatná část relevantního českého archivního materiálu byla zpracována v sedmi svazcích edice Documenta Bohemica bellum tricennale


– 13 –

Úvod

illustrantia (DBBTI) a  zprostředkována formou regestů nebo v  plném znění. Tento záslužný projekt je rozhodně nejpřínosnější pramennou edicí pro celkový pohled na třicetiletou válku, jelikož velkorysý podnik Acta Pacis Westphalicae pojednává „jen“ o  období vestfálského míru a  rovněž ambiciózní a kvalitativně vynikající bavorský projekt ke korespondenci a aktům pro dějiny třicetileté války zatím nepřekročil dobu pražského míru. V případě DBBTI se jedná o  z  velké části spolehlivě parafrázované písemnosti z českých rodinných archivů, které byly uveřejněny po nutné selekci. Ačkoli edice zřídka vykazuje hrubé obsahové chyby, je přinejmenším občas tristní zlomkovitá parafráze jednotlivých písemností.

Biografické možnosti, jak uchopit Gallase na základě pramenných a výzkumných zdrojů, jsou pak všechno jiné, jen ne příznivé, jelikož k prvním třiceti letům jeho života chybí širší a skutečně vypovídající pramenná základna. Zde je nutno se spolehnout hlavně na soudobou historiografii, která však rozhodně nepracovala s  takovou objektivitou, jakou bychom si dnes přáli. Vychází-li životopisec z toho, že se schopnosti a sklony utvářejí v  raných životních fázích osobnosti, musí zde nastat jisté manko. Už jen z  toho důvodu je i  tato studie „částečnou biografií“, jak o  ní všeobecně hovoří Joachim Rohlfes, tedy biografií, která rozhodně nepojednává o všech životních aspektech a musí se koncentrovat na jednu nebo několik málo perspektiv.

12

Vedle sociálních a ekonomických aspektů, které by měly přijít ke

slovu podrobněji, stojí pochopitelně v případě generála poručíka v popředí vojenské hledisko. Stav pramenů a profese sledovaného muže utvářejí takové těžiště samy od sebe. Naopak zde nemůže být do posledního úhlu osvětlen jeho soukromý život ani definitivně platný celkový obraz jeho osobnosti.

Tato kniha se však nechce soustředit jen na pouhé líčení událostí, ale musí (jak už bylo zmíněno) zohlednit i  ekonomický a  sociální kontext. I  když se ke Gallasovu dětství a  mládí nedá nalézt nic konkrétního, bude nutné položit si otázku po jeho společenském prostředí a původu. Problematika druhého života našeho hrdiny nesmí být v historiografii v žádném případě opominuta, vzhledem k  nedostatku obsáhlejších biografických prací o  generálu poručíkovi bude nicméně stručnější. Gallas se totiž stal v  souborných dílech nanejvýš předmětem biografických skic. Biografická studie musí ovšem dále zodpovědět otázku vzestupu muže z nižší šlechty do (druhé) nejvyšší funkce v císařské armádě, rozkrýt zisk rozsáhlého majetku, vyjasnit finanční výdělky, popsat Gallasův poměr k Valdštejnovi, stejně jako


Robert Rebitsch – Matyáš Gallas

– 14 –

vůbec osvětlit vojevůdcovu společenskou síť, vysvětlit způsob jeho vojenské činnosti, vymezit osobní a strukturální rámcové podmínky jeho jednání a přirozeně také představit jeho osobní mínění a pocity v krizových situacích, nakolik to bude možné.

Podstatný význam v neposlední řadě zaujímá rozhodovací proces v císařské vojenské strategii za třicetileté války, kde měl generál poručík minimální právo návrhů, a jeho vztah k Ferdinandovi II. i k Ferdinandovi III. Tato životopisná práce o  Matyáši Gallasovi by však neměla být chápána jako modelová studie typického důstojníka třicetileté války. Vždyť Gallasova kariéra se až do jeho čtyřicátého roku neodvíjela pro muže z jeho sociálního prostředí nijak mimořádně, a teprve vstupem do císařské armády se vzestup urychlil s nebývalou razancí. Už vůbec tu není činěn pokus představit generálova rozhodnutí a chování z pohledu historické psychologie nebo psychoanalyticky pojaté případové studie. K tomu autorovi těchto řádků chybějí znalosti z  oboru psychologie a  také potřebná pramenná základna, jelikož pro prvních třicet let života tridentského rodáka nejsou k  dispozici žádné prameny osobní povahy. Proto nemohou být k psychologicky směrodatným životním fázím učiněny žádné zaručené, vědecky objektivní výpovědi.

Středem zájmu všech pozorování bude zajisté generál poručík Matyáš Gallas a jeho „působiště“. Nicméně za třicetileté války se samozřejmě bojovalo na mnoha frontách. Překládaná práce ovšem nechce a nemůže poskytnout celkové pojednání o císařské vojenské strategii za třicetileté války, analyzována mohou být pouze ona válečná jeviště, na nichž Gallas velel, a ona rozhodnutí, jichž se účastnil. Ostatní pro průběh války důležité události budou alespoň zmíněny, pokud Gallase nějak ovlivňovaly.

Konečně by měl být na základě nově získaných stop a znalostí válečných průběhů a  operací, stejně jako výpovědí a  názorů soudobých osobností, předložen diferencovaný obraz generála poručíka, v němž by neměly najít odezvu jen osobní důvody jeho selhání nebo naopak úspěchu, ale také symptomatické rámcové podmínky a struktura vedení válek v dané době.


– 15 –

II.

MATYÁŠ GALLAS V  HISTORIOGRAFII

A  LITERATUŘE

S

episujeme-li biografii historické postavy, nelze opominout již existu

jící hodnocení jiných historiků. Jednotný obraz nám ovšem poskytnou málokdy, protože na jednu a tutéž postavu pochopitelně existují zcela rozdílné pohledy.

13

Důvodem toho může být na jedné straně způsob odlišného

užívání pramenů a literatury, na straně druhé tu jistě svou neopominutelnou roli sehrávají také životopiscova osobnost, socializace, politická příslušnost atd., a to navzdory veškeré snaze o objektivitu. Právě sepsání biografické studie v sobě skrývá nebezpečí, že toto bezpodmínečně nutné vědecké kritérium objektivity sejde pisateli z očí. Až příliš snadno sklouzávají autoři životopisů k subjektivním náhledům a hodnotí pojednávanou osobu zcela pozitivně nebo zcela negativně. Jelikož se navíc osobní hodnocení historika většinou rovná posmrtnému posouzení, resp. pozdějšímu, avšak manifestnímu známkování, měl by dát posudek, pokud je vůbec nutný, silně diferencovaný obraz. Přitom platí, že diferencovat by se mělo na rozličných úrovních, komponenty zkoumat v  různých kritériích, a  přesto neztratit ze zřetele celistvost té které postavy. Například lidská složka pojednávané osoby většinou představuje jinou úroveň posudku než její konání a jednání ve funkci, která jí byla přidělena.

Pokud budeme bilancovat zmínky o  císařském generálu poručíkovi

Matyáši Gallasovi v příslušné literatuře posledních dvou set let, dostaneme (v protikladu k názorům mnoha jeho současníků) jasný obraz situace: Gallas byl „pijan“ (což reprezentuje jeho lidskou komponentu) a  „kazivoj“ (profesní komponenta). Generál byl tedy lidskými deficity zatíženým, neschopným vojákem, který za svou proslulost coby „kazivoj“ vděčil nešťastným, ba dokonce katastrofálním tažením a jiným nezdařeným vojenským operacím. Zde ještě nehodláme hodnotit názory jdoucí zpět až k jeho současníkům, nejprve se na zaznamenané úsudky jen podívejme, abychom si ukázali běžný obraz císařského generála ve službách habsburské dynastie.

+


Robert Rebitsch – Matyáš Gallas

– 16 –

Na rozdíl od hodnocení historiků v 19. a 20. století jsou soudobé (a prohabsburské) komentáře přirozeně mnohem pozitivněji laděné. Jedním z  nejvýznamnějších habsburských historiografů první poloviny 17.  století byl bezesporu Franz Christoph Khevenhüller, hrabě z  Frankenburgu (1588–1650).

14

Narodil se v Korutanech, na svých kavalírských cestách pro

cestoval Itálii, Nizozemí, Francii i Anglii a v letech 1617–1631 působil jako císařský vyslanec na španělském dvoře v Madridu, takže jej lze považovat za důvěrného znalce španělských poměrů s dobrými kontakty na španělskou korunu. V roce 1621 se stal Khevenhüller tajným radou a roku 1623 rytířem Řádu Zlatého rouna.

15

Jeho obsáhlé a podrobné dílo Annales Ferdinan­

dei,

16

sepsané z pověření císaře Ferdinanda II., které vyšlo v prvním vydání

v  devíti dílech a  ve druhém v  dílech dvanácti se dvěma suplementárními svazky, právem platí za ústřední počin rakouského barokního dějepisectví.

17

Khevenhüller se přitom mohl opřít o bohatý písemný materiál ze státních i soukromých archivů, který občas přepisoval doslova a bez udání pramene. Vedle genealogií, politické korespondence a důležitých vyslaneckých zpráv nesmí být přitom zapomenuto na ještě jeden zdroj Khevenhüllerova díla – jako vysoký státní úředník udržoval kontakty s nejvýznamnějšími státníky, důstojníky a osobnostmi své doby. Proto se můžeme domnívat, že se mnohé sám dověděl přímo od osob, jimž později věnoval jinou svou práci, Conterfet Kupfferstich, dílo se zvláště pečlivými biografickými skicami a  půvabnými mědiryty.

18

S Matyášem Gallasem přišel Khevenhüller do kontaktu vícekrát. V březnu 1636 doručil do hlavního ležení armády ve Špýru císařskou instrukci pro tažení do Francie, porozprávěl tam s  generálem i  s  jinými rady a  společně s  Gallasem v  roce 1646 konal válečnou konferenci.

19

Jistě nešlo o  jediná

setkání podobného druhu. Kontakt zůstal zachován díky vystoupením generála poručíka a  tajného rady Gallase, byť spíše řídkým, v  dvorské válečné radě až do roku 1647.

20

Khevenhüller tedy znal tridentského rodáka velmi

dobře. Ve svém Conterfetu věnoval generálu poručíkovi podrobnou a pozitivně laděnou životopisnou skicu.

21

Na závěr tu konstatoval: „... und kan

er sich berühmen, dass ob er wohl etlich und Dreyßig Jahr commandiert, von seinem Feind kein haupt­straich empfangen, aber wol deren etliche ausgeben, die zu erzehlen zu lang wären.“

22

Není přitom v žádném případě překvapivé, že

kronikář ve službách Habsburků patřičně vyzvedl úspěchy generála poručíka, jehož si cenil pro jeho obezřetnost a moudrost.

23

Naproti tomu katastrofální




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist