načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Matky kuráže -- Lesbické rodiny v pozdně moderní společnosti – Kateřina Nedbálková

Matky kuráže -- Lesbické rodiny v pozdně moderní společnosti

Elektronická kniha: Matky kuráže
Autor: Kateřina Nedbálková
Podnázev: Lesbické rodiny v pozdně moderní společnosti

Studie snažící se ukázat, že téma homosexuálních rodin není okrajovým fenoménem. Jádrem textu je etnografický výzkum opírající se o rozhovory vedené v sedmnácti (převážně lesbických) rodinách. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  250
+
-
8,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 119
Rozměr: 23 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Globální společnosti. Sociální struktura. Sociální skupiny
Jazyk: česky
Téma: homoparentální rodina, lesbická rodina
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha ; Brno, Sociologické nakladatelství (SLON) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, 2011
ISBN: 978-80-210-5648-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Studie snažící se ukázat, že téma homosexuálních rodin není okrajovým fenoménem. Jádrem textu je etnografický výzkum opírající se o rozhovory vedené v sedmnácti (převážně lesbických) rodinách.

Popis nakladatele

Kniha se zabývá tématem gay a lesbických rodin. Nabízí kritický přehled vybraných sociologických teorií zabývajících se rodinou a sexualitou. Shrnuje také zjištění zahraničních výzkumů, které se rodičovstvím gayů a leseb zabývaly již od 60. let minulého století. Jádrem knihy je čtyřletý etnografický výzkum opírající se o rozhovory a pozorování v lesbických rodinách v České republice. Výklad se soustředí na to, jakými způsoby se lesbické ženy stávají matkami, jak se v lesbických rodinách ustavuje rodičovství a příbuzenství a jaký vztah mají tyto ženy k gay a lesbické komunitě. Kniha nepřináší odpověď na otázku, zda je lesbické rodičovství dobré nebo špatné, ale začleňuje je do obecnější diskuse o rodině a jejích proměnách v pozdně moderní společnosti.

(lesbické rodiny v pozdně moderní společnosti)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Kateřina Nedbálková - další tituly autora:
Matky kuráže Matky kuráže
Doing Research, Making Science -- The Memory of Roma Workers Doing Research, Making Science
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MM

aa

tt

kk

yy

k

u

rrr

ááá

žžž

ee

MM

aa

tt

kk

yy

k

u

rrr

ááá

žžž

e

K

aa

ttt

eee

ři

nn

a Ned

bálková

K

a

tt

eee

ři

nn

a Ned

bálková Kniha se zabývá tématem gay a  lesbických rodin. Nabízí kritický přehled vybraných sociologických teorií zabývajících se rodinou a  sexualitou. Shrnuje také zjištění zahraničních výzkumů, které se rodičovstvím gayů a leseb zabývaly již od 60. let minulého století. Jádrem knihy je čtyřletý etnografi cký výzkum opírající se o  rozhovory a pozorování v lesbických rodinách v České republice. Výklad se soustředí na  to, jakými způsoby se lesbické ženy stávají matkami, jak se v lesbických rodinách ustavuje rodičovství a příbuzenství a jaký vztah mají tyto ženy ke gay a lesbické komunitě. Kniha nepřináší odpověď na  otázku, zda je lesbické rodičovství dobré nebo špatné, ale začleňuje je do obecnější diskuse o rodině a jejích proměnách v pozdně moderní společnosti. – Jaké místo zaujímají lesbické rodiny v lesbické a gay komunitě? – Představuje lesbická rodina ohrožení pro tradiční rodiny? – Co dosud zjišťovaly a zjistily výzkumy o gay a lesbických rodi

nách?

– Jak se v kontextu lesbického partnerství plánuje rodina? – Chybí v lesbických rodinách mužské vzory? – Čím jsou lesbické rodiny zajímavé pro heterosexuální populaci? Kateřina Nedbálková je docentkou na katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde vyučuje zejména metodologii sociálních věd. Výzkumně se orientuje na  genderová studia, sociologii rodiny a intimity a studium deviace a kriminality. Je autorkou knihy Spoutaná Rozkoš: (re)produkce genderu a  sexuality v  ženské věznici (SLON, 2007). Publikuje zejména v  domácích odborných časopisech a zahraničních monografi ích.

Doporučená cena 290 KčDoporučená cena 290 Kč EDICE STUDIE

Lesbické rodiny

v pozdně moderní

společnosti

Matky kuráže


SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ


Ediční rada SocioLOgického Nakladatelství (SLON)

Luděk Brož, Ph.D. (Max-Planck-Institut für ethnologische Forschung, Halle/Saale)

Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. (Univerzita Karlova)

PhDr. Helena Kubátová, Ph.D. (Univerzita Palackého)

Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (Univerzita Karlova)

PhDr. Jiří Šafr, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.)

Mgr. Zuzana Uhde (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.)

Ing. Alena Vodáková, CSc.

EDICE STUDIE


Matky kuráže

Lesbické rodiny

v pozdně moderní

společnosti

Kateřina Nedbálková



Praha – Brno 2011

Kateřina Nedbálková

Matky kuráže

Lesbické rodiny

v pozdně moderní

společnosti


klíčová slova: rodina, intimita, gender, sexualita, etnografi e

Publikace vznikla za podpory Grantové agentury ČR (GA403/09/0392).

Odborně posoudily prof. Dr. phil. Gerlinda Šmausová, Priv.-Doz., a PhDr. Hana Maříková.

Vydalo SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou,

Praha – Brno 2011.

Vydání první.

Copyright © 2011 Masarykova univerzita

Copyright © 2011 Kateřina Nedbálková

ISBN 978-80-210-7678-5 (online pdf) (Masarykova univerzita. Brno)

ISBN 978-80-210-5648-0 (brožovaná vazba) (Masarykova univerzita. Brno)

ISBN 978-80-7419-041-4 (brožovaná vazba) (Sociologické nakladatelství /SLON/. Praha)


7

Obsah Kapitola 1 Co je nám do jiných rodin? 9 Kapitola 2 Sociologické konceptualizace rodiny 14 2.1. Psychoanalýza a tradiční sociologická paradigmata:

teorie socializace, funkcionalismus a teorie konfl iktu 14 2.2. Změna paradigmatu: aktéři a sociální struktury 18

2.2.1. Interpretativní přístupy 19

2.2.2. Pozdně moderní rodina 24

2.2.3. Feministické konceptualizace rodiny 27 Kapitola 3 Sociálněvědní zkoumání homoparentality 31 3.1. Přehled výzkumů homoparentality 31 3.2. Metodologická refl exe stávajících výzkumů 37 Kapitola 4 Od rodiny jako typu k rodině jako fenoménu 45 4.1. Kritická refl exe pojmů: sexualita, manželství,

komunita, příbuzenství 45 4.2. Stejnopohlavní rodiny: konvence, nebo subverze? 50 Kapitola 5 Etnografi e (lesbických) rodin 53 Kapitola 6 Ten tajemný předmět touhy 61 6.1. Rodičovství toužené a plánované 61 6.2. Plánované a improvizované strategie otěhotnění 68


8

75

75

79

82

87

87

93

97

97

104

107

111

Kapitola 7 Rodičovství a příbuzenství 7.1. Biologické a sociální mateřství 7. 2. Improvizované scénáře rodičovství 7. 3 . Rodina původu a pokrevnost Kapitola 8 Rodiny v kontextu gay a lesbické komunity 8.1. Jaká je vlastně defi nice lesby? 8.2. Uzavřená komunita a pohodlná normalita Kapitola 9 Dělání genderu a dělání rodiny 9.1. Pečovatelka, živitelka a genderované dítě 9.2. Refl exivní vztahy Kapitola 10 Mezi stereotypem a autenticitou Literatura Jmenný rejstřík 118


9

Kapitola 1

Co je nám do jiných rodin? Gay a lesbické rodiny jsou od 70. let tématem diskutovaným jak v kontextu homosexuální komunity, tak v akademické obci, respektive akademických obcích různých disciplín. Je to téma natolik zkoumané, že lze v rámci existujících severoamerických či západoevropských studií pozorovat obecnější shodu v tom, co a jakým způsobem je /může/ má být v rámci tématu vypovídáno. Podobně předvídatelné jsou i příspěvky na domácích konferencích, kde zazní-li příspěvek na toto téma, padnou s velkou pravděpodobností věty typu: „homosexuálové se od heterosexuálů v rodičovských rolích neliší“, „neliší se ani děti vychovávané gayi a lesbami“; podobné výroky se snaží vyvrátit obavy a stereotypy, které se s homosexualitou či homosexuálním rodičovstvím spojují. Tato práce má větší ambice než řadu podobných studií rozšířit. Její odlišnost tkví jak v konceptuálních východiscích, tak v metodě. Dosavadní zahraniční výzkumy často kotvily ve zdánlivě čistých vodách odborné expertizy, jejímž výsledkem je stvrzování představy homosexuálního a heterosexuálního modelu rodičovství jako těch, které lze vzájemně porovnávat a hodnotit, a ve výsledku pak shledávat stejně hodnotnými nebo jeden druhému nadřadit. Proti tomuto obecnému a nekritickému pojetí rodiny jako modelu stavím ve své práci sociologicky podložená pojetí rodiny, a to zejména ta, která jsou označována jako interpretativní, etnometodologická a feministická. Chci ukázat, že téma homosexuálních rodin není okrajovým fenoménem se specifi ckými konceptualizacemi a výzkumy, ale že se vztahuje také k obecnějšímu referenčnímu rámci rodiny jako dominantní sociální instituce, rodiny, která je primárně vnímána jako genderovaná, heterosexuální a prokreativní.

Rodina je v textu osvětlována jako pole konkrétního jednání konkrétních lidí (sociálních aktérů), jako svého druhu práce. „Dělání rodiny“ se však neredukuje na souhrn každodenních situací jednotlivých aktérů, ale je habitualizováno, tedy ztělesňuje a zároveň odráží širší strukturu společnosti, a právě tato neustálá mezihra dílčího jednání a významů, které jsou mu připisovány, na straně jedné, a zažitých, obecnějších i idealizovaných představ o světě, na straně druhé, je nosným interpretačním rámcem práce.


10

Metodologicky byla práce příležitostí k zamyšlení se nad odbornými, laickými, politickými i osobními (navzájem často těžko oddělitelnými) předpoklady a tezemi, se kterými jako výzkumnice a výzkumníci k tématu přistupujeme. Na rozdíl od mého předchozího tématu a výzkumného terénu (ženské věznice) je rodina institucí všeobecně známou a rozuměnou, každodenně zakoušenou a vcelku snadno dostupnou. Přestože jsem v předchozím výzkumu formální uzavřenost a ohraničenost vězení pociťovala mnohdy jako omezující, když jsem se výzkumně vydala do terénu rodiny, její zdánlivá samozřejmost a otevřenost byla v lecčems záludnější a náročnější, především ve vztahu k požadavku výzkumnické refl exivity.

Jádrem knihy je etnografi cký výzkum opírající se o rozhovory vedené v sedmnácti (převážně lesbických) rodinách a využívající metod hloubkových rozhovorů, pozorování a terénních poznámek. Výzkumná část se dělí na čtyři části, kterými jsou: 1) cesty k rodičovství, 2) příbuzenské sítě nově založených rodin i rodin původu (tedy rodin, ze kterých ženy vzešly), 3) vztah lesbických žen k lesbické komunitě a reprezentacím lesbictví a homosexuality obecně a 4) dělání genderu v homoparentální rodině. Otázky, na které v práci hledám odpovědi, jsou konceptuální i empirické. K obecnějším otázkám patří: Jaké konsekvence má lesbické rodičovství pro teoretické i empirické konceptualizace rodiny a partnerství, genderu, mateřství, sexuality a identity? Vede homoparentalita skutečně k přehodnocení defi nice rodiny, jak naznačuje Fassin (2003), nebo ji (jen) rozšiřuje? Jaké typy otázek byly dosud v kontextu homosexuálních rodin kladeny a zkoumány a jak jsou tyto otázky vědecky legitimizovány? Empiricky ukotvené otázky zahrnují následující oblasti: Co zahrnuje plánování rodičovství v případě homosexuálního páru? Jakým způsobem je v homosexuálních párech vyjednáváno rozdělení rolí ve vztahu k důležitým oblastem každodenních činností? Jak je toto rozdělení prezentováno a jak je legitimizováno? Má tato diferenciace genderový rozměr? Skrze jaké praktiky jsou ustavovány kontury biologického a sociálního příbuzenství v nukleární a širší rodině? Jak u lesbických matek vytvoření vlastních rodin ovlivňuje vztahy s jejich původní rodinou? Jaké místo zaujímají lesbické rodiny v lesbické a gay komunitě?

Tím, že je tato práce prvním obsáhlejším rozpracováním tématu gay a lesbického rodičovství v češtině, může u některých čtenářů vzbuzovat očekávání, že ukáže, potvrdí, případně rozhodne, jak to tedy s homosexuálními rodinami v České republice skutečně je, spočítá, kolik jich je, a pomůže odpovědět na otázky testované zahraničními výzkumy. Když jsem v roce 2008 byla přizvána k pracovnímu jednání Výboru pro sexuální menšiny při Úřadu vlády, tehdejší ministryně pro lidská práva a její tým toto očekávání vyjádřily zcela explicitně, došlo málem i na stanovení data tiskové konference,


11

na které bych výsledky výzkumu stručně a jasně představila. Objevil se také nápad, že by můj výzkum mohli prezentovat mediálně známější i veřejně cenění odborníci z řad českých sexuologů. Nakonec se žádný z těchto plánů neuskutečnil, ale proces počátečního vyjednávání byl velmi cenný pro zamyšlení se nad vztahem vědy a politiky, nad vědou jako polem moci, polem, kde se bojuje o pravdu, odborný kredit, vliv na veřejné mínění, veřejné uznání, mediální popularitu, důvěryhodnost nebo zcela prozaicky o peníze a granty.

Paní ministryně si také nejednou posteskla, že se žádní psychologové ani sociologové k tématu vyjadřovat nechtějí, zatímco vstřícných sexuologů je celá řada. Měla pravdu. Z pohledu české sociologie se téma homoparentality dosud jevilo jako zajímavé, ale v kontextu jiných fenoménů souvisejících s rodinou marginální. Čeští sociologové a socioložky se ve výzkumech sociologie rodiny a partnerství zaměřují častěji na statisticky uchopitelné jevy, jako jsou pravidla fungování sňatkového trhu či odkládaná mateřství; nebo na témata, jako jsou genderové role, pečující otcové, dvoukariérová manželství, slaďování práce a pracovního trhu, rozvodovost; nebo na rodinu jako instituci reprodukce vzdělání. Studentům a studentkám se sice „lesbická/ gay rodina“ zpočátku zdá být vhodným a neotřelým námětem ke zpracování bakalářské či magisterské práce. Jejich původní představy a přání kontaktovat desítky rodin k výzkumným rozhovorům později narážejí na praktické překážky při sestavování výzkumného vzorku i na neochotu pokročilejších výzkumnic a výzkumníků, kteří nechtějí kontakt na své zdroje zprostředkovat. Studující se tak musejí většinou spokojit s přehledovými studiemi (mnohdy velice zdatně zpracovanými) nebo s výzkumy postojů k rodičovství gayů a leseb. Za pilotní studie k tématu homoparentality lze u nás považovat obecnější refl exi konceptualizací homosexuálního rodičovství z pera historičky Sokolové (2004) a představení empirického výzkumu lesbických rodin napsané psycholožkou Poláškovou (2009). Sokolová je také autorkou práce zabývající se postoji k rodičovství u českých gay mužů (2009).

Jedno z možných (a častých) vysvětlení nezájmu o téma v české sociologii se opírá o názor, že homosexualita představuje jakousi zvláštnost, která je významná zejména pro její nositele, pro zbytek populace však může být zajímavá jen okrajově. V této práci se nám bude často připomínat pravý opak. V konceptuální i empirické části práce uvidíme, jakými způsoby je homoparentální rodina neustále včleňována do množiny rodin (Fassin 2003). Ať už je vnímána jako ohrožení, alternativa, konformita nebo inovace, v akademických, politických i laických interpretacích je obvykle nahlížena v referenčním rámci tzv. normální nebo tradiční rodiny. Zahraniční studie sociologie rodiny uvádějí homosexuální rodiny často jako příklad (prototyp) nových či alternativních rodinných modelů. Neheterosexuální rodičovství podle někte




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.