načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Marzi 1984-1987 -- Polsko mezi Jaruzelským a Wałęsou očima malé holky – Marzena Sowa

Marzi 1984-1987 -- Polsko mezi Jaruzelským a Wałęsou očima malé holky
-15%
sleva

Kniha: Marzi 1984-1987
Autor: Marzena Sowa
Podtitul: Polsko mezi Jaruzelským a Wałęsou očima malé holky

Děj se odehrává ve Stalowe Woli, uměle vybudovaném městě, kterému vévodí ocelárna a obrovské sídliště pro dělníky. Nejde o ucelený příběh, ale o jednotlivé vzpomínky na dětské hry na chodbě paneláku, na prázdné obchody a fronty na jídlo, ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >20ks - doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  369 Kč 314
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
10,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 79.1%hodnoceni - 79.1%hodnoceni - 79.1%hodnoceni - 79.1%hodnoceni - 79.1% 93%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PLUS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012
Počet stran: 224
Rozměr: 169 x 238 mm
Úprava: vše barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Marzi 1984-1987
Spolupracovali: z francouzského originálu ... přeložila Hana Zahradníčková
Skupina třídění: Literatura různých forem a žánrů
Vazba: vázaná s laminovaným potahem a přebalem
Novinka týdne: 2012-32
Datum vydání: 1. 8. 2012
Nakladatelské údaje: V Praze, Plus, 2012
ISBN: 9788025901410
EAN: 9788025901410
Ukázka: » zobrazit ukázku
Literární ceny
Kniha získala literární cenu "KOMIKSFEST! Komiksové ceny MURIEL - 2013 - Cena za nejlepší překlad".
Více informací o prestižních literárních oceněních lze nalézt na stránce » literární ceny.
Popis / resumé

Děj se odehrává ve Stalowe Woli, uměle vybudovaném městě, kterému vévodí ocelárna a obrovské sídliště pro dělníky. Nejde o ucelený příběh, ale o jednotlivé vzpomínky na dětské hry na chodbě paneláku, na prázdné obchody a fronty na jídlo, ale i absurdní připomínku toho, jak všichni měli stejnou a stejně prázdnou lednici ze SSSR. Komiks vznikl z vyprávění autorky při studiích ve Francii svému příteli - kreslíři. Komiks na pomezí vyprávění a dokumentu přibližující život v jihovýchodním Polsku druhé poloviny osmdesátých let. Každodenní realita z pohledu malého děvčátka Marzi.

Popis nakladatele

Marzi, polská Marjánka, působí v komiksovém světě už několik roků jako vyslanec. Zastupuje polské děti a nejspíš i všechny děti z někdejšího východního bloku. Marzi vznikla z vyprávění o dětství tenkrát na Východě. Marzena Sowa (* 1979) vysvětlovala svému novému příteli, kterého potkala na stáži v Bordeaux, jak se žilo u nich doma, když byla malá. Tím přítelem byl komiksový kreslíř Sylvain Savoia (* 1969). Spolu začali vyprávěné skládat do obrázků a malých příběhů. Společně vytvořili malou Marzi, jedináčka ze sídliště za hutěmi v polském městě Stalowa Wola, a nechali ji tam prožít druhou polovinu osmdesátých let. (1984-1987)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

DÝCHÁNÍ ŠKODÍ ZDRAVÍ


DNESKA NIKDO NEMUSÍ NA POLE, MŮŽEME

SI DĚLAT, CO CHCEME.

DNESKA JE SVÁTEK. HRAJU SI S DĚTMA

OD SOUSEDŮ U TETY STAŠI V SKOWIERZYNĚ.

SCHÁZÍME SE NA MÍSTĚ, KDE DŘÍV STÁLA ŠKOLA.

DNES Z NÍ ZBYLO JEN PÁR CIHEL A KUSŮ DŘEVA.

HRAJEME SI NA SCHOVKU A NA SLEPOU BÁBU.

PTÁK VĚTŠINOU PŘÍŠERNĚ ZAVŘEŠTÍ A V TU RÁNU

VYLÍTNE JEHO MAJITEL A ZAČNE HULÁKAT!

KAŽDOPÁDNĚ SE SLEPIČÍM PEŘÍM ČLOVĚK MOC

NADĚJI NA VÍTĚZSTVÍ NEMÁ. NEJKRÁSNĚJŠÍ PÉRA

JSOU PAVÍ.

OBČAS SOUTĚŽÍME, KDO SEBERE NEJKRÁSNĚJŠÍ

PEŘÍČKO. PŘIPLÍŽÍME SE KE KURNÍKU A ČÍHÁME

NA PŘÍHODNOU CHVÍLI.

NEJODVÁŽNĚJŠÍ Z NÁS SI KLIDNĚ CHYTÍ MLADOU

SLEPICI A PÁR PÍREK JÍ VYŠKUBNOU.

JÁ SAMA SE JICH BOJÍM. NA KAŽDÉM JE TAKOVÉ

KOLEČKO, KTERÉ PŘIPOMÍNÁ OKO, A TO MĚ DĚSÍ.

HLAVNĚ KDYŽ S NÍM ZATŘEPETE A VYPADÁ TO,

ŽE SE OKO HÝBE! BRRR...

TAKŽE CHODÍM MEZI STROMY A DOUFÁM, ŽE SE

NA NĚKTERÉM Z NICH USADIL NĚJAKÝ KRÁSNÝ PTÁK

A UTROUSIL TU PÍRKO.

OBČAS I NĚJAKÉ HEZKÉ NAJDU, ALE STEJNĚ

VŽDYCKY VYHRAJE TEN, KDO MÁ PAVÍ...

140


NO TOHLE...?!

OKAMŽITĚ SE

PŘESTAŇTE

LÁDOVAT TOU

ZUBNÍ

PASTOU!

PŘINÁŠÍME SEM VĚCI, O KTERÉ SE S OSTATNÍMI MŮŽEME

PODĚLIT, ČASTO JE TO JÍDLO.

AŇA DNES PŘINESLA TUBU S TAKOVÝM DIVNÝM KRÉMEM,

DOSTALA HO OD VZDÁLENÉHO STRÝČKA Z AMERIKY.

KAŽDÝ TROCHU OCHUTNÁ. JE TO STRAŠNĚ DOBRÉ.

CESTOU ZPÁTKY JDEME KOLEM TETINY

STODOLY. SLYŠÍM, JAK MĚ NAŠI VOLAJÍ A HROZNĚ

PŘITOM KŘIČÍ:

NEBYL ANI ČAS SE ROZLOUČIT...

MLUVÍ O NĚJAKÉM POPLACHU, KTERÝ SLYŠELI V RÁDIU

U TETY, ALE JAKO OBVYKLE MI NIC NEVYSVĚTLÍ...

PROZRADILA NÁM, ŽE DOMA MÁ JEŠTĚ TŘI! A TAK

JSME ŠLI K NÍ DOMŮ NABRAT NOVÉ ZÁSOBY... JENŽE

JAK SI TAK DEBUŽÍRUJEME, PŘEKVAPÍ NÁS U TOHO

ANINA MÁMA!

AMERICKÁ PASTA NA ZUBY JE VÁŽNĚ LAHŮDKA...

V AUTĚ NAŠI VYPADAJÍ USTRAŠENĚ. TÁTA JEDE

RYCHLEJI NEŽ OBVYKLE A MÁMA, KTERÁ BY HO ZA TO

JINAK PESKOVALA, HO V TOM JEŠTĚ PODPORUJE.

KDYŽ DORAZÍME PŘED DŮM, MÁMA ŘEKNE, ABYCHOM

CHVÍLI POČKALI. RYCHLE VYBĚHNE A VRÁTÍ SE S DĚTMI

OD SOUSEDŮ.

NIKDO MI NEODPOVÍ, V AUTĚ JE HROBOVÉ TICHO.

VÍTE, JAK VÁS

BUDE BOLET

BŘICHO?!

MARZI!

JEDEME DOMŮ!

POSPĚŠ SI,

HONEM!

UŽ? VŽDYŤ

JSME SOTVA

PŘIJELI!

RYCHLEJI!

TAK ZRYCHLI

TROCHU.

VYKAŠLI

SE NA

POLICAJTY!

JO, VÍM!

VYPNI

VĚTRÁK!

DOUFÁM,

ŽE NENÍ

POZDĚ!

VÁŽNĚ SI

Z NÁS DĚLAJÍ

SRANDU!

A ROVNOU

NA

POHOTOVOST!

DO

NEMOCNICE

?!?

141


CHODBY V NEMOCNICI JSOU PLNÉ LIDÍ. JE TAM SPOUSTA

DĚTÍ. VŠICHNI SE TROCHU MAČKAJÍ, ALE NIKDO NECHCE

ČEKAT VENKU.

VŠUDE JSOU ZAVŘENÁ OKNA I DVEŘE, I KDYŽ JE

STRAŠNÉ VEDRO A DUSÍME SE!

ČEKÁME S TÁTOU. MÁMA SE ŠLA ZEPTAT NĚJAKÉHO

DOKTORA...

KLUK, KTERÝ ČEKÁ S RODIČI HNED VEDLE NÁS, JE

ZDÁ SE LÉPE INFORMOVANÝ A VŠECHNO NÁM VYSVĚTLÍ...

VYPADÁ TO, ŽE NÁS KONTROLUJÍ. ČLOVĚK NEMŮŽE

NECHAT ANI KAPKU... DOSPĚLÍ NEDOSTALI NIC, JE TO

JEN PRO DĚTI, NA VŠECHNY BY NEVYZBYLO.

POZDĚ VEČER, PO DLOUHÉM ČEKÁNÍ, PŘIJDE KONEČNĚ

ŘADA NA NÁS. DOKTOŘI NÁM DAJÍ TAKOVOU MALOU

SKLENĚNOU NÁDOBKU SE ŽLUTOU TEKUTINOU.

POSTAVTE SE

DO FRONTY. NEVÍME

JEŠTĚ, JESTLI

BUDEME MÍT DOST

LUGOLU PRO

VŠECHNY...

PŘÍSTROJE UKAZUJÍ,

ŽE ZÁŘENÍ JE

OSMDESÁTTISÍCKRÁT

VYŠŠÍ, NEŽ JE

POVOLENÁ NORMA!

DÁVÁME HO

PŘEDNOSTNĚ

DĚTEM,

KTERÉ JSOU

OHROŽENĚJŠÍ.

ZA TO

MŮŽOU

RUSÁCI!

ANI NEMUSÍ

BÝT VÁLKA, ABY

ČLOVĚK V TÉHLE

ZEMI CHCÍPNUL!

JE TO NOVÁ

PANDOŘINA

SKŘÍŇKA...

VÍTE, CO SE

STALO V HIROŠIMĚ

A V NAGASAKI,

NE?

NO, TAK TEĎ

MŮŽEME

NA SEZNAM

PŘIPSAT

I UKRAJINU!

JAK TO

TU BUDE ASI

VYPADAT

ZÍTRA,

ZA ROK?

NEBOJ,

JEN DOSTANEME

TAKOVÝ LÉK.

TATI, PROČ

JSME TADY?

TÁTA ŘÍKAL, ŽE

U RUSÁKŮ BOUCHLA

NĚJAKÁ TOVÁRNA

A ŽE VŠECHEN

KOUŘ Z TOHO

SE PŘESOUVÁ

NAD POLSKO...

... A TAKY

TROCHU

KOLEM.

TEN KOUŘ JE

PRO LIDI HROZNĚ

NEBEZPEČNÝ...

A TAKY

PRO HOUBY.

PILY

V POSLEDNÍCH

DNECH MLÉKO?

NO JISTĚ,

DOKTORE. VŽDYŤ

JSOU TO DĚTI, PIJÍ

HO HODNĚ...

MUSEJÍ PŘESTAT!

TRÁVA JE SILNĚ

RADIOAKTIVNÍ... JE

TO NEBEZPEČNÉ.

BLÉÉ...

NENÍ TO

DOBRÉ!

JEN TO

VYPIJ HEZKY

DO DNA...

JE TO

DŮLEŽITÉ!!

142


OBKLIČUJE NÁS ÚZKOST. NAŠI NEPROPÁSNOU

JEDINÉ TELEVIZNÍ NOVINY. JEDOVATÝ MRAK

JE HLAVNÍ ZPRÁVOU DNE. VŠECHNO OSTATNÍ JE

NEDŮLEŽITÉ...

ŘÍKAJÍ, ŽE LIDÉ NA UKRAJINĚ JSOU PO VÝBUCHU

NĚJACÍ DIVNÍ, ŽE SE SNAD ROZPADAJÍ A UMÍRAJÍ...

SOTVA ZAČNE PRŠET, ULICE SE VYPRÁZDNÍ, LIDI SE

UTÍKAJÍ SCHOVAT.

| TA VODA Z NEBE JE JEDOVATÁ.

TETA STAŠA NA VENKOVĚ NEMŮŽE VYHNAT KRÁVY

NA PASTVU. NESMĚJÍ JÍST TRÁVU, PŮDA JE TAKY

JEDOVATÁ. TETA JIM MUSÍ KUPOVAT

ZVLÁŠTNÍ KRMENÍ.

DOJÍ KRÁVY, ALE MLÉKO PAK VYLÉVÁ... NORMÁLNÍ

MLÉKO SE PÍT NESMÍ, JEN SUŠENÉ...

KDYŽ SI CHCI DÁT JABLKO, MUSÍM S NÍM ZA MÁMOU,

TA DÁ VAŘIT VODU, A KDYŽ JE DOST PŘEVAŘENÁ,

JABLKO V NÍ UMYJE, PAK HO USUŠÍ A OLOUPE.

TO SAMÉ DĚLÁ SE VŠÍM OVOCEM A ZELENINOU,

KTERÉ JÍME.

NESMÍME ANI DO LESA NA HOUBY. TY TOTIŽ

DOSTALY NEJVĚTŠÍ DÁVKU ZÁŘENÍ...

JE JARO, A JÁ SI PO ŠKOLE NEMŮŽU JÍT HRÁT VEN.

OSTATNĚ NIKDO, S KÝM BYCH SI MOHLA HRÁT, VENKU

ANI NENÍ.

143


ÚPLNĚ

NA NÁS

KAŠLOU!

Z TOHO SE

JEN TAK

NEVZPAMATUJEME!

BOUCHLO TO

JEDNOU, BOUCHNE

TO ZASE!

JENŽE

TENTOKRÁT

TO BOUCHNE

MEZI LIDMI!

DOSPĚLÍ VYPADAJÍ ROZČILENĚ. ZAČÍNAJÍ SI

OTEVŘENĚ STĚŽOVAT, KDYŽ SE JIM NĚCO NELÍBÍ.

JEŠTĚ PŘED PÁR DNY BY TO BYLO NEMYSLITELNÉ.

| MÁMA SI BEZ VÁHÁNÍ POSTĚŽUJE NA VEŘEJNOSTI!

NA VENKOVĚ SI SOUSED TETY STAŠI POŘÍDIL

GEIGERŮV POČÍTAČ. POVĚSIL HO NA STROM

PŘED DOMEM TAK, ABY NA NĚJ VIDĚL Z OKNA.

DÍKY NĚMU PŘESNĚ VÍ, KOLIK ŠKODLIVIN JE

VE VZDUCHU.

VŠICHNI MAJÍ PLNOU PUSU TOHO VÝBUCHU.

V NOVINÁCH JSOU KAŽDÝ DEN NOVÉ ČLÁNKY...

„CO BUDE S DĚTMI Z OSMDESÁTÉHO ŠESTÉHO?

JAK BUDOU ŽÍT ZA DVACET TŘICET LET?“

PŘITOM TY DĚTI TO JE MONIKA, ZOŠA, ANDRZEJ,

JÁ A SPOUSTA DALŠÍCH...

ŘÍKAJÍ NÁM „ČERNOBYLSKÉ DĚTI“.

TETA ŘÍKÁ, ŽE MU TROCHU „HRABE“, ALE VŠIMLA

JSEM SI, ŽE KDYŽ JEDEME KOLEM NA KOLE,

ZPOMALÍ A LETMO SE NA POČÍTAČ KOUKNE.

JAKÝ ŽIVOT NÁS ČEKÁ?

144





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.