načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mark Twain – Autobiografie II. – Mark Twain

Mark Twain - Autobiografie II.

Elektronická kniha: Mark Twain
Autor: Mark Twain
Podnázev: Autobiografie II.

– Druhý svazek z rozsáhlých třídílných pamětí Marka Twaina, který byl poprvé publikován v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  349
+
-
11,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VOLVOX GLOBATOR
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 833
Rozměr: 22 cm
Úprava: svazků: ilustrace, portréty
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: Harriet Elinor Smithová, editor
z anglického originálu The autobiography of Mark Twain ... přeložil Roman Tadič
Skupina třídění: Americká literatura (o ní)
Biografie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-751-1408-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Druhý svazek z rozsáhlých třídílných pamětí Marka Twaina, který byl poprvé publikován v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let.

Jeho až drásavě upřímná reflexe vlastního života a světa je pro pochopení této komplexní postavy světové literatury a jejího díla nezbytná. Sám Twain píše: „Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti…“

Český překlad nabízí nejširšímu publiku možnost nahlédnout do Twainovy paměti, srdce a duše.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Mark Twain - další tituly autora:
 (e-book)
Dobrodružství Toma Sawyera Dobrodružství Toma Sawyera
 (e-book)
Mark Twain - Autobiografie Mark Twain
Ztracený princ Margarín Ztracený princ Margarín
Povídky Povídky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


MARK

TWAIN

AUTOBIOGRAFIE II


copyright © 2013, 2001 by the Mark Twain Foundation

Published by arrangement with University of California Press

translation © Roman Tadič, 2018

ISBN 978-80-7511-408-2

ISBN 978-80-7511-409-9 (epub)

ISBN 978-80-7511-410-5 (pdf)

Autobiography of Mark Twain, Volume 2

Vydání této knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Vydání této knihy podpořil Státní fond kultury ČR


MARK

TWAIN

AUTOBIOGRAFIE II


Obsah

Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9

Pondělí 2 . dubna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14

Úterý 3 . dubna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20

Středa 4 . dubna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

Čtvrtek 5 . dubna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43

Pátek 6 . dubna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53

Pondělí 9 . dubna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61

Úterý 10 . dubna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .71

Středa 11 . dubna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78

Dublin, New Hampshire, pondělí 21 . května 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94

Středa 23 . května 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99

Čtvrtek 24 . května 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105

Sobota 26 . května 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .114

Pondělí 28 . května 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .118

Úterý 29 . května 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .126

Čtvrtek 31 . května 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .132

Pátek 1 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .138

Sobota 2 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .143

Pondělí 4 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .155

Středa 6 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .182

Čtvrtek 7 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

Pondělí 11 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .203

Úterý 12 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .207

Středa 13 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .213

Čtvrtek 14 . července 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .221

Pondělí 18 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .225

Úterý 19 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .238

Středa 20 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .243

Pátek 22 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .248

Sobota 23 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .255


Pondělí 25 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .262 V New Yorku 17 . června 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .267 Pondělí 30 . července 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .277 Úterý 31 . července 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .282 Pondělí 6 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .293 Úterý 7 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .297 Středa 8 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .301 Pátek 10 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .309 Sobota 11 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .318 Pondělí 13 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .326 Středa 15 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .329 Pondělí 27 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .332 Úterý 28 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .339 Středa 29 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .350 Úterý 30 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .362 Pátek 31 . srpna 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .369 Pondělí 3 . září 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .383 Úterý 4 . září 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .392 Středa 5 . září 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .399 Pátek 7 . září 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .404 Pondělí 10 . září 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .410

Úterý 2 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .422

Středa 3 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .430

Čtvrtek 4 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .435

Pátek 5 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .440

Pondělí 8 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .444

Úterý 9 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .450

Středa 10 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .452

Čtvrtek 11 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .459

Pátek 12 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .461 Pondělí 15 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .463 Úterý 16 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .469 Úterý 30 . října 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .473 Středa 7 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .480 Úterý 8 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .486 Pondělí 19 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .493 Úterý 20 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .502 Středa 21 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .508 Čtvrtek 22 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .512 Pátek 23 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .517 Sobota 24 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .521 Pondělí 30 . listopadu 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .528 1 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .538 2 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .544 3 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .550 Středa 5 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .554 Čtvrtek 6 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .559 13 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .564 Pondělí 17 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .569

Úterý 18 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .573

19 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .578

Čtvrtek 20 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .585

Pátek 21 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .589

Středa 26 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .602

Čtvrtek 27 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .616

Pátek 28 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .623

Sobota 29 . prosince 1906 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .641

Hamilton, Bermudy, 6 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .646

Na výletní lodi, 9 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .650

Úterý 15 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .666

17 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .673

Úterý 22 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .677

Středa 23 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .684

Pondělí 28 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .695

Úterý 29 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .720

Úterý 30 . ledna 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .735

Pátek 1 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .742

Pondělí 4 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .746

Pondělí 11 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .772

Úterý 12 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .778

19 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .780

Pondělí 25 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .784

Úterý 26 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .794

Středa 27 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .799

Čtvrtek 28 . února 1907 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .816

Obrazová příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .821

9

PODĚKOVÁNÍ

Intenzivní editorská práce na Autobiografii Marka Twaina začala

zhruba před šestnácti lety a předpokládá se, že bude pokračo

vat ještě dva roky . Nicméně získávání kolektivních zkušeností,

odborné způsobilosti a materiálů, které nám dovolují věnovat

se této práci, trvá mnohem déle: více než čtyři desetiletí re

dakční činnosti týkající se každého útržku Twainových textů,

kterou od roku 1967 umožňuje trvalá podpora nezávislé fede

rální agentury National Endowment for the Humanities . Dě

kujeme této nadaci za dlouhodobou, trpělivou a velkorysou po

moc . Dva nejnovější příspěvky, dorovnávací grant a plný grant,

jsou pouze malým dílem této podpory . Stejně vřele děkujeme

také nadaci Koret Foundation za její nedávný štědrý grant na

podporu editorské a  produkční práce na Autobiografii . Celá

tato částka přispěla (či přispěje) k uhrazení naší spoluúčasti na

nedávných grantech National Endowment for the Humanities .

Za soustavnou podporu práce na Autobiografii a  za pomoc

při obstarávání důležitých původních dokumentů pro soubor

písemností Marka Twaina děkujeme mnoha institucím a  jed

notlivcům . Během let se Mark Twain Project dočkal podpory

v tolika různých podobách a od tolika lidí, že jsme nuceni po

děkovat jim hromadně, ačkoli bychom mnohem raději všechny

jednotlivce a  instituce, kteří přispěli, zmínili jednotlivě . Vel

ká část nedávné podpory poskytnuté Mark Twain Project ze

strany National Endowment for the Humanities měla podobu

příspěvků dorovnávajících štědré dary jednotlivců a  nadací .

Děkujeme všem našim věrným a velkorysým příznivcům za je

jich příspěvky, ať už se jednalo o pět dolarů, nebo pět milionů

dolarů . Nebýt jejich podpory, projekt by již dávno skončil a ur

čitě bychom touto dobou nefinišovali s  prací na Autobiografii

Marka Twaina .

Přesto musíme adresovat zvláštní poděkování studentům Kalifornské univerzity v Berkeley, kteří absolvovali roku 1958, v  čele s  Rogerem a  Jeane Samuelsenovými, Edwardem H . Petersonem a Donem a Bitsy Kosovacovými, a jejich heroickému úsilí založit nadaci podporující nynější i budoucí práci na Mark Twain Project . V roce 2008, na počest svého setkání po padesáti letech, tito absolventi v  rámci daru univerzitě podpořili Twainův projekt jedním milionem dolarů . Opět vyjadřujeme svůj dík všem z onoho ročníku za jejich nevídanou velkorysost . Na tomto místě rovněž oceňujeme vznik dvou menších nadačních fondů na podporu projektu, které přispívají z prostředků v  pozůstalosti Phyllis R . Bogueové a  Petera K . Oppenheima . Tyto snahy zajistit projektu dlouhodobou podporu ze soukromých zdrojů zásadně změnily způsob financování naší práce .

Mezi dárci, které se nám v  poslední době podařilo oslovit, hraje ústřední roli Mark Twain Luncheon Club, který před dvaceti lety založili Watson M . (Mac) Laetsch, Robert Middlekauff a  již zesnulý Ira Michael Heyman, tři z  nejmoudřejších správců, kteří kdy pomáhali spravovat kampus v Berkeley . Jejich organizační činnost byla vytrvalá a nepostradatelná a my jim děkujeme jak za ni, tak za tisíce dalších forem pomoci . Klub v současnosti vydává zpravodaj, který pro nás tvoří Ron Kolb a Pamela Pattersonová, jimž patří náš trvalý dík . Rovněž děkujeme téměř stovce členů klubu za jejich oddanou finanční a morální podporu, kterou projektu projevili, a jejich jménem rozšiřujeme poděkování na několik desítek mluvčích, kteří během let souhlasili, že osloví členy klubu . Naše díky patří také Daveu Duerovi, vedoucímu vývoje Univerzitní knihovny v Berkeley, za jeho vždy moudré a  rozumné rady a  za jeho heroické úsilí zajistit projektu finanční podporu . V neposlední řadě bychom chtěli poděkovat berkeleyskému kampusu za to, že projektu ulevil od nepřímých plateb, jež byly součástí několika grantů poskytnutých National Endowment for the Humanities . Jsme vděční jak za toto, tak za všechny ostatní formy podpory, jíž se nám dostalo od naší domovské instituce .

Děkujeme zaměstnancům Univerzitní knihovny a  Bancroftovy knihovny v  Berkeley, především knihovníkovi Univerzitní knihovny Thomasu C . Leonardovi, ředitelce Bancroftovy knihovny

1

Elaine Tennantové a jejímu zástupci Peteru E . Hanf

fovi . Všichni působí v představenstvu Mark Twain Project . Jim a  zbývajícím členům představenstva — Fredericku Crewsovi, Mary C . Francisové, Michaelu Millgateovi, Alison Muddittové, Georgi A . Starrovi a G . Thomasi Tanselleovi — jsme zavázáni za nejrůznější formy morální a intelektuální podpory .

Zásadní pro redakční práci na tomto svazku byli odborníci a  archiváři dalších institucí . Nezávislá badatelka Barbara Schmidtová, jejíž neocenitelná internetová stránka zasvěcená bádání o  Marku Twainovi (www .twainquotes .com) neustále vydává své poklady, se s  námi nezištně a  v  hojné míře podělila o  informace a  dokumenty . Kevin MacDonnell, erudovaný obchodník a sběratel dokumentů týkajících se Marka Twaina, jako obvykle prokázal svou velkorysost . Také bychom rádi poděkovali následujícím odborníkům, knihovníkům a  archivářům, kteří přispěli pátráním, dokumenty a  povoleními: Jim Boulden; Tara Bradyová; Lee Brumbaugh z Nevadské dějepisné společnosti (Nevada Historical Society) v  Renu; Donald Hoffman; Sally Hobbyová Owenová; Lance Heidig z Knihovny Cornellovy univerzity; Patti Philipponová a  Steve Courtney z  domu a  muzea Marka Twaina (Mark Twain House and Museum) v Hartfordu; Dean M . Rogers z Knihoven Vassarovy koleje; Nancy Sherbertová z  Kansaské dějepisné společnosti 1 Tato funkce nese oficiální označení James D . Hart Director, na počest literárního vědce a profesora Kalifornské univerzity Jamese Davida Harta, který Bancroftovu knihovnu řídil v letech 1970 až 1990 — pozn . překl . (Kansas Historical Society) v  Topece; Henry Sweets z  Domu a Muzea Marka Twaina (Mark Twain Boyhood House and Museum) v Hannibalu; Eva Tucholková z Culver Pictures; a Mark Woodhouse ze Střediska twainovských studií (Center for Mark Twain studies) na Elmira College .

Inspirací je pro nás nadšení Mary C . Francisové, naší redaktorky z  nakladatelství University of California Press . Za neúnavnou pomoc jsme vděční Kathleen MacDougallové, naší nesmírně šikovné lektorce a projektové manažerce z nakladatelství University of California Press, která z hlediska redakční práce výrazně přispěla ke kvalitě výsledného produktu a  byla vůdčím duchem ve všech fázích výrobního procesu . Sandy Drookerová se s  obvyklou suverenitou a  vnímavostí postarala o grafickou úpravu knihy a účinně podporovala editory při prosazování poněkud většího písma, než bylo použito v 1 . svazku Twainovy autobiografie . Sam Rosenthal dohlédl na tisk a vazbu . Alex Dahne, vedoucí propagace nakladatelství University of California Press, byl naším vlídným a  bystrým průvodcem v oblasti komunikace s veřejností .

Svazky vydané v rámci Mark Twain Project jsou vždy výsledkem komplexní a dlouhodobé spolupráce redaktorů . Děkujeme (a  měli jsme to udělat již dříve) Richardu E . Buccimu, bývalému členovi týmu, za jeho zdatnou pomoc s  rozhodováním, jak editovat texty, které Mark Twain nepsal, nýbrž diktoval, a  které zabírají téměř celou Autobiografii . Pomocní redaktoři Victor Fischer a  Michael B . Frank se podíleli na všech fázích editorské práce, která v jejich případě obnáší více než čtyřicet let zkušeností s projektem . Prováděli původní výzkum pro potřeby poznámkového aparátu, navrhli mnohé z jeho textu a pomohli s pečlivou přípravou a kontrolou nezbytnými k sestavení spolehlivého textu, poznámkového aparátu a rejstříku . Erudice a energie pomocných redaktorek Sharon K . Goetzové a Leslie

13

Diane Myrickové byla v mnoha směrech zásadní . Poskytovaly

technickou podporu, která ulehčovala redakční dřinu a umož

nila, že toto a  další vydání mohla být souběžně publikována

také elektronicky na www .marktwainproject .org . Nikdo z nás

by nedokázal pokračovat v práci, nebýt na první pohled nená

padného přispění asistentky projektu Nedy Salemové . Bravur

ně místo nás proplula úskalími byrokracie, organizovala kaž

dodenní úřední záležitosti a trpělivě a obratně odpovídala na

tisíce žádostí o informace a kopie dokumentů, jež náš projekt

získává od nadšenců z celého světa, které spojuje zájem o Mar

ka Twaina .

G . B . H . E . S . Pondělí 2. dubna 1906 Vláda nového Nevadského teritoria — Guvernér Nye a recesisté — Pan Clemens zahajuje novinářský život v  Enterprise ve Virginia City — Podává zprávy z  legislativních jednání — Jemu a  Orionovi se daří — Orion staví dům za dvanáct tisíc dolarů — Guvernér Nye dělá z Nevadského teritoria stát

PODPORA BARNESE, JEHOŽ TILLMAN VYHODIL

Vyhnal ženu z Bílého domu; má se stát poštmistrem

MERRITT ZÍSKÁ NOVÉ MÍSTO

Nynější poštmistr ve Washingtonu se má stát

výběrčím u Niagary — Platta se nikdo neptal

Exkluzivně pro New York Times

WASHINGTON, 31 . března . — Prezident Roosevelt překvapil dnes odpoledne hlavní město oznámením, že jmenuje Benjamina F . Barnese washingtonským poštmistrem . V  této funkci vystřídá Johna A . Merritta z New Yorku, který zde několik let působil jako poštmistr, ale byl vybrán za výběrčího niagarského přístaviště, v kteréžto pozici nahradí zesnulého majora Jamese Lowa .

Pan Barnes je v tuto chvíli pobočníkem prezidentova tajem

níka . Není to dlouho, kdy byl hojně propírán v tisku, neboť nařídil násilně vyhostit z Bílého domu choť pana Minora Morrise, ženu z Washingtonu, jež se domáhala návštěvy prezidenta . Tím, co přitáhlo pozornost k tomuto případu, nebylo samotné vyhoštění, nýbrž násilí, které jej doprovázelo .

Paní Morrisová, jež se alespoň podle svědků obrátila na Barnese běžným konverzačním tónem bez jediného náznaku afektu, byla jata dvěma policisty za paže, vyvlečena z budovy a  posléze vláčena po živičném chodníku před Bílým domem do vzdálenosti odpovídající šířce dvou městských bloků . Část cesty ji držel za nohy černoch a takto ji nesl . Její šaty byly potrhány a podupány .

Byla držena pod zámkem kvůli nepřístojnému chování, a jakmile se proslechlo, že bude tohoto obvinění zproštěna, do vazební věznice byl vyslán jistý policista, příbuzný pana Barnese, aby přednesl návrh na její obvinění z nepříčetnosti, takže musela býti dále zadržována . Pročež byla držena, dokud ji dva lékaři nevyšetřili a neshledali příčetnou . Byl odsouzen paní Morrisovou, různými deníky a také panem Tillmanem v Senátu .

Jmenování Barnese poštmistrem tak krátce po onom incidentu zde vyvolalo neutuchající rozruch . Považuje se to za způsob, jímž prezident vyjádřil Barnesovi důvěru a  odškodnil jej za bolest, již musel zakoušet v důsledku kritiky tisku, která se na něj snesla kvůli jeho postupu .

Opět Orion Clemens . Budeme tedy pokračovat .

Vláda nového Nevadského teritoria představovala sbírku zajímavých exemplářů . Guvernér Nye byl starý, vysloužilý politik z New Yorku — politik, nikoli státník . 1861 Měl bílé vlasy; nacházel se ve vynikající tělesné kondici; pyšnil se okouzlující přátelskou tváří a hlubokýma a zářivýma hnědýma očima, které dokázaly plynně hovořit jazykem jakéhokoli pocitu, jakékoli vášně a jakékoli emoce . Ty oči předčily výmluvností i jeho jazyk, což vypovídá o  mnohém, neboť to byl vskutku pozoruhodný mluvka, jak v  soukromí, tak za řečnickým pultem . Byl to mazaný chlapík; obvykle do všeho viděl a docházelo mu, co se brzy odehraje pod pokličkou, aniž by na něj padl stín podezření, že onu záležitost bedlivě sleduje .

Když si dospělí lidé libují v kanadských žertících, tento fakt je jistým způsobem cejchuje . Žijí omezené, obskurní a ignorantské životy a jako zralí mužové stále schraňují a opečovávají pestrou sbírku nadbytečných zásad a ideálů, které by byli odhodili spolu s jinošskými léty, kdyby se posléze bývali vydali do světa a jejich život nabyl na šíři . V našem novém teritoriu žila celá řada takových recesistů . Odhalovat tuto skutečnost mě nijak netěší, protože jsem ty lidi měl rád, ale co říkám, je pravda . Raději bych o nich místo toho vyprávěl něco přívětivějšího — že to byli lapkové, prostoduší zlodějíčci nebo něco podobného, co by nebylo vyloženě nelichotivé . Bylo by mi to milejší, nicméně nemohu vykládat něco, co není pravda . Ti lidé byli recesisté a nebudu to zastírat . V jiných ohledech to byli po všech stránkách řádní lidé, čestní, vážení a sympatičtí . Navzájem si s úspěchem prováděli kanadské žertíky a sklízeli obdiv, potlesk a  také závist zbytku obyvatelstva . Přirozeně je to neodolatelně ponoukalo vyzkoušet své umění na nějaké velké rybě, a  tou byl guvernér . Jenže se jim stále nedařilo . Zkusili to několikrát, ale guvernér všechny pokusy bez potíží zhatil a  nasadil svůj milý úsměv, jako kdyby se nic nestalo . Nakonec se vrchní recesisté z  Carson City a  Virginia City spolu spikli, aby zjistili, zda spojením svého nadání mohou dosáhnout vítězství . Recesisté se totiž ocitli v nezáviděníhodné situaci . Lidé se místo oběti, na kterou měli spadeno, smáli jim . Spřáhli se spolu, až jich bylo deset, a pozvali guvernéra na lákadlo, jež v těch dobách patřilo mezi nejvýjimečnější — nakládané dušené ústřice a šampaňské — v onom kraji zřídka vídaný luxus, který existoval spíše jako výplod představivosti než skutečná věc .

Guvernér mě vzal s sebou . Pohrdavě poznamenal: „Je to chabá lest . Na to nikdo neskočí . Jejich záměr spočívá v tom, že mě opijí a nechají ležet pod stolem, a podle jejich názoru to bude velmi zábavné . Jenže se mnou se přepočítali . S šampaňským si tykám a nemám vůči němu žádné předsudky .“

O  osudu tohoto žertu nebylo rozhodnuto až do druhé hodiny ranní . V tuto hodinu byl guvernér klidný, bodrý, příjemný, spokojený, veselý a střízlivý, přestože byl tak napitý, že se nemohl smát, aniž by ronil slzy šampaňského . Vedle toho se v  tuto hodinu poslední z  recesistů připojil ke svým druhům pod stolem, zpitý do naprosté němoty .

Guvernér utrousil: „Je tu dost sucho, Same . Půjdeme si sehnat nějaké pití a potom hajdy na kutě .“

Guvernér svůj úřední zvěřinec vytáhl z  řad zdejších nejnuznějších přívrženců — šlo o  neškodné dobráky, kteří mu pomáhali s kampaněmi a nyní dostali svou odměnu . Měla podobu směšné výslužky ve vládou tištěných bankovkách, jejichž hodnota se blížila nule . Tihle mládenci měli hodně starostí, aby poplatili své účty . Orionův plat činil osmnáct set dolarů ročně a nedokázal se za ně postarat ani o svůj slovník . Ale Irčanka, která také vstoupila do guvernérových služeb, účtovala jeho zvěřinci za byt a stravu pouze deset dolarů na týden a kus . Orion a já jsme u ní bydleli a jedli, takže za těchto příznivých finančních podmínek stříbrňáky, které jsem si přivezl z domova, vydržely poměrně dlouho .

Nejprve jsem se toulal po kraji a hledal stříbro, ale na konci šedesátého druhého, nebo začátkem šedesátého třetího, když jsem dorazil z Aurory do Virginia City, abych v Enterprise zahájil svou žurnalistickou kariéru, mě obratem vyslali do Carson City podávat zprávy o jednání zákonodárného sboru . 1862 nebo 1863 Orion si mezi zákonodárci brzy vydobyl značnou popularitu, neboť zjistil, že obvykle sice nejsou schopni věřit jeden druhému ani komukoli jinému, ale jemu důvěřují . Celkem snadno se v onom kraji pokryl slávou počestnosti, ale z finančního hlediska mu to nijak neprospělo, protože neměl nadání

18

pronásledovat, či zastrašovat zákonodárce . Já však byl v jiné si

tuaci . Každý den jsem pobýval v jednacím sále, abych vyváženě

a spravedlivě rozdával lichotky a tvrdou kritiku a každé ráno

totéž přenášel na více než půlstranu deníku Enterprise, v  dů

sledku čehož jsem získal vliv . Přiměl jsem zákonodárný sbor

k přijetí moudrého a velice potřebného zákona, který po každé

firmě podnikající v Nevadském teritoriu požadoval, aby v pl

ném znění, aniž by vypustila jediné slovo, zapisovala své smlou

vy, a tyto zápisy měl spravovat tajemník Nevadského teritoria

— můj bratr . Všechny smlouvy se držely přesně daného vzoru .

Za tyto zapisovatelské služby si mohl účtovat poplatek ve výši

čtyřiceti centů za sto slov zápisu, k tomu pět dolarů za ověření

každého zápisu a tak dále . Každý měl koncesi na mýtnou ces

tu, ale nikoli samotnou cestu . Koncese se však musela zapsat

a zaplatit . Co vám budu povídat, dařilo se nám . Zapisovatelské

služby vynášely v průměru tisíc dolarů měsíčně, a ve zlatě .

Guvernér Nye teritorium často opouštěl . S oblibou každou

chvilku zajížděl dolů do San Franciska a dopřával si odpočinku

od zdejší civilizace . Nikdo neprotestoval, protože byl nesmírně

oblíbený . Za svých mladých let v New Yorku či Nové Anglii se

živil jako kočí dostavníku a naučil se pamatovat si jména a ob

ličeje a být milý na své pasažéry . Jakožto politik to využil a své

umění si udržoval neustálým procvičováním . V době, kdy měl

za sebou rok v úřadu guvernéra, si už potřásl pravicí s každou

lidskou bytostí na území Nevadského teritoria a následně kaž

dého z těchto lidí okamžitě poznal a mohl ho oslovit jménem .

Veškeré obyvatelstvo, čítající dvacet tisíc osob, byli jeho osobní

přátelé . Ať by provedl cokoli, mohl se spolehnout, že s tím bu

dou spokojeni . Kdykoli nepobýval v teritoriu — což bylo pravi

dlem —, Orion ho zastupoval v úřadu jako výkonný guvernér,

kterýžto titul se brzy nenápadně zkrátil na „guvernér“ . Choť

pana guvernéra Clemense měla to potěšení být guvernérovou manželkou . Nikdo na zeměkouli si nikdy neužíval postavení více, než si ona užívala postavení guvernérovy choti . Potěšení z  toho, že stojí na vrcholu místního společenského žebříčku, bylo tak průzračné, že lámalo ostny veškeré kritiky i  závisti . Stojíc po boku guvernéra a na vrcholu společenského žebříčku, pátrala po vhodném bydlení — hledala dům odpovídající těmto vysokým úřadům — a celkem hladce přiměla Oriona, aby takový dům postavil . Orion se dal přimět k čemukoli . Lehkovážně postavil a zařídil dům v ceně dvanácti tisíc dolarů a stylem a náklady mu žádná jiná nemovitost v oné metropoli uprostřed pelyňkových keříků nesahala ani po kotníky .

Když se čtyřleté funkční období guvernéra Nye chýlilo ke konci, vyřešila se záhada, proč ho vůbec napadlo opustit velkolepý stát New York a  přispět k  zalidnění pustiny, po které doposud hopkali jenom zajíci: vydal se tam, aby se stal členem Senátu Spojených států amerických . Zbývalo pouze přeměnit teritorium v  další z  amerických států . Uskutečnil to bez jakýchkoli obtíží . Ta písečná záplata a její sporá populace nebyly dostatečně připraveny na těžké břímě státní správy, ale co na tom sešlo, lidé byli svolní ke změně, takže guvernér rozehrál svou hru .

Také Orion rozehrál svou hru, zjevně proto, že byl stejně oblíbený kvůli své poctivosti, jako byl guvernér oblíbený z podstatnějších důvodů; jenže ve zlomovém okamžiku se bez varování přihlásila o slovo vrozená vrtkavost jeho povahy a katastrofa na sebe nenechala dlouho čekat . Úterý 3. dubna 1906 Opět Barnesův incident — Barnes jmenován washingtonským poštmistrem — Pan Clemens chystá řeč o  belgickém králi Leopoldovi, ale vše zastavuje poté, co se dozvídá, že naše vláda v této záležitosti nic nepodnikne — Zamýšlí promluvit v Majestic Theatre o  „americkém džentlmenovi“, je však udolán délkou první části programu — Americký džentlmen Theodore Roosevelt — Dopis Marka Twaina prodán v aukci Nastovy pozůstalosti za čtyřicet tři dolarů — Přichází kabelogram, že v Londýně umírá pan Clemens — Reportéři s ním dělají rozhovory pro americké noviny

BARNESOVO JMENOVÁNÍ ROZHNĚVALO

WASHINGTON

Místní deník hovoří o „silových metodách Bílého domu“.

SENÁT TO MŮŽE ZARAZIT

Nový poštmistr popsán jako „seveřanská náplava“

2

— Občané

říkají, že výběr je urážkou.

Exkluzivně pro New York Times

WASHINGTON, 2 .  dubna . — Když prezident vybral svého asistenta Benjamina F . Barnese washingtonským poštmistrem, vyvolalo to bouři . Je to odsuzováno jako jmenování „seveřanské 2 V originále carpetbagger (z carpet bag, levný vak ušitý z koberce), hanlivá přezdívka lidí z unionistických oblastí USA, kteří se po občanské válce v hojném počtu stěhovali do států bývalé Konfederace . Zčásti oprávněně se jim vyčítala touha po rychlém zbohatnutí a kariéře . Mnohé však motivovala chuť přispět k demokratizaci a modernizaci Jihu — pozn . překl . oportunistické náplavy“, neboť Barnes pochází z  New Jersey . Členové Sněmovny reprezentantů a Senátu to kritizovali a objevují se zprávy, že bude snaha překazit jeho potvrzení v úřadu .

Nálady ohledně tohoto tématu se dnes večer podepsaly na podobě večerníku The Evening Star, nejvýraznějšího podporovatele vlády v  řadách městského tisku . Barnesova záležitost prostupuje celými novinami . Zaprvé se v  nich nachází karikatura představující prezidenta nabízejícího Kolumbijskému distriktu žertovný doutník, jenž exploduje, v  dýmu se objeví Barnesův obličej a prezident zvolá: „Apríl!“ Dále jsou tam tři sloupce rozhovorů s  předními občany Distriktu a  členy Kongresu, kteří všichni toto jmenování odsuzují .

Tomuto tématu je věnován rovněž velký článek na titulní straně . Uvádí se v něm, že prezident odměnil „svého bezohledného a příliš snaživého vyhazovače“ tím, že mu daroval washingtonský poštovní úřad, kde bude pobírat dvojnásobek svého nynějšího platu . Večerník The Evening Star píše:

„Logicky ještě zbývá odměnit na účet Distriktu policisty, kteří se s  panem Barnesem podělili o  tu čest vyvléci Morrisovou . Copak spadne do klína jim — místní soud, komisariát, nebo velení policejního sboru?“

Večerník otiskl citace z  jiných novin, které se onomu jmenování posmívají . Po celé úvodní straně jsou tudíž rozptýleny podobné komentáře:

Uplatnění silových metod Bílého domu vůči místní poštovní službě může ulevit zákazníkům úřadu od nutnosti olizovat své známky .

Jakkoli Oyster Bay

3

schvaluje prezidentovo počínání, asi by

v něm vzedmulo vlnu nevole, kdyby prezident využil svého vlivu a vystrnadil tamní lidi z místních úřadů . 3 Vesnice na severním pobřeží ostrova Long Island, kde si Theodore Roosevelt už v mládí postavil dům a kde později často pobýval — pozn . překl .

Vzpomínka na aprílový žert s léty bledne . Tento druh humoru se však jen zřídka žene do šokující krajnosti . Nedávné jmenování washingtonského poštmistra představuje příklad pravého opaku, nicméně jde pouze o výjimku potvrzující pravidlo .

Jestliže v budoucnu pojmete podezření, že váš dopis uchvátil hurikán, přestál vlakové neštěstí nebo prošel mlýnkem na maso, můžete se spolehnout, že se ocitl v rukou washingtonského poštovního úřadu . Na tento poštovní úřad si však nechoďte stěžovat, snad jen tehdy, potřebujete-li se projít . Dámy by při takové návštěvě měly být obzvláště obezřetné .

Někteří z  prezidentových zdejších chráněnců jsou z  pana Barnese nadšení stejně, jako byli v nedávné minulosti nadšení z bičování u kůlu .

Panuje tu silný dojem, že co se týká jmenování, onou výměnou jednoznačně získalo město Niagara Falls .

Poslední poznámka se vztahuje k přesunu poštmistra Merritta do Niagara Falls, aby se uvolnilo místo panu Barnesovi . The Evening Star závěrem přetiskuje dopis občanů šéfredaktorovi, v němž protestují proti jmenování .

Mezi rozhovory s prominentními občany se nachází rovněž rozhovor s předním právníkem R . Rossem Perrym, který říká: „Prezident se zjevně domnívá, že tento distrikt by měl být řízen po vzoru římské správy dobytých provincií .“ D . William Oyster to označuje jako „políček místním lidem“ . Mason W . Richardson říká: „Zdá se, že nemáme žádná práva, která jsou hodna úcty .“ John Ridout říká: „Vzhledem k  temperamentu pana Barnese, který se projevil během incidentu s paní Morrisovou, nemáme příliš nadějné vyhlídky na uspokojivou komunikaci mezi ním a občany, kteří uplatní své právo kritizovat, jak Barnes řídí svůj úřad .“

Kam až moje paměť sahá, vytrvale jsem sledoval Barnesův incident a pro informaci příležitostně vkládal výstřižky z novin . Jestliže v  této řadě návěstidel něco chybí, je jím prezidentův dopis starý několik týdnů . 1906 Je možné, že jsem ho zařadil . Možná jsem to neudělal . Ale na tom nesejde . Ať tak, či tak, udělám to . Byl velkolepě krutý, otevřeně cynický . Nenašlo se v něm ani slovo soucitu s týranou dámou; a do očí bijící na něm bylo také to, že neztratil jediné slitovné slovo kvůli samotnému prezidentovi . Všichni ostatní ho jistě litovali a styděli se za něj . Dopis neobsahoval jediné kárající slovo, ba ani jednu výtku vůči Barnesovu počínání, a přitakávání takovému počínání bylo natolik zjevné, že smysl sdělení se rovnal chvále .

A  nyní prezident jmenoval tohoto sprostého poskoka washingtonským poštmistrem . Troufalost tohoto činu — omezenecká zaslepenost tohoto činu — je ohromující . Kdyby původcem takového rozhodnutí byl kdokoli ve Spojených státech s výjimkou našeho neuvěřitelného prezidenta, bylo by to neuvěřitelné .

Když jsme spolu s Choatem souhlasili, že 22 . ledna v Carnegie Hall promluvíme po boku Bookera Washingtona na podporu institutu v  Tuskegee, já si nejprve zvolil za své téma lupiče a  vraha Leopolda  II ., krále belgického, a  pečlivě jsem si připravoval řeč — dokonce jsem ji měl kompletně hotovou už několik týdnů před vystoupením . Když se však blížilo stanovené datum, začaly ve mně sílit pochyby ohledně postoje naší vlády k Leopoldovi a jeho krutostem . Dvakrát jsem se vypravil do Washingtonu a jednal na ministerstvu zahraničí . Následně jsem začal mít podezření, zda Congo Reform Association nepřehání, trvá-li na tom, že v záležitosti Konga je v sázce přislíbená poctivost naší vlády; zda si Congo Reform Association nevykládá určité veřejně dostupné dokumenty spojené s Kongem způsobem, který přesné znění dokumentů nepotvrzuje . Poslední návštěva ministerstva zahraničí tuto záležitost vyřešila . Ministerstvo dodrželo svůj slib, daný už dříve prezidentovi a mně, že onu věc důkladně prošetří a zjistí, jak si naše vláda stojí . Ukázalo se, že mezi čtrnácti křesťanskými vládami, které se zavázaly dohlédnout na Leopolda a držet ho v mezích smlouvy, naše vláda nebyla výjimkou . Naše vláda se zajímala pouze unyle, neoficiálně, bez praktického dopadu, nikoli formou sebemenšího závazku či příslibu . Naše vláda mohla zasáhnout formou modlitby nebo protestu, ale to mohla jakákoli nedělní škola . Věděl jsem, že administrativa Bílého domu bude náležitě a diplomaticky zdvořilá a nehodlá se do ničeho míchat; osobně jsem tudíž přestal ve Spojených státech agitovat pro věc Konga a napsal jsem bostonské pobočce, že podle mého názoru je politováníhodné dále trápit srdce příslušníků tohoto národa zvěrstvy, jichž se Leopold dopouští na bezbranných černých domorodcích z Konga, neboť by je to bezúčelně skličovalo — vždyť národ sám může něco podniknout pouze prostřednictvím vlády, a vláda pochopitelně nepodnikne nic .

Takže jsem onu řeč zavrhl a  pronesl místo ní jinou na jiné téma . Ale než jsem si ono téma vybral, uvažoval jsem o  jiném a připravoval si k němu řeč . Kdybych měl onu řeč nějak pojmenovat, myslím, že by její název zněl „Jaký je americký džentlmen?“ . Také by se mohla jmenovat „Amerika, země svobodných a  domov statečných a  nevychovaných“ — nebo třeba „Nezdvořilý národ“ . Tu řeč jsem nevyhodil, ale schoval si ji v naději na vhodnou příležitost .

Ona vhodná příležitost nastala před několika týdny, kdy jsem měl v  sobotu odpoledne promluvit v  Majestic Theatre ke dvěma tisícovkám mladých křesťanů, kteří byli ochotni vyslechnout si názor odborníka na kvality, bez nichž se neobejde žádný americký džentlmen . Ale opět jsem musel kapitulovat . Program se držel obvyklého scénáře, kdy mnoho lidí věnuje čas a námahu skvělé věci bez nároku na honorář a každému musí být za odměnu umožněno, aby vystoupil a  natřásal se před publikem . Muž, který neuměl řečnit, řečnil . Žena, která neuměla zpívat, zpívala . Další muž, který neuměl řečnit, řečnil . Smíšená kapela se strunnými nástroji a pianem dělala hluk, a když se sál zaradoval, že už je všemu trápení konec, kapela spustila znovu a  zase dělala hluk . Potom muž, který neuměl číst, četl kapitolu z Bible — a tak ten zmatek nebral konce . A Bůh ve své nevyzpytatelné moudrosti tu a tam znovu posílal onu pěvkyni . Už jsem myslel, že na mě nikdy nepřijde řada . Když to nakonec přišlo, bylo mi jasné, že se musím o  polovinu uskromnit, že místo hodiny se musím spokojit s padesáti procenty tohoto času . Výsledkem bylo, že jsem hovořil o  jistém textu — mimochodem hodně dobrém textu —, jenž jeden z řečníků, kteří neuměli řečnit, opomněl . Vůbec si neuvědomoval, že ho opomněl, a zřejmě mu nikdy nechyběl . Můj výklad o tom, jaký by měl být americký džentlmen, se tudíž opět neuplatnil .

Ale víte, všechno se to ukázalo jako šťastná okolnost . Vždyť trpělivost růže přináší . Já byl trpělivý, protože se s  tím stejně nedalo nic dělat, a navzdory všemu jsem byl odměněn . Teď už ani nemusím říkat, jaký by měl být americký džentlmen — polovinou věty pokryjete celou zem a hodinu namáhavého řečnění vám ušetří pouhé konstatování, kdo je tím americkým džentlmenem . Je to Theodore Roosevelt, prezident Spojených států amerických .

Zcela bez nadsázky a s hlubokou vážností předkládám svůj názor, že oním představitelem amerického džentlmena — amerického džentlmena dneška — je náš prezident . Domnívám se, že je stejně typickým a dokonalým představitelem amerického džentlmena dnešních dnů, jako byl Washington představitelem amerického džentlmena své doby . Rooseveltova osobnost obsáhne všechny důvody pro i  proti . Představuje vše, čím by americký džentlmen neměl být, a činí tak jasně, srozumitelně a  vyčerpávajícím způsobem, protože reprezentuje přesně to, čím americký džentlmen je . Jsme jednoznačně nejnevychovanějším z  národů, ať civilizovaných, či divošských, které kdy tato planeta poznala, a  náš prezident nás ztělesňuje jako kolosální monument viditelný ze všech koutů světa . Tam, kde by jiný džentlmen projevil vlídnost a jemnost, on je hrozivě tvrdý a  drsný . Když nedávno Leonard Wood, prezidentova hubená kreatura, felčar, který se minul povoláním, ostudný kubánský guvernér, eskamotér s hodností generálmajora, zahnal šest stovek bezbranných domorodců do díry, do posledního je zmasakroval a nenechal uniknout jedinou ženu ani jediné dítě, prezident Roosevelt — vzor amerického džentlmena, první mezi americkými džentlmeny — vložil srdce a ducha celého našeho džentlmenského národa do výtrysku radosti, který kabelem odeslal Woodovi, aby mu blahopřál k  „vynikající ozbrojené akci“ a pochválil ho, že tímto „vzdal čest americké vlajce“ .

Roosevelt je zdaleka nejhorší prezident, kterého jsme kdy měli, a  zároveň nejobdivovanější a  nejpřijatelnější . Národ na něj plýtvá obdivem, hrdostí a  zbožňováním mnohem marnotratněji, mnohem vřeleji a mnohem masověji, než kdy dříve činil v případě našich prezidentů, dokonce včetně McKinleyho, Jacksona a Granta .

Je incident mezi paní Morrisovou a Barnesem uzavřen? Možná ano, možná nikoli . Budeme to sledovat a  uvidíme . Zdá se, že v této chvíli ve Washingtonu vypuklo cosi jako vzpoura půltuctu slušných lidí a jedněch novin, ale nesmíme si od ní příliš slibovat . Je to pouze omezená vzpoura a může ji umlčet spílání ohromného vlasteneckého stáda dobrosrdečných nevolníků, šéfredaktorů amerických novin . Toto píší noviny z dnešního rána:

PRODÁN DOPIS MARKA TWAINA

Adresován Thomasi Nastovi,

obsahuje návrh společného turné

Při včerejší dražbě knihovny a korespondence zesnulého karikaturisty Thomase Nasta, kterou pořádala společnost Merwin -Clayton Company, se za 43 dolarů prodal rukou psaný dopis od Marka Twaina . Dopis sestává z  devíti listů dopisního papíru, byl napsán v Hartfordu 12 . listopadu 1877 a je adresován Nastovi . Citujeme z něj:

V Hartfordu 12 . listopadu

Můj milý Naste, nemyslel jsem, že do doby, než nadejde chvíle, abych si řekl: „Umírám neposkvrněn“, ještě kdy stanu na pódiu . Jenže každý rok přicházejí tytéž staré známé pozvánky, a každý rok jsou odmítány — 500 dolarů za Louisville, 500 dolarů za St . Louis, 1000 dolarů ve zlatě za dva večery v Torontu, půl království za vystoupení v New Yorku, Bostonu, Brooklynu atd . Všechno jsem to odmítl jako obvykle, i když ve mně hlodalo pokušení, jako obvykle .

Nuže, neodmítám, protože se mi příčí hovořit k  posluchačům, ale protože (1) osamělé cestování je zoufale jednotvárné a (2) nést břímě celého vystoupení je taková zodpovědnost, která člověka s veselým úsměvem na tváři ničí .

Proto Ti nyní navrhuji to, co jsi mi Ty navrhoval před deseti lety, v listopadu 1867 (kdy mě ještě nikdo neznal), totiž že bys měl stanout na pódiu a  kreslit obrázky, a  já bych stál vedle Tebe a  sprostě urážel posluchače . Nesmírně by mě potěšilo, kdybych se mohl potloukat zemí (jel bych do větších měst — do těch malých se mi nechce) ve Tvé společnosti .

Dopis zahrnuje také seznam měst a počet vystoupení plánovaných v tom kterém městě .

Je to, jak má být . Zaslouží si to veškerou chválu . Říkám to raději sám pro případ, že by jiné kompetentní osoby zapomněly . Vypadá to, že čtyři z mých dávných dopisů byly prodány v  aukci . Jeden za dvacet sedm dolarů, jeden za dvacet osm dolarů, jeden za dvacet devět dolarů a  výše zmiňovaný za čtyřicet tři dolarů . Je tu jedna velmi potěšující okolnost: z  hlediska peněžní hodnoty moje literární tvorba za třicet šest let stoupla na ceně . Soudím, že v  dopise za čtyřicet tři dolarů muselo být slovo za zhruba deset centů, čili kdybych ho psal dnes, tržní hodnota jednoho slova by byla třicet centů — takže jsem stoupl v ceně o dvě stě nebo tři sta procent . Zaznamenal jsem i jinou potěšující okolnost — dopis od generála Granta se prodal za méně než osmnáct dolarů . Co se týká vážnosti v očích tohoto národa, velebných výšin generála Granta nemohu dosáhnout, ale je pro mě hlubokým zadostiučiněním, vím-li, že pokud jde o  epistolární literaturu, nemůže sedět v popředí po mém boku .

To mi připomíná... před devíti lety, když jsme bydleli na Tedworth Square v  Londýně, do amerických deníků dorazil kabelogram, který oznamoval, že umírám . Nešlo však o mě . Šlo o jiného Clemense, mého bratrance dr . J . Rosse Clemense, nyní ze St . Louis, který měl namále, ale zanedlouho se z toho vylízal, asi nějakým podvodem nebo díky něčemu jinému, co je pro Clemensovic klan typické . Londýnští dopisovatelé amerických novin se s  americkými kabelogramy v  rukou začali houfovat, aby se dotázali na můj stav . Nic mi nebylo a  každý, když na něj přišla řada, užasl a  projevil rozčarování, že mě nalézá ve studovně oddávajícího se četbě a  kouření, což pro článek do novin na druhé straně Atlantiku mělo hodnotu blížící se nule . Jedním z těchto lidí byl uhlazený, milý, důstojný, sympatický Ir, který ze všech sil skrýval svůj zármutek a  pokoušel se vypadat potěšeně . Podle toho, co mi prozradil, mu jeho noviny, Evening Sun, poslaly kabelogram, že v New Yorku kolují zvěsti o mé smrti . Co prý má odeslat kabelem zpátky? Já na to:

„Sdělte jim, že ta zpráva je dosti přehnaná .“

Ani jednou se neusmál, ale důstojně odkráčel a  ona slova odeslal . Tento postřeh svět kvitoval s  povděkem a  dodnes tu a tam proběhne novinami, když lidé dostanou možnost upustit vzduch z nějaké bubliny .

Další člověk byl rovněž Ir . Také on měl v  ruce svůj kabelogram z  New Yorku — z  newyorského Worldu — a  snažil se tak okatě a  s  vynalézavou přeslazeností a  ušlápnutostí odvést pozornost od onoho kabelogramu, až vydráždil mou zvědavost a já chtěl vědět, co se v něm píše . Jakmile se naskytla příležitost, vyškubl jsem mu ho z ruky . Stálo tam:

„Pokud Mark Twain umírá, pošlete pět set slov . Pokud je mrtev, pošlete tisíc .“

Teď je to tak, že se můj starý dopis včera prodal za čtyřicet tři dolarů . Až budu po smrti, bude mít hodnotu osmdesáti šesti .

30

Středa 4. dubna 1906

Opět případ paní Morrisové — Možnosti této autobiografie,

zrcadlo — Více o  prodeji Nastových věcí; vavříny pro pana

Clemense — Novinové výstřižky týkající se recepce ve Wo

men’s University Clubu; pan Clemens je komentuje — Bene

fice Vassaru v  Hudson Theatre; pan Clemens potkává řadu

starých přátel

PŘÍPAD PANÍ MORRISOVÉ V SENÁTU

Barnesova nominace nabízí jistou otázku

Exkluzivně pro New York Times

WASHINGTON, 3 . dubna . — Kritika jmenování B . F . Barnese,

nižšího tajemníka pana Roosevelta, washingtonským poštmi

strem neustává . V  současnosti se jeví jako pravděpodobné, že

jmenování může během schvalování v Senátu narazit na znač

né obtíže . Barnesův čin, spočívající ve vyhoštění chotě pana

Minora Morrise z Bílého domu, je důležitým tématem opozice .

Senátní komise pro dohled nad poštovními úřady a poštovní

mi trasami se rozhodla prověřit Barnesovo počínání v případu

paní Morrisové a  před komisi byli na zítřek předvoláni očití

svědkové události, aby vypověděli, co viděli . Jde právě o  ono

vyšetřování, které požadoval pan Tillman a které Senát odmítl

povolit . Nyní na něj došlo díky tomu, že prezident přikročil ke

jmenování Barnese poštmistrem . Svědkové, kteří se mají obje

vit před komisí, nebyli vyzváni, aby potvrdili výsledky vyšetřo

vání, jež prezident zahájil, když se rozhodl, že Barnesův postup

je ospravedlnitelný .

Dnes se vynořila řada spekulací týkajících se toho, kdo se stane nástupcem pana Barnese na pozici nižšího tajemníka . Nejnovější vydání večerníku Evening Star věnuje tomuto tématu sloupec a  půl . Píše, že hlavními kandidáty jsou úředník z Bílého domu John L . McGrew, vedoucí výkonný úředník Warren Young, prezidentův osobní stenograf M . C . Latta, James J . Corbett z New Yorku, Robert Fitzsimmons, Augustus Ruhlin a James J . Jeffries .

Článek doplňují vyobrazení Corbetta a Fitzsimmonse .

Je to pěkné a přináší mi to mnoho tiché rozkoše . Pointa celé věci se skrývá v posledních čtyřech jménech, která článek zmiňuje . Tito čtyři muži jsou profesionální boxeři — nejoslavovanější boxeři současnosti .

Je tímto celá záležitost uzavřena? Opět lze těžko soudit . Její pachuť se může táhnout americkými dějinami ještě tisíc let .

Moje autobiografie se liší od jiných autobiografií — liší se od všech ostatních autobiografií, snad s  výjimkou Benvenutovy . Konvenční autobiografie všech epoch jsou jako otevřené okno . Pisatel autobiografie si v  něm sedí a  zkoumá a  vypráví o lidech, kteří jsou kolem — ne o všech, pouze o těch známých, o  těch slavných; o  těch, kteří nosí pěkné uniformy a  koruny, když neprší; o  úžasných básnících a  veledůležitých státnících — o  významných lidech, s  nimiž měl tu výsostnou čest přijít do styku . Když jdou kolem, rád načechrá fakt, že ho poznávají, a rád podotkne, že ostatní jsou toho svědky a obdivují ho . Rád nás utvrzuje, že při líčení těchto příležitostně se objevujících lidí, kteří oblékají dobré šaty, je veden pouze touhou zaujmout čtenáře a do jisté míry úplně zapomíná sám na sebe .

Jenže moje autobiografie je z jiného autobiografického těsta . Moje autobiografie je zrcadlo a já se celou dobu do něj dívám sám na sebe . Náhodně si povšimnu lidí, kteří procházejí za mými zády — mihnou se mi v zrcadle —, a kdykoli říkají nebo dělají cokoli, co mě může vyzdvihnout, co mi může lichotit a  co může zvýšit mou cenu, zařazuji to do své autobiografie . Potěší mě, když se mi připlete do cesty nějaký král nebo vévoda a  stane se nějak užitečným pro tuto autobiografii, ale jsou to vzácní zákazníci a objevují se s velkým odstupem . S úspěchem je mohu využít jako majáky a pomníky, které lemují mou cestu životem, ale v praktickém životě jsem odkázán na obyčejný dav .

Ještě se vrátím k výprodeji Nastovy pozůstalosti:

30 CENTŮ ZA McCURDYHO BÁSEŇ.

Další literární kuriozity z dražby Nastovy sbírky

Merwin-Clayton Company včera pokračovala v prodeji ručně psaných dopisů, lavírovaných kreseb a  skic provedených tužkou, perem a  inkoustem z  majetku zesnulého karikaturisty Thomase Nasta .

Pět dopisů, které Nastovi psal Theodore Roosevelt jakožto policejní komisař, plukovník jízdní jednotky „Drsňáků“, guvernér a prezident, a v nichž mu děkuje za skici a vyjadřuje vřelé přátelství ke karikaturistovi, vynesly od 1 dolaru a 50 centů do 2 dolarů a 25 centů .

Dopis psaný rukou Richarda A . McCurdyho a původní rukopis básně adresované Nastovi spolu se strojopisnou kopií básně vynesly celkem 30 centů .

Za následující dopis generála Philipa H . Sheridana Nastovi J . H . Manning, syn zesnulého Daniela Manninga, nabídl 12 dolarů a 25 centů:

12 . května 1875

Milý Naste,

je to pravda . Už brzy, 30 .  června, se ožením, pokud ovšem něco nezabrání tomu, aby se ruka ocitla v rukávě, což se také tu a tam stává . Nebudu mít žádnou svatební oslavu, a to z mnoha důvodů, mimo jiné kvůli nedávné otcově smrti .

Jsem moc šťastný, ale kéž už je za námi ta „nepříjemnost“ .

Tvůj oddaný

SHERIDAN

P .S . a M .I . — Přikládám něco pro Tvého nejstaršího . Prosím, pošli mi svoje, abych si to mohl schovat .

P . H . S .

Dopis, který napsal Lincoln a  který ležel na kousku bílého hedvábí s  vybledlou rudou skvrnou, se prodal za 38 dolarů . V připojeném dobrozdání se uvádí, že hedvábí pochází z šatů, které Laura Keeneová měla na sobě ten večer, kdy byl zavražděn prezident Lincoln, a že ona skvrna je jeho krev .

Dopis generála W . T . Shermana Nastovi, datovaný 9 .  břez- na 1879 a potvrzující osvědčení o karikaturistově službě v armádě a námořnictvu, se prodal za 6 dolarů .

Blok obsahující skici Lincolna, Sumnera, Greeeleyho, Walta Whitmana a  mnoho skic provedených vodovými barvami se prodal za 75 dolarů .

Skica uvězněného Williama  M . Tweeda a  jeho společníka Hunta vynesla 21 dolarů . Dvojice Nastových vánočních skic, zobrazujících dítě telefonující Santa Clausovi, vynesly každá 43 dolarů . Skica generála Granta byla vydražena za 36 dolarů . Skica „republikánského“ slona se prodala za 28 dolarů . Skica představující Spasitele, celý obličej se svatozáří, se prodala za 65 dolarů .

Fotografie Theodora Roosevelta s jeho podpisem, datovaná

1884, se vydražila za 5 dolarů .

S velkým uspokojením mohu poznamenat, že jsem stále v čele

— před Rooseveltem



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.