načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy - Jiří Slouka

Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy
-11%
sleva

Elektronická kniha: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy
Autor:

Monografie převážně barokních mariánských a morových sloupů v českých zemích - jejich výčet, okolnosti vzniku, uměleckohistorický a popř. i technický popis, významné události a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149 Kč 133
+
-
4,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 240
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (některé barev.)
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2996-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Přehled mariánských, trojičních a světeckých sloupů v Čechách a na Moravě. U každého hesla soupisové části jsou uvedeny základní informace o dané památce (doby vzniku, ikonografie, typ, materiál). Úvodní obecná část pojednává o funkcích sloupů, mariánském kultu, sloupech jako památnících morových epidemií, způsobech stavby sloupů, jejich ikonografii a typologii.

Popis nakladatele

Monografie převážně barokních mariánských a morových sloupů v českých zemích - jejich výčet, okolnosti vzniku, uměleckohistorický a popř. i technický popis, významné události a ohlasy vážící se k dílu, srovnání historického a současného stavu. Kniha bude řazena podle jednotlivých lokalit Popisy jsou doplněny fotografiemi a vyobrazeními, v některých případech zachycujícími porovnání historického stavu se současným. Většina zde uvedených objektů nebyla za posledních 50 let podrobně popsána, resp. dosud uváděné popisy jsou zastaralé a neodpovídají aktuálnímu stavu ani novým poznatkům o objektech.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Slouka - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jiří Slouka

Mariánské

a morové

sloupy

Čech

a Moravy

Grada Publishing


Zvláštní poděkování patří mé manželce Daně za veliký podíl práce i za mimořádné pochopení,

Janě Erdeové za významné obrazové a faktografi cké přispění a Andree Fraňkové za spolupráci.

Fotografi e v knize: Archivy měst a obcí str. 41, 85, 94, 104, 105, 164, 195; Braunstein David

str. 67, 68 dole, 69 nahoře, 127, 128, 133, 135 obě, 137, 142, 151 nahoře, 161 nahoře, 184

dole, 196, 197 nahoře; Buriánek Luboš str. 125; Dvořák Miloš str. 28, 42, 106, 108, 145, 151

dole, 157, 178, 184, 191, 203, 205; Erdeová Jana str. 32, 61, 74, 75, 76, 82, 87, 120, 131, 150,

153 dole, 159, 160, 161 dole, 180, 185, 221; Hradiláková Eva str. 44, 176, 199; Hrubá Jitka

str. 44 vlevo nahoře, 122, 126; Mikeš Vladimír str.72; Slavík Tomáš str. 81; Slouka Jiří str.10,

12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 21, 25, 30, 44 vpravo nahoře, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 54, 55, 57,

58, 59, 60, 62, 77, 89, 91, 109, 111 dole, 112 nahoře, 115, 117, 143, 152 dole, 154, 163, 169,

170, 171, 173, 179, 181, 187, 201, 211, 217, 222, 231; Převzato z publikace Šorm – Krajča

(1939) str. 23, 172, 228; Ostatní fotografi e čerpány z ofi ciálních internetových stran obcí a měst.

Jiří Slouka

Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 3977. publikaci

Odpovědná redaktorka Daniela Karlovcová

Grafi cká úprava a sazba Eva Hradiláková

Fotografi e na obálce David Braunstein

Počet stran 240

První vydání, Praha 2010

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2010

Cover Design © Eva Hradiláková, 2010

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2996-1


Obsah

Úvodem ............................................................................................................ 7

1 Původ a výpověď sloupů .............................................................................. 9

1.1 Proč právě sloup? .................................................................................... 9

1.2 Obelisk, významná inspirace sloupů ....................................................... 13

1.3 Mariánský kult v českých zemích ............................................................ 18

1.4 Památníky moru ..................................................................................... 22

1.5 Jak se sloupy stavěly ................................................................................ 27

1.6 Sloup v životě města ............................................................................... 31

2 Systematika sloupů ...................................................................................... 35

2.1 Chronologické hledisko .......................................................................... 35

2.2 Ikonografi cké hledisko ............................................................................ 42

2.3 Typologické hledisko .............................................................................. 46

2.4 Stylové hledisko ...................................................................................... 55

2.5 Materiálové hledisko ............................................................................... 58

3 Stručně k jednotlivým sloupům .................................................................. 65

4 Zaniklé sloupy ............................................................................................ 225

4.1 Zlikvidované a odstraněné sloupy v českých zemích ............................... 225

4.2 Problém mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze ........... 229

4.3 Nezařazené objekty ................................................................................ 233

Přehled literatury .............................................................................................. 234

Ostatní použité zdroje ...................................................................................... 235

Jmenný rejstřík ................................................................................................. 236

Věcný explanativní rejstřík ................................................................................ 239



Úvodem / 7

Úvodem

Morovým a mariánským sloupům je věnováno poměrně značné množství monografi ckých publikací, chyběla však aktuální přehledná práce, která by si nedávala za

cíl podrobný popis objektů, nýbrž souhrnné a všeobecně přístupné postižení šířky

i hloubky tématu. Dosud jedinou práci takovéhoto záběru publikovali Antonín Šorm

a Antonín Krajča již v roce 1939 pod názvem Mariánské sloupy v Čechách a naMoravě. Ta se stala hlavním materiálem, z nějž faktografi cky (zhruba z nadpolovičnívětšiny) a z menší části i koncepčně vycházela kniha, již právě dostáváte do rukou.

Původní záměr byl pouze přepsat uvedenou publikaci do současného jazyka saktualizovanými údaji. Hned při prvním nástinu však bylo zřejmé, že takové řešení nestačí a že je nutné vytvořit s využitím daného podkladu novou, odlišně koncipovanoupráci. Nejenom, že se mnohé změnilo jak co se týče poznatků o jednotlivých sloupech, tak i údajů o jejich dalším osudu a dokonce o nových událostech s jednotlivýmislouy spojených. Zásadně odlišný však byl pohled na věc. Práce citovaných autorů je nepokrytě směrována k obhajobě mariánského kultu, potažmo k podpoře obnovení sloupu na Staroměstském náměstí v Praze (čemuž je mj. věnována celá první polovina původní knihy). To hlavní a nejpřínosnější z práce Šorma a Krajči, tedy výčet sloupů v českých zemích v širokém a poutavém kontextu dobových reálií, zůstalo velmi slibně načato, ne však zcela dokončeno. Řada důležitých lokalit chybí. Zajímavé např. je, že se zde již promítla i politická situace v roce vydání, konkrétně odtržení Sudet (takže chybí např. Blíževedly, Litoměřice, Mimoň, Doksy, Jablonné nad Orlicí, ale i Svitavy nebo Šternberk). Naopak jsou zde uvedeny některé sporné objekty, které byly z textu naší knihy po úvaze vypuštěny. Smutné ovšem je, že jiné popisované objekty musely být zařazeny již mezi zaniklé (např. Doupov, Prunéřov, Kuřivody). Oproti tomu byly nalezeny jiné, dosud opomíjené, zejména v menších městech a obcích (Dobřichovice, Holovousy, Seletice, Želetava atd.).

Předkládaná kniha však chce jít ještě dál, co se týká zobecnění poznatků nebonaoak i konkrétnější specifi kace. Proto je zde z různých úhlů pohledu učiněn pokus o systematické roztřídění sloupů. Jde o hledisko chronologické s poprvé publikovaným pokusem o statistiku četnosti podle doby vzniku, dále hledisko ikonografické, typologické i stylové. Poprvé se v celkovém kontextu zabýváme také hlediskem použitého materiálu. To je vědomě ovlivněno skutečností, že autor není umělecký 8 / Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy historik, nýbrž že se řadu let profesně zabývá mj. přírodním kamenem a dějinami jeho využití v architektuře a sochařství.

Kniha tudíž není v první řadě určena pro historiky již z toho důvodu, že nechce suplovat odborné historické a uměleckohistorické práce, jichž je k dispozici celá řada. Spíše má být orientační pomůckou např. pro restaurátory, kameníky a především pro širokou obec zájemců o kámen a o původ a význam kamenných skulptur.

Uvědomujeme si, že zde obsažené informace jsou nesourodé. K některýmobjektům se jich podařilo získat značné množství a dokonce bylo nutno je redukovat, jinde jsme se dozvěděli jen nejzákladnější fakta nebo údaje tak rozporné, že v zájmuobjektivity bylo nutno tyto lokality z přehledu raději vyloučit. Zdaleka ne vždy bylo možno provést vlastní šetření v terénu (třebaže jsme mu dávali přednost před literárníkompilací), už kvůli množství sloupů rozmístěných po celé ČR. Někde se nepodařilo získat ani fotografi e, jinde mají dostupné snímky sice základní informační hodnotu, pro tisk jsou však nepoužitelné. I kvalita zde publikovaných snímků je nakonec rozdílná.

U lokalit, kde bylo čerpáno především nebo výhradně z jednoho zdroje, je tento zdroj uveden. Z velké části jde o výše citovanou publikaci, často jsme využili iinternetové stránky příslušných měst a obcí a celou řadu lokalit jsme ověřovali přímým dotazem ať už elektronickou poštou, telefonicky nebo i osobním jednáním.

Bohužel bylo nutno v této souvislosti konstatovat mimo jiné to, že větší pozornost byla vždy věnována českým lokalitám než moravským, což platí ouměleckohistorických publikacích obecně. Také je škoda, že některá města a obce na svýchinternetových stránkách morové a mariánské sloupy opomíjejí.

O to větší dík patří všem, kdo nejen ochotně poskytli informace, ale kdo neváhali tomuto tématu věnovat o kousek víc času, úsilí i srdce, zejména v informačníchstřediscích a na městských a obecních úřadech ve Frýdku-Místku, Chotěboři, Odrovicích, Soběslavi, Telči, Velkém Meziříčí, Volyni i dalších. Není možno všechny vyjmenovat, avšak velkým poděkováním jim všem ať je sama tato kniha.

Přehled, který tu podáváme, není ani úplný, ani dokonalý. Doufejme alepředevším, že není konečný a že i do budoucna budou přibývat informace a poznatky o tak zajímavých objektech, jakými mariánské, trojiční a morové sloupy rozhodně jsou.

Původ a výpověď sloupů / 9

1 Původ a výpověď sloupů

1.1 Proč právě sloup?

Hned na začátku je třeba upozornit, že ne všechny zde popisované objekty jsou sloupy

v pravém smyslu tohoto slova. Někdy jde spíše o sousoší, různou formou vyvýšená

a vizuálně strukturovaná – odstupňovaná, se zdůrazněnou vertikálou nebo spyramidální kompozicí. A někdy jde prostě o sochu umístěnou ve vyvýšené pozici.

Pro celý souhrn barokních a pozdějších kamenických děl, jimiž se zde zabýváme, tedy označení sloup není zcela přesné. Výstižnější, ovšem méně používaný (a také méně jednoznačně defi novaný nebo vůbec nedefi novaný), je termín statue. Protože však mariánský či morový sloup jsou všeobecně vžité pojmy, zůstaňme u nich.

Ještě v jedné věci se musíme držet konvence. Ve výběru objektů, kterým věnujeme pozornost. Neboť někdy jen tradice rozhodla, zda se sousoší má či nemá považovat za morový sloup. Typické příklady najdeme v Praze. Nespadá sem třeba kašna seslouem sv. Josefa před Novoměstskou radnicí nebo statue sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí – vzdor tomu, že první z objektů se typologicky blíží morovému sloupu na Hradčanech a druhý byl přímo postaven jako památník odvrácení moru.

Tradice ale mohla naopak označit jako morový nebo mariánský sloup i objektjiného charakteru nebo i takový, který nemá s díly tohoto druhu nic společného. Tak mariánský „sloup“ v Lysé nad Labem je ve skutečnosti jen socha Panny Marie namírně vyvýšeném podstavci a jako „morový sloup“ byla dokonce označována novogotická kašna Hold českých stavů s pomníkem císaře Františka I. na Smetanově nábřeží v Praze. Původně asi posměšné označení se vžilo natolik, že někteří Pražané kašnu skutečně za morový sloup považují (jak je autenticky doloženo ještě v prvním desetiletí 21.století).

Terminologicky bychom si na začátku měli ujasnit i částečné překrývání dvouuvedených pojmů. Mnoho sloupů nesoucích na vrcholu sochu Panny Marie bylopostaveno právě v souvislosti s morovými epidemiemi a je opět jen otázkou konvence, jak se nazývají. Někdy pro ně najdeme v literatuře oba termíny používané stejnou měrou nebo současně, jako třeba v případě sloupu na Hradčanském náměstí v Praze,nazývaného mj. „mariánský morový“.

Ovšem ne každý mariánský sloup byl zároveň morový a naopak. Morové slouy nesou i sochařské ztvárnění Nejsvětější Trojice nebo některého světce či skupiny světců – morových patronů, místního patrona apod. Naopak mnoho mariánských

10 / Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy

Silně poškozený sloup z měkkého pískovce v obci Hřivčice na Lounsku je ofi ciálně

považován za ukazatel cest z roku 1680, řada autorů se však domnívá, že může jít

o pravěký menhir. Není ani vyloučeno, že se zde setkáváme se vzácným zbytkem

středověkých božích muk.

Původ a výpověď sloupů / 11

i trojičních sloupů připomíná jinou událost než morovou epidemii (požár, konecneúrody, řidčeji ukončení války, výjimečně prý i zemětřesení) nebo bylo vztyčeno čistě

jako mariánské kultovní místo. Obojí může být i odděleno. Mariánský sloupdominuje jinému prostoru města než morový, resp. trojiční (Olomouc, Kroměříž). Výjimkou

je mariánský a trojiční sloup jako dva protějšky na tomtéž náměstí (Nové Město nad

Metují, Náchod).

Jak ale sloup vznikl? Proč má ve většině případů určitou ustálenou podobu?

Odpovědi se sice můžeme spíše dohadovat, zřejmě však nebudeme daleko od pravdy.

Prapůvod sloupů lze vidět již ve vztyčených kamenech megalitického období, ať již šlo

o samostatné menhiry nebo o první nosné pylony, součást trilitů, jejichž nejslavnějším

příkladem je jihoanglická megalitická svatyně Stonehenge. S příchodem křesťanství se

megality sice většinou likvidovaly, nahrazovaly se však podobnými objekty nesoucími

křesťanskou symboliku. Někdy takový nápadný a všeobecně uctívaný kámen zůstal

i v nové éře zachován, stal se prostě podstavcem pro kříž nebo pro sochu světce.

Zároveň hrají sloupy významnou roli v Bibli, zejména ve Starém zákoně. Nejen jako básnické obrazy – mj. Země je podle autorů starozákonních textů ukotvena na sloupech (což pak bohužel četní fundamentalisté vzali doslova). Hospodin ve sloupu oblakovém nebo ohnivém vedl Mojžíšův lid pouští. Ale jsou tu např. i dva konkrétní sloupy, které dokonce známe jmény: Jakín a Bóaz, pilíře vstupu do Šalomounova chrámu. Jak je z Bible patrno (1. Kr. 7,21), nesloužily jen jako nosný prvekarchitektury. Jejich funkce z hlediska statiky naopak asi nebyla zásadní, zato nesly závažný symbolický obsah a lid v nich spatřoval především pevnost a stálost Izraele pod Božím vedením a pod vládou Davidova syna. Novodobě pak tyto sloupy jako stěžejní prvek svojí symboliky převzalo svobodné zednářství.

Kupodivu malý dopad na vývoj solitérních sloupů mělo starověké Řecko, kdeslouy plnily převážně nosnou funkci, i když to bylo vždy také ve spojení s prvkyestetickými a obsahovými. Výjimkou byly jednak hermy, kamenné mezníky asi o výši lidské postavy ukončené bystou nebo obecněji hlavou a rozmísťované ve volném terénu,jednak výtvarně pojaté sloupovité milníky a značky osazované mj. na hipodromech. Jistá podobnost s novověkými sloupy se u obou dá najít, přímou souvislost ovšem těžko můžeme očekávat. Naopak nepochybný je vliv římských vítězných sloupů, které – jako celá antická architektura – našly ohlas v renesanci a pak v baroku.

Jednoznačná a doložená je kromě toho i souvislost mariánských sloupů segyptskými obelisky, která stojí za samostatné zastavení.

Přímé předchůdce – stále však jen výjimečně jako prokomponované spojeníslouu se sochařským dílem – najdeme ve středověku. Přesněji řečeno, najdeme o nich většinou jen písemná svědectví; objekty samotné se až na ojedinělé fragmentynezachovaly. Jsou to především boží muka, doložená na našem území již od vlády knížete

12 / Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy

Boleslava I. (do r. 967), který vydal

pokyn k jejich stavění. Z kontextu

známých skutečností vyplývá, žezdaleka ne vždy šlo o sloupovité objekty (do

této skupiny se nejspíše řadily i různé

formy křížů) ani nemusely být vždy

kamenné. Naopak se zdá, žepřevažujícím materiálem bylo po celý středověk

dřevo. Ale důležité pro nás je, žesoučástí tohoto širokého a různorodého

souboru byly nepochybně i mariánské

sošky na vysokých podstavcích slouovitého tvaru.

Určitou středověkou příbuznost

s pozdějšími morovými sloupymůžeme spatřovat i v sochách tzv. rolandů, ozbrojených rytířů stojících na pilířích jako ochránci měst a zdobících často kašny, zejména v Německu (patří sem ale i Bruncvík z Karlova mostu, bohužel nahrazený novogotickou napodobeninou). Jejich smysl je ovšem zcela odlišný, většinou jde o symboly městských práv. Symbolická mnohovrstevnost mariánského a morového sloupu je ovšem nabíledni. Připomeňme si některé aspekty a pokusme se alespoň částečně mluvit řečí symbolů: • prst vztyčený od země k nebi jako vyjádření prosby, • pojítko mezi plochou, hmotnou, „přízemní“ zemí a nadzemskou nehmotnousférou,

• opora, nosný pilíř nebeské klenby či duchovního chrámu,

• prostředek vyvýšení, vyzdvižení světce do nadpozemské roviny,

• uctívaná postava ochránce a strážce, shlížejícího na město shora.

Významný psychologický efekt mělo i to, že modlitebníci zdvíhali zraky do výšky.

Kromě těchto celkem jasných a pochopitelných aspektů ovšem některé sloupybezochyby nesly i tajné významy, prvky esoteriky a kabaly. Byly zašifrovány vproporčních poměrech, složitých půdorysech, nesrozumitelných symbolech a třeba někdy i ve

výběru postav světců a jejich vypodobnění. Oproti tomu některé jiné symboly, pro nás

Barokní kříž na vizuálně zvýrazněném

sloupku. Velká Dobrá u Kladna

Původ a výpověď sloupů / 13

dnes nesrozumitelné, mohly být ve své

době zcela konkrétními narážkami na

dnes dávno zapomenuté události.

V konfrontaci s poměrně bohatým „rodokmenem“ i s takto čitelnou symbolikou je tím překvapivější, že mariánský či morový sloup (alespoň v ustálené kamenné podobě) je až novověký vynález, jež je v podstatě záležitostí baroka. Nemůže jít otechnické příčiny – gotičtí kameníci již také dovedli vynikajícím způsobem ztvárnit i adjustovat vertikálnísochařský prvek se sakrální funkcí. Avšak pojímali jej spíše jako součást velkého celku(zpravidla katedrály) a jen zřídka je napadlo vztyčit jej samostatně.

Ostatně, i některé kříže se v baroku začaly umísťovat na dekorativní sloupky různých tvarů a velikostí, které jsou často mnohem nápadnější než skromný křížek na jejich vrcholu. I tady je kontinuita s formou božích muk jednoznačná a přesto nově uchopená. A tak muselo během staletí dozrát určité stylové vnímání, které osamocený sloup i s veškerou jeho symbolikou nalezlo či znovu nalezlo. Včetně té skutečnosti, že se z něj po nějaký čas stala módní až masová záležitost. Řekněme, že bylo zapotřebí až barokního vidění světa, aby sloup jako pomník začal žít vlastním životem. 1.2 Obelisk, významná inspirace sloupů Když v době renesance začala Evropa objevovat starověký svět, otevíralo se náhle široké pole poznání a netušených estetických hodnot. Po celý středověk byly totiž tyto hodnoty lidmi Západu přehlížené a zapomenuté. Určitou kontinuitu spřínosem starověkého myšlení udržovali v širším evropském prostoru především Arabové.

Sloup sv. Václava na Křížovnickém

náměstí z r. 1676 je nejstaršímdochovaným sakrálním sloupem v Praze.

Do souboru mariánských a morových

sloupů jej však nelze zařadit pro

odlišnou ikonografi i i určení.


14 / Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy

Porovnání morového sloupu na Hradčanech se sloupem sv. Josefa před Novoměstskou

radnicí v Praze. Přes zřetelnou výtvarnou příbuznost patří do našeho souboru pouze

první z uvedených objektů.


Původ a výpověď sloupů / 15

Tak se průvodním jevem nástupu novověku stal nebývalý nárůst zájmu ořecko-řím

skou klasiku i o zaniklé kultury Východu. Mezi nimi pochopitelně zaujal stěžejní

pozici starý Egypt.

Egyptské památky měly pro Evropany té doby (jako ostatně i pro dnešní generace)

zvláštní atraktivitu spočívající v neobvyklosti, ve stylu vycházejícím z odlišnéhomyš

lenkového prostředí. Tehdy byl dojem umocněn ještě tím, že šlo vlastně o novinku.

A protože i vnímání kulturních hodnot minulosti procházelo svým vývojem, není

divu, že po stovkách let nezájmu začali naopak evropští sběratelé Egypt doslovarabo

vat – včetně odvozu monumentálních architektonických prvků.

Sloup

sv. Josefa před

Novoměstskou

radnicí v Praze

+


16 / Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy

Je tedy mylná představa, že vážný zájem o Egypt projevil až Napoleon, který tam spolu se svojí armádou vyslal i tým badatelů. To byla pouze první vědecká expedice, zatímco objevitele a sběratele přitahoval obtížně dostupný Egypt už více než sto let.

První a z našeho hlediska nejdůležitější vztyčení egyptského obelisku na jiném než původním místě má ovšem složitější historii. Z Egypta do Říma jej nechal dopravit císař Caligula roku 39 n. l. a dnes si sotva dokážeme představit technické potíže, jaké s tím musely být spojené. Monolit z asuánské žuly je totiž se svojí výškou 23,5 m a váhou 332 t zároveň největší, jaký kdy byl do Evropy dopraven.

Je obtížné vysledovat, co vedlo papeže Sixta V. roku 1586 k přemístění kamenného kolosu z původní lokality (vzdálenost se neuvádí, snad šlo o okolí ForaRomana a tedy o místo za řekou) na nově upravované Svatopetrské náměstí ve Vatikánu. Módní okouzlení Egyptem zde určitě sehrálo roli, zároveň šlo ale asi o demonstraci moci a majetku instituce, pro niž tehdy žádný sebegigantičtější stavební záměr nebyl nereálný a žádné fi nanční prostředky přehnané.

Kopie egyptského obelisku.

Růžová zahrada,

Konopiště


Původ a výpověď sloupů / 17

Barokní parafráze

obelisku zakončená

na vrcholugranátovým jablkem.

Zahrada špitálu v Kuksu

Monolitický obelisk byl důmyslným postupem a za vynaložení obrovské energie sňat z původního místa 28. dubna 1586 a 19. září téhož roku nově osazen na místo, kde se nachází dodnes. S největšími problémy se potýkalo opětovné vyzdvižení do vertikální polohy za účasti více než 800 dělníků a 140 koní, kteří pomocí kladkostrojů uváděli kolos do pohybu. Složitost obří podpůrné konstrukce je doložena dobovými vyobrazeními včetně fresek ve svatopetrském chrámu. Kronikáři líčí dramatickévyvrcholení akce, kdy se již zdálo, že se vztyčení nezdaří, neboť se lana začala pronášet a tažná síla přestávala účinkovat. A tu, téměř jako „happyend“, zaznamenává historie jeden ze slavných „výkřiků z davu“ od jakéhosi přihlížejícího námořníka. Jeho jméno se neuvádí, ale jeho spontánní, zkušenostmi podložený výrok „Vodu na lana!“ zůstane zachován pro všechny generace. Skutečně, namáčením lan došlo k jejich opětovnému napnutí a osazení monolitu tak mohlo být úspěšně dokončeno.

Teprve později byly v dalších evropských městech umístěny „menší“ obelisky, tentokrát již dopravené přímo z Egypta: luxorský na náměstí Svornosti v Paříži 18 / Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy (výška 22,84 m, váha 230 t), „Kleopatřina jehla“ v Londýně (výška 20,12 m, váha 189 t) a v literatuře se uvádí také monolit v norském Oslu (výška 17,06 m, váha 263 t).

Kopie a napodobeniny obelisků se pak stávaly také oblíbeným prvkem výzdoby mnoha šlechtických sídel a později i veřejných parků, a to ještě po většinu 19. století. Typické příklady najdeme mj. v zámecké zahradě na Konopišti nebo v zahradě špitálu v Kuksu, vždy v několika exemplářích.

Ale podstatné je, že jednou z dominant hlavního sídla katolické církve se odposlední čtvrtiny 16. století stává také sloup na veřejném prostranství. Tady je možné vidět přímou inspiraci pro stavbu dalších sloupů sakrálního významu. Nepřekvapí nás tedy, že první skutečný mariánský sloup vznikl rovněž v Římě, ovšem mimo Vatikán, na náměstí Santa Maria Maggiore roku 1614. I ten má ovšem dřík antického původu.

Trvalo ještě nějaký čas, než se sloup začal šířit po Evropě. První na sever od Alp a druhý na světě byl postaven v Mnichově roku 1638, tedy celých 24 let po římském a 52 let po vztyčení obelisku ve Vatikánu. Habsburská monarchie včetně našich zemí pak reaguje s ještě větším zpožděním, o dalších zhruba 10 let, a jak jsme již uvedli, vlivů je víc. Taková historická setrvačnost ovšem neznamená nic zvlášť neobvyklého, můžeme ji najít i v jiných oborech lidské činnosti a bude o ní řeč ještě i v souvislosti s minimálními stylovými proměnami sloupů. Přesto je nutné již na tomto místězdůraznit, že sloup z roku 1650 v Praze, dnes bohužel zničený, byl hned čtvrtým v pořadí (po Mnichově a Vídni), byť ještě s velkým časovým odstupem.

A tak se lze právem domnívat, že stěžejním nebo alespoň velmi důležitýmimpulsem ke stavbě sloupů nesoucích křesťanskou symboliku se paradoxně stal starověký obelisk s texty oslavujícími egyptské bohy. 1.3 Mariánský kult v českých zemích Dostáváme se k jednomu z nejdůležitějších a zároveň nejobtížnějších úhlů pohledu na problematiku. Nejen proto, že je nutno vytřídit a analyzovat velké množstvíinformací, ale i proto, že je těžké zaujmout nestranný postoj. Málokterá idea v dějinách byla totiž tak přeceňovaná nebo naopak tak podceňovaná, jako uctívání Panny Marie.

Marie, matka Ježíšova, se v římskokatolickém i byzantském (pravoslavném)prostředí těšila již od starověku velké úctě, což logicky vyplynulo z její mimořádné úlohy v evangeliu, resp. v křesťanské věrouce. Od doby baroka až do začátku 20. století se však stávala předmětem nekritického zbožštění hraničícího s pověrečností, které v katolické víře dokonce zastínilo biblickou zvěst. Do opačného extrému šelprotestantismus. Ve snaze výrazně se odlišit od katolictví, začal Marii v podstatě ignorovat. Ani to není správné, vždyť minimálně jde o biblickou postavu zvláštního poslání.

Původ a výpověď sloupů / 19

Ať už se dá oběma přístupům cokoli vytknout, jedno zůstává nesporné: dopad na život lidí. Marie vždy byla symbolem dobra a naděje, útočištěm a útěchou (jak se doslova praví i v mariánských modlitbách a písních), posilou člověka v nepříjemných životních situacích i objektem díků, pokud se dařilo dobře. Ponechme stranouotázku, jak dalece byla tato představa živena protireformací – určitě ano. Ale fakta hovoří jasně, k Panně Marii se po staletí modlili chudí i bohatí, Češi i Němci, vlastenci ipříznivci vládnoucí dynastie, konzervativci i buřiči. I Mistr Jan Hus ji uctíval, jak jehistoricky prokázáno. V mnoha těžkých obdobích se většina národa obracela právě k ní.

Jde tedy víc o psychologické a sociologické dopady, než o preciznost teologického nahlížení – a tady nelze, než hodnotit mariánskou úctu pozitivně.

Nemá smysl zde rekapitulovat celý vývoj mariánského kultu v českých dějinách a jeho vliv na výtvarné umění už proto, že je tomuto tématu věnováno mnoho jiných publikací. Připomeňme si jen některé stěžejní momenty podstatné z hlediska našeho zájmu.

Je příznačné, že nejstarší zbytky kamenné stavby na Pražském hradě patří předrománskému kostelu Panny Marie, založenému kolem roku 883 knížetem Bořivojem. Také mimořádně cenný reliéf madony s adorujícími abatyšemi z kláštera sv. Jiří (kolem roku 1220) nás přesvědčuje, že ve vrcholném románském období byla u nás mariánská ikonografi e rozšířená a propracovaná. Naprosto neoddiskutovatelný je však dopad mariánské úcty nagotické umění, kdy o něm lze hovořit jako o jednom z hlavních zdrojů inspirace všech výtvarníků.

Stěžejní význam pro vývoj uměleckého motivu madony měla doba Karla IV., tedy nejvytříbenější období vrcholné gotiky. Marie byla zobrazována v ustálených formách a jejich variantách, které často tvořily základ pro další repliky a volné napodobování.

Panna Marie Svatohorská,

zvětšená barokní parafráze gotické

sošky na bočním portálu poutního

areálu na Svaté Hoře v Příbrami




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist