načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Marek Heinz: útočník s uměleckou duší - Marek Heinz; Roman Smutný

  > > > Marek Heinz: útočník s uměleckou duší  
-15%
sleva

Kniha: Marek Heinz: útočník s uměleckou duší
Autor: ;

Fotbalová zpověď rodáka z Olomouce Třicetinásobný český fotbalový reprezentant Marek Heinz se v knize ohlíží za svou různorodou kariérou a poutavě vypráví příběh, ve kterém ...
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Rok vydání: 2016-08-24
Počet stran: 224
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 217 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh : ilustrace (některé barevné), portréty
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2016-35
ISBN: 9788075054029
EAN: 9788075054029
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Fotbalová zpověď rodáka z Olomouce Třicetinásobný český fotbalový reprezentant Marek Heinz se v knize ohlíží za svou různorodou kariérou a poutavě vypráví příběh, ve kterém nechybí velké úspěchy ani strmé pády. Jeho fotbalová cesta byla bezesporu obdivuhodná. Vždyť kdo se může pochlubit bronzovou medailí z mistrovství Evropy nebo tím, že se mu podařilo zvednout nad hlavu pohár pro mistra ligy doma i v zahraničí? Který hráč během sedmnáctileté kariéry prošel šesti zeměmi a navíc měl to štěstí, že mu smlouvu k podpisu nabídlo hned čtrnáct klubů, mezi něž patřily i dva slavné bundesligové týmy nebo mýty opředený Galatasaray Istanbul? Rodák z Olomouce upřímně vypráví o tom, jak bojuje sám se sebou, a nebojí se ani vhledů do fotbalového zákulisí. Publikaci doplňují rozhovory s osobnostmi, které v životě Marka Heinze sehrály klíčovou roli. Čtenáři tak nezůstanou ochuzeni například o vzpomínky maminky Agáty na Markovy fotbalové začátky. Svůj vztah k němu coby rodinnému příteli popisují manželé Ujfaluši, rodiče Markova dlouholetého kamaráda a spoluhráče Tomáše Ujfalušiho. Na svého někdejšího svěřence vzpomínají i trenéři, kteří s Markem prošli jeho cestu od raného mládí až na samotný vrchol kariéry. (útočník s uměleckou duší)

Předmětná hesla
Heinz, Marek, 1977-
* 20.-21. století
* 1977-2016
Fotbalisté -- Česko -- 20.-21. století
Fotbal -- 20.-21. století
Kniha je zařazena v kategoriích
Marek Heinz; Roman Smutný - další tituly autora:
Lukáš Přibyl: Mám to pod kontrolou Lukáš Přibyl: Mám to pod kontrolou
Kozohorský, David; Smutný, Roman
Cena: 237 Kč
Pavel Srniček: férový chlap Pavel Srniček: férový chlap
Smutný, Roman
Cena: 216 Kč
Vlastimil Petržela: Vzlety a pády Vlastimil Petržela: Vzlety a pády
Smutný, Roman; Petržela, Vlastimil
Cena: 279 Kč
Marek Hamšík: fotbalová superstar Marek Hamšík: fotbalová superstar
Smutný, Roman
Cena: 211 Kč
Marek Hamšík: fotbalová superstar Marek Hamšík: fotbalová superstar
Smutný, Roman
Cena: 158 Kč
Gabriela Koukalová: miss biatlon Gabriela Koukalová: miss biatlon
Smutný, Roman
Cena: 221 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KAPITOLA 1:
SIGMA HODOLANY, LOKOMOTIVA OLOMOUC,
SIGMA OLOMOUC
(1977–1996)
Marku, ty ses narodil 4. 8. 1977 v Olomouci, ale přímo v Olomouci
jste nebydleli, že?
My jsme bydleli v Holici (předměstí Olomouce – pozn. aut.).
Čím byli tví rodiče?
Mamka dělala v JZD a taťka vlastně taky. Naši se ale brzy rozvedli,
takže jsem vyrůstal jen s  mamkou a dvěma staršíma ségrama
Janou a Agátou, které jsou ode mě o čtyři a o osm let starší.
Bydleli jsme kousek od Ameriky (místní rybník – pozn. aut.). V létě
jsme tam pytlačili a v zimě zase od rána do večera hráli hokej.
Kde jsi vlastně začal s fotbalem?
Myslím, že jsem do balonu kopal od chvíle, kdy jsem začal
chodit. Nevím přesně, ale hrát jsem začal zhruba mezi čtvrtým
a pátým rokem. Nejprve jsem byl asi týden v Holici, ale potom
jsem řekl mamce, že bych chtěl jít do Sigmy. Jenže ona to spletla
a dala mě do Sigmy Hodolany. Tak jsem začal chodit do Hodolan,
5
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 5





kde jsem hrál asi čtyři roky. Bohužel tam ale byla jen škvára.
Jednoho dne jsem se šel podívat na zápas v Holici, kde hráli kluci,
kteří se mnou chodili do školy. Tam byl naopak moc krásný
a útulný stadion s travnatým hřištěm, což se mi líbilo. Kvůli
kámošům a trávě jsem tedy odešel do Holice. Tam jsem ale vydržel
jen půl sezony, protože po prvním půlroce mě začala chtít Sigma
Olomouc. Začali mě uhánět. Pořád se jezdili dívat na naše zápasy,
dokonce i k nám domů. Já jsem se ale rozhodl, že půjdu do
Lokomotivy Olomouc, protože jsem chtěl hrát. Věděl jsem, že v Sigmě
je velká konkurence, a já byl ve věku, kdy jsem potřeboval
především hrát. Když jsem potom chodil na sportovku, bylo normální,
MAREK HEINZ – ÚTOČNÍK S UMĚLECKOU DUŠÍ
6
Momentka
na zahradě
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 6





že každého půl roku dva tři kluci přišli a dva tři zase odešli.
Dodnes si myslím, že v tomto věku je pro hráče nejlepším tréninkem
zápas. Je potřeba pořád hrát. Lokotka působila ve stejné
moravskoslezské lize jako Sigma. Sice jsem tedy opět hrál jen na škváře,
ale stejnou soutěž, jakou hrála Sigma. Trénoval nás Pepa
Voháňka, který mi hodně dal. Byl to takový náš táta.
Takže jsi hrával na Envelopě v areálu, který stále v Olomouci stojí?
Jo. Bohužel už to tam chátrá, ale je tam pořád.
Kopali tam s tebou i kluci, s nimiž jsi později šel do Sigmy?
Jeden tam byl. Myslím, že jsme Sigmě zdatně sekundovali a drželi
s ní krok. Tuto soutěž tehdy hrával třeba i Baník Ostrava. I
v Lokotce jsem ale byl pouze půl roku. Po jeho uplynutí za mnou přišli
ze Sigmy znovu, a to už jsme si plácli.
Kolik ti bylo, když jsi přišel do Sigmy?
To bylo v půlce sedmé třídy. Dochodil jsem tam sedmičku, potom
osmičku a potom, protože začínaly deváté třídy, jsem se vrátil na
poslední rok základky zpátky do Holice.
Sportovní základka byla tehdy kde?
V Řepčíně (další předměstí Olomouce – pozn. aut.). Dnes už je to
jinak, všichni kluci teď chodí na Heyrák (fotbalová základní škola
Heyrovského v Olomouci – pozn. aut.), kde mají výborné zázemí.
Byl to pro tebe velký skok přejít z Lokomotivy do Sigmy?
Samozřejmě že třeba tréninky byly jiné. Měli jsme je i ráno. Škola
byla přizpůsobená fotbalu. Naším třídním učitelem byl Gusta
SIGMA HODOLANY, LOKOMOTIVA OLOMOUC, SIGMA OLOMOUC
7
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 7





Chromý, který byl současně naším trenérem. Ráno jsme třeba
začínali od osmi do desíti tréninkem. Odpoledne zase. Tréninkové
jednotky byly daleko pestřejší a celkově bylo vše na vyšší úrovni.
Kam jste chodili trénovat?
Zase do Řepčína. Tam, kde je hřiště dodnes. Opět tam byla jen
škvára a pouze malý trávník. Dnes už tam mají zatravněné
všechno. Z Holice jsem tam dojížděl ještě se třema kamarádama,
takže jsme byli super parta. Bylo fajn, že jsme měli školu a hřiště
hned vedle sebe.
Jak dlouho jsi hrál pod trenérem Chromým?
Zhruba dva roky. Po něm to převzal Ivan Čech, který nás trénoval
do doby, než jsme přešli do áčka.
Prošel jsi předtím i béčkem?
Právě že ne. Já s Ujfim jsme šli do kabiny áčka rovnou
z osmnáctky. Samozřejmě že jsme i potom chodívali hrát za béčko
a někdy stále vypomáhali dorostu.
Kdo se z tvého ročníku ještě dokázal prosadit kromě tebe a
Tomáše Ujfalušiho?
Třeba Pavel Zavadil, který teď (v únoru 2015– pozn. aut.) ještě
hraje v Brně.
Hrával jsi v útoku odmala?
Ne, vůbec. Já jsem začínal na levém záložníkovi nebo levém
křídle. V Sigmě jsem začal hrávat podhrota, nebo spíš ofenzivního
záložníka. Sedělo mi, když jsem byl volným hráčem, který si může
MAREK HEINZ – ÚTOČNÍK S UMĚLECKOU DUŠÍ
8
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 8





vybírat místo, čímž nemyslím, že bych běhal, kam bych chtěl, ale
spíš, že jsem si mohl odskočit do nohy pro balon a mohl trošku
víc tvořit.
Pamatuješ si na svůj vůbec první gól?
To bylo ještě za Hodolany. Hráli jsme zápas v nějaké vesnici za
Příkazami. Vyhráli jsme 7:4, a já dal dokonce šest gólů. Už si na
to ale vzpomínám jen velmi matně. Od té doby uplynulo hodně
vody a událo se tolik jiných věcí, které to zastínily.
Vzpomínáš si na nějaké zajímavé průšvihy z této doby?
Pořád jsme byli děcka, takže průšvihů bylo hodně. Celé dětství
jsem vyrůstal v kolektivu, což se na tom pochopitelně odrazilo.
SIGMA HODOLANY, LOKOMOTIVA OLOMOUC, SIGMA OLOMOUC
9
Při halovém turnaji
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 9





Nemyslím si, že bychom byli nějací extra syčáci, ale je jasné, že
jako mladí a hloupí kluci jsme sem tam něco vyvedli.
Měl jsi v dětském věku vysněný cíl?
Vůbec ne. Já jsem miloval fotbal. Když jsem přišel domů, vzal jsem
balon a šel si kopat před barák. Když se mě tehdy někdo ze ptal, co
bych chtěl dělat, tak jsem říkal, že bych chtěl být přírodovědcem.
Potom mi ale mamka řekla, že abych se jím mohl stát, musel bych
se líp učit. Proto jsem si řekl, že radši budu jezdit kamionem.
(směje se) Když nám při výtvarce řekli, ať nakreslíme, čím bychom
chtěli být, tak si nepamatuju, že bych nakreslil nějakého fotbalistu
nebo fotbalový klub. Takové myšlenky jsem v tom věku zkrátka
neměl. Ani nešlo takhle uvažovat. Myslím, že ideály se v hlavě
tvoří až v pozdějším věku. Pak už jsem začínal v něco doufat, ale
současně jsem viděl spoustu mých spoluhráčů, kteří byli velmi
kvalitní, ale nikam to nedotáhli. Například ze zdravotních důvodů.
Dnes už je medicína úplně jinde, ale tehdy se končilo poraněným
meniskem. Nebo když měl někdo křížák, znamenalo to v podstatě
konec kariéry. Dnes se to dá za půl roku vyléčit.
Kdo byl tvůj fotbalový vzor?
Roberto Mancini a Gianluca Vialli. Tehdy jsem hodně fandil Itálii
a hlavně Sampdorii Janov, kde oba tito hráči působili.
Jak se tehdy dalo sledovat italskou ligu?
Bylo to těžké. Spíš z novin nebo tak. V té době tady ještě nebyla
kabelovka ani satelit. Snad jen když byl v televizi třeba zápas
evropského poháru, dalo se vidět něco naživo. Ani časopisy, jakých
jsou dnes mraky, tehdy nevycházely.
MAREK HEINZ – ÚTOČNÍK S UMĚLECKOU DUŠÍ
10
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 10





Proč jsi chtěl být přírodovědcem?
Já jsem odmala chodil rád do přírody. Dodnes se dívám na pořady
o přírodě, například na Discovery Channel.
Měl jsi doma i nějaká zvířata?
Bral jsem domů vše, co jsem našel venku. Choval jsem užovku,
poštolky, jednou jsem dokonce měl i larvy komárů. Ráno jsem se
probudil pobodaný. Vůbec jsem nevěděl, co to je. (směje se)
Samozřejmě že ségry nebo mamka mi to vždycky vyházely. Po
určitou dobu jsem doma měl i andulku, pulce nebo rybičky.
SIGMA HODOLANY, LOKOMOTIVA OLOMOUC, SIGMA OLOMOUC
11
1. 6. 1990, Marek v dolní řadě třetí zprava
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 11





Ve škole jsi tedy výsledky neměl nijak špičkové, že?
Mě škola nebavila. Byl jsem flink. Vždycky jsem nějak prolezl. Je
fakt, že když jsem dával pozor, tak jsem se ani nemusel nějak
extra učit. V tom jsem problém neměl. Bohužel průšvih u mě byl
s pozorností.
Co tě ve škole bavilo?
Tělocvik, výtvarka a přestávky. (usmívá se) To byla taková naše
fráze s klukama. Tehdy jsme školu neměli rádi. Dnes, když to beru
zpětně, bych se do školy hrozně rád vrátil. Rád vzpomínám na ten
kolektiv. Bylo to tam fajn. Navíc člověk v té době neměl starosti,
které má dnes...
Co první lásky na základce?
Na lyžáku něco proběhlo. To jsou ty krásné, platonické lásky. Byla
navíc jiná doba. Bylo to... (přemýšlí) Nevím, jak bych to nazval...
Romantičtější než dnes?
Samozřejmě. Prostě neškodné. Pouze jsem o té holce věděl a jen
tak jsme se bavili. Nic víc. Jak říkám, dnes už je úplně jiná doba
i v tomto.
Máš na mysli Facebook, internet...? A že si tehdy lidi sedli a
povídali mnohem víc než dnes?
Přesně tak. Když jsme se tehdy s klukama chtěli domluvit na
fotbal, tak jeden šel za tím, který bydlel nejblíž, ten šel zase za
dalším a takhle jsme se domlouvali. Dnes člověk zvedne mobil
a hotovo. Vývoj jde samozřejmě pořád dopředu, ale tehdy to mělo
svoje kouzlo. Jinak je ale pravda, že mě dlouho zajímal výhradně
MAREK HEINZ – ÚTOČNÍK S UMĚLECKOU DUŠÍ
12
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 12





fotbal. Někteří kluci už chodili za holkama, ale já jsem pořád jen
kopal do balonu. Holky se tomu možná divily, možná se mi i
posmívaly, ale já jsem hrával s mladšími i se staršími prostě proto,
že mě to bavilo. Všechno se láme ve věku, kdy přijde období
diskoték a podobně. Tady spousta lidí zahučela.
Ty jsi ale mezi nimi nebyl. Naštěstí...
Některé to stáhlo. Já jsem to ještě nějak ukočíroval, ale taky to
vždycky nebylo úplně v pohodě. Taky jsem měl pár úletů.
Nechyběl ti doma trochu ten mužský element?
S tátou jsem se občas vídal... Když se dnes ohlížím zpět, dochází
mi, že každé dítě vzhlíží ke svým rodičům. Já jsem byl doma vždy
takový ten typický mazánek, který může všechno. Přišel jsem
domů, ségry se dívaly na něco v televizi a já jim to přepnul. Máma
stála za mnou. „Když se chce Mareček dívat na fotbal, tak se bude
dívat na fotbal.“ Potom jsem šel vedle do pokoje, kam přišly ségry
a zmlátily mě za to, co si dovoluju. Takže se dá říct, že mě vlastně
vychovávaly tak trochu i ségry. Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl,
a to taky nebylo úplně správné.
Takže souhlasíš, že kdyby tam byl otec, bylo by to jiné?
Určitě. Já myslím, že se to potom odrazilo i v mé kariéře. Jsem
přesvědčen, že kdyby tam byla nějaká větší autorita, měl bych
větší morálku a silnější disciplínu. Možná bych si i uvědomoval
mnohem víc věcí a choval bych se jinak. To rozhodně.
Byl tvůj táta pro tebe autoritou, nebo se to tak nějak minulo?
O tom se nechci příliš bavit... Ani si ho moc nepamatuju. Vím, že
SIGMA HODOLANY, LOKOMOTIVA OLOMOUC, SIGMA OLOMOUC
13
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 13





jsem za ním chodil rád, byl to hodný člověk, ale počínaje
rozvodem našich se ten kontakt tenčil víc a víc.
Až se vytratil úplně?
Jo.
Máma to ale asi taky neměla jednoduché...
To teda ne. Vychovávala nás tři a byla na všechno sama. Mamka
si třeba musela půjčovat peníze, aby mi mohla koupit kopačky.
Tehdy ještě nebyly kopačky, jaké se prodávají dnes. Když měl
někdo kolíky, byl to borec. Dnešní kluci už ani nevědí, co jsou
gumotextilky. Všichni nosí na nohách samé adidasky nebo niky. Já
hrával v gumotextilkách a chodil se dívat do výlohy, kde tehdy
měli vystavené první diadory. Byl jsem z nich úplně unesený.
Prosil jsem mamku, ať mi je koupí. Ta si to ale nemohla dovolit, a tak
si na to jednou půjčila. Když jsem je dostal, tak jsem v nich i
spával. Potom jsme v Řepčíně hráli zápas na hrozně tvrdé trávě.
V kolíkách na ní skoro nešlo hrát, ale já v nových kopačkách přesto
nastoupil a málem jsem si zničil nohy.
Proč ses rozhodl, že se vyučíš automechanikem?
Nevím, asi proto, že to mělo blízko k těm tirákům, jak už jsem
zmínil. Líbilo se mi i cestování. V té době se spousta fotbalistů
vyučila automechanikem. Něco mě k tomu svedlo.
Bavilo tě opravovat auta?
Chvílemi mě to bavilo, třeba když jsem se na praxi setkal s něčím
zajímavým. Akorát dodnes nechápu, jak je možné, že mě ve
třeťáku nechal mistr opravovat brzdný systém. Říkal jsem si, že je
MAREK HEINZ – ÚTOČNÍK S UMĚLECKOU DUŠÍ
14
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 14





štěstí, že nejsme někde na horách, aby to nedopadlo špatně.
Nakonec jsem to ale zvládl. Auta tehdy byla úplně jiná. Dnes už je
všechno přes počítač, v elektrice – to tehdy ještě nebylo. Já jsem
se vyučil, abych měl nějaký záložní plán. Fotbal nakonec zvítězil
díky tomu, že jsem byl schopen se jím živit. Navíc tvrdím, že když
má člověk zaměstnání jako svého koníčka, tak ho to baví, a tím
pádem v něm může být úspěšný. Dnes už bych se do opravování
aut radši nepouštěl. (usmívá se) Spoustu věcí jsem i zapomněl.
A když ses učil na automechanika, tak už jsi počítal s tím, že se
budeš živit fotbalem?
Ne. Já jsem fotbal hrál, protože jsem ho miloval. A miluju ho
dodnes. Samozřejmě že do toho promlouvají nejrůznější aspekty,
které přijdou v průběhu kariéry. Třeba když jsem cítil křivdu, šel
jsem často hlavou proti zdi. Nemohl jsem si pomoct. Ozval jsem
se, ale bylo to špatně. Nebo jsem to v sobě dusil, ale to mě zase
potom nějak zabrzdilo.
SIGMA HODOLANY, LOKOMOTIVA OLOMOUC, SIGMA OLOMOUC
15
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 15





O fotbale a vydělávání peněz...
Přijde mi, že si někteří lidé dnes myslí, že když fotbalisté takových
deset dvanáct let kopou ligu, tak se zabezpečí nadosmrti. To je
ale absolutní nesmysl.
O pomíjivosti fotbalové kariéry
Pamatuju si dodnes, jak jsme přišli s Ujfim do áčka a trenér
Brückner nám říkal: „Hoši, užijte si každý trénink a každou minutu na
16
V reprezentaci
U-21,
jaro 2000
POSTŘEHY MARKA HEINZE
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 16





hřišti. Fotbal bolí, ale užijte si i tu bolest.“ My jsme byli mladí, tak
jsme na to řekli jen: „Jo, jasně, trenére.“ Vůbec jsme tomu tehdy
nevěnovali pozornost. Dnes je to ale realita. Deset let uplynulo
jak nic. Kariéra uletí jako lusknutím prstů. Když totéž někdo
řekne dnešním mladým klukům, tak se k tomu budou asi stavět
úplně stejně. Ti mladí dnes navíc ještě mají obrovské sebevědomí,
jenže pokud si myslí, že si vystačí s talentem, totálně se pletou.
Bez tvrdého tréninku a píle to nejde. Největším problémem je
pýcha. Pokud hráč zpychne a začne si o sobě myslet bůhvíco,
je konec. Pokud se fotbal dělá s pokorou, tak každý, i sebemenší
úspěch je krokem vzhůru.
O výchově mladých hráčů
Když dnes vidím některé rodiče mladých kluků stát u hřiště, jak
na ty svoje syny strašně řvou, jak je tlačí a jaký jim tím dávají
příklad, tak to je něco neskutečného! Neuvědomuju si, že by to
takhle chodilo za nás. Další věcí jsou manažeři. Chodí a
podepisují patnáctileté kluky. Není se potom čemu divit, že tlak, který
na ně vyvíjejí, ukočíruje jen velmi málo kluků. Úplně jim to totiž
zatemní mozek. Kolikrát si začnou myslet, že půjdou pomalu do
Chelsea, ale místo toho je za dva roky po nich. A to už jsme zase
u té pokory.
17
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 17





18
Rozhovor
AGÁTA HEINZOVÁ, maminka
Paní Heinzová, jaký byl Marek jako dítě?
Marek byl hodný kluk. Pokud to šlo, byl nejraději od rána do
večera na hřišti. Ze školy šel rovnou hrát s klukama fotbal. I
přestože v době, kdy byl malý, tady kolem bytovek, kde bydlím, nebyla
žádná tráva, takže museli vzít zavděk štěrkem. Byl hodně se mnou.
Proto jsem musela chodit na každý zápas. Pracovala jsem
v živočišné výrobě, tak jsem kolikrát přiběhla z práce, rychle jsem si
umyla hlavu a pádila jsem na fotbal. To hrál Marek ještě jako
benjamínek v Hodolanech. Trenér mu vždycky říkal: „Tak, mama už
ti přišla, tak hraj.“
Čekal, až ho přijdete podpořit.
Ano. Ale fotbal měl hrozně moc rád sám od sebe.
Tehdy už jste bydleli v bytě v Holici?
Přesně tak. Vzpomínám si, jak jsem ho jednou vyhlížela z okna,
když vtom ho vidím, jak si vesele vykračuje a už z dálky na mě
volá: „Mami, já jsem dnes hrál daleko! Jel jsem čtvrt hodiny
vlakem!“ (směje se) Když se mu později někam nechtělo a říkal, že
to je daleko, tak jsem mu tuto příhodu připomínala.
Jaký měl vztah se staršími sestrami?
Já bych řekla, že dobrý. I obě holky sportovaly, vedla jsem je
všechny tři k pohybu. Jana, ta prostřední, krasobruslila, dělala
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 18





ROZHOVOR – AGÁTA HEINZOVÁ
19
atletiku a jeden čas i balet. Jednou se zúčastnila i atletických
závodů u příležitosti sedmdesátého výročí místní Lokomotivy, a
dokonce tam udělala rekord. Nejstarší Agáta zase dobře plavala.
Marek měl vztah i k hokeji. V zimě trávil tolik času na místním
rybníku Amerika, až jsem si říkala, že už tam snad přimrznul. Celé
dny trávil na bruslích.
Paní Agáta Heinzová
s Markem při vítání
občánků, podzim 1977
HEINZ_sazba 14/07/16 10:03 Stránka 19






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist