načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Manželství a rodina - Jorge Miras; Juan Ignacio Bañares

Manželství a rodina

Elektronická kniha: Manželství a rodina
Autor: ;

Manželství a rodina jsou základní společenské struktury na celém světě. Představují cestu vedoucí ke štěstí každého člověka. Tato publikace poskytuje ucelený úvod k základním ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  120
+
-
4
boky za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Axis - spolek pro dobrou literaturu
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 165
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Matrimonio y familia
Spolupracovali: přeložil Jakub Sluka
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-903-8649-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Manželství a rodina jsou základní společenské struktury na celém světě. Představují cestu vedoucí ke štěstí každého člověka. Tato publikace poskytuje ucelený úvod k základním tématům manželství a rodiny tak, jak je pojímá křesťanské zjevení. Autoři přístupným jazykem představují hlubokou provázanost katolické nauky a morálky s komplexním pohledem na člověka. Odhalení krásy manželství, radosti, kterou nabízí rodinný život, a poznání místa, jež manželství zaujímá v Božím plánu, je cestou překonání krize rodiny a manželství dnešního západního světa.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jorge Miras; Juan Ignacio Bañares - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MANŽELSTVÍ A RODINA

Jorge Miras, Juan Ignacio Bañares


Uvedení do teologie

MANŽELSTVÍ

A RODINA

Jorge Miras

Juan Ignacio Bañares


S církevním schválením Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve

v České republice čj. 022/14ex

© EDICIONES RIALP, S. A., Madrid 2006

Czech edition © Axis – asociace pro šíření dobré literatury, o. s.,

Pardubice 2014

ISBN 978-80-903864-9-5


OBSAH

1. Manželství a rodina v Božím plánu ............... 13

1. Pochopení manželství na základě poznání Boha

a člověka................................... 13

2. Původní záměr – mezi lidskou slabostí a Boží věrností... 15

a) Stvoření člověka jako muže a ženy............... 15

b) Nepořádek zaviněný hříchem .................. 17

c) Manželství jako znamení smlouvy mezi Bohem

a Izraelem................................ 19

3. Manželství vykoupené Kristem ................... 20

2. Dnešní zatemnění původní pravdy................ 23

1. Manželství a rodina pod tlakem kultury............. 23

a) Různé projevy krize......................... 23

b) Genderová ideologie......................... 24

2. Nic víc než otázka názoru? ...................... 25

3. Některé příčiny krize .......................... 27

a) Odmítnutí realismu ......................... 27

b) Právní pozitivismus......................... 28

c) Morální relativismus a povýšení individua

na absolutno.............................. 29

d) Svoboda pouze jako možnost volby .............. 30

3. Základní předpoklady křesťanského pojetí lidské osoby 33

1. Člověk v materiálním světě...................... 33

a) Lidská osoba jako jednota duše a těla ............ 33

b) Člověk není pouze jednou z mnoha částí světa ...... 34

2. Svoboda a naplnění člověka...................... 36

a) Svobodou se člověk stává pánem sebe i světa ....... 36

b) Člověk je „utvářen“ svými svobodnými činy ........ 36


c) Řídit budoucnost díky schopnosti zavázat se ....... 37

d) Jednota člověka a jeho jednání ................. 39

4. Člověk povolaný k plnosti lásky .................. 41

1. Člověk není samotář........................... 41

2. Člověk dojde naplnění jen skrze lásku .............. 42

a) Uznání druhých lidí......................... 42

b) Láska, služba a osobní dokonalost............... 42

3. Láska, základní povolání člověka .................. 44

a) Člověk je stvořený z lásky a pro lásku ............ 44

b) Dvě cesty k plnosti lásky ..................... 44

5. Člověk jako muž a žena......................... 47

1. Muž a žena: dva způsoby, jak být člověkem .......... 47

2. Pohlavní odlišnost jako přirozené a vzájemné doplňování.. 48

a) Pohlavní odlišnost je přirozená skutečnost, ne produkt . 48

b) Muž a žena se díky pohlavní odlišnosti vzájemně

doplňují ................................. 49

c) Přirozená přitažlivost mezi oběma pohlavími ....... 50

d) Pohlavní odlišnost a schopnost reprodukce......... 51

3. Cesta svobody ke snoubenecké a manželské lásce ...... 52

6. Co je to manželství ............................ 55

1. Přirozený původ manželství ..................... 55

2. Manželská smlouva, účinná příčina manželství ........ 56

a) Manželský souhlas.......................... 56

b) Cíl manželského souhlasu..................... 58

3. Nejsou už dva, ale jedno tělo..................... 59

a) Jádro manželství ........................... 59

b) Jednota v přirozenosti ....................... 60

4. Jednota a nerozlučitelnost jakožto podstatné

vlastnosti manželství .......................... 62

a) Význam důležitosti těchto vlastností ............. 62

b) Jednota manželského svazku .................. 63

c) Nerozlučitelnost manželského svazku............. 64


7. Cíle manželství ............................... 67

1. Cíle a podstata manželství ...................... 67

a) Povaha manželství je dána jeho cílem ............ 67

b) Cíle jsou vlastní manželství; manželům

jen pokud „tvoří“ manželství................... 68

2. Tři myšlenky o cílech manželství .................. 69

a) Uspořádání a hierarchie cílů manželství........... 69

b) Nerozlučitelnost obou cílů .................... 71

c) Přirozené zaměření k cílům a jejich účinné dosažení .. 72

3. Láska a manželství............................ 73

a) Co má láska společného s manželstvím? .......... 73

b) Závazek lásky a jeho uskutečnění ............... 74

8. Svátostná povaha křesťanského manželství ......... 77

1. Posvátný rozměr manželství a jeho povýšení na svátost.. 77

a) Přirozená posvátnost člověka a manželského svazku .. 77

b) Přirozený význam manželství a jeho nadpřirozené

povýšení................................. 78

2. Křesťanské manželství, svátost Nového zákona ........ 79

a) Svátostí je manželství jako takové............... 80

b) Základem svátostného charakteru manželství je křest.. 81

c) Svátostná důstojnost zasahuje manželství jako celek... 82

d) Svátostný význam manželství.................. 82

e) Účinky svátosti ............................ 83

3. Některé důsledky svátostné povahy manželství ........ 85

a) Zvláštnost manželství jako svátosti .............. 85

b) Neoddělitelnost manželství a svátosti ............ 86

9. Plodnost jako manželské dobro .................. 89

1. Otevřenost životu, určující rys manželství ........... 89

2. Manželská plodnost v Božím záměru ............... 90

a) Původ člověka a jeho jedinečná důstojnost......... 90

b) Předávání života jako manželské poslání .......... 92

c) Rodokmen člověka v tajemství plození............ 93


3. Antinatalistická mentalita a tajemství plození ........ 95

a) Pochopení daru života ....................... 95

b) Kulturní zastínění daru života ................. 96

c) Křesťanské pojetí........................... 98

d) Rodina, svatyně života....................... 99

10. Manželská láska a předávání života ............. 101

1. Učitelský úřad církve ve službě pravdy o manželské lásce 101

a) Magisterium předkládající přirozenou pravdu...... 101

b) Učení, které osvobozuje ..................... 103

2. Lidský význam sexuality, základ manželské morálky ... 105

3. Plození a odpovědnost ........................ 107

a) Zodpovědné rodičovství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

b) Zodpovědné rodičovství a řízení porodnosti ....... 108

c) Zodpovědné rodičovství a tzv. antikoncepční

mentalita ............................... 111

11. Rodina a výchova ........................... 113

1. Výchova jako podstatná součást služby životu ....... 113

a) Lidská osoba a výchova ..................... 113

b) Rodiče – první a hlavní vychovatelé ............ 114

c) Rodina – výchovné společenství ............... 116

2. Výchovné poslání uvnitř rodiny.................. 117

3. Základní aspekty výchovy v rodině ............... 118

a) Výchova ke svobodě........................ 119

b) Výchova k lásce........................... 120

c) Výchova k víře ........................... 121

12. Rodina a další účastníci výchovného procesu ..... 123

1. Společnost, obecné blaho a princip subsidiarity....... 123

2. Úloha církve ve výchovném procesu............... 126

3. Rodina a škola.............................. 127

a) Základní principy ......................... 127

b) Aktivní zájem o výchovu ve škole .............. 128

c) Povinnost doplnit nedostatky ve formaci ......... 131

d) Mimoškolní aktivity a využívání volného času ..... 132

13. Manželství jako křesťanské povolání ............ 133

1. Křesťanské povolání ke svatosti .................. 133

a) Všeobecné a osobní povolání.................. 133

b) Povolání – důvod a klíč k lidské existenci ........ 135

2. Manželství a povolání ke svatosti................. 137

a) Manželství, zvláštní cesta svatosti.............. 137

b) Manželské povolání a jedinečnost manželů........ 139

3. Povolání posvěcovat manželský a rodinný život....... 140

a) Počítat se silou svátostné milosti............... 140

b) Potřeba autentické „manželské spirituality“ ....... 142

14. Účast manželství a rodiny na poslání církve ...... 145

1. Křesťanské povolání a apoštolské poslání ........... 145

2. Poslání rodiny uvnitř poslání církve............... 147

a) Rodina je domácí církví ..................... 147

b) Evangelizační účinnost manželského

a rodinného života......................... 148

c) Obtíže manželského a rodinného života . . . . . . . . . . 149

d) Obtíže v manželství a tzv. rozvodová mentalita .... 150

e) Křesťanský realismus a „logika kříže“............ 152

3. Křesťanská výchova dětí v rámci poslání církve....... 153

15. Rodina jako zárodek společnosti ............... 157

1. Rodina, společenský základ „civilizace lásky“ ........ 157

a) Člověk je ze své podstaty tvor společenský........ 157

b) Čtvrté přikázání a život společnosti ............ 158

2. Rodina jako dědictví a společné dobro lidstva........ 160

3. Společenská funkce a odpovědnost rodiny........... 161

a) Vztahy mezi rodinou a společností ............. 161

b) Rodina jako první obránce sebe samé ........... 163

CitOvAné CíRkevní DOkuMenty

Z důvodů zjednodušení citací jsou v poznámkách uvedeny zkrácené formy

často citovaných církevních dokumentů. Zde uvádíme kompletní údaje:

Apostolicam actuositatem – Druhý vatikánský koncil, dekretApostoli

camactuositatem, 18. 10. 1965

Dopis rodinám – Jan Pavel II., Dopisrodinám, 2. 2. 1994

KKC – Katechismuskatolickécírkve, 15. 8. 1997

Centesimus annus – Jan Pavel II., encyklika Centesimusannus, 1. 5. 1991

CIC – Kodexkanonickéhopráva, 25. 1. 1983

Deus caritas est – Benedikt XVI., encyklika Deuscaritasest, 25. 12. 2005

Dives in misericordia – Jan Pavel II., encyklika Divesinmisericordia,

30. 11. 1980

Donum vitæ – Kongregace pro nauku víry, instrukce Donumvitæ.O re-

spektovánírodícíhoselidskéhoživotaa o důstojnostiplození,

22. 11. 1987

Evangelium vitæ – Jan Pavel II., encyklika Evangeliumvitæ, 25. 3. 1981

Familiaris consortio – Jan Pavel II., apoštolská exhortace Familiaris

consortio, 22. 11. 1981

Fides et ratio – Jan Pavel II., encyklika Fidesetratio, 14. 9. 1998.

Gaudium et spes – Druhý vatikánský koncil, dogmatická konstituce

Gaudiumetspes, 7. 12. 1965

Gravissimum educationis – Druhý vatikánský koncil, deklaraceGravis

simumeducationis, 28. 10. 1965

Humanæ vitæ – Pavel VI., encyklika Humanævitæ, 25. 7. 1968

Lumen gentium – Druhý vatikánský koncil, dogmatická konstituceLu

mengentium, 21. 11. 1964

Mulieris dignitatem – Jan Pavel II., apoštolský list Mulierisdignitatem,

15. 8. 1988

Redemptor hominis – Jan Pavel II., encyklika Redemptor hominis,

4. 4. 1979

Sollicitudo rei socialis – Jan Pavel II., encyklika Sollicitudoreisocialis,

30. 12. 1987

1. Manželství a rodina

v Božím plánu

1. Pochopení manželství na základě poznání

Boha a člověka

Písmo svaté si opakovaně vypůjčuje obraz manželství, aby vyjádřilo

lásku Boha k člověku.

1

Je nepochybné, že nejde o náhodu, a stejně

tak jistě není náhoda, že ve všech dobách a kulturách existovalopovědomí o velikosti manželství. Tím či oním způsobem lidé vnímali

jeho spojení s nejhlubší lidskou touhou po opravdové lásce, ačkoli ne

vždy byla také chápána jeho skutečná důstojnost.

2

Když Bůh používá právě tento obraz, aby se dal člověku poznat,

vyjadřuje tím také podstatu a smysl manželství: toto spojení muže

a ženy, stvořených k jeho obrazu a podobě, v sobě nějakým způsobem

obsahuje též božskou podobu. Proto jde o nanejvýš vhodný obraz,

který nás vede alespoň k matnému chápání tajemství Boha a jeho

lásky, které jinak zcela unikají našemu bezprostřednímu chápání.

3

1

Srov. Katechismuskatolickécírkve (dále jen KKC), č. 1602.

2

Srov. tamtéž, č. 1603.

3

Srov. Deuscaritasest, č. 11.


1. Manželství a rodina v Božím plánu14

Z tohoto důvodu hovoří církev o tajemství manželství a jepřesvědčena, že intimní společenství a láska uvnitř manželského svazku muže

a ženy není pouze jednou z mnoha podob rozličných mezilidských

vztahů, neboť „sám Bůh je původce manželství“.

4

On stvořil muže

a ženu takové, jací jsou. „Povolání k manželství je vepsáno do samé

přirozenosti muže a ženy, jak vyšli z rukou Stvořitele. Manželství

není čistě lidské zřízení, přes všechny změny, kterými prošlo během

staletí, v různých kulturách, sociálních strukturách a v duchovních

postojích. Tyto rozmanitosti nesmějí dát zapomenout na společné

a trvalé rysy.“

5

Právě z důvodu nezávislosti podstaty manželství na libovůličlověka či na pouhé náhodě je možné objevit tyto společnéa trvalérysy,

jež je charakterizují. Především je tomu tak proto, že manželskéspojení plně odpovídá lidské přirozenosti, která je univerzální (společná

všem lidem) a trvalá (v tom podstatném se v průběhu času nemění).

Každý člověk dobré vůle je navzdory osobním i kulturním obtížím

schopen poznat sám sebe, rozpoznat svou přirozenost a nárokyvlastní důstojnosti.

Navíc sám Bůh, původce lidské přirozenosti, vyšel vstřícčlověku, aby se s ním spojil ve Zjevení.

6

Když s námi mluví o soběsamém a slovy i skutky nám sděluje svůj láskyplný plán, zároveň nám

ukazuje původní pravdu o člověku, tedy kým skutečně je a jaký je

smysl a hodnota jeho existence.

7

Toto Zjevení vrcholí vtělenímBožího Syna, Ježíše Krista, který „plně odhaluje člověka jemu samému

a dává mu poznat vznešenost jeho povolání“.

8

Tato skutečnost zcela

přesahuje poznání, jež je člověk schopen nabýt sám o sobě cestou

pouhého rozumu.

4

Gaudiumetspes, č. 48.

5

KKC, č. 1603.

6

Srov. tamtéž, č. 51.

7

Srov. Benedikt XVI., Promluvana diecéznímsymposiuo rodiněv Římě, 6. června

2005.

8

Gaudiumetspes, č. 22.


2.Původnízáměr–mezilidskouslabostía Božívěrností 15

Za pomoci Zjevení je tedy možné dojít skutečné pravdyo manželství a překonat lidské nevědomí, omyly a slabosti, které by ji mohly

deformovat nebo zatemnit. Chápání hloubky Božístopyv manželství nás vede k odhalení jeho nezastupitelné úlohy v dějinách spásy.

9

Z toho také pramení přesvědčení, že „šťastný život člověka i lidské

a křesťanské společnosti těsně souvisí s dobrým stavem manželského

a rodinného společenství“.

10

2. Původní záměr – mezi lidskou slabostí

a Boží věrností

a) Stvoření člověka jako muže a ženy

Z obou zpráv o stvoření člověka,

11

které církevní tradice čte ve světle

konečného Zjevení v Ježíši Kristu, lze vyvodit některé základnímyšlenky, které nám umožňují chápat Boží záměr s manželstvíma rodinou. Ve velmi zhuštěné formě a bez nároku na úplnost zdůrazněme

alespoň následující:

9

Srov. Mulierisdignitatem, č. 7. 10

Gaudiumetspes, č. 47. 11

„Bůh řekl: ‘Učiňme člověka jako náš obraz, podle naší podoby.’ (...) Bůh stvořil

člověka jako svůj obraz, jak obraz Boží ho stvořil, stvořil je jako muže a ženu. Bůh

jim požehnal slovy: ‘Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji! Vládněte

nad rybami moře, nad ptactvem nebe i nade všemi živočichy, kteří se pohybují

po zemi.’ (...) Bůh viděl všechno, co udělal, a hle – bylo to velmi dobré.“ (Gn

1,26–28.31) „Hospodin Bůh uhnětl člověka z prachu hlíny a vdechl do jeho nozder dech života,

a tak se stal člověk živou bytostí. (...) Hospodin Bůh řekl: ‘Není dobré, že člověk

je sám. Udělám mu pomocníka, který by se k němu hodil.’ Hospodin Bůh uhnětl

z hlíny všechnu divokou zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku,

aby viděl, jaké jim dá jméno. (...) A člověk dal jméno všem (...) ale pro člověka se

nenašel pomocník, který by se k němu hodil. Tu Hospodin Bůh seslal na člověka

hluboký spánek, a když usnul, vzal jedno z jeho žeber a to místo uzavřel masem.

Hospodin Bůh pak ze žebra, které vzal z člověka, vytvořil ženu a přivedl jik člověku. Ten zvolal: ‘To je konečně kost z mých kostí a tělo z mého těla!’ (...) Proto muž

opustí otce i matku a přidrží se své ženy a budou jeden člověk.“ (Gn 2,7.18–24)

1. Manželství a rodina v Božím plánu16

• Bůh, který je Láska (srov. 1 Jan 4,8.16)

12

a „prožívá sám v sobě

tajemství osobního společenství lásky,“

13

stvořil člověka, muže

a ženu, ke svému obrazu, tedy s důstojností osoby, a proto jako

bytost schopnou milovat a být milována. Navíc ho stvořil z lásky

a povolává jej k lásce (viz kapitolu 4.3), ne k samotě.

14

„To jezá

kladní a vrozené povolání každé lidské bytosti.“

15

• Muž a žena si jsou zcela rovni co do důstojnosti, zároveň jsou ale

odlišní: pohlaví každého z nich určuje celou jejich osobitost, která

se projevuje dvěma způsoby, jak být člověkem, přičemž oba jsou

stejně původní (viz kapitolu 5.1).

• Je to právě tato rozdílnost, co je činí navzájem se doplňujícími

– mezi všemi tvory nachází muž jen v ženě a žena jen v muži

vhodnéhopomocníka,

16

jakési druhé já, které je možné milovat

(viz kapitolu 5.2).

• V rámci této přirozené komplementárnosti se může vzájemná

spontánní přitažlivost proměnit – skrze vzájemné odevzdání se

– v tak hlubokou jednotu, že se dva stanou jedním tělem (viz

kapitolu 6.3). Proto je toto spojení nerozdělitelné (stejně jako

se tělo nemůže rozdělit bez zmrzačení) a vyžaduje jedinečnou

a trvalouvěrnost (nemohou už být jiným tělem, když spolu tvoří

jedno tělo).

• Tato jednota spolu nese také Boží požehnání plodnosti jakožto

společný příslib a poslání muže a ženy spojených vjednovzájem

ným vyvolením a odevzdáním (viz kapitolu 9).

17

12

Srov. KKC, č. 254; Mulierisdignitatem, č. 7.

13

Familiarisconsortio, č. 11.

14

Srov. Gaudiumetspes, č. 12.

15

KKC, č. 1604.

16

Srov. KKC, č. 1605.

17

Srov. tamtéž, č. 1604.

2.Původnízáměr–mezilidskouslabostía Božívěrností 17

Osobní důstojnost muže a ženy a z ní vyplývající povoláník lásce nacházejí první a základní uskutečnění v manželství, v jednotě

plodné lásky, která se podle Božího obrazu přelévá v darování života

a v ochranu světa, v němž člověk přebývá.

Tímto způsobem je manželský svazek viditelným obrazemspolečenství lásky ve vnitřním životě samého Boha

18

i absolutnía nehynoucí lásky, jíž miluje člověka.

19

Ze stejného důvodu je i obrazem

plného uskutečnění povolání člověka k lásce,

20

které bude naplněno

věčným sjednocením s Bohem.

b) Nepořádek zaviněný hříchem

Poté co kniha Genesis čtenáři představí původní stav přátelstvís Bohem a harmonie mezi mužem a ženou bez jakékoli známky zla,

21

velice expresivně popisuje prvotní hřích,

22

jehož následkem bylo narušení

původní harmonie v obou směrech (ve vztahu k Bohui ve vzájemných vztazích) a skutečný „příval“ hříchu způsobený slabostí padlé

lidské přirozenosti.

23

Také tato pasáž obsahuje prvky nutné k pochopení manželství

jakožto Božího záměru s člověkem svěřeného lidské svobodě, a proto

podrobeného i jeho omylnosti:

24

18

Srov. Mulierisdignitatem, č. 7. 19

Srov. KKC, č. 1604. 20

Srov. Mulierisdignitatem, č. 7. 21

Srov. Gn 2,8–15; KKC, č. 374–379. 22

Srov. KKC, č. 397. 23

Srov. tamtéž, č. 401, 1865. 24

Pro naše účely je tím nejdůležitějším úryvkem následující: „Žena viděla, že (ovoce)

stromu je chutné k jídlu, vábné na pohled, lákavé pro poznání moudrosti, a proto

si z něho utrhla a jedla, a dala též svému muži; byl s ní a jedl. Tu se jim oběma

otevřely oči a zpozorovali, že jsou nazí. Sešili tedy fíkové listy a udělali si zástěry.

Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku.

I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromovív zahradě. Hospodin Bůh zavolal na člověka: ‘Kde jsi?’ On odpověděl: ‘Slyšel jsem

tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, že jsem nahý, a proto jsem se skryl.’ (Bůh) řekl:

‘Kdopak ti pověděl, že jsi nahý? Jistě jsi jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal

1. Manželství a rodina v Božím plánu18

• Hříchem vstupuje do života člověka bolestná zkušenost zla, které

vnímá kolem sebe i v sobě samém. Zlo zasahuje také vztahy mezi

mužem a ženou

25

a na základě toho i samotnou pravdivost obrazu

Boží lásky, která je základem jejich manželské jednoty.

• Ačkoli by se tento nepořádek mohl zdát jako něco normálníhov ži

votě jedince i celé společnosti, není přirozený – nevyplývá z lidské

přirozenosti, nýbrž z hříchu. Zlom v původním společenství muže

a ženy je prvním následkem narušení vztahu člověka s Bohem.

26

• Vztahy mezi mužem a ženou jsou podrobeny napětím a svárům

vyplývajícím z nepořádku pýchy (která brání předevšímvelkory

sému sebedarování a osobnímu společenství) a jsou ohrožovány

žádostivostmi,

27

sklonem k panování jednoho nad druhým,svévo

lí, vzájemnými spory, strachem, slabostí a nevěrou.

• Z toho vyplývá, že zraněná lidská přirozenost nemůže dosáhnout

uskutečnění manželské lásky podle původního záměru bez boje

a námahy, jež se opírají o Pánovu milost.

28

„Kvůli náklonnosti

k hříchu, v níž se člověk ocitl po prvotním pádu, musí muž i žena

s námahou znovu budovat vzájemné a nezištné sebedarování.“

29

Manželství tak – stejně jako sám člověk – zůstává zatemněno

a hluboce zraněno hříchem.

30

Tím se vysvětlují neustále přítomné

jíst!’ Člověk odpověděl: ‘Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, a tak

jsem jedl.’ Hospodin Bůh se zeptal ženy: ‘Cos to udělala?’ Žena odpověděla: ‘Had

mě svedl, a tak jsem jedla.’ (...) I řekl Hospodin Bůh ženě: ‘Velice rozmnožím tvé

trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém

muži, ale on nad tebou bude vládnout.’“ (Gn 3,6–16)

25

Srov. KKC, č. 1606.

26

Srov. tamtéž, č. 1607.

27

Srov. tamtéž, č. 405, 978, 1264, 1426, 1607, 2515, 2520.

28

Srov. tamtéž, č. 1608.

29

Jan Pavel II., generálníaudience 26. 3. 1980.

30

Srov. KKC, č. 400, 1608.

2.Původnízáměr–mezilidskouslabostía Božívěrností 19

teo retické i praktické omyly a nepochopení vzhledem k podstatě,

vlastnostem a cílům manželství (viz kapitolu 2.2).

Avšak jak manželství, tak člověk neztrácejí zcela svoupůvodní hodnotu a význam, protože navzdory následkům hříchu zůstává

v lidské přirozenosti nadále hluboce zakořeněna pravda stvoření.

31

Proto se lidé dobré vůle ve všech dobách cítili vnitřně přitahováni

k tomu, aby se nespokojili s jakoukoli odlidštěnou podobou spojení

muže a ženy. Tato hluboká přirozenost, s kterou člověk tuší a touží

po opravdovém smyslu lásky, ke které je navzdory všem obtížímpovolán, je tím, co Bohu umožňuje využívat obrazu manželství, když se

chce dát lidem poznat a uskutečnit svůj plán spásy.

c) Manželství jako znamení smlouvy

mezi Bohem a Izraelem

Ani po pádu Bůh zdaleka neopustil hříšného člověka, ale nadále jej

doprovází svým milosrdenstvím, zatímco pozvolně rozvíjí svůj plán

spásy. Ve Starém zákoně jako trpělivý učitel postupně nechával zrát

lidské chápání opravdové podstaty a nároků manželství, a takpřipravoval zatvrzelá srdce k úplnému přijetí této pravdy.

32

Proroci stále dokola připomínali vyvolenému, avšak nestálému,

nedůvěřivému a nevěrnému národu jeho smlouvu s Hospodinem

a připodobňovali ji k manželské úmluvě, aby tak zapůsobilina nejhlubší intimitu lidského srdce: Bůh je Ženich, který se spojils Izraelem skrze jedinečnou a trvalou smlouvu a který miluje svůj lid láskou,

jež nemůže zklamat.

33

Znaky této snoubenecké lásky jsou Boží něha,

blízkost, touha sdílet účast na věčném životě, nezrušitelná věrnost,

bolest a trpělivost se slabostmi a zradami, milosrdenstvía pohotovost usmířit se. Zároveň ale vyžaduje stejně věrnou odpověď lásky.

34

31

Srov. tamtéž, č. 1608.

32

Srov. KKC, č. 1610; Deuscaritasest, č. 9–10.

33

Srov. Familiarisconsortio, č. 12.

34

Srov. KKC, č. 1611.


1. Manželství a rodina v Božím plánu20

Obraz manželské smlouvy mezi Bohem a Izraelem uschopňoval

lid, aby přijal „novou a věčnou smlouvu, v níž se Syn Boží tím, že

se vtělil a obětoval vlastní život, jistým způsobem spojil s celýmlidstvem, které spasil, a tak připravil ‘svatbu Beránka’ (Zj 19,7–9),“

35

konečné spojení všech Božích dětí v Kristu, jímž vyvrcholí dějiny spásy.

3. Manželství vykoupené kristem

Jestliže je manželství zraněné hříchem, který v člověku znetvořuje

Boží obraz, vykoupení uskutečněné Kristem obnovuje tento obraz

a zároveň vykupujei manželství: vrací mu schopnost být skutečným

obrazem Boží lásky k lidem.

Církev vždy chápala jako hluboce transcendentální gesto Ježíšovu

přítomnost na svatbě v Káně i skutečnost, že svůj první zázrakvykonal na žádost své matky právě zde (srov. Jan 2,1–11). Takto Kristus

potvrdil, že manželství je dobré, a ohlásil, že od nynějška budeúčinným znamením jeho spásonosné přítomnosti.

36

Ježíš navíc ve svém kázání zcela novým a rozhodným způsobem

hlásal původní pravdu o manželství. Základním textem, nad kterým

rozjímala církevní tradice, je následující rozhovor zachycenýv Matoušově evangeliu: „Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: ‘Je

dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?’ Odpověděl jim:‘Nečetli jste, že Stvořitel od počátku »muže a ženu učinil je«? A řekl:

»Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou

ti dva jedno tělo,« takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh

spojil, člověk nerozlučuj!’ Namítnou mu: ‘Proč tedy Mojžíš ustanovil,

že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?’

Odpoví jim: ‘Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit

manželku. Od počátku to však nebylo. Pravím vám, kdo propustí

svou manželku (...) a vezme si jinou, cizoloží.’ (Mt 19,3–9)

35

Tamtéž, č. 1612.

36

Srov. tamtéž, č. 1613.


3.ManželstvívykoupenéKristem 21

Farizeové, kteří se snaží přivést Ježíše do rozporus Mojžíšovým Zákonem, mají hříchem a lidskou slabostí překroucený pohled na manželství. Udivená reakce samotných Ježíšových učedníků (srov. Mt 19,10) na toto Pánovo učení jasně dokazuje, do jaké míry bylotakové smýšlení rozšířené. Tvrdostsrdce, následek zraněné přirozenosti, činila lidi neschopnými plně pochopit nároky manželského odevzdání se a vnímat je jako něco uskutečnitelného. Proto Bůh v rámcipostupného procesu výchovy po nějaký čas toleroval určité mylnéchování. Ovšem jakmile Kristovým naplněním díla spásy nastala plnost času, přišel také čas obnovit v lidech vědomí pravdy o „počátku“.

Katechismus vysvětluje důvod této konečné změny v božskévýchově: „Protože [Ježíš] přišel obnovit původní řád stvoření,rozvrácený hříchem, sám dává sílu a milost žít manželství v novém duchu Božího království. Jestliže manželé následují Krista, přemáhají sami sebe, berou na sebe svůj kříž, budou moci pochopit původní smysl manželství a žít je s Kristovou pomocí.“

37

Člověk je nepochybně i nadále zraněný hříchem, ale Nový zákon mu na rozdíl od toho Starého nejenom ukazuje dobro, které je třeba činit, a zlo, jemuž je třeba se vyhýbat, ale skrze milost Kristova kříže mu dává sílu jednat jako dítě Boží a osvobozuje ho od otroctvíhříchu.

38

Kristus „zjevuje sám prapůvodní pravdu o manželství, pravdu

o ‘počátku’, a tím, že osvobozuje člověka od tvrdosti srdce,uschopňuje ho, aby ji definitivně uskutečnil“.

39

Vykoupení nejen že obnovuje původní přirozený význammanželského svazku, nýbrž jej také zdokonaluje v nadpřirozeném řádu. Když Kristus přiděluje manželství důstojnost svátosti (viz kapitolu 8),dovádí tak k plnosti význam, který obdrželo už při stvoření. „Toto Zjevení dospívá ke konečnému naplnění v daru lásky, který dává Boží slovo lidstvu přijetím lidské přirozenosti, a obětí sebe sama, kterou přináší Ježíš Kristus na kříži pro svou Snoubenku církev. V této oběti se plně odhaluje plán, který Bůh vtiskl do lidského bytí muže a ženy 37

Tamtéž, č. 1615.

38

Srov. tamtéž, č. 1972.

39

Familiarisconsortio, č. 13.


1. Manželství a rodina v Božím plánu22

už při stvoření. Manželství pokřtěných je takto skutečným znamením

nové a věčné smlouvy, potvrzené Kristovou krví. Duch, kteréhovylé

vá Pán, dělá srdce novým a uschopňuje muže i ženu, aby se navzájem

milovali, tak jako Kristus miloval nás. Manželská láska tím dosahuje

plnosti, ke které je vnitřně určena. Stává se totiž zvláštním,specific

kým způsobem, jímž jsou manželé účastni na samotné lásce Krista,

který se obětoval na kříži, a jsou povoláni, aby z této lásky žili.“

40

40

Familiarisconsortio, č. 13.


2. Dnešní zatemnění

původní pravdy

1. Manželství a rodina pod tlakem kultury

a) Různé projevy krize

Krize, jíž dnes prochází rodina a manželství zvláště v západníchzemích s křesťanskými kořeny, se vyznačuje množstvím závažnýchprojevů.

Téměř všechny dílky, které dohromady tvoří úplnou pravdu o manželství a rodině, byly různě překrouceny a deformovány, a to na společném základě odmítnutí objektivní pravdy o lidsképřirozenosti (co je člověk) jakožto východiska pro správné jednání (co má člověk dělat, co je dobré a co špatné):

• Je prosazován subjektivní a individualistický koncept svobody,odtržený od pravdy o lidské bytosti. Mimo jiné to má za následekodmítání jakéhokoli závazku, jež je považován za protiklad svobody.

• Sexualita je odtržena od jakéhokoli nároku lidské důstojnosti;

samotný sex je pak degradován na jakýsi volně dostupnýa maniulovatelný objekt.

2. Dnešní zatemnění původní pravdy24

• Manželství je považováno za pouhou konvenci a formalitu,dávno překonanou společenskou tradici, která uvalováním povinností

na lásku a na sex omezuje osobní svobodu.

• Možnost snadného oddělení manželského svazku od plozenípotomstva přispívá k zatemnění skutečné podstaty plození a jeho

pouta s manželským spojením jakožto základu rodiny.

• Na samotnou rodinu je nahlíženo jako na určitý model soužití

vyplývající z dějinných a společenských okolností bez trvalého

základu v lidské přirozenosti. Proto je odmítán jakýkolineměnný vzorec rodinného soužití (zvláště tzv. tradiční rodina), aby

mohla být rodina redefinována jakožto něco otevřeného s mnoha

různými a stejně hodnotnými vzorci, které se odvíjejí v závislosti

na druhu vztahů, jež si dané osoby vybraly. b) Genderová ideologie Tím zcela nejzásadnějším rozchodem mezi skutečností lidsképřirozenosti a chováním je – v tom, co se týče rozlišování pohlaví –genderová ideologie a teorie Queer. Podle nich neexistuje pohlaví (muž nebo žena) jakožto přirozená skutečnost, nýbrž pouze gender – každý si vybírá roli, kterou přijímá a kterou uplatňuje v osobním sexuálním chování. Údajně tedy není nic přirozeného v rozlišování pohlaví, jde jen o čistě kulturní fenomén vyrůstající ze snahy muže o nadvládu nad ženou. Každý jedinec by tedy mohl už nejen „dělat“, ale i „být“, co chce: muž nebo žena, heterosexuál nebo homosexuál, transsexuál nebo bisexuál, a měnit se kdykoli a jakkoli, protože pohlaví už není součástí osobní identity.

Tyto ideologie už ani neobhajují pluralitu forem nebo modelů rodiny, jako to dělají jiné, výše naznačené radikální směry, ale jenjeden koncept osoby a jeden model společnosti, které odpovídají jejich ideo logickým předpokladům a které by se měly zavést skrzeodstranění odcizeného společenského systému, který tu po staletí převládal:

2.Nicvícnežotázkanázoru? 25

• Zavádění genderu nemá za cíl rovnost mezi mužem a ženou, nýbrž

uznání, že žádné rozdíly neexistují, jsou vytvořeny uměle a jsou

výrazně diskriminační. Proto je třeba je zahladit a zavéstneutrálnípohled na člověka.

• Jestliže rozlišování mezi mužem a ženou je prvním odcizováním se

člověka na rovině osobní, pak nařizování heterosexuálníhomanželství a monogamní rodiny znamená první odcizování sena rovině společenské.

• Proto musí vymizet vše, co společensky nadále udržuje totoodcizování se, tedy manželství a jakékoli pevné svazky, vztah mezi

spojením a plozením (dokonce i mateřství, které zotročuje ženu)

i samo příbuzenství. Děti mají být produktem objednávkya výchova náležet státu. Nemají nadále existovat jakákoli mezilidská

pokrevní pouta. 2. nic víc než otázka názoru? Odkud pochází tento pomýlený vývoj v chování, slovech, názorech, legislativních opatřeních? Jde o pouhý kulturní přehmat, o jakousi chybu v uvažování, nebo je zde přítomen i prvek svévole a záměrného jednání?

Lidský jedinec se těší svobodnému uvažování a rozhodování, je

schopen vlastním rozumem poznat pravdu a svobodnou vůlí sivybrat to, co poznává jako dobré, a odmítat to, co poznává jako zlé.

1

Avšak následkem prvotního hříchu

2

je lidská schopnost jasněrozeznávat dobro a pevně se k němu přiklonit značně oslabená.

3

Z tohoto důvodu nám chtěl Bůh zjevit nejen pravdy čistěnadpřirozené, které přesahují přirozené poznání (např. existenci Nejsvětější Trojice nebo milosti), ale také jiné, ke kterým by mohl člověk dojít 1

Srov.KKC, č. 1704–1706.

2

Srov. tamtéž, č. 397.

3

Srov. tamtéž, č. 1707.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist